{"id":9043,"date":"2011-03-26T17:00:00","date_gmt":"2011-03-26T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9020"},"modified":"2011-03-26T17:00:00","modified_gmt":"2011-03-26T16:00:00","slug":"just-my-boy-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/26\/just-my-boy-1\/","title":{"rendered":"Just my boy 1."},"content":{"rendered":"<div><strong>autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n<div><em>Dlouho jsem p\u0159em\u00fd\u0161lela nad t\u00edm, co bych v\u00e1m m\u011bla napsat k pov\u00eddce, kterou te\u010f vid\u00edte p\u0159ed sebou. M\u011bla bych v\u00e1m mo\u017en\u00e1 alespo\u0148 nazna\u010dit, o \u010dem se v n\u00ed bude jednat, av\u0161ak mysl\u00edm, \u017ee ona sama v\u00e1m to prozrad\u00ed a mo\u017en\u00e1 v\u00e1m \u010dasem napov\u00ed i obr\u00e1zek, za kter\u00fd bych cht\u011bla moc pod\u011bkovat Lorett.<\/em><\/div>\n<div><em>Jedn\u00e1  se o jak\u00fdsi p\u0159\u00edb\u011bh, kter\u00fd  si m\u00e1 fantazie dala dohromady spolu s t\u00edm, co m\u00e1m r\u00e1da, s charaktery, kter\u00e9 se mi l\u00edb\u00ed. Je ps\u00e1n jin\u00fdm stylem, ne\u017e na kter\u00fd byli \u010dten\u00e1\u0159i m\u00fdch pov\u00eddek doposud zvykl\u00ed. Cel\u00fd tenhle p\u0159\u00edb\u011bh m\u00e1 jedno velk\u00e9 v\u011bnov\u00e1n\u00ed &#8211; a j\u00e1 jej v\u011bnuji Lorett. Pro ty, kter\u00fdm na tom opravdu z\u00e1le\u017e\u00ed &#8211; jde o alternativ universe. Prvn\u00ed d\u00edl je kr\u00e1tk\u00fd, berte ho sp\u00ed\u0161 jako takov\u00fd men\u0161\u00ed prolog s n\u00e1zvem Reality, tedy skute\u010dnost. N\u00e1zvy d\u00edl\u016f v\u00e1m napov\u00ed, o \u010dem se v nich pojedn\u00e1v\u00e1.<\/em><\/div>\n<div><em>P\u0159eji p\u0159\u00edjemn\u00e9  \u010dten\u00ed a douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m tenhle p\u0159\u00edb\u011bh bude l\u00edbit a z\u00edsk\u00e1  si v\u00e1s stejn\u011b, jako si z\u00edskal m\u011b  \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n<div><em>Rachel<\/em><\/div>\n<div><img decoding=\"async\" title=\"522\" alt=\"\" class=\"center\" src=\"http:\/\/twincestblog.cz\/wp-content\/uploads\/eca4106529_74536316_o2.jpg\" \/><\/div>\n<div><\/div>\n<div><strong>Reality<\/strong><\/p>\n<\/div>\n<div>Ticho. Klid a pr\u00e1zdno. T\u00e9m\u011b\u0159 ni\u010d\u00edm neru\u0161en\u00e1 pr\u00e1zdn\u00e1 m\u00edstnost.<\/p>\n<\/div>\n<div>Pousm\u00e1l se a pomalu ve\u0161el dovnit\u0159 pootev\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi. Jeho o\u010d\u00edm se naskytlo nezm\u011brn\u00e9  mno\u017estv\u00ed sk\u0159\u00edn\u011bk, p\u0159esto v\u0161ak mezi nimi rychle dok\u00e1zal naj\u00edt tu svou. Odemknul mali\u010dk\u00fd z\u00e1mek u dv\u00ed\u0159ek a rukou vklouznul dovnit\u0159. Zalovil v batohu a po chvilce p\u00e1trav\u00e9ho hled\u00e1n\u00ed kone\u010dn\u011b vyt\u00e1hnul sv\u016fj p\u0159\u00edd\u011bl j\u00eddla, kter\u00fd mu jeho matka r\u00e1no nachystala. Usm\u00e1l se na n\u011bj nesm\u00edrn\u011b spokojen\u00fdm \u00fasm\u011bvem. M\u011bl opravdu velk\u00fd hlad a nev\u011bdouce, kdy mu bude dovoleno alespo\u0148 n\u011bkolik m\u00e1lo minut p\u0159est\u00e1vky, jen netrp\u011bliv\u011b po\u010d\u00edtal ub\u00edhaj\u00edc\u00ed minuty. Te\u010f se spokojen\u011b posadil na lavi\u010dku vedle sk\u0159\u00edn\u011bk, nohy slo\u017eil pod sebe a zakousl se do m\u011bkk\u00e9ho, von\u00edc\u00edho chleba.<\/p>\n<\/div>\n<div>Nepracoval tu dlouho, rozhodn\u011b  ne tak, jak by si kdokoli mohl myslet. Byl tu teprve t\u0159et\u00ed den a pevn\u011b doufal, \u017ee tu z\u016fstane tak dlouho, jak jen to bude mo\u017en\u00e9. Byl \u0161t\u011bst\u00edm cel\u00fd bez sebe, kdy\u017e mu bylo ozn\u00e1meno, \u017ee tu m\u016f\u017ee pracovat, byl opravdu vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee kone\u010dn\u011b  z\u00edskal pr\u00e1ci. P\u0159esto si n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 v jeho okol\u00ed mysleli, \u017ee je na pr\u00e1ci a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mlad\u00fd, p\u0159eci jen mu bylo teprve \u010derstv\u00fdch 21 let a rozhodn\u011b byl nejmlad\u0161\u00edm \u010dl\u00e1nkem v cel\u00e9m podniku. Pracovali tu mu\u017ei i o deset let star\u0161\u00ed, on mezi nimi p\u016fsobil a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mlad\u011b, podle jejich n\u00e1zoru mo\u017en\u00e1 a\u017e d\u011btsky. M\u011bl b\u00fdt jako jeho vrstevn\u00edci, bavit se, \u017e\u00edt po noc\u00edch v klubech a barech, p\u00edt, kou\u0159it, st\u0159\u00eddat jednu holku za druhou a ne\u0159e\u0161it sv\u016fj mlad\u00fd \u017eivot ani ten zastaral\u00fd sv\u011bt kolem. Ale on takov\u00fd nebyl. Finan\u010dn\u00ed situace mu nedovolovala studovat, vzd\u011bl\u00e1vat se a ani se jen tak poflakovat po ulic\u00edch m\u011bsta a nic ne\u0159e\u0161it. Nedovolovalo mu to ani jeho sv\u011bdom\u00ed.<\/div>\n<hr \/>\n<div>\n<\/div>\n<div>A te\u010f byl tu. Byl r\u00e1d za to, \u017ee m\u016f\u017ee pracovat, byl vd\u011b\u010dn\u00fd za svou pr\u00e1ci. I kdy\u017e  tu tr\u00e1vil cel\u00e9 dny a dom\u016f se vracel a\u017e ve\u010der, i kdy\u017e jeho pr\u00e1ce byla p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b fyzick\u00e1 a n\u00e1ro\u010dn\u00e1, jemu to nevadilo. Jakmile se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee byl p\u0159ijat, okam\u017eit\u011b  se nab\u00eddnul, \u017ee p\u0159ijde do pr\u00e1ce ji\u017e na druh\u00fd den. Byl vlastn\u011b velmi pracovit\u00fd \u010dlov\u011bk. Pracovit\u00fd a v\u017edy ochotn\u00fd, poslu\u0161n\u00fd ke sv\u00e9mu okol\u00ed. Nikdy ned\u00e1val najevo sv\u00e9  probl\u00e9my, starosti, a\u0165 u\u017e byly jak\u00e9koli. Zat\u00edmco ostatn\u00ed  se brzy r\u00e1no s odporem plou\u017eili do pr\u00e1ce, on sem \u0161el s radost\u00ed. Zat\u00edmco ostatn\u00ed si st\u011b\u017eovali na nadbytek pr\u00e1ce, on ji d\u011blal s l\u00e1skou. Nikdy si nest\u011b\u017eoval, bral v\u011bci tak, jak p\u0159ich\u00e1zely a byl za n\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd. L\u00edbilo se mu tady a on doufal, \u017ee tu bude sm\u011bt pracovat co nejd\u00e9le.<\/p>\n<\/div>\n<div>Av\u0161ak p\u0159eci jen tu bylo n\u011bco, co mu p\u0159i\u0161lo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Pracovalo tady mno\u017estv\u00ed mu\u017e\u016f, av\u0161ak nikdy tady nezahl\u00e9dl \u017e\u00e1dnou \u017eenu. Ani jednu. Nebyla tu \u017e\u00e1dn\u00e1, v\u0161ichni, kter\u00e9 doposud vid\u011bl, byli mu\u017ei. Trochu jej to zar\u00e1\u017eelo, av\u0161ak s dal\u0161\u00edmi dny tady tomu v\u011bnoval st\u00e1le m\u00e9n\u011b pozornosti. Nikdo se tady k n\u011bmu nechoval zrovna p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159\u00e1telsky, av\u0161ak nikdo se k n\u011bmu nechoval zle. Nejevili o n\u011bj zv\u00fd\u0161en\u00fd z\u00e1jem a pozornost, z\u00e1rove\u0148 jej v\u0161ak ani nep\u0159ehl\u00ed\u017eeli. Nestal se sou\u010d\u00e1st\u00ed jejich podivn\u00e9ho kolektivu, av\u0161ak nebyl tu nikdo, kdo by jej odsud vyhazoval. Mluvili s n\u00edm o jeho pr\u00e1ci a pracovn\u00edch povinnostech, av\u0161ak tady ve\u0161ker\u00e1 komunikace kon\u010dila. Nic v\u00edc a nic m\u00ed\u0148. Ani netu\u0161il, jestli mu to vlastn\u011b vad\u00ed. Nebyl s t\u00edm \u00fapln\u011b spokojen\u00fd, sv\u00fdm zp\u016fsobem mu to v\u0161ak ani nep\u0159ek\u00e1\u017eelo. Prost\u011b zlat\u00fd st\u0159ed. A p\u0159esto doufal, \u017ee se jednoho dne stane sou\u010d\u00e1st\u00ed jejich kolektivu.<\/p>\n<\/div>\n<div>&#8222;Tome!!! U\u017e bys m\u011bl j\u00edt pracovat!!!&#8220;<\/div>\n<div>Hlas, volaj\u00edc\u00ed zdola, mu ozn\u00e1mil konec jeho p\u0159est\u00e1vky a mlad\u00edk se poslu\u0161n\u011b zvedl z lavi\u010dky. Vyhodil pr\u00e1zdn\u00fd s\u00e1\u010dek do ko\u0161e, zamknul svoji sk\u0159\u00ed\u0148ku a n\u011bkolika rychl\u00fdmi kroky opustil m\u00edstnost \u0161aten, kde tr\u00e1vil svoji p\u0159est\u00e1vku ka\u017ed\u00fd den. \u010cekala na n\u011bj je\u0161t\u011b spousta pr\u00e1ce.<\/p>\n<\/div>\n<div><strong>autor: Rachel<\/strong><\/div>\n<div><strong>betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>autor: Rachel Dlouho jsem p\u0159em\u00fd\u0161lela nad t\u00edm, co bych v\u00e1m m\u011bla napsat k pov\u00eddce, kterou te\u010f vid\u00edte p\u0159ed sebou. M\u011bla bych v\u00e1m mo\u017en\u00e1 alespo\u0148 nazna\u010dit, o \u010dem se v n\u00ed bude jednat, av\u0161ak mysl\u00edm, \u017ee ona sama v\u00e1m to prozrad\u00ed a mo\u017en\u00e1<\/p>\n<p class=\"link-more\"><a class=\"myButt \" href=\"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/26\/just-my-boy-1\/\">Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[415],"tags":[],"class_list":["post-9043","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-just-my-boy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9043","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9043"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9043\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9043"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9043"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9043"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}