{"id":9138,"date":"2011-03-13T18:00:00","date_gmt":"2011-03-13T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9115"},"modified":"2011-03-13T18:00:00","modified_gmt":"2011-03-13T17:00:00","slug":"living-behind-a-wall-of-glass-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/13\/living-behind-a-wall-of-glass-8\/","title":{"rendered":"Living Behind A Wall Of Glass 8."},"content":{"rendered":"
<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille?“ Chlapec se oto\u010dil za mat\u010din\u00fdm hlasem a zamra\u010dil se. St\u00e1le se na ni zlobil. Ani ne kv\u016fli tomu, \u017ee na n\u011bj k\u0159i\u010dela, sp\u00ed\u0161e proto, \u017ee to vyzn\u011blo, jako by mu bylo naprosto jedno, jak se Tom c\u00edt\u00ed. Ud\u011blala z n\u011bj nezodpov\u011bdn\u00e9ho sobce, co se zaj\u00edm\u00e1 jen o sebe, co\u017e nebyla v\u016fbec pravda. D\u0159\u00edv mo\u017en\u00e1 ano, dnes v\u0161ak ji\u017e ne. Snad vte\u0159inu od vte\u0159iny mu na sourozenci z\u00e1le\u017eelo v\u00edce, a nikdy by si neodpustil, kdyby se mu n\u011bco p\u0159ihodilo. S\u00e1m celou dobu, co tu vedle n\u011bj jen ml\u010dky le\u017eel a sledoval jeho z\u00e1da, p\u0159em\u00fd\u0161lel, co se mu hon\u00ed hlavou, na\u010d mysl\u00ed, jak se c\u00edt\u00ed. Zlobil se s\u00e1m na sebe, \u017ee ani jako dvoj\u010de nedovede odhalit tajemstv\u00ed sv\u011bta, v n\u011bm\u017e Tom \u017eije. Nev\u011bd\u011bl, jak vypad\u00e1, jak\u00e9 jsou tam zvuky, barvy, jak\u00e1 tam plat\u00ed pravidla. Jedn\u00edm si byl jist. Tom\u016fv sv\u011bt nebyl jako ten jeho. Jako by byl jedno velk\u00e9 tajemstv\u00ed, jemu\u017e nikdo nep\u0159i\u0161el na kloub. Bill v\u0161ak tam n\u011bkde uvnit\u0159, hluboko ve sv\u00e9m nitru c\u00edtil, \u017ee on tu z\u00e1hadu jednoho dne rozlu\u0161t\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Hm?“ Zamru\u010del na Simone. A odvr\u00e1til od n\u00ed tv\u00e1\u0159 zp\u011bt k Tomovi. Netu\u0161il, zda sp\u00ed, nebo jen v tichosti le\u017e\u00ed. Sed\u011bl tu v\u0161ak a p\u016fsobil, jako by nad n\u00edm dr\u017eel str\u00e1\u017e. P\u0159esn\u011b to se mihlo hlavou jejich matce, kdy\u017e nakoukla do m\u00edstnosti.<\/div>\n
„Cht\u011bla bych s tebou mluvit.“ Za\u0161eptala a v\u00edce otev\u0159ela dve\u0159e.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 s tebou ne.“ Odbyl ji chlapec rovn\u011b\u017e \u0161eptem. Nem\u011bl n\u00e1ladu poslouchat dal\u0161\u00ed v\u00fd\u010ditky a p\u0159edn\u00e1\u0161ky o tom, \u017ee by m\u011bl b\u00fdt zodpov\u011bdn\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Billy, poj\u010f se mnou, pros\u00edm.“ P\u0159ekvapilo jej, jak\u00fd klid zachov\u00e1v\u00e1. Jindy by se t\u00f3n jej\u00edho hlasu zm\u011bnil. Nyn\u00ed v\u0161ak z\u016fst\u00e1val stejn\u011b mil\u00fd, vyrovnan\u00fd a tak\u00e9 malinko nal\u00e9hav\u00fd. Nakonec p\u0159ece jen vstal z postele, pohledem zkontroloval bratra a n\u00e1sledoval matku do ob\u00fdvac\u00edho pokoje.<\/div>\n
\n
„Chce\u0161 mi je\u0161t\u011b n\u011bco vy\u010d\u00edtat, mami?“ Optal se ubl\u00ed\u017een\u011b a zalo\u017eil si ruce na prsou.<\/div>\n
„Bol\u00ed to moc?“ Vzt\u00e1hla ruku k jeho tv\u00e1\u0159i, ale ucuknul. Ne kv\u016fli strachu, \u017ee by mohl dotek zabolet. U\u010dinil tak, aby j\u00ed dal najevo, \u017ee s n\u00edm cht\u011bla n\u011bco \u0159e\u0161it a ne pt\u00e1t se na tohle. Samoz\u0159ejm\u011b jej to bolelo, ne v\u0161ak tolik jako jej\u00ed slova v kuchyni, a ne tolik jako zklam\u00e1n\u00ed, \u017ee nedovedl Toma uchr\u00e1nit. Ano, \u00fader\u016f od t\u011bch fraj\u00edrk\u016f ano, ale ne stresu. Nebyla to jeho vina, ale bral to, jako by byla. Mohli j\u00edt kamkoli jinam, tohle m\u011bsto bylo velk\u00e9 dost. Jen\u017ee cht\u011bl tak moc koupit Tomovi iPod, aby mu ud\u011blal radost. Nenapadlo jej, \u017ee se jim to vymst\u00ed. Nejen\u017ee byl iPod zni\u010den\u00fd, ale je\u0161t\u011b dostal na budku.<\/div>\n
<\/div>\n
„O \u010dem jsi cht\u011bla mluvit?“ Zopakoval a sledoval, jak si matka sed\u00e1 na pohovku.<\/div>\n
„Billy, cht\u011bla jsem ti \u0159\u00edct, \u017ee\u2026“ Simone si dlouhou dobu rozm\u00fd\u0161lela, jak rozhovor zapo\u010d\u00edt, a p\u0159edem po\u010d\u00edtala i s t\u00edm, \u017ee j\u00ed syn po p\u00e1r slovech sko\u010d\u00ed do \u0159e\u010di, co\u017e ud\u011blal prakticky hned. Bylo n\u011bkolik v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 jej mrzely. Od v\u00fd\u010ditek o nezodpov\u011bdnosti, po mat\u010din postoj k cel\u00e9 ud\u00e1losti.<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u017edycky ses starala jen o n\u011bj! Po\u0159\u00e1d byl u tebe na prvn\u00edm m\u00edst\u011b, d\u011blala jsi pro n\u011bj v\u0161echno! Pro Toma bys byla ochotn\u00e1 sh\u00e1n\u011bt i tu nejv\u011bt\u0161\u00ed blbost, kterou by si vymyslel! J\u00e1 musel b\u00fdt t\u00edm, co to pochop\u00ed! Byl jsem d\u00edt\u011b a v\u00ed\u0161, jak mi bylo? Jako bych byl n\u011bco m\u00ed\u0148, jako bych ani nebyl v\u00e1\u0161. Dneska to bylo to sam\u00e9. J\u00e1 m\u00e1m rozbitou hubu, Tom ani \u0161kr\u00e1bnut\u00ed, p\u0159esto ses zaj\u00edmala jen o n\u011bj, jako bych j\u00e1 byl vzduch.“ Prskal Bill, a ani\u017e by si to uv\u011bdomoval, po tv\u00e1\u0159\u00edch mu op\u011bt st\u00e9kaly slan\u00e9 kapky.<\/div>\n
<\/div>\n
Simone se ji\u017e nadechovala, aby mu odpov\u011bd\u011bla, vyvr\u00e1tila mu jeho domn\u011bnky, ale nedal j\u00ed k tomu prostor: „Ale v n\u011b\u010dem t\u011b ch\u00e1pu. Ten strach. C\u00edtil jsem ho dneska taky, sv\u00edral m\u011b uvnit\u0159, a z\u00e1rove\u0148 mi jako by dod\u00e1val na odvaze. Byl jsem ochoten postavit se v\u0161em a br\u00e1nit ho. Takhle jsem dopadl!“ Uk\u00e1zal prstem na sv\u016fj obli\u010dej a zlostn\u011b matku probodl o\u010dima. „Nebyla jsi tam, nic jsi nevid\u011bla, a p\u0159esto jsi ze m\u011b ud\u011blala nezodpov\u011bdn\u00e9ho zmetka. Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee je mi jedno, jak mu je, \u017ee se nestrachuji, jak se c\u00edt\u00ed? Fajn, d\u0159\u00edv jsem se nechoval jako spr\u00e1vn\u00fd br\u00e1cha, ale dneska je to jinak. Nikoho ne\u0161tve v\u00edc ne\u017e m\u011b, \u017ee se to stalo! Kdyby to \u0161lo, n\u011bjak bych to odvr\u00e1til, takhle jsem ho mohl nanejv\u00fd\u0161 br\u00e1nit vlastn\u00edm t\u011blem!“ V\u0161echno, nad \u010d\u00edm celou dobu p\u0159em\u00fd\u0161lel naho\u0159e v pokoji, bylo venku. Neuva\u017eoval nad t\u00edm, zda j\u00ed mohla jeho slova ranit. Ona mu t\u011bmi sv\u00fdmi ubl\u00ed\u017eila ji\u017e mnohokr\u00e1t. P\u0159er\u00fdvav\u011b d\u00fdchaje, nyn\u00ed st\u00e1l nad ml\u010d\u00edc\u00ed matkou, vp\u00edjel se pohledem do jej\u00ed u\u017easl\u00e9 tv\u00e1\u0159e a t\u0159\u00e1sl se od nerv\u016f po cel\u00e9m t\u011ble.<\/div>\n
<\/div>\n
„Mil\u00e1\u010dku,“ nat\u00e1hla k n\u011bmu ruce. Okam\u017eik v\u00e1hal, nakonec se v\u0161ak s t\u0159esouc\u00ed bradou posadil na voln\u00e9 m\u00edsto vedle n\u00ed a nechal se obejmout jej\u00edmi pa\u017eemi. „Mrz\u00ed m\u011b to\u2026“<\/div>\n
„M\u011b v\u00edc.“ Hlesl a zabo\u0159il nos do jej\u00edho tri\u010dka. Znovu si p\u0159ipadal jako ten mal\u00fd kluk, co se za n\u00ed chod\u00edval pomazlit. Jej\u00ed n\u00e1ru\u010d vytv\u00e1\u0159ela cel\u00fd jeho sv\u011bt, dod\u00e1vala pocit bezpe\u010d\u00ed a l\u00e1sky. Kdykoli m\u011bl jako d\u00edt\u011b pocit, \u017ee ho m\u00e1 m\u00ed\u0148 r\u00e1da, rozeb\u011bhl za n\u00ed a schoulil se j\u00ed v n\u00e1ru\u010d\u00ed, \u010d\u00edm\u017e se ujistil, \u017ee to tak nen\u00ed a \u017ee l\u00e1ska z\u016fst\u00e1v\u00e1 stejn\u00e1. Jak rostl, p\u0159est\u00e1valo mu to sta\u010dit a pochybnosti v n\u011bm nar\u016fstaly.<\/div>\n
<\/div>\n
„Oba dva v\u00e1s miluju,“ za\u0161eptala do jeho havran\u00edch vlas\u016f a uc\u00edtila, jak se k n\u00ed bl\u00ed\u017ee p\u0159ivinul. Netu\u0161ila, jak by mohla od\u010dinit to, jak se Bill celou dobu c\u00edtil, co si myslel a jak celou situaci u nich v rodin\u011b od d\u011btstv\u00ed vn\u00edmal. Uv\u011bdomovala si, jak moc mu muselo jej\u00ed a J\u00f6rgovo chov\u00e1n\u00ed ubli\u017eovat. M\u011bla je r\u00e1da stejn\u011b, o oba se b\u00e1la a ob\u011btovala pro n\u011b vlastn\u00ed \u017eivot. Br\u00e1nila by je jako lvice ml\u00e1\u010fata, kdyby jim bylo ubli\u017eov\u00e1no. Posledn\u00ed roky se j\u00ed Bill vzdaloval, u\u017e to nebyl chlape\u010dek, co se u televize tulil k m\u00e1m\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Teprve dnes v\u0161ak mohla \u0159\u00edct, \u017ee ch\u00e1pala, pro\u010d to d\u011blal. Jeho postoj ke v\u0161emu a v\u0161em byl jen zoufal\u00fd v\u00fdk\u0159ik, snaha na sebe upozornit. Nejen Tom, ale i druh\u00fd syn ji st\u00e1le pot\u0159eboval. A a\u010d l\u00e1ska k ob\u011bma byla stejn\u00e1, byl mezi chlapci rozd\u00edl. U star\u0161\u00edho si byla v\u011bdoma, \u017ee se o sebe svede postarat s\u00e1m, kde\u017eto u toho mlad\u0161\u00edho se j\u00ed v hlase oz\u00fdval neust\u00e1le pochybova\u010dn\u00fd hl\u00e1sek, kter\u00fd j\u00ed kladl dokola tu samou ot\u00e1zku. Co si Tom po\u010dne, a\u017e tu nebude ani ona ani J\u00f6rg, \u00fapln\u011b s\u00e1m v tomhle sv\u011bt\u011b a s lidmi \u017eij\u00edc\u00edmi v n\u011bm, kte\u0159\u00ed krut\u011b trestaj\u00ed, kdy\u017e je n\u011bkdo jin\u00fd ne\u017e oni? V\u011bd\u011bla, \u017ee ho nebude moci br\u00e1nit v\u011b\u010dn\u011b, \u017ee je nemo\u017en\u00e9 nad n\u00edm nav\u011bky dr\u017eet ochrannou ruku a \u010d\u00edm star\u0161\u00ed byl, t\u00edm \u010dast\u011bji ten hl\u00e1sek sl\u00fdchala. Situace, do n\u00ed\u017e se chlapci dneska dostali, ji vyd\u011bsila, a p\u0159esto\u017ee si uv\u011bdomovala, \u017ee by se m\u011bla starat o oba, neu\u010dinila tak a hled\u011bla si nejprve sv\u00e9ho asp\u00edka, jak se Tom naz\u00fdval. Teprve kdy\u017e se ujistila, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku, za\u010dala se zaj\u00edmat i o Billa. Neskute\u010dn\u00fdm zp\u016fsobem ji to mrzelo, ale vz\u00edt zp\u00e1tky to ji\u017e ne\u0161lo.<\/div>\n
<\/div>\n
„Mami?“ Po dlouh\u00fdch minut\u00e1ch oboustrann\u00e9ho ml\u010den\u00ed Bill nadzvedl hlavu a zad\u00edval se do tv\u00e1\u0159e \u017eeny, kter\u00e1 mu dala \u017eivot. Simone se usm\u00e1la a p\u0159ik\u00fdvla, aby pokra\u010doval. Byla napnut\u00e1, na co se j\u00ed cht\u011bl zeptat. Tenhle t\u00f3n toti\u017e Bill pou\u017e\u00edval u\u017e jako d\u00edt\u011b, kdy\u017e se mu v hlav\u011b zrodil n\u011bjak\u00fd n\u00e1pad, k n\u011bmu\u017e pot\u0159eboval jej\u00ed po\u017eehn\u00e1n\u00ed. Klidn\u011b by se vsadila, \u017ee ani dnes nem\u011blo jeho pou\u017eit\u00ed jin\u00fd d\u016fvod.<\/div>\n
„Mohl bych z\u016fstat doma?“ Dlouh\u00e9 \u0159asy, kter\u00e9 lemovaly \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di, na ni n\u011bkolikr\u00e1t zamrkaly. „T\u00e1ta se vr\u00e1t\u00ed a j\u00e1\u2026 Chci b\u00fdt prost\u011b s Tomem.“<\/div>\n
„Bude\u0161 m\u00edt zame\u0161k\u00e1no.“ Op\u00e1\u010dila s \u00fasm\u011bvem na rtech.<\/div>\n
„Do\u017eenu to. Slibuju!“ Chlapec si kleknul vedle matky, a \u017ee sv\u00e1 slova mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b, potvrdil dv\u011bma zdvi\u017een\u00fdmi prsty na znamen\u00ed p\u0159\u00edsahy, \u010d\u00edm\u017e ji rozesm\u00e1l. Dos\u00e1hl v\u0161ak sv\u00e9ho, v\u016fbec poprv\u00e9 sm\u011bl z\u016fstat doma, ani\u017e by byl nemocn\u00fd. Tedy s v\u011bdom\u00edm matky.<\/div>\n
<\/div>\n
Po p\u0159\u00edhod\u011b z kuchyn\u011b, na ni\u017e by nejrad\u011bji zapomn\u011bl, z\u016fstal taky doma, jen\u017ee to se t\u0159\u00eddn\u00ed u\u010ditelce vymluvil, \u017ee zapomn\u011bl doma \u017e\u00e1kovskou a nem\u016f\u017ee tak uk\u00e1zat omluvenku. A\u0165 byl Bill jak\u00fdkoli, nerisknul by si napsat omluvenku s\u00e1m. Znal matku a v\u011bd\u011bl, jakou odezvu z jej\u00ed strany by to m\u011blo. Z\u00e1rove\u0148 mohl po\u010d\u00edtat, \u017ee by nebyl u\u0161et\u0159en ani diskuze s otcem, kter\u00e1 by se podobala sp\u00ed\u0161e sezen\u00ed u psychologa ne\u017e rozmluv\u011b s rodi\u010dem. Na v\u00fdraz d\u00edk\u016f matku pevn\u011b objal a pol\u00edbil na tv\u00e1\u0159. Skoro zapomn\u011bla, kdy to ud\u011blal naposledy. Jako d\u00edt\u011b ji uslintan\u00fdmi pusinkami obdarov\u00e1val \u010dasto, ov\u0161em s dosp\u00edv\u00e1n\u00edm se vytr\u00e1cely, a\u017e ustaly \u00fapln\u011b. Jej\u00ed pohled jej doprov\u00e1zel, dokud neopustil m\u00edstnost, aby se mohl vr\u00e1tit zp\u011bt za sourozencem. Ne\u017e tak v\u0161ak u\u010dinil, oto\u010dil se ve dve\u0159\u00edch a usm\u00e1l se. Ten jedin\u00fd \u00fasm\u011bv Simone pohladil po du\u0161i. Takov\u00fd u Billa ji\u017e dlouho nevid\u011bla. Byl to opravdov\u00fd \u00fasm\u011bv, ten od srdce.<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, co poslouch\u00e1\u0161?“ Vyslovil Bill dotaz a proch\u00e1zel slo\u017eku s p\u00edsni\u010dkami, co m\u011bl v po\u010d\u00edta\u010di, uva\u017euj\u00edc nad t\u00edm, co by se jeho sourozenci mohlo zamlouvat. Kdy\u017e se vr\u00e1til do pokoje, nalezl jej le\u017eet ve stejn\u00e9 poloze, jako kdy\u017e odch\u00e1zel. Nespal, jen le\u017eel a sna\u017eil se relaxovat. Pro v\u0161echny je um\u011bn\u00ed odpo\u010d\u00edvat a vypnout d\u016fle\u017eit\u00e9, pro jedince, jako je Tom, dvakr\u00e1t tak. Pom\u00e1h\u00e1 jim toti\u017e odbour\u00e1vat \u00fazkost a nap\u011bt\u00ed \u010di tlak, je\u017e mohly p\u0159ivodit vn\u011bj\u0161\u00ed ale i vnit\u0159n\u00ed vlivy.<\/div>\n
„Billa.“ Zn\u011bla odpov\u011b\u010f, kter\u00e1 p\u0159im\u011bla \u010dernovl\u00e1ska k \u00fasm\u011bvu. Op\u011bt mu do\u0161lo, \u017ee polo\u017eil svou ot\u00e1zku \u0161patn\u011b. St\u00e1le si zvykal, \u017ee se mus\u00ed pt\u00e1t jasn\u011b a srozumiteln\u011b, aby dostal odpov\u011b\u010f, jakou pot\u0159eboval. Bylo to ji\u017e lep\u0161\u00ed, ale i tak ob\u010das zapomn\u011bl a zeptal se nesrozumiteln\u011b. Tedy nesrozumiteln\u011b pro Toma.<\/div>\n
„Nemysl\u00edm te\u010f. Jakou hudbu m\u00e1\u0161 r\u00e1d?“<\/div>\n
„Hezkou. Jakou hudbu m\u00e1\u0161 r\u00e1d?“ Z Billova hrdla se ozval sm\u00edch a zakroutil pobaven\u011b hlavou. Chystal se Tomovi st\u00e1hnout n\u011bjak\u00e9 p\u00edsni\u010dky do iPodu. Nakonec mu dal sv\u016fj, kdy\u017e ten jeho, nov\u011b koupen\u00fd, byl nepou\u017eiteln\u00fd. Jedin\u00e9, co fungovalo, byla sluch\u00e1tka, kter\u00e1 v\u0161ak bez iPodu byla naprosto k ni\u010demu.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1? No, ode v\u0161eho n\u011bco.“ Odpov\u011bd\u011bl na ot\u00e1zku a byl pot\u011b\u0161en\u00fd t\u00edm, \u017ee se Tom pokou\u0161\u00ed v\u00e9st s n\u00edm konverzaci. Dokonce zatou\u017eil po tom, aby to vid\u011bl J\u00f6rg. Bratr se s n\u00edm toti\u017e bavil \u010dast\u011bji a v\u00edce ne\u017e s rodi\u010di. Sice se ob\u010das nech\u00e1pali, ale u\u010dili se a den ode dne byla jejich komunikace lep\u0161\u00ed. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee se v\u00edce rozpov\u00eddal, co\u017e byl bod pro Billa k dobru.<\/div>\n
„Co tohle? L\u00edb\u00ed?“ Zeptal se p\u00e1r vte\u0159in p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se z repr\u00e1k\u016f ozvala hiphopov\u00e1 sl\u00e1tanina, jak t\u011bmhle song\u016fm p\u0159ezd\u00edval. Dle Tomova vzhledu v\u0161ak usoudil, \u017ee by to mohl b\u00fdt jeho \u0161\u00e1lek \u010daje. Samoz\u0159ejm\u011b se spletl, co\u017e mu vz\u00e1p\u011bt\u00ed bylo potvrzeno i dvoj\u010detem.<\/div>\n
„Tahle je moc p\u011bkn\u00e1.“ Pok\u00fdval Bill hlavou, kdy\u017e na\u0161el svou obl\u00edbenou p\u00edsni\u010dku a pustil ji.<\/div>\n
„Nel\u00edb\u00ed se mi.“ Odv\u011btil chlapec s dredy, na co\u017e ten druh\u00fd reagoval odfrknut\u00edm, jeliko\u017e mu pohanil jednu z jeho nejmilovan\u011bj\u0161\u00edch skladeb. Zkusil je\u0161t\u011b n\u011bkolik sv\u00fdch favorit\u016f, ale ani jedn\u00edm se mu nezavd\u011b\u010dil.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ale tohle je super. To se ti bude l\u00edbit.“ Poznamenal sp\u00ed\u0161e pro sebe ne\u017e pro bratra, a zanedlouho se pokojem rozezn\u011bly t\u00f3ny nejnov\u011bj\u0161\u00edho tane\u010dn\u00edho hitu. Bill se vrt\u011bl v rytmu hudby na \u017eidli, prsty jedn\u00e9 ruky si poklep\u00e1val do stehna a pohazoval hlavou. Kdy\u017e vtom mu zrak sklouzl k Tomovi, kter\u00fd si ho se z\u00e1jmem prohl\u00ed\u017eel.<\/div>\n
„Um\u00ed\u0161 tancovat?“ Vyslovil, co mu v ten moment p\u0159ipadlo na mysl, a oto\u010dil se cel\u00fd k n\u011bmu.<\/div>\n
„Nev\u00edm.“ Op\u00e1\u010dil dredat\u00fd chlapec a st\u00e1le z\u00edral na nohy dvoj\u010dete, kter\u00e9 si jimi podup\u00e1valo v rytmu p\u00edsni\u010dky. Divil se, \u017ee nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel a\u017e te\u010f.<\/div>\n
<\/div>\n
„Chce\u0161 tancovat, Tome?“ Ani\u017e by po\u010dkal na odpov\u011b\u010f, vstal, pustil p\u00edsni\u010dku od za\u010d\u00e1tku a nat\u00e1hnul k n\u011bmu ruce. Tom se jich chytil a z\u016fstal st\u00e1t na m\u00edst\u011b. Bill moc \u010dasto netan\u010dil a u\u017e v\u016fbec ne za p\u0159\u00edtomnosti n\u011bkoho dal\u0161\u00edho. Na to nem\u011bl odvahu. Ani nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, zda by se jeho kreace daly za tanec pova\u017eovat, sp\u00ed\u0161e to bylo poskakov\u00e1n\u00ed, skrze n\u011b\u017e se ze sebe sna\u017eil vyb\u00edt energii. Nyn\u00ed se v\u0161ak zaposlouchal do melodie a pokou\u0161el se n\u011bjak sladit s n\u00ed svoje pohyby. P\u0159ece jen tu nemohl sk\u00e1kat tam a sem, kdy\u017e se na n\u011bj d\u00edval.<\/div>\n
„D\u011blej to, co j\u00e1.“ Poradil Tomovi, jeho\u017e o\u010di bedliv\u011b sledovaly ka\u017ed\u00fd jeho pohyb. Kdy\u017e Bill zaznamenal, \u017ee za\u010dal pomalou\u010dku pohybovat boky a n\u00e1sledn\u011b i \u0161oupat nohama, usm\u00e1l se. Pozd\u011bji se rozhodl p\u0159idat i pohyby rukou. Ne nijak prudk\u00e9, naopak sp\u00ed\u0161e pomal\u00e9 a opatrn\u00e9.<\/div>\n
„Tancuje\u0161, Tome.“ Pronesl \u0161\u0165astn\u011b a jemn\u011b tisknul dlan\u011b sourozence. „Jsi dobr\u00fd tane\u010dn\u00edk.“<\/div>\n
„Dobr\u00fd tane\u010dn\u00edk. L\u00edb\u00ed se mi, jak tancuje Bill. Je to fam\u00f3zn\u00ed.“ \u0158ekl Tom d\u016fle\u017eit\u011b a polichotil bratrovi rovn\u011b\u017e, p\u0159i\u010dem\u017e nep\u0159est\u00e1val posunovat nohy tam a sem. Bill Kaulitz \u0159ekl, \u017ee tancuje dob\u0159e. Pochv\u00e1lil jej, tak\u017ee to n\u011bco znamenalo.<\/div>\n
A\u010d se n\u011bkte\u0159\u00ed lid\u00e9 domn\u00edvali, \u017ee mu vad\u00ed snad ka\u017ed\u00fd zvuk, nebyla to pravda. Samoz\u0159ejm\u011b byly zvuky, kter\u00e9 nesn\u00e1\u0161el, proto\u017ee mu rvaly u\u0161i. Mezi n\u011b nap\u0159\u00edklad pat\u0159il ten, kter\u00fd vznikal p\u0159i manipulaci s polystyrenem, nebo ten pisklav\u00fd, kter\u00fd vyd\u00e1valy fixy, kdy\u017e s nimi n\u011bkdo vybarvoval obr\u00e1zek. Stejn\u011b tak mu vadil oh\u0148ostroj, letadlo \u010di r\u00e1ny kladivem. U\u017e odmala byl citliv\u00fd na zvuk vysava\u010de a kuchy\u0148sk\u00e9ho robotu. Ty mu p\u0159ipadaly \u010dty\u0159ikr\u00e1t hlasit\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e ve skute\u010dnosti byly. A v neposledn\u00ed \u0159ad\u011b nem\u011bl r\u00e1d p\u0159epln\u011bn\u00e1 hlu\u010dn\u00e1 m\u00edsta. Bylo pro n\u011bj t\u011b\u017ek\u00e9 soust\u0159edit se jen na jeden zvuk, dok\u00e1zal to chvilku, jen\u017ee to netrvalo dlouho a za\u010daly mu spl\u00fdvat dohromady. Proto i utekl, kdy\u017e byli kupovat iPod. Zvuk ampli\u00f3nu, zvuk televize, p\u00edp\u00e1n\u00ed pokladny, hovor lid\u00ed. Bylo jich moc najednou a Tom musel pry\u010d. Nemohl \u010dekat, a\u017e Bill zaplat\u00ed, nevydr\u017eel by to. Tak\u017ee si zacpal u\u0161i a co nejrychleji jen mohl, opustil obchod.<\/div>\n
<\/div>\n
Zat\u00edmco lid\u00e9 sly\u0161eli hluk v u\u0161\u00edch, on m\u011bl pocit, \u017ee hluk napl\u0148uje cel\u00e9 jeho t\u011blo. Ovl\u00e1dal jej, pohlcoval jej.<\/div>\n
Hudba v\u0161ak m\u011bla uklid\u0148uj\u00edc\u00ed \u00fa\u010dinky, hladila jej po du\u0161i a byla jedn\u00edm ze zaru\u010den\u00fdch prost\u0159edk\u016f, kter\u00fd mu pomohl navr\u00e1tit se do pohody. Co Bill netu\u0161il, bylo, \u017ee Tom um\u011bl hr\u00e1t na klav\u00edr. N\u011bkdo by to pova\u017eoval za dost zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, kdyby vzal v potaz, \u017ee nedovedl udr\u017eet rytmus. Jednou nap\u0159\u00edklad nav\u0161t\u00edvil koncert, kde vystupuj\u00edc\u00ed po\u017eadoval, aby n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci tleskali do rytmu. Tom se musel \u0159\u00eddit podle Meg, usazen\u00e9 vedle n\u011bj, s\u00e1m by to nesvedl. Hr\u00e1t na klav\u00edr v\u0161ak dovedl, ne nijak mistrn\u011b, virtu\u00f3z z n\u011bj nebyl, ale rozhodn\u011b mu to \u0161lo l\u00e9pe ne\u017e jeho sourozenci, jen\u017e se marn\u011b pokou\u0161el nau\u010dit hr\u00e1t na n\u011bkolik n\u00e1stroj\u016f, ale poka\u017ed\u00e9 to vzdal. Co by v\u0161ak stoprocentn\u011b \u010dinilo pot\u00ed\u017ee, by bylo, kdyby m\u011bl hr\u00e1t je\u0161t\u011b s n\u011bk\u00fdm dal\u0161\u00edm. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b by byl naprosto ztracen.<\/p>\n<\/div>\n
N\u00e1sledovala dal\u0161\u00ed rychlej\u0161\u00ed p\u00edsni\u010dka, a jeliko\u017e Bill usoudil, \u017ee se dvoj\u010deti tancov\u00e1n\u00ed l\u00edb\u00ed, nep\u0159eru\u0161il \u010dinnost a pokra\u010dovali v n\u00ed d\u00e1l. Se \u0161\u0165astn\u00fdm v\u00fdrazem sledoval kol\u00e9baj\u00edc\u00edho se Toma. Pravda, jeho pohyby nebyly tak perfektn\u00ed jako Hansovy, kter\u00fd d\u011blal breakdance a jeho\u017e Bill v duchu obdivoval. P\u0159esto se mu bratrovy pohyby l\u00edbily v\u00edc, bylo v nich jak\u00e9si podivuhodn\u00e9 kouzlo. Ten pohled na n\u011bj jej napl\u0148oval pocitem \u0161t\u011bst\u00ed. Zvl\u00e1\u0161tn\u00edho \u0161t\u011bst\u00ed. Nikdy nic podobn\u00e9ho nec\u00edtil, a dokonce by se i h\u00e1dal, kdyby se mu n\u011bkdo pokou\u0161el tvrdit, \u017ee u\u017e byl n\u011bkdy \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v tento moment. Doty\u010dn\u00fd by lhal, Billovi se poprv\u00e9 cht\u011blo plakat \u0161t\u011bst\u00edm. D\u00edk n\u011bmu byl Tom spokojen\u00fd a on tak aspo\u0148 z\u010d\u00e1sti od\u010dinil tu roztr\u017eku, k n\u00ed\u017e se p\u0159imotali. A sta\u010dilo tak m\u00e1lo, aby mu ud\u011blal radost. Dokonce p\u016fsobil spokojen\u011bji, ne\u017e kdy\u017e mu dal iPod.<\/div>\n
<\/div>\n
„D\u00edky za tanec. Jsi nejlep\u0161\u00ed tane\u010dn\u00edk, jak\u00e9ho zn\u00e1m.“ Usm\u00e1l se Bill, kdy\u017e hudba dohr\u00e1la a oba se zastavili. Nep\u0159est\u00e1val se l\u00e1skypln\u011b d\u00edvat na osobu naproti sob\u011b, kter\u00e1 vpadla do jeho \u017eivota, a ten r\u00e1zem nabral jin\u00fd sm\u011br. Zpo\u010d\u00e1tku se vztekal, nyn\u00ed si byl v\u0161ak naprosto jist, \u017ee teprve te\u010f je to sm\u011br spr\u00e1vn\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „Bille?“ Chlapec se oto\u010dil za mat\u010din\u00fdm hlasem a zamra\u010dil se. St\u00e1le se na ni zlobil. Ani ne kv\u016fli tomu, \u017ee na n\u011bj k\u0159i\u010dela, sp\u00ed\u0161e proto, \u017ee to vyzn\u011blo, jako by mu bylo naprosto jedno, jak se Tom c\u00edt\u00ed. Ud\u011blala z<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[397],"tags":[],"class_list":["post-9138","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-living-behind-a-wall-of-glass"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9138","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9138"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9138\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9138"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9138"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9138"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}