{"id":9066,"date":"2011-03-23T16:30:00","date_gmt":"2011-03-23T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9043"},"modified":"2011-03-23T16:30:00","modified_gmt":"2011-03-23T15:30:00","slug":"obsession-63","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/23\/obsession-63\/","title":{"rendered":"Obsession 63."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
„Zastav, pros\u00edm, zastav,“ prosil m\u011b st\u00e1le Bill. Byl jsem rozru\u0161en\u00fd, opravdu jsem byl a nedok\u00e1zal jsem to skr\u00fdt. Mo\u017en\u00e1 jsem mu to nem\u011bl \u0159\u00edkat, z\u0159ejm\u011b u\u017e v\u016fbec ne v aut\u011b. Ale rozhodl jsem se tak. Bylo by to tak nejlep\u0161\u00ed. Jak pro n\u011bj, tak pro m\u011b. Jenom\u017ee cokoliv jsem \u0159ekl, on to za\u010dal zpochyb\u0148ovat. Za\u010dal mi tu vykl\u00e1dat, kolik pro n\u011bj znamen\u00e1m, jak moc m\u011b miluje. A mysl\u00edte, \u017ee je pak lehk\u00e9, vzd\u00e1t se n\u011bkoho, jako je on? N\u011bkoho, kdo k v\u00e1m chov\u00e1 tak hlubok\u00e9 a siln\u00e9 city jako on ke mn\u011b? Jen t\u011b\u017eko.<\/em><\/div>\n
„Bille, jsem v\u00e1\u017en\u011b v po\u0159\u00e1dku. Zvl\u00e1d\u00e1m to,“ uberu trochu plyn a po\u0159\u00e1dn\u011b si prot\u0159u o\u010di od slz, aby m\u011b tam u\u017e d\u00e1l ne\u0161t\u00edpaly. Jenom\u017ee se mi cht\u011blo bre\u010det znovu a znovu. Znovu jsem se pod\u00edval do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka. A kdy\u017e jsem v n\u011bm uvid\u011bl to st\u0159\u00edbrn\u00e9 Porsche jako naposledy, zmocnil se m\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit. Celou tu dobu jelo to auto rychle za n\u00e1mi. Te\u010f jsem ubral, o dost ubral. A on taky. Nemus\u00ed p\u0159ece jezdit podle m\u011b, ne? M\u00e1 Porsche, a\u0165 si jede\u2026<\/em><\/div>\n
„To vid\u00edm,“ \u0159ekne a s\u00e1m mi ot\u0159e tv\u00e1\u0159e. Trochu se odt\u00e1hnu. Opravdu te\u010f nen\u00ed nutn\u00e9, aby m\u011b ot\u00edral od slz po tom v\u0161em, co jsem mu \u0159ekl. A nav\u00edc, jeho ruce mi p\u0159ek\u00e1\u017e\u00ed v\u00edc ne\u017e ty mizern\u00e9 slzy.<\/em><\/div>\n
„Dobr\u00fd…“ \u0161eptnu a zase trochu zrychl\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Nen\u00e1padn\u011b se pod\u00edv\u00e1m do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka. Auto jako na povel zrychl\u00ed taky. Kdo to kurva je a co chce?!<\/em> Bill st\u00e1hne ruku a sklop\u00ed zrak.<\/div>\n
„Miluju t\u011b,“ \u0159ekne skoro nesly\u0161n\u011b, proto\u017ee je ubre\u010den\u00fd. M\u00e1 hlas dost pod t\u00f3nem. Tak moc bych mu cht\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee j\u00e1 jeho taky. Tak stra\u0161n\u011b bych si p\u0159\u00e1l vz\u00edt v\u0161echno zp\u011bt a \u0159\u00edct mu, \u017ee nechci, aby to tak bylo. Proto\u017ee to byla pravda. Ani ta nejmen\u0161\u00ed bu\u0148ka v m\u00e9m t\u011ble ho necht\u011bla pustit. A u\u017e jen, kdy\u017e jsem si p\u0159edstavil, jak jde po boku n\u011bjak\u00e9 holce, popadaly m\u011b mdloby. Jenom\u017ee\u2026 to tak bude spr\u00e1vn\u00e9.<\/em> Tak\u017ee jsem na to rad\u011bji nic ne\u0159ekl a jenom znovu zpomalil na 100km\/h. Pohl\u00e9dl jsem do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka a zjistil, \u017ee se auto st\u00e1le dr\u017e\u00ed t\u011bsn\u011b za mnou. No, to se mi snad zd\u00e1.<\/em> Prudce jsem p\u0159i\u0161l\u00e1pl plyn a za\u010dal opravdu rychle zrychlovat a\u017e na 160km\/h. Ten hajzl ale zase zrychlil a brzy byl u m\u011b. To jako chce z\u00e1vody nebo co? Co kurva chce?!<\/em><\/div>\n
\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Co se d\u011bje? Pro\u010d jede\u0161 tak rychle?“ zept\u00e1 se Bill hned. Najednou jsem nem\u011bl na br\u00e1chu ani tro\u0161ku \u010dasu. Ihned jsem p\u0159e\u0159adil a zrychlil a\u017e na 180km\/h. Zrychloval a st\u00e1le se dr\u017eel za mnou. D\u00edval jsem se, jak se ru\u010di\u010dka tachometru pomalu bl\u00ed\u017e\u00ed ke 200km\/h, co\u017e bylo na t\u00e9hle silnici t\u00e9m\u011b\u0159 sebevra\u017eda. Jen, a\u0165 to nen\u00ed ten, co si mysl\u00edm. Pros\u00edm.<\/em><\/div>\n
„Tome, sakra, brzdi trochu,“ \u0159ekne Bill v\u00edc nahlas. M\u00e1 pravdu. Tohle je skoro sebevra\u017eda. Jsem mlad\u00fd na to, abych um\u0159el. Nav\u00edc kv\u016fli n\u011bjak\u00e9mu zmrdovi, kter\u00fd si voz\u00ed prdel v Porsche.<\/em> Jakmile jsem zahl\u00e9dl v\u00fdjezd z t\u00e9hle hlavn\u00ed silnice, pod\u00edval jsem se na Billovy zapnut\u00e9 p\u00e1sy, abych se ujistil, \u017ee se mu nic nem\u016f\u017ee st\u00e1t. Jen lehce jsem cuknul volantem, vjel do vedlej\u0161\u00edho pruhu a prudce zabrzdil. St\u00e1le jsem brzdil a t\u00e9m\u011b\u0159 smykem vjel do zat\u00e1\u010dky.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Zatracen\u011b, co d\u011bl\u00e1\u0161? Chce\u0161 n\u00e1s zab\u00edt?“ k\u0159ikne skoro a\u017e vyd\u011b\u0161en\u011b Bill.<\/div>\n
„Ne,“ vydechnu. „Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zept\u00e1m se. Zase za\u010dnu nab\u00edrat rychlost a ve zp\u011btn\u00e9m zrc\u00e1tku sleduji, jak ten magor na t\u00e9 silnici prudce brzd\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e v\u00edm, \u010d\u00ed m\u00e1me spole\u010dnost.<\/div>\n
„Jo,“ oddechne Bill. „Jen mi tohle vysv\u011btli, zbl\u00e1znil ses?“<\/div>\n
„Ne, nezbl\u00e1znil. Sna\u017e\u00edm se t\u011b udr\u017eet na\u017eivu a v bezpe\u010d\u00ed,“ div to nezavr\u010d\u00edm, proto\u017ee auto sjede z hlavn\u00ed silnice a rozjede se za n\u00e1mi. Ihned zase za\u010dnu zrychlovat. Tentokr\u00e1t u\u017e to nen\u00ed \u010dty\u0159proudovka, ale jen dvouproudov\u00e1 silnice. To je teprve sebevra\u017eda.<\/em><\/div>\n
„Proto jede\u0161 skoro 200k\/h a pak najednou prudce zabrzd\u00ed\u0161?“ zept\u00e1 se nech\u00e1pav\u011b.<\/div>\n
„Kdy\u017e n\u00e1s nedojede to Porsche, mysl\u00edm, \u017ee mi pod\u011bkuje\u0161. Jede za n\u00e1mi u\u017e od Grand Canyonu,“ \u0159eknu. „A rad\u011bji ani necht\u011bj v\u011bd\u011bt, kdo si mysl\u00edm, \u017ee to je.“<\/div>\n
V tu chv\u00edli mi v\u0161echno vypadlo z hlavy. Bylo mi jedno, \u017ee jsme se poh\u00e1dali jako psi, \u017ee jsem cht\u011bl Billa opustit. Bylo mi jedno, \u017ee st\u00e1le trochu vzlykal. Najednou mi ne\u0161lo o nic jin\u00e9ho, ne\u017e o to, abych ho ochr\u00e1nil. Nemohl jsem znovu dovolit, aby mu ubl\u00ed\u017eil. Ne, u\u017e ne. A \u017ee jsem si byl sakra jist\u00fd, kdo sed\u00ed v tom Porsche.<\/em><\/div>\n
Bill se ihned pod\u00edv\u00e1 do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka. Pak se i oto\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Pane bo\u017ee,“ vydechne a pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b. „Promi\u0148, promi\u0148, netu\u0161il jsem to. Pros\u00edm, je\u010f ale opatrn\u011b. Kv\u016fli n\u00e1m,“ po\u0161ept\u00e1 a chytne m\u011b za ruku a stiskne.<\/div>\n
„Promi\u0148, ale te\u010f ji pot\u0159ebuju,“ vyvl\u00e9knu se mu a pevn\u011b chyt\u00edm volant. „Najdi na GPS n\u011bjakou cestu, n\u011bjakou hlavn\u00ed silnici, vjezd na d\u00e1lnici. Najdi cokoliv, kde ho m\u016f\u017eeme set\u0159\u00e1st.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ \u0159ekne rychle a ihned za\u010dne hledat. Ruce se mu chv\u011bj\u00ed, tak jako zbytek t\u011bla. Nemohl jsem to vid\u011bt. Rychle ho pohlad\u00edm po pa\u017ei.
„Neboj se, my to zvl\u00e1dneme. Nedovol\u00edm mu, aby ti znovu ubl\u00ed\u017eil. Tentokr\u00e1t u\u017e ne,“ sna\u017e\u00edm se ho uklidnit a je\u0161t\u011b zrychluji. Zd\u00e1 se, \u017ee se mu vzdalujeme, ale nemysl\u00edm si, \u017ee by m\u011bl probl\u00e9m n\u00e1s dohnat.<\/div>\n
„Te\u010f u\u017e je to fuk, te\u010f mi jde o to, aby se nestalo nic hlavn\u011b tob\u011b,“ po\u0161ept\u00e1 a d\u00e1l hled\u00e1. J\u00e1 mu snad jednu nat\u00e1hnu i v t\u00e9hle situaci.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome… najeli jsme na cestu do Phoenixu,“ \u0159ekne po chv\u00edli.<\/div>\n
„Co\u017ee? Do Phoenixu? Chce\u0161 mi \u0159\u00edct, \u017ee sem vede je\u0161t\u011b i jin\u00e1 cesta, ne\u017e tou, kterou jsme jeli?“ vyd\u00e1m ze sebe a pomalu se m\u011b zmoc\u0148uje zase vztek.<\/div>\n
„Ano, tahle cesta vede do Phoenixu a je krat\u0161\u00ed,“ dod\u00e1.<\/div>\n
„Co prosim?“ zv\u00fd\u0161\u00edm roz\u010d\u00edlen\u011b hlas. D\u011bl\u00e1 si ze m\u011b srandu? A to mi jako \u0159\u00edk\u00e1 a\u017e te\u010f?<\/em> Rychle se pod\u00edv\u00e1m do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka. Nezd\u00e1 se b\u00fdt ani bl\u00ed\u017e, ani d\u00e1l. St\u00e1le je tak 50 metr\u016f za n\u00e1mi.<\/div>\n
„Te\u010f o tom neuva\u017euj, je\u010f,“ \u0159ekne. Potla\u010d\u00edm v sob\u011b ten vztek a zhluboka se nadechnu a vydechnu.<\/div>\n
„A jak\u00e1 je tu cesta? Je tu n\u011bkde odbo\u010dka na n\u011bjakou hlavn\u00ed nebo na d\u00e1lnici?“ zept\u00e1m se.<\/div>\n
„Ne, nen\u00ed. Moment,“ \u0159ekne a je\u0161t\u011b chvilku hled\u00ed na GPS. „A\u017e ve Flagstaffu m\u016f\u017eeme odbo\u010dit.“ Zamra\u010d\u00edm se a zap\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm. To je asi jen dv\u011b hodiny od Phoenixu, proboha!<\/em><\/div>\n
„Uhm\u2026 A… jak je to daleko do Flagstaffu?“ vyd\u00e1m ze sebe zara\u017een\u011b.<\/div>\n
„Kolem dvou hodin, Tome,“ oddechne zt\u011b\u017eka a hlavu si d\u00e1 do dlan\u011b. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee by m\u011b m\u011bl tr\u00e1pit ten magor za n\u00e1mi, ale opravdu tohle m\u016f\u017eu nechat b\u00fdt?!<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Co-co-co prosim?!“ vykokt\u00e1m t\u00e9m\u011b\u0159 k\u0159ikem. „Tak\u017ee jsme mohli b\u00fdt v Grand Canyonu za 4 hodiny, kdybychom to jako tot\u00e1ln\u00ed p\u00ed\u010dusov\u00e9 neobj\u00ed\u017ed\u011bli p\u0159es 3 jin\u00fd st\u00e1ty po d\u00e1lnici?“ zak\u0159i\u010d\u00edm.<\/div>\n
„Uklidni se, pros\u00edm t\u011b, klid. Stalo se. Te\u010f u\u017e to nezm\u011bn\u00ed\u0161,“ sna\u017e\u00ed se m\u011b uklidnit.<\/div>\n
„A tos mi to jako nemohl \u0159\u00edct d\u0159\u00edv?!“ za\u0159vu. Najednou mi cukne v oku, jako kdyby mi tam snad praskla \u017eilka. Kurvafix! J\u00e1 se na to vyseru!<\/em> „Do prdele,“ zav\u0159u oko a za\u010dnu si ho tisknout, aby ten nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit p\u0159estal. Druhou rukou a okem \u0159\u00edd\u00edm. Fakt vtipn\u00fd. To je kurva den!<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 to zjistil te\u010f, Tome, nek\u0159i\u010d, pros\u00edm,“ zapros\u00ed a rozru\u0161en\u011b t\u011bk\u00e1 o\u010dima kolem sebe. Koneckonc\u016f, tu cestu jsem pl\u00e1noval j\u00e1, tak nem\u00e1m d\u016fvod na n\u011bj \u0159v\u00e1t jako zasran\u00e1 hysterka.<\/em> U\u017e tak je dost vyd\u011b\u0161en\u00fd z toho psychopata. Nemus\u00edm ho d\u011bsit je\u0161t\u011b j\u00e1, jeho milovan\u00fd bratr.<\/em><\/div>\n
„Promi\u0148,“ brouknu jen a d\u00e1l si mnu oko. Je to tak zkurven\u00fd pocit.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Co je ti?“ koukne se na to, jak si mnu to oko.<\/div>\n
„Asi… asi mi tam praskla vzteky \u017eilka. To je dobr\u00fd,“ zamrk\u00e1m a znovu si oko promnu. M\u00e1m co d\u011blat, abych st\u00edhal sledovat jedn\u00edm okem silnici, mnul si druh\u00e9 oko, k tomu se strachoval o Billa, komunikoval s n\u00edm a je\u0161t\u011b hl\u00eddal toho dementa za n\u00e1mi.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu chytit volant?“ zept\u00e1 se.<\/div>\n
„Dobr\u00fd. Zvl\u00e1d\u00e1m to. Rad\u011bji se mi pod\u00edvej na to oko,“ povzdechnu. Chyt\u00edm volant i druhou rukou a zamrk\u00e1m. M\u011bl jsem dneska v\u00e1\u017en\u011b z\u016fstat v posteli.<\/em> Hned se ke mn\u011b nahne.<\/div>\n
„No, praskla, ale mali\u010dkat\u00e1,“ \u0159ekne.<\/div>\n
„Hm…“ prot\u0159u si znovu oko, proto\u017ee mi slz\u00ed.<\/div>\n
„Tome, nech m\u011b chytit ten volant. Slz\u00ed ti to, to nen\u00ed dobr\u00fd.“<\/div>\n
„Dobr\u00fd, v\u0161echno bude dobr\u00fd,“ pohlad\u00edm ho po ruce. Je\u0161t\u011b p\u00e1rkr\u00e1t mrknu a rad\u011bji se sna\u017e\u00edm soust\u0159edit na j\u00edzdu a na Porsche za n\u00e1mi. Bill p\u0159iv\u0159e o\u010di.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Neopou\u0161t\u011bj m\u011b,“ za\u0161ept\u00e1. N\u00e9, to snad n\u00e9. Pro\u010d te\u010f?!<\/em><\/div>\n
„Bille…“ \u0159eknu zoufale. „Te\u010f… te\u010f to v\u00e1\u017en\u011b nebudeme \u0159e\u0161it, ano? Proto\u017ee to tu je\u0161t\u011b n\u011bkam nap\u00e1l\u00edm a u\u017e se nebudeme m\u00edt o \u010dem bavit. Nechme to na potom\u2026 Pros\u00edm…“<\/div>\n
„Hmm,“ schoul\u00ed se do sedadla a po\u0159\u00e1d se d\u00edv\u00e1 do zp\u011btn\u00e9ho zrc\u00e1tka. Nem\u016f\u017eu ho takhle vid\u011bt. Nedok\u00e1\u017eu to.<\/em> Tak stra\u0161n\u011b dlouho se p\u0159em\u00e1h\u00e1m. M\u00e1m takov\u00e9 nutk\u00e1n\u00ed ho za\u010d\u00edt ut\u011b\u0161ovat a \u0161eptat mu, jak ho miluju, a\u017e tomu nakonec podlehnu.<\/div>\n
„Sakra, v\u017edy\u0165 j\u00e1 tohle taky nechci!“ povzdechnu zoufale. „Jen\u017ee je to tak spr\u00e1vn\u00e9\u2026 Ale te\u010f nemysli na nic jin\u00e9ho, ne\u017e na to, \u017ee t\u011b miluju, ano? Pak to v\u0161echno vy\u0159e\u0161\u00edme. Ale te\u010f mysli jenom na to, \u017ee jsem tu s tebou a miluju t\u011b. A ud\u011bl\u00e1m v\u0161echno proto, aby se k tob\u011b u\u017e znovu nep\u0159ibl\u00ed\u017eil nebo ti je\u0161t\u011b h\u016f\u0159 ubl\u00ed\u017eil\u2026 i kdyby m\u011b to m\u011blo st\u00e1t \u017eivot.“ Zni\u010den\u011b ho hlad\u00edm po pa\u017ei a sna\u017e\u00edm se ho aspo\u0148 trochu ut\u011b\u0161it, ale v t\u00e9hle situaci to jde opravdu t\u011b\u017eko. Zvl\u00e1\u0161\u0165, kdy\u017e je n\u00e1m ten kret\u00e9n st\u00e1le bl\u00ed\u017e a bl\u00ed\u017e. A tak rychle p\u0159i\u0161l\u00e1pnu plyn. Bill m\u011b chytne za tu ruku, kterou ho hlad\u00edm.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b taky miluju. Nav\u017edycky,“ po\u0161ept\u00e1. „Zvl\u00e1dneme to, spolu.“<\/div>\n
„Nav\u017edycky\u2026“ odsouhlas\u00edm ti\u0161e a povzdechnu.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Jenom\u017ee na\u0161e p\u0159\u00e1n\u00ed ani sliby z\u0159ejm\u011b nem\u011bly b\u00fdt nikdy spln\u011bny. Brzy jsme vjeli mezi hory. A silnice byla d\u011bsn\u011b klikat\u00e1. Proplouval jsem mezi zat\u00e1\u010dkami, jak to jen \u0161lo. St\u00e1le jsem jel t\u00e9m\u011b\u0159 naplno\u2026 sp\u00ed\u0161, kolik jsem si tady mohl dovolit, ale oba jsme si s Billem uv\u011bdomovali, \u017ee pokud takhle pojedu d\u00e1l, brzy dojdeme k z\u00e1hub\u011b. N\u011bkolikr\u00e1t jsem m\u011bl na m\u00e1le a t\u00e9m\u011b\u0159 se t\u0159el bokem auta o horu. Jenom\u017ee oba jsme stejn\u011b tak v\u011bd\u011bli, \u017ee tady je jedin\u00e1 mo\u017enost, jak mu m\u016f\u017eeme ujet. A on to v\u011bd\u011bl taky. Dr\u017eel se n\u00e1s jako kl\u00ed\u0161t\u011b a s ka\u017edou zat\u00e1\u010dkou se mi zd\u00e1lo, \u017ee je st\u00e1le bl\u00ed\u017e a bl\u00ed\u017e. Auto m\u011bl o pozn\u00e1n\u00ed men\u0161\u00ed, a tak se l\u00e9pe vypo\u0159\u00e1dal se zat\u00e1\u010dkami i s rychlost\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Bo\u017ee m\u016fj, u\u017e ho m\u00e1m pln\u00e9 zuby! Asi vystoup\u00edm a ru\u010dn\u011b si to s n\u00edm p\u016fjdu vy\u0159\u00eddit!“ zanad\u00e1v\u00e1m cel\u00fd u\u017e vzteky a n\u00e1mahou zpocen\u00fd. Zabiju toho chlapa, zabiju! Je to zr\u016fda!<\/em> Zajedu za dal\u0161\u00ed zat\u00e1\u010dku a hned prokli\u010dkuji mezi dv\u011bma auty. Nechyb\u011blo moc a do jednoho jsem to napral.<\/div>\n
„Ne, ne, jen je\u010f. Je\u010f rad\u0161i opatrn\u011b. Co m\u016f\u017ee ud\u011blat tady?“ zept\u00e1 se nejist\u011b Bill.<\/div>\n
„V\u00edc, ne\u017e si mysl\u00ed\u0161,“ povzdechnu. Kone\u010dn\u011b jsem zahl\u00e9dl dlouhou rovinku, tak jsem se po\u0159\u00e1dn\u011b rozjel z kope\u010dka dol\u016f. Vlet\u011bl jsem do zat\u00e1\u010dky a najednou se objevil ukazatel na n\u011bjakou odbo\u010dku. Nev\u011bd\u011bl jsem, kam to vede, ale prudce jsem strhl volant a odbo\u010dil. Doufal jsem, \u017ee jsem ho set\u0159\u00e1sl, ale marn\u011b. B\u011bhem chvilky byl zase za n\u00e1mi. Ale aspo\u0148 u\u017e jsme nejeli mezi horami. Skalina byla jen na jednom na\u0161em boku, u m\u011b.<\/div>\n
„M\u00e1me tu n\u011bco? Kdybych mu trochu ujel a zastavil, mo\u017en\u00e1 bych v kufru na\u0161el n\u011bco, \u010d\u00edm bych toho zmrda mohl zab\u00edt,“ zavr\u010d\u00edm vynervovan\u011b.<\/div>\n
„Ne, nem\u00e1me a ani o tom nep\u0159em\u00fd\u0161lej. Tohle nejde. Jen je\u010f a je\u010f v klidu. Sna\u017e se, Tomi, pros\u00edm.“<\/div>\n
„Jsem si jist\u00fd, \u017ee pod kufrem m\u00e1m povinn\u00e9 n\u00e1\u0159ad\u00ed i s l\u00e9k\u00e1rni\u010dkou. N\u011bjak\u00fd \u0161roubov\u00e1k nebo kl\u00ed\u010d tam ur\u010dit\u011b jsou. Rozml\u00e1til bych mu s tim hlavu, \u017ee by mu ten jeho zkurvenej mozek st\u0159\u00edkal do stran!“ nad\u00e1v\u00e1m.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
U\u017e \u017eiv\u011b vid\u00edm, jak by zastavil, a te\u010f se hned dral k Billovi. Popadnul bych ho, odhodil na zem a kopal do n\u011bj tak dlouho, dokud by nek\u0148u\u010del jako pes. Za\u010dal bych do n\u011bj p\u00edchat \u0161roubov\u00e1kem, aby c\u00edtil takovou bolest, jako ud\u011blal Billovi, jakou zp\u016fsobil n\u00e1m ob\u011bma. A je\u0161t\u011b mnohem v\u011bt\u0161\u00ed. Pak bych mu probodnul oko, a hlavou bych mu projel skrz na skrz. Nasedl bych do auta a po\u0159\u00e1dn\u011b ho tam rozv\u00e1lcoval. Nechal bych ho le\u017eet v pou\u0161ti, a\u0165 ho se\u017eerou supi a hyeny.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
„Uklidni se, pros\u00edm!“ \u017eadon\u00ed. Auto za n\u00e1mi zase zrychl\u00ed a p\u0159\u00edmo mi str\u010d\u00ed do zadku auta. J\u00e1 ho zabiju! AAAAAA!<\/em><\/div>\n
„Jak se m\u00e1m kurva uklidnit, kdy\u017e mi bour\u00e1 ten zmrd do auta?!“ zaje\u010d\u00edm. Zlat\u00ed\u010dko, slibuju, \u017ee mu za to vykopu pl\u00edce z t\u011bla. Jen dr\u017e a nezlob se. J\u00e1 ti to naprav\u00edm. V\u0161echno dostane\u0161 nov\u00fd. Jen dr\u017e, Audinko, dr\u017e.<\/em><\/div>\n
„Je\u017ei\u0161i,“ \u0159ekne Bill. Pooto\u010dil se a poznal ho. „Sakra, \u010deho chce dos\u00e1hnout!“<\/div>\n
„\u010ceho asi tak mysl\u00ed\u0161?!“ zavr\u010d\u00edm nep\u0159\u00edjemn\u011b a zase zrychl\u00edm. Prudce zato\u010d\u00edm a on jede hned za mnou. Sna\u017e\u00edm se mu ujet, ale marn\u011b. Po\u0159\u00e1d je mi za prdel\u00ed a znovu do n\u00e1s vraz\u00ed, \u017ee m\u00e1m co d\u011blat, abych udr\u017eel volant.<\/div>\n
„J\u00e1 ho zabiju!!“ zav\u0159e\u0161t\u00edm. Zmrd! M\u00e1m ho pln\u00fd zuby!<\/em> Bill sed\u00ed a ani nepromluv\u00ed. Je strachy bez sebe.<\/div>\n
„Rad\u0161i a\u0165… a\u0165 si vezme, co chce. Ale nesm\u00ed se ti nic st\u00e1t,“ \u0161ept\u00e1. To mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b? To mysl\u00ed kurva v\u00e1\u017en\u011b?!<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, dr\u017e hubu!“ za\u0159vu na n\u011bj. „Tohle u\u017e nikdy nechci sly\u0161et!“<\/div>\n
„Tome…“ nadechne se zhluboka a pod\u00edv\u00e1 se na m\u011b. „Miluje\u0161 m\u011b?“<\/div>\n
Nech\u00e1pav\u011b se na n\u011bj kr\u00e1tce pod\u00edv\u00e1m. Hned podle jeho pohledu pozn\u00e1m, o\u010d mu jde.<\/div>\n
„Ano, miluju. A proto zapome\u0148 na to, na co pr\u00e1v\u011b mysl\u00ed\u0161! Jasn\u00fd?! Nemysli na to! V\u016fbec!“ ok\u0159iknu ho a v o\u010d\u00edch m\u011b za\u010dnou \u0161t\u00edpat slzy. Rychle mrk\u00e1m, abych se mohl soust\u0159edit na j\u00edzdu. Znovu do n\u00e1s prudce vraz\u00ed. Na chv\u00edli ztrat\u00edm kontrolu nad vozem. Okam\u017eit\u011b p\u0159i\u0161l\u00e1pnu brzdu, \u010d\u00edm\u017e dostaneme mal\u00fd smyk, ale vyrovn\u00e1m to. Pevn\u011b chyt\u00edm volant a on do n\u00e1s znovu vraz\u00ed. Kurva u\u017e! M\u00e1m ho dost!<\/em><\/div>\n
Bill zav\u0159e o\u010di, ale slzy mu te\u010dou stejn\u011b.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu na to nemyslet, nem\u016f\u017eu. Miluju t\u011b a… neopust\u00edm t\u011b! \u0158ekli jsme si to. Nav\u017edycky,“ oddechne a vzlykne.<\/div>\n
„Bille, jestli s t\u00edm ihned nep\u0159estane\u0161, tak se rozjedu a nap\u00e1l\u00edm to p\u0159\u00edmo do jedn\u00fd ze skal. Pokud tu n\u011bkdo um\u0159e, tak to bude on nebo my oba najednou,“ zavr\u010d\u00edm. A p\u0159id\u00e1m plyn. Cht\u011bl je\u0161t\u011b n\u011bco nam\u00edtat, ale nenechal jsem ho. Pouze vedle m\u011b sed\u011bl na sedadle a vzlykal. Ob\u00e1val se nejhor\u0161\u00edho a j\u00e1 u\u017e taky. Najednou u\u017e jsem nebyl tak siln\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Netrvalo to dlouho a znovu auto za n\u00e1mi zrychlilo. A nejen to. Znovu do m\u011b cht\u011bl vrazit, a tak jsem rychle ucuknul volantem do protism\u011bru. Najednou se dostal vedle n\u00e1s. Pod\u00edval jsem se na n\u011bj. Ve tv\u00e1\u0159i m\u011bl \u0161kodolib\u00fd v\u00fdraz a hnusn\u00fd slizk\u00fd \u00fasm\u011bv. Tak\u00e9 se na n\u00e1s pod\u00edval. Chv\u00edli z\u016fstal viset pohledem na Billovi. Jeho v\u00fdraz pon\u011bkud zjihnul. A\u0165 m\u011b nesere, nebo ho fakt zabiju! A\u0165 na n\u011bj takhle ne\u010dum\u00ed!<\/em> Bill se na n\u011bj taky na okam\u017eik kouknul, a pak si schoval obli\u010dej do dlan\u00ed a za\u010dal hlasit\u011b plakat. St\u00e1le opakoval, aby p\u0159estal a j\u00e1 jel d\u00e1l. M\u011bl jsem sto chut\u00ed do toho magora vrazit bokem, kdy\u017e zasn\u011bn\u011b Billa pozoroval. Jenom\u017ee by to muselo b\u00fdt Billovo stranou a j\u00e1 netu\u0161il, zda-li mu t\u00edm nem\u016f\u017eu nijak ubl\u00ed\u017eit. A proto jsem se neodv\u00e1\u017eil.<\/div>\n
Zato on ano. Mo\u017en\u00e1 mu hlavou v\u00ed\u0159ily stejn\u00e9 my\u0161lenky. Oba jsme se sna\u017eili navz\u00e1jem toho druh\u00e9ho zbavit. Vedli jsme vcelku boj o Billa. Ale j\u00e1 nevedl boj o Billa a jeho l\u00e1sku. Tu u\u017e jsem m\u011bl. J\u00e1 vedl boj o to, aby mu ten zmrd neubl\u00ed\u017eil.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Najednou prudce sto\u010dil volant a z boku do n\u00e1s vrazil. Auto se ot\u0159\u00e1slo v z\u00e1kladech a j\u00e1 uc\u00edtil i usly\u0161el, jak se moje strana d\u0159e o sk\u00e1lu. Od auta l\u00edtaly jiskry a p\u00e1r m\u011b jich \u0161t\u00edplo do ramene. Bill k\u0159i\u010del a bre\u010del. A to u\u017e byly p\u0159ekro\u010deny v\u0161echny hranice. Zafun\u011bl jsem, za\u0159adil a rychle se rozjel. Prudce jsem do n\u011bj vrazil, a i kdy\u017e moje Audi hlasit\u011b zaprotestovala, po\u0159\u00e1dn\u011b mu pocuchala to jeho f\u00e1ro. A nejen to. P\u0159im\u00e1\u010dkl jsem ho ke svodidl\u016fm a d\u0159el ho o n\u011b. Oba n\u00e1s to zpomalovalo. A j\u00e1 toho vyu\u017eil. Rychle jsem za\u0159adil, rozjel se a za\u010dal mu uj\u00ed\u017ed\u011bt. Audi za\u010dala zase spolupracovat. Ten chlap se zd\u00e1l b\u00fdt nasran\u00fd. Doslova. P\u0159estal se se v\u0161\u00edm p\u00e1rat. P\u0159estal d\u00e1vat pozor na to, jestli n\u00e1hodou neubl\u00ed\u017e\u00ed Billovi. Prudce do n\u00e1s zezadu zase vrazil a j\u00e1 n\u00e1s m\u00e1lem rozml\u00e1til o sk\u00e1lu p\u0159ed n\u00e1mi. Rychle jsem za\u0161l\u00e1pl brzdu a oto\u010dil volantem. Bylo to jen tak tak. Oplatil jsem mu \u0161\u0165ouchnut\u00ed a s hlasit\u00fdm nad\u00e1v\u00e1n\u00edm ho znovu p\u0159itla\u010dil ke svodidl\u016fm.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tentokr\u00e1t jsem ho tam dr\u017eel. Vid\u011bl jsem, jak st\u00e1\u010del volant furt do strany na\u0161\u00edm sm\u011brem. Cht\u011bl n\u00e1s odstr\u010dit a j\u00e1 to na aut\u011b c\u00edtil. Ale ve stejnou chv\u00edli jsem proti n\u011bmu je\u0161t\u011b v\u00edc p\u0159itla\u010dil volant a s dal\u0161\u00ed r\u00e1nou ho rychle doslova vl\u00e1\u010del jeho prav\u00fdm bokem po svodidlech.<\/div>\n
A pak to p\u0159i\u0161lo. Moje Audi hlasit\u011b zaprotestovala a cukla sebou. Co\u017e pro n\u011bj byla v\u00fdhoda, kter\u00e9 okam\u017eit\u011b vyu\u017eil. Odstr\u010dil n\u00e1s zase zp\u011bt ke sk\u00e1le. Jenom jsem lehce narazil a zas se rozjel proti n\u011bmu ve stejnou chv\u00edli jako on proti mn\u011b. P\u0159etla\u010dovali jsme se jako \u0161\u00edlen\u00ed. Cht\u011bl jsem ho dostat ze silnice, cht\u011bl jsem ho zab\u00edt. Bill po m\u00e9m boku vyd\u011b\u0161en\u011b k\u0159i\u010del a st\u00e1le bre\u010del. Up\u0159\u00edmn\u011b jsem ho jenom sly\u0161el, ale v\u016fbec nevn\u00edmal. Pln\u011b jsem se soust\u0159edil na j\u00edzdu.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
S hlasitou r\u00e1nou do n\u00e1s Porsche znovu prudce vrazilo. A v tu chv\u00edli se v\u0161echno seb\u011bhlo moc rychle. Perifern\u00edm vid\u011bn\u00edm jsem vid\u011bl, jak se na Billov\u011b stran\u011b objevila prohlube\u0148 ve dve\u0159\u00edch. Odstr\u010dil n\u00e1s. Akor\u00e1t byla zat\u00e1\u010dka. A j\u00e1 ztratil kontrolu nad \u0159\u00edzen\u00edm. Auto m\u011b p\u0159estalo poslouchat, d\u011blalo si, co cht\u011blo. Mohl jsem se sna\u017eit, jak jsem cht\u011bl, ale nezabr\u00e1nil jsem tomu. Nedok\u00e1zal jsem to. Nalet\u011bli jsme p\u0159\u00edmo do v\u00fdb\u011b\u017eku sk\u00e1ly. Sp\u00ed\u0161 j\u00e1 nalet\u011bl a cel\u00e1 moje polovina kapoty se zm\u00e1\u010dkla v jedn\u00e9 sekund\u011b na mr\u0148av\u00fd kousek \u017eeleza. Bill na m\u011b k\u0159i\u010del, ale bylo pozd\u011b. Auto sebou prudce trhlo a j\u00e1 si dal hlavou p\u0159\u00edmo o volant. Uc\u00edtil jsem pal\u010divou tupou bolest. M\u011bl jsem pocit, jako by se mi rozdrtila lebka. V tu samou chv\u00edli z volantu vyst\u0159elil airbag a odhodil m\u011b prudce do seda\u010dky. Bill\u016fv vyst\u0159elil taky a na\u0161t\u011bst\u00ed se nesta\u010dil o nic bouchnout.<\/div>\n
<\/div>\n
Mohl jsem s klidem um\u0159\u00edt.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Zatm\u011blo se mi p\u0159ed o\u010dima a ochablo mi t\u011blo. Z d\u00e1ly jsem u\u017e jen sly\u0161el klakson a Bill\u016fv k\u0159ik a pl\u00e1\u010d, kter\u00e9 tak\u00e9 u\u017e sl\u00e1bly. A j\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee to p\u0159ijde. P\u0159i\u0161el m\u016fj konec. Nedok\u00e1zal jsem ho ochr\u00e1nit, a k tomu jsem sebe zabil v aut\u011b. Pohlcovalo m\u011b to a c\u00edtil jsem podivn\u00fd tlak v cel\u00e9m t\u011ble. P\u0159ed o\u010dima se mi zjevil Bill\u016fv obli\u010dej, jeho \u00fasm\u011bv a jeho sm\u00edch. Jak m\u011b obj\u00edmal, jak m\u011b l\u00edbal a jak m\u00ed \u0159\u00edkal, \u017ee m\u011b miluje. Kolem n\u011bj bylo b\u00edl\u00e9 sv\u011btlo a j\u00e1 u\u017e si byl naprosto jist\u00fd, \u017ee to je konec. V tu chv\u00edli jsem c\u00edtil, \u017ee m\u011b m\u016fj and\u00edlek opustil. Bill se mi st\u00e1le vzdaloval a j\u00e1 propadl temnot\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM „Zastav, pros\u00edm, zastav,“ prosil m\u011b st\u00e1le Bill. Byl jsem rozru\u0161en\u00fd, opravdu jsem byl a nedok\u00e1zal jsem to skr\u00fdt. Mo\u017en\u00e1 jsem mu to nem\u011bl \u0159\u00edkat, z\u0159ejm\u011b u\u017e v\u016fbec ne v aut\u011b. Ale rozhodl jsem se tak. Bylo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[356],"tags":[],"class_list":["post-9066","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-obsession"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9066","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9066"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9066\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9066"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9066"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9066"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}