{"id":9153,"date":"2011-03-11T18:30:00","date_gmt":"2011-03-11T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9130"},"modified":"2011-03-11T18:30:00","modified_gmt":"2011-03-11T17:30:00","slug":"effervescent-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/11\/effervescent-13\/","title":{"rendered":"Effervescent 13."},"content":{"rendered":"
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
\n<\/div>\n
Bill je nad\u0161en\u00fd z ml\u00e9\u010dn\u00fdch koktejl\u016f, Tom je nad\u0161en\u00fd<\/a> z polibk\u016f na ve\u0159ejnosti<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tomova mamka, jak o\u010dek\u00e1vali, p\u0159i\u0161la nahoru a za\u0165ukala, aby se chlapc\u016f zeptala, jestli cht\u011bj\u00ed n\u011bco k sn\u00eddani. Byla trochu p\u0159ekvapen\u00e1, pochopiteln\u011b, \u017ee Bill byl u Toma v posteli, ale v\u016fbec se kv\u016fli tomu nezlobila. V\u011bd\u011bla, jak Tom svou postel ochra\u0148oval, dokonce jednou za\u0161la tak daleko, \u017ee se z n\u00ed sna\u017eila Toma vyt\u00e1hnout, a tak pro ni bylo celkem \u0161okuj\u00edc\u00ed, \u017ee Tom Billovi d\u016fv\u011b\u0159uje natolik, aby ho nechal vl\u00e9zt si k n\u011bmu. Byla tak hrd\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n
Rozt\u00e1hla Tomovi z\u00e1v\u011bsy a nechala do podkrov\u00ed vklouznout hork\u00e9 a jasn\u00e9 rann\u00ed paprsky. Bill se zavrt\u011bl a Tom si schoval obli\u010dej k Billovi do krku; bylo a\u017e moc brzy na to, aby byl oslepen sluncem hned po probuzen\u00ed. Simone se jen zasm\u00e1la, polo\u017eila jim \u010dist\u00e9 oble\u010den\u00ed vedle Tomovy sk\u0159\u00edn\u011b a \u0159ekla jim, aby u\u017e vylezli.<\/p>\n<\/div>\n
„Dneska pr\u0161\u00ed, tak jsem myslela, \u017ee byste mo\u017en\u00e1 cht\u011bli j\u00edt n\u011bkam ven na pozdn\u00ed sn\u00eddani,“ \u0159ekla, „a Bille, jestli chce\u0161, tak dneska m\u016f\u017eu s Gordonem p\u0159en\u00e9st tvoje v\u011bci.“<\/div>\n
Simone sv\u00e9 syny v\u017edycky brala na pozdn\u00ed sn\u00eddani, kdy\u017e r\u00e1no v l\u00e9t\u011b pr\u0161elo; no, obvykle. V\u017edycky pak otev\u0159eli kr\u00e1m a\u017e pozd\u011bji, naskl\u00e1dali se do auta a vyjeli se n\u011bkam naj\u00edst. Tom m\u011bl tyhle dny r\u00e1d, proto\u017ee v\u017edycky miloval, kdy\u017e se dostal z Tich\u00e9ho \u00dadol\u00ed a prozkoum\u00e1val nedalek\u00e9 okol\u00ed. Po tom, co str\u00e1vil sedmn\u00e1ct let v mal\u00e9 vesnici, m\u011bl tendenci b\u00fdt st\u00e1le rad\u011bji na jednom m\u00edst\u011b.<\/div>\n
\n
„Oh, to pro m\u011b nemus\u00edte d\u011blat,“ odpov\u011bd\u011bl Bill, vymotal se kon\u010detinami z Toma a vylezl, aby se mohl p\u0159ehrabovat v ko\u0161i s \u010dist\u00fdm vypran\u00fdm oble\u010den\u00edm. „Kolikr\u00e1t m\u016f\u017eu nosit stejnou variaci tohohle oble\u010den\u00ed?“ zasm\u00e1l se.<\/div>\n
„R\u00e1di bychom ti tvoje v\u011bci p\u0159inesli. Nic to nen\u00ed.“<\/div>\n
„Ale, ale je. Moje babi\u010dka je hluch\u00e1, tak\u017ee by nev\u011bd\u011bla, co \u0159\u00edk\u00e1te.“<\/div>\n
„Oh, no\u2026 To je teda asi trochu probl\u00e9m,“ zasm\u00e1la se na opl\u00e1tku. „No, pak ti r\u00e1di pom\u016f\u017eeme si svoje v\u011bci vyzvednout.“<\/div>\n
„Tak plat\u00ed,“ usm\u00e1l se Bill, nandal si tri\u010dko a nat\u00e1hnul kalhoty, boxerky, a pono\u017eky si dal pod ruku.<\/div>\n
„Tak, Tome? Bille? Co \u0159\u00edk\u00e1te na to, \u017ee bychom \u0161li na sn\u00eddani do Country Kuchyn\u011b? Andreas jde taky. Vlastn\u011b se ptal, jestli p\u016fjdete oba dva.“<\/div>\n
„Oh, jo, to bych r\u00e1d. Bille?“<\/div>\n
„Jasn\u011b. M\u00e1m hlad jako vlk.“<\/div>\n
„Dob\u0159e! No, vy dva se p\u0159ipravte a my zat\u00edm po\u010dk\u00e1me dole. Po sn\u00eddani ti m\u016f\u017eeme p\u0159in\u00e9st ty v\u011bci.“<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ zaradoval se Bill.<\/p>\n<\/div>\n
Simone ode\u0161la z pokoje a Bill naklonil hlavu na stranu, skrze sv\u00e9 hust\u00e9 \u010dern\u00e9 \u0159asy se pod\u00edval na Toma. Tom si jenom skousnul ret a hodil si pe\u0159inu p\u0159es hlavu, d\u00e1vaj\u00edc tak Billovi soukrom\u00ed, aby se mohl p\u0159evl\u00e9knout. Billovi by to bylo jedno, ale kdy\u017e u\u017e byl Tom tak hodn\u00fd. A tak se rychle p\u0159evl\u00e9kl, \u0159ekl si, \u017ee se pro Toma ud\u011bl\u00e1 co nejhez\u010d\u00edm.<\/div>\n
Rozhodl se, \u017ee bude m\u00edt dnes vlasy dol\u016f; dlouh\u00e9 vlnit\u00e9 a trochu zakr\u00fdvaj\u00edc\u00ed jeho obli\u010dej. Make-up m\u011bl dneska ztlumen\u00fd, ale o\u010di si stejn\u011b obt\u00e1hnul, s nad\u011bj\u00ed, \u017ee pak od n\u011bj Tom mo\u017en\u00e1 nebude schopn\u00fd odtrhnout pohled. Nebyl si jist\u00fd pro\u010d, ale necht\u011bl, aby se Tom d\u00edval na nic jin\u00e9ho ne\u017e na n\u011bj; cht\u011bl b\u00fdt jedinou v\u011bc\u00ed, kterou bude m\u00edt Tom dnes na mysli. \u0158\u00edkal si, \u017ee to asi bude t\u00edm, co se stalo dnes r\u00e1no.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e byl Tom na n\u011bm, jen st\u011b\u017e\u00ed ovl\u00e1dal sv\u016fj cht\u00ed\u010d, a Bill si pr\u00e1v\u011b v ten okam\u017eik uv\u011bdomil, jak moc chce Tomovu pozornost. To, jak se na n\u011bj Tom d\u00edval, a to, jak\u00fd m\u011bl pocit, kdy\u017e se ho dot\u00fdkal; bylo to skoro a\u017e moc perfektn\u00ed. Bill rozhodn\u011b cht\u011bl, aby na n\u011bj Tom myslel.<\/div>\n
Tom, se tak\u00e9 rozhodl, \u017ee chce na Billa ud\u011blat dojem. Po t\u00e9 situaci co nastala r\u00e1no, si byl jist\u00fd, \u017ee chce b\u00fdt pro Billa ten nejlep\u0161\u00ed; i kdy\u017e se ani nemusel sna\u017eit, a Bill tak\u00e9 ne, ten zat\u00edm poskakoval a to\u010dil se po Tomov\u011b pokoji.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u00e1ni,“ zalapal Tom po dechu, chytil Billa, aby ho zastavil a prohl\u00ed\u017eel si ho.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u00e1m vlasy nejsp\u00ed\u0161 n\u011bjak divn\u00fd nebo n\u011bco, nejsp\u00ed\u0161 je m\u00e1\u0161 rad\u0161i, kdy\u017e je m\u00e1m vy\u017eehlen\u00fd, ale rozhodl jsem se, \u017ee zm\u011bna je hezk\u00e1 a j\u00e1 – oh, nech\u00e1\u0161 si vlasy dol\u016f?“<\/div>\n
„Vypad\u00e1 to skv\u011ble,“ poznamenal Tom skoro bez dechu. „O-Oh, a j-jo, asi si je nech\u00e1m dol\u016f\u2026“<\/div>\n
„Tak\u017ee oba dva d\u011bl\u00e1me n\u011bco jinak! \u0160\u00edlen\u00fd! L\u00edb\u00ed se mi, kdy\u017e m\u00e1\u0161 rozpu\u0161t\u011bn\u00e9 vlasy, ale nemus\u00ed\u0161 to d\u011blat pro m\u011b\u2026 proto\u017ee je m\u00e1m r\u00e1d, i kdy\u017e je m\u00e1\u0161 sv\u00e1zan\u00e9.“<\/div>\n
„J\u00e1 chci.“<\/div>\n
„Dob\u0159e!“ zaradoval se Bill, ne\u017e mlasknul a zavrt\u011bl prstem Tomovi p\u0159ed obli\u010dejem. „V\u00ed\u0161,“ za\u010dal. „Ve sv\u00e9 ta\u0161ce s make-upem m\u00e1m spoustu lesku na rty a jen proto, \u017ee jsem se zrovna namaloval, neznamen\u00e1, \u017ee m\u011b nem\u016f\u017ee\u0161 pol\u00edbit. No tak, u\u017e je to v\u011b\u010dnost.“<\/div>\n
„Nedo\u010dkav\u010de,“ zasm\u00e1l se Tom a Bill nad\u0161en\u011b p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„Absolutn\u011b. Tak, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161? M\u016fj lesk na rty chutn\u00e1 opravdu<\/em> dob\u0159e! Jako, po\u010dkej,“ ol\u00edznul si Bill rty a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad chut\u00ed. „Jako jahody a sko\u0159ice.“<\/div>\n
„Mm, to zn\u00ed dob\u0159e.“<\/div>\n
„Tak co?“<\/p>\n<\/div>\n
Tom dal ruce Billovi kolem pasu a p\u0159it\u00e1hnul si ho bl\u00ed\u017e, nerv\u00f3zn\u011b vystr\u010dil jazyk a ochutnal Billovy rty. Jen se letmo dotkl vr\u0161ku jeho pusy a p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„To opravdu<\/em> chutn\u00e1 dob\u0159e.“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 m\u00edt v\u00edc, jestli chce\u0161,“ pop\u00edchnul ho Bill, na\u0161pulil rty a kulil na Toma o\u010di.<\/div>\n
„Je tohle te\u010f to jedin\u00e9, na co jsem ti dobr\u00fd? Polibky?“<\/div>\n
„Jen je to hezk\u00fd bonus,“ opravil ho Bill a Tom se zasm\u00e1l, p\u0159itiskl sv\u00e9 rty na Billovy.<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ipadalo mu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee je s t\u00edm tak v pohod\u011b. Za\u010d\u00ednal st\u00e1le m\u00e9n\u011b a m\u00e9n\u011b p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, co d\u011bl\u00e1, a bylo to opravdu, ale opravdu moc hezk\u00e9, ale i p\u011bkn\u011b stra\u0161ideln\u00e9 v ten sam\u00fd \u010das. Byl tak r\u00e1d, a ani strach by to te\u010f necht\u011bl jinak. Dal Billovi rychl\u00fd a sladk\u00fd polibek a sebral ze stolu pen\u011b\u017eenku, hodil Billovi jeho kabelku a oba dva se\u0161li dol\u016f, kde na n\u011b \u010dekal zbytek rodiny.<\/p>\n<\/div>\n
„P\u00e1ni,“ poznamenal Andreas. „Tom m\u00e1 vlasy dol\u016f? Je snad konec sv\u011bta?“<\/div>\n
„Ha-ha,“ odpov\u011bd\u011bl Tom stroze. „Ne, jen jsem si myslel, \u017ee je \u010das na zm\u011bnu.“<\/div>\n
„No, j\u00e1 mysl\u00edm, \u017ee vypad\u00e1\u0161 naprosto kouzeln\u011b,“ zaradovala se Simone a Tom se za\u010dervenal, pod\u00edval se do zem\u011b.<\/div>\n
Bill se nat\u00e1hl a vzal jeden z Tomov\u00fdch dred\u016f, hr\u00e1l si s n\u00edm v prstech. Gordon, Simone a Andreas byli v\u0161ichni trochu \u0161okovan\u00ed, \u017ee sebou Tom ani trochu netrhnul, kdy\u017e se Bill dot\u00fdkal jeho vlas\u016f.<\/div>\n
„No,“ \u0159ekl Gordon, a vy\u010distil t\u00edm tak obli\u010deje \u010dlen\u016f sv\u00e9 rodiny od \u0161okovan\u00e9ho v\u00fdrazu. „Mysl\u00edm, \u017ee bychom m\u011bli vyrazit, jestli se chceme naj\u00edst.“<\/div>\n
„Pravda,“ odpov\u011bd\u011bla Simone. „Dob\u0159e. V\u0161ichni do auta!“<\/p>\n<\/div>\n
Skupinka se naskl\u00e1dala do auta a vyjeli ven do m\u011bsta na jejich obl\u00edben\u00e9 sn\u00edda\u0148ov\u00e9 m\u00edsto. Bill po\u0159\u00e1d brebentil o tom, jak stra\u0161n\u00e1 je dne\u0161n\u00ed hudebn\u00ed sc\u00e9na a jak lid\u00e9 za\u010d\u00ednaj\u00ed zapom\u00ednat na klasickou kr\u00e1su, kterou hudba kdysi byla, ale to ho neodrazovalo od toho, aby zp\u00edval spole\u010dn\u011b skoro s ka\u017edou p\u00edsni\u010dkou, kter\u00e1 hr\u00e1la; jako by se z n\u011bj st\u00e1val lidsk\u00fd jukebox.<\/div>\n
Tom sed\u011bl uprost\u0159ed a poslouchal ho, \u0165ukal sv\u00fdm chodidlem do Billa, zat\u00edmco \u010dernovlas\u00fd chlapec zp\u00edval a ob\u010das p\u0159ilo\u017eil i n\u011bjak\u00e9 „Jejda, zkazil jsem to!“ tady a tam. Bill rozhodn\u011b do Trumperovic rodiny n\u011bco p\u0159id\u00e1val, n\u011bco, s \u010d\u00edm byli v\u0161ichni naprosto spokojen\u00ed, \u017ee to maj\u00ed. Stal se jejich sou\u010d\u00e1st\u00ed tak rychle, jako by tam pat\u0159il v\u017edycky.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e dojeli na parkovi\u0161t\u011b, tak byl Bill prvn\u00ed, kdo vylezl ven. Sk\u00e1kal z jedn\u00e9 nohy na druhou, naprosto nad\u0161en\u00fd z toho, \u017ee budou j\u00edst pozdn\u00ed sn\u00eddani jako rodina. Byl to dal\u0161\u00ed jeho c\u00edl na seznamu; dokonce, i kdy\u017e tohle nebyla jeho biologick\u00e1 rodina. Stejn\u011b m\u011bl Trumperovy r\u00e1d v\u00edc.<\/div>\n
„Poj\u010f, Tomi,“ zavolal na n\u011bj Bill, sk\u00e1kal nad\u0161en\u011b nahoru a dol\u016f.<\/div>\n
„Je to jen sn\u00eddan\u011b, Bille,“ odpov\u011bd\u011bl se sm\u00edchem Andreas a Bill proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Ale je to rodinn\u00e1<\/em> sn\u00eddan\u011b. Hele, hele, p\u0159\u00edmo tam,“ uk\u00e1zal Bill na ceduli. „Perfektn\u00ed rodinn\u00fd z\u00e1\u017eitek!<\/em> P\u0159\u00edmo tam na ceduli je naps\u00e1no, \u017ee je to rodinn\u00fd<\/em> z\u00e1\u017eitek. No, a my jsme rodina a tohle je z\u00e1\u017eitek, tak\u017ee tohle je z\u00e1\u017eitek na\u0161\u00ed<\/em> rodiny a j\u00e1 to chci za\u017e\u00edt te\u010f! No tak!“<\/p>\n<\/div>\n
Simone a Gordon se jen zasm\u00e1li a t\u00e1hli se za t\u0159emi chlapci. Posadili se ke stolu a Bill si v ruk\u00e1ch hr\u00e1l si j\u00eddeln\u00edm l\u00edstkem; rozhodoval se, co chce j\u00edst. Prvn\u00ed ze v\u0161eho cht\u011bl ml\u00e9\u010dn\u00fd koktejl. \u0160koda. Bylo mu jedno, co bude muset ud\u011blat pro to, aby ho dostal.<\/div>\n
„Um, brambor\u00e1ky a sendvi\u010d,“ \u0159ekl Tom stydliv\u011b, nechal jeho mamku, aby za n\u011bj zav\u0159ela menu a dala ho pry\u010d. St\u00e1le se neodva\u017eoval dot\u00fdkat se j\u00eddeln\u00edch l\u00edstk\u016f. „A jen k\u00e1vu\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 chci,“ zak\u0159i\u010del Bill, ne\u017e si poklepal prstem na rty a trochu zabroukal. „Jahodov\u00fd ml\u00e9\u010dn\u00fd koktejl, kousek bor\u016fvkov\u00e9ho kol\u00e1\u010de a omeletu. Oh, a je to m\u00ed\u0148 ne\u017e dvacet dolar\u016f? V\u00edc toti\u017e nem\u00e1m.“<\/div>\n
„Bille, o pen\u00edze si ned\u011blej starosti,“ \u0159ekla Simone. „Pamatuje\u0161? Je to rodinn\u00fd<\/em> z\u00e1\u017eitek,“ zasm\u00e1la se mali\u010dko, ne\u017e dokon\u010dila svou my\u0161lenku. „Tak\u017ee za tebe s Gordonem taky zaplat\u00edme.“<\/div>\n
„Oh, to v\u00e1s nemohu nechat ud\u011blat\u2026 nebo ano?“<\/div>\n
„Naprosto,“ odpov\u011bd\u011bl Gordon, a pokra\u010doval v objedn\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„D\u00edky v\u00e1m, moc,“ \u0159ekl Bill se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem. „Vr\u00e1t\u00edm v\u00e1m to zp\u00e1tky, a\u017e u v\u00e1s za\u010dnu pracovat\u2026“<\/div>\n
„Oh ne, to ne!“ \u0159ekla Simone se sm\u00edchem. „Takhle se star\u00e1me o na\u0161e chlapce. Ned\u011blej si starosti.“<\/div>\n
„D\u00edky,“ \u0159ekl Bill stydliv\u011b, dal si ubrousek na kl\u00edn a c\u00edtil se velice pot\u011b\u0161en\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Tom pod stolem nat\u00e1hl ruku, jel s n\u00ed po seda\u010dce, dokud nena\u0161el tu Billovu a nechytil ho za ni. Tom se trochu \u010dervenal, z\u00edral si do kl\u00edna, aby na n\u011bj Andreas nezavolal, proto\u017ee se \u010derven\u00e1; ale ten, kdy\u017e to vid\u011bl, stejn\u011b se rozhodl, \u017ee mu to \u0159ekne.<\/div>\n
„Hej, raj\u010de,“ pop\u00edchnul ho Andreas a v\u0161ichni se na Toma oto\u010dili, je\u0161t\u011b v\u00edc rozsv\u00edtili jeho u\u017e takhle \u010derven\u00fd obli\u010dej.<\/div>\n
„Nejsem.“<\/div>\n
„To teda jsi,“ poznamenal Bill a Andreas se za\u010dal sm\u00e1t. „Je ti horko? Je tady celkem horko. Nebo jsi nerv\u00f3zn\u00ed z toho, kolik je tu lid\u00ed? Jestli ano, tak m\u016f\u017eeme j\u00edt ven, dokud ti nep\u0159inesou j\u00eddlo a mo\u017en\u00e1 zas nabere\u0161 norm\u00e1ln\u00ed barvu.“<\/div>\n
„Oh, Tome,“ za\u0161vito\u0159ila Simone. „Ty se tu nec\u00edt\u00ed\u0161 dob\u0159e?“<\/div>\n
„Zrovna te\u010f? Ano.“<\/div>\n
„Tomi? Chce\u0161 j\u00edt ven? Nem\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e ti n\u011bkde nen\u00ed dob\u0159e\u2026 je mi z toho neklidn\u011b.“<\/div>\n
„Neklidn\u011b?“ zeptal se Tom ti\u0161e a Bill p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„Neklidn\u011b po cel\u00e9m t\u011ble. Nen\u00ed to hezk\u00fd pocit.“<\/div>\n
„Pro\u010d nejdete vy dva ven?“ \u0159ekl Gordon. „Mamka nebo j\u00e1 pro v\u00e1s dojdeme, a\u017e p\u0159inesou j\u00eddlo.“<\/div>\n
„J-jo, jasn\u011b,“ zamumlal Tom a rychle ode\u0161el ke dve\u0159\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Venku ho okam\u017eit\u011b p\u0159iv\u00edtal chladn\u00fd vzduch. Op\u0159el se z\u00e1dy o kamennou ze\u010f a rozt\u0159esen\u011b vydechl. Bill se k n\u011bmu rychle p\u0159ipojil, st\u00e1l p\u0159ed n\u00edm s roztomil\u00fdm \u00fasm\u011bvem v obli\u010deji; jen aby Toma rozesm\u00e1l, a povedlo se.<\/div>\n
„Ahoj, Tomi,“ pozdravil Bill. „Co m\u00e1\u0161 za probl\u00e9m?“<\/div>\n
„Ty jsi m\u016fj probl\u00e9m.“<\/div>\n
„Jak to?“ zeptal se Bill a hr\u00e1l zran\u011bn\u00e9ho.<\/div>\n
„Jen, ty\u2026 Bille. Ty\u2026“<\/div>\n
„Oh, m\u016fj Bo\u017ee!“ zak\u0159i\u010del Bill, slo\u017eil se na kolena a m\u00e1val p\u011bstmi ve vzduchu. „Uboh\u00fd chlapec utrp\u011bl \u0161ok! Lap\u00e1 po dechu, mluv\u00ed ciz\u00ed \u0159e\u010d\u00ed! Pro\u010d jsi m\u011b opustil?!“ zak\u0159i\u010del hlasit\u011bji, t\u0159\u00e1sl rukama a Tom se jen zasm\u00e1l, ne\u017e se za\u010dervenal a naklonil hlavu na stranu, pod\u00edval se na Billa, jak kle\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Sed\u00ed\u0161 na \u017ev\u00fdka\u010dce,“ \u0159ekl Tom a Bill vysko\u010dil metr do vzduchu. „D\u011bl\u00e1m si legraci!“ zasm\u00e1l se Tom. „Jsi tak paranoidn\u00ed?“<\/div>\n
„\u017dv\u00fdka\u010dka nikdy nejde vyndat! M\u00e1m tyhle kalhoty r\u00e1d\u2026 a\u017e moc na to, abych na nich cht\u011bl \u017ev\u00fdka\u010dku.“<\/div>\n
„D\u00edky, \u017ee jsi se mnou \u0161el ven,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e, zm\u011bnila se mu n\u00e1lada.<\/div>\n
„Co se d\u011bje, Tomi? V\u00edm, \u017ee to nen\u00ed kv\u016fli v\u0161em t\u011bm lidem.“<\/div>\n
„Znerv\u00f3zn\u011bl jsem.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee.“<\/div>\n
„Proto\u017ee co?“<\/div>\n
„Proto\u017ee proto.“<\/div>\n
„Dej mi opravdovou odpov\u011b\u010f,“ zasm\u00e1l se Bill, \u0161\u0165ouchnul Toma do b\u0159icha.<\/div>\n
„Fajn. D\u016fvod je, \u017ee m\u011b znerv\u00f3z\u0148uje\u0161. Dr\u017eel jsem t\u011b za ruku a \u00fapln\u011b jsem\u2026 se c\u00edtil divn\u011b, a to pro m\u011b nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed, tak jsem zpanika\u0159il\u2026“<\/div>\n
„Kdyby tam nebyl nikdo jin\u00fd, tak bys nebyl tak vyd\u011b\u0161en\u00fd,“ poznamenal Bill a Tom p\u0159ik\u00fdvnul. „Jak by se to zm\u011bnilo?“<\/div>\n
„Mohl bych\u2026 jen bych o tom p\u0159em\u00fd\u0161lel a neptal se na to, a kdybych t\u011b cht\u011bl pol\u00edbit, tak bych mo\u017en\u00e1 mohl.“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 m\u011b pol\u00edbit kdykoliv bude\u0161 cht\u00edt, a\u0165 u\u017e jsme kdekoliv. Jsem tv\u016fj. M\u016f\u017ee\u0161 m\u011b l\u00edbat.“<\/div>\n
„Ne kdy\u017e jsou kolem lidi,“ za\u0161eptal Tom. „Jsem pak nerv\u00f3zn\u00ed.“<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 to zkusit. Mal\u00e1 pusa nezni\u010d\u00ed sv\u011bt. Mo\u017en\u00e1 bys to r\u00e1d ud\u011blal.“<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee bych r\u00e1d. Pol\u00edbit t\u011b na ve\u0159ejnosti, jako to ostatn\u00ed lid\u00e9 d\u011blaj\u00ed se sv\u00fdmi partnery? Jo, chci to ud\u011blat\u2026“<\/div>\n
„Te\u010f jsme na ve\u0159ejnosti,“ \u0159ekl Bill a Tom p\u0159ik\u00fdvnul; to byla pravda. „Tak\u017ee m\u011b te\u010f m\u016f\u017ee\u0161 pol\u00edbit, jestli chce\u0161. Pokud to zvl\u00e1dne\u0161.“<\/p>\n<\/div>\n
Tom vypadal, jako kdy\u017e p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed nad t\u00edm, co mu bylo dovoleno, p\u0159em\u00fd\u0161lel o v\u0161ech mo\u017enostech a sna\u017eil se rozhodnout pro tu spr\u00e1vn\u011bj\u0161\u00ed. Mohl Billa pol\u00edbit na ve\u0159ejnosti, a b\u00fdt jako v\u0161echny ostatn\u00ed p\u00e1ry a mohl b\u00fdt uvoln\u011bn\u00fd, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee to ud\u011blat m\u016f\u017ee; nebo m\u016f\u017ee jednodu\u0161e \u0159\u00edct ne a nikdy nezjistit, jestli by to zvl\u00e1dnul. Se v\u0161\u00edm pokrokem, kter\u00fd ud\u011blal, Tom nena\u0161el \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod, pro\u010d Billovi \u0159\u00edct ne. A tak si Billa p\u0159it\u00e1hnul bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
Bill dal ruce Tomovi kolem ramen a cht\u011bl, aby star\u0161\u00ed chlapec ud\u011blal prvn\u00ed krok; i kdyby ho m\u011bl jen obejmout a nic v\u00edc, nebo \u010dekat, jestli se Tom odv\u00e1\u017e\u00ed d\u00e1t mu alespo\u0148 mal\u00fd polibek. Bylo to to druh\u00e9, co se stalo, a Bill se za\u010dervenal; od u\u0161\u00ed a\u017e k pup\u00edku, Bill byl r\u016f\u017eov\u00fd, zat\u00edmco Tomovy rty mu d\u00e1valy opravdu sladk\u00fd polibek.<\/p>\n<\/div>\n
„Nebylo to tak zl\u00e9 nebo ano?“ za\u0161eptal Bill a Tom zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Ne, to-„<\/div>\n
„Tady jste – oh!“ promnula si Simone rty a pobaven\u011b odvr\u00e1tila pohled. „Moje chyba!“<\/div>\n
„O-oh,“ vyp\u00edsknul Tom, dal ruce pod\u00e9l t\u011bla a Bill ud\u011blal krok zp\u011bt.<\/div>\n
„J\u00eddlo je p\u0159ipraven\u00e9?“ zeptal se Bill, jako by se nic nestalo (za co\u017e byl Tom vd\u011b\u010dn\u00fd) a Simone p\u0159ik\u00fdvla. „Super! Um\u00edr\u00e1m hlady! M\u00e1\u0161 taky hlad, Tomi?“<\/div>\n
„Um, jo. Jo, m\u00e1m.“<\/div>\n
„Tak poj\u010f, \u0161up, \u0161up, \u0161up!“<\/p>\n<\/div>\n
Tom byl vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee se Bill nechoval divn\u011b kv\u016fli tomu, \u017ee je Simone vid\u011bla se l\u00edbat, ze dvou d\u016fvod\u016f; Tomovi z toho bylo m\u00e9n\u011b nepohodln\u011b, a pak taky, tyhle v\u011bci se st\u00e1vaj\u00ed, a on si tak uv\u011bdomil, \u017ee p\u00e1ry se nemusej\u00ed na ve\u0159ejnosti c\u00edtit \u0161patn\u011b, nikdy nikomu nevad\u00ed, kdy\u017e si p\u0159ed rodinou d\u00e1te malou pusu. Na druhou stranu, ten \u0161\u0165astn\u00fd a st\u00e1le n\u011bjak schovan\u00fd \u00fasm\u011bv na obli\u010deji Simone, byl dobr\u00fd d\u016fkaz toho, \u017ee v\u016fbec nebyla znepokojena t\u00edm, jak\u00e9 pohlav\u00ed jej\u00ed syn preferuje; i kdy\u017e m\u011bl stejn\u011b v\u017edycky dojem, \u017ee j\u00ed to vadit nebude.<\/p>\n<\/div>\n
Bill vb\u011bhnul do restaurace a Simone s Tomem mu byli v pat\u00e1ch. Simone jemn\u011b \u0161\u0165ouchla Toma loktem do boku a nakr\u010dila obo\u010d\u00ed, ten se jen za\u010dervenal a nerv\u00f3zn\u011b si promnul ruce.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme si o tom pak promluvit?“ zeptala se ti\u0161e, kdy\u017e otev\u0159ela dve\u0159e do budovy.<\/div>\n
„Oh, um, asi.“<\/div>\n
„Jsem r\u00e1da,“ zaradovala se Simone, ne\u017e do\u0161li ke stolu a posadili se.<\/div>\n
V\u0161ichni se na sebe podivn\u011b d\u00edvali, z\u0159ejm\u011b u\u017e jen proto, \u017ee Simone vypadala, jako kdy\u017e se vzn\u00e1\u0161\u00ed. Slo\u017eila si ubrousek do kl\u00edna a usm\u00e1la se, zat\u00edmco se d\u00edvala na Billa a Toma, a vydechla, ne\u017e se pustila do sv\u00e9ho j\u00eddla.<\/p>\n<\/div>\n
Zbytek rodiny, mimo Toma a Billa, byl naprosto zmaten\u00fd, pro\u010d je Simone tak pot\u011b\u0161en\u00e1, ale nemluvili o tom a dali se do sv\u00e9ho j\u00eddla; Bill a Tom byli skoro a\u017e moc nerv\u00f3zn\u00ed a naprosto pln\u00ed el\u00e1nu na to, aby se najedli. Bylo to, jako by se p\u0159i jejich polibku zcela naplnili energi\u00ed a tou\u017eili po dal\u0161\u00edm muck\u00e1n\u00ed, cht\u011bli v\u00edc ne\u017e jen to, dokud toho na n\u011b nebude a\u017e p\u0159\u00edli\u0161. Ani jeden z chlapc\u016f nem\u011bl moc velk\u00fd hlad; ale aby si zachovali dobrou tv\u00e1\u0159, Bill vys\u00e1l sv\u016fj ml\u00e9\u010dn\u00fd koktejl s rekordn\u00ed rychlost\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e byla sn\u00eddan\u011b cel\u00e1 sn\u011bdena a ka\u017ed\u00fd \u010dlen rodiny pln\u00fd sv\u00e9ho j\u00eddla, Gordon zaplatil \u00fa\u010det a Tom se cht\u011bl vr\u00e1tit dom\u016f a zat\u00e1hnout Billa do postele; l\u00edbat ka\u017edi\u010dk\u00fd kousek jeho t\u011bla, to m\u011bl te\u010f na mysli. Vinil za to sv\u00e9 dosp\u00edvaj\u00edc\u00ed hormony a odm\u00edtal vinit Billa za to, \u017ee chutn\u00e1 tak dob\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
„Jak jste se najedli?“ zeptal se Gordon rodiny, kdy\u017e se nacpali do auta.<\/div>\n
„Skv\u011ble,“ vydechla zasn\u011bn\u011b Simone a Gordon na ni jen nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Moje vaj\u00ed\u010dka byly \u0159\u00eddk\u00fd,“ zabru\u010del Andreas.<\/div>\n
„Moje byly perfektn\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bla jeho matka.<\/div>\n
„Moje byly v pohod\u011b,“ poznamenal Gordon.<\/div>\n
„Z m\u00e9ho ml\u00e9\u010dn\u00e9ho koktejlu m\u00e1m zmrzlinov\u00e9 bolen\u00ed hlavy,“ zasm\u00e1l se Bill.<\/div>\n
„M\u016fj toast byl dobr\u00fd,“ zakon\u010dil to Tom.<\/div>\n
Gordon p\u0159ik\u00fdvl a vyjel, dovezl svou rodinu zp\u00e1tky dom\u016f. Kdy\u017e dojeli, Bill a Tom b\u011b\u017eeli do sv\u00e9ho pokoje jako v\u017edy, Simone se pod\u00edvala na telefon, jestli n\u011bkdo n\u011bco nenechal na z\u00e1znamn\u00edku. Byla trochu p\u0159ekvapen\u00e1, kdy\u017e sly\u0161ela vzkaz od n\u011bkoho, kdo p\u0159estal volat u\u017e p\u0159ed dlouhou dobou, a rychle sp\u011bchala do Tomova pokoje.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e ti dva sly\u0161eli \u0165uk\u00e1n\u00ed na dve\u0159e, odt\u00e1hli se jeden od druh\u00e9ho, muchlovali se spolu, a posadili se nejist\u011b na posteli. Bill si nasadil br\u00fdle na nos a za\u010dal si pro\u010d\u00edtat kn\u00ed\u017eku, zat\u00edmco Simone ve\u0161la do pokoje.<\/div>\n
„Tome,“ za\u010dala. „M\u00e1\u0161 na telefonu zpr\u00e1vu.“<\/div>\n
„Co? Kdo ji nechal?“<\/div>\n
„Gustav.“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
original<\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cinematics Bill je nad\u0161en\u00fd z ml\u00e9\u010dn\u00fdch koktejl\u016f, Tom je nad\u0161en\u00fd z polibk\u016f na ve\u0159ejnosti Tomova mamka, jak o\u010dek\u00e1vali, p\u0159i\u0161la nahoru a za\u0165ukala, aby se chlapc\u016f zeptala, jestli cht\u011bj\u00ed n\u011bco k sn\u00eddani. Byla trochu p\u0159ekvapen\u00e1, pochopiteln\u011b, \u017ee Bill byl u Toma v<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[379],"tags":[],"class_list":["post-9153","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-effervescent"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9153","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9153"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9153\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9153"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9153"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9153"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}