{"id":9111,"date":"2011-03-17T16:30:00","date_gmt":"2011-03-17T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9088"},"modified":"2011-03-17T16:30:00","modified_gmt":"2011-03-17T15:30:00","slug":"destiny","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/17\/destiny\/","title":{"rendered":"Destiny"},"content":{"rendered":"
\n
\n
autor: Holly-EnD.<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ahoj. Napsala jsem tuhle jednor\u00e1zovku a ani nev\u00edm, jak j\u00ed popsat. Jak vyj\u00e1d\u0159it to, o co v n\u00ed jde. Jsem z n\u00ed zmaten\u00e1 asi stejn\u011b, jako z n\u00ed budete zmaten\u00ed vy. A\u2026 prost\u011b nev\u00edm, co \u0159\u00edct\u2026 Zanech\u00e1v\u00e1 ve mn\u011b pocit sm\u00ed\u0159livosti a ud\u011blala m\u011b klidn\u011bj\u0161\u00ed… Cht\u011bla bych ji v\u011bnovat v\u00e1m v\u0161em, co se rozhodnete ji \u010d\u00edst a okomentovat. Prost\u011b… se c\u00edt\u00edm v\u00e1\u017en\u011b divn\u011b… tak\u017ee u\u017e snad jen pop\u0159eju kr\u00e1sn\u00e9 \u010dten\u00ed a zanech\u00e1m tu d\u00edk za v\u0161echny koment\u00e1\u0159e.<\/em> Holly-EnD.<\/em><\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Nev\u011b\u0159\u00edm v osud. Prakticky nev\u011b\u0159\u00edm ani v z\u00e1zraky. Od \u017eivota jsem moc neo\u010dek\u00e1val, a taky jsem toho od n\u011bj moc nedostal. Asi tak jedin\u011b Ipod s rozbit\u00fdm displejem, o\u0161oupan\u00fd konverzky a zlomenou \u010dernou tu\u017eku na o\u010di, se kterou po noc\u00edch p\u00ed\u0161u b\u00e1sn\u011b lidem na okna dom\u016f a aut.<\/div>\n
Jsem fl\u00e1ka\u010d, m\u016fj otec m\u011b nesn\u00e1\u0161\u00ed a m\u00e1ma nev\u00ed, jak se mnou zach\u00e1zet.<\/div>\n
Hodn\u011b zn\u00e1m\u00fdch, m\u00e1lo p\u0159\u00e1tel a je\u0161t\u011b k tomu se nedok\u00e1\u017eu rozhodnout, jestli jim m\u016f\u017eu v\u011b\u0159it. Popravd\u011b nev\u011b\u0159\u00edm nikomu. Ani s\u00e1m sob\u011b.<\/div>\n
Pravd\u011bpodobn\u011b jsem no\u010dn\u00ed tvor. Ve\u010derem to pro m\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 a r\u00e1nem kon\u010d\u00ed.<\/div>\n
M\u016fj \u017eivot je trochu jako dramatick\u00fd film, akor\u00e1t z n\u011bj neplyne \u017e\u00e1dn\u00fd ponau\u010den\u00ed. A v\u00edm, \u017ee n\u011bkde ve sv\u011bt\u011b m\u00e1m je\u0161t\u011b n\u011bco, jen jsem na to zapomn\u011bl. N\u011bco, d\u00edky \u010demu bych mohl b\u00fdt lep\u0161\u00edm \u010dlov\u011bkem\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Probudilo m\u011b otcovo opileck\u00e9 muml\u00e1n\u00ed kdesi v ob\u00fdv\u00e1ku. Zas n\u011bco vy\u010d\u00edtal m\u00e1m\u011b. Podle jeho slov mi okam\u017eit\u011b do\u0161lo, o co se jedn\u00e1. No hlavn\u011b taky nezapomn\u011bl zm\u00ednit m\u011b. Jak jsem l\u00ednej, neochotnej a nechodim do \u0161koly.<\/div>\n
Okey, tohle v\u0161echno se d\u00e1 sn\u00e9st, ale kdy\u017e to, \u010d\u00edm jsem, d\u00e1v\u00e1 za vinu m\u00e1m\u011b, m\u00e1m chu\u0165 napochodovat tam a rozb\u00edt mu tu jeho zkurvenou hubu.<\/div>\n
Zavr\u010d\u00edm a prot\u00e1hnu se. Popadnu mobil a kouknu na \u010das. Jeden\u00e1ct: \u010dty\u0159icet t\u0159i; ofici\u00e1ln\u00ed \u010das na h\u00e1dku.<\/div>\n
Vstanu a prohr\u00e1bnu si svoje havran\u00ed vlasy, ne\u017e vejdu z pokoje do ob\u00fdv\u00e1ku.<\/div>\n
\n
„V\u00ed\u0161 co? P\u0159esta\u0148 z toho obvi\u0148ovat m\u00e1mu.“ Zas\u00e1hl jsem do jeho monologu. Pohledem jsem na chv\u00edli spo\u010dinul na m\u00e1m\u011b sed\u00edc\u00ed na pohovce s uslzen\u00fdmi tv\u00e1\u0159emi.<\/div>\n
Otec se ke mn\u011b oto\u010dil a u\u017e se nadechoval, aby mi n\u011bco \u0159ekl. Pohled na matku m\u011b ale uvnit\u0159 podivn\u011b rozzu\u0159il.<\/div>\n
„Proto\u017ee za to, co jsem! Za moje pod\u011blan\u00fd d\u011btstv\u00ed! Za to, co m\u00e1m v hlav\u011b, m\u016f\u017ee\u0161 jedin\u011b ty!“ rozk\u0159i\u010del jsem se. „Mo\u017en\u00e1 jsem l\u00ednej, ale aspo\u0148 si to um\u00edm p\u0159iznat a m\u00e1m to sv\u011bdom\u00ed, abych si to dok\u00e1zal dokonce vy\u010d\u00edtat, ale ty si ubo\u017e\u00e1k! A to nesprav\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd sv\u011bdom\u00ed! A hlavn\u011b proto, \u017ee bys nejd\u0159\u00edv musel n\u011bjak\u00fd m\u00edt!“ uvnit\u0159 m\u011b to najednou vybuchovalo. Tolik jsem ho za tohle v\u0161echno nen\u00e1vid\u011bl. Za to, co prov\u00e1d\u011bl m\u00e1m\u011b. Za to, co prov\u00e1d\u011bl n\u00e1m. „Mo\u017en\u00e1 jsem s\u00edgr, ale ty se\u0161 zkurvenej magor! Rad\u0161i bych se zabil, ne\u017e b\u00fdt jako ty!“ t\u00edm pro m\u011b h\u00e1dka skon\u010dila. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee jsem to cel\u00fd jenom zhor\u0161il, ale musel jsem to \u0159\u00edct. Prost\u011b musel.<\/div>\n
D\u0159\u00edv ne\u017e se na m\u011b stihl rozk\u0159i\u010det a zb\u00edt m\u011b, jsem se oto\u010dil na pat\u011b a zaplul do koupelny. Vodou jsem si sm\u00fdval rozmazan\u00fd make-up ze v\u010derej\u0161ka. V o\u010d\u00edch m\u011b nep\u00e1lily slzy, jako obvykle. Ne. Dneska jsem se c\u00edtil sm\u00ed\u0159en\u00fd. Jako by m\u011b za dve\u0159mi na\u0161eho bytu, \u010dekalo n\u011bco, co u\u017e dlouho pot\u0159ebuju.<\/div>\n
Dal jsem si rychlou sprchu, a kdy\u017e jsem vylezl z koupelny jen zabalen\u00fd v ru\u010dn\u00edku, zjistil jsem, \u017ee otec \u0161el sp\u00e1t do m\u00e9ho pokoje. U\u0161kl\u00edbl jsem se. Takov\u00fd nechutn\u00fd prase.<\/em> Pomyslel jsem si p\u0159i pohledu na n\u011bj. Sebral jsem svoj\u00ed kabelku a oble\u010den\u00ed a rychle jsem odtamtud vypadl s pl\u00e1nem se tam vr\u00e1tit, co nejpozd\u011bji to p\u016fjde.<\/div>\n
Rychle jsem se obl\u00e9kl a nal\u00ed\u010dil a \u0161el za m\u00e1mou do pracovny, kde jsem tu\u0161il, \u017ee bude. U\u017e byla klidn\u00e1 a d\u011blala si n\u011bco do pr\u00e1ce.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 ud\u011blat \u010daj, zlato?“ zeptala se, ani\u017e by se na m\u011b oto\u010dila.<\/div>\n
„Jo.“ \u0158ekl jsem. „Hele, mami, u\u017e toho hajzla n\u011bkam vyho\u010f!“ roz\u010d\u00edlil jsem se znova a op\u0159el se o kraj stolu. Pod\u00edvala se na m\u011b.<\/div>\n
„Prosimt\u011b, te\u010f ne. M\u00e1m spoustu pr\u00e1ce.“ Nejv\u00edc mi vadilo, \u017ee je m\u00e1ma takov\u00e1 „husa“ a nepo\u0161le ho do prdele. Zarazil jsem si ruce do kapes. „To je zas nasranej, \u017ee si s nim necht\u011bla \u0161ukat?!“ vy\u0161t\u011bkl jsem drze. M\u00e1ma po mn\u011b hodila spaluj\u00edc\u00ed pohled. „Je mi to jasn\u00fd.“ Zavr\u010del jsem.<\/div>\n
„Be\u017e a zav\u0159i dve\u0159e.“ \u0158ekla prost\u011b a pak se zase oto\u010dila ke sv\u00fd pr\u00e1ci. Bez \u0159e\u010d\u00ed jsem ji poslechl. Proti tomuhle t\u00f3nu nebylo n\u00e1mitek.<\/div>\n
Na p\u016fl cesty chodbou ke kuchyni, jsem se ale zarazil. Vr\u00e1til jsem se zp\u00e1tky do pracovny.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 jsem\u2026“ prot\u00e1hl jsem zdlouhav\u011b, „pou\u017eil trochu\u2026 vulg\u00e1rn\u00ed v\u00fdraz.“ Dostal jsem ze sebe po chv\u00edli. „Tak\u017ee asi\u2026 sorry..? Eh…“ tak jo. Omlouv\u00e1n\u00ed mi rozhodn\u011b nejde. M\u00e1ma mi ale stejn\u011b nev\u011bnovala pozornost, a tak u\u017e jsem doopravdy ode\u0161el.<\/div>\n
Samoz\u0159ejm\u011b jsem j\u00ed ud\u011blal ten \u010daj a donesl j\u00ed ho s dal\u0161\u00ed omluvou a slovy, \u017ee j\u00ed m\u00e1m moc r\u00e1d, ne\u017e jsem zmizel.<\/p>\n<\/div>\n
P\u016flku slunn\u00e9ho dne jsem str\u00e1vil nap\u016fl klimb\u00e1n\u00edm se sluch\u00e1tky sv\u00e9ho Ipodu na tr\u00e1vn\u00edku v parku a nap\u016fl kreslen\u00edm d\u011bje okolo.<\/div>\n
V podve\u010der jsem vyrazil na men\u0161\u00ed obhl\u00eddku nov\u00e9ho zbo\u017e\u00ed v m\u00fdch obl\u00edben\u00fdch obchodech. Zkou\u0161el jsem si ty nejpikantn\u011bj\u0161\u00ed kousky a fotil se v nich sv\u00fdm nekvalitn\u00edm fo\u0165\u00e1kem v mobilu. Modlil jsem se, abych aspo\u0148 na jeden z t\u011bchhle kus\u016f „bestovn\u00edch“ had\u0159\u00edk\u016f m\u011bl prachy.<\/p>\n<\/div>\n
Nakonec jsem si do\u0161el pro to nejodporn\u011bj\u0161\u00ed kafe do jednoho z mnoha automat\u016f rozestav\u011bn\u00fdch v obchodn\u00edm centru, kde jsem se proch\u00e1zel, a \u0161el se posadit ven na zast\u00e1vku autobusu.<\/div>\n
U\u017e se pomalu ale jist\u011b sm\u00edvalo a do m\u011b se op\u0159el prvn\u00ed chladn\u011bj\u0161\u00ed ve\u010dern\u00ed v\u00e1nek. Zlehka jsem se zat\u0159\u00e1sl a sev\u0159el jsem rozp\u00e1len\u00fd kel\u00edmek mezi prsty.<\/div>\n
Zap\u00e1lil jsem si cigaretu a pomal\u00fdm krokem se loudal ke sv\u00e9mu obl\u00edben\u00e9mu baru s n\u00e1zvem Destiny. Je to trochu kli\u0161\u00e9, ale mo\u017en\u00e1 proto jsem to tam tak zbo\u017e\u0148oval.<\/p>\n<\/div>\n
Vevnit\u0159 to v\u00ed\u0159ilo barvami, kou\u0159em a alkoholov\u00fdm aroma. Zam\u00ed\u0159il jsem k baru a objednal si st\u0159\u00edbrnou tequilu. \u017d\u00e1dn\u00e1 sranda, kdy\u017e to \u010dlov\u011bk mus\u00ed p\u00edt s\u00e1m, ale miloval jsem ten citr\u00f3n se sol\u00ed.<\/div>\n
Vyt\u00e1hl jsem si z kabelky krabi\u010dku s n\u00e1pisem Mary Jane a ubalil si brko. Nebudu lh\u00e1t a hr\u00e1t si na and\u00edlka. Jsem jen kluk – zka\u017eenej dne\u0161n\u00ed dobou.<\/div>\n
Kdy\u017e jsem to m\u011bl hotov\u00fd, objednal jsem si je\u0161t\u011b pivo a promnul si pa\u017ei ov\u00e1zanou obvazem, kter\u00fd skr\u00fdval ty nej\u010derstv\u011bj\u0161\u00ed r\u00e1ny \u017eiletkou.<\/div>\n
Najednou jsem na druh\u00e9 stran\u011b baru zahl\u00e9dl kluka s blon\u010fat\u00fdmi dredy. N\u011bkoho mi \u0161\u00edlen\u011b p\u0159ipom\u00ednal, ale nedok\u00e1zal jsem si hned vzpomenout. Sledoval jsem ho, jak se zachmu\u0159en\u011b bav\u00ed s n\u011bjakou d\u00edvkou a sna\u017eil si jeho tv\u00e1\u0159 a pohyby n\u011bkam za\u0159adit. V\u016fbec to ne\u0161lo snadno.<\/div>\n
Pak najednou zvedl o\u010di a pod\u00edval se na m\u011b. Na\u0161e pohledy se st\u0159etly a m\u011b to v\u0161echno do\u0161lo. Tom\u2026<\/em> Moje dvoj\u010de. To, co se te\u010fka d\u011blo uvnit\u0159 m\u011b, bych v \u017eivot\u011b nedok\u00e1zal popsat. M\u00edsily se tam ty nejsiln\u011bj\u0161\u00ed emoce a j\u00e1 m\u011bl pocit, \u017ee brzy vybuchnu. C\u00edtil jsem\u2026 smutek, \u0161t\u011bst\u00ed, beznad\u011bj a zlost. Neuv\u011b\u0159itelnou zoufalost. Zlostnou pot\u0159ebu se ho dotknout, obejmout ho nebo mu po\u0159\u00e1dn\u011b nakopat.<\/div>\n
P\u0159estal jsem d\u00fdchat a srdce mi vynechalo n\u011bkolik \u00fader\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
U\u017e jsem \u0159\u00edkal, \u017ee nev\u011b\u0159\u00edm na osud? Na z\u00e1zraky? To, co jsem ten den za\u017eil, m\u011b uvnit\u0159 spojilo ze dvou d\u00edl\u016f na jeden. I kdyby se ke mn\u011b Tom tehdy neznal, u\u017e by mi to neubl\u00ed\u017eilo. N\u011bkdo toti\u017e \u0159ekl, \u017ee nelze rozb\u00edt n\u011bco, co u\u017e je rozbit\u00e9. A soud\u011b dle m\u00e9 pot\u0159eby nej\u00edst, po\u0161kozovat se a ni\u010dit si \u017eivot, jsem byl rozbit\u00fd a\u017e dost.<\/div>\n
A jak to v\u0161echno sn\u00e9st, kdy\u017e tou\u017e\u00edte uho\u0159et spolu s cigaretou, kter\u00e1 v\u00e1m u\u017e nechutn\u00e1? U\u017e jsem necht\u011bl hledat odpov\u011bdi na svoje ot\u00e1zky. Jen jsem prost\u011b spolkl ten obrovsk\u00fd knedl\u00edk v krku, rozhodl se dr\u017eet hubu a nest\u011b\u017eovat si na syst\u00e9m. Byt \u0161\u0165astn\u00fd za sv\u016fj rozbitej Ipod, o\u0161oupan\u00fd pl\u00e1t\u011bnky a pol\u00e1manou tu\u017eku na o\u010di. B\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd za to m\u00e1lo\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Sklonil jsem hlavu a rozplakal se. Bylo to \u0161\u00edlen\u00fd. Nedok\u00e1zal jsem se nadechnout a jen jsem na pr\u00e1zdno lapal po dechu. M\u011bl jsem chu\u0165 rv\u00e1t si vlasy, nebo se hystericky sm\u00e1t jako cvok. Ale na to jsem se c\u00edtil p\u0159\u00edli\u0161 bd\u011bl\u00fd. A tak jsem jen za\u010dal prsty tahat za obvaz na sv\u00e9 ruce a strh\u00e1vat si ho pry\u010d. Trochu m\u011b to uklidnilo. Kopl jsem do sebe svoje pivo a set\u0159el si slzy. P\u0159\u00edli\u0161 lid\u00ed si m\u011b nev\u0161imlo a ty, co jo, tak ty jsem rychle p\u0159estal zaj\u00edmat.<\/div>\n
„Promi\u0148.“ Ozvalo se p\u0159ede mnou nesm\u011ble. Zamrazilo m\u011b a j\u00e1 se pod\u00edval znova do o\u010d\u00ed \u010dlov\u011bka, o kter\u00e9m jsem si myslel, \u017ee u\u017e ho nikdy neuvid\u00edm. \u017de u\u017e ne\u017eije. „Nemohl jsem si nev\u0161imnout, \u017ee tu sed\u00ed\u0161 tak s\u00e1m a m\u00e1m pocit\u2026 uhm… \u017ee jsi plakal?“ On m\u011b nepoznal<\/em>. Do\u0161lo mi okam\u017eit\u011b. Nev\u00ed, kdo jsem\u2026<\/em> Zamlkle jsem na n\u011bj z\u00edral neschopen slova. „Jak se jmenuje\u0161?“ zeptal se a posadil se vedle m\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Moje jm\u00e9no zn\u00e1t nechce\u0161.“ \u0158ekl jsem lhostejn\u011bji, ne\u017e jsem se c\u00edtil, a objednal si dal\u0161\u00ed tequilu. Neobt\u011b\u017eoval jsem se s t\u00edm objednat i jemu. Objednal si s\u00e1m.<\/div>\n
„Oh… fajn! Jen jsem myslel…“ zamumlal a kopl do sebe sv\u016fj drink.<\/div>\n
„Hele, to je v pohod\u011b.“ \u0158ekl jsem ti\u0161e.<\/div>\n
„Jmenuju se\u2026“<\/div>\n
„Tom.“ Do\u0159ekl jsem za n\u011bj d\u0159\u00edv, ne\u017e jsem se stihl zastavit. P\u0159ekvapen\u011b se na m\u011b zahled\u011bl.<\/div>\n
„Jo… jak…?“ vykoktal.<\/div>\n
„Jen jsem h\u00e1dal.“ Pokr\u010dil jsem rameny. Tak\u017ee jsem se nem\u00fdlil. Je to doopravdy on. \u017dije… on \u017eije\u2026<\/em> V t\u00e9hle chv\u00edli jsem se c\u00edtil podivn\u011b pr\u00e1zdn\u00fd.<\/div>\n
„Hele, posly\u0161.“ \u0158ekl najednou. Zvedl jsem k n\u011bmu pohled. „Nezn\u00e1me se odn\u011bkud? Proto\u017ee… mo\u017en\u00e1 je to hloup\u00fd, ale…“ zamumlal a nerv\u00f3zn\u011b se rozesm\u00e1l. P\u00edchlo m\u011b u srdce. Kdy\u017e n\u00e1m bylo \u0161est, Tom se ztratil. \u0158\u00edkalo se, \u017ee ho n\u011bkdo unesl. Policie ho nemohla vyp\u00e1trat, a tak z\u016fstal jeho p\u0159\u00edpad otev\u0159en\u00fd. Nakonec se na\u0161ly jeho v\u011bci na b\u0159ehu \u0159eky a vypadalo to, \u017ee se utopil… T\u011blo se nikdy nena\u0161lo, a tak p\u0159\u00edpad uzav\u0159eli s t\u00edm, \u017ee Tom zem\u0159el. Matka se proti tomu stala za p\u00e1r let imunn\u00ed. Z otce se stal alkoholik a ze m\u011b? No… mysl\u00edm, \u017ee to u\u017e v\u00edte. Po t\u011bch t\u0159in\u00e1cti letech jsme zapomn\u011bli. Te\u010f, kdy\u017e tu p\u0159ede mnou st\u00e1l, jsem si vybavil, kv\u016fli \u010demu si zp\u016fsobuju ty r\u00e1ny na pa\u017e\u00edch a stehnech. Kv\u016fli \u010demu nedok\u00e1\u017eu \u017e\u00edt naplno. Jak jsem na n\u011bj jen mohl zapomenout…?<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, kdy\u017e se mi bude\u0161 dost dlouho d\u00edvat do o\u010d\u00ed, vzpomene\u0161 si…“ vydechl jsem a on se mi zad\u00edval do o\u010d\u00ed. Nemohlo to trvat d\u00fdl ne\u017e p\u011bt vte\u0159in, co se mu na tv\u00e1\u0159i objevil p\u0159ekvapen\u00fd v\u00fdraz. Skoro to vypadalo, jako by se mu pr\u00e1v\u011b zastavilo srdce stejn\u011b jako p\u0159ed chv\u00edl\u00ed mn\u011b. Pohodil hlavou.<\/div>\n
„Bille?“ zamumlal ti\u0161e. „Ty jsi…?“ zadrhl se.<\/div>\n
„Vzpomn\u011bl sis, br\u00e1\u0161ko?“ povyt\u00e1hl jsem obo\u010d\u00ed, a kone\u010dn\u011b si zap\u00e1lil svoje brko.<\/div>\n
„Hele! Ty hul\u00ed\u0161?!“ vy\u0161t\u011bkl a vytrhl mi brko z ruky. „Co to s tebou sakra je?!“ vy\u0161t\u011bkl znova a zahodil ho na zem.<\/div>\n
„Do h\u00e1je! Hrabe ti?!“ vy\u0161t\u011bkl jsem taky a brko zase sebral. „V\u00ed\u0161, kolik m\u011b tohle stoj\u00ed?!“<\/div>\n
„Tohle je vtip, \u017ee jo?“ zeptal se m\u011b. Zat\u0159epal jsem hlavou.<\/div>\n
„Co to sakra…? Hele, Tome. Nebudem si hr\u00e1t na to, \u017ee to, \u017ee se vid\u00edme, je \u00fapln\u011b norm\u00e1ln\u00ed. Kde si sakra byl ty roky?!“ zaprskal jsem. „My v\u0161ichni jsme si mysleli, \u017ee si mrtvej!“<\/div>\n
„Co\u017ee?! Bille, kdo my? Jak mrtvej?“ tohle bylo rozhodn\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a Tom byl… divnej… choval se…podivn\u011b.<\/div>\n
„No p\u0159ece j\u00e1, m\u00e1ma, t\u00e1ta…“ napov\u011bd\u011bl jsem mu zmaten\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m… m\u00e1mu? A t\u00e1tu?“ vydechl p\u0159ekvapen\u011b. Zarazil jsem se. Jak to, \u017ee si pamatuje m\u011b a ne na\u0161e rodi\u010de?<\/p>\n<\/div>\n
„Tome\u2026 co si v\u016fbec pamatuje\u0161?“ zeptal jsem se proto.<\/div>\n
„J\u00e1… nev\u00edm… jen sirot\u010dinec a\u2026 a…“<\/div>\n
„A…?“ popostr\u010dil jsem ho.<\/div>\n
„A jen tebe…“ zad\u00edval se na m\u011b a set\u0159el mi rukou rozmazanou \u0159asenku z tv\u00e1\u0159e. „A nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee jsem t\u011b na\u0161el, Bille. Nedok\u00e1\u017ee\u0161 si p\u0159edstavit, jak se te\u010f c\u00edt\u00edm. Co… co n\u00e1s vlastn\u011b rozd\u011blilo…?“<\/div>\n
„Ty v\u00e1\u017en\u011b nic nev\u00ed\u0161, co?“ zeptal jsem se s tich\u00fdm pousm\u00e1n\u00edm. Koukal se na m\u011b zmaten\u011b a j\u00e1 se c\u00edtil jak v n\u011bjak\u00fdm pod\u011blanym snu. Co se to d\u011bje… do hajzlu…?<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Vyl\u00ed\u010dil jsem mu v\u0161echno, co si pamatuju ohledn\u011b na\u0161eho d\u011btstv\u00ed a jeho zmizen\u00ed. Pak mi on vypr\u00e1v\u011bl o sv\u00e9m \u017eivot\u011b v sirot\u010dinci. Ohledn\u011b sv\u00e9ho zmizen\u00ed ale nev\u011bd\u011bl v\u016fbec nic. A nejsp\u00ed\u0161 je to tak lep\u0161\u00ed. B\u016fh v\u00ed, co se tehdy stalo.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1m strach…“ sv\u011b\u0159il jsem se mu po chv\u00edli. Tohle bylo zasran\u011b d\u011bsiv\u00fd a j\u00e1 se klepal jako bl\u00e1zen. Zlehka m\u011b objal. Opatrn\u011b, abych se nepolekal. Zavzlykal jsem. „Co se to d\u011bje?“<\/div>\n
„Bille\u2026 p\u016fjdem se\u2026 asi se p\u016fjdem proj\u00edt… \u0159ekl bych…“ zamumlal a vyt\u00e1hl m\u011b od baru ven z klubu. Nechal jsem se v\u00e9st a c\u00edtil jsem zvl\u00e1\u0161tn\u011b sm\u00ed\u0159en\u011b. Moje dvoj\u010de bylo tady vedle m\u011b a dr\u017eelo m\u011b za ruku. Byl skute\u010dn\u00fd. Zavzdychal jsem.<\/div>\n
„Chyb\u011bl jsi mi.“ \u0158ekl jsem prost\u011b. Oto\u010dil se ke mn\u011b a p\u0159ehodil p\u0159ese m\u011b svou mikinu.<\/div>\n
„Ty mn\u011b taky…“ odpov\u011bd\u011bl a znova m\u011b objal. Nemohl jsem udr\u017eet slzy. V\u0161echny ty pocity se vr\u00e1tily.<\/div>\n
„Nev\u00edm, co m\u00e1m d\u011blat? Jsem ztroskotanec… jak naprav\u00edm sv\u016fj \u017eivot? Za\u0161lo to p\u0159\u00edli\u0161 daleko…“ vzlykal jsem a mlel jsem kraviny.<\/div>\n
„J\u00e1 ti s t\u00edm pom\u016f\u017eu.“ \u0158ekl a pohladil m\u011b p\u0159es drobn\u00e9 ranky na pa\u017ei. Pol\u00edbil jsem ho. Ani nev\u00edm pro\u010d, p\u0159i\u0161lo mi to v tu chv\u00edli spr\u00e1vn\u00e9. Skoro jako bych se p\u0159esv\u011bd\u010doval o tom, \u017ee je doopravdy tady. Usm\u00e1l se, kdy\u017e jsem se odt\u00e1hl. „Proto jsem tady\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
Osud… n\u00e1hoda… kdo v\u00ed, \u010demu v\u011b\u0159it? Co je vlastn\u011b skute\u010dn\u00e9? Po t\u00e9 noci jsem vzal Toma dom\u016f. To, co n\u00e1sledovalo, bylo to nejzvl\u00e1\u0161tn\u011bj\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b. V\u0161ichni bre\u010deli. Bylo to tak dojemn\u00fd a\u017e hanba a trochu sm\u011b\u0161n\u00fd.<\/div>\n
\u017divot se n\u00e1m v\u0161em kompletn\u011b obr\u00e1til naruby.<\/div>\n
Uk\u00e1zalo se, \u017ee Tom se tu noc v klubu objevil proto, \u017ee den p\u0159edt\u00edm dostal nal\u00e9hav\u00fd telefon\u00e1t od jak\u00e9si d\u00edvky, se kterou jsem ho pozd\u011bji u baru vid\u011bl mluvit. Pr\u00fd neust\u00e1le \u0159\u00edkala n\u011bco o osudu.<\/div>\n
Zd\u00e1l se v\u00e1m m\u016fj p\u0159\u00edb\u011bh zvl\u00e1\u0161tn\u00ed? Zamotan\u00fd? Zmaten\u00fd a nep\u0159ehledn\u00fd? Ale p\u0159esn\u011b takov\u00fd byl. A skon\u010dilo to dob\u0159e. I kdy\u017e se nakonec uk\u00e1zalo, \u017ee Tom byl svou minulost\u00ed p\u0159ece jen trochu poznamenan\u00fd. Uprost\u0159ed noci m\u011b budil jeho k\u0159ik ze zl\u00e9ho snu, ale to nevad\u00ed\u2026 proto\u017ee jsem tam byl, abych ho uklidnil. Jsem jeho bratr\u2026 Jeho dvoj\u010de\u2026<\/div>\n
Ne\u0161eptal jsem v\u011btru v\u00edce,<\/em><\/strong><\/div>\n
\u017de nevid\u00edm t\u011b ve sv\u011btle sv\u00edce.<\/em><\/strong><\/div>\n
Ne\u0161eptal jsem strom\u016fm d\u00e1l,<\/em><\/strong><\/div>\n
\u017de jsem si na n\u011bco hr\u00e1l.<\/em><\/strong><\/div>\n
Tvoje slova h\u0159\u00e1la,<\/em><\/strong><\/div>\n
Absurditou okam\u017eiku.<\/em><\/strong><\/div>\n
A tich\u00e1 hudba hr\u00e1la,<\/em><\/strong><\/div>\n
Kdy<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Sakra, zase se mi zlomila tuha.“ Zavr\u010del jsem ti\u0161e sm\u011brem k Tomovi a odto\u010dil se od ok\u00fdnka \u010dern\u00fdho bavor\u00e1ka. Usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Tak na to ka\u0161li a poj\u010f.“ Podal mi ruku. „Koup\u00edm ti novou\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Holly-EnD.<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Holly-EnD. Ahoj. Napsala jsem tuhle jednor\u00e1zovku a ani nev\u00edm, jak j\u00ed popsat. Jak vyj\u00e1d\u0159it to, o co v n\u00ed jde. Jsem z n\u00ed zmaten\u00e1 asi stejn\u011b, jako z n\u00ed budete zmaten\u00ed vy. A\u2026 prost\u011b nev\u00edm, co \u0159\u00edct\u2026 Zanech\u00e1v\u00e1 ve mn\u011b pocit<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-9111","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9111","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9111"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9111\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9111"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9111"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9111"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}