{"id":9115,"date":"2011-03-16T18:30:00","date_gmt":"2011-03-16T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9092"},"modified":"2011-03-16T18:30:00","modified_gmt":"2011-03-16T17:30:00","slug":"i-m-all-you-need-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/16\/i-m-all-you-need-4\/","title":{"rendered":"I’m all you need 4."},"content":{"rendered":"
autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n<\/div>\n
„Tak\u017ee, rozum\u00edm tomu spr\u00e1vn\u011b, kdy\u017e mi \u0159\u00edk\u00e1\u0161, \u017ee jsi m\u016fj \u0159et\u00edzek na\u0161el venku na zemi?“ nakr\u010dil s ned\u016fv\u011brou Bill jedno ze sv\u00fdch pe\u010dliv\u011b upraven\u00fdch obo\u010d\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Georg ustra\u0161en\u011b p\u0159ik\u00fdvnul. „Ano, p\u0159esn\u011b tak.“<\/p>\n<\/div>\n
„A jak to, \u017ee nen\u00ed od bl\u00e1ta, kdy\u017e do n\u011bj spadl?“ pousm\u00e1l se William a p\u0159ejel si \u0161pi\u010dkou jazyka po sv\u00fdch r\u016f\u017eov\u00fdch rtech. Tom si z toho m\u00e1lem u\u010d\u016frnul a polil se pivem, stihl to ale okam\u017eit\u011b zamaskovat p\u0159edst\u00edr\u00e1n\u00edm n\u00e1hl\u00e9ho ka\u0161le a n\u00e1sledn\u00fdm zapnut\u00edm sv\u00e9 mikiny, aby polit\u00e9 triko nebylo vid\u011bt.<\/p>\n<\/div>\n
„Umyl jsem ho!“ vyhrknul ze sebe rychle hobit, kter\u00fd si Tomovy nehody ani nev\u0161iml, stejn\u011b tak jako Bill.<\/p>\n<\/div>\n
„A kde jsi ho umyl?“ prohl\u00ed\u017eel si elf sv\u016fj \u0159et\u00edzek. „Vid\u00edm, \u017ee jsi ho dokonce i vyle\u0161til\u2026 a jak hezky\u2026“ koukal se, jak odr\u00e1\u017e\u00ed v\u0161echny barvy duhy, zat\u00edmco se v n\u011bm odr\u00e1\u017eela sv\u011btla z lustru.<\/p>\n<\/div>\n
„Ano, no, jo, jasn\u011b, ano, vyle\u0161til\u2026 Samoz\u0159ejm\u011b, j\u00e1 le\u0161t\u00edm r\u00e1d, v\u0161echno kolem sebe! Nic nemiluju v\u00edc ne\u017e le\u0161t\u011bn\u00ed\u2026“ brumlal Georg pomaten\u00e9 hlouposti, ani si neuv\u011bdomoval, \u017ee si t\u00edmhle v\u016fbec nepom\u00e1h\u00e1, ale naopak. Tom se mali\u010dko uchechtnul p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na Georga, jak le\u0161t\u00ed\u2026 Okam\u017eit\u011b ho napadla p\u0159edstava Georga, jak si le\u0161t\u00ed\u2026 Tom si znovu nep\u0159\u00edjemn\u011b odka\u0161lal a sna\u017eil se zahnat pry\u010d nep\u0159\u00edjemnou my\u0161lenku a obrazy, kter\u00e9 se mu za\u010daly honit<\/em> v hlav\u011b\u2026<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
„Hobiti jsou ale stra\u0161n\u00e1 prasata\u2026“ zavrt\u011bl hlavou Bill. A Tom musel souhlasit. Tohle byla opravdu pras\u00e1rna, pomalu p\u0159est\u00e1val ch\u00e1pat o \u010dem je tu vlastn\u011b \u0159e\u010d a jak\u00e9 le\u0161t\u011bn\u00ed to maj\u00ed na mysli. „Tohle bys nedok\u00e1zal\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„Do kelu,“ zamumlal si hn\u011bdovlas\u00fd pod nos.<\/p>\n<\/div>\n
„Ano, p\u0159esn\u011b tam a je\u0161t\u011b d\u00e1l, ty zlod\u011bjsk\u00e1 kryso\u2026“ u\u0161kl\u00edbnul se v\u00edt\u011bzoslavn\u011b elf a schoval \u0159et\u00edzek zp\u00e1tky do n\u00e1prsn\u00ed kapsy. Georg se nahrbil, v\u016fbec nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 te\u010f o\u010dek\u00e1vat. Bill vyndal ze sv\u00e9 ta\u0161ti\u010dky podlouhl\u00fd sklen\u011bn\u00fd ost\u0159e vypadaj\u00edc\u00ed p\u0159edm\u011bt, a hobit op\u011bt za\u010dal pochybovat o tom, \u017ee se do\u017eije z\u00edt\u0159ej\u0161\u00edho r\u00e1na. C\u00edtil, jak se mu za\u010d\u00ednaj\u00ed potit dlan\u011b, jak v n\u011bm roste nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit jistoty, \u017ee ho elf tou svou mini sklen\u011bnou zbran\u00ed pod\u0159\u00edzne jako slepici.<\/p>\n<\/div>\n
„A-Ale\u2026 J\u00e1\u2026 J\u00e1\u2026 Ty\u2026 To\u2026“ koktal a nev\u011bd\u011bl, co ze sebe vypravit na svou obhajobu.<\/p>\n<\/div>\n
Tom taky tro\u0161ku vyd\u011b\u0161en\u011b koukal, nev\u011bd\u011bl, co o\u010dek\u00e1vat, trochu se b\u00e1l, \u017ee Bill vyvede n\u011bco stra\u0161n\u00e9ho. A b\u00e1l se, \u017ee bude sv\u011bdkem zabit\u00ed neboh\u00e9ho hobita, kter\u00fd z\u0159ejm\u011b nem\u011bl sebemen\u0161\u00ed tu\u0161en\u00ed, \u017ee kr\u00e1de\u017e\u00ed \u0159et\u00edzku provedl n\u011bco tak stra\u0161n\u00e9ho, \u017ee ho to m\u011blo st\u00e1t \u017eivot.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak, co s tebou?“ zvednul Bill pohled a vid\u011bl, jak Georg se strachem v o\u010d\u00edch sleduje jeho ruce a to, co v nich dr\u017e\u00ed. „Co tak kouk\u00e1\u0161?“ zeptal se s tro\u0161kou nech\u00e1pavosti v hlase.<\/p>\n<\/div>\n
„Nezab\u00edjej m\u011b, pros\u00edm…!“ vyhrknul hobit, slezl z lavi\u010dky a vrhl se na kolena, p\u0159elezl po nich p\u0159ed elfa a za\u010dal lomit rukama. „Pros\u00edm! Jsem je\u0161t\u011b moc mlad\u00fd! Nezab\u00edjej m\u011b, necht\u011bl jsem, nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee je to pro tebe tak d\u016fle\u017eit\u00e9\u2026! Ud\u011bl\u00e1m cokoliv\u2026!“ hlou\u010dek nelid\u00ed, kte\u0159\u00ed sed\u011bli opod\u00e1l, se na pros\u00edc\u00edho hobita se z\u00e1jmem a pobaven\u00edm v obli\u010dej\u00edch d\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
Elf se taky jen trochu zasm\u00e1l a obratn\u011b zakrou\u017eil sklen\u011bnou zbran\u00ed mezi sv\u00fdmi prsty. „Necht\u011bl jsem t\u011b zab\u00edt\u2026 Jen jsem si cht\u011bl opilovat nehty, ty nemehlo\u2026“ za\u010dal se sm\u00e1t na plno, zavrt\u011bl hlavou a opravdu, v tu chv\u00edli to Georgovi do\u0161lo. Dokonce i Tom se ti\u0161e sm\u00e1l. Tohle p\u0159eci nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 zbra\u0148, to byl pouze sklen\u011bn\u00fd piln\u00edk na nehty, p\u0159esn\u011b takov\u00fd, jak\u00fd pou\u017e\u00edvala v\u011bt\u0161ina bohat\u00fdch. Bylo mu opravdu trapn\u011b. Zvedl se ze zem\u011b, v obli\u010deji cel\u00fd rud\u00fd, \u010derve\u0148 mu sahala a\u017e za u\u0161i, a ka\u017ed\u00fd, kdo p\u0159ihl\u00ed\u017eel, si mohl b\u00fdt jist\u00fd, \u017ee \u010derven\u00e1 barva se mu po t\u011ble rozlila od obli\u010deji a\u017e k jeho zadku.<\/p>\n<\/div>\n
Hobit se opr\u00e1\u0161il kolena od \u0161pinav\u00e9 zem\u011b a nejist\u011b zakoulel o\u010dima, vyh\u00fdbal se pobaven\u00e9mu pohledu elfa.<\/div>\n
„Ale kdy\u017e jsme u toho\u2026Opravdu bys ud\u011blal cokoliv<\/em>?“ rozlil se Billovi na rtech \u00falisn\u00fd \u00fasm\u011bv a Georg zblednul, okam\u017eit\u011b litoval toho, co \u0159ekl, tohle nemohlo v\u00e9st k ni\u010demu dobr\u00e9mu. „To opravdu r\u00e1d sly\u0161\u00edm, nev\u00edm, jestli se ti tady Tom u\u017e sv\u011b\u0159oval, ale jsme na cest\u011b na druh\u00fd konec Namidie\u2026 Tud\u00ed\u017e bychom pot\u0159ebovali n\u011bkoho, kdo by n\u00e1s doprov\u00e1zel, a a\u017e my budeme sp\u00e1t, bude pot\u0159eba n\u011bkoho, kdo n\u00e1s bude hl\u00eddat p\u0159ed okoln\u00edm nebezpe\u010d\u00edm\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„My u\u017e nebudeme p\u0159esp\u00e1vat v hostinc\u00edch?“ vlo\u017eil se do konverzace po dlouh\u00e9 dob\u011b Tom a tro\u0161ku zmaten\u011b zamrkal. V hostinc\u00edch p\u0159eci nebudou pot\u0159ebovat ochranku, nebo ano? Ale elf zavrt\u011bl hlavou.<\/p>\n<\/div>\n
„Ne, te\u010f p\u00e1r dn\u00ed nebude po cest\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd hostinec ani hotel ani nic jin\u00e9ho\u2026 Pokud se chce\u0161 k t\u00e9 sv\u00e9 princezn\u011b dostat co nejd\u0159\u00edv, bude muset j\u00edt p\u0159es Les N\u00e1m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edk\u016f a uji\u0161\u0165uji t\u011b, \u017ee tam \u017e\u00e1dn\u00fd nocleh nenajde\u0161, ani kdyby ses sna\u017eil sebev\u00edc\u2026“ uculil se Bill, Tom vid\u011bl, jak se Georgovi z obli\u010deje vytratila v\u0161echna zdrav\u00e1 barva a ihned mu bylo jasn\u00e9, \u017ee Les N\u00e1m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edk\u016f nebude zrovna proch\u00e1zka r\u016f\u017eov\u00fdm sadem.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Cesta byla kru\u0161n\u00e1. Tom c\u00edtil, jak se mu sv\u00edr\u00e1 \u017ealudek a d\u011bl\u00e1 kotrmelce, aby se mu dostalo pozornosti, jedl toti\u017e naposledy n\u011bkdy kolem poledne, pokud jeho hodinky ukazovaly spr\u00e1vn\u011b, a te\u010f bylo n\u011bco kolem p\u011bti hodin odpoledne, a on m\u011bl opravdu velk\u00fd hlad. Byl ale zticha, proto\u017ee Bill vypadal zamy\u0161len\u011b, a tak ho necht\u011bl v jeho rozj\u00edm\u00e1n\u00ed ru\u0161it, k\u016f\u0148 cestu z\u0159ejm\u011b znal, jeliko\u017e elf nevypadal na to, \u017ee by sv\u00e9ho o\u0159e n\u011bjak nav\u00e1d\u011bl, kudy a kam jet.<\/p>\n<\/div>\n
Hlad za\u010d\u00ednal poci\u0165ovat i nedobrovoln\u00fd \u00fa\u010dastn\u00edk v\u00fdpravy, kter\u00fd se \u0161oural dobr\u00fdch p\u00e1r metr\u016f za nimi. Nebylo divu, m\u011bl o tolik krat\u0161\u00ed nohy ne\u017e oni, nepo\u010d\u00edtaje, \u017ee musel j\u00edt po sv\u00fdch, zat\u00edmco si diva jela na koni a ten podiv\u00edn, oble\u010den\u00fd ve stanu a \u010demsi, si vykra\u010doval na sv\u00fdch p\u0159edlouh\u00fdch kon\u010detin\u00e1ch. Georg zabru\u010del, tohle nebylo f\u00e9r.<\/p>\n<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eeme trochu zpomalit? V\u00e1\u017en\u011b m\u011b u\u017e bol\u00ed nohy\u2026!“ houknul, av\u0161ak odpov\u011bdi se mu nedostalo. Bill jako by nesly\u0161el a Tom se na n\u011bj jen oto\u010dil a se soucitn\u00fdm \u00fasm\u011bvem p\u0159ik\u00fdvnul rameny. „V\u00e1\u017en\u011b pot\u0159ebuju na z\u00e1chod\u2026!“ zkusil po chv\u00edli, byla to pravda, a jestli rychle n\u011bkde nezastav\u00ed, bude pozd\u011b. Necht\u011bl riskovat, \u017ee by zastavil s\u00e1m, aby si do\u0161el, mohli by se mu ztratit nebo by ho pak elf u\u017e asi opravdu pod\u0159\u00edznul. A tak se hobit sna\u017eil zu\u0159iv\u011b myslet na n\u011bco jin\u00e9ho. Najednou se mu k u\u0161\u00edm doneslo nespokojen\u00e9 zabru\u010den\u00ed jeho vlastn\u00edho \u017ealudku, a to u\u017e byla posledn\u00ed kapka. „Hej, ty jedna n\u00e1dhero! M\u00e1m hlad! Tak u\u017e sakra zastav toho pitom\u00fdho kon\u011b, nebo ti ho pod\u0159\u00edznu, a\u017e budete sp\u00e1t!“ prskal.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se ale ani neohl\u00e9dnul, jen vyrovnan\u00fdm hlasem \u0159ekl. „Zmlkni.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom to vzal jako znamen\u00ed toho, \u017ee elf nen\u00ed zas tak zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd p\u0159em\u00fd\u0161len\u00edm a zrychlil krok, aby mu p\u0159isp\u011bchal k boku, zvedl k n\u011bmu pohled. „Mohli bychom zastavit, pros\u00edm? M\u00e1m stra\u0161n\u00fd hlad a u\u017e m\u011b bol\u00ed nohy\u2026“ povzdychnul si trochu chlapec, Bill se na n\u011bj pod\u00edval a jemn\u011b se usm\u00e1l, p\u0159ik\u00fdvnul.<\/p>\n<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, nav\u00edc, jsme na m\u00edst\u011b\u2026“ \u0159ekl sametov\u00fdm hlasem a Tom se nad\u0161en\u00edm m\u00e1lem rozplynul. Tenhle \u00fasm\u011bv vid\u011bl pouze p\u00e1rkr\u00e1t, a stejn\u011b m\u011bl dojem, \u017ee se v tom \u00fasm\u011bvu za\u010d\u00edn\u00e1 \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc ztr\u00e1cet.<\/p>\n<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b?!“ ozval se hobit. „Samoz\u0159ejm\u011b?! No ano, jasn\u011b, kdy\u017e to \u0159eknu j\u00e1, je ti to u prdele, ty jedna primadono, ale kdy\u017e to \u0159ekne tady pan vysokej, tak se z toho poprd\u00edme a hned zastav\u00edme, jasn\u011b\u2026“ bru\u010del Georg a posadil se na\u0161tvan\u011b na zem. Tom se na n\u011bj jen malinko usm\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, kdybys to zkusil \u0159\u00edct p\u0159\u00edv\u011btiv\u011bji, tak bychom zastavili d\u0159\u00edv\u2026“ pokr\u010dil Tom rameny.<\/p>\n<\/div>\n
„Kdyby to \u0159ekl d\u0159\u00edv? Nezastavili, nehodl\u00e1m poslouchat n\u011bkoho, kdo sp\u00ed v prase\u010d\u00edm chl\u00edv\u011b a taky tak smrd\u00ed\u2026“ odfrknul si Bill a sesko\u010dil z kon\u011b na nohy. Tom c\u00edtil jemn\u00e9 mrazen\u00ed na k\u016f\u017ei, Bill \u0159\u00edkal, \u017ee jsou na m\u00edst\u011b? Tom zvedl pohled ze zem\u011b a pod\u00edval se p\u0159ed sebe.<\/p>\n<\/div>\n
Cesta tady kon\u010dila, za\u010d\u00ednal zde les. Kraj lesa lemovalo velk\u00e9 k\u0159ov\u00ed a v\u011btve such\u00fdch strom\u016f, rozhodn\u011b to nevypadalo tak stra\u0161ideln\u011b, jak si p\u0159edstavoval. Nebylo to o nic d\u011bsiv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e les, ve kter\u00e9m jednou byl s jeho babi\u010dkou, kter\u00e1 \u017eila v Texasu. Vypadalo to jako naprosto norm\u00e1ln\u00ed les. To ale je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bl, co se skr\u00fdv\u00e1 za list\u00edm k\u0159ovin\u2026<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„Dr\u017e se u m\u011b, Tome, hlavn\u011b se neohl\u00ed\u017eej, pros\u00edm\u2026“ \u0159ekl se \u0161petkou starostlivosti v hlase Bill, kdy\u017e pro\u0161li k\u0159ov\u00edm, kter\u00e9 skr\u00fdvalo lesn\u00ed cestu.<\/p>\n<\/div>\n
Tom jen ml\u010dky p\u0159ik\u00fdvnul, zprvu nech\u00e1pal, ale kdy\u017e ve\u0161el za elfem na lesn\u00ed cestu, vm\u017eiku sekundy mu v\u0161echno do\u0161lo. V lese bylo nep\u0159\u00edjemn\u00e9 vlhko, oz\u00fdvalo se protivn\u00e9 kv\u00e1k\u00e1n\u00ed \u017eab z mo\u010d\u00e1l\u016f, kter\u00e9 obklopovaly okraj lesa, pro\u010d, kdo v\u00ed, t\u0159eba pr\u00e1v\u011b proto, aby zabr\u00e1nily tomu, aby do Lesa N\u00e1m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edk\u016f n\u011bkdo zabloudil, pomyslel si Tom, nebo mo\u017en\u00e1 m\u011bli zabr\u00e1nit tomu, aby se n\u011bkdo dostal k tomu, co les skr\u00fdval, znamenalo to, \u017ee n\u011bco skr\u00fdval? N\u011bjak\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed? Ur\u010dit\u011b musel skr\u00fdvat n\u011bjak\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed, pro\u010d by se jinak jmenoval tak, jak se jmenuje? Nebo je to jen naprosto norm\u00e1ln\u00ed les a jmenuje se takhle, aby odradil zv\u011bdav\u00e9 lidi, kte\u0159\u00ed by cht\u011bli naru\u0161it jeho poklidnou atmosf\u00e9ru.<\/p>\n<\/div>\n
Toma z jeho uva\u017eov\u00e1n\u00ed vytrhlo, kdy\u017e ho n\u011bkdo chytil za kapuci, Tom ud\u011blal krok vp\u0159ed, ale st\u00e1le ho ten n\u011bkdo dr\u017eel. „Fajn\u2026“ vydechl Tom, „Co se d\u011b-“ zarazil se, Bill \u0161el s kon\u011bm p\u00e1r metr\u016f p\u0159ed n\u00edm a Georg zrovna tak. Tom zblednul a s pi\u0161t\u011bn\u00edm vyrazil kup\u0159edu, vyrval se nezn\u00e1m\u00e9mu ze sp\u00e1r\u016f a sko\u010dil Billovi na z\u00e1da, dr\u017eel se ho jako kl\u00ed\u0161t\u011b. Bill to ale ne\u010dekal, zapot\u00e1cel se a skut\u00e1lel se i s Tomem na zem, z cesty pry\u010d.<\/p>\n<\/div>\n
„Co to sakra d\u011bl\u00e1\u0161?!“ Vyk\u0159iknul Bill a zvednul se ze zem\u011b, opr\u00e1\u0161il si kalhoty a rychle se vr\u00e1til zp\u00e1tky na p\u011b\u0161inu.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se st\u00e1le je\u0161t\u011b klepal, sed\u011bl na zemi jako p\u0159imra\u017een\u00fd. „Tam, n\u011bco\u2026 chytlo m\u011b\u2026 za kapuci\u2026 lekl jsem se\u2026“ mumlal Tom rozt\u0159esen\u011b a nep\u0159\u00edtomn\u011b si mnul z\u00e1p\u011bst\u00ed, kter\u00e9 si p\u0159i tom p\u00e1du trochu narazil.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se malinko zaklonil, aby se pod\u00edval zp\u00e1tky. Proto\u010dil o\u010di. „To byla v\u011btev, ty tup\u010de, zvedni se, ne\u017e se ti n\u011bco stane a okam\u017eit\u011b se vra\u0165 na cestu\u2026“ \u0159ekl podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b elf. Kdy\u017e se Tom zvednul a vr\u00e1til se na cestu, pod\u00edval se tam, kam se p\u0159edt\u00edm koukal Bill, a za\u010dervenal se. Opravdu tam byl jen strom, kter\u00fd se te\u010f trochu je\u0161t\u011b t\u0159epotal od toho, jak Tom naru\u0161il jeho klidn\u00e9 \u017eivobyt\u00ed. „Dr\u017e se u m\u011b, u\u017e jsme ti to \u0159\u00edkal jednou, jestli nebude\u0161 v moj\u00ed vzd\u00e1lenosti maxim\u00e1ln\u011b jednoho metru, tak t\u011b sv\u00e1\u017eu provazem a hod\u00edm t\u011b na kon\u011b.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom si n\u011bco zamumlal pod nos, sklopil hlavu, povzdychnul si a sna\u017eil se s Williamem udr\u017eovat krok. Georg se st\u00e1le podez\u0159\u00edvav\u011b rozhl\u00ed\u017eel okolo sebe, v\u016fbec se mu to tady nel\u00edbilo. Bylo zn\u00e1m\u00e9, \u017ee Les N\u00e1m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edk\u016f je pln\u00fd krve\u017e\u00edzniv\u00fdch potvor a bandit\u016f, u\u017e se nemohl do\u010dkat, a\u017e na n\u011bj n\u011bkdo vysko\u010d\u00ed a pod\u0159\u00edzne mu krk. Usly\u0161el tich\u00e9 za\u0161ust\u011bn\u00ed a malinko nadsko\u010dil, oto\u010dil se za zvukem, vych\u00e1zel z korun strom\u016f, hobit nespokojen\u011b nakr\u010dil nos a p\u0159idal kroku. Tohle m\u00edsto se mu opravdu nel\u00edbilo.<\/div>\n
Cesta prob\u00edhala celkem klidn\u011b, kdy\u017e pomineme ob\u010dasn\u00e9 za\u0161ust\u011bn\u00ed v k\u0159ov\u00ed, zavyt\u00ed vlka nebo kr\u00e1k\u00e1n\u00ed pt\u00e1k\u016f v korun\u00e1ch strom\u016f. Tom m\u011bl hus\u00ed k\u016f\u017ei a nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit, \u017ee je n\u011bkdo celou tu dobu sleduje, ale dr\u017eel jazyk za zuby, stejn\u011b jako Georg. Dokonce ani Bill nevypadal na to, \u017ee by p\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, kudy j\u00edt, a \u017ee by se neb\u00e1l, m\u011bl v obli\u010deji takov\u00fd zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u00fdraz, jako by se ale sna\u017eil, aby ten v\u00fdraz nikdo nevid\u011bl. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e elf t\u0159eba jen na chvilku zav\u00e1hal a n\u011bkdo se ho zeptal, co se d\u011bje, odbyl ho j\u00edzlivou odpov\u011bd\u00ed, proto\u017ee necht\u011bl d\u00e1t najevo sv\u016fj strach. Tak trochu si byl jist\u00fd, \u017ee zabloudili, ale \u0159\u00edct jim to nehodlal. Nam\u00edsto toho zastavil na mal\u00e9m palou\u010dku, po kter\u00e9m poletovaly sv\u011btlu\u0161ky, a dal koni pokyn, aby z\u016fstal na m\u00edst\u011b, a tak se k\u016f\u0148 posadil a za\u010dal po\u017e\u00edrat zdej\u0161\u00ed tr\u00e1vu, byla kr\u00e1sn\u011b \u0161\u0165avnat\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d zastavujeme?“ zeptal se hobit, kdy\u017e je dohnal a op\u0159el se unaven\u011b o strom. Elf se na n\u011bj pod\u00edval, pokusil se p\u0159ekonat vrozenou nen\u00e1vist v\u016f\u010di t\u011bmto stvo\u0159en\u00edm, a pousm\u00e1l se.<\/p>\n<\/div>\n
„Proto\u017ee tady p\u0159esp\u00edme, mus\u00edte b\u00fdt unaven\u00ed, a j\u00e1 taky\u2026“ vydechl Bill a za\u010dal se p\u0159ehrabovat ve sv\u00e9 kabelce. Po chvilce vyndal n\u011bco, co vypadalo jako mal\u00e1 z\u00e1silka z po\u0161ty.<\/p>\n<\/div>\n
„Sva\u010dina?“ zeptal se s nad\u011bj\u00ed v hlase Tom. Elf se v\u0161ak jen zasm\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
„N\u011bco lep\u0161\u00edho?“ zamrkal Georg.<\/p>\n<\/div>\n
„O hodn\u011b lep\u0161\u00edho\u2026“ p\u0159ik\u00fdvl \u010dernovlas\u00fd elf a zat\u00e1hnul za \u0161\u0148\u016frku, rychle polo\u017eil bal\u00ed\u010dek na zem a couvnul o dobr\u00fd metr vzad, kde st\u00e1li i jeho spole\u010dn\u00edci. Chvilku se nic ned\u011blo, ale bal\u00ed\u010dek se p\u0159eci jen s\u00e1m otev\u0159el a vyst\u0159elil z n\u011bho nafukovac\u00ed stan, kter\u00fd se s\u00e1m postavil. Tom jen ohromen\u011b zamrkal.<\/p>\n<\/div>\n
„Co, co to sakra\u2026? To je stan\u2026? Jak, jaks to sakra ud\u011blal\u2026?“ valil nech\u00e1pav\u011b o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
„Neud\u011blal, to jsem koupil\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„Koupil? Ale\u2026 vy tady zn\u00e1te stany?“ \u0161el k tomu Tom bl\u00ed\u017e a rukou p\u0159ejel po \u0161us\u0165\u00e1kov\u00e9m pl\u00e1tn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b,“ p\u0159ik\u00fdvl elf a troch ura\u017een\u011b se za\u0161klebil. „Koupil jsem to, kdy\u017e jsem byl asi p\u0159ed m\u011bs\u00edcem ve m\u011bst\u011b lid\u00ed, nen\u00ed to nic p\u0159evratn\u00e9ho, ale na p\u0159esp\u00e1n\u00ed to sta\u010d\u00ed\u2026“ pokr\u010dil Bill rameny a otev\u0159el dve\u0159e. „Georgu, rozd\u011blej ohe\u0148, bude\u0161 sp\u00e1t venku, v\u0161ak ty se\u0161 zvyklej, bydl\u00edte p\u0159eci v nor\u00e1ch, nebo ne? Bude\u0161 n\u00e1s hl\u00eddat, zat\u00edmco budeme sp\u00e1t, jestli se n\u011bkdo p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed, bu\u010f tak hodnej a pokus se ho zab\u00edt d\u0159\u00edv, ne\u017e ten n\u011bkdo zabije tebe\u2026 Budeme t\u011b toti\u017e je\u0161t\u011b pot\u0159ebovat\u2026“ a s t\u011bmito slovy, zalezl do stanu.<\/p>\n<\/div>\n
Georg nakr\u010dil rameny, za\u0165al dlan\u011b v p\u011bst a nasupen\u011b zavr\u010del. Tom se na n\u011bj jen pousm\u00e1l, podal mu ze sv\u00e9ho bat\u016f\u017eku \u0161v\u00fdcarsk\u00fd n\u016f\u017e. „Kdyby n\u00e1hodou\u2026“ pousm\u00e1l se a zalezl za elfem do stanu. Zapnul s\u00ed\u0165ku proti kom\u00e1r\u016fm, i s\u00ed\u0165ku proti de\u0161ti a oto\u010dil se sm\u011brem do stanu. Zamrkal. Ne podl\u00e1\u017ece byla m\u011bkk\u00e1 matrace, jeden pol\u0161t\u00e1\u0159 a jedna deka.<\/p>\n<\/div>\n
„Douf\u00e1, \u017ee v noci nekope\u0161, jinak bude\u0161 sp\u00e1t venku s t\u00edm prasetem\u2026“ \u0159ekl s vl\u00eddn\u00fdm \u00fasm\u011bvem Bill a zvedl deku tak, aby si pod n\u00ed mohl Tom vl\u00e9zt.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Bill prudce otev\u0159el o\u010di. Sly\u0161el zven\u010d\u00ed kroky a ustra\u0161en\u00fd v\u00fdk\u0159ik a nakonec dutou r\u00e1nu. Zamrkal. „Tome?“ za\u0161eptal a pod\u00edval se na sp\u00edc\u00edho \u010dlov\u011bka. Vypadala tak m\u00edrumilovn\u011b, jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Ze span\u00ed mali\u010dko kr\u010dil nos. Bill si povzdychnul a malinko s n\u00edm zat\u0159\u00e1sl. Nic. Elf proto\u010dil o\u010di. Houby d\u011b\u0165\u00e1tko, pa\u0159ez je to. Vylezl tedy zpod pe\u0159iny, vyndal z boty kudlu a vydal se ven.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e se ozval zvuky otev\u00edraj\u00edc\u00edho se zipu, otev\u0159el o\u010di u\u017e i Tom, dezorientovan\u011b se rozhl\u00e9dnul, ale kdy\u017e usly\u0161el, jak venku Georg vystra\u0161en\u011b kvi\u010d\u00ed, r\u00e1zem se probral \u00fapln\u011b. Pod\u00edval se na m\u00edsto, kde p\u0159edt\u00edm le\u017eel Bill, nikdo tam nebyl. Mlad\u00edk za\u010dal panika\u0159it, tohle se mu nel\u00edbilo, kde sakra Bill je? Co kdy\u017e je elf v nebezpe\u010d\u00ed? Co kdy\u017e ten n\u011bkdo venku Georga u\u017e zabil, a te\u010f zabije i Williama, a pak zabije jeho? Tom zhluboka vydechl, litoval toho, \u017ee svou jedinou zbra\u0148 dal Georgovi a se strachem odhrnul dve\u0159e tak, aby se alespo\u0148 tro\u0161ku mohl pod\u00edvat ven a zkontrolovat situaci.<\/p>\n<\/div>\n
To co vid\u011bl, mu vyrazilo dech.<\/p>\n<\/div>\n
autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LilKatie „Tak\u017ee, rozum\u00edm tomu spr\u00e1vn\u011b, kdy\u017e mi \u0159\u00edk\u00e1\u0161, \u017ee jsi m\u016fj \u0159et\u00edzek na\u0161el venku na zemi?“ nakr\u010dil s ned\u016fv\u011brou Bill jedno ze sv\u00fdch pe\u010dliv\u011b upraven\u00fdch obo\u010d\u00ed. Georg ustra\u0161en\u011b p\u0159ik\u00fdvnul. „Ano, p\u0159esn\u011b tak.“ „A jak to, \u017ee nen\u00ed od bl\u00e1ta, kdy\u017e do<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[408],"tags":[],"class_list":["post-9115","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-i-m-all-you-need"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9115","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9115"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9115\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9115"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9115"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9115"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}