{"id":9117,"date":"2011-03-16T17:00:00","date_gmt":"2011-03-16T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9094"},"modified":"2011-03-16T17:00:00","modified_gmt":"2011-03-16T16:00:00","slug":"integrum-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/16\/integrum-17\/","title":{"rendered":"Integrum 17."},"content":{"rendered":"
\n
\n
autor: Nivian<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Po dlouh\u00e9 dob\u011b se v\u00e1m hl\u00e1s\u00edm s dal\u0161\u00edm d\u00edlem. Poslala jsem ho opravdu pozd\u011b, a netu\u0161\u00edm, kdy bude zve\u0159ejn\u011bn. M\u011bl by do t\u00fddn\u011b, jak je uvedeno. Sama se div\u00edm, jak ten \u010das rychle ub\u00edh\u00e1 a jak dlouho mi trvalo sesmolit dal\u0161\u00ed d\u00edl. U\u017e pracuju na dal\u0161\u00edch, tak\u017ee douf\u00e1m, \u017ee se situace trochu zlep\u0161\u00ed. Mus\u00edm se p\u0159iznat, \u017ee to nen\u00ed ovlivn\u011bno jen nedostatkem \u010dasu, ale taky nedostatkem inspirace. Posledn\u00ed dny m\u00e1m dost nabit\u00e9, a kdy\u017e u\u017e jsem doma, tak alespo\u0148 chv\u00edli odpo\u010d\u00edv\u00e1m. P\u0159ibyla mi v t\u00fddnu dal\u0161\u00ed povinnost, tak uvid\u00edm jak to budu zvl\u00e1dat. T\u0159eba s m\u00fdmi povinnostmi p\u0159ijde i dal\u0161\u00ed inspirace, v co\u017e douf\u00e1m :). Tenhle p\u0159\u00edb\u011bh miluju, a je u\u017e d\u00e1vno d\u00e1l, ne\u017e m\u00e9 psan\u00ed. Budu muset p\u0159\u00edb\u011bh Billa a Toma dohnat, abych nebyla tak pozadu. Taky d\u00edky v\u00e1m. Ur\u010dit\u011b by byla \u0161koda, kdybyste se nedozv\u011bd\u011bli, jak to \u0161lo d\u00e1l. M\u011b samotnou by to mrzelo. D\u011bkuju za va\u0161i podporu a p\u0159eji kr\u00e1sn\u00e9 po\u010dten\u00ed :).<\/em><\/div>\n
Nivian<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom odjak\u017eiva vst\u00e1val dost pozd\u011b, a p\u0159esto, \u017ee s Billem ne\u0161li sp\u00e1t pozd\u011b, vstal okolo dvan\u00e1ct\u00e9 dopoledn\u00ed. Rozespale zamru\u010del a p\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima pozoroval ze\u010f p\u0159ed sebou. Sta\u010dilo prvn\u00edch p\u00e1r minut po procitnut\u00ed a v\u011bd\u011bl, \u017ee dne\u0161ek bude n\u00e1ro\u010dn\u00fd. Zamra\u010dil se. Nevst\u00e1val s v\u016fbec dobrou n\u00e1ladou. Jako by p\u0159es noc pro\u0161el n\u011bjakou zm\u011bnou. A taky vlastn\u011b pro\u0161el. P\u0159iv\u0159el o\u010di a zavzpom\u00ednal na p\u0159ede\u0161l\u00fd ve\u010der a Billovo „ne“. Na\u0161tvan\u011b zavr\u010del a rychl\u00fdm pohybem se oto\u010dil na druh\u00fd bok. P\u0159ekvapen\u011b sebou trhl. M\u00edsto vedle n\u011bj bylo pr\u00e1zdn\u00e9, av\u0161ak pe\u010dliv\u011b upraven\u00e9. Pol\u0161t\u00e1\u0159 a pe\u0159ina byly zase v p\u016fvodn\u00edm stavu. Mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b lep\u0161\u00edm a rovn\u011bj\u0161\u00edm. Zasm\u00e1l se a pomalu se posadil. To je Bill opravdu tak zbab\u011bl\u00fd?<\/p>\n<\/div>\n
L\u00edn\u011b se prot\u00e1hl, a\u017e mu klouby zapraskaly. Zasy\u010del p\u00e1r slov o st\u00e1\u0159\u00ed a kloubech, a pomalu se dopot\u00e1cel ke sk\u0159\u00edni. Nau\u010den\u011b otev\u0159el dv\u00ed\u0159ka a s\u00e1hl po mal\u00e9 hrom\u00e1dce oble\u010den\u00ed. Vyt\u00e1hl prvn\u00ed voln\u00e9 tri\u010dko, co mu padlo do ruky, a jedny voln\u011bj\u0161\u00ed kalhoty. Z lev\u00e9 poli\u010dky sebral b\u00edlou osu\u0161ku a \u010dern\u00e9, drah\u00e9 boxerky. Byl vyb\u00edrav\u00fd ohledn\u011b oble\u010den\u00ed. Mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159ehnan\u011b. Dnes mu to bylo jedno. Jestli n\u011bjak\u00e9 o\u0161oupan\u00e9 tepl\u00e1ky, obl\u00edben\u00e9 kalhoty a nebo oblek.<\/div>\n
\n
Kdy\u017e se pomalu \u0161oural do koupelny, na\u0161tvan\u011b se oto\u010dil a v\u0161echny v\u011bci nah\u00e1zel zp\u00e1tky.<\/div>\n
„Zatracen\u00e1 spole\u010dnost…“ sykl, a m\u00edsto p\u0159ede\u0161l\u00e9ho oble\u010den\u00ed vyt\u00e1hl z v\u011b\u0161\u00e1ku \u010dern\u00fd, drah\u00fd oblek. Znechucen\u011b zakroutil hlavou. Nech\u00e1pal pro\u010d je tak d\u016fle\u017eit\u00e9, vypadat ve spole\u010dnosti tak slu\u0161n\u011b. Av\u0161ak t\u00e9m\u011b\u0159 nikdy pravidlo neporu\u0161il. V\u017edy m\u011bl na sob\u011b kousek \u0161\u00edlen\u011b drah\u00fdch a kr\u00e1sn\u00fdch \u0161at\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
Rychl\u00fdm pohybem zamkl dve\u0159e a oblek s ru\u010dn\u00edkem a boxerkama polo\u017eil na st\u0159\u00edbrn\u00fd stolek. Pohledem zabloudil k zrcadlu. Zatv\u00e1\u0159il se dost kysele, kdy\u017e uvid\u011bl sv\u016fj odraz. P\u0159ipadal si tak trochu zdeformovan\u00fd a pokr\u010den\u00fd.<\/div>\n
„Dostal jsi ko\u0161em, co?“ zabru\u010del provokativn\u011b a sledoval se v zrcadle. „Od n\u011bkoho takov\u00e9ho…“ sykl a na\u0161tvan\u011b zapnul sprchu. Po\u010dkal, ne\u017e se voda zah\u0159eje, a sundal si boxerky. Rychle zalezl do sprchov\u00e9ho kouta a slastn\u011b vydechl. Tepl\u00e1 voda byla tak uvol\u0148uj\u00edc\u00ed. Nechal horkou vodu st\u00e9kat po sv\u00e9 nah\u00e9 k\u016f\u017ei a jemn\u011b se hladil po hrudi, b\u0159i\u0161e, p\u0159es boky a\u017e po podb\u0159i\u0161ek. Potichu vydechl.<\/div>\n
„Co to…“ zasy\u010del po chv\u00edli a na chv\u00edli s hlazen\u00edm p\u0159estal. P\u0159ekvapen\u011b se d\u00edval p\u0159ed sebe. C\u00edtil vzru\u0161en\u00ed. Vzru\u0161en\u00ed po cel\u00e9m t\u011ble. Sta\u010dila p\u0159edstava toho \u010dernovlas\u00e9ho stvo\u0159en\u00ed v jeho posteli. K\u00fdvnul rameny a ruku rychle p\u0159em\u00edstil do sv\u00e9ho kl\u00edna.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Nerv\u00f3zn\u011b post\u00e1val p\u0159ed hlavn\u00edm vchodem. T\u011blo op\u0159en\u00e9 o mohutn\u00e9 dve\u0159e a ve tv\u00e1\u0159i neutr\u00e1ln\u00ed v\u00fdraz. Cel\u00e9 t\u011blo m\u011bl jako v ohni. Bolel jej \u017ealudek a naprosto v\u0161echny svaly. Kdy\u017e se r\u00e1no probudil v on\u00e9 posteli s nebesy, bylo mu zvl\u00e1\u0161tn\u011b. P\u0159ipadal si jako v poh\u00e1dce. Do toho okam\u017eiku, ne\u017e pohledem zavadil o Toma, le\u017e\u00edc\u00edho vedle n\u011bj, a ne\u017e si uv\u011bdomil, \u010d\u00edm si p\u0159ede\u0161l\u00fd ve\u010der pro\u0161el. Nemohl un\u00e9st ten tlak, nemohl nad\u00e1le z\u016fstat ve stejn\u00e9 m\u00edstnosti jako Tom. B\u00e1l se Tomova procitnut\u00ed, a proto se rychle odporou\u010del. Jen se p\u0159evl\u00e9kl do ‚pracovn\u00edho‘ a ode\u0161el pracovat. Dlouho p\u0159em\u00fd\u0161lel o Tomov\u011b triku, kter\u00e9 prvn\u011b nechal jen tak le\u017eet na posteli, kterou dokonale ustlal. P\u0159ed odchodem se oto\u010dil, do\u0161el k posteli a triko si vzal. Naposledy se pod\u00edval na sp\u00edc\u00edho Toma a pokoj opustil. Triko pe\u010dliv\u011b schoval ve sv\u00e9m batohu, kter\u00fd m\u011bl v pokoji, a vyrazil pracovat.<\/p>\n<\/div>\n
Prvn\u00ed dv\u011b hodiny se pohyboval opravdu pomalu. Postel byla dokonal\u00e1, procitnut\u00ed tak\u00e9, av\u0161ak c\u00edtil se, jako by spal na kup\u011b kamen\u00ed. Nebyl schopn\u00fd pochopit. U\u017e bylo pot\u0159eba jen odzdobit cel\u00fd s\u00e1l a uklidit. Vlastn\u011b ne jen. Bylo toho docela dost. Nav\u00edc se n\u011bkte\u0159\u00ed host\u00e9 st\u00e1le zdr\u017eovali v budov\u011b. Bylo pot\u0159eba je vyprovodit a n\u011bkter\u00e9 dokonce doprovodit nap\u0159\u00edklad na n\u00e1dra\u017e\u00ed nebo leti\u0161t\u011b. Byli tady i tac\u00ed, kte\u0159\u00ed p\u0159ilet\u011bli z jin\u00fdch zem\u00ed. Nebylo jich v\u0161ak moc. A proto taky Bill pr\u00e1v\u011b post\u00e1val p\u0159ede dve\u0159ma a \u010dekal na pana J\u00f6rga. Sice nem\u011bl v popisu pr\u00e1ce doprov\u00e1zet hosty, ale nebyl nikdo, kdo by mohl s nimi jet a pan J\u00f6rg u\u017e byl zoufal\u00fd. Nezbylo mu nic jin\u00e9ho, ne\u017e se zeptat Billa. Bill byl m\u00edrn\u011b p\u0159ekvapen, ale souhlasil. Lep\u0161\u00ed, ne\u017e um\u00fdvat n\u00e1dob\u00ed, ne? Cukl sebou, kdy\u017e usly\u0161el J\u00f6rg\u016fv hlas hned za sebou. Pomalu se oto\u010dil.<\/p>\n<\/div>\n
„To je Bill. Doprovod\u00ed v\u00e1s na leti\u0161t\u011b, kdybyste cokoliv pot\u0159ebovali, obra\u0165te se na n\u011bj. Pom\u016f\u017ee v\u00e1m. Jsem neskute\u010dn\u011b poct\u011bn, \u017ee jste byli ochotni ud\u011blat si \u010das a p\u0159ilet\u011bli jste a\u017e z dalek\u00e9 Asie. Douf\u00e1m, \u017ee budete m\u00edt kr\u00e1snou cestu. T\u011b\u0161\u00edme se na p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed setk\u00e1n\u00ed,“ dokon\u010dil J\u00f6rg a mu\u017ei p\u0159ed sebou podal ruku. \u017denu letmo pol\u00edbil na l\u00edce.<\/div>\n
„Ah Karin! Takovou dobu se zase neuvid\u00edme pro p\u00e1na boha!“ zamumlala pan\u00ed Kaulitzov\u00e1 a tak\u00e9 se rozlou\u010dila. Bill se pousm\u00e1l. V\u017edycky se mu l\u00edbilo, kdy\u017e si lid\u00e9 na rozlou\u010denou nebo na pozdrav podali ruce \u010di se pol\u00edbili na l\u00edce. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a tak… na \u00farovni, myslel si. Av\u0161ak i v Billov\u011b rodin\u011b se tohle d\u011blo. P\u0159esto, \u017ee na tom byli tak, jak byli. Pozoroval, jak se Kaulitzovi lou\u010d\u00ed s podivnou Asijskou rodinou. Opravdu byli m\u00edrn\u011b\u2026 asijsk\u00fd typ. Kdy\u017e zpozoroval, \u017ee se rodinka bl\u00ed\u017e\u00ed k autu, pohotov\u011b k n\u011bmu p\u0159isko\u010dil a otev\u0159el dv\u00ed\u0159ka. Jak zvl\u00e1\u0161tn\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Pros\u00edm\u2026“ usm\u00e1l se a po\u010dkal ne\u017e oba nasednou. Hned na to zav\u0159el dve\u0159e a p\u0159isedl na m\u00edsto spolujezdce. Mile se usm\u00e1l na mu\u017ee za volantem. Bezpochyby j\u00edm byl Kelvin.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme.“ Bill p\u0159ik\u00fdvl a d\u00edval se p\u0159ed sebe. Mohl mluvit, v\u017edy\u0165 jej ani nebylo mo\u017en\u00e9 sly\u0161et. Auto bylo docela dlouh\u00e9 a prostor pro \u0159idi\u010de a spolujezdce byl od prostoru pro ‚hosty‘ rozd\u011blen n\u011bjakou keramickou z\u00e1tarasou. Nebo plastovou? Tohle nebylo a\u017e tak podstatn\u00e9, sp\u00ed\u0161 to, \u017ee nikdo nikoho nesly\u0161el. Proto na z\u00e1tarase bylo mal\u00e9 ok\u00fdnko, kter\u00e9 se dalo otev\u0159\u00edt a zase zav\u0159\u00edt. Pro Billa bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, vid\u011bt na\u017eivo n\u011bco, co zat\u00edm mohl vid\u011bt jen ve filmech.<\/div>\n
„Tak jak\u00e1 byla noc, Bille?“ Bill se pod\u00edval na \u0159idi\u010de. Zbledl a nerv\u00f3zn\u011b se pousm\u00e1l.<\/div>\n
„Bylo to… docela fajn. Opravdu se spalo dob\u0159e. Je to tam naprosto \u00fa\u017easn\u00e9! Kr\u00e1sn\u00e9! Co vy? Jakou jste m\u011bl noc?“ zeptal se na opl\u00e1tku. Vlastn\u011b ani moc nelhal. Kelvin se p\u0159ece neptal na to, jak\u00fd byl ve\u010der, ale jak\u00e1 byla noc. A ta byla \u00fa\u017easn\u00e1. Opravdu se Billovi spalo dob\u0159e. Mu\u017e se m\u00edrn\u011b pousm\u00e1l a sledoval provoz p\u0159ed sebou.<\/p>\n<\/div>\n
„Abych pravdu \u0159ekl, \u0161el jsem sp\u00e1t dost pozd\u011b. Musel jsem p\u00e1r host\u016f u\u017e v noci v\u00e9zt dom\u016f. Nev\u00edm, pro\u010d nebyli schopni za\u0159\u00eddit si to tak, aby mohli z\u016fstat a\u017e do konce. Je to… slu\u0161nost…“ Pravda. Bill si v\u0161iml, \u017ee host\u016f n\u011bjak ubylo. Ne v\u00fdrazn\u011b, ale ano.<\/div>\n
„Ale\u2026 n\u011bjak se mi nezd\u00e1, \u017ee bys\u2026 byl ve sv\u00e9m pokoji. Vlastn\u011b jsem t\u011b do noci nevid\u011bl, a pak, kdy\u017e jsem se chystal j\u00edt zalehnout, \u0161el jsem okolo tv\u00e9ho pokoje.“ \u010cernovl\u00e1sek se nerv\u00f3zn\u011b zavrt\u011bl a pozoroval sv\u00e1 stehna. „Cht\u011bl jsem se optat, jestli je v\u0161e v po\u0159\u00e1dku a pop\u0159\u00e1t ti dobrou noc. Bohu\u017eel jsem t\u011b v pokoji nemohl naleznout…“ dodal a m\u00edrn\u011b se pousm\u00e1l. Bill p\u0159ekvapen\u011b vydechl.<\/div>\n
„Tak… to m\u011b mrz\u00ed. Popravd\u011b jsem byl s Tomem\u2026“ \u0161eptnul. Kelvin se usm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. Samoz\u0159ejm\u011b mi to do\u0161lo!“ zasm\u00e1l se a prudce volantem zato\u010dil doleva. „Tak\u017ee\u2026“ pokra\u010doval, „rozum\u00edte si? Promi\u0148 mi, \u017ee se tak vypt\u00e1v\u00e1m. J\u00e1 jen, \u017ee… tohle moc \u010dasto u Toma nevid\u00edm.“ Bill ch\u00e1pav\u011b p\u0159ik\u00fdvl a k\u00fdvnul rameny. Jestli si rozum\u00ed? Rozum\u011bli.<\/div>\n
„Vlastn\u011b je to v po\u0159\u00e1dku. U\u017e jsme si oba p\u0159i\u0161li na chu\u0165 a ano, rozum\u00edme si,“ odpov\u011bd\u011bl a se smutn\u00fdm v\u00fdrazem se d\u00edval z okna ven. Kelvin jej chv\u00edli pozoroval, pak si povzdechl a k\u00fdvnul.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Nen\u00ed dobr\u00e9, m\u00edt s Tomem n\u011bjak\u00e9… \u0161patn\u00e9 vztahy. Dok\u00e1\u017ee b\u00fdt hodn\u011b zl\u00fd, ale to ka\u017ed\u00fd.“ Bill u\u017e neposlouchal. D\u00edval se na ub\u00edhaj\u00edc\u00ed stromy za sklem a ml\u010del.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
„Bylo slu\u0161nost\u00ed se alespo\u0148 uk\u00e1zat, Tome! Kdybych nemusela cel\u00e9 r\u00e1no a dopoledne post\u00e1vat tady, sama bych t\u011b z t\u00e9 postele hnala! Co si o n\u00e1s budou myslet? Co sle\u010dny Fr\u00fcgrichmeierovy?! P\u0159ijely jen kv\u016fli tob\u011b, v\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, jak jsou tebou okouzleny! M\u011bl jsi alespo\u0148 zap\u016fsobit, ale ne… ty se rad\u0161i cel\u00e9 dva dny n\u011bkde fl\u00e1k\u00e1\u0161 a posledn\u00ed den se ani neur\u00e1\u010d\u00ed\u0161 p\u0159ij\u00edt rozlou\u010dit se s hosty! Tohle bylo opravdu d\u016fle\u017eit\u00e9 setk\u00e1n\u00ed… b\u011bda ti, jestli se n\u011bco pokaz\u00ed!“ Pan\u00ed Kaulitzov\u00e1 se roz\u010dilovala, rozhazovala rukama a ve tv\u00e1\u0159i m\u011bla rudou barvu. Na\u0161la si p\u00e1r minut sv\u00e9ho drahocenn\u00e9ho \u010dasu, a v\u011bnovala je Tomovi. P\u0159esn\u011bji, k\u00e1z\u00e1n\u00ed pro Toma.<\/div>\n
„Mami…“ zkusil to opatrn\u011b. Necht\u011bl se h\u00e1dat, a tak se sna\u017eil b\u00fdt v klidu. Matka r\u00e1zn\u011b zavrt\u011bla hlavou.<\/div>\n
„Ani nev\u00ed\u0161, jak se za tebe styd\u00edm, Tome! Takhle jsme t\u011b vychovali? Takhle jsem t\u011b vychovala? Pro\u010d mi to d\u011bl\u00e1\u0161…“ zti\u0161ila hlas a d\u00edvala se p\u0159ed sebe. Zhluboka se nadechla a zase vydechla. Bylo toho na ni moc. Tom jen st\u00e1l a d\u00edval se. Necht\u011bl nic \u0159\u00edct. Ani jedno kr\u00e1tk\u00e9 slovo. Dopadlo by to velice \u0161patn\u011b. A to on necht\u011bl.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee te\u010f p\u016fjde\u0161 se mnou. Bez jak\u00e9hokoli odmlouv\u00e1n\u00ed!“ poru\u010dila a pomalu se odebrala zp\u011bt ke dve\u0159\u00edm, kde byl i pan J\u00f6rg. Tom tam tak\u00e9 po chv\u00edli do\u0161el. Postavil se vedle otce a zmo\u017een\u011b vydechl. M\u011bl toho po krk.<\/div>\n
„Copak, Tome? Prob\u011bhlo op\u011bt n\u011bjak\u00e9 z\u00e1\u017eivn\u00e9 k\u00e1z\u00e1n\u00ed?“ za\u0161eptal J\u00f6rg a lehce se zasm\u00e1l. Tom na\u0161tvan\u011b zabublal a p\u0159ik\u00fdvl. Byl r\u00e1d, \u017ee m\u00e1 alespo\u0148 otce norm\u00e1ln\u00edho.<\/div>\n
„Jak jinak\u2026“ odv\u011btil a za\u0161klebil se. Znud\u011bn\u011b se op\u0159el o ze\u010f. J\u00f6rg se uchechtl.<\/div>\n
„Nic si z toho ned\u011blej. V\u00ed\u0161, jak\u00e1 je. Nemysl\u00ed to tak \u0161patn\u011b, jak to zn\u00ed,“ pousm\u00e1l se a lehce Toma popl\u00e1cal po rameni.<\/div>\n
„Co to… Tome, okam\u017eit\u011b se p\u0159esta\u0148 op\u00edrat o tu ze\u010f a poj\u010f sem! Jde pan K\u00f6ll…“ sykla a hned na to se z\u00e1\u0159iv\u011b usm\u00e1la.<\/p>\n<\/div>\n
„Christiane! Drah\u00fd…“ zahul\u00e1kala roztomil\u00fdm hlasem a nechala se pol\u00edbit na ob\u011b l\u00edce.<\/div>\n
„Elizabeth, J\u00f6rgu, d\u00edky za pozv\u00e1n\u00ed! Oba dva jsme si oslavy po\u0159\u00e1dn\u011b u\u017eili\u2026“ \u0159ekl jak\u00fdsi mu\u017e a uk\u00e1zal na sv\u00e9ho syna, kter\u00fd si se z\u00e1jmem prohl\u00ed\u017eel Toma. „Je\u0161t\u011b jednou se v\u0161ak omlouv\u00e1m za \u017eenu, nemohla p\u0159ijet. Bohu\u017eel se j\u00ed zmocnila ang\u00edna a velice ji to mrz\u00ed…“ dodal a povzdechl si. J\u00f6rg se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„V po\u0159\u00e1dku, Chrisi. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b \u017een\u011b vy\u0159i\u010f pozdrav,“ usm\u00e1l se a podal mu\u017ei pravici.<\/div>\n
„Dobr\u00e1. A Tome! R\u00e1d t\u011b vid\u00edm. Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsme na sebe za celou dobu nenarazili. Tady Pavel se s tebou cht\u011bl sezn\u00e1mit. Nevad\u00ed, snad n\u011bkdy p\u0159\u00ed\u0161t\u011b…“ do\u0159ekl a podal ruku i Tomovi. Ten mu ji s \u00fasm\u011bvem podal. Tomova matka se zamra\u010dila.<\/div>\n
„Velice se omlouv\u00e1m, ale m\u011bl jsem na pr\u00e1ci spousty v\u011bc\u00ed a jen m\u00e1lo jsem se zdr\u017eoval na plese. Pavle, mysl\u00edm, \u017ee se je\u0161t\u011b uvid\u00edme…“ hran\u011b se usm\u00e1l a pot\u0159\u00e1sl si tak\u00e9 s Pavlem.<\/div>\n
„Nu\u017ee, odj\u00ed\u017ed\u00edme. Je\u0161t\u011b jednou d\u00edky! T\u011b\u0161\u00edme se na p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, na vid\u011bnou!“ Cel\u00e1 Kaulitzova rodina nau\u010den\u011b zam\u00e1vala. Usm\u00edvali se do t\u00e9 doby, ne\u017e auto s panem K\u00f6llem a jeho synem zajelo za nejbli\u017e\u0161\u00ed roh. Jen co se tak stalo, Elizabeth se oto\u010dila na Toma.<\/p>\n<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161?! Tolik lid\u00ed t\u011b cht\u011blo vid\u011bt…“ zavr\u010dela.<\/div>\n
„Ale pros\u00edm t\u011b\u2026“ proto\u010dil Tom o\u010di a zase se op\u0159el o st\u011bnu.<\/div>\n
„No tak. P\u0159esta\u0148te se h\u00e1dat. Alespo\u0148 pro dne\u0161ek. Eli, vy\u0159e\u0161\u00ed se to doma, ano?“ pan J\u00f6rg se, jak u n\u011bj bylo zvykem, sna\u017eil celou situaci zachr\u00e1nit. V\u0161echny h\u00e1dky mu p\u0159i\u0161ly naprosto zbyte\u010dn\u00e9. Hlavn\u011b ty mezi Tomem a matkou. Elizabeth zakroutila hlavou.<\/div>\n
„Kelvin je zp\u00e1tky\u2026“ ozn\u00e1mila, kdy\u017e uvid\u011bla zastavit podlouhl\u00e9, \u010dern\u00e9 a j\u00ed tak zn\u00e1m\u00e9 auto.<\/div>\n
„Tak to zvl\u00e1dli docela rychle, ne?“ zhodnotil pan Kaulitz situaci a m\u00e1vl rukou. Tom ud\u011blal to sam\u00e9 a zase propaloval zem p\u0159ed sebou. Probral se, a\u017e kdy\u017e uvid\u011bl, \u017ee z auta nevystupuje jen Kelvin, ale taky \u010dernovlas\u00e1, huben\u00e1 postava.<\/div>\n
„Bill?“ zabru\u010del a narovnal se. J\u00f6rg k\u00fdvnul.<\/div>\n
„Jo. Poslal jsem jej s Kelvinem, aby na to nebyl s\u00e1m. Stejn\u011b by musel um\u00fdvat n\u00e1dob\u00ed, tak jsem jej toho cht\u011bl u\u0161et\u0159it,“ odpov\u011bd\u011bl otec. Tom p\u0159ik\u00fdvnul a odka\u0161lal si. Pozoroval p\u0159ibli\u017euj\u00edc\u00edho se Billa.<\/div>\n
„Bille! Mohl bys je\u0161t\u011b..?“ Bill se r\u00e1zn\u011b oto\u010dil a p\u0159isko\u010dil zp\u00e1tky k autu.<\/div>\n
„Jist\u011b\u2026“ mile se usm\u00e1l, sna\u017eil se skr\u00fdt nervozitu. Zat\u00edmco Kelvim Billovi nakl\u00e1dal do rukou n\u011bjak\u00e9 t\u00e1cky, Tom se posunul ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Omluvte m\u011b…“ pousm\u00e1l se a rychle zmizel za dve\u0159mi. Dlouh\u00fdmi kroky m\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b. Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d zrovna tam, ale alespo\u0148 se m\u016f\u017ee osv\u011b\u017eit ledovou vodou.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se oto\u010dil zp\u00e1tky a zasekl se. Po Tomovi jako by se slehla zem. Utr\u00e1pen\u011b si povzdechl a vy\u0161el po schodech.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, pan\u00ed\u2026“ usm\u00e1l se na pan\u00ed Kaulitzovou a ve\u0161el dovnit\u0159. I s t\u00e1cky pomalu m\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli se mu Tom zd\u00e1l, nebo tam opravdu st\u00e1l, a jakmile vid\u011bl Billa, odporou\u010del se. Pomalu otev\u0159el dve\u0159e a ve\u0161el do kuchyn\u011b. Odlo\u017eil t\u00e1cky na velk\u00fd st\u016fl a pod\u00edval se na druhou stranu m\u00edstnosti. Rozt\u0159\u00e1sl se.<\/div>\n
„Ahoj\u2026“ \u0161pitl potichu a d\u00edval se na Toma. Ten se ani neoto\u010dil. V ruce drtil skleni\u010dku a ve tv\u00e1\u0159i nepopsateln\u00fd v\u00fdraz. S\u00e1m sob\u011b se v duchu sm\u00e1l. Ano, kam jinam by mohl m\u00edt Bill nam\u00ed\u0159eno ne\u017e do kuchyn\u011b? Zasm\u00e1l se nad svou hlouposti a pomalu se oto\u010dil. Chv\u00edli se na Billa d\u00edval, potom se pomalu roze\u0161el ke dve\u0159\u00edm. Bill se na n\u011bj d\u00edval s nad\u011bj\u00ed v o\u010d\u00edch, vypadalo to, \u017ee Tom m\u00ed\u0159\u00ed k n\u011bmu.<\/div>\n
„Tome… zlob\u00ed\u0161 se?“ \u0161pitnul, kdy\u017e byl Tom t\u00e9m\u011b\u0159 u n\u011bj. Doufal, \u017ee zastav\u00ed. Nezastavil. Pro\u0161el okolo Billa bezeslova a prudce otev\u0159el dve\u0159e. A\u017e se Bill vylekal a trochu odsko\u010dil. Nech\u00e1pav\u011b se za Tomem oto\u010dil a p\u0159iv\u0159el o\u010di. T\u0159eba to p\u0159ejde a rozumn\u011b si promluv\u00ed. Nebo mo\u017en\u00e1… bude v\u0161echno jako d\u0159\u00edv?<\/p>\n<\/div>\n
autor: Nivian<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n<\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Nivian Po dlouh\u00e9 dob\u011b se v\u00e1m hl\u00e1s\u00edm s dal\u0161\u00edm d\u00edlem. Poslala jsem ho opravdu pozd\u011b, a netu\u0161\u00edm, kdy bude zve\u0159ejn\u011bn. M\u011bl by do t\u00fddn\u011b, jak je uvedeno. Sama se div\u00edm, jak ten \u010das rychle ub\u00edh\u00e1 a jak dlouho mi trvalo sesmolit<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[385],"tags":[],"class_list":["post-9117","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-integrum"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9117","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9117"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9117\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9117"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9117"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9117"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}