{"id":9044,"date":"2011-03-26T16:30:00","date_gmt":"2011-03-26T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9021"},"modified":"2011-03-26T16:30:00","modified_gmt":"2011-03-26T15:30:00","slug":"obsession-64","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/26\/obsession-64\/","title":{"rendered":"Obsession 64."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
BILL<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Uc\u00edtil jsem jen siln\u00fd n\u00e1raz. Ale nem\u011bl jsem potuchu o tom, \u017ee bychom nabourali. Sly\u0161el jsem hluk a p\u0159ed o\u010dima se mi zatm\u011blo. Chv\u00edli jsem m\u011bl pocit, \u017ee je v\u0161ude m\u011b naprost\u00e9 ticho. Bylo to jako vakuum. Nic jsem nesly\u0161el, nevid\u011bl, nec\u00edtil. A\u017e po chv\u00edli jsem uc\u00edtil tupou bolest hlavy, pak i ruky. Ale nebral jsem na to n\u011bjak z\u0159etel. Z\u0159ejm\u011b jsem celou dobu hlasit\u011b k\u0159i\u010del a plakal. Bo\u017ee m\u016fj, co se stalo? Tom, co je s Tomem?!<\/em><\/div>\n
„Tome! Tome, l\u00e1sko, Tome!“ k\u0159i\u010del jsem a trhal sebou. Kdy\u017e airbag tro\u0161ku splasknul, ihned jsem se k n\u011bmu naklonil.<\/div>\n
„Ne, Tome! To ne, nesm\u00ed\u0161 mi tohle ud\u011blat, ne!“ hystericky jsem na\u0159\u00edkal. Slab\u011b jsem s n\u00edm zat\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
„Ne, nesm\u00ed\u0161 um\u0159\u00edt! Tome!“ bre\u010del jsem. Nev\u0161\u00edmal jsem si sv\u00e9 bolesti. Ta pro m\u011b byla v tuhle chv\u00edli tou nejmen\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Neeee!“ Neprob\u00edral se. Ned\u00e1val \u017e\u00e1dn\u00e9 zn\u00e1mky \u017eivota.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Ne, to nen\u00ed pravda. Je to jen sen. Jen no\u010dn\u00ed m\u016fra, kter\u00e9 m\u00edv\u00e1m a Tom m\u011b z nich v\u017edy probud\u00ed a ut\u011b\u0161\u00ed m\u011b. Ano, ur\u010dit\u011b za chv\u00edli otev\u0159e o\u010di a usm\u011bje se na m\u011b.<\/em><\/div>\n
Uvnit\u0159 m\u011b bylo pr\u00e1zdno. Byl to pro m\u011b \u0161ok. On nem\u016f\u017ee b\u00fdt mrtv\u00fd! Ne, nem\u016f\u017ee, mus\u00ed otev\u0159\u00edt o\u010di a pod\u00edvat se na m\u011b. J\u00e1 ho p\u0159ece miluju. On sl\u00edbil, \u017ee m\u011b neopust\u00ed. Ale cht\u011bl tenhle vztah ukon\u010dit. M\u016f\u017ee za to to d\u00edt\u011b. M\u016f\u017eu za to j\u00e1. Za v\u0161echno tohle m\u016f\u017eu j\u00e1. Je to moje vina.<\/em><\/div>\n
„Ah, ne, Tome, sakra!“ k\u0159iknu nahlas a p\u0159isouk\u00e1m se pracn\u011b k n\u011bmu, i kdy\u017e to moc nejde. Auto je dost prom\u00e1\u010dknut\u00e9. Sna\u017e\u00edm se ho d\u00e1l probrat, ale nereaguje. V\u016fbec nereaguje.<\/div>\n
„Ne, nesm\u00ed\u0161 odej\u00edt, ty m\u011b p\u0159ece miluje\u0161 a j\u00e1 tebe. J\u00e1… j\u00e1 to d\u00edt\u011b nechci!“ bezmocn\u011b k\u0159i\u010d\u00edm a marn\u011b se ho sna\u017e\u00edm d\u00e1l o\u017eivit. Ale jeho t\u011blo se mnou nekomunikuje. Ani se nepohne. Nevyd\u00e1 ani hl\u00e1sku. V\u00edc se k n\u011bmu p\u0159isunu, naklon\u00edm a za\u010dnu ho hladit po tv\u00e1\u0159i. V\u0161ude je krev. Jeho krev. Krv\u00e1c\u00ed z hlavy. Za\u010dnu ho n\u011b\u017en\u011b pusinkovat na tv\u00e1\u0159.<\/div>\n
„Ne, ty se probud\u00ed\u0161. Ty mi to neud\u011bl\u00e1\u0161. Nesm\u00ed\u0161 m\u011b tu nechat. Jsme dvoj\u010data a j\u00e1 t\u011b miluju. J\u00e1… j\u00e1 t\u011b miluju, Tome, sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b? Miluju,“ \u0161ept\u00e1m mu po\u0159\u00e1d dokola a vzlyk\u00e1m. On to hraje. Ano, on si ze m\u011b zase d\u011bl\u00e1 jen srandu. P\u0159ece to nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda. Nem\u016f\u017ee to takhle z\u016fstat. Tom m\u011b p\u0159ece miluje. S\u00e1m to \u0159\u00edkal. Nav\u017edycky. Ano, to \u0159\u00edkal a tisknul mi ruku a hladil m\u011b po pa\u017ei. Pak se objevil ale on. On za n\u00e1mi st\u00e1le jel. Tla\u010dil se na n\u00e1s. A pak ten n\u00e1raz. A najednou mi Tom neodpov\u00edd\u00e1.<\/em><\/div>\n
\n
Zat\u0159esu s n\u00edm tro\u0161ku znovu, ale odpov\u011bd\u00ed mi nen\u00ed nic.<\/div>\n
„Neeee!“ zak\u0159i\u010d\u00edm znovu a hlavu zabo\u0159\u00edm k jeho hrudi, ale jemn\u011b. Nesm\u00edm mu ubl\u00ed\u017eit. V\u016fbec mi nedoch\u00e1z\u00ed, \u017ee n\u011bkde pobl\u00ed\u017e m\u011b je ten \u00fachyl. Te\u010f je tu jen Tom a j\u00e1. My dva. Ale on odch\u00e1z\u00ed. On m\u011b chce opustit. Skoro mi ani neodpov\u011bd\u011bl na to, \u017ee m\u011b miluje. Co kdy\u017e m\u011b u\u017e nemiluje? Nez\u00e1le\u017e\u00ed mu na mn\u011b? Jinak by se p\u0159ece probral. On je \u017eiv\u00fd. Nesm\u00ed um\u0159\u00edt. On neum\u0159e…<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Najednou m\u011b n\u011bkdo vzal za rameno.<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee se ti l\u00e1sko nic nestalo,“ \u0159ekl doty\u010dn\u00fd a za\u010dal m\u011b tahat otev\u0159en\u00fdm oknem ven z auta.<\/div>\n
„Nee!“ vyk\u0159iknu a za\u010dnu se soukat zp\u00e1tky. Moment\u00e1ln\u011b nem\u00e1m t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dnou s\u00edlu, ale sna\u017e\u00edm se udr\u017eet se v aut\u011b.<\/div>\n
„Ale notak, Billy. Bu\u010f poslu\u0161n\u00fd a poj\u010f ven,“ popadne m\u011b i druhou rukou a surov\u011b m\u011b vyt\u00e1hne z toho auta oknem. Pak m\u011b upust\u00ed na zem a za\u010dne m\u011b zase za ruku tahat na nohy.<\/div>\n
„Au… ne, nech m\u011b!“ k\u0159i\u010d\u00edm a sna\u017e\u00edm se od n\u011bj ut\u00e9ct.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 sebou \u0161\u00edt,“ vyt\u00e1hne m\u011b na nohy a pevn\u011b m\u011b chytne za z\u00e1p\u011bst\u00ed. „Te\u010f u\u017e t\u011b nem\u00e1 kdo zachr\u00e1nit. Tv\u016fj br\u00e1\u0161ka je mrtvej,“ zasm\u011bje se hnusn\u011b.<\/div>\n
„Ne,“ za\u010dnu kroutit hlavou a plakat v\u00edc. „Nen\u00ed, nen\u00ed, j\u00e1… j\u00e1 mus\u00edm k n\u011bmu!“ k\u0159iknu hystericky. Sna\u017e\u00edm se nasoukat znovu ok\u00fdnkem do auta.<\/div>\n
„Je po n\u011bm. Chc\u00edpnul, jasn\u00fd?! Tak\u017ee te\u010f se mnou p\u016fjde\u0161 do auta a j\u00e1 t\u011b odtud odvezu!“ zak\u0159i\u010d\u00ed na m\u011b. Vezme m\u011b za boky a t\u00e1hne m\u011b ke sv\u00e9mu autu.<\/div>\n
„Po\u010dkej, po\u010dkej. Pros\u00edm,“ \u0159eknu bezmocn\u011b. „Zavolej z\u00e1chranku, j\u00e1… j\u00e1 s tebou p\u016fjdu,“ vydechnu. Najednou zastav\u00ed a vid\u00edm, \u017ee p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed.<\/div>\n
„To p\u016fjde\u0161 i tak,“ usm\u011bje se hnusn\u011b a t\u00e1hne m\u011b n\u00e1sil\u00edm d\u00e1l.<\/div>\n
„P\u016fjdu dobrovoln\u011b. Zavolej mu z\u00e1chranku,“ \u0161ept\u00e1m z posledn\u00edch sil. Jako by v tu chv\u00edli jeho pohled a dotek zn\u011b\u017en\u011bl, i kdy\u017e jsem myslel, \u017ee tohle monstrum ni\u010deho takov\u00e9ho nen\u00ed schopn\u00e9.<\/div>\n
„Opravdu p\u016fjde\u0161 dobrovoln\u011b? Nebudu muset pou\u017e\u00edvat \u017e\u00e1dn\u00e9 n\u00e1sil\u00ed? Nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e ti mus\u00edm ubli\u017eovat,“ zatv\u00e1\u0159\u00ed se snad a\u017e smutn\u011b.<\/div>\n
„A-ano,“ zakokt\u00e1m a zav\u0159u o\u010di.<\/div>\n
<\/div>\n
Je mi \u0161patn\u011b, bol\u00ed m\u011b hlava, chce se mi zvracet. Nedoch\u00e1z\u00ed mi, \u017ee jsem se mu te\u010f vydal. Ale pokud to Tomovi pom\u016f\u017ee, ud\u011bl\u00e1m cokoli. D\u00e1m za n\u011bj \u017eivot. A r\u00e1d. Miluju ho.<\/em><\/div>\n
„Tak fajn. Stejn\u011b u\u017e je nejsp\u00ed\u0161 po n\u011bm, tak\u017ee to nevad\u00ed,“ m\u00e1vne rukou a pust\u00ed m\u011b. Vr\u00e1t\u00ed se zp\u011bt k autu a najednou se naklon\u00ed do auta, jako by cht\u011bl Tomovi n\u011bco ud\u011blat. Hned jdu za n\u00edm.<\/div>\n
„Nechej ho! Zavolej z\u00e1chranku, pros\u00edm. J\u00e1 opravdu p\u016fjdu s tebou a dobrovoln\u011b. Pros\u00edm t\u011b,“ vzlyk\u00e1m nahlas. Spadnu na kolena a skoro ho a\u017e pros\u00edm. Lehce do m\u011b str\u010d\u00ed nohou, abych ho nechal b\u00fdt a za\u010dne Tomovi n\u011bco d\u011blat. Za\u010dnu se k n\u011bmu natahovat. Nakonec se k n\u011bmu do\u0161our\u00e1m.<\/div>\n
„Pros\u00edm, nech ho. Pros\u00edm. Jsem…. jsem tady a tv\u016fj. Jen mu zavolej z\u00e1chranku. On nic neud\u011blal.“<\/div>\n
„Nec\u00edt\u00edm jeho tep, tak\u017ee…“ vyklon\u00ed se zase z auta. „…mysl\u00edm, \u017ee u\u017e nemus\u00edm.“<\/div>\n
„I p\u0159esto, zavolej tu z\u00e1chranku. \u017d\u00e1d\u00e1m t\u011b o to. Je ti m\u00e1lo, \u017ee m\u011b tu m\u00e1\u0161?“<\/div>\n
<\/div>\n
Budu muset z\u0159ejm\u011b p\u0159istoupit na tuhle jeho hru. Budu se muset plazit a prosit, nab\u00edzet se mu. Ale pro to stvo\u0159en\u00ed, kter\u00e9 miluju jsem schopen v\u0161eho.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Chv\u00edli ml\u010del, a\u017e tedy p\u0159ik\u00fdvnul a mumlal si pro sebe n\u011bco ve smyslu, \u017ee ho to u\u017e stejn\u011b nezachr\u00e1n\u00ed. Nakonec vyt\u00e1hl mobil a za\u010dal volat z\u00e1chranku. Poslouchal jsem p\u0159esn\u011b, co \u0159\u00edk\u00e1. Sledoval jsem ho, co d\u011bl\u00e1. Aby to na m\u011b jen nehr\u00e1l. Ale opravdu zavolal.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ po\u0161ept\u00e1m, kdy\u017e hovor ukon\u010d\u00ed. Nedok\u00e1zal jsem ani kontrolovat sv\u016fj t\u00f3n hlasu, svoje t\u011blo, svoje my\u0161lenky. V\u0161e to jen na pr\u00e1zdno plynulo. Byl konec.<\/em><\/div>\n
„Ud\u011blal jsem, co jsi cht\u011bl, ale stejn\u011b je mrtv\u00fd. Nem\u00e1 tep,“ pokr\u010d\u00ed rameny. Vezme m\u011b za pa\u017ee a pom\u016f\u017ee mi na nohy. „A te\u010f t\u011b, Billy, odvezu, hm?“ usm\u011bje se slizce a pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i. Tro\u0161ku sebou cuknu, jak se m\u011b dotkne. Zav\u0159u prudce o\u010di.<\/div>\n
„Hm,“ odk\u00fdv\u00e1m jenom a rozpl\u00e1\u010du se.<\/div>\n
„Tak poj\u010f, l\u00e1sko. U m\u011b se ti bude l\u00edbit,“ pol\u00edbil m\u011b na tv\u00e1\u0159, vzal m\u011b kolem pasu a vedl m\u011b k autu. Je\u0161t\u011b jsem se oto\u010dil za Tomov\u00fdm autem. Moc dob\u0159e jsem u\u017e dovnit\u0159 nevid\u011bl.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Tome,“ za\u0161eptal jsem tak, aby to ten slizoun nesly\u0161el, a poslu\u0161n\u011b s n\u00edm do\u0161el a\u017e k autu. Cht\u011blo se mi po\u0159\u00e1d k\u0159i\u010det a na\u0159\u00edkat, ale bylo to k ni\u010demu. Jen slzy jsem nedok\u00e1zal dr\u017eet. Skoro jsem se jimi zalykal. Posadil m\u011b na m\u00edsto spolujezdce a dokonce m\u011b i p\u0159ipoutal, jeliko\u017e jsem toho s\u00e1m nebyl schopn\u00fd. Nasedl na m\u00edsto \u0159idi\u010de, nastartoval a vyjeli jsme. Celou cestu jsem nep\u0159\u00edtomn\u011b koukal z ok\u00fdnka a polykal ho\u0159k\u00e9 slzy. T\u00edmhle pro m\u011b skon\u010dilo v\u0161echno. M\u016fj \u017eivot.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Najednou mi polo\u017eil ruku na stehno, p\u0159esn\u011b jako to d\u011bl\u00e1val Tom.<\/div>\n
„Ne, pros\u00edm,“ st\u00e1hnu nohu k sob\u011b a ruku mu d\u00e1m stranou. Nechal ji tak, nezkou\u0161el ji tam znovu polo\u017eit.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu se t\u011b na n\u011bco zeptat?“ zeptal se celkem norm\u00e1ln\u011b, kupodivu jako norm\u00e1ln\u00ed \u010dlov\u011bk. P\u0159ekvapen\u011b jsem sto\u010dil pohled k n\u011bmu.<\/div>\n
„Ano,“ \u0159eknu slu\u0161n\u011b.<\/div>\n
„Cht\u011bl bys te\u010f rad\u011bji zem\u0159\u00edt, abys mohl b\u00fdt s Tomem?“ zept\u00e1 se pon\u011bkud ti\u0161e. Bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee dok\u00e1zal jednat tak… norm\u00e1ln\u011b.<\/em><\/div>\n
„On nezem\u0159el,“ \u0159eknu jist\u011b. „Ale ud\u011blal bych te\u010f cokoli proto, abych mohl b\u00fdt s n\u00edm,“ pod\u00edv\u00e1m se zase z ok\u00fdnka. I kdy\u017e se mu tohle nel\u00edb\u00ed, nebudu mu lh\u00e1t.<\/div>\n
„Mysl\u00edm… mysl\u00edm, \u017ee jo. Nec\u00edtil jsem tep,“ \u0159ekne naprosto v\u00e1\u017en\u011b.<\/div>\n
„Ne, ne, nen\u00ed mrtv\u00fd. On by mi to neud\u011blal. A pokud ano, j\u00e1 zem\u0159el s n\u00edm,“ po\u0161ept\u00e1m a rozpl\u00e1\u010du se v\u00edc. „V\u0161e pro m\u011b u\u017e skon\u010dilo, Bill ode\u0161el.“ Ano, Bill ode\u0161el. Jeho du\u0161e ode\u0161la a z\u016fstala u Toma. Zbylo jen Billovo t\u011blo. T\u011blo bez du\u0161e.<\/em><\/div>\n
„Ale neode\u0161el,“ zasm\u011bje se a pohlad\u00ed m\u011b po noze. „Bill je tu se mnou. Kone\u010dn\u011b jsi jenom m\u016fj, kobl\u00ed\u017eek. Sla\u010fou\u010dkej a roztomilou\u010dkej.“<\/div>\n
„Plete\u0161 se, Bill ode\u0161el. Tohle u\u017e Bill nen\u00ed. Proto\u017ee nen\u00ed s n\u00edm,“ \u0161eptnu ti\u0161e a odt\u00e1hnu se, jak to jen jde. Jeho hlas zase okam\u017eit\u011b zhrubnul.<\/div>\n
„To se je\u0161t\u011b uvid\u00ed,“ zavr\u010d\u00ed. P\u0159id\u00e1 plyn a rozjedeme se po n\u011bjak\u00e9 hlavn\u00ed silnici pry\u010d. Daleko od Toma. Zav\u0159u o\u010di. Sna\u017e\u00edm se nic nevn\u00edmat.<\/div>\n
„Nechce\u0161 n\u011bco k pit\u00ed?“ zept\u00e1 se po n\u011bjak\u00e9 t\u00e9 chv\u00edli.<\/div>\n
„Ne, d\u011bkuju,“ odpov\u00edm jen su\u0161e a nasucho polknu. Nechci od n\u011bj nic.<\/div>\n
„Jen jsem cht\u011bl b\u00fdt mil\u00fd. Nechci na tebe b\u00fdt zl\u00fd, opravdu ne, Billy,“ povzdechne. „A to co se stalo tv\u00e9mu bratrovi, to jsem nem\u011bl v \u00famyslu. Cht\u011bl jsem, aby si ubl\u00ed\u017eil, aby t\u011b nemohl br\u00e1nit a j\u00e1 si t\u011b mohl vz\u00edt. Necht\u011bl jsem, aby se zabil. Tak moc bych ti nikdy v\u011bdom\u011b neubl\u00ed\u017eil…“<\/div>\n
„Ubli\u017euje\u0161 mn\u011b i jemu od t\u00e9 doby, co jsi za\u010dal pos\u00edlat ty nechutn\u00e9 dopisy a obt\u011b\u017eoval m\u011b. Moc dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee mi ubli\u017euje\u0161. Kdybys mi necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit, nechal bys n\u00e1s na pokoji,“ hlesnu.<\/div>\n
„Takhle se mnou nemluv!“ za\u0159ve a uhod\u00ed m\u011b. Jen se skr\u010d\u00edm a vyp\u00edsknu bolest\u00ed, kdy\u017e m\u011b uhod\u00ed. Nebere ohledy na to, \u017ee jsem zran\u011bn\u00fd. Zas m\u011b nechal b\u00fdt a jel d\u00e1l. Jeli jsme je\u0161t\u011b asi hodinu. Potom zajel do n\u011bjak\u00e9ho men\u0161\u00edho m\u011bste\u010dka. Dojeli jsme po chv\u00edli k n\u011bjak\u00e9mu motelu. Sed\u011bl jsem jako p\u0159ilepen\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„A tohle bude na\u0161e kr\u00e1lovstv\u00ed, mil\u00e1\u010dku,“ usm\u011bje se na m\u011b. Odpout\u00e1 se a vystoup\u00ed. P\u0159ejde ke mn\u011b, aby mi pomohl z auta. Vystoup\u00edm pomalu s\u00e1m. Nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9 svoje v\u011bci. V\u0161echno jsem nechal v aut\u011b. V Tomov\u011b aut\u011b.<\/div>\n
„Tak poj\u010f,“ vezme m\u011b kolem pasu a zavede m\u011b dovnit\u0159. Motel byl \u00fapln\u011b pr\u00e1zdn\u00fd. Se sklopenou hlavou jdu vedle n\u011bj. Po\u0159\u00e1d se sna\u017e\u00edm od n\u011bj n\u011bjak odd\u00e1lit. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem dokonce o tom, \u017ee bych utekl. Ale stejn\u011b by m\u011b dohonil a kdo v\u00ed, co by pak ud\u011blal. Nav\u00edc, pro\u010d bych ut\u00edkal? Nem\u00e1m kam. Tady v t\u00e9 pustin\u011b se nikam nedostanu ani neschov\u00e1m.<\/em><\/div>\n
Jenom\u017ee on si m\u011b naopak p\u0159itiskne k boku je\u0161t\u011b v\u00edc. Dovede m\u011b do jednoho z pokoj\u016f v horn\u00edm pat\u0159e. Je to pr\u00e1zdn\u00e1 m\u00edstnost. Jen postel, \u017eidle a st\u016fl a jedna sk\u0159\u00ed\u0148.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Bude\u0161 hodn\u00fd?“ posad\u00ed m\u011b na postel. Jen slab\u011b p\u0159ik\u00fdvnu. Nebudu mu jakkoli vzdorovat. Pokud nepou\u017eije n\u00e1sil\u00ed. Mluv\u00ed se mi zt\u011b\u017eka. Jsem ochrapt\u011bl\u00fd, ubre\u010den\u00fd. A hlavn\u011b s n\u00edm nechci mluvit. To, co se ve mn\u011b odehr\u00e1v\u00e1, nelze popsat. Ani j\u00e1 s\u00e1m nev\u00edm, co se uvnit\u0159 m\u011b d\u011bje. Jsem natolik flegmatick\u00fd, \u017ee je mi v\u0161echno u\u017e jedno. Na druhou stranu jsem tak roz\u010d\u00edlen\u00fd a rozru\u0161en\u00fd, \u017ee bych dok\u00e1zal zni\u010dit z\u0159ejm\u011b v\u0161e kolem sebe. Ale to bych na to musel m\u00edt s\u00edlu, kterou moment\u00e1ln\u011b nem\u00e1m.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Tak si tu klidn\u011b lehni. Mus\u00ed\u0161 b\u00fdt unaven\u00fd,“ pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i. „Vedle v pokoji je kdy\u017etak koupelna a j\u00e1 z auta p\u0159inesu j\u00eddlo a pit\u00ed. Jinak…“ prohl\u00e9dne si m\u011b. „Neubl\u00ed\u017eil sis p\u0159i t\u00e9 nehod\u011b?“<\/div>\n
„To je dobr\u00e9,“ vzlyknu a do o\u010d\u00ed se mi nahrnou slzy. „Trochu.“ Ihned si ke mn\u011b klekne a vezme mi tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed.<\/div>\n
„Copak t\u011b bol\u00ed, kobl\u00ed\u017eku?“ za\u0161ept\u00e1. Hlavu odvr\u00e1t\u00edm. Nechci, aby se m\u011b dot\u00fdkal.<\/div>\n
„To nic nen\u00ed, to p\u0159ejde.“<\/div>\n
„Jak mysl\u00ed\u0161. P\u0159inesl bych ti pr\u00e1\u0161ek nebo tak,“ pokr\u010d\u00ed rameny. Sebere se a odejde. Hned na to se hlasit\u011b rozpl\u00e1\u010du a sval\u00edm se na postel. Schoul\u00edm se do klub\u00ed\u010dka.<\/div>\n
„Tome, pros\u00edm, Tome…“ vzlyk\u00e1m ti\u0161e. K\u00e9\u017e bych alespo\u0148 v\u011bd\u011bl, \u017ee je \u017eiv\u00fd, uklidnil bych se. Ale netu\u0161\u00edm, co s n\u00edm je. Co kdy\u017e mi nelhal a opravdu jeho tep nec\u00edtil?<\/em> M\u00e1m nateklou ruku, hlavn\u011b z\u00e1p\u011bst\u00ed. Hlava m\u011b bol\u00ed. S\u00e1hnu si pak do vlas\u016f, kousek od sp\u00e1nku. Na prstech m\u00e1m i krev.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne BILL Uc\u00edtil jsem jen siln\u00fd n\u00e1raz. Ale nem\u011bl jsem potuchu o tom, \u017ee bychom nabourali. Sly\u0161el jsem hluk a p\u0159ed o\u010dima se mi zatm\u011blo. Chv\u00edli jsem m\u011bl pocit, \u017ee je v\u0161ude m\u011b naprost\u00e9 ticho. Bylo to jako<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[356],"tags":[],"class_list":["post-9044","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-obsession"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9044","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9044"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9044\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9044"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9044"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9044"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}