{"id":92,"date":"2019-06-30T16:00:00","date_gmt":"2019-06-30T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=87"},"modified":"2019-06-30T16:00:00","modified_gmt":"2019-06-30T15:00:00","slug":"in-my-eyes-14","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2019\/06\/30\/in-my-eyes-14\/","title":{"rendered":"In My Eyes 14."},"content":{"rendered":"
Kdo \u010dtete koment\u00e1\u0159e, nejsp\u00ed\u0161 u\u017e v\u00edte, \u017ee se Zuzu moment\u00e1ln\u011b rekreuje, a proto\u017ee u\u017e je jedinou p\u0159isp\u011bvatelkou blogu, budou tu te\u010f men\u0161\u00ed pr\u00e1zdniny. A\u017e se vr\u00e1t\u00ed, budem pokra\u010dovat tam, kde jsme skon\u010dili, do t\u00e9 doby tu mo\u017en\u00e1 najdete n\u011bjak\u00fd obr\u00e1zek dvoj\u010dat, ale ani to se ned\u00e1 zaru\u010dit, proto\u017ee tour skon\u010dila a nov\u00e9 fotky hned tak asi nebudou. Uvid\u00edme.<\/em><\/div>\n
Tak jo, jste informovan\u00ed, u\u017eijte si p\u0159eklad, ozvu se, a\u017e bude s \u010d\u00edm. Pa, J. :o)<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
autor: SunlovestheMoon<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
B\u011bhem p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch n\u011bkolika t\u00fddn\u016f si Bill s Tomem nach\u00e1zeli \u010das mezi jejich prac\u00ed a objevov\u00e1n\u00edm nov\u00fdch v\u011bc\u00ed o sob\u011b navz\u00e1jem, k prozkoum\u00e1v\u00e1n\u00ed jejich nov\u00e9 intimn\u00ed \u010dinnosti.<\/div>\n
T\u00e9 noci se Tom probudil brzy r\u00e1no, kdy\u017e byla je\u0161t\u011b tma. Zat\u00edmco spal, Bill se osprchoval a vr\u00e1til se, nejprve si schov\u00e1val obli\u010dej, ne\u017e Tomovi dovolil, aby ho polibky p\u0159emluvil k odkryt\u00ed. Bylo to poprv\u00e9, kdy Tom spat\u0159il Billovu tv\u00e1\u0159 bez make-upu, a tak tam prost\u011b le\u017eel a prsty p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po Billov\u011b tv\u00e1\u0159i, kter\u00e1 byla tak n\u011bjak mlad\u0161\u00ed, delik\u00e1tn\u011bj\u0161\u00ed, a p\u0159esto st\u00e1le nepopirateln\u011b mu\u017esk\u00e1.<\/div>\n
Ti\u0161e si pov\u00eddali, jejich ruce a pa\u017ee se dot\u00fdkaly, nohy byly propleten\u00e9, a ka\u017edou chv\u00edli se nat\u00e1hli pro polibek. Bill se Toma zeptal, jestli m\u00e1 v \u00famyslu jej p\u0159i milov\u00e1n\u00ed poka\u017ed\u00e9 nutit \u017e\u00e1dat o to, co chce.<\/div>\n
<\/p>\n

„Byla to z\u00e1bava, ale ne. Te\u010f u\u017e to m\u016f\u017ee b\u00fdt jen o t\u011bch d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch v\u011bcech,“ usm\u00e1l se Tom.<\/em><\/div>\n

„D\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch\u2026 co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“ Zeptal se Bill s drobnou vr\u00e1skou na \u010dele.<\/em><\/div>\n
Tom nat\u00e1hl ruku, aby vr\u00e1sku jemn\u011b uhladil, a opatrn\u011b p\u0159itom vyb\u00edral slova. „Mysl\u00edm, \u017ee ne\u017e\u00e1d\u00e1\u0161 o ty v\u011bci, kter\u00e9 chce\u0161 nejv\u00edce\u2026 proto\u017ee t\u011b zklamali dva lid\u00e9, kte\u0159\u00ed t\u011b zklamat nikdy nem\u011bli, kte\u0159\u00ed t\u011b nikdy nem\u011bli p\u0159ipravit o svobodu volby.“<\/em><\/div>\n
Vypadalo to, jako by Billovi za\u010daly z\u00e1\u0159it o\u010di. „Tome\u2026“ zavrt\u011bl hlavou a m\u00edsto toho se naklonil pro m\u011bkk\u00fd polibek.<\/em><\/div>\n
„Ale mohl bych se rozhodnout, \u017ee se mi opravdu l\u00edb\u00ed sly\u0161et t\u011b \u0159\u00edkat, co v posteli chce\u0161,“ usm\u00e1l se Tom a Bill se rozesm\u00e1l. P\u0159it\u00e1hl si Billa bl\u00ed\u017e a jejich polibky se prohloubily do pomal\u00e9, sladk\u00e9 symfonie bezdech\u00e9ho st\u00e9n\u00e1n\u00ed a tich\u00fdch v\u00fdk\u0159ik\u016f, kdy\u017e Tom do Billa pronikl a d\u00e1l mu p\u0159itom vkl\u00e1dal n\u011b\u017en\u00e9 polibky na rty.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b nikdy nezklamu, nikdy t\u011b nenech\u00e1m padnout. To ti slibuju se v\u0161\u00edm, co je ve mn\u011b.“<\/em><\/div>\n
Bill je p\u0159eto\u010dil, zvedl se nad n\u011bj a jeho boky se plynule pohybovaly jako odliv a p\u0159\u00edliv, dokud nedos\u00e1hli spole\u010dn\u00e9ho vrcholu.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 nikdy u\u017e nikdy nechci spadnout.“<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\n

<\/em> ***<\/strong><\/div>\n
\n

Pro Billa to nebylo p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159ekvapuj\u00edc\u00ed, a\u010dkoliv trochu znepokojuj\u00edc\u00ed, kdy\u017e Gustav za\u010dal b\u011bhem t\u00fddne \u010dast\u011bji odch\u00e1zet. Kdy\u017e se ho zeptal, Gustav ho ujistil, \u017ee jen chce z\u016fstat nabl\u00edzku Georgovi kv\u016fli obt\u00ed\u017en\u00e9mu p\u0159\u00edpadu. Pl\u00e1noval je o tom informovat tenkr\u00e1t toho r\u00e1na, kdy\u017e se vr\u00e1til od Georga, jen aby zjistil, \u017ee se z nich kone\u010dn\u011b stali milenci, a jak byli tak kompletn\u011b pohlceni jeden druh\u00fdm, rozhodl se, \u017ee jim to sd\u011bl\u00ed, a\u017e se jej Bill na jeho \u010dastou absenci zept\u00e1.<\/p><\/div>\n

„Mus\u00edme si d\u011blat starosti?“ Zeptal se Tom.<\/div>\n
„My – Georg to v\u0161echno sleduje. M\u00e1 pomoc. J\u00e1 se jen uji\u0161\u0165uju, \u017ee je v bezpe\u010d\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl Gustav.<\/div>\n
Vid\u011bli i n\u011bjak\u00e9 zpr\u00e1vy v novin\u00e1ch. „\u0158\u00edkal jsi hn\u011bd\u00e1 tv\u00eddov\u00e1 \u010depice?“<\/div>\n
Gustav s Billem se na Toma pod\u00edvali. „Ano, ale v posledn\u00ed dob\u011b jich je ve m\u011bst\u011b hodn\u011b,“ \u0159ekl Gustav pomalu. „Pro\u010d?“<\/div>\n
„Kdy\u017e jste poslali Georga, aby m\u011b sledoval, n\u011bkdo tam byl. Myslel jsem, \u017ee je s Georgem, ale nebyl, co?“ \u0158ekl Tom na Gustavovo pot\u0159esen\u00ed hlavou. „Nebylo to dlouho po tom \u00fatoku na m\u011b a byl jsem trochu nerv\u00f3zn\u00ed a myslel jsem si, \u017ee m\u011b n\u011bkdo sleduje, ale asi to nic nebylo\u2026 jen, \u017ee m\u011bl tv\u00eddovou \u010dapku.“<\/div>\n
„Kolikr\u00e1t jsi ho vid\u011bl?“ Zeptal se Bill a pod\u00edval se na Gustava.<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny, trochu neklidn\u011b. „Asi dvakr\u00e1t. Mo\u017en\u00e1 t\u0159ikr\u00e1t, ale u\u017e je to n\u011bkolik t\u00fddn\u016f.“<\/div>\n
\n

Gustav si okam\u017eit\u011b vy\u017e\u00e1dal jeho popis a \u0161el zavolat Georgovi, nevyslovil p\u0159itom svou domn\u011bnku, \u017ee si ho Tom jen nev\u0161iml mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee posledn\u00ed t\u00fddny byla jeho pozornost zam\u011b\u0159en\u00e1 na Billa.<\/p><\/div>\n

P\u0159\u00ed\u0161t\u00edch n\u011bkolik noc\u00ed z\u016fst\u00e1vali uvnit\u0159, Tom se vyd\u00e1val jen na kr\u00e1tk\u00e9 v\u00fdlety, aby dohl\u00eddnul na sv\u00e9 podnik\u00e1n\u00ed. Pro Billa to bylo jednodu\u0161\u0161\u00ed, pot\u0159eboval komunikovat jen elektronicky. Jeho pov\u011bst v hudebn\u00edm pr\u016fmyslu mu d\u00e1vala moc a svobodu d\u011blat, co se mu jen l\u00edbilo.<\/div>\n
A tak se stalo, \u017ee Tom zaji\u0161\u0165oval vych\u00e1zej\u00edc\u00ed kapelu ve sv\u00e9m hudebn\u00edm baru, pro kterou Bill napsal p\u00edse\u0148.<\/div>\n
\n

„Jak se vych\u00e1zej\u00edc\u00ed kapela dostane k p\u00edsni od tebe?“ P\u0159em\u00edtal Tom.<\/p><\/div>\n

„Ud\u011blal jsem to jako laskavost pro jejich producenta,“ vysv\u011btlil Bill lehce. „Zn\u00e1 n\u011bkter\u00e9 velk\u00e9 n\u00e1vrh\u00e1\u0159e po cel\u00e9 Evrop\u011b,“ dodal s mazan\u00fdm \u00fasm\u011bvem, a Tom se rozesm\u00e1l. Fashion week byl u\u017e za p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f.<\/div>\n
„Chce\u0161 se pod\u00edvat na jejich vystoupen\u00ed? Je to dnes ve\u010der a j\u00e1 n\u00e1hodou zn\u00e1m majitele,“ u\u0161kl\u00edbnul se Tom.<\/div>\n
„Ach, ty mysl\u00ed\u0161, \u017ee n\u00e1s m\u016f\u017ee\u0161 dostat dovnit\u0159?“ Zap\u0159edl Bill.<\/div>\n
„Jako laskavost pro tebe,“ Tom zvedl hlavu k Billovi. „Ale pak mi bude\u0161 dlu\u017een\u2026“<\/div>\n
Bill se s \u00fasm\u011bvem kousl do rtu. „Jsem si jist\u00fd, \u017ee n\u011bco vymysl\u00edm.“<\/div>\n
\n

Nebylo to n\u011bco, u \u010deho je napadlo, \u017ee by se o tom m\u011bli zm\u00ednit Gustavovi nebo Georgovi, a\u017e do toho ve\u010dera.<\/p><\/div>\n

„M\u016fj zdroj ho vid\u011bl. Pr\u00e1v\u011b byl spat\u0159en,“ Georg pr\u00e1v\u011b zav\u011bsil telefon a sb\u00edral si v\u011bci, p\u0159ipraven k odchodu.<\/div>\n
„Kde?“<\/div>\n
Georg pojmenoval oblast asi kilometr vzd\u00e1lenou a zarazil se p\u0159i pohledu na Gustavovu tv\u00e1\u0159 s okam\u017eit\u00fdm porozum\u011bn\u00edm. „Tom?“<\/div>\n
„A Bill. \u0158\u00edkali, \u017ee dnes mo\u017en\u00e1 p\u016fjdou do klubu,“ Gustav ztuhl na m\u00edst\u011b, ne\u017e sebou trhnul a nat\u00e1hl se po telefonu ve stejnou chv\u00edli jako Georg, aby zavolal sv\u00e9mu zdroji.<\/div>\n
Po n\u011bkolika slovech Georg sv\u016fj hovor ukon\u010dil, zastr\u010dil si za opasek svou zbra\u0148 a p\u0159et\u00e1hl p\u0159es ni tmav\u00fd kab\u00e1t. „Jdeme.“<\/div>\n
„Vezmi moje auto, je rychlej\u0161\u00ed a bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed,“ \u0159ekl Gustav\u016fv hlas s d\u016frazem na posledn\u00ed slovo. Georg p\u0159ik\u00fdvl a vzal nab\u00edzen\u00e9 kl\u00ed\u010de, v\u011bd\u011bl, co t\u00edm Gustav myslel. Bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed. Men\u0161\u00ed \u0161ance, \u017ee sel\u017ee, v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee by byl n\u011bkdo zran\u011bn. Nebo pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by Tom pot\u0159eboval rychle zmizet. Bill s Gustavem by stejn\u011b byli rychlej\u0161\u00ed p\u011b\u0161ky.<\/div>\n
\n

Georg obkrou\u017eil celou oblast. Cht\u011bl se setkat s Billem a Tomem a nechat Gustava na hl\u00eddce, v bezpe\u010d\u00ed, ale Gustav to odm\u00edtl. Jeho mysl byla nastaven\u00e1 na to b\u00fdt tam pro Billa v\u017edy a v\u0161ude, p\u0159esn\u011b, jak Georg v\u011bd\u011bl.<\/p><\/div>\n

Nemohli ztr\u00e1cet \u010das, ale Georg stejn\u011b omotal ruku kolem zadn\u00ed \u010d\u00e1sti Gustavovy hlavy a p\u0159it\u00e1hl si jej bl\u00ed\u017e, a\u017e se jejich \u010dela dotkla. „D\u00e1vej pozor,“ nal\u00e9hal. Kr\u00e1tce s n\u00edm uzamkl pohled a lehce ho pol\u00edbil, ne\u017e se oto\u010dil ke Gustavovu autu. Nemusel se ohl\u00ed\u017eet, aby v\u011bd\u011bl, \u017ee Gustav u\u017e je pry\u010d.<\/div>\n
Gustav se dostal do oblasti za polovi\u010dn\u00ed dobu ne\u017e Georg. Vid\u011bl Toma s Billem a napjal se. Byli v po\u0159\u00e1dku, ale a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 na o\u010d\u00edch. N\u011bkolik st\u00e1l\u00fdch z\u00e1kazn\u00edk\u016f st\u00e1lo venku, sm\u00e1li se a kou\u0159ili. Kdykoliv n\u011bkdo otev\u0159el dve\u0159e, linula se ven hudba. Rychle se rozhl\u00e9dl po okol\u00ed a v \u017ealudku se mu usadilo nutk\u00e1n\u00ed dostat je co nejrychleji odtamtud pry\u010d.<\/div>\n
\n

„Gustave, co se d\u011bje?“ Tom st\u00e1l jen kousek za Billem a hlas se mu zaj\u00edkl, jakmile v doktorovi vyc\u00edtil jeho nap\u011bt\u00ed.<\/p><\/div>\n

Bill zavrt\u011bl hlavou, postoupil kup\u0159edu a napodobil Gustavovu \u010dinnost, ale nic nevid\u011bl. „Gustave, co se stalo, pro\u010d jsi musel v\u011bd\u011bt, kde jsme, a kde je Georg?“<\/div>\n
„Je bl\u00edzko,“ \u0159ekl Gustav. „Je to \u00b4Van Helsing\u00b4. Georg\u016fv zdroj ho spat\u0159il v bl\u00edzkosti t\u00e9to oblasti.“<\/div>\n
Pro oba up\u00edry nebylo hlavn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinou obav jejich fyzick\u00e9 j\u00e1, ale sp\u00ed\u0161e hrozba vystaven\u00ed toho, kdo byli, a oba byli u\u017e dlouho p\u0159ipraven\u00ed na v\u0161echny mo\u017enosti, kter\u00e9 by mohly nastat. Nikdy d\u0159\u00edve to v\u0161ak nepot\u0159ebovali.<\/div>\n
Byla to v\u0161ak jedna z v\u011bc\u00ed, kde bylo velmi slo\u017eit\u00e9 m\u00edt lidsk\u00e9ho spole\u010dn\u00edka. Mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee jejich \u017eivoty byly tak kr\u00e1tk\u00e9, \u017eivoty, kter\u00e9 kon\u010dily neo\u010dek\u00e1van\u011b nebo bolestiv\u011b skrze nemoc, co\u017e byl jeden z d\u016fvod\u016f, pro\u010d Gustav pracoval v genetick\u00e9 medic\u00edn\u011b, ale v\u011bt\u0161ina z nich m\u011bla tendenci myslet za podm\u00ednek mo\u017en\u00e9 smrti v\u010detn\u011b Toma a Georga.<\/div>\n
\n

Tom p\u0159ilo\u017eil dla\u0148 na spodn\u00ed \u010d\u00e1st Billov\u00fdch zad. „Tak v\u00e1s odsud poj\u010fme oba dva dostat pry\u010d.“<\/p><\/div>\n

Bill by se na n\u011bj shov\u00edvav\u011b usm\u00e1l, kdyby nebylo jejich kolektivn\u00edho nap\u011bt\u00ed. P\u0159ik\u00fdvl, a v\u0161ichni t\u0159i se vydali k Billovu autu zaparkovan\u00e9mu na druh\u00e9m konci parkovi\u0161t\u011b. Kdy\u017e obe\u0161li roh budovy, znovu se ozvala hudba a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b tak zakryla neobvykl\u00e9 zvuky, kter\u00e9 noc mohla jinak p\u0159in\u00e9st.<\/div>\n
Zn\u011blo to t\u00e9m\u011b\u0159 jako tich\u00fd \u0161\u00edp nesouc\u00ed se vzduchem.<\/div>\n
Bill zareagoval jako prvn\u00ed, jeho ucho bylo l\u00e9pe tr\u00e9novan\u00e9 na rozli\u0161ov\u00e1n\u00ed ur\u010dit\u00fdch zvuk\u016f ne\u017e Gustavovo. Obvykle. Zbra\u0148 v\u0161ak nen\u00ed hudebn\u00ed n\u00e1stroj.<\/div>\n
\u0160\u00edp mu probodl levou pa\u017ei, zrovna kdy\u017e se za\u010dal ot\u00e1\u010det, a odklonil tak st\u0159elu m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed na jeho srdce. Bill klop\u00fdtl a sykl bolest\u00ed, zrovna kdy\u017e se Gustav oto\u010dil, aby je oba st\u00e1hnul dol\u016f, kdy\u017e dal\u0161\u00ed \u0161ipka zam\u00ed\u0159ila Billov\u00fdm sm\u011brem.<\/div>\n
\n

„Bille!“ Vyk\u0159ikl Tom s rukou na Billov\u00fdch z\u00e1dech, sev\u0159el jeho tri\u010dko, jak v\u0161ichni t\u0159i dopadli na zem, a jeho dech byl \u00fazkostliv\u00fd a trhan\u00fd.<\/p><\/div>\n

„Jsem v po\u0159\u00e1dku,“ zavr\u010del Bill bolest\u00ed, kdy\u017e Gustav popadl jeho pa\u017ei, zlomil \u0161\u00edp jako p\u00e1r\u00e1tko a vyt\u00e1hl ho ven. Ten bl\u00e1zen pou\u017eil d\u0159ev\u011bn\u00e9 \u0161\u00edpy a v\u011b\u0159il, \u017ee jsou proti up\u00edr\u016fm \u00fa\u010dinn\u00e9. Gustav kolem Billovy r\u00e1ny uv\u00e1zal pruh ze sv\u00e9 ko\u0161ile a utahoval uzel.<\/div>\n
„A ty?“ Bill se oto\u010dil k Tomovi.<\/div>\n
Gustav se najednou zamra\u010dil, kdy\u017e Billovu r\u00e1nu zakryl. Rychle vzhl\u00e9dl, kdy\u017e v d\u00e1lce zaslechl v\u00fdst\u0159el, a v\u0161iml si, \u017ee byl \u00fatok zastaven. „Tome?“<\/div>\n
„Tome?“ Bill sebou trhl s chraptiv\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem. „Tome! NE!“<\/div>\n
Tom byl zasa\u017een.<\/div>\n
\n

Gustav byl okam\u017eit\u011b vedle n\u011bj. Tom le\u017eel na boku, s pohledem up\u0159en\u00fdm na Billa, jak se sna\u017eil mluvit, dech m\u011bl m\u011blk\u00fd. \u0160\u00edp jej zas\u00e1hl hluboko do zad a krev prosakovala ven v m\u00edst\u011b, kde se nach\u00e1zelo srdce. To, \u017ee Tom st\u00e1le d\u00fdchal a byl p\u0159i v\u011bdom\u00ed, znamenalo, \u017ee mus\u00ed jednat rychle.<\/p><\/div>\n

Gustav v d\u00e1lce usly\u0161el n\u011bkolik v\u00fdk\u0159ik\u016f a poc\u00edtil hlubokou \u00falevu, \u017ee m\u011bl Georg za sebou v\u00edce lid\u00ed. Na kr\u00e1tk\u00fd okam\u017eik, kdy\u017e se ozval ten v\u00fdst\u0159el, t\u00e9m\u011b\u0159 zpanika\u0159il, ale nyn\u00ed byl Georg v bezpe\u010d\u00ed. Jak pracoval na tom, aby Toma stabilizoval, Bill se nad n\u00edm skl\u00e1n\u011bl a rukama se bezmocn\u011b pohyboval po Tomov\u011b t\u011ble, zat\u00edmco se sna\u017eil z\u016fstat v klidu, a\u010dkoliv se uvnit\u0159 hroutil.<\/div>\n
\n

„B\u2026“ Tom pohyboval \u00fasty, jeho tv\u00e1\u0159 byla zkroucen\u00e1 bolest\u00ed. Bill se zadusil vzlykem. „B\u2026 Bille\u2026 b\u2026 bol\u00ed.“<\/p><\/div>\n

„\u0160\u0161\u0161, Tome, nic ne\u0159\u00edkej. \u0160et\u0159i si energii,“ prosil Bill ti\u0161e. Jemn\u011b vzal Tomovu ruku, kter\u00e1 st\u00e1le sv\u00edrala jeho tri\u010dko, a dr\u017eel ji, rty se mu ot\u0159el o klouby a vdechl v\u016fni Tomovy k\u016f\u017ee.<\/div>\n
Rychlost st\u0159ely vytv\u00e1\u0159\u00ed v\u00edce kinetick\u00e9 energie p\u0159i poran\u011bn\u00ed ne\u017e samotn\u00fd \u00faraz, srdce to pak nut\u00ed pracovat v\u00edce a krev je lahodn\u011b bohat\u0161\u00ed.<\/div>\n
V p\u0159\u00ed\u0161t\u00edm okam\u017eiku sebou Bill prudce trhnul zp\u011bt tak daleko, jak jen mohl, ani\u017e by p\u0159eru\u0161il kontakt, a hru\u010f se mu prudce zvedala silnou v\u016fn\u00ed Tomovy krve. Bill se p\u0159edklonil, cel\u00e9 t\u011blo jej bolelo n\u00e1hlou pot\u0159ebou a jemu se cht\u011blo k\u0159i\u010det ho\u0159k\u00fdmi muky.<\/div>\n
„Gustave<\/em>\u2026“<\/div>\n
„Pot\u0159ebujeme Georgovu pomoc,“ Gustav vyt\u00e1hl telefon, kdy\u017e v tom n\u011bkolik divok\u00fdch hlas\u016f v okol\u00ed jej p\u0159inutilo sev\u0159\u00edt \u010delist. Nem\u011bli \u010das zab\u00fdvat se opil\u00fdmi n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky baru, kte\u0159\u00ed by je spat\u0159ili a zpanika\u0159ili, nebo h\u016f\u0159, za\u010dali by pro z\u00e1bavu po\u0159izovat Tomovy fotografie. Hippokratova p\u0159\u00edsaha nebo ne, Gustav by byl v tom p\u0159\u00edpad\u011b v poku\u0161en\u00ed je zab\u00edt. Obr\u00e1til se k Billovi, aby mu \u0159ekl, \u017ee pot\u0159ebuj\u00ed p\u0159em\u00edstit Toma hned, kdy\u017e se zarazil.<\/div>\n
\n

Bill se posadil a soust\u0159edil se. S Tomovou rukou st\u00e1le sev\u0159enou v t\u00e9 sv\u00e9 Bill na\u0161el s\u00edlu v n\u011bjak\u00fdch tajn\u00fdch rezerv\u00e1ch, aby je v\u0161echny ochr\u00e1nil. Gustav byl na telefonu jen chvili\u010dku.<\/p><\/div>\n

„Georg u\u017e je na cest\u011b zp\u00e1tky, hned tu bude.“<\/div>\n
Bill jen sotva p\u0159ik\u00fdvl, jeho t\u011blo se t\u0159\u00e1slo snahou soust\u0159edit se. Z\u00e1kazn\u00edci se vr\u00e1tili do baru, aby st\u00e1li uvnit\u0159 jako str\u00e1\u017ee. Za p\u00e1r minut u nich zastavilo Gustavovo auto a vykulen\u00fd Georg se d\u00edval, jak Toma co nejopatrn\u011bji p\u0159esouvaj\u00ed na zadn\u00ed sedadlo a dr\u017e\u00ed jej na boku.<\/div>\n
Bylo to znovu jako d\u00e9j\u00e0 vu. A Bill nedok\u00e1zal sn\u00e9st v\u016fni Tomovy krve, zat\u00edmco Tom mo\u017en\u00e1 um\u00edral. Tak\u017ee ti\u0161e po\u017e\u00e1dal Gustava, aby s n\u00edm z\u016fstal – a on pojede sv\u00fdm vlastn\u00edm autem a setk\u00e1 se s nimi v byt\u011b. „Jen si posp\u011b\u0161,“ \u0159ekl a ode\u0161el.<\/p>\n

autor: SunlovestheMoon<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong> original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n

<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Kdo \u010dtete koment\u00e1\u0159e, nejsp\u00ed\u0161 u\u017e v\u00edte, \u017ee se Zuzu moment\u00e1ln\u011b rekreuje, a proto\u017ee u\u017e je jedinou p\u0159isp\u011bvatelkou blogu, budou tu te\u010f men\u0161\u00ed pr\u00e1zdniny. A\u017e se vr\u00e1t\u00ed, budem pokra\u010dovat tam, kde jsme skon\u010dili, do t\u00e9 doby tu mo\u017en\u00e1 najdete n\u011bjak\u00fd obr\u00e1zek dvoj\u010dat, ale<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[714],"tags":[],"class_list":["post-92","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-in-my-eyes"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/92","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=92"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/92\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=92"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=92"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=92"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}