{"id":9050,"date":"2011-03-25T16:30:00","date_gmt":"2011-03-25T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9027"},"modified":"2011-03-25T16:30:00","modified_gmt":"2011-03-25T15:30:00","slug":"integrum-18","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/25\/integrum-18\/","title":{"rendered":"Integrum 18."},"content":{"rendered":"
\n
\n
autor: Nivian<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e Simone uvid\u011bla sv\u00e9ho syna, na tv\u00e1\u0159i se j\u00ed objevil \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv. U\u017e p\u00e1r minut post\u00e1vala u okna a vyhl\u00ed\u017eela ho. Netrp\u011bliv\u011b se zat\u0159\u00e1sla a b\u011b\u017eela k domovn\u00edm dve\u0159\u00edm. Rychle a prudce je otev\u0159ela. Nad\u0161en\u011b zav\u00fdskala.<\/div>\n
„Bille, zlat\u00ed\u010dko!“ vyhrkla ze sebe a rychle sv\u00e9ho syna objala. Bill se zasm\u00e1l a hodil batoh na zem. Pevn\u011b si k sob\u011b svou matku p\u0159itiskl a vydechl.<\/div>\n
„Ahoj, maminko…“ culil se, a hned na to ji pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159. Simone se neubr\u00e1nila rodi\u010dovsk\u00e9mu pudu a zl\u00edbala Billa po cel\u00e9m obli\u010deji. Na \u010dele, l\u00edc\u00edch, brad\u011b. Popadla Bill\u016fv batoh a vt\u00e1hla jej do domu.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak jsi mi ty t\u0159i dny chyb\u011bl, Bille!“ \u0159ekla popravd\u011b a zmo\u017een\u011b vydechla. M\u011bla divn\u00fd pocit. Cel\u00e9 t\u0159i dny Billa nevid\u011bla a nesly\u0161ela. Mo\u017en\u00e1 se t\u0159i dny nezdaj\u00ed b\u00fdt mnoho, ale pro Simone ano. Samotnou ji p\u0159ekvapilo, jak je na sv\u00e9m synovi z\u00e1visl\u00e1 a jak je k n\u011bmu zav\u00e1zan\u00e1.<\/div>\n
„Ty mn\u011b taky mami…“ pousm\u00e1l se Bill a batoh matce vytrhl. Nemohl dovolit, aby mu je\u0161t\u011b nosila v\u011bci. Matka si \u0161\u0165astn\u011b povzdechla.<\/div>\n
„Jen poj\u010f, rychle! Upekla jsem jahodov\u00fd kol\u00e1\u010d. Je je\u0161t\u011b tepl\u00fd. M\u016f\u017ee\u0161 ho klidn\u011b cel\u00fd sn\u00edst. Nem\u00e1\u0161 hlad? Dali ti tam alespo\u0148 n\u011bco k j\u00eddlu?“ opt\u00e1vala se starostliv\u011b a za\u0161la do kuchyn\u011b. Bill hned za n\u00ed.<\/div>\n
„Hmm… jahodov\u00fd kol\u00e1\u010d! M\u0148am. Sn\u00edm ho cel\u00fd na posezen\u00ed!“ zamumlal a posadil se za st\u016fl. Simone se zasm\u00e1la a kr\u00e1jela kol\u00e1\u010d na tal\u00ed\u0159ek.<\/div>\n
\n
„Dali neboj se…“ odpov\u011bd\u011bl po chv\u00edli na mat\u010din dotaz a pousm\u00e1l se. „Hlad sice nem\u00e1m, ale stra\u0161livou chu\u0165, tak\u017ee mi naber co nejv\u00edce!“ zasm\u00e1l se, a hned co Simone polo\u017eila tal\u00ed\u0159ek na st\u016fl, popadl l\u017e\u00edci a rychle se do kol\u00e1\u010de pustil. Spokojen\u011b vydechl a p\u0159iv\u0159el o\u010di. Fantazie. V\u017edycky v\u011bd\u011bl, \u017ee jeho maminka um\u00ed ten nejlep\u0161\u00ed jahodov\u00fd kol\u00e1\u010d na sv\u011bt\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Uja\u0161n\u00e9…“ zamumlal s plnou pusou a s chut\u00ed p\u0159e\u017evykoval. Simone jej jemn\u011b pohladila po vlasech a posadila se naproti. Napila se z k\u00e1vy a pohladila Billa po ruce.<\/div>\n
„Tak pov\u00eddej. Jak\u00e9 to tam bylo?“ zeptala se zv\u011bdav\u011b. Bill k\u00fdvl rameny a nahlas polkl.<\/div>\n
„Mhm… \u00fa\u017easn\u00e9. V\u0161ichni vypadali tak skv\u011ble. Bylo to n\u011bco jako z poh\u00e1dky! Opravdu se tak chovali. Taky bych se cht\u011bl… v takov\u00e9 spole\u010dnosti pohybovat…“ \u0161pitl zasn\u011bn\u011b a pousm\u00e1l se. Simone si povzdechla.<\/div>\n
„Ale moc jsem si to u\u017eil, pr\u00e1ce bylo tak akor\u00e1t a j\u00eddlo jsem mohl j\u00edst jako ostatn\u00ed. Bylo to tak dobr\u00e9! Ale rozhodn\u011b nem\u011bn\u00edm n\u00e1zor, \u017ee jsi nejlep\u0161\u00ed kucha\u0159ka!“ zakroutil nesouhlasn\u011b hlavou a nabral si dal\u0161\u00ed kousek kol\u00e1\u010de.<\/div>\n
„A span\u00ed…“ zamumlal. K\u00fdvl hlavou a pokra\u010doval, „naprosto \u00fa\u017easn\u00e9. M\u011bl jsem sv\u016fj pokoj a byl hrozn\u011b obrovsk\u00fd! A byla tam postel s nebesy. To jsem vid\u011bl jen v poh\u00e1dk\u00e1ch anebo kataloz\u00edch. Ale v tom pokoji jsem spal jenom jednu noc…“ u\u0161kl\u00edbl se a s mlask\u00e1n\u00edm olizoval l\u017ei\u010dku. Povzdechl si a Simone zv\u011bdav\u011b pozvedla obo\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Jakto? Kde jsi teda spal potom?“ zeptala se. Bill si trochu posmutn\u011ble povzdechl. Najednou mu bylo \u00fazko.<\/div>\n
„U Toma…“ \u0161eptl. Simone se na chv\u00edli zarazila a p\u0159iv\u0159ela o\u010di.<\/div>\n
„To je… ten rozmazlen\u00fd Kaulitz\u016fv syn\u00e1\u010dek?“ zakroutila hlavou. Bill si povzdechl a k\u00fdvl rameny.<\/div>\n
„Hm…“ zak\u0148oural a d\u00edval se na kytku ve v\u00e1ze.<\/div>\n
„Jakto, \u017ee jsi u n\u011bj spal? V\u017edy\u0165… on se s tebou bav\u00ed?“ zeptala se Simone ohromen\u011b a hled\u011bla na sv\u00e9ho syna. Jej\u00ed syn spal v pokoji n\u011bjak\u00e9ho rozmazlen\u00e9ho prach\u00e1\u010de. Takhle to p\u0159ece nefunguje.<\/div>\n
„No…“ Bill p\u0159ik\u00fdvl a povzdechl si. „Vlastn\u011b bavil. Ale je jin\u00fd, ne\u017e jsem si myslel. Teda… mysl\u00edm, \u017ee je. Te\u010f zase nev\u00edm. Jsem zmaten\u00fd…“ zamra\u010dil se a slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed. Simone se povzbudiv\u011b usm\u00e1la a zv\u011bdav\u011b k\u00fdvla hlavou.<\/div>\n
„Pov\u00eddej…“ pob\u00eddla jej. Bill se jen trhav\u011b nadechl.<\/div>\n
„Kdy\u017e j\u00e1 nev\u00edm, jestli ti to m\u016f\u017eu \u0159\u00edct…“ \u0161pitl a pozoroval matku p\u0159es \u0161kv\u00edry mezi prsty. Simone se na n\u011bj p\u0159ekvapen\u011b pod\u00edvala.<\/div>\n
„Ale samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161! Jsem tv\u00e1 matka, Billy. A zaj\u00edmaj\u00ed m\u011b tv\u00e9 vztahy s okol\u00edm. Nav\u00edc s t\u00edmhle klukem. Opravdu m\u011b to zaj\u00edm\u00e1… nemus\u00ed\u0161 se n\u011bjak ost\u00fdchat. V\u017edycky jsi mi p\u0159ece \u0159\u00edkal v\u0161echno…“ pousm\u00e1la se a nat\u00e1hla k Billovi ruku. Se \u0161\u0165astn\u00fdm \u00fasm\u011bvem ji p\u0159ijal a zamrkal.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u00edky, mami. Tak teda… dob\u0159e…“ hlasit\u011b polkl. Simone stiskla Billovu ruku v t\u00e9 sv\u00e9, na d\u016fkaz d\u016fv\u011bry a podpory.<\/div>\n
„Ono vlastn\u011b… nem\u011bli jsme spolu dobr\u00fd vztah. Nechci to n\u011bjak v\u00edc rozeb\u00edrat, prost\u011b nem\u011bli. A \u017ee to v\u016fbec nebylo p\u0159\u00edjemn\u00e9… komu by bylo, kdyby n\u011bkdo n\u011bkoho po\u0159\u00e1d… n\u011bjak… to je jedno…“ zavrt\u011bl hlavou a pokra\u010doval, „odbo\u010duju. A te\u010f, jak jsme byli tam na t\u011bch oslav\u00e1ch. U\u017e to bylo trochu jinak. Tom se nechoval jako p\u0159edt\u00edm. Byl hodn\u00fd a tak. A v\u00ed\u0161, \u017ee j\u00e1… kdy\u017e je na m\u011b n\u011bkdo takov\u00fd, tak hned sv\u00fdm zp\u016fsobem podlehnu.“ Simone p\u0159ik\u00fdvla a pohladila jej po prstech. „Hrozn\u011b jsem si toho v\u00e1\u017eil, \u017ee je kone\u010dn\u011b mil\u00fd a tak. A \u00fapln\u011b jsem zapomn\u011bl na to, co bylo. Teda na chv\u00edli jsem na to zapomn\u011bl. A tak, jak to bylo v\u0161echno hezk\u00e9, tak mi nab\u00eddl, \u017ee bych mohl u n\u011bj p\u0159espat. V\u00ed\u0161 n\u011bco jako ucelen\u00ed vztahu, tak n\u011bjak bych to nazval. Jo. Prost\u011b, abychom se v\u00edce poznali. Kdy\u017e u\u017e se m\u00e1me n\u011bjak potk\u00e1vat v pr\u00e1ci nebo tak. Vlastn\u011b je to taky m\u016fj… n\u011bco jako nad\u0159\u00edzen\u00fd. A j\u00e1 jsem k\u00fdvl. Proto\u017ee… hrozn\u011b s n\u00edm chci vych\u00e1zet, mami. Nic jin\u00e9ho si v posledn\u00ed dob\u011b nep\u0159eju, ne\u017e abychom spolu byli zadob\u0159e,“ za\u0161eptal a m\u00edrn\u011b sklopil pohled. Jsem slaboch.<\/em> Simone se pousm\u00e1la.<\/p>\n<\/div>\n
„No tak… pokra\u010duj…“ pob\u00eddla jej. M\u011bla samoz\u0159ejm\u011b spoustu ot\u00e1zek, ale necht\u011bla do Billova vypr\u00e1v\u011bn\u00ed n\u011bjak zasahovat.<\/div>\n
„A j\u00e1 teda… k\u00fdvl jsem. Naprosto hloup\u011b a naivn\u011b, ch\u00e1pe\u0161?! Nev\u00edm, co jsem si myslel. Mo\u017en\u00e1, \u017ee budeme obrov\u0161t\u00ed kamar\u00e1di. P\u0159\u00e1tel\u00e9. Nebo… n\u011bco v\u00edc. J\u00e1 fakt nev\u00edm…“ zak\u0148oural a smutn\u011b koukal na matku. „Dob\u0159e tak jsme se teda domluvili. No a j\u00e1 u\u017e pak samoz\u0159ejm\u011b jen odpo\u010d\u00edt\u00e1val minuty, ne\u017e bude dev\u011bt a p\u016fjdu k Tomovi. Ani nev\u00ed\u0161, jak mi posko\u010dilo srd\u00ed\u010dko, kdy\u017e u\u017e t\u011bch dev\u011bt kone\u010dn\u011b bylo. Po cest\u011b za Tomem byly je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 komplikace,“ pousm\u00e1l se, „ale nakonec jsme se n\u011bjak dostali k n\u011bmu do pokoje. Byl jsem \u00fapln\u011b v r\u00e1ji. Bylo to tam fakt kr\u00e1sn\u00e9. Jednou bych taky tak cht\u011bl \u017e\u00edt…“ vydechl zasn\u011bn\u011b. „Ve\u010der byl stra\u0161n\u011b super. P\u0159ipadalo mi, jako bych se s Tomem znal cel\u00fd \u017eivot, a nikdy p\u0159edt\u00edm mezi n\u00e1ma nebyl \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m. Bylo to p\u0159\u00edjemn\u00e9. C\u00edtil jsem se tak dob\u0159e a voln\u011b. Jen\u017ee se to tro\u0161ku zvrtlo, kdy\u017e… no kdy\u017e jsme se prali o ovlada\u010d kv\u016fli filmu. No a p\u0159esn\u011b, jak to chod\u00ed v t\u011bch blb\u00fdch romantick\u00fdch filmech!“ zaprskal a zrudl. Nedovedl si p\u0159edstavit, jak musel v t\u00e9 chv\u00edli vypadat. „Tom se nade mnou najednou tak divn\u011b skl\u00e1n\u011bl. V\u00ed\u0161, byl a\u017e moc bl\u00edzko! Byl jsem hrozn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed. Cht\u011bl… m\u011b pol\u00edbit. Asi… z\u0159ejm\u011b…“ \u0161pitl a sklopil pohled. Simone p\u0159ekvapen\u011b trhla rameny.<\/p>\n<\/div>\n
„Co\u017ee t\u011b cht\u011bl?“ vyhrkla a zrychlen\u011b d\u00fdchala. Jej\u00edho chlape\u010dka se sna\u017eil pol\u00edbit n\u011bjak\u00fd zbohatl\u00edk bez cit\u016f? Bill stydliv\u011b sklopil pohled.<\/div>\n
„No pol\u00edbit…, ale j\u00e1 jsem jej odstr\u010dil, neboj…“ dodal hned a Simone se m\u00edrn\u011b uklidnila.<\/div>\n
„To je… je to divn\u00e9. Promi\u0148, mus\u00edm to jen… vst\u0159ebat,“ za\u0161eptala matka a vstala od stolu. Op\u0159ela se o kuchy\u0148skou linku.<\/div>\n
„Pokra\u010duj…“ Bill p\u0159ik\u00fdvl. Matku docela jasn\u011b ch\u00e1pal.<\/div>\n
„A u\u017e bylo cosi jinak. P\u0159ece jenom jsem se nemohl chovat stejn\u011b. Po tomhle. Byl jsem zasko\u010den\u00fd. A trochu zklaman\u00fd. Ze sebe i z n\u011bj. V\u00ed\u0161, ono mi… lid\u00e9 mi \u0159\u00edkali, jak\u00fd je. Mohl jsem to \u010dekat. P\u0159esto, \u017ee nejsem… d\u00edvka. A stejn\u011b jsem mu k\u00fdvl na to, \u017ee s n\u00edm budu sp\u00e1t v jedn\u00e9 posteli…“ zakroutil hlavou a pousm\u00e1l se. „Ode\u0161el. J\u00e1 si p\u016fj\u010dil jeho tri\u010dko a \u010dekal na n\u011bj v posteli…“<\/div>\n
„V posteli?!“ Simone u\u017e nevydr\u017eela a p\u0159ekvapen\u011b vyhrkla. V\u0161echno si v mysli malovala, ale p\u0159edstava Tom Kaulitz, jej\u00ed jedin\u00fd syn a postel, se j\u00ed v\u016fbec nezamlouvala.<\/div>\n
„Mami, klid! Prost\u011b jsem na n\u011bho jen po\u010dkal, spali jsme p\u0159ece ve stejn\u00e9 posteli. Jen jsem po\u010dkal, ne\u017e se vr\u00e1t\u00ed. A jak se vr\u00e1til, \u0161li jsme prost\u011b sp\u00e1t…“ Simone si oddechla a zase se posadila naproti Billovi.<\/p>\n<\/div>\n
„Chv\u00edli jsme le\u017eeli a Tom m\u011b pohladil. Nev\u00edm, jak jsem se m\u011bl zachovat. Bylo to tak nov\u00e9! V\u016fbec jsem to neznal. Nic takov\u00e9ho jsem neza\u017eil ani s holkou, kdy\u017e jsem je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bl… no v\u00ed\u0161… to. A tak jsem jej nechal. Zase se ke mn\u011b naklonil. Jen\u017ee te\u010f… te\u010f m\u011b opravdu pol\u00edbil!“ vyhrkl ze sebe. Simone se zase trhav\u011b nadechla. Zhluboka. Tak p\u0159ece jen.<\/em><\/div>\n
„Bylo to… nikdy jsem nic takov\u00e9ho nepoc\u00edtil. A to mraven\u010den\u00ed v b\u0159i\u0161e, mami. Ani nev\u00edm, jestli to bylo p\u0159\u00edjemn\u00e9 nebo ne. Ale bylo to hrozn\u011b siln\u00e9. Jako by do m\u011b n\u011bkdo pustil proud…“ l\u00ed\u010dil matce sv\u00e9 pocity, a vlastn\u011b ani netu\u0161il, \u017ee popisuje pro\u017eit\u00e9 vzru\u0161en\u00ed, kter\u00e9 se jej zmocnilo. „A tak jsem jej zase odstr\u010dil a prost\u011b mu \u0159ekl, \u017ee kv\u016fli tomuhle jsem nep\u0159i\u0161el. Opravdu jsem si necht\u011bl Toma z\u00edskat n\u011b\u010d\u00edm takov\u00fdm. Vi\u010f, \u017ee mi v\u011b\u0159\u00ed\u0161? Jen\u017ee j\u00e1 nev\u00edm, jestli jsem ud\u011blal chybu j\u00e1 nebo on. Nejsp\u00ed\u0161 j\u00e1. M\u011bl jsem ho prost\u011b… nechat, aby pokra\u010doval…“ zeslabit hl\u00e1sek a nerv\u00f3zn\u011b klepal nohou. Simone m\u011bla sm\u00ed\u0161en\u00e9 pocity. Po chv\u00edli ticha za\u010dala.<\/p>\n<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee to nen\u00ed tvoje chyba, Billy! Je to jen a jen jeho chyba. Tohle si prost\u011b nem\u011bl dovolit! To a\u0165 si dovoluje k t\u00e1mhle n\u011bjak\u00e9 sle\u010dn\u011b, kter\u00e1 po tom prahne…“ sykla a na\u0161tvan\u011b rozhodila rukama. Bill po tom mo\u017en\u00e1 prahnul tak\u00e9.<\/div>\n
„A te\u010f se se mnou nebav\u00ed…“ dodal a nejist\u011b matku pozoroval. Ta zase nabrala na barv\u011b v obli\u010deji a r\u00e1zn\u011b zakroutila hlavou.<\/div>\n
„Ty by ses nem\u011bl bavit s n\u00edm! V\u017edy\u0165 je to hrozn\u011b drz\u00e9! Takhle t\u011b \u0161okovat… zlat\u00ed\u010dko moje…“ zavzdychala a rychle Billa l\u00edbla do vlas\u016f.<\/div>\n
„Nebu\u010f z toho v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b smutn\u00fd. Zachovej chladnou hlavu a chovej se tak, jak si zaslou\u017e\u00ed. Bu\u010f p\u0159ijde s\u00e1m a omluv\u00ed se, nebo to nech plavat… a nechci sly\u0161et, \u017ee to nem\u016f\u017ee\u0161 nechat plavat. Takov\u00fdch je\u0161t\u011b bude! Prost\u011b spolu budete m\u00edt neutr\u00e1ln\u00ed vztah…“ k\u00fdvla rameny a Billa si k sob\u011b majetnicky tulila. \u010cernovl\u00e1sek zakroutil hlavou a povzdechl si.<\/div>\n
„J\u00e1 se boj\u00edm, \u017ee ten neutr\u00e1ln\u00ed by tam nebyl… j\u00e1 nechci, aby se ke mn\u011b choval jako p\u0159edt\u00edm, mami. Bylo to zl\u00e9,“ zak\u0148oural. C\u00edtil se sice l\u00e9pe, kdy\u017e se mohl n\u011bkomu vyzpov\u00eddat, ale z\u00e1rove\u0148 je\u0161t\u011b h\u016f\u0159, kdy\u017e na to myslel. Jedin\u00e9, co opravdu necht\u011bl, bylo, aby se Tom za\u010dal chovat jako d\u0159\u00edv.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u00edt\u011b moje…“ povzdechla si Simone. Najednou nev\u011bd\u011bla, jak Billovi poradit. Cel\u00e1 tahle situace na ni byla a\u017e p\u0159\u00edli\u0161. Necht\u011bla, aby se Bill tr\u00e1pil, ale nev\u011bd\u011bla, jak pomoci. B\u00e1la se v\u0161ak nejhor\u0161\u00edho. Pomalu se od Billa odsunula a posadila se na \u017eidli vedle. Chv\u00edli jej jen hladila po ruce. Ne\u017e se nadechla k ot\u00e1zce.<\/div>\n
„A ty, Bille… ty k tomu Tomovi v\u00ed\u0161, jak to mysl\u00edm. Chov\u00e1\u0161 k n\u011bmu n\u011bjak\u00fd vztah? Cht\u011bl bys, aby… v\u00ed\u0161? P\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno… jsi do n\u011bj zamilovan\u00fd?“ zeptala se na rovinu a sledovala Billovu reakci. V\u016fbec nebyla takov\u00e1, jakou \u010dekala. Bill se toti\u017e nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 nebr\u00e1nil.<\/div>\n
„To snad… ne. Nev\u00edm, mami. N\u011bco m\u011b k n\u011bmu p\u0159itahuje. Stra\u0161n\u011b moc. Jsem zmaten\u00fd. T\u0159eba je to jen n\u011bjak\u00fd respekt. Nebo opravdu velk\u00e1 touha, b\u00fdt s n\u00edm zadob\u0159e, obdiv nebo n\u011bco takov\u00e9ho. Z\u00e1rove\u0148 je pravdou, \u017ee m\u011b hodn\u011b p\u0159itahuje jako \u010dlov\u011bk, kdy\u017e se nad t\u00edm zamysl\u00edm. R\u00e1d bych st\u00e1l po jeho boku a vych\u00e1zel s n\u00edm. Moc o to stoj\u00edm. A je i hodn\u011b pohledn\u00fd. A j\u00e1 chci prost\u011b… prolomit to zl\u00e9 v n\u011bm. A mo\u017en\u00e1 by… se mi hodn\u011b l\u00edbilo, kdyby n\u011bco bylo. Nev\u00edm, jak to chod\u00ed, ale asi m\u00e1\u0161 pravdu… hodn\u011b bych si to p\u0159\u00e1l. Asi… asi ano. Jsem do n\u011bj zamilovan\u00fd…“ \u0161pitl a propaloval o\u010dima d\u00edru v zemi. V kuchyni bylo, a\u017e na pravideln\u00e9 tik\u00e1n\u00ed hodin, ticho. Simone si zt\u011b\u017ekle povzdechla. Byla p\u0159ipravena sv\u00e9mu synovi jakkoliv pomoct.<\/p>\n<\/div>\n
„Dobr\u00e1. Jestli je to takhle, beru to. Samoz\u0159ejm\u011b se mi nel\u00edb\u00ed, \u017ee je to zrovna on a douf\u00e1m, \u017ee t\u011b to je\u0161t\u011b p\u0159ejde. Ale pokud bys… m\u011bl n\u011bjak\u00fd probl\u00e9m a n\u011bco takov\u00e9ho. P\u0159ij\u010f, Bille, a vy\u0159e\u0161\u00edme ho spole\u010dn\u011b. Jsem \u0161\u0165astn\u00e1, \u017ee jsi mi to \u0159ekl. Kone\u010dn\u011b v\u00edm, co se s tebou d\u011bje…“ \u0159ekla a usm\u00e1la se.<\/div>\n
„A ch\u00e1pu to…“ dodala je\u0161t\u011b a pol\u00edbila Billa na \u010delo. Bill se nad\u0161en\u011b usm\u00e1l a pevn\u011b matku objal.<\/div>\n
„D\u011bkuju. M\u00e1m tu nejlep\u0161\u00ed m\u00e1mu na sv\u011bt\u011b…“ za\u0161eptal j\u00ed do vlas\u016f a vydechl. Simone se zasm\u00e1la.<\/div>\n
„A j\u00e1 toho nejlep\u0161\u00edho syna na sv\u011bt\u011b, brou\u010dku…“ \u0161eptla na opl\u00e1tku a pevn\u011b si k sob\u011b Billa tiskla.<\/div>\n
Ano, Simone m\u011bla toho nejlep\u0161\u00edho syna na sv\u011bt\u011b. Kter\u00fd byl v\u0161ak pr\u00e1v\u011b zamilovan\u00fd do potomka velmi bohat\u00e9 rodiny. Spolu byli schopni se tomuto probl\u00e9mu postavit.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Nivian<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Nivian Kdy\u017e Simone uvid\u011bla sv\u00e9ho syna, na tv\u00e1\u0159i se j\u00ed objevil \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv. U\u017e p\u00e1r minut post\u00e1vala u okna a vyhl\u00ed\u017eela ho. Netrp\u011bliv\u011b se zat\u0159\u00e1sla a b\u011b\u017eela k domovn\u00edm dve\u0159\u00edm. Rychle a prudce je otev\u0159ela. Nad\u0161en\u011b zav\u00fdskala. „Bille, zlat\u00ed\u010dko!“ vyhrkla ze<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[385],"tags":[],"class_list":["post-9050","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-integrum"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9050","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9050"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9050\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9050"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9050"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9050"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}