{"id":9099,"date":"2011-03-18T18:00:00","date_gmt":"2011-03-18T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9076"},"modified":"2011-03-18T18:00:00","modified_gmt":"2011-03-18T17:00:00","slug":"let-me-show-you-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/18\/let-me-show-you-5\/","title":{"rendered":"Let me show you… 5."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Holly-EnD.<\/strong><\/div>\n
Ahoj. Na tomhle d\u00edle jsem si dala z\u00e1le\u017eet, tak\u017ee douf\u00e1m, \u017ee mi zanech\u00e1te n\u011bjakej p\u011bknej koment\u00e1\u0159. \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
Jinak, bych cht\u011bla pod\u011bkovat v\u0161em, co dosud komentovali a budou d\u00e1l komentovat, proto\u017ee to je p\u0159esn\u011b ta prav\u00e1 p\u00e1ka pro to, co m\u011b v\u017edycky rozh\u00fdbe ps\u00e1t d\u00e1l \ud83d\ude42 Ale to u\u017e vy asi v\u00edte.<\/em><\/div>\n
Na z\u00e1v\u011br u\u017e snad jen budu doufat, \u017ee si tenhle d\u00edlek u\u017eijete a pozd\u011bji douf\u00e1m, \u017ee se spole\u010dn\u011b s dvoj\u010d\u00e1tky pokus\u00edme jejich prvn\u00ed „z\u00e1drhel“ p\u0159ekonat. \ud83d\ude42<\/em> Holly-EnD.<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
Rozhovor byl divnej. Trapnej a sm\u011b\u0161nej. Ka\u017ed\u00fdch p\u011bt minut jsem nev\u011bd\u011bl, jestli se m\u00e1m sm\u00e1t, bre\u010det nebo zvracet. Dokonce i na Tomovi bylo vid\u011bt, jak se p\u0159em\u00e1h\u00e1, aby moder\u00e1torovi jednu neubalil. No ale p\u0159es to v\u0161echno, si nemohl odpustit svoje tvr\u010f\u00e1ck\u00fd pozn\u00e1mky o holk\u00e1ch. P\u0159iv\u00e1d\u011blo m\u011b to k \u0161\u00edlenstv\u00ed.<\/div>\n
„Tak\u017ee, Tome. Je pravda, \u017ee jsi Billovi \u0159ekl, \u017ee zp\u00edv\u00e1 tak hrozn\u011b, \u017ee ani hluch\u00fd od n\u011bj necht\u011bj odez\u00edrat?“ zeptal se moder\u00e1tor a obecenstvo se rozesm\u00e1lo.<\/div>\n
„Jo, to jsem \u0159ekl, ale ne\u2026 nen\u00ed pravda, \u017ee zp\u00edv\u00e1 hrozn\u011b\u2026 byl jsem jen\u2026 na\u0161tvan\u00fd.“ zamumlal a v\u011bnoval mi omluvn\u00fd pohled. Tv\u00e1\u0159il jsem se neutr\u00e1ln\u011b. P\u0159ece jenom jsem mu taky \u0159ekl p\u00e1r o\u0161kliv\u00fdch v\u011bc\u00ed.<\/div>\n
„Tak\u017ee vlastn\u011b mezi v\u00e1mi nen\u00ed pr\u00e1v\u011b te\u010f \u017e\u00e1dn\u00e9 nap\u011bt\u00ed?“ zeptal se. Vyloudil jsem pok\u0159iven\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Ne.“ Krom\u011b toho sexu\u00e1ln\u00edho a toho, \u017ee bych mu nejrad\u0161i nakopal za ty jeho \u0159e\u010di\u2026<\/em> pomyslel jsem si.<\/div>\n
Pot\u00e9 padlo je\u0161t\u011b p\u00e1r ot\u00e1zek, p\u00e1r dohad\u016f a trvalo stra\u0161n\u011b dlouho, ne\u017e rozhovor skon\u010dil. Nakonec jsme je\u0161t\u011b zazp\u00edvali Scream a kone\u010dn\u011b odtamtud vypadli.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
„Co to s tebou je, do hajzlu?!“ vy\u0161t\u011bkl jsem na n\u011bj, jakmile jsme se kone\u010dn\u011b ocitli doma.<\/div>\n
„Co jako?“ zeptal se a zap\u00e1lil si cigaretu.<\/div>\n
„Co jako?! Mus\u00ed\u0161 si po\u0159\u00e1d na n\u011bco hr\u00e1t?! Proto\u017ee pokud si vzpom\u00edn\u00e1m, nebyla to n\u011bjak\u00e1 debiln\u00ed \u0161t\u011btka, se kterou si v\u010dera \u0161ukal, ale j\u00e1!“ uk\u00e1zal jsem na sebe, abych podtrhl svoje slova. Zara\u017een\u011b se na m\u011b zad\u00edval.<\/div>\n
„A co m\u00e1m asi jako d\u011blat?! M\u00e1m se najednou zm\u011bnit? Nebude jim to p\u0159ipadat trochu divn\u00fd?“ ot\u00e1zal se nevrle.<\/div>\n
„Co j\u00e1 vim! N\u011bco si vymysli, ne?“ prskl jsem a odhodil svoji kabelku na pohovku. \u0160el jsem do kuchyn\u011b p\u0159ipravit si n\u011bco k j\u00eddlu. Docela mi vyhl\u00e1dlo. Tak dlouho jsem prohled\u00e1val kuchy\u0148 a vym\u00fd\u0161lel, co ud\u011bl\u00e1m, a\u017e jsem stejn\u011b nakonec skon\u010dil o chlebu. Vr\u00e1til jsem se zp\u00e1tky do ob\u00fdv\u00e1ku, kde jsem na\u0161el Toma koukat na televizi. Op\u0159el jsem se o futra a frustrovan\u011b ho pozoroval. V\u016fbec se mi necht\u011blo sp\u00e1t. Najednou mu zazvonil mobil.<\/p>\n<\/div>\n
„Ano?“ ot\u00e1zal se do telefonu, kdy\u017e ho zvedl. Zat\u00edmco mu \u010d\u00edsi hlas \u017ebleptal do ucha, d\u00edval se na m\u011b. Pak se najednou zatv\u00e1\u0159il, jako kdy\u017e ho n\u011bkdo pra\u0161t\u00ed p\u00e1nv\u00ed po hlav\u011b. Byla to jen vte\u0159ina, ne\u017e se jeho v\u00fdraz zm\u011bnil na kamennou masku. „Eh\u2026 v\u00ed\u0161 to jist\u011b?“ zamumlal do telefonu a odklonil sv\u016fj pohled kamsi k zemi. Po chv\u00edli jeho ruka s telefonem klesla a on z\u016fstal z\u00edrat do zem\u011b.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ zeptal jsem se. Nah\u00e1n\u011blo mi to strach.<\/div>\n
„Nic\u2026“ zamumlal a zvedl se. „Mus\u00edm j\u00edt\u2026“ \u0159ekl. Jeho hlas byl podivn\u00fd, nep\u0159\u00edtomn\u00fd.<\/div>\n
„Tome\u2026“ vyhrkl jsem a p\u0159e\u0161el k n\u011bmu. On popadl kl\u00ed\u010de od auta a hodil na sebe bundu.<\/div>\n
„Nev\u00edm, kdy se vr\u00e1t\u00edm, tak na m\u011b ne\u010dekej\u2026“ do\u0161el ke dve\u0159\u00edm a otev\u0159el je. Klusal jsem za n\u00edm.<\/div>\n
„Tak \u0159ekne\u0161 mi, co se sakra stalo?!“ vy\u0161t\u011bkl jsem.<\/div>\n
„Hele, kot\u011b. Te\u010f to v\u00e1\u017en\u011b nejde. Posp\u00edch\u00e1m. Promluv\u00edme si jindy.“ Vy\u0161el z bytu a zabouchnul za sebou dve\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
Strnule jsem z\u016fstal st\u00e1t a oko mi na chv\u00edli ovl\u00e1dl tik. Kot\u011b?! \u0158ekl mi KOT\u011a?!<\/em><\/div>\n
„Doprdele, j\u00e1 nejsem \u017e\u00e1dn\u00e1 tvoje zkurven\u00e1 \u0161lapka, abys mi mohl \u0159\u00edkat kot\u011b!“ za\u0159val jsem na zav\u0159en\u00fd dve\u0159e a vztekle jsem do nich kopnul.<\/div>\n
Moc dob\u0159e jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee kot\u011b \u0159\u00edkal v\u0161em t\u011bm holk\u00e1m, se kter\u00fdma spal. P\u0159esn\u011b takov\u00fdmhle zp\u016fsobem je poka\u017ed\u00fd odp\u00e1lkoval. Kolikr\u00e1t jsem u toho i byl. \/“Hele, kot\u011b. Sorry, oba jsme v\u011bd\u011bli, \u017ee si chci jen u\u017e\u00edt. Nic v tom nehledej. V\u011b\u0159 mi, kot\u011b. J\u00e1 nejsem ten, koho chce\u0161.“\/ P\u0159esn\u011b tohle jim v\u017edycky \u0159\u00edkal. Kot\u011b, kot\u011b, kot\u011b\u2026<\/div>\n
Znova jsem kopnul do dve\u0159\u00ed a najednou ten vztek zmizel a j\u00e1 se rozplakal. Bylo mi hrozn\u011b. Uvnit\u0159 jsem c\u00edtil pr\u00e1zdnotu z toho, \u017ee se se mnou necht\u011bl pod\u011blit o to, co se mu p\u0159ihodilo. Z toho, \u017ee m\u011b tak ledabyle odbyl, jako bych byl jen n\u011bjak\u00e1 jeho dal\u0161\u00ed.<\/div>\n
Zhroutil jsem se na botn\u00edk a zabo\u0159il obli\u010dej do dlan\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
TOM<\/p>\n<\/div>\n
V hlav\u011b mi hu\u010delo, kdy\u017e jsem ost\u0159e \u0159ezal jednu zat\u00e1\u010dku za druhou. Tomu nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it. Ta holka si snad ze m\u011b d\u011bl\u00e1 prdel?!<\/em> Byl jsem vyd\u011b\u0161en\u00fd. Vztekl\u00fd a napjat\u00fd k prasknut\u00ed. P\u0159i\u0161el jsem si jak chod\u00edc\u00ed plechovka semtexu. Jenom vybuchnout. Do prdele, do prdele!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
Sna\u017eil jsem se Tomovi dovolat, ale nezvedal mi telefon. Byla jedna hodina r\u00e1no a j\u00e1 \u0161\u00edlel strachy. Nev\u011bd\u011bl jsem, kde je. Kdy se vr\u00e1t\u00ed a co se v\u016fbec stalo. Po dvou hodin\u00e1ch str\u00e1ven\u00fdch na telefonu, kdy m\u011b v bd\u011blosti dr\u017eelo jen kafe a cigarety, jsem se rozhodl zavolat Andreasovi.<\/div>\n
„Hej, Andy. M\u00e1m probl\u00e9m.“<\/p>\n<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ zeptal se kdy\u017e dorazil. Byly t\u0159i hodiny r\u00e1no a j\u00e1 nerv\u00f3zn\u011b pochodoval po byt\u011b. Oto\u010dil jsem se na sv\u00e9ho blon\u010fat\u00e9ho kamar\u00e1da a znova jsem se rozbre\u010del. Vypla\u0161en\u011b ke mn\u011b p\u0159e\u0161el a stiskl m\u011b v n\u00e1ru\u010d\u00ed. „Ale no tak, Billi. Co se d\u011bje\u2026? Kde je Tom?“ hladil m\u011b po z\u00e1dech. Zavzlykal jsem. Nemohl jsem ani mluvit.<\/div>\n
Andy m\u011b dovedl k pohovce a donutil m\u011b se posadit.<\/div>\n
„Tom\u2026“ \u0161kytl jsem a sna\u017eil se ovl\u00e1dnout svoje emoce a ty zatracen\u00fd slzy. „N\u011bkdo\u2026 n\u011bkdo mu volal a on\u2026“ zavzlykal jsem znova, „odjel a nebere mi telefony. Nic mi ne\u0159ekl a j\u00e1 m\u00e1m strach\u2026 nev\u00edm, co se d\u011bje\u2026 Andy, j\u00e1\u2026“ zabo\u0159il jsem obli\u010dej do jeho hrudi a nechal se konej\u0161iv\u011b kol\u00e9bat.<\/div>\n
„To bude dobr\u00fd, Billi. Vr\u00e1t\u00ed se.“ \u0158ekl a po chv\u00edli vyndal vlastn\u00ed telefon, aby mu zavolal. Napjat\u011b jsem ho sledoval uslzen\u00fdma o\u010dima, ale on pak opatrn\u011b odt\u00e1hl telefon od ucha a zru\u0161il hovor. „Taky mi to nebere.“ Zamumlal. Znova jsem se rozplakal.<\/p>\n<\/div>\n
TOM<\/p>\n<\/div>\n
„Jak si t\u00edm m\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt tak jist\u00e1?“ bojoval jsem s touhou tu holku p\u0159ed sebou za\u0161krtit. Smutn\u011b se na m\u011b d\u00edvala, ale byl to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pohled. St\u00e1li jsme u n\u00ed doma v kuchyni a pop\u00edjeli kafe.<\/div>\n
„V tu dobu jsi to byl jen ty. \u0158\u00edkejme tomu obdob\u00ed sucha.“ \u0158ekla a pohodila rameny. Proto\u010dil jsem o\u010di.<\/div>\n
„Hoh\u00f3, tak\u017ee j\u00e1 nejsem dost dobr\u00e1 \u00faroda de\u0161t\u011b?!“ vy\u0161t\u011bkl jsem a ona o kousek ustoupila.<\/div>\n
„Te\u010f doopravdy rad\u0161i nemluvme o \u00farod\u011b.“ Zamumlala a posadila se na nejbli\u017e\u0161\u00ed \u017eidli.<\/div>\n
„No\u2026 a\u2026“ zamumlal jsem taky a po\u0161kr\u00e1bal se na hlav\u011b. „Necht\u011bla bys\u2026“ nenechala m\u011b domluvit, proto\u017ee j\u00ed okam\u017eit\u011b do\u0161lo, co j\u00ed chci navrhnout.<\/div>\n
„Ani to nevyslovuj! K tomu bys m\u011b nikdy nep\u0159inutil!“ vy\u0161t\u011bkla. Doprdele!<\/em> M\u011bl jsem chu\u0165 n\u011bco okam\u017eit\u011b rozml\u00e1tit.<\/div>\n
Zazvonil mi telefon. Zvonil celou tu cestu sem a zvonil celou tu dobu potom, u\u017e m\u011b to p\u0159iv\u00e1d\u011blo k \u0161\u00edlenstv\u00ed. Bill volal snad ka\u017ed\u00fdch p\u011bt minut, ale j\u00e1 jsem zkr\u00e1tka nem\u011bl odvahu mu to zvednout.<\/div>\n
Tentokr\u00e1t to byl Andy. Chv\u00edli jsem v\u00e1hal, jestli mu to nem\u00e1m zvednout, ale rozmyslel jsem si to. Ur\u010dit\u011b byl te\u010f s Billem. Sakra\u2026 sakra!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
BILL<\/p>\n<\/div>\n
Znova jsem mu zavolal, ale ozval se jen jeho z\u00e1znamn\u00edk. Zni\u010den\u011b jsem se oto\u010dil na sv\u00e9ho kamar\u00e1da a promnul si sp\u00e1nky.<\/div>\n
„Jak r\u00e1d bych byl te\u010fka vedle n\u011bj, proto\u017ee z\u00e1znamn\u00edk se do zadku nakopat ned\u00e1.“ Andy se usm\u00e1l a pohladil m\u011b po vlasech.<\/div>\n
„On se ozve.“ \u0158ekl a vstal. „Chce\u0161 kafe?“<\/div>\n
„Moc r\u00e1d.“ P\u0159ik\u00fdvl jsem a slo\u017eil si nohy pod sebe.<\/div>\n
„Hele, kolik \u0161\u00e1lk\u016f k\u00e1vy jsi v\u016fbec u\u017e m\u011bl?“ zeptal se po cest\u011b do kuchyn\u011b.<\/div>\n
„Nula.“<\/div>\n
„Nula plus?“<\/div>\n
„Plus \u0161est.“ Vydechl jsem a pustil televizi. Bylo p\u011bt hodin r\u00e1no a j\u00e1 se c\u00edtil zni\u010den\u00fd. Cel\u00e9 t\u011blo jsem m\u011bl bolav\u00e9 a svaly na z\u00e1dech mi vypov\u011bd\u011bly slu\u017ebu.<\/div>\n
„Nem\u011bl bys p\u00edt tolik kafe.“ Zavolal na m\u011b z kuchyn\u011b.<\/div>\n
„Ano mami, ale je\u0161t\u011b jedno si d\u00e1m.“ Zavr\u010del jsem a zad\u00edval se na n\u011bjakej hloupej po\u0159ad o zahradni\u010den\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Po dvou minut\u00e1ch jsem zaz\u00edval a prohr\u00e1bl si vlasy. U\u017e jsem to nedok\u00e1zal d\u00e1l vydr\u017eet. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee ani to kafe mi u\u017e nepom\u016f\u017ee. Musel jsem se prospat. Vypnul jsem televizi a zam\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b za Andym.<\/div>\n
„Hele, na to kafe se vyka\u0161li, p\u016fjdu si lehnout.“ \u0158ekl jsem a pohladil ho po pa\u017ei.<\/div>\n
„Okey, to bys m\u011bl.“ Usm\u00e1l se na m\u011b a \u0161el m\u011b doprovodit do m\u00e9ho pokoje. „Budu tady, kdyby se Tom vr\u00e1til a nakopu mu za tebe.“ Rozesm\u00e1l jsem se.<\/div>\n
„Tak jo.“ \u0158ekl jsem ti\u0161e. P\u0159ed dve\u0159mi do m\u00e9ho pokoje jsem se zastavil a oto\u010dil se na n\u011bj. „Jsi ten nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d na sv\u011bt\u011b.“ Objal jsem ho. Znova se na m\u011b usm\u00e1l a po\u0159\u00e1dn\u011b m\u011b stiskl.<\/div>\n
„A ty ten nejhor\u0161\u00ed, ale hodl\u00e1m to s tebou vydr\u017eet, proto\u017ee jsi roztomilej.“ Za\u0161eptal mi do ucha. Oplatil jsem mu \u00fasm\u011bv, i kdy\u017e byl tro\u0161ku unaven\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
„D\u011bkuju.“ Zamumlal jsem a zalezl k sob\u011b do pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
TOM<\/p>\n<\/div>\n
Cel\u00fd jsem se klepal, kdy\u017e jsem v p\u011bt hodin r\u00e1no potichu odemykal dve\u0159e od na\u0161eho bytu. Potichu jsem kr\u016f\u010dkoval do ob\u00fdv\u00e1ku, ale najednou se rozsv\u00edtilo sv\u011btlo a p\u0159ede mnou st\u00e1l Andy. Tv\u00e1\u0159il se nanejv\u00fd\u0161 na\u0161tvan\u011b.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no? Asi\u2026“ \u0159ekl jsem pomalu a pokusil se o \u00fasm\u011bv. Blon\u010f\u00e1k se ale zamra\u010dil.<\/div>\n
„Nechovej se jako blbec.“ Zavr\u010del. „Douf\u00e1m, \u017ee mi vysv\u011btl\u00ed\u0161, pro\u010d jsem str\u00e1vil noc ut\u011b\u0161ov\u00e1n\u00edm tv\u00e9ho bratra.“<\/div>\n
„H\u00e1d\u00e1m, \u017ee bych m\u011bl pod\u011bkovat.“ Andy si zk\u0159\u00ed\u017eil ruce na prsou a sjel m\u011b p\u0159\u00edsn\u00fdm pohledem. „Hele, nechci, aby ses do toho montoval, u\u017e tak toho m\u00e1m pln\u00fd zuby.“ Odhodil jsem kl\u00ed\u010de na botn\u00edk a zul se.<\/div>\n
„No tak na to u\u017e je trochu pozd\u011b, fraj\u00edrku. Jsem tu u\u017e n\u011bkolik hodin a za dv\u011b hodiny jdu do pr\u00e1ce. Nespal jsem celou noc a m\u016fj telefon u\u017e m\u011b poslal do prdele, za tu v\u011b\u010dnou snahu se ti dovolat. Tv\u016fj bratr \u0161\u00edlel strachy!“ vy\u0161t\u011bkl. Shodil jsem ze sebe bundu a pro\u0161el kolem n\u011bj do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/p>\n<\/div>\n
„Jsem fakt unavenej a chci se prospat. A jestli ti to pom\u016f\u017ee, prospim se i za tebe, okey?“ d\u0159\u00edv n\u011b\u017e jsem se nad\u00e1l, mi na tv\u00e1\u0159i p\u0159ist\u00e1la tvrd\u00e1 r\u00e1na. Tak tvrd\u00e1, \u017ee jsem spadl na podlahu.<\/div>\n
„Jestli m\u00e1\u0161 n\u011bjak\u00fd sv\u011bdom\u00ed, douf\u00e1m, \u017ee t\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b potr\u00e1p\u00ed. A ne kv\u016fli mn\u011b, ale kv\u016fli Billovi.“ Zasy\u010del. Zat\u0159epal jsem hlavou a zvedl se.<\/div>\n
„Je ti l\u00edp?“ vy\u0161t\u011bkl jsem. Pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Nev\u00edm. Jdi se zeptat Billa.“ V tv\u00e1\u0159i mi tepala bolest a j\u00e1 jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee a\u017e se n\u00e1sledn\u011b probud\u00edm, budu m\u00edt \u0161\u00edlen\u00e9ho monokla. Andy na m\u011b z\u00edral jak na vraha. „Tak co je to s tebou, kurva?!“<\/div>\n
„Jsem naprosto v pohod\u011b!“ zak\u0159i\u010del jsem na n\u011bj. „Budu t\u00e1ta\u2026“ vydechl jsem.<\/div>\n
„T\u00e1ta?!“ nech\u00e1pav\u011b p\u0159ede mnou st\u00e1l.<\/div>\n
„Nevzpom\u00edn\u00e1m si, \u017ee bych \u0159ekl t\u00e1ta.“ Zamumlal jsem a oto\u010dil se na pat\u011b, abych mohl vyb\u011bhnout schody a zmizet u sebe v pokoji. Andyho jsem tam nechal st\u00e1t, a\u0165 si s tou novinkou t\u0159eba vyt\u0159e zadek.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Holly-EnD.<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Holly-EnD. Ahoj. Na tomhle d\u00edle jsem si dala z\u00e1le\u017eet, tak\u017ee douf\u00e1m, \u017ee mi zanech\u00e1te n\u011bjakej p\u011bknej koment\u00e1\u0159. \ud83d\ude42 Jinak, bych cht\u011bla pod\u011bkovat v\u0161em, co dosud komentovali a budou d\u00e1l komentovat, proto\u017ee to je p\u0159esn\u011b ta prav\u00e1 p\u00e1ka pro to, co m\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[412],"tags":[],"class_list":["post-9099","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-let-me-show-you"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9099","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9099"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9099\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9099"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9099"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9099"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}