{"id":9081,"date":"2011-03-21T15:30:00","date_gmt":"2011-03-21T14:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9058"},"modified":"2011-03-21T15:30:00","modified_gmt":"2011-03-21T14:30:00","slug":"let-me-show-you-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/21\/let-me-show-you-6\/","title":{"rendered":"Let me show you… 6."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Holly-EnD.<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Hmm\u2026. nap\u011bt\u00ed se stup\u0148uje\u2026 \ud83d\ude42 Copak m\u00e1 asi Bill v pl\u00e1nu\u2026? :)))<\/em><\/div>\n
U\u017eijte si po\u010dten\u00ed\u010dko a d\u00edky za komenty \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/div>\n
Probudilo m\u011b zvon\u011bn\u00ed telefonu. Trhl jsem sebou a tv\u00e1\u0159\u00ed se zlehka necht\u011bn\u011b ot\u0159el o svou ruku. Sykl jsem bolest\u00ed. Necht\u011bl jsem ani vid\u011bt, jak moje tv\u00e1\u0159 te\u010f vypad\u00e1.<\/div>\n
Zlostn\u011b jsem popadl mobil a zad\u00edval se na Andyho jm\u00e9no na displeji.<\/div>\n
„Jo?“ zvedl jsem to.<\/div>\n
„Nazdar, ta\u0165ko.“ \u00dapln\u011b jsem ho vid\u011bl, jak se do telefonu \u0161kleb\u00ed.<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej mi tak.“ Zamru\u010del jsem. „D\u011bje se n\u011bco?“<\/div>\n
„Neuv\u011b\u0159\u00ed\u0161\u2026“ vzdychl. „Volal mi Bill a ptal se, co jsem ti to ud\u011blal.“ Zasm\u00e1l se. Srdce mi posko\u010dilo.<\/div>\n
„Vid\u011bl m\u011b?“ zeptal jsem se.<\/div>\n
„Oh!“ vyhrkl. „Ty je\u0161t\u011b sp\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„No, te\u010f u\u017e ne\u2026“ proto\u010dil jsem o\u010di.<\/div>\n
„Jo. Kdy\u017e se probudil, \u0161el se pod\u00edvat, jestli ses vr\u00e1til. Pr\u00fd vypad\u00e1\u0161, jako kdy\u017e ti do tv\u00e1\u0159e narazil kami\u00f3\u00f3n.“ Rozesm\u00e1l se jako idiot. „Mobiln\u00ed pl\u00e1cnut\u00ed?“<\/div>\n
„Ani n\u00e1pad.“ Zavr\u010del jsem<\/p>\n<\/div>\n
„No t\u00e1\u00e1k. Pro\u010d neuzn\u00e1\u0161, \u017ee to byla dobr\u00e1 pr\u00e1ce?“ zak\u0148u\u010del ubl\u00ed\u017een\u011b. Znova jsem proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Okey\u2026 mobiln\u00ed pl\u00e1cnut\u00ed\u2026“ vzdychl jsem a na vte\u0159inku si odt\u00e1hl mobil od ucha, abych do n\u011bj mohl dlan\u00ed druh\u00fd ruky pl\u00e1cnout.<\/div>\n
„Jo!“ zav\u00fdskal, kdy\u017e jsem si mobil zase p\u0159ipl\u00e1cl k uchu. „Hele k\u00e1mo\u2026 dostal jsem super n\u00e1pad, kam na v\u00edkend\u2026“ za\u010dal nad\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Wou, wou, wou\u2026“ zarazil jsem ho. „Brzdi, peroxide. J\u00e1 m\u00e1m na krku z\u00e1va\u017enou v\u011bc!“ prskl jsem. „\u0158ekl jsi to Billovi?“ zeptal jsem se opatrn\u011b.<\/div>\n
„Brzdit bys m\u011bl sp\u00ed\u0161 ty. Tak jednoduch\u00fd to m\u00edt nebude\u0161. Billovi jsem nic ne\u0159ekl. S radost\u00ed ti to p\u0159enech\u00e1m. A v\u016fbec\u2026 nech\u00e1pu, pro\u010d kolem toho d\u011bl\u00e1\u0161 takov\u00fd alotrie. Je to tv\u016fj br\u00e1cha! Tak snad sakra bude m\u00edt radost, \u017ee si t\u00e1ta, ne?“ vztekle jsem zavr\u010del.<\/div>\n
„K\u00e9\u017e by to bylo s t\u00edm „br\u00e1chovstv\u00edm“ tak jednoduch\u00fd.“ Povzdechl jsem si a po\u0161kr\u00e1bal se na nezran\u011bn\u00fd tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Hele, zd\u00e1 se, \u017ee v\u00e1s asi ani nem\u016f\u017eu pochopit. Vy dva jste\u2026 jin\u00ed\u2026“ zamumlal. Kdyby v\u011bd\u011bl\u2026<\/div>\n
„Jo\u2026 hele, asi m\u011b \u010dek\u00e1 t\u011b\u017ek\u00fd poledne.“ Zaz\u00edval jsem.<\/div>\n
„Okey.“ Zamumlal a ukon\u010dil hovor.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
„Bille?“ opatrn\u011b jsem se\u0161el po schodech dol\u016f hned po tom, co jsem si dal sprchu. Bill nebyl u sebe v pokoji, ani tady v ob\u00fdv\u00e1ku. Pro\u0161el jsem do j\u00eddelny. Bill tam sed\u011bl ml\u010dky na parapetu okna a koukal ven. V ruk\u00e1ch sv\u00edral hrn\u00ed\u010dek s n\u011bjakou horkou tekutinou.<\/div>\n
Venku pr\u0161elo.<\/div>\n
P\u0159i pohledu na to kr\u00e1sn\u00fd stvo\u0159en\u00ed s b\u00edlou poko\u017ekou a dlouh\u00fdma nohama, m\u011b bodlo u srdce.<\/div>\n
Poprv\u00fd po dlouh\u00fd dob\u011b jsem si znova uv\u011bdomil, jakou \u0161kodu jsem nap\u00e1chal, jak na vlastn\u00edm srdci, tak i na tom jeho.<\/div>\n
Ti\u0161e jsem se op\u0159el o futra a chv\u00edli ho pozoroval.<\/p>\n<\/div>\n
„Nebe pl\u00e1\u010de\u2026“ \u0159ekl po chv\u00edli. Jeho hlas byl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Zn\u011bl hluboce sametov\u011b a kr\u00e1sn\u011b smutn\u011b. „\u0158ekni\u2026 nebylo u\u017e dost slz?“ zeptal se, ale d\u00e1l se d\u00edval z okna.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1\u2026“ vydechl jsem. Oto\u010dil se na m\u011b. Vyd\u011bsilo m\u011b to pr\u00e1zdno v jeho o\u010d\u00edch a j\u00e1 najednou nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Byl jsem nakoupit.“ Usm\u00e1l se smutn\u011b a pozvedl ruce s hrnkem. „Koupil jsem n\u011bjak\u00e9 n\u00e1dob\u00ed a j\u00eddlo.“ Pak se zad\u00edval na hrnek ve sv\u00fdch dlan\u00edch a zatv\u00e1\u0159il se omluvn\u011b. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee nejsou moc hezk\u00e9, ale nev\u011bd\u011bl jsem, kter\u00e9 by se ti l\u00edbily.“ Jeho jemn\u00fd hlas se ti\u0161e nesl j\u00eddelnou a mn\u011b bylo hrozn\u011b smutno p\u0159i pohledu na n\u011bj.<\/p>\n<\/div>\n
„Bille\u2026“ zlomil se mi hlas. Na hrudi jsem m\u011bl najednou t\u00ed\u017e\u00edvej balvan, kterej m\u011b tla\u010dil k zemi. Zd\u00e1lo se mi, jako by ka\u017ed\u00fd nadechnut\u00ed bolelo v\u00edc a v\u00edc a srdce mi bolestiv\u011b tepalo pod n\u00e1porem jak\u00e9si tekutiny, kter\u00e1 ho pomalu rozlept\u00e1vala.<\/div>\n
Dal jsem si du\u0161evn\u00ed facku a zhluboka se nadechl.<\/div>\n
„Zlob\u00ed\u0161 se na m\u011b?“ zeptal jsem se.<\/div>\n
„Jak bych mohl, s t\u00edm co m\u00e1\u0161 na tv\u00e1\u0159i\u2026“ zasm\u00e1l se ho\u0159ce a odvr\u00e1til se. P\u0159ejel jsem si rukou p\u0159es obli\u010dej. C\u00edtil jsem se jako idiot, kdy\u017e jsem se sna\u017eil zahnat slzy. „To se ti asi rozsv\u00edtilo, vi\u010f?“ Usm\u00e1l se, ale jeho o\u010di se nesm\u00e1ly. Mu\u010dilo m\u011b to.<\/div>\n
„Sp\u00ed\u0161 zhaslo.“ Zabru\u010del jsem. Bill se zase zad\u00edval z okna a chv\u00edli bylo ticho. „M\u011bl jsem strach\u2026“ sna\u017eil jsem se z ni\u010deho nic objasnit obvin\u011bn\u00ed, kter\u00e9 je\u0161t\u011b ani nebylo vysloveno.<\/div>\n
„J\u00e1 taky\u2026“ odpov\u011bd\u011bl. \u010cekal jsem, \u017ee se m\u011b za\u010dne vypt\u00e1vat na dne\u0161n\u00ed noc, ale ml\u010del.<\/div>\n
„Nic?“ ot\u00e1zal jsem se. „Nezept\u00e1\u0161 se, co se stalo? Ty o tom nechce\u0161 mluvit?“ znova se na m\u011b oto\u010dil s pok\u0159iven\u00fdm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„Ale to p\u0159ece nez\u00e1le\u017e\u00ed na mn\u011b, Tome. Nechci o tom mluvit, pokud o tom nechce\u0161 mluvit ty.“<\/p>\n<\/div>\n
Zase bylo ticho. Drtiv\u00e9 ticho, kter\u00e9 mi obracelo vnit\u0159nosti naruby.<\/div>\n
„Asi p\u0159ed m\u011bs\u00edcem jsem byl s jednou holkou\u2026“ za\u010dal jsem pomalu.<\/div>\n
„A \u0161ukal jsi s n\u00ed.“ Dopov\u011bd\u011bl za m\u011b. Zav\u0159el jsem o\u010di.<\/div>\n
„Bille, nem\u016f\u017ee\u0161 aspo\u0148 na chv\u00edli p\u0159estat b\u00fdt tak sprostej?“<\/div>\n
„Promi\u0148. Tak\u017ee ses s n\u00ed miloval\u2026“<\/div>\n
„Ne, Bille. V\u00ed\u0161, jak\u00e1 je definice fr\u00e1ze milovat se s n\u011bk\u00fdm?“ zarazil jsem ho. „J\u00e1 jsem se s n\u00ed p\u0159ece nemiloval. Milov\u00e1n\u00ed se je z l\u00e1sky. Miloval jsem s tebou, ne s n\u00ed.“<\/div>\n
„Aha.“ \u0158ekl prost\u011b. To je v\u0161echno. Jen aha.<\/div>\n
„V\u010dera mi volala a ozn\u00e1mila mi, \u017ee ot\u011bhotn\u011bla.“ Odml\u010del jsem se. Bill na m\u011b z\u00edral jak na svatej obr\u00e1zek. „Pr\u00fd jsem otec.“ Nastala dal\u0161\u00ed drtiv\u00e1 chv\u00edle ticha.<\/p>\n<\/div>\n
Chcete v\u011bd\u011bt, jak\u00e1 je Billova nejhor\u0161\u00ed vlastnost? Nevyzpytatelnost. \u017de nikdy nev\u00edte, jak se zachov\u00e1. V jednu chv\u00edli v\u00e1m bre\u010d\u00ed v n\u00e1ru\u010d\u00ed, a pak se najednou zase sm\u011bje. Nebo naopak. A co ud\u011blal te\u010f?<\/div>\n
Vyprskl sm\u00edchy. Z\u00edral jsem na n\u011bj a nev\u011bd\u011bl, co si m\u00e1m myslet. Po\u010d\u00edtal jsem vte\u0159iny, ne\u017e za\u010dnu pochybovat o jeho du\u0161evn\u00edm zdrav\u00ed. A hned po tom o tom sv\u00e9m.<\/div>\n
Sm\u00edchy se \u00fapln\u011b proh\u00fdbal. Odlo\u017eil hrnek na parapet vedle sebe, aby ho nevylil.<\/div>\n
„Tohle se ned\u011bje.“ \u0158ekl si pro sebe v z\u00e1chvatu sm\u00edchu. „Ty a t\u00e1ta, jo?“ zalykal se a pl\u00e1cal se p\u0159itom do stehen.<\/div>\n
Zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu\u2026 nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee j\u00ed to v\u011b\u0159\u00ed\u0161.“ H\u00fdkal a st\u00edral si slzy sm\u00edchu. Zara\u017een\u011b jsem st\u00e1l, neschopen jak\u00e9hokoli pohybu.<\/div>\n
„Po\u010dkej, jak to mysl\u00ed\u0161?“ p\u0159e\u0161el jsem k n\u011bmu a popadl ho za ramena. Pozvedl ruku v gestu, abych chv\u00edli po\u010dkal, a\u017e se uklidn\u00ed. Kdy\u017e se kone\u010dn\u011b jak\u017e tak\u017e p\u0159estal sm\u00e1t, pod\u00edval se na m\u011b.<\/div>\n
„Tohle by mohla \u0159\u00edct ka\u017ed\u00e1. Je to prolhan\u00e1 mrcha!“ za\u0159val a vztekle smetl hrnek s\u2026 n\u011b\u010d\u00edm na zem. Tahle n\u00e1hl\u00e1 zm\u011bna jeho chov\u00e1n\u00ed m\u011b p\u0159inutila om\u00e1men\u011b ustoupit.<\/div>\n
„Bille\u2026 mysl\u00ed\u0161, \u017ee\u2026 co\u2026 co se\u2026“ vykoktal jsem, ale on se na m\u011b najednou v\u011bdoucn\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
„Sorry, kot\u011b. Pokec\u00e1me jindy. Posp\u00edch\u00e1m.“ Pro\u0161el kolem m\u011b a ne\u017e jsem se nad\u00e1l, v byt\u011b se z\u016fstal vzn\u00e1\u0161et akor\u00e1t zvuk p\u0159ed chv\u00edl\u00ed zav\u0159en\u00fdch vchodov\u00fdch dve\u0159\u00ed. A\u2026 moje oko chytilo tik. Kot\u011b\u2026?!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/div>\n
Na\u0161tvan\u011b jsem z\u00edral p\u0159ed sebe. St\u011bra\u010de st\u00edraly jako o \u017eivot a j\u00e1 stejn\u011b vid\u011bl hovno. Popadl jsem mobil a vyto\u010dil Gustavovo \u010d\u00edslo.<\/div>\n
„Hej, Bille.“ Ozvalo se z reproduktoru.<\/div>\n
„Hej,“ prot\u00e1hl jsem. „Jsi doma?“<\/div>\n
„Jep.“<\/div>\n
„A Georg?“<\/div>\n
„Taky.“<\/div>\n
„Nechyst\u00e1 se n\u00e1hodou odej\u00edt?“<\/div>\n
„Ne\u2026 nev\u00edm o tom.“ Zamyslel se.<\/div>\n
„Okey, hele. Pot\u0159ebuju, aby ses se mnou za dvacet minut se\u0161el v t\u00fd kav\u00e1rn\u011b naproti va\u0161emu bar\u00e1ku.“<\/div>\n
„Fajn.“ \u0158ekl a u\u017e jsme to oba cht\u011bli polo\u017eit, jen\u017ee jsem si je\u0161t\u011b na n\u011bco vzpomn\u011bl.<\/div>\n
„A vem s sebou Tomovu knihu.“<\/div>\n
„Jak v\u00ed\u0161\u2026?“ zaslechl jsem je\u0161t\u011b, ale to u\u017e jsem to pokl\u00e1dal. Tohle jsem musel vy\u0159e\u0161it. S tou „sle\u010dnou“ jsem si cht\u011bl promluvit nejd\u0159\u00edv, ne\u017e si promluv\u00edm s Tomem. Jen a\u0165 se chvilku podus\u00ed.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
TOM<\/div>\n
Rozhodn\u011b jsem nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, co m\u00e1 Bill v pl\u00e1nu, ale m\u00edsto toho, abych sed\u011bl doma, jsem se rozhodl d\u011blat n\u011bco smyslupln\u00e9ho. V\u011b\u0159il jsem, \u017ee Bill m\u00e1 dost rozumu na to, aby neud\u011blal n\u011bjakou hloupost, a tak jsem se rozhodl, pustit ho na okam\u017eik z hlavy a zaj\u00edt na n\u00e1kupy.<\/div>\n
Jasn\u011b\u2026 \u0159\u00edk\u00e1te si; na n\u00e1kupy? V\u017edy\u0165 p\u0159ece nesn\u00e1\u0161\u00edm n\u00e1kupy, \u017ee jo\u2026 ale tohle bylo pro Billa. A\u0165 u\u017e tohle dopadne jakkoliv, aspo\u0148 ten byt si zaslou\u017eil b\u00fdt jako d\u0159\u00edv. Proto\u017ee jsem m\u011bl \u0161\u00edlenej strach z toho, co bude n\u00e1sledovat potom. Mezi mnou a Billem.<\/div>\n
A tak mi nezb\u00fdvalo, ne\u017e sev\u0159\u00edt v dlani mali\u010dkou, t\u0159esouc\u00ed se nad\u011bji a zah\u0159\u00edvat ji tak dlouho, dokud se nenapln\u00ed, nebo neum\u0159e\u2026<\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/div>\n
Posadil jsem se naproti Gustavovi a svoji kabelku polo\u017eil na seda\u010dku vedle sebe. \u0158ekl jsem mu, co mi pov\u011bd\u011bl Tom, a potom jsem se zahled\u011bl na Tomovu knihu le\u017e\u00edc\u00ed vedle jeho pa\u017ee.<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 to je ono, heh?“ p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Yeah, hele u\u017e mi pov\u00ed\u0161, jak to, \u017ee o n\u00ed v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„To nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00fd\u2026“ cht\u011bl jsem se ho na n\u011bco zeptat, ale vyru\u0161ila n\u00e1s \u010d\u00ed\u0161nice, kter\u00e1 si p\u0159i\u0161la pro na\u0161i objedn\u00e1vku.<\/div>\n
„Holly!“ vyk\u0159ikl jsem p\u0159ekvapen\u011b, kdy\u017e jsem d\u00edvku poznal. Usm\u00e1la se.<\/div>\n
„Bille, to je p\u0159\u00edjemn\u00fd p\u0159ekvapen\u00ed!“ usm\u00e1la se a pak se zad\u00edvala na Gustava. „A m\u00e1\u0161 tu i Gustava\u2026 roztomil\u00fd,“ zazubila se. Rozesm\u00e1l jsem se.<\/div>\n
„Jo\u2026 Gustave, tohle je Holly.“ Uk\u00e1zal jsem na ni. „A Holly\u2026 Gustava asi zn\u00e1\u0161.“ Podali si ruce.<\/div>\n
„Jo\u2026 moc m\u011b t\u011b\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„M\u011b taky.“ Zazubil se Gustav. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. U\u017e dlouho jsem nevid\u011bl Gust\u00edka se takhle usm\u00edvat. Vid\u011bl jsem mu na o\u010d\u00edch, \u017ee se mu Holly l\u00edb\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u2026 co ty tady? Soud\u011b podle na\u0161eho setk\u00e1n\u00ed v tom klubu, bych ne\u010dekal, \u017ee t\u011b potk\u00e1m n\u011bkde d\u011blat serv\u00edrku.“<\/div>\n
„Jooo, ten klub.“ Prot\u00e1hla. „Ve skute\u010dnosti nejsem nijak V.I.P, dostala jsem se tam p\u0159es kamar\u00e1dku, jej\u00ed\u017e t\u00e1ta se pohybuje\u2026 d\u00e1 se \u0159\u00edct, ve vysok\u00fdch kruz\u00edch.“ Usm\u00e1la se.<\/div>\n
„Aha\u2026 no ka\u017edop\u00e1dn\u011b, j\u00e1 si d\u00e1m kafe a ty?“ oto\u010dil jsem se na Gustava, kterej se je\u0161t\u011b nep\u0159estal na Holly p\u0159iblble usm\u00edvat. Nen\u00e1padn\u011b jsem do n\u011bj pod stolem kopl.<\/div>\n
Zat\u0159epal hlavou.<\/div>\n
„J\u00e1 si d\u00e1m taky kafe.“ Vyhrkl a sklonil pohled na sv\u00fd ruce.<\/div>\n
„Okey, chlapi. Hned to bude.“ Mrkla na n\u00e1s a vzd\u00e1lila se. Oto\u010dil jsem se zp\u00e1tky na Gustava.<\/div>\n
„Tak\u017ee pot\u0159ebuju, aby ses mi do t\u00fd knihy pod\u00edval na minulej m\u011bs\u00edc a \u0159ekl mi v\u0161echna jm\u00e9na.“ \u0158ekl jsem v\u00e1\u017en\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Abych to vysv\u011btlil. Tomova kniha, byla n\u011bco jako Tom\u016fv den\u00edk, kterej vedl Gustav. Byly v n\u00ed zaznamen\u00e1ny v\u0161echny holky (ano, i ty sebev\u00edc bezv\u00fdznamn\u00fd), se kter\u00fdma se Tom kdy vyspal. Vznikla naprostou n\u00e1hodou p\u0159ed \u010dty\u0159mi roky d\u00edky opileck\u00e9 s\u00e1zce mezi Georgem, Gustavem a Tomem. J\u00e1 u toho tehdy nebyl, ale p\u0159esto o n\u00ed v\u00edm v\u0161echno (mysl\u00edm o t\u00e9 knize, o s\u00e1zce d\u00edkybohu nev\u00edm nic). Neptejte se jak\u2026 jsem prost\u011b super a v\u0161echny tyhle v\u011bci mi nikdy neuniknou\u2026 (Okey\u2026 zjistil jsem to n\u00e1hodou, kdy\u017e jsem kluky zaslechl se o tom bavit.)<\/div>\n
Ale to nen\u00ed podstatn\u00e9. Podstatn\u00e9 je, \u017ee tahle kniha je m\u00fdm jedin\u00fdm vod\u00edtkem k holce, kter\u00e1 se sna\u017eila oklamat m\u00e9ho bratra, aby si ho k sob\u011b u\u017e nav\u017edycky p\u0159ipoutala (co\u017e j\u00e1 nedopust\u00edm).<\/div>\n
R\u00e1di byste v\u011bd\u011bli, jak to, \u017ee v\u00edm, \u017ee nemluvila pravdu? Tak jo\u2026<\/div>\n
Bylo to v dob\u011b, kdy\u017e n\u00e1m bylo asi t\u0159in\u00e1ct\u2026<\/div>\n
Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed p\u0159\u00ed\u0161t\u011b\u2026<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
autor: Holly-EnD.<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Holly-EnD. Hmm\u2026. nap\u011bt\u00ed se stup\u0148uje\u2026 \ud83d\ude42 Copak m\u00e1 asi Bill v pl\u00e1nu\u2026? :))) U\u017eijte si po\u010dten\u00ed\u010dko a d\u00edky za komenty \ud83d\ude09 TOM Probudilo m\u011b zvon\u011bn\u00ed telefonu. Trhl jsem sebou a tv\u00e1\u0159\u00ed se zlehka necht\u011bn\u011b ot\u0159el o svou ruku. Sykl jsem bolest\u00ed.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[412],"tags":[],"class_list":["post-9081","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-let-me-show-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9081","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9081"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9081\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9081"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9081"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9081"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}