{"id":9194,"date":"2011-03-06T18:00:00","date_gmt":"2011-03-06T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9171"},"modified":"2011-03-06T18:00:00","modified_gmt":"2011-03-06T17:00:00","slug":"living-behind-a-wall-of-glass-7","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/06\/living-behind-a-wall-of-glass-7\/","title":{"rendered":"Living Behind A Wall Of Glass 7."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Nech ho!“ Za\u0159val Bill, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b vzpamatoval a za\u010dal se sb\u00edrat ze zem\u011b. \u010cin, k n\u011bmu\u017e se odhodlal, by se dal pova\u017eovat za odv\u00e1\u017en\u00fd. On, co byl jak za gro\u0161 kudla, jak \u0159\u00edk\u00e1vala babi\u010dka dvoj\u010dat, s\u00e1m proti Stefanovi a jeho kump\u00e1n\u016fm. Za jin\u00fdch okolnost\u00ed by se mo\u017en\u00e1 ani neodv\u00e1\u017eil, mo\u017en\u00e1 by se i b\u00e1l. I kdy\u017e strach p\u0159ece jen m\u011bl, uv\u011bdomoval si jej. Nestrachoval se v\u0161ak o sebe, n\u00fdbr\u017e o Toma. Nech\u00e1pal, kde se v n\u011bm bralo tolik odvahy, tolik s\u00edly.<\/div>\n
<\/div>\n
„Vypadni od n\u011bj, kret\u00e9ne!“ Hrub\u011b odstr\u010dil hromotluka, kter\u00fd byl nejbl\u00ed\u017ee Tomovi, a p\u0159id\u0159epl si k n\u011bmu. Bratr se choulil do klub\u00ed\u010dka, bezbrann\u00fd le\u017eel u nohou t\u011bch pitomc\u016f, kte\u0159\u00ed se div nev\u00e1leli sm\u00edchy a n\u00e1ramn\u011b se bavili pohledem, jen\u017e se jim nab\u00edzel. Bill, a\u010d na to nevypadal, se pr\u00e1t um\u011bl. Nevyhled\u00e1val rva\u010dky, ale bylo-li by to nutn\u00e9, dok\u00e1zal by se protivn\u00edkovi ubr\u00e1nit. Jen\u017ee v tomhle p\u0159\u00edpad\u011b to bylo jin\u00e9. P\u0159esila byla p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e1 a jedin\u00e9, o co v tuto chv\u00edli \u0161lo, bylo u\u0161et\u0159it Toma bolesti, kterou by mu mohly r\u00e1ny zp\u016fsobit.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill nevid\u011bl jinou mo\u017enost, jak tak u\u010dinit, ne\u017e s\u00e1m mu poslou\u017eit jako ochrann\u00fd \u0161t\u00edt. Dal\u0161\u00ed r\u00e1na, ta od Stefana, tedy dopadla na jeho z\u00e1da. Chlapec zast\u00e9nal bolest\u00ed a jeho obli\u010dej se v jej\u00edm d\u016fsledku zk\u0159ivil do nehezk\u00e9 grimasy. Nehnul se v\u0161ak ani o kousek, byl odhodlan\u00fd vydr\u017eet. Tom za nic nemohl, ti namachrovan\u00ed blbe\u010dci nesn\u00e1\u0161eli Billa, kter\u00fd odm\u00edtal dopustit, aby za nevra\u017eivost, je\u017e mezi nimi panovala, platilo i jeho dvoj\u010de.<\/p>\n<\/div>\n
„Nech\u00e1te toho, sy\u010d\u00e1ci!“ Ozval se mu\u017esk\u00fd k\u0159ik, kdy\u017e u\u017e se \u010dernovlas\u00fd chlapec p\u0159ipravoval na dal\u0161\u00ed \u00fader. „Kli\u010fte se odsud!“ N\u011bkolik vte\u0159in trvalo, ne\u017e se Bill odhodlal otev\u0159\u00edt o\u010di a pod\u00edvat se, kdo je zachr\u00e1nil. Mu\u017e, p\u0159ibli\u017en\u011b v letech jejich otce, st\u00e1l opod\u00e1l a rozzloben\u011b se d\u00edval za skupinkou vzdaluj\u00edc\u00edch se kluk\u016f, kte\u0159\u00ed na n\u011bj p\u0159es rameno n\u011bco pok\u0159ikovali. Mlad\u00edk se na n\u011bj vd\u011b\u010dn\u011b usm\u00e1l. Kolem pro\u0161lo n\u011bkolik lid\u00ed a \u017e\u00e1dn\u00fd nic ne\u0159ekl. Ta lhostejnost byla a\u017e zar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed. Kdyby se tam v\u00e1leli v kalu\u017ei krve a \u017eadonili o pomoc, ka\u017ed\u00fd druh\u00fd by kolem nich bez pov\u0161imnut\u00ed proplul a \u0161el si po sv\u00fdch.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Zmetci jedni.“ Ulevil si mu\u017e a vykro\u010dil k chlapc\u016fm. Bill se instinktivn\u011b p\u0159isunul bl\u00ed\u017ee k Tomovi, p\u0159esto\u017ee nebezpe\u010d\u00ed u\u017e pominulo. Z\u00e1\u017eitek byl p\u0159ece jen p\u0159\u00edli\u0161 \u010derstv\u00fd. Sly\u0161el, jak sourozenec vyd\u00e1v\u00e1 n\u011bjak\u00e9 zvuky, o jejich\u017e v\u00fdznamu nemusel dlouho rozm\u00fd\u0161let.<\/div>\n
„Tome\u2026“ Zlehka se dotkl jeho hlavy, co\u017e d\u011blat nem\u011bl, Tom toti\u017e zaje\u010del a za\u010dal se k\u00fdvat ze strany na stranu. Billovi bylo do breku a p\u0159ipadal si hrozn\u011b bezmocn\u00fd. Litoval, \u017ee nikdy nevyslechl rodi\u010de. Kdyby to ud\u011blal, v\u011bd\u011bl by alespo\u0148 trochu, jak se nyn\u00ed zachovat, jak d\u00e1t bratrovi najevo, \u017ee u\u017e mu nic nehroz\u00ed a \u017ee je v bezpe\u010d\u00ed. Otec by to v\u011bd\u011bl. Jen\u017ee copak mu m\u016f\u017ee volat a popisovat, co se stalo? Zaprv\u00e9 na to nebyl \u010das a zadruh\u00e9 by ho p\u0159i nejbli\u017e\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti za\u0161krtil. Musel tedy jednat intuitivn\u011b. Ignoroval zv\u00eddav\u00fd a z\u00e1rove\u0148 t\u00e1zav\u00fd pohled jejich zachr\u00e1nce a znovu a co nejklidn\u011bj\u0161\u00edm t\u00f3nem, jak\u00fd mu situace dovolovala, promluvil k bratrovi: „Tommy, je to dobr\u00e9. Sly\u0161\u00ed\u0161? Dobr\u00e9.“ St\u00e1le dokola opakoval posledn\u00ed slovo a s \u00falevou zji\u0161\u0165oval, \u017ee Tom sebou pomalu p\u0159est\u00e1v\u00e1 \u0161\u00edt. Kdy\u017e k n\u011bmu kone\u010dn\u011b vzhl\u00e9dl, bodlo jej u srdce. Ty o\u010di, v nich\u017e o\u010dek\u00e1val strach, zrcadlily tolik d\u016fv\u011bry. D\u016fv\u011bry k n\u011bmu.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
Simone, listuj\u00edc\u00ed \u010dasopisem, kone\u010dn\u011b zaslechla rachot kl\u00ed\u010d\u016f v z\u00e1mku, d\u00edk n\u011bmu\u017e poznala, \u017ee se jej\u00ed chlapci vrac\u00ed. Sama byla zv\u011bdav\u00e1, jak pro\u017eili dne\u0161n\u00ed odpoledne. V\u0161imla si, \u017ee se v posledn\u00edch dnech mezi nimi n\u011bco zm\u011bnilo, \u017ee si byli o pozn\u00e1n\u00ed bl\u00ed\u017ee a \u017ee Bill neprskal, kdy\u017e mu n\u011bco \u0159\u00edkal, ale trp\u011bliv\u011b a zaujat\u011b naslouchal. Tom mluvil hodn\u011b a r\u00e1d. Ov\u0161em pro druhou stranu bylo komplikovan\u00e9 s n\u00edm hovo\u0159it, jeliko\u017e \u010dasto sk\u00e1kal do \u0159e\u010di a nev\u0161\u00edmal si, zda doty\u010dn\u00e9ho zaj\u00edm\u00e1, o \u010dem se bav\u00ed. P\u0159ekvapovalo ji, \u017ee Bill za tak kr\u00e1tkou domu dok\u00e1zal p\u0159ij\u00edt na to, jak v\u00e9st s bratrem rozhovor. D\u0159\u00edve s n\u00edm nemluvil v\u016fbec. Kdy\u017e u\u017e ke kontaktu do\u0161lo, k\u0159i\u010del na n\u011bj. Nyn\u00ed pomalu odhaloval tajemstv\u00ed komunikace s \u010dlov\u011bkem, kter\u00fdm byl jeho bratr. Samoz\u0159ejm\u011b ho sem tam zasko\u010dilo, \u017ee se bavili o jednom t\u00e9matu a zni\u010dehonic Tom za\u010dal pov\u00eddat o n\u011b\u010dem, co s p\u0159ede\u0161l\u00fdm v\u016fbec nesouviselo. Bylo to proto, \u017ee neum\u011bl \u0159\u00edct „tomu nerozum\u00edm“ \u010di „nev\u00edm“, jeliko\u017e by si p\u0159ipadal hloup\u011b a on necht\u011bl b\u00fdt v o\u010d\u00edch ostatn\u00edch za hlup\u00e1ka. Z toho d\u016fvodu sto\u010dil hovor tam, kde m\u011bl pevnou p\u016fdu pod nohama.<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159es to v\u0161echno v\u0161ak byla p\u0159ekvapena nal\u00e9havost\u00ed a prosbami, aby je nechala j\u00edt. Nakonec uznala, \u017ee by nebylo dobr\u00e9, br\u00e1nit jejich sbli\u017eov\u00e1n\u00ed. M\u011bla samoz\u0159ejm\u011b strach, b\u00e1la se o oba, p\u0159esto v\u0161ak byly obavy o mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de, o Toma, v n\u011b\u010dem jin\u00e9. Sv\u011bt venku a lid\u00e9 v n\u011bm nerozum\u011bli jemu a on zase jim. Bylo to, jako by byl uv\u011bzn\u011bn v bublin\u011b, je\u017e mu na jednu stranu zaji\u0161\u0165ovala jakousi neviditelnou ochranu, proto\u017ee spoustu v\u011bc\u00ed si nep\u0159ipou\u0161t\u011bl, ale na druhou stranu mu \u017eivot komplikovala, nebo\u0165 byla neproniknuteln\u00e1 a nikdo, a\u010d se sna\u017eil sebev\u00edc, se do n\u00ed nedostal. V koutku du\u0161e v\u017edy doufala, \u017ee by jej\u00ed star\u0161\u00ed syn mohl b\u00fdt t\u00edm, komu se to jednou povede. A doufat nep\u0159estala, p\u0159esto\u017ee se mnohokr\u00e1t setkala s n\u00e1zorem, \u017ee Tom nen\u00ed schopen navazovat kvalitn\u00ed mezilidsk\u00e9 vztahy. Nev\u011b\u0159ila a v\u011b\u0159it odm\u00edtala. A m\u011bla pravdu, Bill si k n\u011bmu na\u0161el cestu a pomalu se s bratrem pozn\u00e1vali a sbli\u017eovali.<\/div>\n
<\/div>\n
„U\u017e v\u00e1s o\u010de\u2026 Bille!“ Vyjekla, kdy\u017e spat\u0159ila, jak vypad\u00e1. P\u0159esto\u017ee mlad\u00edk hned odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159, jej\u00edm o\u010d\u00edm neunikl natekl\u00fd ret a mod\u0159ina. Stejn\u011b tak si v\u0161imla jeho \u0161pinav\u00e9ho oble\u010den\u00ed. „Ty ses pral!“ \u017dena se prstem pokusila nadzvednout chlapcovu sklopenou hlavu, ale ucukl.<\/div>\n
„Nepral.“ Odv\u011btil a chystal se kolem n\u00ed prosmeknout, jen\u017ee jej zadr\u017eela.<\/div>\n
„A co to\u2026“ Boj\u00e1cn\u011b vzhl\u00e9dl a uvid\u011bl matku, jak z\u00edr\u00e1 na Toma, kter\u00fd byl rovn\u011b\u017e \u0161pinav\u00fd a m\u011bl i roztr\u017een\u00e9 kalhoty.<\/div>\n
Simone si zhluboka oddechla, kdy\u017e se ujistila, \u017ee je Tom v po\u0159\u00e1dku. Nikde nem\u011bl ani \u0161kr\u00e1bnut\u00ed, ov\u0161em o Billovi se tohle tvrdit nedalo. Oto\u010dila se tedy ke star\u0161\u00edmu dvoj\u010deti, jemu\u017e zahradila cestu a zabr\u00e1nila mu tak v odchodu.<\/div>\n
„Tak vysv\u011btl\u00ed\u0161 mi, kde jsi k tomu p\u0159i\u0161el?“<\/div>\n
„Nikde.“ Odbyl ji.<\/div>\n
„Bille?“ Simone si zalo\u017eila ruce na prsou a \u010dekala. Bill tenhle t\u00f3n znal, oslovovala ho tak, jen kdy\u017e m\u011bla podez\u0159en\u00ed, \u017ee n\u011bco provedl. Kdy\u017e jako d\u00edt\u011b rozbil jej\u00ed obl\u00edben\u00fd hrnek. Kdy\u017e byl drz\u00fd na sousedku, kter\u00e1 to zatepla vyslepi\u010dila Simone. Kdy\u017e dostal napomenut\u00ed t\u0159\u00eddn\u00edho u\u010ditele za nevhodn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed, a jak \u0159ekl u\u010ditel, laxn\u00ed p\u0159\u00edstup ke \u0161kole. Ve v\u0161ech t\u0159ech a je\u0161t\u011b mnoha dal\u0161\u00edch p\u0159\u00edpadech pou\u017eila ten sam\u00fd t\u00f3n jako nyn\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee j\u00ed nem\u016f\u017ee \u0159\u00edct pravdu, a zrovna tak si byl jist\u00fd, \u017ee ji z n\u011bj nakonec p\u0159ece jen vyp\u00e1\u010d\u00ed. Na to znal svou matku a\u017e moc dob\u0159e. Jakmile se j\u00ed n\u011bco nezd\u00e1lo, vydr\u017eela to z n\u011bj dolovat \u00factyhodnou dobu, dokud nedostala odpov\u011b\u010f na polo\u017eenou ot\u00e1zku, ji\u017e pova\u017eovala za pravdivou. Za\u017eil to n\u011bkolikr\u00e1t a podv\u011bdom\u011b tu\u0161il, \u017ee ho to \u010dek\u00e1 znovu.<\/div>\n
„Nedorozum\u011bn\u00ed.“ Pokr\u010dil rameny. Pohled, jen\u017e mu byl vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u011bnov\u00e1n, pochopil, jak byl my\u0161len. To ‚nel\u017ei‘ tam \u0161lo n\u00e1dhern\u011b vid\u011bt. Jen\u017ee on lh\u00e1t musel, nem\u011bl jinou mo\u017enost.<\/div>\n
Tom se zni\u010dehonic roze\u0161el a bez jedin\u00e9ho slova zam\u00ed\u0159ily jeho kroky do ob\u00fdv\u00e1ku. Po chvilce se ozval zvuk pu\u0161t\u011bn\u00e9 televize a zn\u011blka jednoho z po\u0159ad\u016f, kter\u00fd pravideln\u011b sledoval. Bill znerv\u00f3zn\u011bl. Posledn\u00ed, co cht\u011bl, bylo z\u016fstat s matkou o samot\u011b.<\/div>\n
„Poj\u010f se mnou.“ Vyzvala Simone chlapce a vykro\u010dila sm\u011brem ke kuchyni. V\u011bd\u011bl, \u017ee za n\u00ed mus\u00ed j\u00edt, nebylo zbyt\u00ed. Se sklopenou hlavou jako kaj\u00edc\u00ed se h\u0159\u00ed\u0161n\u00edk se po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch objevil na prahu kuchyn\u011b. Matka st\u00e1la u linky, o n\u00ed\u017e se op\u00edrala z\u00e1dy, \u010d\u00edm\u017e navozovala p\u0159esn\u011b tu atmosf\u00e9ru, kterou nesn\u00e1\u0161el. Nejrad\u011bji by j\u00ed \u0159ekl, \u017ee je to jeho v\u011bc a jej\u00ed zbyte\u010dn\u00e1 starost, ale uv\u011bdomoval si, \u017ee to nesm\u00ed, nechce-li ji vyto\u010dit. Nesm\u00ed ani lh\u00e1t. Kdyby byl Tom jako ka\u017ed\u00fd jin\u00fd bratr, mohl by jej poprosit, aby le\u017e, kterou by si vymyslel, podpo\u0159il. Jen\u017ee jak m\u016f\u017ee \u017e\u00e1dat n\u011bco takov\u00e9ho po sv\u00e9m sourozenci. V\u017edy\u0165 ani nev\u00ed, jestli Tom um\u00ed lh\u00e1t. B\u016fhv\u00ed, zda v\u00ed, co le\u017e v\u016fbec je. Pravdu \u0159\u00edct nesm\u00ed, lh\u00e1t nem\u016f\u017ee. Co tedy d\u011blat?<\/div>\n
<\/div>\n
„Kdo ti to provedl?“ Simone to nevydr\u017eela a musela se zeptat. Dlouh\u00e9 chv\u00edle si prohl\u00ed\u017eela sv\u00e9ho syna, jen\u017e st\u00e1l, civ\u011bl do podlahy a odm\u00edtal se na ni pod\u00edvat. „A pro\u010d jste oba jak \u010du\u0148ata?“<\/div>\n
„Mami, to\u2026“<\/div>\n
„Nic nen\u00ed, j\u00e1 v\u00edm. Je to jen nedorozum\u011bn\u00ed, vi\u010f?“<\/div>\n
„Ano.“ K\u00fdvnul a kone\u010dn\u011b vzhl\u00e9dl. V\u00fdraz, kter\u00fd nyn\u00ed m\u011bla jindy mil\u00e1 tv\u00e1\u0159 jeho matky, nem\u011bl r\u00e1d. U\u017e jako d\u00edt\u011b nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e se tv\u00e1\u0159ila takto. V\u011bd\u011bl, \u017ee se zlob\u00ed a \u017ee v\u00ed, \u017ee j\u00ed l\u017ee.<\/div>\n
„Oba jste \u0161pinav\u00ed, ty m\u00e1\u0161 rozbitou pusu\u2026 Neud\u011blal to Tom, \u017ee ne?“ Sice odm\u00edtala mo\u017enost, \u017ee by to mohla b\u00fdt pravda, ale musela ji p\u0159ipustit. Byla si v\u011bdoma, \u017ee se u Toma mohou objevit zn\u00e1mky agrese. Upozor\u0148oval ji na to nejen J\u00f6rg, ale i dal\u0161\u00ed odborn\u00edci. V\u0161ak u\u017e se to jednou stalo.<\/div>\n
<\/div>\n
Kluci si jako mal\u00ed hr\u00e1li s kostkami. Zat\u00edmco Tom je rovnal do \u0159ad, Bill za n\u00edm lezl po \u010dty\u0159ech a rozhazoval je. Zvoniv\u011b se u toho sm\u00e1l, jednu po druh\u00e9 bral do rukou a odhazoval stranou. Simone nechala kluky si hr\u00e1t a d\u00e1l se v\u011bnovala svoj\u00ed pr\u00e1ci, od n\u00ed\u017e ji najednou vytrhl d\u011btsk\u00fd pl\u00e1\u010d. Kdy\u017e vb\u011bhla do m\u00edstnosti, na\u0161la Toma, jak dr\u017e\u00ed v ruce kostku, nespokojen\u011b muml\u00e1 a Billa, kter\u00fd se dr\u017eel za hlavu, po tv\u00e1\u0159\u00edch se mu valily slzy a k\u0159i\u010del. Netrvalo dlouho, aby pochopila, co se stalo. Bill se sna\u017eil p\u0159it\u00e1hnout pozornost bratra a p\u0159im\u011bt ho ke h\u0159e, jen\u017ee Tom o n\u011bj nest\u00e1l. Necht\u011bl si s n\u00edm hr\u00e1t, z\u00e1bavn\u00e9 pro n\u011bj bylo v\u0161echny v\u011bci rozestavovat a \u0159adit, ne hra s bratrem. Nem\u011bl o ni z\u00e1jem, Bill si toti\u017e v\u017edycky cht\u011bl br\u00e1t v\u011bci, kter\u00e9 on tak pracn\u011b srovnal. Co\u017e ud\u011blal i te\u010f a byl za to potrest\u00e1n. Bylo to jen jednou jedinkr\u00e1t, v\u00edckr\u00e1t se to neopakovalo, ale p\u0159ece jen se to stalo.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne, ne,“ za\u010dal drmolit Bill, „Tom to nebyl, fakt ne.“<\/div>\n
„Bille, kdyby ti to ud\u011blal Tom, \u0159ekl bys mi to, \u017ee ano?“ Vsadila by se, \u017ee kdyby mu tu samou ot\u00e1zku polo\u017eila v den, kdy Tom p\u0159ijel, odpov\u011bd\u011bl by, \u017ee ano. Te\u010f v\u0161ak Simone n\u011bco \u0159\u00edkalo, \u017ee i kdyby mu to ud\u011blal bratr, pop\u0159el by to. „N\u011bco takov\u00e9ho bychom j\u00e1 a tv\u016fj otec museli v\u011bd\u011bt. S Tomem je to jinak ne\u017e s ostatn\u00edmi. Rozum\u00edme si?“<\/div>\n
„\u0158ekl bych ti to. On to nebyl, sta\u010d\u00ed?“ Zeptal se otr\u00e1ven\u011b Bill. Necht\u011bl o tom mluvit. Cht\u011bl p\u0159i p\u0159\u00edjezdu otci n\u011bco navrhnout, jen\u017ee s takovou ho po\u0161le do h\u00e1je a ne, \u017ee mu na to k\u00fdvne.<\/div>\n
„Nesta\u010d\u00ed.“ Zavrt\u011bla Simone hlavou. „Chci v\u011bd\u011bt, co se stalo. Jsem tvoje matka a\u2026“ Mlad\u00edk obr\u00e1til o\u010di v sloup. P\u0159esn\u011b na tohle \u010dekal. P\u0159edn\u00e1\u0161ka o tom, \u017ee je jeho matka a m\u00e1 pr\u00e1vo v\u011bd\u011bt, co jej\u00ed syn d\u011bl\u00e1 ve voln\u00e9m \u010dase, s k\u00fdm se st\u00fdk\u00e1 a tak d\u00e1le, bylo posledn\u00ed, co mu chyb\u011blo. Pokra\u010dovalo to toti\u017e upozorn\u011bn\u00edm, \u017ee p\u0159ijde-li jej\u00ed neplnolet\u00e9 d\u00edt\u011b dom\u016f v tomhle stavu, je p\u0159irozen\u00e9, \u017ee chce v\u011bd\u011bt, kdo mu to provedl. Byl podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd, vystresovan\u00fd a nad\u00e1val s\u00e1m sob\u011b, \u017ee vystavil Toma takov\u00e9mu z\u00e1\u017eitku. Celou cestu dom\u016f nemluvil, a\u010d se s n\u00edm Bill sna\u017eil bavit. Jen nesl krabici s iPodem, kter\u00fd byl jist\u011b rozbit\u00fd, proto\u017ee na n\u011bj ti tupci dupli, a ml\u010del. Billova obava, co se v Tomovi odehr\u00e1v\u00e1, nar\u016fstala z vte\u0159iny na vte\u0159inu. Byl \u0161ikanovan\u00fd ve \u0161kole, a p\u0159esto\u017ee se nebr\u00e1nil a sn\u00e1\u0161el \u00fatoky jen proto, aby si jej v\u0161\u00edmali, mohla mu to tato ud\u00e1lost p\u0159ipomenout.<\/div>\n
<\/div>\n
„Potkali jsme partu idiot\u016f, postrkovali n\u00e1s a dostal jsem p\u0159es hubu. Spokojen\u00e1?“ Vyp\u00e1lil na ni nakonec pravdu.<\/div>\n
„Co pros\u00edm?“ Vyjekla Simone. „Tom\u2026“<\/div>\n
„Mami, nic mu nen\u00ed. Je\u2026“<\/div>\n
„Bille, uv\u011bdomuje\u0161 si, jak se to na n\u011bm mohlo podepsat? Sl\u00edbil jsi mi, \u017ee\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 si to sakra uv\u011bdomuju!“ Vyk\u0159ikl chlapec. „Jen do n\u011bj str\u010dili, ale nezbili ho.“<\/div>\n
„Jen do n\u011bj str\u010dili? To ti p\u0159ijde m\u00e1lo?“ Simone nev\u011b\u0159ila sv\u00fdm u\u0161\u00edm. Po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed obavy o Billa p\u0159e\u0161ly v hn\u011bv. Rozzlobil ji. V\u016fbec nepova\u017eoval za nutn\u00e9 ji informovat, v jak\u00e9 stresuj\u00edc\u00ed situaci se jeho bratr ocitl. Nemohla uv\u011b\u0159it, \u017ee by Bill byl a\u017e takhle nezodpov\u011bdn\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tys tam nebyla, v\u016fbec nic nev\u00ed\u0161. Byli jsme tam sami dva! Br\u00e1nil jsem ho, aby mu nic neprovedli. M\u011b zml\u00e1tili, kdy\u017e jsem chr\u00e1nil Toma. M\u011b! Ale jsem r\u00e1d, \u017ee jsem ho dok\u00e1zal ochr\u00e1nit.“ Po t\u011bchto slovech vyb\u011bhnul z kuchyn\u011b, b\u011bhem chv\u00edle zdolal schody vedouc\u00ed do patra a nato se ozvalo pr\u00e1sknut\u00ed dve\u0159mi. Simone osam\u011bla. V kuchy\u0148sk\u00e9m pultu hledala oporu, kterou te\u010f pot\u0159ebovala ze v\u0161eho nejv\u00edce. Kolena se pod n\u00ed t\u0159\u00e1sla, jeden cit v n\u00ed p\u0159eb\u00edjel druh\u00fd. Na jednu stranu se cht\u011bla na Billa zlobit, \u017ee to z n\u011bj musela dolovat a \u017ee j\u00ed to ne\u0159ekl s\u00e1m od sebe, p\u0159esto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee je Tom jin\u00fd a jak\u00e9 n\u00e1sledky by to mohlo m\u00edt. Na druhou stranu j\u00ed ho bylo l\u00edto.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, pov\u011bz mi, bol\u00ed t\u011b n\u011bco?“ Simone se jak\u017e tak\u017e uklidnila a okam\u017eit\u011b vyrazila zkontrolovat sv\u00e9ho syna. Tom sed\u011bl na pohovce, o\u010di m\u011bl up\u0159en\u00e9 na obrazovku a kroutil si prsty na rukou. P\u016fsobil dojmem, \u017ee ji v\u016fbec nevn\u00edm\u00e1.<\/div>\n
„Tome, ptala jsem se, jestli t\u011b n\u011bco bol\u00ed.“ Zeptala se u\u017e o pozn\u00e1n\u00ed nal\u00e9hav\u011bji.<\/div>\n
„Ne.“ Odv\u011btil, ani\u017e by odtrhl pohled od televize. Simone se chystala zeptat, zda mu ti kluci ubl\u00ed\u017eili, jen\u017ee k tomu nedostala p\u0159\u00edle\u017eitost. Po\u0159ad skon\u010dil, Tom vypnul televizi a vstal. Prosmekl se kolem n\u00ed a svou kol\u00e9bavou ch\u016fz\u00ed opustil m\u00edstnost. Kdy\u017e byl mal\u00fd kluk, p\u0159ipom\u00ednal j\u00ed medv\u00edd\u011b t\u00edm, jak se k\u00fdval ze strany na stranu. Nemusela vst\u00e1t, aby v\u011bd\u011bla, kam jeho kroky m\u00ed\u0159\u00ed. Ani se nesna\u017eila jej zastavit. \u0160el za t\u00edm, s n\u00edm\u017e cht\u011bl b\u00fdt. Za Billem.<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
Bill le\u017eel na posteli, hlavu zabo\u0159enou do pol\u0161t\u00e1\u0159e, kter\u00fdm se sna\u017eil tlumit vzlyk\u00e1n\u00ed. Jestli byl p\u0159edt\u00edm rozhozen\u00fd, tak netu\u0161il jak nazvat, jak se c\u00edtil te\u010f. Rozhovor s matkou mu na n\u00e1lad\u011b v\u016fbec nep\u0159idal, naopak si za\u010dal v\u0161echno je\u0161t\u011b v\u00edce vy\u010d\u00edtat. Kdy\u017e \u0161li dom\u016f, uji\u0161\u0165oval se, \u017ee nem\u016f\u017ee za to, \u017ee na n\u011b narazili a \u017ee jim nedali pokoj, p\u0159esto\u017ee je o to prosil. Jen\u017ee nyn\u00ed o tom pochyboval. Z\u00e1rove\u0148 byl ale na sebe py\u0161n\u00fd, jeliko\u017e zvl\u00e1dl Toma uchr\u00e1nit ran, kter\u00e9 by jinak schytal.<\/div>\n
„Co\u2026“ Mlad\u00edk uc\u00edtil lehk\u00fd dotek na sv\u00fdch z\u00e1dech. Kdy\u017e oto\u010dil hlavu, spat\u0159il Toma, jak se d\u00edv\u00e1 na svou ruku, kterou lehounce klouzal po bratrov\u00fdch z\u00e1dech. Kdy\u017e otev\u0159el dve\u0159e pokoje, na\u0161el Billa le\u017eet na posteli a sly\u0161el pl\u00e1\u010d. Od Meg v\u011bd\u011bl, \u017ee kdy\u017e lid\u00e9 pl\u00e1\u010dou, maj\u00ed tr\u00e1pen\u00ed a stejn\u011b tak mu \u0159\u00edkala, \u017ee je dobr\u00e9 je ut\u011b\u0161it. Bill se je\u0161t\u011b chv\u00edl\u00ed nechal hladit, prohl\u00ed\u017eeje si u toho obli\u010dej sv\u00e9ho dvoj\u010dete, pak se v\u0161ak posadil naproti n\u011bmu.<\/div>\n
„Tome, mn\u011b je hrozn\u011b l\u00edto, co ti ud\u011blali. J\u00e1\u2026 Bol\u00ed t\u011b n\u011bco? T\u0159eba z\u00e1da? Bol\u00ed t\u011b z\u00e1da?“ Vypt\u00e1val se, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee na n\u011b dopadl. Jeho samotn\u00e9ho bolelo koleno, na kter\u00e9 upadl, od\u0159en\u00e9 ruce, z\u00e1da, na n\u011b\u017e schytal p\u00e1r ran, a obli\u010dej jakbysmet.<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
„Ale\u2026“ Bill sledoval, jak si Tom p\u0159elezl na sv\u00e9 m\u00edsto u zdi, lehl si na bok a pomalou\u010dku se k\u00fdval. Zarazilo ho to, je\u0161t\u011b s n\u00edm nedomluvil, ale dvoj\u010de rozhovor o\u010dividn\u011b za ukon\u010den\u00fd pova\u017eovalo. Nemohl ch\u00e1pat, pro\u010d to Tom d\u011bl\u00e1. Nebyl s n\u00edm v dob\u011b, kdy jej bili. K\u00fdv\u00e1n\u00ed jej uklid\u0148ovalo a d\u00edk n\u011bmu dok\u00e1zal p\u0159ekon\u00e1vat krizov\u00e9 situace, jim\u017e byl vystaven. A\u0165 u\u017e se jednalo o \u0161ikanu, strach z nezn\u00e1m\u00e9ho nebo jen pocit p\u0159et\u00ed\u017een\u00ed, k n\u011bmu\u017e u n\u011bj ob\u010das doch\u00e1zelo.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se chystal zapo\u010d\u00edt znovu hovor, pak v\u0161ak uznal, \u017ee by to nebylo vhodn\u00e9. Lep\u0161\u00ed bude, kdy\u017e d\u00e1 Tomovi prostor a nech\u00e1 ho v klidu. Polo\u017eil hlavu zp\u011bt na pol\u0161t\u00e1\u0159 a sleduj\u00edc\u00ed bratrova z\u00e1da, uva\u017eoval nad t\u00edm, jak moc se jeho pohled na n\u011bj zm\u011bnil. Najednou u\u017e to nebyl ten protiva, co mu cht\u011bl akor\u00e1t otravovat \u017eivot, u\u017e ne. Snad vte\u0159inu od vte\u0159iny jej m\u011bl rad\u011bji a nar\u016fstaj\u00edc\u00ed l\u00e1sku si moc dob\u0159e uv\u011bdomoval. O to v\u011bt\u0161\u00ed strach m\u011bl z otcova n\u00e1vratu. \u0158ekne-li mu matka, co se dneska stalo, jako\u017ee ur\u010dit\u011b \u0159ekne, nikdy se mu nepoda\u0159\u00ed prosadit svou. Na jeho obli\u010deji se objevil rozmrzel\u00fd v\u00fdraz. Op\u011bt se zad\u00edval na Toma, le\u017e\u00edc\u00edho z\u00e1dy k n\u011bmu, a kousek se k n\u011bmu p\u0159isunul. Ne v\u0161ak o moc. Kdy a jak se dvoj\u010dete dotknout, aby jej nerozru\u0161il, se zat\u00edm po\u0159\u00e1dn\u011b nenau\u010dil. Kdy\u017e ho dnes za \u00fa\u010delem uklidn\u011bn\u00ed pohladil po hlav\u011b, za\u010dal jan\u010dit, kdy\u017e ho dr\u017eel za ruku, nevadilo mu to. V\u011bd\u011bl, \u017ee m\u00e1 p\u0159ed sebou dlouhou cestu, aby poznal, kdo Tom ve skute\u010dnosti je, \u017ee se mus\u00ed je\u0161t\u011b hodn\u011b v\u011bc\u00ed nau\u010dit, nap\u0159\u00edklad, jak se chovat v n\u011bkter\u00fdch situac\u00edch, ale byl si jist, \u017ee on je t\u00edm, kdo to dok\u00e1\u017ee.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „Nech ho!“ Za\u0159val Bill, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b vzpamatoval a za\u010dal se sb\u00edrat ze zem\u011b. \u010cin, k n\u011bmu\u017e se odhodlal, by se dal pova\u017eovat za odv\u00e1\u017en\u00fd. On, co byl jak za gro\u0161 kudla, jak \u0159\u00edk\u00e1vala babi\u010dka dvoj\u010dat, s\u00e1m proti Stefanovi a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[397],"tags":[],"class_list":["post-9194","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-living-behind-a-wall-of-glass"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9194","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9194"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9194\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9194"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9194"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9194"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}