{"id":911,"date":"2017-11-18T16:00:00","date_gmt":"2017-11-18T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=905"},"modified":"2017-11-18T16:00:00","modified_gmt":"2017-11-18T15:00:00","slug":"jeho-ocima-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/11\/18\/jeho-ocima-7\/","title":{"rendered":"Jeho o\u010dima 7."},"content":{"rendered":"
autor: \u017delat\u00fdnka<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Ukraden\u00e9 v\u011bci<\/strong><\/div>\n
\n

Zase pr\u0161elo. Ani zdaleka ne tak siln\u011b jako o p\u00e1r t\u00fddn\u016f d\u0159\u00edv, a nebyla ani zdaleka takov\u00e1 zima, a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill m\u00e1 jeho mikinu, tak\u017ee tam nebylo nic, s \u010d\u00edm by si m\u011bl d\u011blat starosti.<\/p><\/div>\n

Tom si ned\u011blal starosti.<\/div>\n
Kdyby si d\u011blal starosti, bylo by to jen proto, \u017ee si Tom na Billovu p\u0159\u00edtomnost zvykl a v\u00edkendy se zd\u00e1ly b\u00fdt pust\u00e9 a mdl\u00e9, p\u0159\u00edli\u0161 tich\u00e9. Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 si myslet, \u017ee Tom v\u0161echen sv\u016fj voln\u00fd \u010das tr\u00e1vil t\u00e9m\u011b\u0159 dva cel\u00e9 roky o samot\u011b. Nyn\u00ed se to zd\u00e1lo b\u00fdt neskute\u010dn\u00e9, nere\u00e1ln\u00e9 – jako probuzen\u00ed ze snu. S Billem se sv\u011bt zd\u00e1l b\u00fdt \u017eiv\u011bj\u0161\u00ed, jasn\u011bj\u0161\u00ed a skute\u010dn\u00fd. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu to Billovo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed uveden\u00ed do Tomova sv\u011bta v\u0161e zm\u011bnilo.<\/div>\n
Za prv\u00e9 si zatracen\u011b v\u00edce d\u011blal starosti.<\/div>\n
\n

Tom se s povzdechem znovu pod\u00edval na hodiny.<\/p><\/div>\n

Co v\u016fbec Bill po cel\u00fd den d\u011blal? Pro\u010d ho Tom nemohl m\u00edt po cel\u00fd \u010das?<\/div>\n
Tom posko\u010dil nad hlasit\u00fdm zvukem a vysko\u010dil na nohy. Bill zvonil na jeho zvonek.<\/div>\n
Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee je to Bill, proto\u017ee nikdo jin\u00fd k jeho dve\u0159\u00edm nechodil a nikdo jin\u00fd nezvonil na zvonek tak jako Bill. Co\u017e znamenalo dr\u017eet tla\u010d\u00edtko stisknut\u00e9, dokud se d\u0159\u00edve p\u0159\u00e1telsk\u00e1 zvonkohra neprom\u011bnila na bolestiv\u00e9 a\u017e smrt\u00edc\u00ed sk\u0159\u00edpav\u00e9 kv\u00edlen\u00ed.<\/div>\n
„Jsi tady brzo,“ \u0159ekl Tom, jakmile otev\u0159el dve\u0159e, sna\u017eil se p\u0159itom jen zpola \u00fasp\u011b\u0161n\u011b potla\u010dit zazuben\u00ed. Ustoupil stranou, aby dovnit\u0159 pustil Billa, kter\u00fd byl promo\u010den\u00fd a kapala z n\u011bj voda, a jeho k\u016f\u017ee byla mokr\u00e1 a hol\u00e1, a\u017e na mal\u00e9 t\u00edlko. „Kde je tvoje mikina?“ Napomenul ho Tom se zamra\u010den\u00edm.<\/div>\n
„Pry\u010d,“ odpov\u011bd\u011bl Bill ztr\u00e1pen\u011b. „Vzal ji pry\u010d.“<\/div>\n
Tom se okam\u017eit\u011b zastavil ve sv\u00e9m sp\u011bchu d\u00e1le chodbou, oto\u010dil se ke sv\u00e9mu kamar\u00e1dovi a uv\u011bdomil si, \u017ee Bill nevypadal tak vesele a bezstarostn\u011b jako jindy. Tomovi se to nel\u00edbilo. „N\u011bkdo ti vzal tvou mikinu? Opravdu?“<\/div>\n
Bill zu\u0159iv\u011b p\u0159ikyvoval a Tom si v\u0161iml, \u017ee jeho o\u010di jsou roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 a vlhk\u00e9, lesknouc\u00ed se v tlumen\u00e9m sv\u011btle, a oh bo\u017ee, pros\u00edm nebre\u010d.<\/em><\/div>\n
\n

Bill se kousl do rtu, nakr\u010dil nos a vyd\u00e1val podivn\u00e9 tich\u00e9 hrdeln\u00ed zvuky.<\/p><\/div>\n

„To je okay,“ ujistil ho Tom \u00fazkostliv\u011b, beznad\u011bjn\u011b p\u0159itom zvedl ruce do vzduchu, nejist\u00fd, co s nimi m\u00e1 d\u011blat.<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou, z mokr\u00fdch vlas\u016f mu vyprskly kapky vody na st\u011bnu. „Moje teplo. Vzali ho pry\u010d.“ Nyn\u00ed si lehce pok\u0159iven\u00fdmi zuby skous\u00e1val ret a ramena se mu lehce t\u0159\u00e1sla.<\/div>\n
Tom nerv\u00f3zn\u011b polkl.<\/div>\n
Bill smutn\u011b a ti\u0161e \u0161kytnul.<\/div>\n
„Nebre\u010d!“ Vyhrkl Tom a nesmysln\u011b p\u0159itom zam\u00e1val rukama. Bill nevypadal p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159esv\u011bd\u010den\u011b, rty se mu chv\u011bly. „Pros\u00edm, ne,“ prosil Tom. „To nic nen\u00ed. D\u00e1m ti dal\u0161\u00ed, p\u016fjdeme do obchodu a j\u00e1 ti jednu koup\u00edm. Fialovou, okay? Jakou barvu jen bude\u0161 cht\u00edt. Jen pros\u00edm, pros\u00edm nebre\u010d.“ Tom nikdy nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat s bre\u010d\u00edc\u00edma holkama, a rozhodn\u011b nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat s bre\u010d\u00edc\u00edm Billem. Koupil by Billovi cel\u00fd nov\u00fd \u0161atn\u00edk, jen aby se tomu vyhnul.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Ale Tome,“ zak\u0148u\u010del Bill a Tom nerv\u00f3zn\u011b \u010dekal na n\u011bco v\u00edc, ale zd\u00e1lo se, \u017ee to byl cel\u00fd rozsah Billova protestu. Po dlouhou chv\u00edli na sebe z\u00edrali, Tom zcela ztracen\u00fd, dokud se Billovy rty nep\u0159estaly chv\u011bt a nepotla\u010dil v\u0161echny slzy.<\/div>\n
„Jo, v\u0161echno je fajn, nen\u00ed to nic, pro\u010d b\u00fdt rozru\u0161en\u00fd,“ ujistil ho Tom, uvolnil ramena a \u00falevn\u011b si oddechl, kdy\u017e Bill za\u010dal vypadat klidn\u011bji. „Kdo ti vzal mikinu?“<\/div>\n
Bill svra\u0161til obo\u010d\u00ed, jako by ta ot\u00e1zka vy\u017eadovala hlubok\u00e9 zamy\u0161len\u00ed. „On nebyl m\u016fj kamar\u00e1d,“ \u0159ekl Bill nakonec.<\/div>\n
„Vzal ji Kazim\u00edr?“ Zeptal se Tom s podez\u00edrav\u00fdm zamra\u010den\u00edm, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, jak Bill p\u0159ed n\u011bkolika t\u00fddny prohl\u00e1sil, \u017ee Kazim\u00edr pou\u017e\u00edv\u00e1 jeho bundu. „Bere ti v\u011bci tv\u016fj spolubydl\u00edc\u00ed? Proto\u017ee-„<\/div>\n
„Kazim\u00edr nebere,“ trval na sv\u00e9m Bill. Tom by pokra\u010doval, ale Bill se za\u010d\u00ednal t\u0159\u00e1st a na podlahu z n\u011bj st\u00e1le odkap\u00e1vala voda.<\/div>\n
„Ach, tady.“ Tom se ihned nat\u00e1hl pro hu\u0148at\u00fd ru\u010dn\u00edk, aby ho omotal kolem Billov\u00fdch kostnat\u00fdch ramen.<\/div>\n
„Bude to okay,“ sl\u00edbil Tom, kdy\u017e si na sob\u011b v\u0161iml Billov\u00fdch o\u010d\u00ed, d\u016fv\u011b\u0159iv\u00fdch a intenzivn\u00edch, jako byly poka\u017ed\u00e9. Ta slova zn\u011bla z Tomov\u00fdch rt\u016f zvl\u00e1\u0161tn\u011b, ale Bill p\u0159ik\u00fdvl, v\u011b\u0159il.<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

V dob\u011b, kdy slunce zapadalo, pr\u0161elo je\u0161t\u011b siln\u011bji a klapky vody nar\u00e1\u017eely do obrovsk\u00e9ho okna v ob\u00fdvac\u00edm pokoji. Tom a Bill sed\u011bli na podlaze p\u0159ed oknem a sledovali, jak v\u00edtr nar\u00e1\u017eel do strom\u016f, oh\u00fdbal je a pohyboval s nimi, zbavoval je list\u016f, ale nikdy je nezlomil.<\/p><\/div>\n

„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee se jednou nebe otev\u0159e a v\u0161echny n\u00e1s spolkne?“ Zeptal se Bill, ani\u017e by spustil o\u010di z de\u0161t\u011b bu\u0161\u00edc\u00edho do okna.<\/div>\n
„Ne,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a nemohl si pomoct, a m\u00edsto de\u0161t\u011b sledoval Bill\u016fv profil. „To si nemysl\u00edm.“<\/div>\n
„Jo,“ povzdechl si Bill a op\u0159el se bradou o p\u0159elo\u017een\u00e9 ruce na okenn\u00ed \u0159\u00edmse. „J\u00e1 taky ne.“<\/div>\n
Billovi se t\u0159epotaly \u0159asy, jak sledoval d\u00e9\u0161\u0165, m\u011bkk\u00e9 r\u016f\u017eov\u00e9 rty v \u00fa\u017easu otev\u00edral a zase zav\u00edral. Tom se okam\u017eit\u011b odvr\u00e1til.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 r\u00e1d hudbu, Bille?“ zeptal se, n\u00e1hle vstal a p\u0159esunul se ke stereu.<\/div>\n
„Sv\u011bt je vytvo\u0159en\u00fd z hudby,“ \u0159ekl Bill zpoza n\u011bj.<\/div>\n
Tom v\u00e1gn\u011b p\u0159ik\u00fdvl a str\u010dil do p\u0159ehr\u00e1va\u010de prvn\u00ed CD, kter\u00e9 se mu dostalo do rukou. Bylo to cosi nezn\u00e1m\u00e9ho, co pravd\u011bpodobn\u011b nikdy nebylo hr\u00e1no v r\u00e1diu a nejsp\u00ed\u0161 ani nikdy nebude.<\/div>\n
Kdy\u017e se roze\u0161el zp\u00e1tky k oknu, Bill byl st\u00e1le tak v\u00e1biv\u00fd, jako byl, ne\u017e Tom ode\u0161el. V krku m\u011bl n\u00e1hle sucho.<\/div>\n
<\/p>\n

Tohle ne<\/em>, \u0159ekl si Tom v\u00e1\u017en\u011b, dokonce i kdy\u017e si nebyl zcela jist\u00fd, co t\u00edm myslel, prost\u011b ne<\/em>.<\/div>\n

\n

Bill si do hudby ti\u0161e pobrukoval, o\u010di m\u011bl zav\u0159en\u00e9 a jeho \u0159asy byly hust\u00e9 a tmav\u00e9 proti jeho k\u016f\u017ei.<\/p><\/div>\n

„L\u00edb\u00ed se ti to?“ Zeptal se Tom, c\u00edtil se b\u00fdt podivn\u011b py\u0161n\u00fd.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a otev\u0159el o\u010di, aby se na Tom zv\u011bdav\u011b pod\u00edval. „Pro\u010d by se mi to nel\u00edbilo?“<\/div>\n
„Lidem se l\u00edb\u00ed jen ta hudba, o kter\u00e9 jim MTV \u0159\u00edk\u00e1, aby se jim l\u00edbila,“ vysv\u011btlil Tom mrzut\u011b. „V\u0161ichni jsou jedno velk\u00e9 st\u00e1do ovc\u00ed.“<\/div>\n
„B\u016f\u016f,“ \u0159ekl Bill.<\/div>\n
„Ovce, Bille.“<\/div>\n
Oba poslouchali hudbu po n\u011bjakou dobu v dru\u017en\u00e9m tichu, jedin\u00fdmi zvuky byly rytmus z p\u0159ehr\u00e1va\u010de a d\u00e9\u0161\u0165 bubnuj\u00edc\u00ed do okna, a pak si Bill ti\u0161e za\u010dal zp\u00edvat. Slova, kter\u00e1 Tomovi ned\u00e1vala smysl, nepasovala k sob\u011b. Pouze zn\u011bla mlhav\u011b jako slova v p\u00edsni, a n\u011bkter\u00e1 v\u016fbec ne.<\/div>\n
„Chce\u0161 vid\u011bt text?“ Nab\u00eddl Tom a u\u017e se vydal do sv\u00e9 ohromn\u00e9 hudebn\u00ed sb\u00edrky pro obal od CD.<\/div>\n
Ale kdy\u017e ho podal Billovi, tak Bill jen rychle prolistoval bookletem a nepod\u00edval se na \u017e\u00e1dnou str\u00e1nku dostate\u010dn\u011b dlouho na to, aby si cokoliv p\u0159e\u010detl. Se z\u00e1jmem se zastavil pouze u nakreslen\u00e9ho obr\u00e1zku na zadn\u00ed stran\u011b bookletu.<\/div>\n
Tom z toho m\u011bl podivn\u00fd pocit v \u017ealudku.<\/div>\n
\n

„Bille…“ Zeptal se Tom opatrn\u011b, v krku m\u011bl n\u00e1hle sucho ze zcela jin\u00e9ho d\u016fvodu. „Um\u00ed\u0161 \u010d\u00edst?“<\/p><\/div>\n

„Neum\u00ed ka\u017ed\u00fd?“ Zeptal se Bill nezaujat\u011b a oto\u010dil booklet, aby se na obr\u00e1zek pod\u00edval ze strany.<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Ano,“ nesouhlasil Bill ned\u016ftkliv\u011b.<\/div>\n
„Ne, neum\u00ed,“ \u0159ekl Tom pomalu a proch\u00e1zel svou sb\u00edrku, aby vid\u011bl, jestli by mohl naj\u00edt texty, kter\u00e9 by Billa zaj\u00edmaly v\u00edc. „Nechodil jsi snad do \u0161koly?“<\/div>\n
„Nechod\u00ed ka\u017ed\u00fd?“<\/div>\n
Tom si povzdechl. Ot\u00e1zky s v\u00edce ot\u00e1zkama. Jako v\u017edy. „Ty jsi v\u00e1\u017en\u011b \u0161\u00edlen\u011b frustruj\u00edc\u00ed.“<\/div>\n
Bill jen pokr\u010dil rameny. „Chyb\u011bl bych ti, kdybych byl pry\u010d.“<\/div>\n
Na Billa to byla a\u017e podivn\u011b souvisl\u00e1 odpov\u011b\u010f. Tom se musel zastavit a pod\u00edvat se na n\u011bj, aby se ujistil, jestli je to po\u0159\u00e1d, no, Bill. Vypadal stejn\u011b, mrkal na Toma \u0161irok\u00fdma hn\u011bd\u00fdma o\u010dima. Tom se podez\u0159\u00edvav\u011b zamra\u010dil.<\/div>\n
Bill mu v\u011bnoval v\u011bdoucn\u00fd \u00fasm\u011bv. „J\u00e1 vid\u00edm v\u00edc, ne\u017e si mysl\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„J\u00e1 si mysl\u00edm, \u017ee toho vid\u00ed\u0161 hodn\u011b,“ nesouhlasil Tom. „V\u00edce ne\u017e v\u011bt\u0161ina lid\u00ed. V\u00edce ne\u017e j\u00e1.“<\/div>\n
„Ty vid\u00ed\u0161 v\u00edc, ne\u017e si mysl\u00ed\u0161,“ \u0159ekl mu Bill.<\/div>\n
\n

Tom si t\u00edm nebyl tak jist\u00fd. Zv\u011bdav\u011b se zamra\u010dil a Bill si za\u010dal p\u0159es hudbu broukat kontrastn\u00ed melodii. „No, my v\u0161ichni z\u00e1\u0159\u00edme<\/em>,“ zp\u00edval hlasit\u011bji a v\u00edce ve spr\u00e1vn\u00e9m rytmu, ne\u017e by Tom o\u010dek\u00e1val, a to jej natolik p\u0159ekvapilo, \u017ee on\u011bm\u011ble sklapnul. „Jako m\u011bs\u00edc a hv\u011bzdy a slunce<\/em>…“<\/div>\n

Instant Karma<\/em>, doplnila Tomova mysl okam\u017eit\u011b, jak Bill pokra\u010doval ve zp\u011bvu t\u011bch sam\u00fdch dvou v\u011bt znovu a znovu. Lennon nebyl tak \u00fapln\u011b dle jeho vkusu, ale znal to dostate\u010dn\u011b dob\u0159e.<\/div>\n
„J\u00e1 tomu nerozum\u00edm, Bille,“ \u0159ekl Tom nakonec, kdy\u017e Bill zazp\u00edval ty stejn\u00e9 ver\u0161e alespo\u0148 desetkr\u00e1t. Billova posedlost v\u011bcmi, kter\u00e9 se leskly a z\u00e1\u0159ily, a oblohou a hv\u011bzdami, mluven\u00ed k hv\u011bzd\u00e1m, Tom ni\u010demu z toho nerozum\u011bl.<\/div>\n
Tom p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee Bill tohle dost\u00e1val \u010dasto, spoustu lid\u00ed, kte\u0159\u00ed mu nerozum\u011bli, pravd\u011bpodobn\u011b ka\u017ed\u00fd, s k\u00fdm mluvil.<\/div>\n
„Vysv\u011btli mi to,“ po\u017e\u00e1dal Tom, a Bill p\u0159estal zp\u00edvat a v\u011bnoval mu radostn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
Tom se nechystal b\u00fdt jedn\u00edm z t\u011bch lid\u00ed.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Je\u0161t\u011b nep\u0159estalo pr\u0161et, kdy\u017e se Bill zvedl z gau\u010de k odchodu, n\u00e1hle a beze slov jako poka\u017ed\u00e9.<\/p><\/div>\n

Tom se okam\u017eit\u011b nat\u00e1hl, aby jej popadl za z\u00e1p\u011bst\u00ed, a Bill klop\u00fdtnul, ne\u017e se k Tomovi oto\u010dil se zjevn\u00fdm zmaten\u00edm.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d pr\u0161\u00ed,“ pouk\u00e1zal Tom p\u0159ihlouple. „Nem\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt ven do de\u0161t\u011b.“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu,“ nesouhlasil Bill a ud\u011blal dal\u0161\u00ed krok sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm. Tom sv\u00e9 sev\u0159en\u00ed zoufale zpevnil.<\/div>\n
„Opravdu nem\u016f\u017ee\u0161. Je tam zima a mokro a tma. Mohl bys uklouznout a spadnout. Mohl by t\u011b n\u011bkdo p\u0159epadnout. Mohl bys onemocn\u011bt. Mohl bys dostat z\u00e1pal plic, Bille. Mohl bys dostat z\u00e1pal plic a zem\u0159\u00edt, a co by pak s tebou bylo? Co by pak bylo se mnou?“<\/div>\n
Bill zamrkal.<\/div>\n
„Pr\u0161\u00ed,“ opravil se Tom s \u010derven\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi. „Pros\u00edm, z\u016fsta\u0148 tady.“<\/div>\n
„Kazim\u00edr bude s\u00e1m,“ \u0159ekl Bill a s obavami se kousal do rtu.<\/div>\n
Tom si za\u010d\u00ednal myslet, \u017ee toho Kazim\u00edra za\u010d\u00edn\u00e1 opravdu nem\u00edt r\u00e1d. „M\u016f\u017ee\u0161 mu zavolat,“ \u0159ekl Tom nam\u00edsto toho, co opravdu cht\u011bl \u0159\u00edct, co\u017e bylo mnohem podobn\u011bj\u0161\u00ed n\u011b\u010demu jako \u00b4do prdele s Kazim\u00edrem.\u00b4<\/div>\n
„Usly\u0161\u00ed m\u011b?“<\/div>\n
„Telefonem, Bille.“ Tom pokynul sm\u011brem ke staro\u017eitn\u00e9mu telefonu na stole. „M\u00e1\u0161 u sebe doma telefon, nebo ne?“<\/div>\n
\n

Bill si ten star\u00fd telefon podez\u0159\u00edvav\u011b prohl\u00ed\u017eel, jako by mu tak \u00fapln\u011b ned\u016fv\u011b\u0159oval. Byl to vyt\u00e1\u010dec\u00ed telefon jako v jednom z t\u011bch star\u00fdch film\u016f, bylo mo\u017en\u00e9, \u017ee Bill takov\u00fd nikdy nevid\u011bl.<\/p><\/div>\n

„Prost\u011b z\u016fsta\u0148, Bille,“ p\u0159emlouval ho Tom. „Kazim\u00edr bude pro jednu noc v pohod\u011b, ne?“<\/div>\n
„Ano,“ souhlasil Bill, ani\u017e by se pohnul od z\u00edr\u00e1n\u00ed na star\u00fd telefon.<\/div>\n
„Dob\u0159e!“ \u0158ekl Tom, m\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, jako by n\u011bco vyhr\u00e1l. Co p\u0159esn\u011b to bylo, to nedok\u00e1zal \u0159\u00edct.<\/div>\n
Kdy\u017e se mu kone\u010dn\u011b povedlo odt\u00e1hnout Billa od toho ned\u016fv\u011bryhodn\u00e9ho telefonu, zavedl ho chodbou ke star\u00e9mu pokoji pro hosty, kter\u00fd nebyl pou\u017eit\u00fd cel\u00e9 roky. Jakmile Bill spat\u0159il postel, vrhnul se do zastaral\u00fdch p\u0159ikr\u00fdvek ve vysok\u00fdch \u010dern\u00fdch bot\u00e1ch i v\u0161em ostatn\u00edm. Tom se rozesm\u00e1l, jak Bill vyd\u00e1val tich\u00e9, pot\u011b\u0161en\u00e9 zvuky, p\u0159eto\u010dil se na z\u00e1da a p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl prsty p\u0159es tu jemnou l\u00e1tku.<\/div>\n
„M\u016fj pokoj je p\u0159es chodbu,“ \u0159ekl Tom, a pak si nebyl jist\u00fd pro\u010d. Bill opravdu nevypadal, \u017ee by si s t\u00edm n\u011bjak d\u011blal starosti. Ti\u0161e se s\u00e1m pro sebe sm\u00e1l, protahoval se na t\u00e9 velk\u00e9 posteli a \u0161pi\u010dkami prst\u016f se dot\u00fdkal \u010dela postele.<\/div>\n
„Ah, dobrou noc, Bille.“ Tom se na pat\u011b oto\u010dil a ud\u011blal krok sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, Tomi,“ zavolal za n\u00edm Bill, a Tom se nad t\u00edm musel zastavit a zamra\u010dil se.<\/div>\n
\n

Jakmile se Tom p\u0159edstavil, Bill si na jeho jm\u00e9no zvykl rychle. Po n\u011bkolik dn\u00ed ho Bill u\u017e\u00edval v ka\u017ed\u00e9 v\u011bt\u011b, kde jen mohl, p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b ho dodal i uprost\u0159ed v\u011bty, kde v\u016fbec ned\u00e1valo smysl. Tom v\u017edy jen proto\u010dil o\u010di a ve skrytu du\u0161e mu to p\u0159i\u0161lo roztomil\u00e9. Ale Tomi<\/em>…<\/div>\n

„Tomi?“ Zopakoval Tom zv\u011bdav\u011b. Nikdy nem\u011bl \u017e\u00e1dnou p\u0159ezd\u00edvku, se jm\u00e9nem na t\u0159i p\u00edsmena nikdy \u017e\u00e1dnou nepot\u0159eboval.<\/div>\n
Bill ho ignoroval, vesele si broukal a zvedal z postele sv\u00e9 boky, a\u017e se mu vyhrnulo tri\u010dko. Tom z\u00edral na Billovo hol\u00e9 b\u0159icho a zachytil \u010dern\u00fd inkoust kontrastuj\u00edc\u00ed s tou bezchybnou bledou poko\u017ekou.<\/div>\n
\n

Bill m\u011bl tetov\u00e1n\u00ed.<\/p><\/div>\n

\n

Bill m\u011bl tetov\u00e1n\u00ed hv\u011bzdy.<\/p>\n

autor: \u017delat\u00fdnka<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o) <\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u017delat\u00fdnka Ukraden\u00e9 v\u011bci Zase pr\u0161elo. Ani zdaleka ne tak siln\u011b jako o p\u00e1r t\u00fddn\u016f d\u0159\u00edv, a nebyla ani zdaleka takov\u00e1 zima, a Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill m\u00e1 jeho mikinu, tak\u017ee tam nebylo nic, s \u010d\u00edm by si m\u011bl d\u011blat starosti. Tom<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[685],"tags":[],"class_list":["post-911","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jeho-ocima"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/911","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=911"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/911\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=911"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=911"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=911"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}