{"id":919,"date":"2017-11-13T16:00:00","date_gmt":"2017-11-13T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=913"},"modified":"2017-11-13T16:00:00","modified_gmt":"2017-11-13T15:00:00","slug":"berlin-anonymous-15-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/11\/13\/berlin-anonymous-15-2-2\/","title":{"rendered":"Berlin, Anonymous 15. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Estricnina<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
O n\u011bkolik dn\u00ed pozd\u011bji nesl Bill v ruk\u00e1ch sv\u016fj kab\u00e1t a nedbal p\u0159itom na sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky dopadaj\u00edc\u00ed na jeho hol\u00e9 pa\u017ee. Obloha u\u017e z\u00e1\u0159ila kr\u00e1lovskou mod\u0159\u00ed a balancovala na sam\u00e9m okraji toho dne, a d\u016fsledkem toho i na okraji cel\u00e9ho roku.<\/div>\n
Kr\u00e1\u010del za sv\u00fdmi n\u00e1hle p\u0159\u00edtuln\u00fdmi nejlep\u0161\u00edmi p\u0159\u00e1teli, rty m\u011bl sev\u0159en\u00e9 a o\u010di p\u0159imhou\u0159en\u00e9. Musel p\u0159estat nav\u0161t\u011bvovat slavnosti, kdy\u017e byl v tak kysel\u00e9 n\u00e1lad\u011b.<\/div>\n
Sn\u00edh byl lehk\u00fd a jemn\u00fd, rozhodn\u011b ne nijak nabaluj\u00edc\u00ed se, a byl p\u0159\u00edtomn\u00fd sp\u00ed\u0161e jen pro po\u0161k\u00e1dlen\u00ed. N\u00e1m\u011bst\u00ed se rychle plnilo, tis\u00edce lid\u00ed ji\u017e zabralo okoln\u00ed prostranstv\u00ed, stany se plnily a st\u00e1nky s j\u00eddlem obklopovaly davy. Na Pariser Platz<\/em> to \u017eilo, a a\u010dkoliv p\u00f3dia pod br\u00e1nou byla nyn\u00ed pr\u00e1zdn\u00e1, brzy budou centrem ve\u0161ker\u00e9 pozornosti.<\/div>\n
Bill se za sv\u00fdmi semknut\u00fdmi rty nepobaven\u011b rozesm\u00e1l. Nakonec zde bude shrom\u00e1\u017ed\u011bno p\u0159es milion lid\u00ed, a oni u\u017e byli na p\u016fl cesty tam. Takov\u00fd vtip.<\/div>\n
\n

O\u010dek\u00e1val poh\u00e1dkov\u00fd p\u0159\u00edb\u011bh. Sp\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bl, \u017ee to \u017e\u00e1dn\u00e1 poh\u00e1dka nebude, a proto ta stupidita pokynu \u00b4najdi m\u011b v davu; prople\u0165 se v\u00edce ne\u017e t\u0159etinou populace cel\u00e9ho m\u011bsta a najdi m\u011b, proto\u017ee m\u011b zn\u00e1\u0161.<\/em>\u00b4 Bylo to sp\u00ed\u0161 tak, \u017ee s n\u00edm TD po takov\u00e9m kousku u\u017e nikdy znovu nepromluv\u00ed, ale Bill stejn\u011b musel ty emaily p\u0159eru\u0161it. Byla by to poh\u00e1dka, kdyby byl dnes ve\u010der osloven.<\/div>\n

A\u010dkoliv to myslel jen zpola v\u00e1\u017en\u011b, stejn\u011b m\u011bl na sob\u011b svoje tri\u010dko. Dal si z\u00e1le\u017eet, aby ho okam\u017eit\u011b vypral, a\u010dkoliv se u n\u011bj pro to star\u00e9 kapelov\u00e9 tri\u010dko vyv\u00edjelo ho\u0159kosladk\u00e9 zal\u00edben\u00ed. Za\u010d\u00ednal si myslet, \u017ee v\u016fbec nebylo nijak speci\u00e1ln\u00ed, proto\u017ee tentokr\u00e1t muselo st\u00e1le je\u0161t\u011b vy\u0159e\u0161it jeho probl\u00e9m.<\/div>\n
\n

„Bille, jsi pomal\u00fd!“ Pod\u00edval se na Felicii, kter\u00e1 vyk\u0159ikla p\u0159es rameno, a\u010dkoliv byl jen p\u00e1r krok\u016f za n\u00ed. Zastavil se v p\u016fli kroku a narazil do mu\u017ee vedle sebe, ale neobt\u011b\u017eoval se s omluvou. Felicia se tak\u00e9 zastavila, a d\u00edky tomu i Gustav, kter\u00fd byl p\u0159ilepen\u00fd k jej\u00edmu boku. Bill na ni s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm zamrkal, ale Felicia si nebyla jist\u00e1, co \u010dekal.<\/p><\/div>\n

„Chci j\u00edt dom\u016f.“<\/div>\n
N\u011bkde za nimi byla odp\u00e1lena petarda a v\u0161ichni t\u0159i na sv\u00fdch m\u00edstech posko\u010dili. „No tak, Bille, nem\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt po\u0159\u00e1d pln\u00fd \u017ealu. Nechce\u0161 se trochu rozpt\u00fdlit?“ Felicia mu v\u011bnovala prosebn\u00fd pohled, ale Bill\u016fv z\u016fstal nem\u011bnn\u00fd. Povzdechla si a nasadila velk\u00fd plst\u011bn\u00fd novoro\u010dn\u00ed klobouk na Gustavovu neochotnou hlavu, a i p\u0159es davovou v\u0159avu \u0159ekla: „Bille, mus\u00ed\u0161 se p\u0159estat kv\u016fli v\u0161emu litovat! Nep\u016fjde\u0161 dom\u016f, nebude\u0161 to sledovat v televizi.“ Posledn\u00ed \u010d\u00e1st dodala trochu v\u011bdoucn\u011b kousav\u011b, kdy\u017e Bill otev\u0159el \u00fasta, aby protestoval. „P\u016fjde\u0161 hezky s n\u00e1mi, nasad\u00ed\u0161 na tv\u00e1\u0159 \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv, a kdy\u017e bude\u0161 hodn\u00fd, Gustav ti mo\u017en\u00e1 koup\u00ed sva\u0159\u00e1k.“<\/div>\n
„A co t\u0159eba Ve\u010de\u0159i pro jednoho<\/em>?“ Felicia v\u011bd\u011bla podle Billova p\u0159ehnan\u00e9ho ze\u0161ikmen\u00ed obo\u010d\u00ed, \u017ee by se ani nem\u011bla obt\u011b\u017eovat br\u00e1t tu pozn\u00e1mku v\u00e1\u017en\u011b. Nazna\u010dila rukama jeho za\u0161krcen\u00ed, ne\u017e ho pot\u00e1hla kup\u0159edu a znovu zah\u00e1jila jejich v\u00fdpravu k dobr\u00fdm m\u00edst\u016fm pobl\u00ed\u017e nejv\u011bt\u0161\u00edho p\u00f3dia, kde brzy za\u010dnou vystoupen\u00ed.<\/div>\n
\n

Bill se n\u011bjakou dobu c\u00edtil l\u00e9pe. Nebyl na\u0161tvan\u00fd kv\u016fli ni\u010demu ur\u010dit\u00e9mu, jen obecn\u011b letargick\u00fd a t\u00e9m\u011b\u0159 naschv\u00e1l r\u00fdpav\u00fd. Nebyl to \u017e\u00e1dn\u00fd nov\u00fd druh chov\u00e1n\u00ed, kter\u00fd by si zkou\u0161el, v\u017edycky byl celkem ned\u016ftkliv\u00fd a obt\u00ed\u017en\u00fd, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e byl nevrl\u00fd.<\/p><\/div>\n

Byl docela v\u00fdkon v tom setrvat, kdy\u017e po obou va\u0161ich stran\u00e1ch stoj\u00ed polovina Berl\u00edna, taky p\u0159ed v\u00e1mi i za v\u00e1mi, a v\u0161ichni p\u0159et\u00e9kaj\u00ed entuziasmem a vesel\u00edm. \u017div\u00e1 hudba zpracov\u00e1vala cel\u00fd dav, oblohu zdobila blikaj\u00edc\u00ed sv\u011btla a oh\u0148ostroje a shluky lid\u00ed v mas\u00e1ch poskakovaly a j\u00e1saly, jako by to m\u011bla b\u00fdt jejich posledn\u00ed noc na Zemi. P\u0159i rychlosti, kterou byly oh\u0148ostroje odpalov\u00e1ny a kterou se kolem hromadili opil\u00ed lid\u00e9, Bill h\u00e1dal, \u017ee pro n\u011bkter\u00e9 to tak mo\u017en\u00e1 bude.<\/div>\n
Omotal si ruce kolem sv\u00e9ho t\u011bla, otev\u0159en\u00e9 klopy kab\u00e1tu m\u011bl slo\u017een\u00e9 pod nimi. Kone\u010dn\u011b se rozhodl si jej na sebe vz\u00edt po n\u011bkolika hodin\u00e1ch od jejich p\u0159\u00edchodu, ale p\u0159esto si jej st\u00e1le odm\u00edtal zapnout. Usm\u00e1l se, kdy\u017e vystoupen\u00ed, kter\u00e9 sledoval, skon\u010dilo, a m\u00edsto uprost\u0159ed p\u00f3dia obsadil moder\u00e1tor. Felicia prakticky poskakovala po jeho boku a hul\u00e1kala spole\u010dn\u011b se v\u0161emi ostatn\u00edmi.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„Zb\u00fdv\u00e1 n\u00e1m 20 minut z roku 2010!“ Zak\u0159i\u010del moder\u00e1tor na dav, kter\u00fd v odpov\u011bdi za\u0159val je\u0161t\u011b hlasit\u011bji. St\u00e1li p\u011bkn\u011b daleko, a a\u010dkoliv pro n\u011b z m\u00edsta, kde st\u00e1li, lid\u00e9 na p\u00f3diu vypadali jako panenky, zvuk se nesl jasn\u011b a \u010dist\u011b. „Jste v\u0161ichni p\u0159ipraveni \u0159\u00edct sbohem? Jste p\u0159ipraveni nechat za sebou rok 2010 s velk\u00fdm t\u0159eskem!?“<\/div>\n
Na to zaj\u00e1sal dokonce i Gustav.<\/div>\n
Bill hlasit\u011b zap\u00edskal a vyslou\u017eil si od sv\u00e9 nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1dky nad\u0161en\u00e9 objet\u00ed. Vzala ho za ruku a zvedla ji do vzduchu, kdy\u017e moder\u00e1tor p\u0159edstavil n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed vystoupen\u00ed, mladou a popul\u00e1rn\u00ed novou rockovou kapelu.<\/div>\n
Bill se p\u0159es tyto fin\u00e1ln\u00ed momenty mohl dostat pouze s k\u00e1vou.<\/div>\n
„Lisho…“ \u0158ekl a naklonil se k n\u00ed dostate\u010dn\u011b bl\u00edzko, jak usoudil, \u017ee by jej mohla b\u00fdt schopn\u00e1 sly\u0161et. Nic, pouze kup\u0159edu zam\u011b\u0159en\u00e9 j\u00e1s\u00e1n\u00ed. „Lisho…“ Proto\u010dil o\u010di a odka\u0161lal si, zatahal za okraj klobouku, kter\u00fd si op\u011bt uzmula pro sebe, a zak\u0159i\u010del: „Lisho! J\u00e1 – si – jdu – pro – kafe – Okay?“<\/div>\n
Gustavovi se zabl\u00fdsklo v o\u010d\u00edch, ale ne\u0159ekl nic, pouze se nat\u00e1hl do kapsy pro sv\u016fj mobil, nevid\u011bn sv\u00fdmi zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fdmi p\u0159\u00e1teli.<\/div>\n
„Jauuuu!“ Felicia se od n\u011bj odt\u00e1hla a promnula si ran\u011bn\u00e9 ucho. „Nemusel jsi tak \u0159v\u00e1t,“ zak\u0148u\u010dela nahlas, a Bill\u016fv obli\u010dej povadl satirickou nev\u011b\u0159\u00edcnost\u00ed. „Okay, okay, b\u011b\u017e, je tady jedno moc hezk\u00e9 m\u00edsto-uh, v\u0161ak v\u00ed\u0161, v\u0161ak v\u00ed\u0161!“ Zazubila se divoce. „Chci sv\u016fj novoro\u010dn\u00ed polibek, tak se moc nezdr\u017euj!“<\/div>\n
„Gustav m\u011b zastoup\u00ed!“ Bill na ni vypl\u00e1zl jazyk a za\u010dal se prod\u00edrat davem s nov\u011b nalezenou frustrac\u00ed. Novoro\u010dn\u00ed polibky.<\/div>\n
H\u00e1d\u00e1m, \u017ee kav\u00e1rny i v\u0161echny st\u00e1nky budou nedosa\u017eiteln\u00e9. Budu se potulovat kolem ulice pod\u00e9l Pariser Platz a\u017e do odpo\u010d\u00edt\u00e1v\u00e1n\u00ed, s t\u00edm po\u010d\u00edtej.<\/em><\/div>\n
\n

Novoro\u010dn\u00ed polibky byly v\u017edycky d\u016fle\u017eit\u00e9. Ka\u017ed\u00fd miloval novoro\u010dn\u00ed polibky, symbolizovaly soudr\u017enost nov\u00e9ho roku. M\u016f\u017eete obdr\u017eet i d\u00e1t n\u011bkolik polibk\u016f, jakmile odbije p\u016flnoc, ale ten prvn\u00ed byl v\u017edycky ten nejv\u00edce rozhoduj\u00edc\u00ed. Bill Felicii vroucn\u011b miloval, ale necht\u011bl, aby ona byla na Nov\u00fd rok t\u00edm prvn\u00edm, koho pol\u00edb\u00ed.<\/p><\/div>\n

Proch\u00e1zel stranou kolem masivn\u00edho davu, dokud nedorazil na trochu voln\u011bj\u0161\u00ed prostor, a rozhodl se, \u017ee si n\u011bco koup\u00ed v rohov\u00e9m obch\u016fdku. Te\u010f kdy\u017e nebyl tolik obklopen\u00fd intenzivn\u00edm teplem publika bl\u00edzko p\u00f3dia, mohl c\u00edtit, jak mu do kost\u00ed pronik\u00e1 chlad.<\/div>\n
Fronty byly stupidn\u011b dlouh\u00e9. Poda\u0159ilo se mu dostat k nejbli\u017e\u0161\u00edmu obchodu, ale nedok\u00e1zal se ani dostat dovnit\u0159. Z\u00e1kazn\u00edci, kte\u0159\u00ed si p\u0159i\u0161li koupit k\u00e1vu na posledn\u00ed minuty, byli p\u0159ilepeni ke sklen\u011bn\u00e9 v\u00fdloze a slibovali, \u017ee jsou samotn\u00fdm koncem \u0161\u00edlen\u00e9 dlouh\u00e9ho hada, kter\u00fd se st\u00e1\u010del vnit\u0159n\u00edm prostorem obchodu. Bill nakoukl dovnit\u0159 zcela pora\u017een\u011b, a\u010dkoliv ne p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159ekvapen\u011b, \u017ee p\u0159es ty lidsk\u00e9 sardinky nevid\u011bl ani pokladnu.<\/div>\n
\n

\u0160oural se po ru\u0161n\u00e9m chodn\u00edku, ruce m\u011bl zastr\u010deny v kaps\u00e1ch vln\u011bn\u00e9ho kab\u00e1tu. Mohl sly\u0161et hlasit\u00e9 dun\u011bn\u00ed moder\u00e1torova hlasu, kter\u00fd oznamoval deset minut do odpo\u010d\u00edt\u00e1v\u00e1n\u00ed, ale to jej p\u0159\u00edli\u0161 nezaj\u00edmalo. Cht\u011bl, aby u\u017e byl konec, proto\u017ee rok neskon\u010dil \u00fapln\u011b tak, jak by se mu to l\u00edbilo, a nyn\u00ed u\u017e jen cht\u011bl vid\u011bt p\u0159\u00edchod nov\u00e9ho roku.<\/p><\/div>\n

Nedok\u00e1zal uniknout tomu hluku, ale to mu nevadilo. Cel\u00e1 ta p\u00e1rty se t\u00e1hla p\u0159es dva kilometry, ale \u010d\u00edm d\u00e1l od br\u00e1ny jste byli, t\u00edm m\u00e9n\u011b jste riskovali sr\u00e1\u017eku obli\u010deje s chodn\u00edkem. Sna\u017eil se rozhodnout, kde chce za p\u0159ibli\u017en\u011b osm a p\u016fl minuty st\u00e1t, ale byl na v\u00e1\u017ek\u00e1ch mezi nejbli\u017e\u0161\u00ed lampou, anebo obecenstvem p\u0159ed jednou z ob\u0159\u00edch obrazovek na prot\u011bj\u0161\u00ed zdi jedn\u00e9 z budov. Lampa byla podstatn\u011b m\u00e9n\u011b zalidn\u011bn\u00e1, a zd\u00e1la se b\u00fdt voln\u00e1 od jak\u00e9hokoliv vesel\u00ed \u010di romantiky, a tak se vydal tam a op\u0159el se o ni.<\/div>\n
Sledoval skupinku mlad\u00fdch, slav\u00edc\u00edch lid\u00ed proch\u00e1zej\u00edc\u00ed kolem, a v tom hlou\u010dku byla hrstka p\u00e1r\u016f tisknouc\u00edch se k sob\u011b, zah\u00e1knut\u00fdch jeden na druh\u00e9m a pov\u00eddaj\u00edc\u00edch si. Bill si s na\u0161pulen\u00fdmi rty upravil sv\u016fj st\u0159\u00edbrn\u00fd \u0161\u00e1tek a ut\u00e1hl si jej pevn\u011bji kolem krku. Do\u0161el k z\u00e1v\u011bru, \u017ee se mu vysm\u00edvali, a tak na n\u011b mhou\u0159il o\u010di, a\u010dkoliv, ve v\u0161ech p\u0159\u00edpadech byly jeho pobou\u0159en\u00e9 pohledy zanech\u00e1ny bez pov\u0161imnut\u00ed.<\/div>\n
\n

Tom se op\u0159el o tu stejnou lampu z druh\u00e9 strany, jeho v\u00fdraz byl daleko p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed na rozd\u00edl od hezk\u00e9ho dredat\u00e9ho mlad\u00edka, se kter\u00fdm sd\u00edlel prostor.<\/p><\/div>\n

„Je chladno,“ \u0159ekl konverza\u010dn\u011b a oto\u010dil hlavu, aby mohl b\u00fdt sly\u0161et co nejjasn\u011bji okolo ty\u010de.<\/div>\n
„Mm, jo,“ odpov\u011bd\u011bl Bill vzd\u00e1len\u011b a vzhl\u00ed\u017eel p\u0159itom k obloze. M\u017eoural na jedinou viditelnou vlo\u010dku tancuj\u00edc\u00ed v lehk\u00e9m v\u00e1nku nad jeho hlavou. Na cel\u00e9 t\u00e9hle p\u00e1rty nemohla b\u00fdt jedin\u00e1 osoba p\u0159i smyslech, kter\u00e1 by se sna\u017eila o konverzaci s osam\u011bl\u00fdm cizincem.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi tady tak s\u00e1m? Nem\u011bl by ses p\u0159ipravovat na odpo\u010d\u00edt\u00e1v\u00e1n\u00ed s n\u011bk\u00fdm speci\u00e1ln\u00edm?“ Pronesl hlas za n\u00edm jasn\u011bj\u0161\u00edm t\u00f3nem, a v t\u011bch slovech byl jasn\u011b c\u00edtit \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
Bill s rozpozn\u00e1n\u00edm pootev\u0159el rty a srdce mu posko\u010dilo stejn\u011b jako v posledn\u00ed dob\u011b kolem Toma v\u017edy. „Ty jsi…“<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l a uvoln\u011bn\u011b obe\u0161el ty\u010d s \u010derstv\u00fdm kel\u00edmkem karamelov\u00e9 k\u00e1vy v ruk\u00e1ch. Bill k n\u011bmu v \u00fa\u017easu vzhl\u00e9dl, ohromen\u00fd, \u017ee v tuhle chv\u00edli na tomto m\u00edst\u011b na\u0161el p\u0159ed sebou st\u00e1t Toma.<\/div>\n
Neo\u010dek\u00e1van\u00e9, tohle nem\u011blo b\u00fdt n\u011bco jako poh\u00e1dka. „Jak jsi…?“<\/div>\n
„Nebylo to jednoduch\u00e9,“ \u0159ekl Tom, jeho \u00fasm\u011bv na okam\u017eik povadl, jak z toho \u00fasil\u00ed unaven\u011b zamrkal. M\u011bl pomoc, ale na konci byl pouze schopn\u00fd doufat, \u017ee n\u00e1hoda bude na jeho stran\u011b, a taky v\u010das. „Ale ty jsi p\u011bkn\u011b n\u00e1padn\u00fd charakter.“<\/div>\n
\n

Billovo b\u0159icho bojovalo proti explozi, jeho srde\u010dn\u00ed rytmus se zrychlil, v\u0161e v jeho t\u011ble se n\u00e1hle zbl\u00e1znilo. „Jo, no, n\u00e1hodou tady na n\u011bkoho \u010dek\u00e1m,“ \u0159ekl rozt\u0159esen\u011b, ani\u017e by si byl v\u011bdom toho, \u017ee se mu chv\u011bly rty a \u017ee po stran\u00e1ch sv\u00edral ruce v p\u011bst. „Jdi pry\u010d, Tome, nem\u00e1m chu\u0165 mluvit s n\u011bk\u00fdm takov\u00fdm, jako jsi ty.“ \u0158ekl to chab\u011b, a oba dva bez jak\u00fdchkoliv pochyb v\u011bd\u011bli, \u017ee to tak nemyslel.<\/p><\/div>\n

„Ach, okay, no, j\u00e1 ti nezaberu moc \u010dasu, v\u00ed\u0161. Vlastn\u011b jsem byl taky na cest\u011b n\u011bkoho naj\u00edt; sl\u00edbil jsem, \u017ee se tady dneska v noci s n\u011bk\u00fdm setk\u00e1m, a\u0165 u\u017e to bylo jakkoliv riskantn\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl Tom zamy\u0161len\u011b. „Jen jsem si t\u011b tady v\u0161iml a \u0159ekl jsem si, \u017ee bych ti n\u011bco vysv\u011btlil. Vypadal jsi tenkr\u00e1t ohledn\u011b Sterne p\u011bkn\u011b na\u0161tvan\u00fd.“<\/div>\n
„Tome…“<\/div>\n
„Ne\u0161el jsem do toho. Do t\u00e9 pr\u00e1ce, nen\u00ed to m\u016fj styl, opravdu. Najdu si jin\u00fd zp\u016fsob, jak vyd\u011blat jm\u011bn\u00ed. Pr\u00e1v\u011b te\u010f jsem zrovna stejn\u011b docela dob\u0159e zaji\u0161t\u011bn\u00fd.“ Tom ze sebe v\u0161e vysypal v jedn\u00e9 spojen\u00e9 v\u011bt\u011b, jak to cht\u011bl ze sebe dostat co nejrychleji. „Nen\u00ed zase tak t\u011b\u017ek\u00e9 naj\u00edt n\u011bkde kytaristu. Mo\u017en\u00e1 jen ty dob\u0159e vypadaj\u00edc\u00ed, ale jsem si jist\u00fd, \u017ee si beze m\u011b porad\u00ed. Ta hudba je p\u011bkn\u011b pr\u016fm\u011brn\u00e1 a jednoduch\u00e1 na hran\u00ed.“<\/div>\n
„Tome..“ Zopakoval Bill, sna\u017eil se nenechat sv\u016fj pohled rozpt\u00fdlit kr\u00e1sn\u00fdm kv\u011btem gard\u00e9nie, kter\u00e1 Tomovi vykukovala z p\u0159edn\u00ed kapsy.<\/div>\n
\n

„Do\u0161lo mi, \u017ee bude\u0161 p\u011bkn\u011b na\u0161tvan\u00fd za to, \u017ee jsem tenkr\u00e1t v noci zmizel, a j\u00e1 se za to v\u00e1\u017en\u011b omlouv\u00e1m. Jen jsem pot\u0159eboval n\u011bjak\u00fd \u010das, proto\u017ee jsem vy\u0161iloval, a je to v\u00e1\u017en\u011b hloup\u00e9, opravdu zatracen\u011b hloup\u00e9, ale zrovna jsem zjistil n\u011bjak\u00e9 v\u011bci, a tob\u011b bylo tak mizern\u011b, a b\u016fh v\u00ed, \u017ee jsem si nemyslel, \u017ee bych se dok\u00e1zal kontrolovat-„<\/p><\/div>\n

„Tome<\/em>,“ \u0159ekl Bill r\u00e1zn\u011b, jednou rukou uchopil Tomovu tv\u00e1\u0159 a palcem a prost\u0159edn\u00ed\u010dkem mu zm\u00e1\u010dkl z obou stran \u00fasta, aby zaujal jeho pozornost. Tom okam\u017eit\u011b zmlknul, neschopen mluvit pod stiskem Billov\u00fdch prst\u016f na jeho rtech.<\/div>\n
Bill ruku s povzdechem spustil a sna\u017eil se potla\u010dit krev pulzuj\u00edc\u00ed v jeho u\u0161\u00edch. Hluk kolem nich vzrostl na nezm\u011b\u0159iteln\u00fd level a on v\u011bd\u011bl, \u017ee nov\u00fd rok nastane u\u017e za p\u00e1r minut. „Pokud… nejsi ten, na koho \u010dek\u00e1m, tak t\u011b pouze \u017e\u00e1d\u00e1m, abys m\u011b pro dne\u0161n\u00ed noc nechal na pokoji. Pros\u00edm.“ T\u011b\u017ece polkl, hrdlo m\u011bl sev\u0159en\u00e9.<\/div>\n
\n

Tom se zhluboka nadechl a na moment kopnul \u0161pi\u010dkou boty do zem\u011b, jak sb\u00edral kur\u00e1\u017e k promluven\u00ed. „No, pokud hled\u00e1\u0161 sv\u00e9ho dobr\u00e9ho kamar\u00e1da, pak j\u00e1 to nejsem,“ \u0159ekl Billovi, jeho v\u00fdraz byl zcela v\u00e1\u017en\u00fd, jak polo\u017eil kel\u00edmek na betonov\u00fd podstavec obj\u00edmaj\u00edc\u00ed z\u00e1kladnu lampy. „Nechci b\u00fdt kamar\u00e1d s n\u011bk\u00fdm, jako jsi ty, Bille.“ Billovi poklesl \u017ealudek, Tomova t\u011b\u017ek\u00e1 slova byla p\u0159ipom\u00ednkou ned\u00e1vn\u00e9, a p\u0159itom u\u017e tak vzd\u00e1len\u00e9 chv\u00edle. Tom je nikdy nepronesl, ne tak jako Bill, a nyn\u00ed si uv\u011bdomil, jak bolestiv\u011b zn\u011bly. A je\u0161t\u011b v\u00edce od n\u011bkoho, koho jste opravdu cht\u011bli m\u00edt r\u00e1di. „Nemohl jsem uv\u011b\u0159it, \u017ee n\u011bkdo, kdo si o mn\u011b o\u010dividn\u011b myslel jen to \u0161patn\u00e9, se z\u00e1rove\u0148 uk\u00e1zal b\u00fdt jedn\u00edm z m\u00fdch nejlep\u0161\u00edch p\u0159\u00e1tel.“ Tom bojoval se slovy b\u011bhem posledn\u00edch t\u0159iceti vte\u0159in odpo\u010d\u00edt\u00e1v\u00e1n\u00ed, ale z\u016fst\u00e1val odhodlan\u00fd. „A dokonce kdy\u017e u\u017e jsem o tob\u011b v\u011bd\u011bl v\u0161echno, od film\u016f, kter\u00e9 m\u00e1\u0161 r\u00e1d, p\u0159es tv\u00e9 politick\u00e9 n\u00e1zory, a\u017e po zatracen\u00e9 mno\u017estv\u00ed cukru, kter\u00e9 si d\u00e1v\u00e1\u0161 do k\u00e1vy,“ \u0159ekl a uk\u00e1zal ke kou\u0159\u00edc\u00edmu kel\u00edmku vedle nich, „pot\u00e9, co u\u017e v\u00edm, co d\u011bl\u00e1\u0161, jak\u00e9 nos\u00ed\u0161 oble\u010den\u00ed a jak se chov\u00e1\u0161, kdy\u017e se sv\u011bt kolem tebe rozpad\u00e1, st\u00e1le na \u00fapln\u00e9m konci nechci b\u00fdt tv\u016fj kamar\u00e1d, Rede.“<\/p><\/div>\n

\n

Bill sebou trhnul, slzy mu unikaly p\u0159es chab\u00e9 bari\u00e9ry, kter\u00e9 vystavil, zat\u00edmco si rukou p\u0159ikryl \u00fasta, aby p\u0159estal vyd\u00e1vat zvuky, kter\u00e9 by stejn\u011b nebyly sly\u0161et. Tomova slova skon\u010dila lehce zlomen\u011b, p\u0159esto se mu da\u0159ilo dr\u017eet se pohromad\u011b. „P\u0159esto jsem p\u0159i\u0161el hledat. Tebe v tom stupidn\u00edm tri\u010dku, ani jsi p\u0159itom nedr\u017eel to kafe, jak jsi sl\u00edbil, \u017ee bude\u0161. \u0158ekl jsi mi, abych p\u0159i\u0161el naj\u00edt n\u011bkoho, koho jsem nikdy nevid\u011bl, v n\u011bkolika tis\u00edcov\u00e9m davu… ty opravdu zasran\u011b v\u00ed\u0161, jak n\u011bkoho nasm\u011brovat.“<\/p><\/div>\n

Bill popotahoval, zmrzl\u00fd a nev\u011b\u0159\u00edcn\u00fd, a jak v\u0161e kolem nich vybouchlo, tancovalo, j\u00e1salo, vibrovalo a zvonilo, Tom jednodu\u0161e pokr\u010dil rameny a otev\u0159el n\u00e1ru\u010d. Bill to pozv\u00e1n\u00ed \u0161\u0165astn\u011b p\u0159ijal a omotal pa\u017ee kolem sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele<\/em>.<\/div>\n
Tom to neprotahoval; \u010dekal na tu nejlep\u0161\u00ed \u010d\u00e1st, kdy mu Bill odpust\u00ed a d\u00e1 mu to, co cht\u011bl v nov\u00e9m roce nejv\u00edce. Ot\u0159el o sebe jejich nosy a set\u0159el slzy, kter\u00e9 n\u00e1le\u017eely n\u011b\u010demu, co nebylo rozlou\u010den\u00ed. „Tohle nen\u00ed sbohem, je to ahoj, ty hloup\u00fd.“ A\u010dkoliv by to st\u00e1le mohlo b\u00fdt nav\u017edy, pokud chce\u0161.<\/em><\/div>\n
Bill vzdychl proti jeho rt\u016fm a bojoval proti dal\u0161\u00edmu n\u00e1poru \u00falevn\u00fdch slz, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom m\u00e1 pravdu, ale jednodu\u0161e byl neschopn\u00fd odpov\u011bd\u011bt n\u011bco smyslupln\u00e9ho.<\/div>\n
\n

„Slib mi, \u017ee nikdy nebudeme kamar\u00e1di,“ promluvil Tom proti Billov\u00fdm rt\u016fm, a Bill lehce pot\u0159\u00e1sl hlavou, jeho vlhk\u00e9 o\u010di byly zafixov\u00e1ny na ty pat\u0159\u00edc\u00ed jeho nejcenn\u011bj\u0161\u00edmu d\u016fv\u011brn\u00edkovi. Osob\u011b, o kter\u00e9 v\u011bd\u011bl \u00fapln\u011b v\u0161echno, byla to osoba, kter\u00e1 mohla zmapovat jeho mysl zpam\u011bti, a ta soba nyn\u00ed dr\u017eela jeho pohled bez jedin\u00e9ho mrknut\u00ed. Bill nemohl uv\u011b\u0159it tomu, jak\u00e9 m\u011bl po celou dobu zatracen\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed. Zajal Tomovy tepl\u00e9 rty v novoro\u010dn\u00edm polibku, na kter\u00fd nikdy nezapomene, jeho jazyk nezav\u00e1hal a na\u0161el si cestu do Tomov\u00fdch \u00fast v tich\u00e9m p\u0159\u00edslibu, \u017ee nikdy, nikdy nebudou p\u0159edst\u00edrat, \u017ee jsou jen kamar\u00e1di.<\/p><\/div>\n

Mohl se zeptat na celou to vz\u00e1jemnou v\u00edru v to, \u017ee prav\u00e1 l\u00e1ska ve skute\u010dnosti neexistuje. Tom mu dal odpov\u011b\u010f v dechberouc\u00edm ope\u010dov\u00e1v\u00e1n\u00ed jeho rt\u016f, \u017ee zat\u00edmco TD m\u011bl sv\u00e9 pochybnosti, tak Tom opravdu ne.<\/div>\n
Bill, tisknouc\u00ed se k b\u00edl\u00fdm okv\u011btn\u00edm l\u00edstk\u016fm mezi jejich t\u011bly, usoudil, \u017ee by se Red mohl trochu rozveselit a nau\u010dit se tomu v\u011b\u0159it taky.<\/p>\n

autor: Estricnina<\/span><\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/span><\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/span><\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Estricnina O n\u011bkolik dn\u00ed pozd\u011bji nesl Bill v ruk\u00e1ch sv\u016fj kab\u00e1t a nedbal p\u0159itom na sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky dopadaj\u00edc\u00ed na jeho hol\u00e9 pa\u017ee. Obloha u\u017e z\u00e1\u0159ila kr\u00e1lovskou mod\u0159\u00ed a balancovala na sam\u00e9m okraji toho dne, a d\u016fsledkem toho i na okraji cel\u00e9ho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[675],"tags":[],"class_list":["post-919","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-berlin-anonymous"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/919","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=919"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/919\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=919"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=919"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=919"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}