{"id":9196,"date":"2011-03-06T17:00:00","date_gmt":"2011-03-06T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9173"},"modified":"2011-03-06T17:00:00","modified_gmt":"2011-03-06T16:00:00","slug":"dej-mi-cas","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/06\/dej-mi-cas\/","title":{"rendered":"Dej mi \u010das"},"content":{"rendered":"
autor: tenshi88<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom spokojen\u011b ze sp\u00e1nku odfukoval. Byl u\u017e d\u00e1vno dal\u0161\u00ed den, ale Bill nezamhou\u0159il oka. V jin\u00fd den by se zavrtal bratrovi do n\u00e1ru\u010de a nechal se un\u00e1\u0161et kr\u00e1snou vlnou sp\u00e1nku. Jen\u017ee dnes to bylo jinak. Zat\u00edmco se Tom potuloval kdesi v d\u00e1lk\u00e1ch, druh\u00fd chlapec se chv\u011bl vzlyky. Po p\u016flhodin\u011b vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00edho pl\u00e1\u010de kone\u010dn\u011b na\u0161el s\u00edlu vst\u00e1t. Nemohl s n\u00edm d\u00e1l z\u016fst\u00e1vat v posteli. Jak r\u00e1d by se p\u0159itulil do t\u00e9 jindy konej\u0161iv\u00e9 n\u00e1ru\u010de… pomalu vstal. Mali\u010dko usykl bolest\u00ed a zat\u0159epal hlavou. Jindy by si automaticky p\u0159et\u00e1hl p\u0159es hlavu jedno z bratrov\u00fdch dlouh\u00fdch tri\u010dek, ale dnes… zvolil voln\u00e9 py\u017eamov\u00e9 kalhoty. Bez jedin\u00e9ho pohledu na sv\u00e9 sp\u00edc\u00ed dvoj\u010de zaklapl dve\u0159e. Op\u0159el se o linku. Zvuk konvice ho probral ze zamy\u0161len\u00ed a za chv\u00edli u\u017e sv\u00edral v ruk\u00e1ch tepl\u00fd hrne\u010dek. Mohl zah\u0159\u00e1t jeho studen\u00e9 ruce, ale co mu pom\u016f\u017ee na zah\u0159\u00e1t\u00ed srdce? Prost\u011b tam st\u00e1l, v jejich nov\u00e9 kuchyni, a sna\u017eil se pochopit. Jak tohle mohl ud\u011blat? Dal\u0161\u00ed tich\u00fd vzlyk roz\u010d\u00edsl ticho v dom\u011b a Tom d\u00e1l hluboce spal.<\/p>\n<\/div>\n
Vraceli se dom\u016f z ve\u010d\u00edrku. Posledn\u00ed dobou nem\u011bli na ve\u010d\u00edrky \u010das a vlastn\u011b ani chu\u0165, ale ten ve\u010der se rozhodli se trochu odv\u00e1zat. Vypili toho nepo\u010d\u00edtan\u011b, a kdy\u017e se po p\u016flnoci vraceli vr\u00e1vorav\u011b dom\u016f, jejich sm\u00edch se rozl\u00e9hal \u0161iroko daleko. Dve\u0159e jejich bytu se za nimi zaklaply a oba se pot\u00e1civ\u011b vydali do lo\u017enice. Bill p\u0159ekvapen\u011b vyp\u00edskl, kdy\u017e uc\u00edtil Tomovy hork\u00e9 dlan\u011b na sv\u00e9m zade\u010dku.<\/em><\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
„Chce\u0161 si hr\u00e1t?“ zasm\u00e1l se koketn\u011b a zvedl k bratrovi hlavu. Jejich pohledy se setkaly.<\/em><\/div>\n
„Chci se milovat.“ Bill vykulil o\u010di. O p\u00e1r krok\u016f odstoupil od jeho t\u011bla a najednou se tv\u00e1\u0159il v\u00e1\u017en\u011b. Zakroutil hlavou.<\/em><\/div>\n
„Mluvili jsem o tom, Tomi. P\u016fjdu se osprchovat, ano?“ Bez dal\u0161\u00edho slova za sebou zav\u0159el dve\u0159e koupelny. Ledov\u00e9 kapky ho probraly. Myslel na ta slova… pro\u010d to Tom te\u010f vytahoval? V\u017edy\u0165… jejich v\u00fdro\u010d\u00ed m\u011blo b\u00fdt za m\u011bs\u00edc. Ten den se spolu m\u011bli poprv\u00e9 milovat. Sl\u00edbil mu romantiku, n\u011b\u017enost. M\u011blo to b\u00fdt zpe\u010det\u011bn\u00ed jejich vztahu, cht\u011bl Tomovi d\u00e1t to nejcenn\u011bj\u0161\u00ed, co m\u011bl. Tom s t\u00edm souhlasil. Nenal\u00e9hal na n\u011bj, m\u011bl pocit, \u017ee je to to, co oba cht\u011bj\u00ed… tak pro\u010d mu te\u010f tohle \u0159\u00edkal? Mo\u017en\u00e1 to bylo jen t\u00edm alkoholem… rozhodl se to d\u00e1l ne\u0159e\u0161it. Pro dne\u0161ek m\u011bl dost. Spolu s n\u00edm se z koupelny vyvalil obl\u00e1\u010dek p\u00e1ry a Bill spokojen\u011b vydechl. U\u017e se t\u011b\u0161il na sp\u00e1nek…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b jsi tady.“ N\u011bco v bratrov\u011b hlasu ho zarazilo. Zat\u0159epal hlavou a zaz\u00edval. Jen padnout do pe\u0159in a… obl\u00e9kl si dlouh\u00e9 tri\u010dko a posadil se na postel. Tom le\u017eel na pol\u0161t\u00e1\u0159i a pozoroval ho. Bill se pousm\u00e1l. Kone\u010dky prst\u016f mu p\u0159ejel po tv\u00e1\u0159i a n\u011b\u017en\u011b ho hladil. Tak moc ho miloval.<\/em><\/div>\n
Najednou se v\u0161echno seb\u011bhlo tak stra\u0161n\u011b rychle… Tom se k n\u011bmu tiskl, dot\u00fdkal se ho, laskal ho… Bill mu v\u0161echno horliv\u011b opl\u00e1cel. V\u017edycky m\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e se spolu mazlili, klidn\u011b mu dovolil i n\u011bco v\u00edc… dal mu v\u0161echno krom\u011b jedin\u00e9ho. A to si Tom cht\u011bl vz\u00edt pr\u00e1v\u011b te\u010f. Kdy\u017e to Billovi do\u0161lo, znateln\u011b ztuhl a sna\u017eil se od bratra odt\u00e1hnout. Marn\u00e1 snaha. P\u0159eci jenom byl Tom ten, kter\u00fd m\u011bl p\u0159evahu. Bill byl \u0161okovan\u00fd, \u017ee se zmohl jen na minim\u00e1ln\u00ed protest. V\u016fbec to nebylo takov\u00e9, jak\u00e9 mu to sliboval…<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„L\u00e1sko?“ Tom se pomalinku a velmi neochotn\u011b probouzel. Sv\u011btlo, je\u017e se mu sna\u017eilo za ka\u017edou cenu vniknout pod v\u00ed\u010dka, jenom umoc\u0148ovalo bolest hlavy. Dopot\u00e1cel se do koupelny. U\u0161kl\u00edbl se na sebe do zrcadla. Ten pohled nebyl moc p\u0159ita\u017eliv\u00fd. Opl\u00e1chl si obli\u010dej, chladn\u00e1 voda ho trochu osv\u011b\u017eila. V dom\u011b bylo podivn\u00e9 ticho. „Bille?“ zkusil to znovu. Nic. Jen ticho. Jeho kroky se rozl\u00e9haly kuchyn\u00ed, kdy\u017e sv\u00e9ho bratra spat\u0159il. Usm\u00e1l se. Byl roztomil\u00fd. Sed\u011bl v k\u0159esle, jen v py\u017eamov\u00fdch kalhot\u00e1ch, a spal. Ten pohled Toma rozn\u011b\u017enil. Byl tak r\u00e1d, \u017ee tahle \u00fa\u017easn\u00e1 bytost je jeho.. .na chvilku se zarazil, kdy\u017e si v\u0161iml, jak je bratr\u016fv sp\u00e1nek neklidn\u00fd. V\u00ed\u010dka se mu chv\u011bla, \u00fasta opou\u0161t\u011bly tich\u00e9 kn\u00edkav\u00e9 zvuky a ob\u010das sebou jeho t\u011blo prudce \u0161kublo. Nem\u011bl by ho vzbudit? Na\u010d se tr\u00e1pit \u0161patn\u00fdmi sny?<\/p>\n<\/div>\n
„Mil\u00e1\u010dku?“ Opatrn\u011b s n\u00edm zat\u0159\u00e1sl. Prsty se mu prob\u00edral jemn\u00fdmi vlasy a hladil ho po tv\u00e1\u0159i. Bill otev\u0159el o\u010di. Zmaten\u011b mrkal a d\u00edval se do bratrovy tv\u00e1\u0159e. Zat\u0159epal hlavou. „\u0160patn\u00e9 sny?“ Zeptal se Tom a pozoroval sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku, kter\u00fd byl je\u0161t\u011b evidentn\u011b ztracen ve sp\u00e1nku. „Pro\u010d jsi spal tady? Bude\u0161 cel\u00fd pol\u00e1man\u00fd. Ud\u011bl\u00e1m sn\u00eddani, hm?“ Na reakci sv\u00e9ho dvoj\u010dete ne\u010dekal a za\u010dal si p\u0159ipravovat ingredience. „Dal by sis rad\u0161i vaj\u00ed\u010dka nebo n\u011bco sladk\u00e9ho?“ Usm\u00edval se. „Bille?“ Oto\u010dil hlavu, a to, co vid\u011bl, ho vyd\u011bsilo. Bill z\u00edral p\u0159ed sebe, byl bled\u0161\u00ed ne\u017e obvykle a cel\u00fd se chv\u011bl. „Co je ti?“ Ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f k n\u011bmu a cht\u011bl ho obejmout.<\/p>\n<\/div>\n
C\u00edtil, jak se k n\u011bmu jeho bratr p\u0159itiskl, chv\u011bl se mu v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Konej\u0161iv\u011b ho hladil po z\u00e1dech, svou rukou sjel mo\u017en\u00e1 a\u017e moc n\u00edzko… ten dotek dlan\u00ed jako by Billa probral. Prudce se od Toma odt\u00e1hl. D\u00edval se do zmaten\u00e9 tv\u00e1\u0159e a ani nev\u011bd\u011bl jak, najednou si jeho bratr tiskl s p\u0159ekvapen\u00fdm v\u00fdrazem tv\u00e1\u0159. T\u011bkal o\u010dima po jeho tv\u00e1\u0159i, ve snaze naj\u00edt vysv\u011btlen\u00ed… Hled\u011bli si do o\u010d\u00ed. Bill se mu sna\u017eil t\u00edm pohledem d\u00e1t najevo v\u0161echno, co c\u00edtil. V\u0161echnu bolest se na n\u011bj sna\u017eil p\u0159en\u00e9st. Cht\u011bl, aby si uv\u011bdomil, co ud\u011blal. Ubl\u00ed\u017eil mu, a co bylo hlavn\u00ed, zklamal ho. \u010clov\u011bk, kter\u00e9mu cel\u00fd sv\u016fj \u017eivot v\u011b\u0159il, ho zklamal. Sledoval, jak se mu zorni\u010dky roz\u0161i\u0159uj\u00ed pozn\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill vn\u00edmal ka\u017ed\u00fd Tom\u016fv z\u00e1chv\u011bv, ka\u017edou emoci, kter\u00e1 prob\u011bhla jeho tv\u00e1\u0159\u00ed. Zmaten\u00ed, opileck\u00e9 \u00fatr\u017eky, uv\u011bdom\u011bn\u00ed… tich\u00fd vzlyk, kter\u00fd naru\u0161il ticho v kuchyni tentokr\u00e1t nepat\u0159il Billovi… st\u00e1li tam je\u0161t\u011b dlouho. Beze slov si hled\u011bli do o\u010d\u00ed, ne\u017e je Tom pora\u017eenecky sklopil. Cokoliv, co by Tom \u0159ekl, by situaci jen zhor\u0161ilo. Nakonec to byl Bill, kdo promluvil. Tich\u00fdm hlasem a \u0161patn\u011b skr\u00fdvan\u00fdmi emocemi.<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1… pot\u0159ebuju si to srovnat v hlav\u011b. Tohle bylo na m\u011b trochu moc. Rozhodl jsem se, \u017ee pojedu k rodi\u010d\u016fm. Pros\u00edm t\u011b, nejezdi za mnou. Pot\u0159ebuju \u010das o samot\u011b. A\u017e budu p\u0159ipraven\u00fd si promluvit, d\u00e1m ti v\u011bd\u011bt.“ Pozoroval bratrovu sklopenou hlavu a vydedukoval mal\u00e9 k\u00fdvnut\u00ed. Tak moc tou\u017eil po tom ho obejmout a nechat se ut\u011b\u0161it. Bez dal\u0161\u00edho slova vyb\u011bhl p\u00e1r schod\u016f do lo\u017enice a posb\u00edral p\u00e1r v\u011bc\u00ed. Zabalil jen to nejnutn\u011bj\u0161\u00ed a o p\u00e1r minut pozd\u011bji u\u017e byl p\u0159ipraven k odchodu. U dve\u0159\u00ed se zarazil. Tom st\u00e1l stejn\u011b, jako kdy\u017e odch\u00e1zel. Sm\u00ed\u0159en\u00fd, po tv\u00e1\u0159\u00edch hork\u00e9 slzy, t\u011blo chv\u011bj\u00edc\u00ed se v tich\u00fdch vzlyc\u00edch. I Billovi se samovoln\u011b spustily slzy. Ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f, kter\u00e9 je od bratra d\u011blily, a p\u0159itiskl se k n\u011bmu. Obj\u00edmal ho, nas\u00e1val jeho v\u016fni, vlhk\u00fdmi polibky mu pokr\u00fdval obli\u010dej. Zoufale si pot\u0159eboval tohle v\u0161echno uchovat. V\u011bd\u011bl, \u017ee bez n\u011bj to bude t\u011b\u017ek\u00e9. Naklonil se k bratrovu uchu a t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b mu za\u0161eptal. „Miluju t\u011b…“ pak u\u017e zmizel, aby nechal Toma ut\u00e1p\u011bt se ve v\u00fd\u010ditk\u00e1ch a bolesti, jakou si bezesporu zaslou\u017eil.<\/p>\n<\/div>\n
U\u017e m\u011bs\u00edc Tom Billa nevid\u011bl. Jejich kontakt prob\u00edhal jen stroh\u00fdmi zpr\u00e1vami informuj\u00edc\u00edmi, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku a zat\u00edm se nevr\u00e1t\u00ed. Tomovy byly pln\u00e9 slov l\u00e1sky a touhy po odpu\u0161t\u011bn\u00ed, kter\u00e9 nep\u0159ich\u00e1zelo. Dnes byl pro n\u011bj rozhoduj\u00edc\u00ed den. Dnes m\u011bli v\u00fdro\u010d\u00ed. My\u0161lenka na to, jak mohl tento den prob\u00edhat, kdyby… jen\u017ee na kdyby te\u010f bylo pozd\u011b. Mohl jen doufat. Nemohl bez n\u011bj \u017e\u00edt, to v\u011bd\u011bl. Nad\u011bje up\u00edral jen do tohoto dne. U\u017e od r\u00e1na byl nerv\u00f3zn\u00ed. C\u00edtil, \u017ee jestli se dneska n\u011bco nestane, je konec.<\/p>\n<\/div>\n
Prvn\u00ed dny bez n\u011bj jen strnule z\u00edral na dve\u0159e a nebyl schopen ni\u010deho. Dal\u0161\u00ed dny se pokou\u0161el topit sv\u016fj \u017eal v alkoholu. Nic nepom\u00e1halo. V\u0161echny slzy u\u017e vyplakal. Srdce se mu sv\u00edralo. Jedin\u011b zpr\u00e1va, \u017ee je jeho bratr v po\u0159\u00e1dku, mu na chvilku dala s\u00edlu vst\u00e1t a aspo\u0148 se naj\u00edst. Zrcadlu se vyh\u00fdbal. V\u011bd\u011bl, jak vypadal. P\u0159esn\u011b tak, jak se c\u00edtil… rozhodl se, \u017ee dnes to bude jinak. Byl schopen vst\u00e1t, nasn\u00eddat se a vykoupat. Pot\u00e9 se posadil do k\u0159esla s mobilem na stole. Rozhodl se ho prost\u011b hypnotizovat, dokud nezazvon\u00ed. Necht\u011bl to b\u00fdt on, kdo zavol\u00e1. Bill by to mohl br\u00e1t jako n\u00e1tlak, a to on necht\u011bl. Cht\u011bl prost\u011b, aby mu odpustil a v\u0161echno mohlo b\u00fdt jako d\u0159\u00edv. Jako p\u0159edt\u00edm…<\/p>\n<\/div>\n
V\u00ed\u010dka se mu kl\u00ed\u017eila. Ne, nem\u016f\u017ee p\u0159ece sp\u00e1t, co kdyby… Hlava mu t\u0159e\u0161tila a v t\u011ble c\u00edtil zvl\u00e1\u0161tn\u00ed tlak. Podv\u011bdom\u011b mu zrak padl na sk\u0159\u00ed\u0148ku s l\u00e9ky. Vstal a automaticky dva pr\u00e1\u0161ky zapil. Hned se mu ud\u011blalo l\u00e9pe. Posadil se zp\u00e1tky, pohled fixovan\u00fd na nehybn\u00fd displej. V duchu ho prosil, a\u0165 se rozezvon\u00ed. Jako by se mu sv\u00fdm ml\u010den\u00edm vysm\u00edval. Dal\u0161\u00ed dv\u011b kulat\u00e9 tabletky skon\u010dily v Tomov\u011b dlani. Kolik si jich vlastn\u011b sm\u00ed vz\u00edt? Pokr\u010dil rameny. Pot\u0159eboval aspo\u0148 na chvilku zapomenout. Spolkl dal\u0161\u00ed. Za\u010d\u00ednala se mu podivn\u011b to\u010dit hlava. Zav\u0159el o\u010di. Tep\u00e1n\u00ed ve sp\u00e1nc\u00edch, a kdy\u017e znovu o\u010di otev\u0159el, rozmazan\u00fd pohled. Zkusil se zhluboka nadechnout. C\u00edtil, jak mu po z\u00e1dech st\u00e9k\u00e1 chladn\u00fd pot. Cht\u011bl vst\u00e1t, ale kon\u010detiny ho neposlouchaly. C\u00edtil, jak se mu proti jeho v\u016fli o\u010di znovu zav\u00edraj\u00ed, a v\u011bd\u011bl, \u017ee jakmile se tak stane, u\u017e nebude m\u00edt s\u00edlu je otev\u0159\u00edt.<\/div>\n
<\/div>\n
V tu chv\u00edli se to stalo. Hlasit\u00e9 p\u00edpan\u00ed rozezn\u011blo tichou m\u00edstnost. Tom zalapal po dechu. Jeho tv\u00e1\u0159 oz\u00e1\u0159il \u00fasm\u011bv. Pocit \u0161t\u011bst\u00ed projel jeho t\u011blem jako vlna energie. Sesb\u00edral v\u0161echny s\u00edly a nat\u00e1hl se po p\u0159\u00edstroji. Usm\u00e1l se na slova, a pak u\u017e jen c\u00edtil, jak mu telefon vyklouz\u00e1v\u00e1 z prst\u016f. Jen vzd\u00e1len\u011b vn\u00edmal, jak se p\u0159i dopadu rozt\u0159\u00ed\u0161til na jednotliv\u00e9 d\u00edly.<\/div>\n
„Za deset minut jsem doma. U tebe. B.“<\/div>\n
<\/div>\n
autor: tenshi88<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: tenshi88 Tom spokojen\u011b ze sp\u00e1nku odfukoval. Byl u\u017e d\u00e1vno dal\u0161\u00ed den, ale Bill nezamhou\u0159il oka. V jin\u00fd den by se zavrtal bratrovi do n\u00e1ru\u010de a nechal se un\u00e1\u0161et kr\u00e1snou vlnou sp\u00e1nku. Jen\u017ee dnes to bylo jinak. Zat\u00edmco se Tom potuloval kdesi<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-9196","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9196","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9196"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9196\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9196"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9196"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9196"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}