{"id":9211,"date":"2011-03-04T16:30:00","date_gmt":"2011-03-04T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9188"},"modified":"2011-03-04T16:30:00","modified_gmt":"2011-03-04T15:30:00","slug":"s-o-s-any-thing-but-love-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/04\/s-o-s-any-thing-but-love-1\/","title":{"rendered":"S.O.S. (Any\u200bthing but love) 1."},"content":{"rendered":"
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n
Zdrav\u00edm v\u0161echny twincestn\u00ed du\u0161i\u010dky. \ud83d\ude42 J\u00e1 a Doris jsme tu s novou pov\u00eddkou. Tedy, abych to up\u0159esnila, jsem poct\u011bna spoluautorstv\u00edm Doris, kter\u00e1 mi k\u00fdvla na n\u00e1vrh t\u00e9to pov\u00eddky. Asi bych cht\u011bla varovat v\u0161echny slab\u0161\u00ed povahy. \ud83d\ude42 Tento p\u0159\u00edb\u011bh nebude \u017e\u00e1dn\u00e1 proch\u00e1zka r\u016f\u017eov\u00fdm sadem, ba pr\u00e1v\u011b naopak. Je to docela i dost brut\u00e1ln\u00ed, tak\u017ee ti, co tohle nemaj\u00ed r\u00e1di, a\u0165 se do \u010dten\u00ed ani rad\u011bji nepou\u0161t\u00ed. Mo\u017en\u00e1 bych m\u011bla prozradit i to, \u017ee v t\u00e9hle pov\u00eddce jsou Tom a Bill brat\u0159i, av\u0161ak Tom ji\u017e od ml\u00e1d\u00ed trp\u00ed ur\u010ditou nemoc\u00ed. Dala by se p\u0159irovnat k t\u011b\u017e\u0161\u00ed schizofrenii. Je\u0161t\u011b takov\u00e1 mali\u010dkost. Takhle pov\u00eddka m\u011b napadla p\u0159i poslouch\u00e1n\u00ed m\u00e9 obl\u00edben\u00e9 p\u00edsni\u010dky od Apocalypticy. Nese stejn\u00fd n\u00e1zev jako samotn\u00e1 pov\u00eddka, kdo by m\u011bl z\u00e1jem \ud83d\ude42 U\u017e dost kec\u00e1n\u00ed, p\u0159ejeme s Doris p\u0159\u00edjemn\u00e9 \u010dten\u00ed a budeme r\u00e1dy za ka\u017ed\u00fd koment\u00e1\u0159. Doris a Lauinka<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed den ub\u011bhl jako voda. Spokojen\u011b zav\u0159u o\u010di a vydechnu. Miluju, kdy\u017e se den ch\u00fdl\u00ed ke konci a je vid\u011bt \u010derv\u00e1nky. Rud\u00e9 jako krev, jako krev toho, kter\u00fd nikdy nem\u011bl dostat jm\u00e9no. Ani se narodit. Nejrad\u011bji bych ho zabil, ale to by bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 lehk\u00e9. A to nedovol\u00edm. Tady n\u00e1s nikdy nikdo nenajde. Spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv mi hraje na rtech a j\u00e1 se znovu prudce nadechnu. <\/p>\n

V\u016fni l\u00e9ta a lehk\u00e9ho v\u00e1nku m\u00e1m nejrad\u011bji. Sice se zde te\u010f dr\u017e\u00ed hust\u00e1 mlha, ale to je jen d\u00edky les\u016fm, kter\u00e9 moji chatu obklopuj\u00ed. Nem\u00e1m r\u00e1d moc lidi. V\u017edycky jsem byl samot\u00e1\u0159 ve st\u00ednu sv\u00e9ho bratra, a te\u010f je on ve st\u00ednu jak\u00e9hokoliv p\u0159edm\u011btu, kter\u00fd mi pat\u0159\u00ed. V\u0161ichni jej m\u011bli rad\u011bji ne\u017e m\u011b. L\u00e9pe se u\u010dil, l\u00e9pe se obl\u00edkal, l\u00e9pe mluvil a vsad\u00edm se, \u017ee m\u011bl i dokonalej\u0161\u00ed hovna ne\u017e j\u00e1. Prost\u011b jsem byl m\u00e9n\u011bcenn\u00fd. Odfrknu si vztekle. P\u0159it\u00e1hnu si p\u0159ikr\u00fdvku v\u00edce k t\u011blu. Nikdy jsem nem\u011bl r\u00e1d samotu, ale co mi zb\u00fdvalo, kdy\u017e mi v\u0161echny kamar\u00e1dy p\u0159ebral ten parchant? M\u011bl v\u0161echno, na co si vzpomn\u011bl. Je na \u010dase zjistit, kdo m\u00e1 v\u011bt\u0161\u00ed moc. Uk\u00e1\u017eu ti, co jsi. Jen lacin\u00e1 d\u011bvka, co nem\u00e1 na nic pr\u00e1vo.<\/p>\n<\/div>\n

Bill<\/div>\n
Sed\u00edm ml\u010dky ve sv\u00e9m\u2026 no ani nev\u00edm, zda to m\u016f\u017eu nazvat pokojem, a je\u0161t\u011b ke v\u0161emu sv\u00fdm. Okna m\u00e1m zabedn\u011bn\u00e1, a tak ani nem\u00e1m pon\u011bt\u00ed o n\u011bjak\u00e9m \u010dase. Namot\u00e1v\u00e1m si kone\u010dky vlas\u016f na prst. D\u011blal jsem to v\u017edycky. Sv\u00fdm zp\u016fsobem m\u011b to uklid\u0148ovalo. Ale u\u017e to asi ani nezab\u00edr\u00e1. M\u017eour\u00e1m do \u0161era pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edstnosti a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm pro\u010d vlastn\u011b. Co se vlastn\u011b stalo. Nen\u00ed to tak d\u00e1vno, co jsem si \u017eil klidn\u00fd \u017eivot. S kamar\u00e1dy a rodinou. Nebo se mi to mo\u017en\u00e1 jen zd\u00e1, \u017ee to nen\u00ed tak d\u00e1vno. Jedin\u00fd, koho denn\u011b v\u00edd\u00e1m, je on\u2026 ten, co si \u0159\u00edk\u00e1 m\u016fj bratr. Nebo on si tak vlastn\u011b ne\u0159\u00edk\u00e1. Nechce j\u00edm b\u00fdt. A j\u00e1 m\u00e1m z\u00e1kaz mu tak \u0159\u00edkat. U\u017e ani jm\u00e9nem ho nem\u016f\u017eu oslovovat. M\u016f\u017eu na n\u011bj v\u016fbec mluvit? Ano, ale a\u0165 \u0159eknu cokoliv, sl\u00edznu to. Na druhou stranu\u2026 t\u00edm, \u017ee tu je a \u017ee za mnou chod\u00ed, m\u011b uji\u0161\u0165uje v tom, \u017ee je\u0161t\u011b nejsem mrtv\u00fd. Zav\u0159en\u00fd n\u011bkde v krypt\u011b, dr\u00e1saj\u00edc nehty o kamennou st\u011bnu. Moje nehty\u2026 nem\u016f\u017eu je za n\u011b ani pova\u017eovat. S neust\u00e1l\u00fdch boj\u016f se zamknut\u00fdmi dve\u0159mi nebo s n\u00edm, jsem o n\u011b p\u0159i\u0161el. Jako o spoustu jin\u00fdch v\u011bc\u00ed. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
Tom<\/div>\n
N\u011bkdy m\u00e1m slab\u00e9 chvilky a vzpom\u00edn\u00e1m na to, co bylo. Do n\u011bjak\u00fdch \u0161esti sedmi nebo j\u00e1 u\u017e nev\u00edm, v kolika otec od n\u00e1s ode\u0161el. Pamatuju si, \u017ee m\u011b to zlomilo. Naposledy jsem zahl\u00eddl jeho tv\u00e1\u0159 a pak zmizel nav\u017edycky. Ut\u00edkal jsem za n\u00edm po p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b a sna\u017eil se ho zastavit, ale smetl m\u011b jedin\u00fdm pohybem ruky k zemi a z n\u00ed jsem se sv\u00fdm zp\u016fsobem u\u017e nikdy nezvedl. Pamatuju si, \u017ee \u0159ekl n\u011bco o Billovi. Jo, o m\u00fdm bratrovi, a j\u00e1 si to spojil s t\u00edm, \u017ee vlastn\u011b on m\u016f\u017ee za to, \u017ee n\u00e1s t\u00e1ta opustil. A j\u00e1 ho tolik pot\u0159eboval.<\/div>\n
Pak p\u0159i\u0161el Gordon, ale nikdy neum\u011bl t\u00e1tu tak dob\u0159e nahradit. Sna\u017eil se, ale m\u00e1lo. Bill zapomn\u011bl, ale j\u00e1 nikdy. Bylo to kv\u016fli n\u011bmu, ur\u010dit\u011b ano. T\u00e1ta ho nem\u011bl r\u00e1d, ur\u010dit\u011b, v\u00edm to. Bude trp\u011bt za to v\u0161echno, co mi ud\u011blal. Sev\u0159u v rukou v\u00edce lem pe\u0159iny, a\u017e mi zb\u011blaj\u00ed klouby, a mus\u00edm zatnout zuby, abych nezak\u0159i\u010del. Vzteky mi po tv\u00e1\u0159i ste\u010de slza a j\u00e1 v\u00edm, co bude n\u00e1sledovat. Dech se mi zrychlil, tep zrychlil. Zabiju ho. Vyl\u00edtnu z postele, jako by m\u011b p\u00edchlo milion vos, a let\u00edm do sklepen\u00ed. Tam ho dr\u017e\u00edm jako nejv\u011bt\u0161\u00ed odpad. Otev\u0159u velik\u00e9 kovov\u00e9 dve\u0159e, kter\u00e9 jsou u\u017e rezav\u00e9. Ihned m\u011b pra\u0161t\u00ed p\u0159es nos smrad z milion\u016f druh\u016f pl\u00edsn\u00ed, co se tu mno\u017e\u00ed. Sly\u0161\u00edm odkap\u00e1vat vodu. Pomal\u00fdm krokem p\u0159ejdu a\u017e k d\u0159ev\u011bn\u00fdm dv\u00ed\u0159k\u016fm. Ani tenhle hnus si nezaslou\u017e\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Ticho, kter\u00e9 m\u011b obklopuje, n\u00e1hle protne zvuk m\u00e9ho hladov\u011bj\u00edc\u00edho \u017ealudku. Omot\u00e1m ruce kolem t\u011bla a skr\u010d\u00edm nohy. Hlavu si polo\u017e\u00edm na kolena a slep\u011b prstem kresl\u00edm do prachu na zemi. Nevid\u00edm po\u0159\u00e1dn\u011b co. Jen matn\u00e9 obrysy. Na chlad jsem si ji\u017e zvykl. I kdy\u017e n\u011bkdy to b\u00fdv\u00e1 hor\u0161\u00ed. Ti\u0161e si pobrukuju melodii. Zn\u00e1m ji u\u017e dlouho. Tu p\u00edsni\u010dku m\u00edval Tom r\u00e1d jako mal\u00fd. V duchu se pousm\u011bju, kdy\u017e si vzpomenu, jak za mnou jako mal\u00fd b\u011bhal a vyhro\u017eoval mi, \u017ee jestli mu ji nezazp\u00edv\u00e1m, nevr\u00e1t\u00ed mi ba\u010dkory.<\/div>\n
„Aau\u2026 “ zab\u011bduju, kdy\u017e se mi hlady sev\u0159e \u017ealudek je\u0161t\u011b v\u00edc. Sna\u017e\u00edm se myslet na jin\u00e9 v\u011bci, ne\u017e je hlad nebo chlad. Vlastn\u011b se div\u00edm, \u017ee nejsem je\u0161t\u011b \u0161\u00edlen\u00fd\u2026 nebo jsem? Vrznou dve\u0159e. zorni\u010dky se mi roz\u010dilen\u00edm rozt\u00e1hnou a oto\u010d\u00edm hlavu sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 m\u011b d\u011bl\u00ed od zbytku sv\u011bta. Zataj\u00ed se mi dech. Mohl bych b\u00fdt tak bl\u00e1hov\u00fd a \u010dekat, \u017ee mi nese j\u00eddlo nebo mikinu? Ne\u2026 chod\u00ed sem jen, kdy\u017e m\u00e1 vztek. Dostanu. A budu r\u00e1d, kdy\u017e jenom trochu.<\/div>\n
„To\u2026 Tome.“ Promluv\u00edm boj\u00e1cn\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e vejde. Ale musel to sly\u0161et. Tady je dost ozv\u011bna, vzhledem k tomu, \u017ee tu m\u00e1m jen rozvrzanou postel a polorozpadl\u00fd stolek. M\u011bl bych ml\u010det, v\u00edm to. Ale stejn\u011b to nikdy neum\u00edm. Asi po\u0159\u00e1d douf\u00e1m, \u017ee ho obm\u011bk\u010d\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Usly\u0161el m\u011b, sakra a j\u00e1 mu cht\u011bl ud\u011blat p\u0159ekvapen\u00ed. Zase mi to nevy\u0161lo. Zasran\u00fd dve\u0159e, asi je budu muset namazat, ale pro\u010d se kv\u016fli tob\u011b obt\u011b\u017eovat. Za to mi nestoj\u00ed\u0161. Ten uk\u0148ouran\u00fd hl\u00e1sek, chce se mi zvracet. Pr\u00fd bratr, sp\u00ed\u0161e sest\u0159i\u010dka. V\u017edycky jsi m\u011bl takov\u00fd jemn\u00fd rysy a m\u011bl r\u00e1d v\u011bci, jako holka. Nesn\u00e1\u0161el jsem to a otec jist\u011b taky ne. Proto ode\u0161el. V\u00edm to. Otev\u0159u z\u00e1mek, kterej vis\u00ed na dve\u0159\u00edch, a do t\u00e9 temn\u00e9 kopky padne v\u00edce sv\u011btla. Zase vid\u00edm ten odpornej ksicht, kterej mi v\u017edycky p\u0159i\u0161el tak dokonalej. Panebo\u017ee, st\u00e1le vid\u00edm tu chv\u00edli, kdy \u0159ekl, \u017ee m\u011b miluje. A pak to za\u010dalo. Bral jsme si ho jen na sex, a kdy\u017e necht\u011bl, \u0161lo to po zl\u00fdm. Pak u\u017e se ode m\u011b dr\u017eel d\u00e1l, ale j\u00e1 si poka\u017ed\u00e9 po\u010dkal. Nikdy nem\u011bl kam ut\u00edkat. Za mamkou? \u0158ekl jsem, \u017ee ji zabiju, jestli cekne. A v\u011bd\u011bl moc dob\u0159e, \u017ee bych to ud\u011blal. To on ze m\u011b ud\u011blal tohle zv\u00ed\u0159e. Pak jsme se odst\u011bhovali sem a m\u00e1m\u011b nedali adresu. Ani nev\u00edm, jak dlouho tohle cel\u00e9 trv\u00e1, ale je mi to fuk. M\u00e1m ho v pasti. V\u00edm, \u017ee se modl\u00ed, aby kone\u010dn\u011b chc\u00edpnul, ale j\u00e1 to nedovol\u00edm.<\/div>\n
„Dr\u017e hubu zmetku.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Jak jsem tu\u0161il\u2026 je na\u0161tvan\u00fd. Nev\u00edm pro\u010d, a asi by bylo bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed se neptat. Hlasit\u011b polknu a rozechv\u011bju se. Vlastn\u011b u\u017e nev\u00edm, za co se m\u00e1m modlit. Za smrt?? Tu mi nedop\u0159eje. U\u017e jsem ho o ni prosil. Za v\u00fdprask? Lep\u0161\u00ed modlit se za v\u00fdprask, ne\u017e za zn\u00e1siln\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„Pros\u00edm\u2026 “ kn\u00edknu a urychlen\u011b couv\u00e1m po zapr\u00e1\u0161en\u00e9 podlaze. V\u00edm, \u017ee to nesn\u00e1\u0161\u00ed. Kdy\u017e na n\u011bj mluv\u00edm a je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e se ho sna\u017e\u00edm uprosit o milost. A\u017e mi jednou vy\u0159\u00edzne jazyk, tak se nebudu moct divit. Vlastn\u011b se sp\u00ed\u0161 div\u00edm, \u017ee to je\u0161t\u011b neud\u011blal. No\u2026 pak u\u017e by to nebylo ono, kdybych ho kou\u0159il. A j\u00e1 ho miloval. Opravdu miloval. Jako bratra a jako \u010dlov\u011bka. Tak pro\u010d mi tohle ud\u011blal? Myslel jsem, \u017ee miluje i on m\u011b. Jak \u0161eredn\u011b jsem se m\u00fdlil. Nen\u00e1vid\u00edm ho, a p\u0159itom ho ve skrytu srdce po\u0159\u00e1d miluju. Jinak bych u\u017e d\u00e1vno vzdal ty snahy a p\u0159estal doufat, \u017ee se zm\u011bn\u00ed. \u017de to skon\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Byl jsem hodn\u00fd. Pro\u010d se zlob\u00ed\u0161?“ Kr\u010d\u00edm se v kout\u011b a rychle se sna\u017e\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let, zda jsem n\u011bco provedl j\u00e1 anebo prost\u011b m\u00e1\u0161 jen blbou n\u00e1ladu. Jak je mo\u017en\u00e9 po\u0159\u00e1d sv\u00fdm zp\u016fsobem tou\u017eit po \u010dlov\u011bku, kter\u00fd je va\u0161\u00ed no\u010dn\u00ed m\u016frou? Ze kter\u00e9ho se v\u00e1m strachy d\u011bl\u00e1 mdlo?<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Nech\u00e1pu, \u017ee t\u011b to je\u0161t\u011b bav\u00ed, st\u00e1le ml\u00edt to sam\u00e9 dokole\u010dka. Jist\u011b, jak jinak. Chce\u0161 m\u011b prosit? M\u016f\u017ee\u0161. Klidn\u011b do skon\u00e1n\u00ed sv\u011bta, ale tu milost nedostane\u0161 nikdy. Nen\u00ed d\u016fvod, pro\u010d bych ti m\u011bl to v\u0161echno odpustit. Zabil jsi m\u011b, zabil moje city. U\u017e kdy\u017e jsem byl d\u00edt\u011b, p\u0159estal jsem c\u00edtit l\u00e1sku, l\u00edtost nebo bolest n\u011bkde v srdci. A nec\u00edt\u00edm ji ani te\u010f, kdy\u017e se ti d\u00edv\u00e1m do o\u010d\u00ed, kter\u00e9 ho\u0159\u00ed strachem. Sp\u00ed\u0161e se mi to l\u00edb\u00ed. Byl jsi hodnej. T\u00edm jsi te\u010f cht\u011bl jako \u0159\u00edct co? \u017de m\u00e1m slavit a klan\u011bt se ti? Odplivnu si na tebe. Jsi jen \u0161p\u00edna, co si nezaslou\u017e\u00ed ani jedno slovo na svoji hlavu. Ani to nejhor\u0161\u00ed na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. Panebo\u017ee, jak se sna\u017e\u00ed\u0161 ut\u00e9ct n\u011bkam skrz ze\u010f. Jsi sm\u011b\u0161n\u00fd, jako v\u0161ecky ty tv\u00e9 n\u00e1\u0159ky. V\u00ed\u0161 moc dob\u0159e, \u017ee si s tebou ud\u011bl\u00e1m v\u0161echno, co budu cht\u00edt j\u00e1 a je mi naprosto jedno, co ty na to bude\u0161 \u0159\u00edkat. A j\u00e1 zrovna m\u00e1m chu\u0165 do n\u011b\u010deho si p\u00edchnout. Ud\u011bl\u00e1m dva kroky kup\u0159edu k tob\u011b a chytnu t\u011b pevn\u011b za vlasy.<\/div>\n
„Zvedej se.“ \u0158eknu norm\u00e1ln\u00edm hlasem.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
„Aaa,“ vyjeknu. Div\u00edm se, \u017ee m\u00e1m je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 vlasy. Bol\u00ed to. Opravdu hodn\u011b. Proto se poslu\u0161n\u011b hrabu na nohy. Bo\u017ee, pros\u00edm\u2026 A\u0165 m\u011b jen zbije. T\u0159eba a\u017e do mdlob, ale po\u0159\u00e1d to je men\u0161\u00ed bolest, ne\u017e kdy\u017e si m\u011b bere. Jako d\u011bvku. Ne, ani to ne\u2026 Ani d\u011bvky se ne\u0161ukaj tak, jak to d\u011bl\u00e1 on mn\u011b. Automaticky vzt\u00e1hnu ruce ke sv\u00fdm vlas\u016fm, ve snaze trochu tak povolit ten stisk. Chytnu se jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed. Sna\u017e\u00edm se nebre\u010det. U\u017e d\u00e1vno v\u00edm, \u017ee slzy mi nepom\u016f\u017eou a akor\u00e1t ho v\u00edc rozdr\u00e1\u017ed\u00ed. Ale kdy\u017e bre\u010d\u00edm, tak ani ne tak tou bolest\u00ed, co mi zp\u016fsobuje, jako sp\u00ed\u0161 pon\u00ed\u017een\u00edm. Bolest\u00ed psychickou. Ta fyzick\u00e1 se zahoj\u00ed a je po \u0161r\u00e1mech, ale ta, co mi zap\u0159\u00ed\u010din\u00ed na du\u0161i a v srdci\u2026 s ka\u017edou dal\u0161\u00ed r\u00e1nou ho nen\u00e1vid\u00edm v\u00edc a v\u00edc, a p\u0159esto po\u0159\u00e1d nedok\u00e1\u017eu ud\u011blat nic. Zaj\u00edmalo by m\u011b, jak to je venku. V\u00ed o mn\u011b n\u011bkdo? M\u00e1 v\u016fbec n\u011bkdo tu\u0161en\u00ed, co se mnou prov\u00e1d\u00ed? A co m\u00e1ma? Nen\u00ed j\u00ed divn\u00e9, \u017ee se mnou tak dlouho nemluvila. A mluvila v\u016fbec s n\u00edm?<\/div>\n
„Co\u2026 Co chce\u0161? Tomi, pros\u00edm ne tamto\u2026 “ Pla\u010dtiv\u011b k\u0148u\u010d\u00edm a klop\u00fdt\u00e1m kolem n\u011bj, podle toho jak \u0161kube vlasy. M\u00e1m obavu, \u017ee se pozvrac\u00edm, jestli to ud\u011bl\u00e1. Nebo omdl\u00edm, nebo j\u00e1 nev\u00edm co. A\u0165 m\u011b u toho aspo\u0148 u\u0161krt\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Kdybych mu ty havran\u00ed vl\u00e1sky o\u0161kubal, za co bych jej pak tahal? Ne, mus\u00ed je m\u00edt. Nav\u00edc vlastn\u011b u\u017e ani nejsou havran\u00ed, nen\u00ed poznat, jak\u00fd jsou. Je tu vlhko a \u0161p\u00edna. Je celej u\u0161mudlanej a v otrhan\u00fdm triku. Sta\u010d\u00ed mi, \u017ee nem\u00e1 spodn\u00ed d\u00edl, urchluje mi to p\u0159\u00edstup k vstupu do jeho t\u011bla. V\u017edycky jde jen o rychl\u00e9 uspokojen\u00ed, a pak zase d\u00e1m na chv\u00edli pokoj.<\/div>\n
„Kdy\u017e bude\u0161 hodnej, mo\u017en\u00e1 n\u011bco dostane\u0161. Z\u00e1le\u017e\u00ed jen na tob\u011b.“ Prohl\u00ed\u017e\u00edm si t\u011b. Nejedl jsi t\u0159i dny, je na \u010dase ti n\u011bco d\u00e1t, ale z\u00e1le\u017e\u00ed na tob\u011b, jak se bude\u0161 chovat. U\u017e jsi tu nejedl i t\u00fdden a i d\u00fdl. Nau\u010dil ses poslouchat jako pra\u0161ivej \u010dokl. Nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e se m\u011b dot\u00fdk\u00e1, m\u00e1 tak mrtvoln\u011b studenou ruku.<\/div>\n
„Nesahej na m\u011b!“ Vyjedu trochu, v\u00e1\u017en\u011b se mi to hnus\u00ed. Stisk je\u0161t\u011b zes\u00edl\u00edm, nic nevydr\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Pohrajeme si.“ Moje klasick\u00e1 v\u011bta p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e si ho vezmu do par\u00e1dy. Sp\u00ed\u0161e jeho zade\u010dek. Ale dneska to nebude nic extra, jsem unaven\u00fd. Jen jsem p\u0159eci musel nav\u0161t\u00edvit brat\u0159\u00ed\u010dka.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/div>\n
Tuhle v\u011btu nen\u00e1vid\u00edm. Je to jako no\u010dn\u00ed m\u016fra. Kdy\u017e ji vyslov\u00ed, zn\u00ed mi v u\u0161\u00edch je\u0161t\u011b dobr\u00e9 t\u0159i hodiny a v noci m\u011b bud\u00ed. Kdy\u017e teda zrovna sp\u00edm. Za\u0161tknu se slzami. V b\u0159i\u0161e mi zakru\u010d\u00ed. M\u00e1m hlad. Chci n\u011bco dostat. Pomalu sv\u011bs\u00edm ruce pod\u00e9l t\u011bla a pevn\u011b stisknu v\u00ed\u010dka k sob\u011b. Pohrajeme si\u2026 pohrajeme si\u2026 zase jako ta ozv\u011bna. M\u00e1m pocit, \u017ee se mi z toho rozsko\u010d\u00ed hlava. Povol\u00edm cel\u00e9 t\u011blo ze sv\u00e9ho obrann\u00e9ho postoje. I tak bych nem\u011bl \u0161anci, a j\u00e1 to v\u00edm. A\u010d se sna\u017e\u00edm, t\u011blem mi i tak proj\u00ed\u017ed\u00ed mr\u00e1z. Jen nev\u00edm, zda zimou anebo strachem. Mo\u017en\u00e1 oboj\u00edm. Je to tak nechutn\u00e9. Co to ze m\u011b ud\u011blal?<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se.“ P\u00edpnu. V\u00edm, \u017ee na n\u011bj nem\u00e1m sahat. J\u00e1 jen br\u00e1nil svoje vlasy.<\/div>\n
„Tak\u2026 tak dob\u0159e\u2026 “ P\u0159ik\u00fdvnu skoro neznateln\u011b na jeho choutky, ze kter\u00fdch je mi na blit\u00ed. Z n\u011bj mi je na blit\u00ed. Nech\u00e1pu, co se to s n\u00edm stalo. Pro\u010d tohle v\u0161echno. Ale m\u00e1 cenu se pt\u00e1t? M\u00e1 v\u016fbec cenu mluvit \u010di d\u00fdchat? Nechce, abych um\u0159el, ale z\u00e1rove\u0148 m\u011b pomalu zab\u00edj\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/div>\n
Donut\u00ed\u0161 m\u011b se usm\u00e1t. V\u017edycky zvl\u00e1\u010dn\u00ed\u0161, kdy\u017e jde o d\u00e1re\u010dky. Je to v\u011bt\u0161inou n\u011bjak\u00e9 j\u00eddlo a pit\u00ed nebo n\u011bco na sebe. Nen\u00ed to nic romantick\u00e9ho v posteli, ani n\u00e1hodou. Mo\u017en\u00e1 d\u0159\u00edv, kdy\u017e jsem m\u011bl je\u0161t\u011b srdce. Ale te\u010f u\u017e ho nem\u00e1m. Je mi l\u00edp? Ne rozhodn\u011b nen\u00ed a j\u00e1 to v\u00edm, ale nejde s t\u00edm nic d\u011blat. Bolest je tak velik\u00e1, \u017ee ani ta nejv\u011bt\u0161\u00ed zp\u016fsoben\u00e1 bolest na tob\u011b m\u011b nedok\u00e1\u017ee uspokojit. Mst\u00edm se za v\u0161echny k\u0159ivdy sv\u011bta na mn\u011b sp\u00e1chan\u00e9. Hraje\u0161 si na nevi\u0148\u00e1tko, ale jen j\u00e1 v\u00edm, jak\u00fd jsi. Jsi jen \u0161p\u00edna. P\u0159iv\u0159u o\u010di a d\u00e1m ruce pod\u00e9l t\u011bla. Nebudu si t\u011b vychutn\u00e1vat, prost\u011b se ud\u011bl\u00e1m a p\u016fjdu.<\/div>\n
„Oto\u010d se.“ K\u00fdvnu hlavou ke zdi. Mysl\u00edm, \u017ee jsi to za\u017eil tolikr\u00e1t, \u017ee p\u0159esn\u011b v\u00ed\u0161, co m\u00e1\u0161 d\u011blat. A j\u00e1 nem\u00e1m n\u00e1ladu se s tebou dneska n\u011bjak extra vybavovat.<\/div>\n
„Tak se pohni, d\u011bvko.“ Rukou t\u011b \u017educhnu ke zdi.<\/div>\n
„Opova\u017e se to zdr\u017eovat, nem\u00e1m moc n\u00e1ladu na tvoje hry, jasn\u00fd?“ Chytnu t\u011b za vlasy a zaklon\u00edm ti hlavu do zadu.<\/div>\n
„Nem\u00e1m.“ Pust\u00edm t\u011b a za\u010dnu si rozep\u00ednat kalhoty.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris & Lauinka Zdrav\u00edm v\u0161echny twincestn\u00ed du\u0161i\u010dky. \ud83d\ude42 J\u00e1 a Doris jsme tu s novou pov\u00eddkou. Tedy, abych to up\u0159esnila, jsem poct\u011bna spoluautorstv\u00edm Doris, kter\u00e1 mi k\u00fdvla na n\u00e1vrh t\u00e9to pov\u00eddky. Asi bych cht\u011bla varovat v\u0161echny slab\u0161\u00ed povahy. \ud83d\ude42 Tento p\u0159\u00edb\u011bh<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[413],"tags":[],"class_list":["post-9211","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-s-o-s-any-thing-but-love"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9211","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9211"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9211\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9211"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9211"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9211"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}