{"id":907,"date":"2017-11-21T16:00:00","date_gmt":"2017-11-21T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=901"},"modified":"2017-11-21T16:00:00","modified_gmt":"2017-11-21T15:00:00","slug":"jeho-ocima-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/11\/21\/jeho-ocima-8\/","title":{"rendered":"Jeho o\u010dima 8."},"content":{"rendered":"
autor: \u017delat\u00fdnka<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Potuln\u00ed lvi<\/strong><\/div>\n
\n

R\u00e1na vlastn\u011b nebyla a\u017e tak \u0161patn\u00e1, pomyslel si Tom, kdy\u017e se op\u00edral o r\u00e1m dve\u0159\u00ed pokoje pro hosty a sledoval, jak Bill cosi ospale muml\u00e1 do pol\u0161t\u00e1\u0159e. V\u0161echna r\u00e1na by m\u011bla b\u00fdt jako tohle, s tich\u00fdm kap\u00e1n\u00edm de\u0161\u0165ov\u00e9 vody ze st\u0159echy a slab\u00fdm sv\u011btlem, jen sotva proch\u00e1zej\u00edc\u00edm p\u0159es pr\u016fsvitn\u00e9 z\u00e1v\u011bsy a m\u00ed\u0159\u00edc\u00edm na Billovy tmav\u00e9 vlasy a pootev\u0159en\u00e9 rty. Kdyby v\u0161echna r\u00e1na byla jako tohle, Tomovi by vst\u00e1v\u00e1n\u00ed z postele tolik nevadilo.<\/p><\/div>\n

Ale v\u0161echna r\u00e1na nemohla b\u00fdt jako tohle, p\u0159ipomn\u011bl Tom s\u00e1m sob\u011b.<\/div>\n
\n

„Bille,“ zavolal Tom, jeho hlas byl st\u00e1le je\u0161t\u011b ze sp\u00e1nku ochrapt\u011bl\u00fd. „Je r\u00e1no.“<\/p><\/div>\n

Bill vydal tich\u00fd zvuk a lehce se pod tlustou p\u0159ikr\u00fdvkou zavrt\u011bl.<\/div>\n
„Je \u010das vst\u00e1vat,“ zavolal Tom hlasit\u011bji, za koutky rt\u016f mu zatahal \u00fasm\u011bv. „Ty nechce\u0161 sn\u00eddani?“<\/div>\n
Bill znovu zabru\u010del a p\u0159eto\u010dil se k Tomovi z\u00e1dy. „Nruphle…“ \u0159ekl Bill – nebo alespo\u0148 tak to Tomovi zn\u011blo.<\/div>\n
Tom si nyn\u00ed dovolil usm\u00edvat se naplno. „Nem\u016f\u017ee\u0161 tady z\u016fstat. Mus\u00edm do pr\u00e1ce,“ od\u016fvodnil Tom.<\/div>\n
„… Tomi…“ \u0159ekl Bill, a Tom se nejist\u011b kousl do rtu a odvr\u00e1til pohled.<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ \u0159ekl zdr\u00e1hav\u011b. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee teda m\u016f\u017ee\u0161 z\u016fstat.“ Co bylo to nejhor\u0161\u00ed, co by se mohlo st\u00e1t? Musel pracovat jen p\u00e1r hodin, mo\u017en\u00e1 bude Bill celou tu dobu prost\u011b sp\u00e1t.<\/div>\n
Bill zabru\u010del do pol\u0161t\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Dr\u017e se d\u00e1l od probl\u00e9m\u016f,“ \u0159ekl Tom t\u00e9 ospal\u00e9 hrom\u00e1dce pln\u00e9 hedv\u00e1bn\u00fdch \u010dern\u00fdch vlas\u016f a tmav\u00e9ho oble\u010den\u00ed zdoben\u00e9ho z\u00e1\u0159iv\u00fdmi kovy. „Budu zp\u00e1tky p\u0159ed polednem, okay?“<\/div>\n
Bill vydal tich\u00fd zvuk, kter\u00fd se Tom rozhodl interpretovat jako souhlas, a tak za sebou ti\u0161e zav\u0159el dve\u0159e.<\/div>\n
\n

V kuchyni p\u0159i p\u0159\u00edprav\u011b krmen\u00ed pro toulav\u00e9 ko\u010dky si Tom nedok\u00e1zal z tv\u00e1\u0159e vymazat \u00fasm\u011bv. Tahal mu za m\u00e1lo pou\u017e\u00edvan\u00e9 svaly v obli\u010deji, a\u017e jej bolely.<\/p><\/div>\n

„P\u0159esta\u0148 s t\u00edm,“ napomenul se Tom ti\u0161e a odnesl j\u00eddlo toulav\u00fdm ko\u010dk\u00e1m, kter\u00e9 sed\u011bly na zadn\u00ed terase.<\/div>\n
Ko\u010dka vypadala znepokojen\u011b, hlasit\u011b a smutn\u011b m\u0148oukala a sledovala Toma zelen\u00fdma o\u010dima pln\u00fdma obav. Tom se poprv\u00e9 nat\u00e1hl, aby ji pohladil.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
***<\/strong><\/div>\n
\n

Tom nem\u011bl nikdy, nikdy nech\u00e1vat ve sv\u00e9m dom\u011b Billa samotn\u00e9ho.<\/p><\/div>\n

Ani j\u00edt do pr\u00e1ce necht\u011bl, ne s Billem ve sv\u00e9m pokoji pro hosty, kde vypadal tak pohodln\u011b a h\u0159ejiv\u011b. Dokonce ten den ani pracovat nem\u011bl; jin\u00e1 baristka skon\u010dila kv\u016fli lep\u0161\u00ed pr\u00e1ci ve Starbucks a Tom byl zavol\u00e1n na p\u00e1r hodin, aby pokryl \u010d\u00e1st jej\u00ed sm\u011bny. \u0158ekl by ne, jeliko\u017e Tom pevn\u011b v\u011b\u0159il, \u017ee v\u00edkendy nebyly ur\u010deny pro nic jin\u00e9ho ne\u017e jen pro porno, teleshopping a s\u00fdrov\u00e9 pe\u010divo, ale od t\u00e9 doby, co potkal Billa, vynech\u00e1val Tom pr\u00e1ci a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto. Nejen\u017ee byl jeho mana\u017eer v\u00e1\u017en\u011b nespokojen, ale pan\u00ed Martinov\u00e1 si udr\u017eovala rozs\u00e1hl\u00fd p\u0159ehled o v\u0161ech sousedech, a kdy\u017e Tom r\u00e1no neodjel do pr\u00e1ce, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto p\u0159i\u0161la, aby se zeptala pro\u010d.<\/div>\n
Nejsp\u00ed\u0161 doufala, \u017ee padl mrtv\u00fd k zemi.<\/div>\n
P\u0159esto kdy\u017e Tom po pr\u00e1ci p\u0159e\u0161el p\u0159es pr\u00e1h a byl p\u0159iv\u00edt\u00e1n Billovou usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159\u00ed, za\u010dalo mu b\u00fdt a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 jasn\u00e9, \u017ee m\u011bl z\u016fstat doma.<\/div>\n
\n

„Proboha. Cos to ud\u011blal?“<\/p><\/div>\n

Bill na n\u011bj zp\u00e1tky nevinn\u011b zamrkal zpod lv\u00ed h\u0159\u00edvy tmav\u00fdch vlas\u016f. Jeho \u010dern\u00e9 vlasy mu pevn\u011b tr\u010dely v\u0161emi sm\u011bry, na pohled obrovsk\u00e9 a \u0161okuj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
„Vypad\u00e1m kr\u00e1sn\u011b?“ Zeptal se Bill a sna\u017eil se pooto\u010dit hlavu, aby na sv\u00e9 vlasy vid\u011bl. Tom z\u00edral.<\/div>\n
„Cos to… jak jsi…“<\/div>\n
„Lak na vlasy,“ vysv\u011btlil Bill a neur\u010dit\u011b m\u00e1vl rukou sm\u011brem ke koupeln\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 ani \u017e\u00e1dn\u00fd lak na vlasy nem\u00e1m!“<\/div>\n
„No, u\u017e ne,“ souhlasil Bill.<\/div>\n
Tom zavrt\u011bl hlavou a v\u00e1hav\u011b se roze\u0161el ke koupeln\u011b, st\u00e1le podez\u0159\u00edvav\u011b. „Vypad\u00e1\u0161, jako bys str\u010dil prsty do z\u00e1suvky. Tos neud\u011blal, \u017ee ne?“ Ale v koupeln\u011b st\u00e1ly na pult\u011b dv\u011b plechovky laku na vlasy. Tom je okam\u017eit\u011b poznal jako ten druh, kter\u00fd pou\u017e\u00edvala Adel. Jeho babi\u010dka m\u011bla od p\u0159\u00edrody rovn\u00e9 vlasy, ale v\u017edy c\u00edtila pot\u0159ebu si je na vrcholku hlavy nato\u010dit a post\u0159\u00edkat takovou hromadou chemik\u00e1li\u00ed, \u017ee pouze pobyt n\u011bkde pobl\u00ed\u017e zp\u016fsoboval Tomovi nutk\u00e1n\u00ed ka\u0161lat a k\u00fdchat, kdy\u017e byl mlad\u0161\u00ed.<\/div>\n
Nebyl schopn\u00fd ty plechovky vyhodit, kdy\u017e se nast\u011bhoval, a tak je prost\u011b jen zastr\u010dil pod umyvadlo a zapomn\u011bl na n\u011b.<\/div>\n
\n

Nyn\u00ed se Tom nat\u00e1hl a popadl ty kovov\u00e9 plechovky – z\u00e1\u0159iv\u00e9, pov\u0161iml si – a drsn\u011b je str\u010dil do ko\u0161e.<\/p><\/div>\n

„Tys to v\u0161echno vyhodil,“ \u0159ekl za n\u00edm Bill smutn\u011b.<\/div>\n
„Jsou pr\u00e1zdn\u00e9, Bille,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a zav\u0159el o\u010di, aby si je p\u011bstmi prot\u0159el. Kdy\u017e je znovu otev\u0159el, Bill ho v zrcadle intenzivn\u011b sledoval.<\/div>\n
„Jen proto, \u017ee ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsou.“<\/div>\n
Tom se zamra\u010dil a v\u011bnoval Billovu odrazu pochybn\u00fd pohled. „To ned\u00e1v\u00e1 smysl. Ty nikdy ned\u00e1v\u00e1\u0161 smysl.“<\/div>\n
Bill se t\u00edm nezd\u00e1l b\u00fdt nijak znepokojen\u00fd. Tom si byl jist\u00fd, \u017ee u\u017e to Bill sly\u0161el spoustu kr\u00e1t d\u0159\u00edve a v daleko m\u00e9n\u011b p\u0159\u00e1telsk\u00e9m t\u00f3nu. Nam\u00edsto toho se Bill p\u0159esunul vedle Toma, zkroutil prsty kolem okraje pultu a naklonil se bl\u00ed\u017e, aby prozkoumal sv\u016fj vlastn\u00ed odraz.<\/div>\n
„Vypad\u00e1m kr\u00e1sn\u011b,“ usoudil Bill po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli.<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 divn\u011b,“ \u0159ekl Tom, ne \u00fapln\u011b nesouhlasn\u011b. Ty vlasy rozhodn\u011b… p\u0159itahovaly pozornost. V\u00e1hav\u011b nat\u00e1hl ruku, aby se t\u00e9 tuh\u00e9 h\u0159\u00edvy dotkl. Bill mu to spokojen\u011b dovolil a nahnul se, aby se kone\u010dky vlas\u016f dotkl \u0161pi\u010dek Tomov\u00fdch prst\u016f.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee jsem kr\u00e1sn\u00fd.“<\/div>\n
Tomova ruka zamrzla. Nerv\u00f3zn\u011b se zasm\u00e1l a sledoval Billovu usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se tv\u00e1\u0159 s rozechv\u011bn\u00edm. „Mysl\u00edm si, \u017ee jsi divn\u00fd,“ opravil ho a poodstoupil, aby mezi nimi vytvo\u0159il n\u011bjak\u00fd prostor.<\/div>\n
Bill nic ne\u0159ekl, pouze se vr\u00e1til k prohl\u00ed\u017een\u00ed se v zrcadle. Tom se rychle oto\u010dil, aby koupelnu opustil, n\u00e1hle se mezi jej\u00edmi st\u011bnami c\u00edtil klaustrofobicky.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Tom sl\u00edbil, \u017ee Billa vezme nakupovat, a m\u011bl v \u00famyslu ten slib dodr\u017eet. Jen to byla trochu v\u011bt\u0161\u00ed pot\u00ed\u017e, ne\u017e Tom o\u010dek\u00e1val. Pro za\u010d\u00e1tek zabralo Tomovi roz\u010diluj\u00edc\u00ed mno\u017estv\u00ed \u010dasu Billa p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee Kazim\u00edr bude je\u0161t\u011b p\u00e1r dal\u0161\u00edch hodin o samot\u011b v pohod\u011b.<\/p><\/div>\n

Bill m\u011bl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 obavy o blaho sv\u00e9ho spolubydl\u00edc\u00edho, pomyslel si Tom.<\/div>\n
Kdy\u017e kone\u010dn\u011b vy\u0161li ze dve\u0159\u00ed, Billovy vlasy byly st\u00e1le v py\u0161n\u00e9 lv\u00ed h\u0159\u00edv\u011b. Tom se nedok\u00e1zal p\u0159inutit proti tomu cokoliv \u0159\u00edct. Usoudil, \u017ee Bill stejn\u011b bude p\u0159itahovat pohledy, jednodu\u0161e proto, \u017ee to byl Bill.<\/div>\n
„J\u00e1 jsem \u00fa\u017easn\u00fd \u0159idi\u010d,“ sl\u00edbil Tom, kdy\u017e se Bill zastavil n\u011bkolik krok\u016f od m\u00edsta spolujezdce Tomova n\u00e1kla\u010f\u00e1ku a ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b si ho prohl\u00ed\u017eel.<\/div>\n
Bill se nehnul ani o centimetr.<\/div>\n
„Co, ty mi nev\u011b\u0159\u00ed\u0161?“ Tom jej \u0161k\u00e1dliv\u011b \u0161\u0165ouchl do ramene, a\u017e Bill klop\u00fdtl kup\u0159edu, ne\u017e zase ostra\u017eit\u011b o krok ustoupil. „Jsem skv\u011bl\u00fd. Ten nejlep\u0161\u00ed. Mohl bych \u0159\u00eddit profesion\u00e1ln\u011b, kdybych se nechystal b\u00fdt rockov\u00e1 hv\u011bzda.“<\/div>\n
Bill neodpov\u011bd\u011bl nic a Tom si p\u0159edstavoval, \u017ee vypad\u00e1 bled\u0161\u00ed ne\u017e obvykle, ale zase, Bill byl v\u017edycky bled\u00fd.<\/div>\n
„Tak poj\u010f,“ pob\u00edzel ho Tom a otev\u0159el Billovi dve\u0159e. „Bude se ti l\u00edbit, kam m\u00e1me nam\u00ed\u0159eno.“<\/div>\n
\n

Nebylo to o nic jednodu\u0161\u0161\u00ed. Kdy\u017e Bill kone\u010dn\u011b vlezl do auta, necht\u011bl si zapnout p\u00e1s, a kdy\u017e ho m\u011bl zapnut\u00fd, necht\u011bl, aby Tom cel\u00e9 auto obe\u0161el ke sv\u00fdm dve\u0159\u00edm, b\u00e1l se b\u00fdt nech\u00e1m o samot\u011b s palubn\u00ed deskou i jen na okam\u017eik.<\/p><\/div>\n

Av\u0161ak jakmile tohle v\u0161echno bylo hotovo, Tom si myslel, \u017ee byli p\u0159ipraveni na cestu. Vlo\u017eil kl\u00ed\u010d do zapalov\u00e1n\u00ed a nastartoval, a Bill prost\u011b za\u010dal k\u0159i\u010det. Bylo to ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed, zvonilo to v Tomov\u00fdch u\u0161\u00edch jako sir\u00e9na.<\/div>\n
„Do prdele!“ Vyk\u0159ikl Tom, jeho hlas byl kompletn\u011b pohlcen\u00fd Billov\u00fdm \u0159evem. „Co to ksakru?“<\/div>\n
Zb\u011bsil\u00fdmi prsty motor vypnul a se \u0161kubnut\u00edm kl\u00ed\u010d ze zapalov\u00e1n\u00ed vyt\u00e1hnul. Bill se okam\u017eit\u011b zklidnil a pusu uprost\u0159ed \u0159evu zav\u0159el.<\/div>\n
Tom zhluboka vydechl a opatrn\u011b Billa pohladil po pa\u017ei, vystresovan\u00fd z Billova stresu. „Hej, je to v pohod\u011b, je to jen-„<\/div>\n
„M\u016fj bo\u017ee, pane Kaulitzi, co to proboha d\u011bl\u00e1te?“ Zvolal zn\u00e1m\u00fd hlas, podpatky klapaly o chodn\u00edk, jak pan\u00ed Martinov\u00e1 pochodovala sm\u011brem k nim, vstupn\u00ed dve\u0159e od domu nechala otev\u0159en\u00e9, jak sp\u011bchala n\u011bkomu vynadat.<\/div>\n
\n

Tom zast\u00e9nal a odol\u00e1val poku\u0161en\u00ed pr\u00e1sknout hlavou o palubn\u00ed desku.<\/p><\/div>\n

„Zase on,“ \u0159ekla j\u00edzliv\u011b pan\u00ed Martinov\u00e1, kdy\u017e dorazila ke stran\u011b n\u00e1kla\u010f\u00e1ku, v\u011bnovala Billovi v\u011bdouc\u00ed pohled, a pak musel Tom odol\u00e1vat poku\u0161en\u00ed pr\u00e1sknout o palubn\u00ed desku i hlavou pan\u00ed Martinov\u00e9.<\/div>\n
„Tohle je Bill, pan\u00ed Martinov\u00e1,“ p\u0159edstavil ho Tom p\u0159es za\u0165at\u00e9 zuby.<\/div>\n
„Bill,“ \u0159ekla, prohl\u00ed\u017eela si Billovy divok\u00e9 vlasy s opovr\u017een\u00edm.<\/div>\n
„Marvin,“ zopakoval Bill nazp\u011bt ti\u0161e, to obvykl\u00e9 vesel\u00ed, kter\u00e9 mohl Tom t\u00e9m\u011b\u0159 v\u017edy v jeho hlase sly\u0161et, nyn\u00ed chyb\u011blo. Tom se starostliv\u011b zamra\u010dil a zvedl ruku, aby pohladil Billovu tv\u00e1\u0159 v snad ut\u011b\u0161uj\u00edc\u00edm zp\u016fsobu. Bill obr\u00e1til svou pozornost od \u017eeny stoj\u00edc\u00ed vedle auta, aby obez\u0159etn\u011b sledoval Toma.<\/div>\n
Tom nad\u00e1le hladil Billovu tv\u00e1\u0159 sv\u00fdmi zdrsn\u011bl\u00fdmi prsty, jeho slova byla jemn\u00e1. „H\u00e1d\u00e1m, \u017ee jsem t\u011b m\u011bl varovat, jak je tohle auto hlasit\u00e9. Nev\u011bd\u011bl jsem-„<\/div>\n
Pan\u00ed Martinov\u00e1 hlasit\u011b zaka\u0161lala. Tom p\u0159esunul svou pozornost, aby na ni zaz\u00edral.<\/div>\n
\n

„J\u00e1 opravdu douf\u00e1m, \u017ee pro tohle m\u00e1te vysv\u011btlen\u00ed! J\u00e1 v\u00edm, co on je,“ pan\u00ed Martinov\u00e1 nam\u00ed\u0159ila dlouh\u00fd, k\u0159iv\u00fd prst na Billa. „On je ten, kdo se po noc\u00edch hrabe v popelnic\u00edch. Je to absurdn\u00ed! Nechutn\u00e9! J\u00e1 opravdu ne-„<\/p><\/div>\n

„My u\u017e opravdu mus\u00edme jet, pan\u00ed Martinov\u00e1,“ p\u0159eru\u0161il ji Tom, \u010delist m\u011bl sev\u0159enou. Rychle se nat\u00e1hl Billovi p\u0159es kl\u00edn, aby zat\u00e1hnul ok\u00fdnko, a pan\u00ed Martinov\u00e1 pobou\u0159en\u011b zalapala po dechu. Pak za\u010dala s n\u011b\u010d\u00edm, co p\u0159es sklo vypadalo jako docela dlouh\u00fd a zlostn\u00fd proslov, k\u00fdvala p\u0159itom prstem a tak. Tom j\u00ed uk\u00e1zal palce vzh\u016fru, ne\u017e zam\u011b\u0159il svou pozornost zp\u00e1tky na Billa, kter\u00fd vedle n\u011bj ztuhle sed\u011bl a potahoval za bezpe\u010dnostn\u00ed p\u00e1s.<\/div>\n
„Mus\u00edme si vz\u00edt auto, jestli chceme jet do obcho\u010f\u00e1ku,“ vysv\u011btlil Tom omluvn\u011b a odt\u00e1hl Billovi ruku od \u0161kub\u00e1n\u00ed za p\u00e1s. „Mysl\u00edm, \u017ee se ti to bude l\u00edbit, a\u017e tam budeme.“ Tom c\u00edtil podivnou zoufalou touhu po Billov\u011b souhlasu. Bill byl ke v\u0161emu tak vykulen\u00fd a naivn\u00ed, \u017ee mu Tom prost\u011b cht\u011bl uk\u00e1zat nov\u00e9 v\u011bci, aby se jich Bill mohl dotknout a dr\u017eet je a b\u00fdt jimi mystifikovan\u00fd takov\u00fdm zp\u016fsobem, jak\u00fdm Billa mystifikovalo v\u0161echno.<\/div>\n
„Ano?“ \u0158ekl Bill, a\u010dkoliv nezn\u011bl p\u0159\u00edli\u0161 jist\u011b. Tom se usm\u00e1l a l\u00e1skypln\u011b Billa popl\u00e1cal po vlasech.<\/div>\n
„Znovu nastartuju auto,“ varoval ho Tom. „Jsi tentokr\u00e1t p\u0159ipraven\u00fd?“<\/div>\n
Bill vehementn\u011b zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„To auto je bezpe\u010dn\u00e9, Bille, slibuju.“<\/div>\n
„Slibuje\u0161?“ Zeptal se Bill s d\u016fv\u011b\u0159iv\u00fdma o\u010dima, a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee to bude okay.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Ze v\u0161ech obchod\u016f i s jejich z\u00e1\u0159iv\u00fdmi zlat\u00fdmi hodinkami a diamantov\u00fdmi prsteny a jejich leskl\u00fdmi iPody a tenk\u00fdmi laptopy a ze v\u0161ech lid\u00ed v obcho\u010f\u00e1ku, proch\u00e1zej\u00edc\u00edch se kolem v jejich jasn\u011b barevn\u00e9m oble\u010den\u00ed a hlasit\u011b spolu mluv\u00edc\u00edch, Bill byl nejv\u00edce zmaten\u00fd font\u00e1nou. Byla om\u0161el\u00e1 a ne\u010dist\u011b vypadaj\u00edc\u00ed a Tom se o\u0161il, kdy\u017e Bill p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl prsty po jej\u00edch okraj\u00edch, nam\u00e1\u010del je do vody a klouzal jimi p\u0159es mince na dn\u011b.<\/p><\/div>\n

A\u0165 se jej Tom sna\u017eil p\u0159esv\u011bd\u010dit jakkoliv, Billovi font\u00e1nu rozmluvit nedok\u00e1zal. Nakonec si Tom povzdechl a posadil se vedle n\u011bj. „Chce\u0161 si n\u011bco p\u0159\u00e1t?“ Nab\u00eddl a vylovil pen\u011b\u017eenku, aby z n\u00ed vyt\u00e1hl minci.<\/div>\n
Ale kdy\u017e Billovi \u010dtvr\u0165\u00e1k podal, Bill si ho zbl\u00edzka prohl\u00e9dl, v\u011bnoval Tomovi ten nejz\u00e1\u0159iv\u011bj\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv a schoval si minci do p\u0159edn\u00ed kapsy sv\u00fdch d\u017e\u00edn.<\/div>\n
„M\u011bl by sis na ni n\u011bco p\u0159\u00e1t,“ vysv\u011btlil Tom a uk\u00e1zal sm\u011brem k minc\u00edm ve font\u00e1n\u011b. „A pak ji hodit do vody.“<\/div>\n
Bill ost\u0159e zavrt\u011bl hlavou, zap\u0159el se dozadu o ruce a h\u0159ejiv\u011b se na Toma usm\u00e1l. „Tys mi ji dal,“ \u0159ekl se zjevn\u00fdm \u00fa\u017easem, jako by ten mal\u00fd \u010dtvr\u0165\u00e1k znamenal n\u011bco mnohem v\u011bt\u0161\u00edho, ne\u017e si byl Tom v\u011bdom.<\/div>\n
\n

Tom se m\u00edsto odpov\u011bdi jen odvr\u00e1til, pohled mu dopadl na temn\u011b zdobenou v\u00fdlohu obchodu.<\/p><\/div>\n

„Hej, tak poj\u010f, tenhle obchod se ti bude l\u00edbit,“ sl\u00edbil Tom, vstal a zatahal za Billovu pa\u017ei. Bill neochotn\u011b opustil font\u00e1nu a spole\u010dn\u011b ve\u0161li do Hot Topic.<\/div>\n
Nebylo to m\u00edsto, kde by Tom n\u011bkdy nakupoval, ale Billovo oble\u010den\u00ed vypadalo, jako by velmi lehce mohlo poch\u00e1zet odsud, sam\u00e9 st\u0159\u00edbrn\u00e9 opasky a podivn\u00e9, temn\u00e9 designy.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuje\u0161 mikinu,“ p\u0159ipomn\u011bl Tom Billovi, kter\u00fd tou\u017eebn\u011b okukoval piercingy.<\/div>\n
Bill ho ignoroval a p\u0159itiskl prsty proti sklu.<\/div>\n
Tom n\u011b\u017en\u011b zavrt\u011bl hlavou a omotal prsty kolem Billova z\u00e1p\u011bst\u00ed, aby jej dot\u00e1hl ke stojanu s mikinami.<\/div>\n
„Tyhle,“ \u0159ekl Tom, p\u0159itiskl Billovu ruku k materi\u00e1lu nejbli\u017e\u0161\u00ed mikiny. Jak o\u010dek\u00e1val, Bill byl okam\u017eit\u011b zaujat\u00fd jemnou l\u00e1tkou a p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl prsty p\u0159es n\u011bkolik mikin. „Vyber si, kterou chce\u0161.“<\/div>\n
„Tuhle,“ odpov\u011bd\u011bl Bill okam\u017eit\u011b, prsty sev\u0159el \u010dernou mikinu tak pevn\u011b a majetnicky, a\u017e mu zb\u011blely klouby. „Tahle je moje.“<\/div>\n
\n

Mikina byla \u010dern\u00e1 se z\u00e1\u0159iv\u011b r\u016f\u017eov\u00fdm potiskem, r\u016fzn\u00e9 p\u016flkruhy a podivn\u00e9 \u010d\u00e1ry a hv\u011bzdy, v\u017edycky hv\u011bzdy. Byla mr\u0148av\u00e1 a kr\u00e1sn\u00e1 a o\u010dividn\u011b byla m\u00edn\u011bna pro holku.<\/p><\/div>\n

„To je-“ za\u010dal Tom \u0159\u00edkat, ale pak se zastavil, d\u00edval se na zp\u016fsob, jak\u00fdm Billovy prsty sv\u00edraly ruk\u00e1v t\u00e9 v\u011bci a jak palcem l\u00e1skypln\u011b hladil b\u00edlou hv\u011bzdu. „Vypad\u00e1 to jako ty,“ dokon\u010dil Tom.<\/div>\n
Bill se zazubil a p\u0159it\u00e1hl si novou milovanou v\u011bc k hrudi.<\/div>\n
Pokladn\u00ed na Billa z\u00edral, kdy\u017e se vydali k pultu, stejn\u011b jako z\u0159ejm\u011b ka\u017ed\u00fd v cel\u00e9m obcho\u010f\u00e1ku. St\u00e1l za to, aby na n\u011bj bylo z\u00edr\u00e1no, to musel Tom souhlasit.<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se mi tvoje vlasy, chlape.“ Ten kluk, kter\u00fd s\u00e1m m\u011bl na hlav\u011b z\u00e1\u0159iv\u011b zelen\u00fd mohawk, Billa okukoval s jasn\u011b zbo\u017en\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
Bill se na n\u011bj z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00e1l nazp\u011bt. „Tomimu se taky l\u00edb\u00ed,“ \u0159ekl pokladn\u00edmu sebejist\u011b.<\/div>\n
Mlad\u00edk se zazubil, na\u010detl mikinu a k\u00fdvl sm\u011brem k Tomovi. „To jsi ty, jo?“ Zeptal se, kdy\u017e mu Tom podal kreditn\u00ed kartu. „Tomi?“<\/div>\n
„Tom,“ opravil ho Tom okam\u017eit\u011b.<\/div>\n
„Tomi,“ zopakoval Bill.<\/div>\n
Pokladn\u00ed se jen v\u011bdoucn\u011b zasm\u00e1l. „To je roztomil\u00e9, chlape. M\u016fj p\u0159\u00edtel mi nikdy nedovol\u00ed-„<\/div>\n
„Jdeme!“ P\u0159eru\u0161il ho Tom a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 hlasit\u011b, popadl svou kartu a svou mikinu a sv\u00e9ho Billa a svi\u017en\u011b vypochodoval z obchodu. Bill si vedle n\u011bj radostn\u011b pobrukoval.<\/div>\n
„S tebou jsou sam\u00e9 pot\u00ed\u017ee, v\u00ed\u0161 to?“ Zeptal se Tom nabru\u010den\u011b, pustil Billovu pa\u017ei a zpomalil do norm\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edho tempa. Bill pouze za\u010dal broukat hlasit\u011bji.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Bill nebyl o nic klidn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159i cest\u011b zp\u00e1tky k domu, ne\u017e byl po cest\u011b tam. Nek\u0159i\u010del, ale Tom \u0159\u00eddil celou cestu se ztuhl\u00fdmi rameny, p\u0159ipraven\u00fd na to, a\u017e ten jekot znovu za\u010dne.<\/p><\/div>\n

Nebyl to dobr\u00fd pocit, v\u011bd\u011bt, \u017ee Bill se n\u011b\u010deho tak b\u00e1l. Toma to nutilo uva\u017eovat.<\/div>\n
„Co se ti stalo?“ Zamumlal Tom, kdy\u017e rozep\u00ednal Billovi p\u00e1s a pom\u00e1hal sv\u00e9mu rozt\u0159esen\u00e9mu kamar\u00e1dovi ven z auta. \u017d\u00e1dnou odpov\u011b\u010f opravdu neo\u010dek\u00e1val, ale jak u\u017e bylo zvykem, Bill ho p\u0159ekvapil.<\/div>\n
„Nathan,“ \u0159ekl Bill, kdy\u017e se postavil a ud\u011blal dva obrovsk\u00e9 kroky pry\u010d od auta.<\/div>\n
Tom naklonil hlavu a zbl\u00edzka si Billa prohl\u00ed\u017eel. Byl bled\u00fd a v jasn\u00e9m slune\u010dn\u00edm sv\u011btle vypadal jako duch, v o\u010d\u00edch m\u011bl podivn\u00fd odlesk. „Nathan?“ Zeptal se Tom, a Bill trhnul hlavou \u010delem k n\u011bmu, s \u00fa\u017easem v roz\u0161\u00ed\u0159en\u00fdch o\u010d\u00edch, jako by si nebyl jist\u00fd, jak Tom to jm\u00e9no v\u016fbec mohl zn\u00e1t.<\/div>\n
„Nate?“ Zeptal se Bill, rozhl\u00ed\u017eel se kolem na stromy a domy a i oblohu, jako by se tam n\u011bco schov\u00e1valo. „Kde?“<\/div>\n
„Tady ne,“ \u0159ekl Tom, nejist\u00fd, jestli byla jeho odpov\u011b\u010f pro Billa uspokojen\u00edm, anebo zklam\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
Bill se podivn\u011b zamra\u010dil, vypadal zmaten\u011b a st\u00e1le si zv\u011bdav\u011b prohl\u00ed\u017eel okol\u00ed. „Oh…“ O krok ustoupil a zamumlal n\u011bco o filmu. Tom uva\u017eoval, \u017ee mo\u017en\u00e1 stres nebyl pro jeho du\u0161evn\u00ed stav p\u0159\u00edli\u0161 dobr\u00fd.<\/div>\n
\n

„Mo\u017en\u00e1 bys m\u011bl z\u016fstat o trochu d\u00e9le,“ navrhl Tom s p\u0159edst\u00edranou nenucenost\u00ed.<\/p><\/div>\n

Bill tvrdohlav\u011b zavrt\u011bl hlavou a ud\u011blal dal\u0161\u00ed krok d\u00e1l od Toma. „P\u0159ijdu pozd\u011b.“<\/div>\n
„Pozd\u011b?“ Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel, kam p\u0159esn\u011b Bill p\u0159ijde pozd\u011b.<\/div>\n
Ale Bill u\u017e odch\u00e1zel, a Tom se za n\u00edm musel rozb\u011bhnout. „Po\u010dkej!“ Zavolal. „Tvoje mikina.“<\/div>\n
Bill se nezastavil a d\u00e1l odhodlan\u011b m\u00ed\u0159il sm\u011brem… kamkoliv, kam jen to \u0161el, a Tom jej musel popadnout za z\u00e1p\u011bst\u00ed, aby mu do rukou vrazil malou d\u00edv\u010d\u00ed mikinu.<\/div>\n
„Tvoje teplo, pamatuje\u0161?“<\/div>\n
Bill si mikinu pomalu vzal, v\u011bnoval Tomovi nerozlu\u0161titeln\u00fd pohled a p\u0159ejel prsty p\u0159es jemn\u00fd materi\u00e1l kolem zip\u016f a do kapes.<\/div>\n
„Ano,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e, a pak zase odch\u00e1zel dol\u016f p\u0159edm\u011bstskou ulic\u00ed, v tmav\u00e9m oble\u010den\u00ed a s tmav\u00fdm v\u00fdbuchem vlas\u016f jako velk\u00fd kontrast oproti jasn\u00e9mu slunci a vesel\u00fdm dom\u016fm.<\/div>\n
„Z\u00edtra se vra\u0165!“ Zavolal za n\u00edm Tom.<\/p>\n

autor: \u017delat\u00fdnka<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u017delat\u00fdnka Potuln\u00ed lvi R\u00e1na vlastn\u011b nebyla a\u017e tak \u0161patn\u00e1, pomyslel si Tom, kdy\u017e se op\u00edral o r\u00e1m dve\u0159\u00ed pokoje pro hosty a sledoval, jak Bill cosi ospale muml\u00e1 do pol\u0161t\u00e1\u0159e. V\u0161echna r\u00e1na by m\u011bla b\u00fdt jako tohle, s tich\u00fdm kap\u00e1n\u00edm de\u0161\u0165ov\u00e9<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[685],"tags":[],"class_list":["post-907","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jeho-ocima"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/907","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=907"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/907\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=907"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=907"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=907"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}