{"id":9061,"date":"2011-03-24T14:30:00","date_gmt":"2011-03-24T13:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9038"},"modified":"2011-03-24T14:30:00","modified_gmt":"2011-03-24T13:30:00","slug":"nedelni-rano","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/24\/nedelni-rano\/","title":{"rendered":"Ned\u011bln\u00ed r\u00e1no"},"content":{"rendered":"
\n
\n
autor: Catherine<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Zdrav\u00edm, v\u00e1\u017een\u00ed. ^^<\/em><\/div>\n
Nev\u00edm, jak m\u00e1te tady tenhle pairing v oblib\u011b\u2026 Ale tak nevad\u00ed. xD Mn\u011b\u2026 Nevad\u00ed, tak\u017ee tak. \ud83d\ude00 Ale asi bych to nepsala, kdyby si to nep\u0159\u00e1la Ywka, kter\u00e9 je to tak\u00e9 v\u011bnov\u00e1no. ^^ V\u00e1hala jsem dlouho, jestli to m\u00e1m poslat i sem, ale nakonec\u2026 M\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dila. \ud83d\ude1b
Asi k tomu nen\u00ed co \u0159\u00edct, snad jen\u2026 U\u017eijte si ned\u011bln\u00ed r\u00e1no s Anisem a Tomem. \ud83d\ude42 Cath. <3<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
pairing Tom\/Bushido<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Venku se pomalu rozedn\u00edvalo. Slunce vystrkovalo zlatav\u00e9 paprsky, oh\u0159\u00edvalo vzduch a pronikav\u00e9 sv\u011btlo pronikalo skrz \u010dir\u00e1 okna do pokoj\u016f. M\u011bkce lechtaly sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159e, kter\u00e9 se d\u00edky jim probouzely. Dopadaly na st\u0159\u00edb\u0159it\u00e9 toky vod, kter\u00e9 se je\u0161t\u011b v\u00edce v jejich odlesku zlat\u00fdch vlas\u016f leskly. Ryby v byst\u0159in\u00e1ch plavaly, vypadalo to jako synchronizovan\u00fd, dop\u0159edu p\u0159ipraven\u00fd tanec. I neciteln\u011b zalo\u017een\u00e9ho \u010dlov\u011bka to muselo rozn\u011b\u017enit. Alespo\u0148 na chv\u00edli. Kdo se zastavil na mal\u00e9m d\u0159ev\u011bn\u00e9m m\u016fstku a pod\u00edval se do hladiny pod sebou, byl opravdu fascinovan\u00fd. Bylo a\u017e k neuv\u011b\u0159en\u00ed, co v\u0161echno dok\u00e1\u017e\u00ed mo\u0159\u0161t\u00ed \u017eivo\u010dichov\u00e9. Klidnou atmosf\u00e9ru nic neru\u0161ilo. D\u011bti si ve skupink\u00e1ch hr\u00e1ly, n\u011bkter\u00e9 sk\u00e1kaly pan\u00e1ky, nakreslen\u00e9 barevnou k\u0159\u00eddu na asfaltov\u00e9m povrchu chodn\u00edku, jin\u00e9 si hr\u00e1ly s m\u00ed\u010dem, jin\u00e9 m\u011bly \u00fapln\u011b jinou z\u00e1bavu. Jednu v\u011bc m\u011bly ale spole\u010dnou. Opravdu n\u00e1ramn\u011b se bavily. Na ulici byly snad v\u0161echny d\u011bti ze sousedstv\u00ed. M\u011bly mezi sebou kr\u00e1sn\u00fd, p\u0159\u00e1telsk\u00fd vztah. Neh\u00e1daly se, respektovaly se navz\u00e1jem. Nikdo nemusel \u0159e\u0161it \u017e\u00e1dn\u00e9 spory. Bylo opravdu klidn\u00e9, ned\u011bln\u00ed r\u00e1no.<\/p>\n<\/div>\n
Arab, pozoruj\u00edc\u00ed v\u0161e z kuchy\u0148sk\u00e9ho okna, ani nepamatoval, kdy naposledy vid\u011bl n\u011bco takhle\u2026 kr\u00e1sn\u00e9ho. P\u0159em\u00fd\u0161lel, p\u00e1tral hluboko ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch. Bylo to takhle ka\u017ed\u00fd t\u00fdden? Opravdu si nemohl vzpomenout. Nikdy sv\u011bt nevn\u00edmal takov\u00fdma o\u010dima. Zapom\u00ednal si v\u0161\u00edmat kr\u00e1sy oby\u010dejn\u00fdch v\u011bc\u00ed. Nem\u011blo to cenu. Nezaj\u00edmalo ho to. Cel\u00fd jeho \u017eivot ub\u00edhal nudn\u00fdm stereotypem. R\u00e1no vstal, sotva se stihl nasn\u00eddat a u\u017e posp\u00edchal do studia. Tam pracoval na textech nov\u00fdch p\u00edsn\u00ed. V hudebn\u00ed m\u00edstnosti byl zav\u0159en\u00fd poka\u017ed\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 do p\u016flnoci, a p\u0159esto nebyl s v\u00fdsledkem pr\u00e1ce spokojen\u00fd. Po\u0159\u00e1d bylo co vylep\u0161ovat\u2026 M\u011bnit. Ob\u010das byl opravdu hodn\u011b zoufal\u00fd. Byly dny, kdy cht\u011bl se v\u0161\u00edm seknout<\/em> a \u017e\u00edt oby\u010dejn\u00fd \u017eivot jako v\u0161ichni ostatn\u00ed. Tou\u017eil po starostech norm\u00e1ln\u00edch lid\u00ed, nezka\u017een\u00fdch sl\u00e1vou showbussinesu. Ale opravdu to \u0161lo? Nebyl si t\u00edm jist\u00fd, dokud to nepoznal na vlastn\u00ed k\u016f\u017ei. Nev\u011b\u0159il v pravou l\u00e1sku, nev\u011b\u0159il v to, \u017ee se dok\u00e1\u017ee n\u011bkdy zamilovat\u2026 Doopravdy zamilovat.<\/div>\n
\n
Ani v nejtemn\u011bj\u0161\u00edm koutku du\u0161e nedoufal v to, \u017ee potk\u00e1 \u010dlov\u011bka, kter\u00fd ho bude milovat, ct\u00edt a st\u00e1t za n\u00edm za ka\u017ed\u00fdch okolnost\u00ed, a\u0165 se d\u011bje, co se d\u011bje. Potkal takovouhle osobu. Arab potkal svoji sp\u0159\u00edzn\u011bnou du\u0161i, \u010dlov\u011bka, pro kter\u00e9ho by byl schopen ud\u011blat cokoliv, jen proto, aby byl \u0161\u0165astn\u00fd. Miloval Toma nadev\u0161echno na sv\u011bt\u011b. Nikdy se nec\u00edtil tak dob\u0159e, jako kdy\u017e byl s n\u00edm. Vychutn\u00e1val si ka\u017ed\u00fd okam\u017eik, ka\u017ed\u00fd den, ka\u017edou hodinu, ka\u017edou minutu, ka\u017edou vte\u0159inu. Nikdy se nemohl dredat\u00e9ho kluka dosyta naba\u017eit. Kdyby mohl, mazlil by se s n\u00ed \u010dty\u0159iadvacet hodin denn\u011b, ned\u011blal by nic jin\u00e9ho. Miloval na sv\u00e9m mu\u017en\u00e9m t\u011ble jeho nesm\u011bl\u00e9, opatrn\u00e9 dotyky, miloval, kdy\u017e se ho mohl na opl\u00e1tku dot\u00fdkat i on s\u00e1m. Bylo to naprosto odli\u0161n\u00e9, od zn\u00e1most\u00ed na jednu noc, kter\u00fdmi opl\u00fdval. Bylo to mnohem hez\u010d\u00ed, kouzeln\u011bj\u0161\u00ed, z\u00e1bavn\u011bj\u0161\u00ed? Nev\u011bd\u011bl, jak to m\u00e1 spr\u00e1vn\u011b pojmenovat. Mo\u017en\u00e1 pro vztah mezi j\u00edm a Tomem nemohl m\u00edt \u017e\u00e1dn\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed. Pro n\u011bco tak \u00fa\u017easn\u00e9ho\u2026 nebylo je\u0161t\u011b vymy\u0161leno slovo.<\/p>\n<\/div>\n
Anis byl r\u00e1d, \u017ee se m\u016f\u017ee o Toma starat a chr\u00e1nit si ho. Opravdu stra\u0161n\u011b moc. Byl schopen se za dredat\u00e9ho tvora b\u00edt. Jakmile se na n\u011bj kdokoliv pod\u00edval zle\u2026 \u0159ekl k\u0159iv\u00e9 slovo\u2026 Klidn\u011b by zab\u00edjel. Byl na sv\u00e9ho Toma opravdu moc h\u00e1kliv\u00fd. Hl\u00eddal si ho jako oko v hlav\u011b, jako hl\u00edda\u010d nejcenn\u011bj\u0161\u00ed poklad ve zlatnictv\u00ed. Nemohl vy\u010d\u00edslit l\u00e1sku k Tomovi, bylo to t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017en\u00e9. Tom se nemohl p\u0159epo\u010d\u00edt\u00e1vat jako majetek. Pokud by si m\u011bl vybrat mezi v\u0161\u00edm bohatstv\u00edm sv\u011bta a Tomem, volil by Toma. \u017d\u00e1dn\u00fd poklad ho nemohl vynahradit. Ani nejcenn\u011bj\u0161\u00ed drahokamy nemohly nahradit \u010distou l\u00e1skou<\/em>, kterou arab d\u00edky Tomovi m\u011bl. Kdyby se m\u011bl rozhodovat mezi vlastn\u00edm a Tomov\u00fdm \u017eivotem, zvolil by Tom\u016fv. Zem\u0159el by pro n\u011bj. Nedok\u00e1zal by bez n\u011bj \u017e\u00edt. U\u017e si ani neum\u011bl p\u0159edstavit, \u017ee by m\u011bl str\u00e1vit den bez sv\u00e9ho mal\u00e9ho \u0161t\u011b\u0148\u00e1tka.<\/p>\n<\/div>\n
Usm\u00edval se. Leckdo by si pomyslel, \u017ee se \u00fapln\u011b zbl\u00e1znil. Nebyl by ale daleko od pravdy. Bu se opravdu zbl\u00e1znil. Zbl\u00e1znil se l\u00e1skou. Nevadilo mu to. V\u0161\u00edmal si na sob\u011b zm\u011bny, ale ne\u0159e\u0161il ji. Nezaj\u00edmala ho, byla pro dobrou v\u011bc. Poznal druhou stranu \u017eivota. Tu \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed. Nahr\u00e1vac\u00ed studio u\u017e pro n\u011bj nebylo prioritou, tak jako kdysi. Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed \u010dl\u00e1nek jeho \u017eivota byl Tom. Povzdechnul si. Po\u0159\u00e1d se mu objevoval v my\u0161lenk\u00e1ch. Nebylo okam\u017eiku, kdy by na n\u011bho nemyslel. Kdy\u017e nemohl b\u00fdt s n\u00edm, prohl\u00ed\u017eel si alespo\u0148 fotografie a hloubal nad n\u00edm v my\u0161lenk\u00e1ch. Nevysta\u010dilo mu to ale na dlouho. Tom byl jeho vzduch, jeho ob\u017eiva, kus srdce? Pokud by ho nem\u011bl vid\u011bt d\u00e9le jak dvan\u00e1ct hodin, zem\u0159el by steskem. Cht\u011bl ho m\u00edt po\u0159\u00e1d u sebe, d\u00e1vat na n\u011bj pozor, hl\u00eddat si ho. Nikdy by si neodpustil, \u017ee se Tomovi n\u011bco stalo p\u0159i chvilkov\u00e9 nepozornosti. Nadosmrti by si to vy\u010d\u00edtal, u\u017e\u00edral by se t\u00edm. Zakroutil hlavou. Byl opravdu bl\u00e1zen – zamilovan\u00fd bl\u00e1zen.<\/p>\n<\/div>\n
Anis se posadil za st\u016fl na d\u0159ev\u011bnou \u017eidli a slo\u017eil hlavu do sn\u011bd\u00fdch dlan\u00ed. P\u0159iv\u0159el o\u010di. V p\u0159edstav\u00e1ch mu koloval obr\u00e1zek mal\u00e9ho, dredat\u00e9ho klub\u00ed\u010dka, sladce odpo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00edho v b\u00edl\u00fdch pe\u0159in\u00e1ch. Vykouzlil se mu na tv\u00e1\u0159i \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv. To, co se mu odehr\u00e1valo v mysli, odehr\u00e1valo se i nyn\u00ed naho\u0159e v lo\u017enici. Tom spokojen\u011b spal v pe\u0159in\u00e1ch a tulil si ke sv\u00e9mu \u00fatl\u00e9mu, p\u0159esto ale vatou vypln\u011bn\u00e9mu, t\u011blu ply\u0161ov\u00e9ho medv\u011bda – d\u00e1rek od Bushida. Dostal ho jako d\u00e1rek, aby m\u011bl koho obejmout, kdyby se mu st\u00fdskalo po dobu, co byl ve studiu. Dneska ho ale vyu\u017eil jinak. Dal ho Tomovi do objet\u00ed m\u00edsto n\u011bj. Vzbudil se opravdu brzo, za jin\u00fdch okolnost\u00ed by pokra\u010doval ve sp\u00e1nku, ale dneska ne. Cht\u011bl p\u0159ipravit sv\u00e9mu dred\u00e1\u010dkovi mal\u00e9, ale p\u0159esto kr\u00e1sn\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed. Nepova\u017eoval to za nic sv\u011btoborn\u00e9ho, mohlo to napadnout ka\u017ed\u00e9ho, ale p\u0159esto m\u011bl s\u00e1m ze sebe radost. Nikdy nebyl zalo\u017een\u00fd takhle romanticky. V\u0161echno, cel\u00e1 zm\u011bna p\u0159i\u0161la a\u017e s Tomem, s jeho vstupem do arabova \u017eivota.<\/p>\n<\/div>\n
„Mil\u00e1\u010dku, m\u016fj,“ za\u0161eptal spokojen\u011b Bu a postavil se. Pod\u00edval se na hodiny. Bylo deset hodin. Ten spr\u00e1vn\u00fd \u010das pro uskute\u010dn\u011bn\u00ed jeho pl\u00e1nu. Prot\u00e1hl sv\u00e9 zk\u0159ehl\u00e9 t\u011blo. Doufal, \u017ee se bude rann\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed Tomovi l\u00edbit. Neurazil by se, kdyby nebyl Tom nad\u0161en\u00fd. Nedok\u00e1zal by se na sv\u00e9 \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko urazit za nic na sv\u011bt\u011b. Mo\u017en\u00e1\u2026 Mo\u017en\u00e1 by byl jen smutn\u00fd, ale smutek by ho d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji p\u0159e\u0161el. Zakroutil hlavou a zak\u00e1zal si takov\u00e9hle my\u0161lenky. Nesm\u00ed myslet na to, \u017ee se Tomovi nebude p\u0159ekvapen\u00ed l\u00edbit. Ne do t\u00e9 doby, co pozn\u00e1 pravdu. Ol\u00edznul si rty. Te\u010f mus\u00ed j\u00edt do sklepa. Byla tam jedna z mnoha sou\u010d\u00e1st\u00ed mal\u00e9ho d\u00e1re\u010dku.<\/em> Opravdu ji pot\u0159eboval.<\/div>\n
Pomalu se chodbou vydal a d\u00edval se na st\u011bny, na kter\u00fdch byly vyv\u011b\u0161en\u00e9 spole\u010dn\u00e9 fotografie. Usm\u00edval se na n\u011b. Ke ka\u017ed\u00e9mu obr\u00e1zku m\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vztah. Ka\u017ed\u00e1 fotografie zna\u010dila n\u011bjakou vzpom\u00ednku. Sj\u00ed\u017ed\u011bl pohledem r\u00e1me\u010dky ov\u011b\u0161en\u00e9 st\u011bny a zastavil se p\u0159ed t\u011b\u017ek\u00fdmi, dubov\u00fdmi dve\u0159mi. Nat\u00e1hl ruku ke skob\u011b, na kter\u00e9 byl na prov\u00e1zku pov\u011b\u0161en\u00fd kl\u00ed\u010d. Sklep byla jedin\u00e1 m\u00edstnost, kter\u00e1 se v dom\u011b zamykala. Ani jeden z mlad\u00fdch mu\u017e\u016f nev\u011bd\u011bl pro\u010d vlastn\u011b, ale nep\u00eddili se po tom. Ano, byli sice dosp\u011bl\u00ed, tud\u00ed\u017e i rozumn\u00ed, ale zvyk zamykat sklepn\u00ed dve\u0159e se uchov\u00e1vala v obou rodin\u00e1ch odmali\u010dka. Te\u010f tomu nebylo jinak. C\u00edtili se mo\u017en\u00e1\u2026 Bezpe\u010dn\u011bji? Sv\u00fdm zp\u016fsobem to bylo vtipn\u00e9. Jako by jim hrozilo n\u011bjak\u00e9\u2026 nebezpe\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Sn\u011bd\u00fd mlad\u00edk odemkl dve\u0159e a otev\u0159el je. Popam\u011bti nahmatal na st\u011bn\u011b sp\u00edna\u010d od sv\u011btla a stiskl ho. R\u00e1zem byla v mal\u00e9 m\u00edstnosti tma pohlcena oran\u017eov\u00fdm sv\u011btlem \u017e\u00e1rovky. Se\u0161el p\u00e1r mramorov\u00fdch schod\u016f, dostal se a\u017e \u00fapln\u011b dol\u016f. V kout\u011b m\u00edstnosti st\u00e1la k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00e1 v\u00e1za, a v n\u00ed byl tucet rud\u011b \u010derven\u00fdch r\u016f\u017ei. Vyndal je a v\u00e1zu tam nechal st\u00e1t. Necht\u011bl ji br\u00e1t te\u010f. Byl to klenot, byla opravdu star\u00e1. Byla to jedin\u00e1 v\u011bc, kter\u00e1 mu zbyla po babi\u010dce. Zakroutil hlavou. Nesm\u00ed na ni myslet pr\u00e1v\u011b te\u010f. M\u011bl ji opravdu moc r\u00e1d a jej\u00ed smrt ho zarmoutila. Povzdechnul si. Necht\u011bl si kazit ned\u011bln\u00ed r\u00e1no pochmurn\u00fdmi my\u0161lenkami. Rad\u011bji vyndal z kapsy jeans\u016f bal\u00ed\u010dek pap\u00edrov\u00fdch kapesn\u00ed\u010dk\u016f a ot\u0159el stonky p\u0159ekr\u00e1sn\u00fdch kv\u011btin. Necht\u011bl pokapat podlahu vodou, kter\u00e1 z nich skap\u00e1vala. S trsem r\u016f\u017ei pevn\u011b sv\u00edran\u00fdch v dlani vy\u0161el zase schody nahoru. Oto\u010dil se a zhasnul sv\u011btlo. Zav\u0159el za sebou dve\u0159e a op\u011bt je zamkl. Kl\u00ed\u010d uklidil na sv\u00e9 m\u00edsto, tam kam pat\u0159il. Na malou skobi\u010dku zabitou do b\u00edle vymalovan\u00e9 st\u011bny. Zrychlil tempo sv\u00fdch krok\u016f, aby se co nejd\u0159\u00edve dostal do kuchyn\u011b. U\u017e cht\u011bl b\u00fdt u sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele. Tak stra\u0161n\u011b moc se na n\u011bj t\u011b\u0161il. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee za n\u00edm mohl j\u00edt hned, ale to by nebylo\u2026 Tak velik\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed. Vlastn\u011b by to nebylo \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Bushido polo\u017eil r\u016f\u017ee na okraj pracovn\u00edho stolu. Postavil se na \u0161pi\u010dky a sundal z horn\u00ed poli\u010dky velik\u00fd sn\u00edda\u0148ov\u00fd t\u00e1c. Byl b\u00edl\u00fd a m\u011bl na sob\u011b svisl\u00e9 prou\u017eky barev duhy. Vypadal opravdu hodn\u011b l\u00edbezn\u011b. Usm\u00e1l se. Nikdy neud\u011blal Tomovi sn\u00eddani p\u0159\u00edmo do postele. V\u017edy kdy\u017e p\u0159ipravoval j\u00eddlo, tak jen tak\u2026 do kuchyn\u011b. Maxim\u00e1ln\u011b si p\u0159\u00edtele donesl v n\u00e1ru\u010di dol\u016f, ale nikdy nedonesl j\u00eddlo nahoru. Byl spr\u00e1vn\u00fd \u010das proto, aby to napravil. Nikdy snad nen\u00ed pozd\u011b, nebo ano? Ur\u010dit\u011b ne\u2026<\/div>\n
Arab poode\u0161el k varn\u00e9 konvici. Vzal ji a napustil do n\u00ed studenou vodu. Zp\u00e1tky ji polo\u017eil na va\u0159\u00e1k a zapnul ji. Voda se v m\u017eiku za\u010dala oh\u0159\u00edvat. Pousm\u00e1l se. Jeho dal\u0161\u00ed kroky m\u00ed\u0159ily k lednici, odkud vyndal slaninov\u00e9 pl\u00e1tky a dv\u011b vaj\u00ed\u010dka. Vaj\u00ed\u010dka se slaninou nebyla sice nic sv\u011btoborn\u00e9ho\u2026 Ale bylo to moc dobr\u00e9 j\u00eddlo. V\u011bd\u011bl, \u017ee tohle m\u00e1 Tom ke sn\u00eddani nejrad\u011bji. Znal na Tomovi za p\u016fl roku, co trval jejich vztah, u\u017e v\u0161echno. Dok\u00e1zal p\u0159edv\u00eddat v\u0161echny jeho reakce na jednotliv\u00e9 situace. V\u011bd\u011bl, jak\u00fdm j\u00eddlem mu ud\u011bl\u00e1 radost\u2026 A jak\u00fdm ho naopak nepot\u011b\u0161\u00ed. Nemohl se zm\u00fdlit. V\u0161e, co souviselo s Tomem, si pamatoval. Mo\u017en\u00e1 v\u00edce ne\u017e texty sv\u00fdch p\u00edsni\u010dek. Odlo\u017eil j\u00eddlo z lednice na pracovn\u00ed prostor a sehnul se ke sk\u0159\u00ed\u0148ce, odkud vyt\u00e1hl malou p\u00e1nvi\u010dku. Postavil ji na spor\u00e1k a dal na n\u00ed p\u00e1r kapek oleje. Zapnul ohe\u0148 a p\u0159ipravil si va\u0159e\u010dku. Z prosklen\u00e9 sk\u0159\u00ednky vyndal b\u00edl\u00fd porcel\u00e1nov\u00fd tal\u00ed\u0159 a p\u0159ipravil ho, aby na n\u011bj za chvilku mohl d\u00e1t sn\u00eddani.<\/p>\n<\/div>\n
Olej se mezi t\u00edm dostate\u010dn\u011b rozeh\u0159\u00e1l. Tro\u0161ku prskal, ale ne moc, aby Anisovi ubl\u00ed\u017eil. Ten se jen pousm\u00e1l. Rozklepl nejd\u0159\u00edve jedno vejce a pot\u00e9 i druh\u00e9. D\u00edval se na to, jak se pomalu \u0161kva\u0159\u00ed a st\u00e1vaj\u00ed se z nich mal\u00e9 vaje\u010dn\u00e9 hrudky. Vzal do prav\u00e9 ruky d\u0159ev\u011bn\u00fd kuchy\u0148sk\u00fd n\u00e1stroj a levou rukou chytil dlouh\u00e9 ucho<\/em> p\u00e1nve, aby mu neuj\u00ed\u017ed\u011bla z va\u0159i\u010de. \u017dlutob\u00edlou pochoutku, kter\u00e1 byla prom\u00ed\u0161ena s olejem, m\u00edchal. D\u00e1val si opravdu pozor na to, aby to nep\u0159ip\u00e1lil a nemusel za\u010d\u00edt s prac\u00ed znova. Sice se mu necht\u011blo, ale pro Toma by ud\u011blal cokoliv. Nep\u0159\u00e1l si, aby mu bylo kv\u016fli jeho nepozornosti nedej bo\u017ee zle.<\/p>\n<\/div>\n
Anis vypnul va\u0159i\u010d, kdy\u017e byla vaj\u00ed\u010dka dozlatova um\u00edchan\u00e1. Uchopil p\u00e1nvi\u010dku za ucho pevn\u011bji a budouc\u00ed sn\u00eddani pomalu nasypal na p\u0159ichystan\u00fd b\u00edl\u00fd tal\u00ed\u0159. Sundal z poli\u010dky \u010derven\u00fd hrn\u00ed\u010dek ve tvaru srdce, a postavil ho na p\u0159ichystan\u00fd t\u00e1c. Vzal do ruky opatrn\u011b d\u00f3zi\u010dku s k\u00e1vou. Dal do hrn\u00ed\u010dku dv\u011b l\u017ei\u010dky a k tomu dv\u011b kostky cukru. Znal Tomovy chut\u011b. Zalil n\u00e1poj vrouc\u00ed vodou a ze \u0161upl\u00edku vyndal malou l\u017ei\u010dku, Polo\u017eil ji vedle hrn\u00ed\u010dku. Tal\u00ed\u0159 s m\u00edchan\u00fdmi vaj\u00ed\u010dky dozdobil mal\u00fdmi kousky slaniny a nakr\u00e1jel k tomu raj\u010de, kter\u00e9 dal na zvl\u00e1\u0161tn\u00ed tal\u00ed\u0159ek. Pousm\u00e1l se. Vypadalo to opravdu l\u00e1kav\u011b\u2026 Ale po\u0159\u00e1d j\u00eddlu n\u011bco chyb\u011blo. Anis netu\u0161il co. Dumal nad t\u00edm, d\u00edval se kolem sebe. Zamrkal, kdy\u017e vid\u011bl na rohu stolu svazek r\u016f\u017e\u00ed. Napadlo ho, jak m\u016f\u017ee t\u00e1c dozdobit.<\/p>\n<\/div>\n
Opatrn\u011b jednu kv\u011btinu z tuctu vzal a otrhal jej\u00ed rud\u00e9 l\u00edstky. Bylo mu ji sv\u00fdm zp\u016fsobem l\u00edto, ale bylo to pro dobrou v\u011bc, ne? Ud\u011bl\u00e1 t\u00edm Tomovi ur\u010dit\u011b je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed radost a po\u017eitek ze sn\u00eddan\u011b. Pousm\u00e1l se. Skl\u00e1dal z okv\u011btn\u00edch l\u00edstk\u016f mal\u00e9 srd\u00ed\u010dko, a pod to je\u0161t\u011b poskl\u00e1dal n\u00e1pis Tom<\/em>. Vypadalo to\u2026 hodn\u011b kr\u00e1sn\u011b, zvl\u00e1\u0161tn\u011b, ale hlavn\u011b n\u011b\u017en\u011b. Arab se na sn\u00eddani pod\u00edval. Nic tam nechyb\u011blo. Nebo mo\u017en\u00e1\u2026 skleni\u010dka d\u017eusu? Zakroutil hlavou. Vyndal skleni\u010dku a pap\u00edrovou krabici, ve kter\u00e9 byl nalit\u00fd pomeran\u010dov\u00fd d\u017eus. Oran\u017eovou tekutinu do pr\u016fhledn\u00e9 n\u00e1doby nalil a vyrovnal na t\u00e1c. Znovu sjel sn\u00eddani pohledem. Chyb\u011blo tam\u2026 Pe\u010divo a p\u0159\u00edbor. Na nic ne\u010dekal… S\u00e1hl do p\u0159\u00edborn\u00edku, kde vyt\u00e1hl vidli\u010dku a n\u016f\u017e. Z poli\u010dky vzal \u010derven\u00fd ubrousek a p\u0159\u00edbor na n\u011bj vyrovnal. Z chlebn\u00edku vzal pl\u00e1tek \u010derstv\u00e9ho chleba, kter\u00fd polo\u017eil na vaj\u00ed\u010dka. Znovu sjel t\u00e1c pohledem. Te\u010f tam u\u017e snad nic nechyb\u011blo.<\/p>\n<\/div>\n
Arab uchopil t\u00e1c pevn\u011b do rukou. Necht\u011bl na posledn\u00ed chv\u00edli j\u00eddlo vyklopit na zem. Ne te\u010f, kdy\u017e bylo v\u0161e perfektn\u011b nachystan\u00e9. Nesouhlasn\u011b si povzdechl. Na pracovn\u00ed plo\u0161e se st\u00e1le skv\u011bly rud\u00e9 kv\u011btiny. Sn\u00eddani zase odlo\u017eil. Mohl je d\u00e1t Tomovi samoz\u0159ejm\u011b a\u017e d\u00e9le\u2026 ale cht\u011bl mu je d\u00e1t te\u010f. Vzal je opatrn\u011b do ruky a polo\u017eil na t\u00e1c ke sn\u00eddani. Znovu ho pevn\u011b uchopil a pomalu se dlouho chodbou vydal ke schod\u016fm, kter\u00e9 vedly do patra. Stra\u0161n\u011b moc se t\u011b\u0161il, a\u017e bude naho\u0159e. Za p\u00e1r minut u\u017e bude znovu se svou l\u00e1skou, a str\u00e1v\u00ed s n\u00ed cel\u00fd den.<\/p>\n<\/div>\n
Pousm\u00e1l se. Pomalu po schodech \u0161el, d\u00e1val opravdu pozor. Pe\u010dliv\u011b sledoval ka\u017ed\u00fd sv\u016fj krok, ka\u017ed\u00e9 zakym\u00e1cen\u00ed se jak\u00e9koliv \u010d\u00e1sti na podnose. Pokud k zakym\u00e1cen\u00ed se do\u0161lo, zastavil se a vy\u010dkal, dokud se \u010d\u00e1st n\u00e1dob\u00ed nezklidnila. A\u017e potom d\u00e1l pokra\u010doval ve sv\u00e9 cest\u011b do lo\u017enice. Od Toma ho d\u011blilo u\u017e opravdu jen p\u00e1r krok\u016f.<\/div>\n
Bu do\u0161el p\u0159ed b\u00edl\u00e9 dve\u0159e a zastavil se. S\u00e1hl na mosaznou kliku. Rozbu\u0161ilo se mu zamilovan\u00e9 srdce. Co kdy\u017e Tom sn\u00eddani odm\u00edtne? Co kdy\u017e na n\u011bj nebude p\u0159\u00edjemn\u00fd, kdy\u017e ho vzbud\u00ed? Zakroutil hlavou. Zase takov\u00e9hle my\u0161lenky\u2026 Ne, nesm\u011bl na to opravdu myslet. Necht\u011bl myslet na to, o \u010dem nev\u011bd\u011bl jist\u011b, \u017ee se stane. Nemohl myslet na odm\u00edtnut\u00ed. Otev\u0159el dve\u0159e. Pohled \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed okam\u017eit\u011b sklouznul k b\u00edle povle\u010den\u00e9 posteli.<\/p>\n<\/div>\n
Tom st\u00e1le klidn\u011b le\u017eel na posteli a oddechoval. Netu\u0161il, co si pro n\u011bj p\u0159\u00edtel nachystal. St\u00e1le byl ukol\u00e9b\u00e1n ve sladk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i sp\u00e1nku. Tisknul si k sob\u011b velik\u00e9ho ply\u0161\u00e1ka. \u0160\u0165astn\u011b se usm\u00edval. Zd\u00e1ly se mu sny, kter\u00e9 byly toto\u017en\u00e9 s realitou. Figuroval v nich on, Anis a jejich l\u00e1ska.<\/p>\n<\/div>\n
Bushido k posteli p\u0159e\u0161el. M\u011bl na tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv snad od ucha k uchu, kter\u00fd se po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b zv\u011bt\u0161oval. Odlo\u017eil t\u00e1c na st\u016fl a na postel se posadil. Pod jeho vahou se tro\u0161ku zhoupnula. Chv\u00edli jen setrval v poloze, ne\u017e se sklonil ke sp\u00edc\u00edmu klub\u00ed\u010dku. Sladce, jen tak letmo, pol\u00edbil Toma na tv\u00e1\u0159. Byl to nesm\u011bl\u00fd dotek, jako by se jen o ni ot\u0159ela k\u0159\u00eddla mot\u00fdla.<\/div>\n
„L\u00e1sko,“ za\u0161eptal tlumen\u00fdm hlasem a pohladil ho h\u0159betem ruky po sv\u011btl\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Probuzen\u00ed nem\u011blo b\u00fdt nijak\u2026 drastick\u00e9. V\u016fbec ne.<\/div>\n
Dred\u00e1\u010dkovo t\u011blo se ot\u0159epalo, ale st\u00e1le se neprobouzel. Usm\u00edval se ze sp\u00e1nku d\u00e1l. Podv\u011bdom\u011b se ale p\u0159itisknul na Bushidovo t\u011blo, kter\u00e9 vys\u00edlalo teplo.<\/div>\n
„Mil\u00e1\u010dku,“ zopakoval stejn\u00fdm hlasem Anis a znovu sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele pol\u00edbil. Tentokr\u00e1t byl ale rozd\u00edl v tom, \u017ee polibek sm\u011b\u0159oval na rty. Lehce mu je polaskal, ne\u017e se znovu odt\u00e1hnul.<\/p>\n<\/div>\n
T\u011blo, dosud zahraban\u00e9 v b\u00edl\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvk\u00e1ch pomalu n\u00e1sledkem polibku o\u017e\u00edvalo. Tom rozlepil o\u010di a p\u00e1rkr\u00e1t zamrkal, ne\u017e zaost\u0159il zaml\u017een\u00fd pohled. Prot\u0159el si o\u010di a pod\u00edval se kolem sebe. \u0160\u0165astn\u011b se usm\u00e1l na Anise, skl\u00e1n\u011bj\u00edc\u00edho se nad n\u00edm. Omotal mu kolem ramen ruce.<\/p>\n<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, l\u00e1sko,“ za\u0161eptal spokojen\u011b. R\u00e1no bylo opravdu kr\u00e1sn\u00e9. Nemohl si p\u0159\u00e1t v\u00edc, ne\u017e takov\u00e9hle n\u011b\u017en\u00e9 probuzen\u00ed. Vlastn\u011b ani v\u00edc necht\u011bl. Cht\u011bl si jen u\u017e\u00edt ned\u011bln\u00ed r\u00e1no po boku p\u0159\u00edtele.<\/div>\n
„Dobr\u00e9, \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko,“ odpov\u011bd\u011bl sn\u011bd\u00fd mlad\u00edk nazp\u00e1tek a p\u0159itiskl si na sv\u00e9 t\u011blo t\u011blo pod sebou. Hladil Toma opatrn\u011b po z\u00e1dech, jako by se snad b\u00e1l, \u017ee se p\u0159i drsn\u011bj\u0161\u00edm dotyku m\u016f\u017ee rozb\u00edt. L\u00edbal ho spokojen\u011b na tv\u00e1\u0159e. Kdykoliv byl s Tomem, m\u011bl nutk\u00e1n\u00ed se o n\u011bj starat, pe\u010dovat o n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n
Tom nic nenam\u00edtal. M\u011bl moc r\u00e1d takov\u00e9hle zach\u00e1zen\u00ed – chyba. Miloval ho. M\u011bl p\u00e1r vztah\u016f p\u0159ed vztahem s Anisem\u2026 Ale ty nebyly tak moc dobr\u00e9. Poka\u017ed\u00e9 byl dominantn\u011bj\u0161\u00ed on, on se staral o druhou polovinu. V t\u00e9 dob\u011b mu to nevadilo. Nev\u011bd\u011bl, jak\u00e9 to je, b\u00fdt ten ope\u010dov\u00e1van\u00fd. Nyn\u00ed by u\u017e nem\u011bnil. Necht\u011bl by b\u00fdt dominantn\u00ed, kdy\u017e v\u011bd\u011bl, jak dobr\u00e9 je b\u00fdt ten dole<\/em>. V\u0161echno tohle poznal a\u017e s arabem. Poznal v\u00fdznam slov milovat a b\u00fdt milov\u00e1n.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak ses vyspinkal, zlat\u00ed\u010dko?“ pokra\u010doval Bu v rozmluv\u011b, zat\u00edmco vyhoupnul dred\u00e1\u010dka do sedu.<\/div>\n
„S tebou? N\u00e1dhern\u011b. Nemohlo by to b\u00fdt jinak,“ pousm\u00e1l se na opl\u00e1tku Tom a ot\u0159el se sv\u00fdmi rty o arabovy. Byl bez polibku snad dvan\u00e1ct hodin. Chyb\u011bly mu v\u0161echny doteky.<\/p>\n<\/div>\n
„To jsem moc r\u00e1d, mil\u00e1\u010dku. M\u00e1\u0161 hlad?“ usm\u00edval se Bushido a dot\u00fdkal se sv\u00fdmi rty Tomov\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed. Hladil ho po z\u00e1dech. Uma\u010dkal by ho l\u00e1skou k smrti. Necht\u011bl ho nutit j\u00edst, ale necht\u011bl za p\u0159\u00edpadu, \u017ee by byl hladov\u00fd, koukat na Toma, jak se tr\u00e1p\u00ed hlady.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1\u2026 Tro\u0161i\u010dku. Ale vydr\u017e\u00edm to, proto\u017ee se chci s tebou mazlit.“<\/div>\n
„A co kdy\u017e ti \u0159eknu, \u017ee nikam nemus\u00ed\u0161, a p\u0159esto se naj\u00ed\u0161?“ usm\u00e1l se Anis \u0161\u0165astn\u011b a pustil dredat\u00e9ho mlad\u00edka ze sv\u00e9 velik\u00e9 n\u00e1ru\u010de. Oto\u010dil se a vzal t\u00e1c. Postavil ho p\u0159ed n\u011bj na pe\u0159inu. Pohladil ho po tv\u00e1\u0159i a \u010dekal na reakci.<\/div>\n
„L\u00e1sko, ty\u2026 Jsi p\u0159ipravil sn\u00eddani? Pro m\u011b?“ zamrkal Tom. D\u00edval se na t\u00e1c a st\u0159\u00eddav\u011b na p\u0159\u00edtele sed\u00edc\u00edho vedle n\u011bj. Nemohl uv\u011b\u0159it vlastn\u00edm o\u010d\u00edm. Tohle\u2026 bylo opravdu velik\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed. Zamrkal, kdy\u017e si v\u0161iml srdce. Nahrnuly se mu do o\u010d\u00ed mal\u00e9 slzi\u010dky radosti. Tohle\u2026 pro n\u011bj nikdy nikdo neud\u011blal. Vzal do ruky opatrn\u011b r\u016f\u017ee. P\u0159ivon\u011bl si k nim a om\u00e1men\u011b zav\u0159el o\u010di. Jejich sladkou v\u016fn\u00ed se mu t\u00e9m\u011b\u0159 zato\u010dila hlava.<\/div>\n
„Ano, m\u00e1\u0161 radost?“ ujistil se Anis, i kdy\u017e to na Tomovi vid\u011bl. Hladil ho spokojen\u011b po z\u00e1dech. Byl r\u00e1d, \u017ee se mu to l\u00edb\u00ed.<\/div>\n
„Ty se je\u0161t\u011b, l\u00e1sko, pt\u00e1\u0161? M\u00e1m \u0161\u00edlenou radost!“ t\u00e9m\u011b\u0159 zazp\u00edval Tom a odlo\u017eil r\u016f\u017ee opatrn\u011b vedle sebe. Necht\u011bl je pol\u00e1mat nebo jinak po\u0161kodit. Nat\u00e1hl se ke sv\u00e9mu p\u0159\u00edteli, aby ho mohl obejmout. Nevrt\u011bl se. Necht\u011bl p\u0159evrhnout rann\u00ed k\u00e1vu, kter\u00e1 provon\u011bla p\u0159\u00edjemn\u011b cel\u00fd pokoj.<\/p>\n<\/div>\n
Dred\u00e1\u010dek byl p\u0159itisknut na arabovo t\u011blo. Oba byli \u0161\u0165astn\u00ed, av\u0161ak z jin\u00e9ho d\u016fvodu. Bu m\u011bl radost, proto\u017ee Tom m\u011bl radost z mal\u00e9ho p\u0159ekvapen\u00ed, a on z toho, \u017ee se Tomovi p\u0159ekvapen\u00ed l\u00edb\u00ed. Hladil ho po z\u00e1dech a l\u00edbal na krku.<\/p>\n<\/div>\n
„Anisi, miluju t\u011b. \u0160\u00edlen\u011b moc a budu ti to po\u0159\u00e1d \u0159\u00edkat,“ \u0161eptal po\u0159\u00e1d a po\u0159\u00e1d dokola Tom. Tuhle fr\u00e1zi pou\u017e\u00edval v posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch snad nej\u010dast\u011bji, p\u0159esto se nestala ot\u0159epanou.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky, \u0161t\u011b\u0148\u00e1tko moje,“ usm\u00e1l se sn\u011bd\u00fd mlad\u00edk a p\u0159\u00edtele pustil. Necht\u011bl, aby mu vychladlo j\u00eddlo a vo\u0148av\u00e1 k\u00e1va. J\u00eddlo by ztratilo svoji hodnotu.<\/div>\n
„Je to n\u00e1dhern\u00e9,“ vydechl Tom spokojen\u011b, zamilovan\u011b. Necht\u011blo se mu poru\u0161it n\u00e1dhernou sn\u00eddani. Necht\u011bl ji zahubit – a t\u00edm i zni\u010dit – v hlubin\u00e1ch hladov\u00e9ho t\u011bla. Moc si toho v\u00e1\u017eil\u2026 Bylo to velik\u00e9, kr\u00e1sn\u00e9, p\u0159ekvapen\u00ed.<\/div>\n
„Tak u\u017e se, l\u00e1sko, napapej, ano? Dobrou chu\u0165,“ odv\u011btil Bushido a proc\u00edt\u011bn\u011b Toma pol\u00edbil. Propletl s n\u00edm pod pe\u0159inou prsty, hladil ho po h\u0159betu dlan\u011b. I kdy\u017e se dred\u00e1\u010dek chystal j\u00edst, nep\u0159est\u00e1val ho l\u00edbat na tv\u00e1\u0159e. Cht\u011bl si ho rozmazlovat.<\/p>\n<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ vydechl Tom a p\u0159iv\u0159el o\u010di. Pr\u00e1v\u011b te\u010f cht\u011bl zastavit \u010das. Za\u017eil se sv\u00fdm p\u0159\u00edtelem sice spoustu kr\u00e1sn\u00fdch chvilek, ale tohle se nemohlo ni\u010demu vyrovnat. Tohle byl snad nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed okam\u017eik jejich vztahu. Tady\u2026 krom\u011b dne, kdy si vyznali l\u00e1sku. Tom byl v ten den nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk pod sluncem – stejn\u011b tak jako dneska. Necht\u011bl, aby dne\u0161ek nikdy skon\u010dil. Nep\u0159\u00e1l si, aby skon\u010dil n\u011bkdy vztah mezi j\u00edm a hn\u011bdook\u00fdm arabem.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Catherina<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine Zdrav\u00edm, v\u00e1\u017een\u00ed. ^^ Nev\u00edm, jak m\u00e1te tady tenhle pairing v oblib\u011b\u2026 Ale tak nevad\u00ed. xD Mn\u011b\u2026 Nevad\u00ed, tak\u017ee tak. \ud83d\ude00 Ale asi bych to nepsala, kdyby si to nep\u0159\u00e1la Ywka, kter\u00e9 je to tak\u00e9 v\u011bnov\u00e1no. ^^ V\u00e1hala jsem dlouho, jestli<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-9061","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9061","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9061"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9061\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9061"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9061"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9061"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}