{"id":9131,"date":"2011-03-14T17:00:00","date_gmt":"2011-03-14T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9108"},"modified":"2011-03-14T17:00:00","modified_gmt":"2011-03-14T16:00:00","slug":"s-o-s-any-thing-but-love-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/14\/s-o-s-any-thing-but-love-4\/","title":{"rendered":"S.O.S. (Any\u200bthing but love) 4."},"content":{"rendered":"
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Nech\u00e1pav\u011b zamrk\u00e1m. O \u010dem to proboha mluv\u00ed\u0161? P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee to je tv\u016fj d\u016fvod k tomu, m\u011b tady dr\u017eet.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 j\u00e1 tomu nerozum\u00edm.“ Zakrout\u00edm lehce hlavou a trochu se odsunu od stolu. Tv\u016fj v\u00fdraz se tak zm\u011bnil. Co se to d\u011bje? Pro\u010d tyhle stavy a n\u00e1lady? „Nic jsem ti p\u0159eci neud\u011blal. A ty\u2026 tys m\u011b prost\u011b jednoho dne zav\u0159el a u\u017e nepustil.“ Vzdychnu a znovu k tob\u011b zvednu boj\u00e1cn\u011b zrak.<\/div>\n
„Pros\u00edm\u2026 pros\u00edm, ned\u00edvej se na m\u011b tak. D\u011bs\u00ed\u0161 m\u011b.“ Jsem jak p\u0159ikovan\u00fd k \u017eidli, ale z\u00e1rove\u0148 svoje t\u011blo odtahuju co nejd\u00e1l od tebe. „Te\u010f\u2026 te\u010f jsi byl mil\u00fd\u2026 tak se pros\u00edm tak ned\u00edvej.“ Tyhle pohledy u\u017e zn\u00e1m a v\u00edm, \u017ee nejsou nic dobr\u00e9ho. Strachy se mi sev\u0159e hrdlo a o\u010di zalesknout. Pevn\u011b se chytnu p\u0159\u00edborov\u00e9ho no\u017ee. Je docela ostr\u00fd. Takov\u00e9 jsme m\u011bli doma na v\u00fdznamn\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti. Tak\u017ee nebyly obrou\u0161en\u00e9. Byly ostr\u00e9. Ano\u2026 jsou to ty sam\u00e9. A\u017e te\u010f jsem si toho v\u0161iml. Sjedu cel\u00fd st\u016fl pohledem. To v\u00edno tak\u00e9 zn\u00e1m. I to j\u00eddlo. M\u00e1 to snad souvislost? Serv\u00edruje\u0161 mi tu snad rodinn\u00e9 ud\u00e1losti, na kter\u00e9 si nepamatuju nebo o nich nev\u00edm? Chce\u0161 mi snad n\u011bco p\u0159ipom\u00ednat, nebo jsi opravdu \u0161\u00edlen\u00fd?<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Propaluju t\u011b pohledem. Nem\u00e1\u0161 pr\u00e1vo prosit, a u\u017e v\u016fbec ne \u017e\u00e1dat. M\u00e1lem ani nem\u00e1\u0161 pr\u00e1vo m\u011b oslovit. Ale mus\u00edm uznat, \u017ee dneska jsi m\u011bl kur\u00e1\u017e. Jindy f\u0148uk\u00e1\u0161 jako d\u011bvka, jen se na tebe pod\u00edv\u00e1m, a te\u010f dokonce i pros\u00ed\u0161. Nikdy nem\u00e1\u0161 \u0161anci na to, abys m\u011b obm\u011bk\u010dil. V\u0161echno je tvoje vina. Kv\u016fli tob\u011b jsem musel k doktorovi na ty nechutn\u00e9 prohl\u00eddky. Pr\u00fd nejsem v po\u0159\u00e1dku. Ty jsi tak dlouho do m\u00e1my hustil, a\u017e se mnou \u0161la k psychiatrovi nebo co to byla za blbe\u010dka. M\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed. Jen jsem mu prokousl ruku. Byla to z\u00e1bava.<\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
„Byl jsi to ty, kdo byl vychvalovanej. To z tebe jsem si ve v\u0161em m\u011bl br\u00e1t p\u0159\u00edklad. St\u00e1le sly\u0161\u00edm m\u00e1mu, jak mi to opakuje dokole\u010dka.“ Prsknu a vstanu od stolu. „Byl jsem ve v\u0161em nejhor\u0161\u00ed, i kdy\u017e jsem se sna\u017eil. Cht\u011bl jsi se nau\u010dit na kytaru, a kdy\u017e jsem t\u011b to u\u010dil, f\u0148ukal jsi u m\u00e1my, \u017ee t\u011b bol\u00ed prst\u00ed\u010dek a zase to byla moje vina. St\u00e1le jsem byl jen tv\u016fj st\u00edn.“ Chod\u00edm po m\u00edstnosti sem a tam jako rozzu\u0159en\u00fd lev v kleci. Zat\u00edn\u00e1m ruce v p\u011bsti a sna\u017e\u00edm se alespo\u0148 trochu se ovl\u00e1dat. C\u00edt\u00edm, jak se mi zrychluje tep. Tlak mus\u00edm m\u00edt mimo kontrolu.<\/div>\n
„To ty jsi byl ta zmalovan\u00e1 d\u011bvka, co m\u011bla v\u0161echny oto\u010den\u00e9 kolem prst\u00ed\u010dku. Jen si nevinn\u011b zamrkal \u0159asami, kter\u00e9 ani nebyly tvoje, a v\u0161ichni padali na kolena, ale j\u00e1 ne, brat\u0159\u00ed\u010dku, j\u00e1 ne!“ Zakrout\u00edm hlavou a dojdu t\u011bsn\u011b za tebe. Nevid\u00ed\u0161 m\u011b. Op\u0159u se p\u0159edlokt\u00edm o \u017eidli a kouk\u00e1m svrchu na tvoji hlavu. „Te\u010f ty bude\u0161 m\u00fdm st\u00ednem, abys v\u011bd\u011bl, jak mi bylo.“ \u0158eknu u\u017e klidn\u011b a vyrovnan\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Sleduju ka\u017ed\u00fd tv\u016fj pohyb a kul\u00edm vyd\u011b\u0161en\u011b o\u010di. Tohle\u2026 tohle p\u0159eci nen\u00ed pravda\u2026 toti\u017e ano\u2026 \u0159\u00edkal jsem, \u017ee s tebou nen\u00ed n\u011bco v po\u0159\u00e1dku. Byl jsi agresivn\u00ed a jednomu klukovi jsi ve vzteku probodl dla\u0148 n\u016f\u017ekama o hodin\u011b v\u00fdtvarky. \u0158\u00edkal jsem mamce, \u017ee se mus\u00ed n\u011bco ud\u011blat. Ale\u2026 bo\u017ee ne\u2026 nebyl jsem lep\u0161\u00ed ne\u017e ty. Byly v\u011bci, kter\u00e9 jsem cht\u011bl um\u011bt jako ty. T\u0159eba to hran\u00ed na kytaru, nebo to, jak jsi um\u011bl jedin\u00fdm pohledem zamotat holk\u00e1m hlavu.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 j\u00e1 to myslel dob\u0159e. Cht\u011bl jsem, aby ti m\u00e1ma pomohla. Necht\u011bl jsem ti t\u00edm ubl\u00ed\u017eit.“ Skoro se mi zastav\u00ed srdce, kdy\u017e stoj\u00ed\u0161 za mnou. Boj\u00edm se pohnout t\u0159eba jen o milimetr. Nedej bo\u017ee se na tebe pod\u00edvat. „Neubli\u017euj mi\u2026 J\u00e1 t\u011b miloval, nikdy bych ti neubl\u00ed\u017eil v\u011bdom\u011b,“ rozt\u0159esou se mi prsty a z o\u010d\u00ed ti\u0161e ste\u010de p\u00e1r slz. Jak jsem se vlastn\u011b do tebe mohl zamilovat? A pak b\u00fdt tak slep\u00fd a myslet si, \u017ee miluje\u0161 i ty m\u011b. Te\u010f na to v\u0161echno dopl\u00e1c\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Jen se tam tak op\u00edr\u00e1m. Nevid\u00edm ti do o\u010d\u00ed, ale je mi jasn\u00e9, jak se tv\u00e1\u0159\u00ed\u0161. M\u00e1\u0161 strach, a to bys m\u011bl m\u00edt. Necht\u011bl jsi mi ubl\u00ed\u017eit? Necht\u011bl? Ale ano, jen si to sakra p\u0159iznej.<\/div>\n
„Probodl jsem mu je, a ty v\u00ed\u0161 pro\u010d. Chr\u00e1nil jsem tebe. Ale ty jsi o to nest\u00e1l, \u0159ekl jsi, \u017ee jsem \u0161\u00edlen\u00fd.“ Zase mi ruce zat\u00ednaj\u00ed v p\u011bst. Sna\u017e\u00edm se ovl\u00e1dat a p\u016fsobit klidn\u011b, pak jde ze m\u011b je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed strach, ale n\u011bjak se nem\u016f\u017eu ovl\u00e1dat. Ty vzpom\u00ednky ve mn\u011b vyvol\u00e1vaj\u00ed takov\u00fd v\u00edr emoc\u00ed, \u017ee se v tom ztr\u00e1c\u00edm. Naprosto se ztr\u00e1c\u00edm s\u00e1m v sob\u011b, a co je je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, i v realit\u011b.<\/div>\n
„Nepamatuje\u0161 si na nic z toho, co se tu ud\u00e1lo u ve\u010de\u0159e. Na nic.“ Zakrout\u00edm hlavou. Ani jednou jsi nezareagoval jako mamka. Ani jako ta mal\u00e1 holka. Nepamatuje\u0161 si jako j\u00e1. Prokl\u00edn\u00e1m t\u011b. Jak jsi mohl b\u00fdt m\u016fj bratr? U\u017e nejsi a nikdy nebude\u0161. Cht\u011bl jsi v\u0161echno, a nakonec nebude\u0161 m\u00edt nic.“ Odlep\u00edm se od tv\u00e9 \u017eidle.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
„Ano chr\u00e1nil jsi m\u011b, ale\u2026 to u\u017e bylo moc. Tome, uv\u011bdom si to. Tohle p\u0159eci lidi ned\u011blaj\u00ed, ne takhle.“ Kn\u00edknu. A zase nech\u00e1pu. Na co si m\u00e1m pamatovat? Na ve\u010de\u0159i? Tohle se u n\u00e1s opravdu n\u011bkdy stalo? Je to p\u0159eci d\u00e1vno. Nem\u016f\u017eu si to pamatovat. Nebylo to asi nic d\u016fle\u017eit\u00e9ho pro m\u011b. Pro n\u00e1s jako d\u011bti. Tak pro\u010d?<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 j\u00e1\u2026“ nev\u00edm, co chci \u0159\u00edct, ale tvoje posledn\u00ed v\u011bta m\u011b maxim\u00e1ln\u011b vyd\u011bsila. Zn\u00ed, jako by to m\u011bl b\u00fdt m\u016fj konec. \u00dapln\u00fd konec. Rozt\u0159esen\u011b se zvednu ze \u017eidle a oto\u010d\u00edm \u010delem k tob\u011b. Mal\u00fdmi kroky od tebe couv\u00e1m a pevn\u011b sv\u00edr\u00e1m ten n\u016f\u017e.<\/div>\n
„Te\u010f jsi \u0161\u00edlen\u00fd, Tome. D\u011bs\u00ed\u0161 m\u011b. U\u017e jako mal\u00fd jsem se t\u011b b\u00e1l. Proto jsem s tebou necht\u011bl b\u00fdt s\u00e1m. J\u00e1 se b\u00e1l, \u017ee mi taky ubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161. Jako ostatn\u00edm. Proto jsem potom cht\u011bl b\u00fdt po\u0159\u00e1d jen s Andym.“ P\u0159i vzpom\u00ednce na n\u011bj m\u011b bodne u srdce. Ani nev\u00edm, pro\u010d ti to \u0159\u00edk\u00e1m, asi prost\u011b proto, abys i ty rad\u011bji mluvil ne\u017e jednal. A\u010d nev\u00edm, co m\u00e1\u0161 v pl\u00e1nu.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
„Andy,“ zasm\u011bju se a zakrout\u00edm hlavou. „Byl to zbab\u011blej kret\u00e9n, co nev\u011bd\u011bl, co je l\u00e1ska. Jen t\u011b cht\u011bl do postele.“ Zakrout\u00edm hlavou. Pr\u00fd t\u011b miloval, t\u011b\u017eko. Nikdo t\u011b nem\u011bl r\u00e1d jako j\u00e1. D\u00edv\u00e1m se ti do o\u010d\u00ed a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm nad t\u00edm v\u0161\u00edm. „F\u0148ukal jako d\u011bvka, kdy\u017e pomalu chc\u00edpal.“ Zasm\u011bju se a kouknu z okna. Ten n\u016f\u017e v t\u00e9 ruce je co? N\u011bjak\u00fd pokus se mi vzep\u0159\u00edt?<\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee to m\u00e1\u0161 r\u00e1d s no\u017eem,“ zasm\u011bju se pobaven\u011b. „Chce\u0161 mi ubl\u00ed\u017eit? Jen do toho, poj\u010f.“ Po\u010dkej a\u017e t\u011b dostanu do rukou, za\u017eije\u0161 n\u011bco. Nesn\u00e1\u0161\u00edm tyhle tvoje boje. Je to naprosto k sm\u00edchu. Prost\u011b ubohost. Stejn\u011b nem\u00e1\u0161 na to s\u00edlu. Kdy\u017e budu cht\u00edt, ud\u011bl\u00e1m z tebe dva. P\u0159iv\u0159u o\u010di a vydechnu.<\/div>\n
„Nikdy ses nem\u011bl narodit, nikdy.“ V\u0161echno se pokazilo d\u00edky tob\u011b a tv\u00fdm kamar\u00e1d\u00ed\u010dk\u016fm. Kryl jsem t\u011b, kdy\u017e jsi kou\u0159il tajn\u011b. Kdy\u017e jsi p\u0159i\u0161el dom\u016f opil\u00fd. A j\u00e1 to nech\u00e1pal, pro\u010d. Nikdy jsem nepochopil, pro\u010d tohle v\u0161echno. D\u011blal jsem pro tebe v\u0161echno, prvn\u00ed a posledn\u00ed. Nikdy jsme t\u011b nemiloval, to ne, ale bral jsme t\u011b jako n\u011bco k\u0159ehk\u00fdho, co mus\u00edm chr\u00e1nit.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Zamrzne mi krev v \u017eil\u00e1ch. To ty\u2026 tys ho zabil. A pak \u017ee spadl a narazil hlavou o k\u00e1men. Jak jsi mi to mohl ud\u011blat?<\/div>\n
„To nen\u00ed pravda.“ Rozbre\u010d\u00edm se. „Miloval m\u011b. A ty\u2026 jak jsi mi to mohl ud\u011blat? Byl jsi na sebe hrd\u00fd, kdy\u017e jsi vid\u011bl, jak mi je?“ Tohle bych si v\u016fbec nem\u011bl dovolovat, takhle mluvit, ale te\u010f jsi m\u011b opravdu rozhodil. \u017de jsi schopn\u00fd i tohohle, bych nev\u011b\u0159il. Zvl\u00e1\u0161\u0165 tehdy. Bo\u017ee. Rozt\u0159esou se mi ruce, a\u017e mi n\u016f\u017e vyklouzne. „J\u00e1 ti necht\u011bl nikdy ubli\u017eovat. Nikdy jsem ti nedal ani facku\u2026 to ty ubli\u017euje\u0161 mn\u011b. A za nic. Za to, \u017ee ty jsi nemocn\u00fd?“ Zalyk\u00e1m se slzami. Snad i ten strach m\u011b opou\u0161t\u00ed t\u00edm \u0161okem, co jsi mi tu sd\u011blil.<\/div>\n
„Co se mnou vlastn\u011b chce\u0161? A\u017e t\u011b p\u0159estanu bavit? Zabije\u0161 m\u011b jako jeho?“ J\u00e1 to snad ani nechci v\u011bd\u011bt. M\u011bl jsem se rad\u011bji s\u00e1m zab\u00edt u\u017e d\u00e1vno. Prokousat si \u017e\u00edly nebo j\u00e1 nev\u00edm. J\u00e1 t\u011b miloval\u2026 sakra i p\u0159es to jak\u00fd jsi byl, jsem t\u011b miloval. Posledn\u00ed rok, ne\u017e jsi m\u011b tu zav\u0159el, jsem t\u011b miloval. Proto\u017ee na m\u011b jsi byl doma hodn\u00fd a pozorn\u00fd, a j\u00e1 myslel, \u017ee takov\u00fd prost\u011b jsi. \u017de jsi agresivn\u00ed kv\u016fli ostatn\u00edm. \u017de to oni za to m\u016f\u017eou. Ale m\u00fdlil jsem se.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Spokojen\u011b t\u011b propaluju pohled. Usm\u00edv\u00e1m se a \u010dek\u00e1m, co je\u0161t\u011b vyjde z tv\u00fdch rt\u016f. Jen si dovoluj, v\u0161ak j\u00e1 ti to spo\u010d\u00edt\u00e1m. Mus\u00edm se ti\u0161e sm\u00e1t, kdy\u017e se klepe\u0161 a vzpom\u00edn\u00e1\u0161 na toho cuc\u00e1ka Andyho. Jen se vy\u0159vi, klidn\u011b. Trestu neujde\u0161 ani tak. Jen p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, jak\u00fd zvolit. Jak moc ti je\u0161t\u011b chci ubl\u00ed\u017eit. Jist\u011b, \u017ee moc. Co nejv\u00edc to p\u016fjde, a te\u010f jsem uhodil h\u0159eb\u00ed\u010dek na hlavi\u010dku. V\u017edycky to bylo tvoje siln\u00e9 t\u00e9ma. Nikdy jsi mi necht\u011bl nic \u0159\u00edct, co se t\u00fdkalo Andyho, a tak jednodu\u0161e za\u0159val. Nesn\u00e1\u0161el jsem, kdy\u017e se t\u011b n\u011bkdo jin\u00fd dot\u00fdkal, p\u0159eci jsi byl jen m\u016fj. Pod\u00edv\u00e1m se na n\u016f\u017e, jen\u017e se dotkl zem\u011b. Spokojen\u011b se op\u011bt usm\u011bju. Nem\u00e1\u0161 moc odvahy, nikdy jsi nem\u011bl. Sotva vylezl pavouk, mohl ses uk\u0159i\u010det k smrti.<\/p>\n<\/div>\n
„Facku? Ty jsi mi n\u011bkdy cht\u011bl d\u00e1t facku?“ Zasm\u011bju se. Jsi k sm\u00edchu. Mluv\u00ed\u0161 o facce. To bych t\u011b na m\u00edst\u011b zabil. Rozporcoval a narval do mraz\u00e1ku. „Ty zmetku jeden. J\u00e1 d\u011blal v\u0161echno proto, aby ses m\u011bl jako kr\u00e1l, a tys mi cht\u011bl d\u00e1vat facku?“ P\u0159isko\u010d\u00edm k tob\u011b a h\u0159betem ruky p\u0159ejedu po tv\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Mus\u00edm uznat, \u017ee to \u0161t\u00edplo i m\u011b.<\/div>\n
„D\u011bvko, jak si to m\u016f\u017ee\u0161 dovolit v\u016fbec vyslovit?“ Prsknu vztekle. Kdy\u017e za\u010dne\u0161 o m\u00e9 nemoci, tvrd\u011b t\u011b chytnu pod krkem a stisknu.<\/div>\n
„Nejsem nemocn\u00fd, sly\u0161\u00ed\u0161?“ Chv\u00edli t\u011b dr\u017e\u00edm, dokud nevid\u00edm, \u017ee ztr\u00e1c\u00ed\u0161 v\u011bdom\u00ed, pak t\u011b pust\u00edm a nech\u00e1m tvoje t\u011blo dopadnout na zem. V\u00edm, kdy p\u0159estat, abych ti neubl\u00ed\u017eil.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Vyjeknu, kdy\u017e m\u011b zas\u00e1hne\u0161. Nejsi zrovna jemn\u00fd, kdy\u017e m\u011b bije\u0161. No ale to ani nem\u016f\u017eu o\u010dek\u00e1vat. A kdy\u017e mi stiskne\u0161 hrdlo, mocn\u011b zalap\u00e1m po dechu. Chytnu t\u011b za z\u00e1p\u011bst\u00ed a sna\u017e\u00edm se povolit tv\u016fj stisk, ale m\u00e1\u0161 s\u00edlu. V\u017edycky jsi ji m\u011bl. A\u017e kdy\u017e se mi za\u010dnou d\u011blat m\u017eitky p\u0159ed o\u010dima, m\u011b pust\u00ed\u0161. Dopadnu tvrd\u011b na zem. Chytnu si krk a sna\u017e\u00edm se nabrat z\u00e1soby ztracen\u00e9ho vzduchu. Chropt\u00edm u toho, jako bys mi pr\u00e1v\u011b pod\u0159\u00edzl krk. A mo\u017en\u00e1 se tak i c\u00edt\u00edm.<\/div>\n
„Zdrav\u00fd\u2026 zdrav\u00fd \u010dlov\u011bk tohle ned\u011bl\u00e1. Copak Gordon tohle n\u011bkdy m\u00e1m\u011b ud\u011blal?“ O t\u00e1tovi nikdy nemluv\u00edm ani jsem nikdy nemluvil. Byl jsem r\u00e1d za Gordona, kdy\u017e p\u0159i\u0161el, a v\u017edycky jsem myslel, \u017ee jsi r\u00e1d i ty. Byl hodn\u00fd. V\u0161\u00edmal si n\u00e1s a m\u00e1mu m\u011bl opravdu r\u00e1d. Teda po\u0159\u00e1d m\u00e1\u2026 alespo\u0148 douf\u00e1m. Tak dlouho jsem s nimi nemluvil. „Pro\u010d\u2026 pro\u010d m\u011b rovnou nezabije\u0161?“ Zvednu k tob\u011b sklen\u011bn\u00e9 o\u010di. Snad u\u017e si i p\u0159eju smrt, proto\u017ee v jinou z\u00e1chranu nedouf\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & Lauinka Bill Nech\u00e1pav\u011b zamrk\u00e1m. O \u010dem to proboha mluv\u00ed\u0161? P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee to je tv\u016fj d\u016fvod k tomu, m\u011b tady dr\u017eet. „J\u00e1\u2026 j\u00e1 tomu nerozum\u00edm.“ Zakrout\u00edm lehce hlavou a trochu se odsunu od stolu. Tv\u016fj v\u00fdraz se tak zm\u011bnil. Co<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[413],"tags":[],"class_list":["post-9131","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-s-o-s-any-thing-but-love"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9131","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9131"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9131\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9131"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9131"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9131"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}