{"id":9220,"date":"2011-03-03T17:00:00","date_gmt":"2011-03-03T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9197"},"modified":"2011-03-03T17:00:00","modified_gmt":"2011-03-03T16:00:00","slug":"probuzeni-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/03\/probuzeni-23\/","title":{"rendered":"Probuzen\u00ed 23."},"content":{"rendered":"
autor: Gia<\/span><\/strong><\/div>\n

<\/span><\/strong><\/div>\n
\"\"<\/span><\/div>\n
<\/span><\/div>\n
U\u017e zase. Ten zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z m\u00e9ho vlastn\u00edho podv\u011bdom\u00ed, kter\u00fd m\u011b z ni\u010deho nic probudil uprost\u0159ed noci. Neud\u011blal \u017e\u00e1dn\u00fd hlasit\u00fd zvuk, kter\u00fd by m\u011b snad mohl probudit, m\u016fj sp\u00e1nek byl v\u017edycky a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u011b tvrd\u00fd. A i p\u0159esto jsem s jistotou v\u011bd\u011bl, \u017ee je zp\u00e1tky doma. Zimou zk\u0159ehl\u00fdmi prsty si promnu unaven\u00e9 o\u010di a posad\u00edm se na okraj postele. Vyz\u00e1bl\u00e9 nohy spust\u00edm k podlaze a prsty p\u0159eb\u00edr\u00e1m dlouh\u00e9 st\u0159apce kulat\u00e9ho m\u011bkk\u00e9ho kobere\u010dku. T\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b se rozklepu zimou a pohledem se p\u0159esv\u011bd\u010d\u00edm o tom, \u017ee jsem jako obvykle zapomn\u011bl zav\u0159\u00edt ventila\u010dku. Znechucen\u011b si odfrknu a sna\u017e\u00edm se zah\u0159\u00e1t urputn\u00fdm t\u0159en\u00edm promrzl\u00fdch pa\u017e\u00ed. Jsem p\u0159\u00edli\u0161 l\u00edn\u00fd na to, abych se obl\u00e9kl. P\u0159\u00edli\u0161 l\u00edn\u00fd na to, abych ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f k otev\u0159en\u00e9mu oknu a uml\u010del tak na\u0159\u00edk\u00e1n\u00ed siln\u00e9ho studen\u00e9ho v\u011btru, kter\u00fd se m\u00edsil s drobn\u00fdmi studen\u00fdmi kapi\u010dkami nep\u0159\u00edli\u0161 vydatn\u00e9ho de\u0161t\u011b. Ale z\u0159ejm\u011b nejsem dostate\u010dn\u011b l\u00edn\u00fd na to, abych dok\u00e1zal ko\u010d\u00edrovat a zkrotit svou vlastn\u00ed zv\u011bdavost.<\/span><\/div>\n
Co v\u0161echno se dnes ve\u010der stalo? Odkud se to Tom vlastn\u011b vracel takhle brzy nad r\u00e1nem? Byla s n\u00edm Annie? A byla s n\u00edm takov\u00fdm zp\u016fsobem, kter\u00e9ho jsem se nejv\u00edce b\u00e1l?<\/span><\/em> V\u0161echny ty pocity uvnit\u0159 m\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u011b s\u017e\u00edraly a provokovaly. Vytvo\u0159ily zvl\u00e1\u0161tn\u00ed nesrozumiteln\u00fd chumel v\u0161ech m\u00fdch obav a p\u0159\u00e1n\u00ed a ten m\u011b te\u010f nep\u0159\u00edjemn\u011b t\u00ed\u017eil na \u017ealudku. Tom nebyl t\u00edm jedin\u00fdm z n\u00e1s dvou, kdo se musel zm\u011bnit. Kladl jsem mu stovky po\u017eadavk\u016f, diktoval podm\u00ednky a cht\u011bl na n\u011bm, aby ze dne na den hodil sv\u016fj star\u00fd \u017eivot za hlavu a d\u011blal, \u017ee nikdy neexistoval. Tohle bylo natolik uboh\u00e9, \u017ee jsem se na mal\u00fd okam\u017eik za\u010dervenal s\u00e1m nad sebou.<\/span><\/div>\n
\n
Vypadal jsem jako n\u011bkdo, kdo s n\u00edm nen\u00ed ani v jedn\u00e9 jedin\u00e9 drobnosti spokojen\u00fd, jako n\u011bkdo, kdo m\u00e1 neust\u00e1le tendence ho p\u0159ed\u011blat. \u010c\u00e1st m\u00e9ho panova\u010dn\u00e9ho j\u00e1 si to mo\u017en\u00e1 \u010dist\u011b sobecky p\u0159\u00e1la a cht\u011bla m\u00edt Toma jen a jen pro sebe, Toma, kter\u00fd by byl p\u0159esn\u011b podle jej\u00edch p\u0159edstav, ale d\u00e1vno by to nebyl Tom, do kter\u00e9ho jsem se zamiloval. Ve skute\u010dnosti jsem tou\u017eil po tom, aby se mi kone\u010dn\u011b trochu otev\u0159el, komunikoval se mnou o sv\u00fdch pocitech ke mn\u011b, abychom si byli bli\u017e\u0161\u00ed ne\u017e kdykoliv p\u0159edt\u00edm. Cht\u011bl jsem mu znovu uv\u011b\u0159it, ned\u00edvat se na n\u011bj skepticky skrz prsty a m\u00e9 vlastn\u00ed p\u0159edsudky z minulosti.<\/span><\/div>\n
Co kdy\u017e d\u00e1vno sp\u00ed?<\/span><\/em> P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem s\u00e1m pro sebe trochu zklaman\u011b a znovu jsem nerv\u00f3zn\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl ze strany na stranu. Sna\u017eil jsem se p\u0159ivyknout na \u010derno \u010dernou tmu v chodb\u011b a o\u010dima vyhledal t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u00e9 obrysy vysok\u00fdch tmavohn\u011bd\u00fdch dve\u0159\u00ed Tomova pokoje. Je to p\u0159ece Tom. Nebude se zlobit. V\u017edy\u0165 toho zase tak moc nechci. Jen se tro\u0161ku pomazlit.<\/em> Nutn\u011b jsem se k n\u011bmu pot\u0159eboval p\u0159itulit a alespo\u0148 na mal\u00fd okam\u017eik c\u00edtit teplo, s\u00e1laj\u00edc\u00ed z jeho t\u011bla. Byla mi zima a pot\u0159eboval jsem, aby o m\u011b n\u011bkdo alespo\u0148 chvili\u010dku pe\u010doval. Jsi tak zraniteln\u00fd, Bille uv\u011bdomuje\u0161 si to v\u016fbec?<\/em><\/span><\/div>\n
Kone\u010dn\u011b se donut\u00edm stisknout upatlanou kliku a t\u00e9m\u011b\u0159 po \u0161pi\u010dk\u00e1ch vcupit\u00e1m dovnit\u0159. Na mal\u00fd okam\u017eik m\u011b do o\u010d\u00ed pal\u010div\u011b bodne tlumen\u00e9 \u010derven\u00e9 sv\u011btlo stoln\u00ed lampi\u010dky, ale prvotn\u00ed nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159ehlu\u0161\u00ed \u0161okovan\u00fd pohled na bratrovo nah\u00e9 t\u011blo. Neubr\u00e1n\u00edm se p\u0159ekvapen\u00e9mu vyprsknut\u00ed, kter\u00e9 vyjede z m\u00fdch \u00fast naprosto spont\u00e1nn\u011b, ale ani tak sp\u00edc\u00edho Toma nevzbud\u00edm. Georgovo roz\u0161afn\u00e9 zaoblen\u00e9 p\u00edsmo na bratrov\u011b \u010dele rozpozn\u00e1m a rozlu\u0161t\u00edm jako \u00fapln\u011b prvn\u00ed. Hrub\u00fdm \u010dern\u00fdm fixem tam nemo\u017en\u011b kostrbat\u011b na\u010dm\u00e1ral na\u0161i adresu v\u010detn\u011b takov\u00e9ho detailu, jak\u00fdm bylo po\u0161tovn\u00ed sm\u011brovac\u00ed \u010d\u00edslo. Dojala m\u011b jeho starostlivost o to, aby Tom trefil zp\u00e1tky dom\u016f a za\u010d\u00ednal jsem uvnit\u0159 pobubl\u00e1vat vzteky. Cel\u00e9 jeho \u0161t\u00edhl\u00e9 t\u011blo bylo pops\u00e1no vulg\u00e1rn\u00edmi vzkazy od dvou zbyl\u00fdch \u010dlen\u016f na\u0161\u00ed kapely a j\u00e1 kone\u010dn\u011b p\u0159i\u0161el na to, kde se bratr potuloval.<\/span><\/div>\n
P\u0159i pohledu na Tom\u016fv nemo\u017en\u011b popsan\u00fd hrudn\u00edk znovu hlasit\u011b vyp\u00edsknu a stydliv\u011b si zakryju ob\u011b o\u010di, snad jako by m\u011b te\u010f mohl n\u011bkdo nev\u00edtan\u00fd pozorovat. Bude zima, bude mr\u00e1z, kam se pt\u00e1\u010dku kam schov\u00e1\u0161? Schov\u00e1m se j\u00e1 do p\u00ed\u010di, tam u\u017e v\u00edtr nefi\u010d\u00ed.<\/em><\/span><\/div>\n
„Ten Gustav je takovej spros\u0165\u00e1k, kdy\u017e se trochu v\u00edc napije, neuv\u011b\u0159iteln\u00e9.“ Zamuml\u00e1m si zdrcen\u011b s\u00e1m pro sebe a skrz rozta\u017een\u00e9 prsty na sv\u00e9m obli\u010deji chtiv\u011b pro\u010d\u00edt\u00e1m dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed v\u00fdm\u011b\u0161ky t\u011bch dvou poetick\u00fdch du\u0161\u00ed. Mus\u00edm se \u0159ehtat nahlas a vlastn\u011b u\u017e ani ne\u0159e\u0161\u00edm to, \u017ee bych snad mohl Toma probudit. Zaslou\u017eil si to, prev\u00edt. Takhle se z\u0159\u00eddit. A beze m\u011b.<\/em> Pohledem zavad\u00edm o mal\u00fd leskl\u00fd pap\u00edrek, kter\u00fd Tom docela sve\u0159ep\u011b sv\u00edr\u00e1 v dlani a zv\u011bdav\u011b se nad n\u011bj naklon\u00edm. Opatrn\u011b mu ho z dlan\u011b vyt\u00e1hnu a nech\u00e1pav\u011b zakoul\u00edm o\u010dima. \u00da\u010dtenka od taxik\u00e1\u0159e, na jej\u00edm\u017e konci byla mal\u00fdm drobn\u00fdm p\u00edsmem p\u0159ips\u00e1na kr\u00e1tk\u00e1 zato v\u0161ak nanejv\u00fd\u0161 v\u00fdsti\u017en\u00e1 pozn\u00e1mka.<\/span><\/div>\n
Tome,<\/span><\/em><\/div>\n
jsi m\u016fj nejlep\u0161\u00ed a vlastn\u011b nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed z\u00e1kazn\u00edk.<\/span><\/em><\/div>\n
Ty hovado zkurven\u00fd! Poblib si mi celou k\u00e1ru v\u010detn\u011b oken, prase jedno pras\u00e1ck\u00fd!<\/span><\/em><\/div>\n
A proto\u017ee v\u00edm, \u017ee i ty ke mn\u011b vzhl\u00ed\u017e\u00ed\u0161 t\u00e9m\u011b\u0159 otcovsky, jist\u011b se neuraz\u00ed\u0161, kdy\u017e ti k obvykl\u00e9 taxe p\u0159i\u010dtu sto pades\u00e1t euro za ten neuv\u011b\u0159iteln\u00fd nepo\u0159\u00e1dek.<\/span><\/em><\/div>\n
Nashlednou Robert.<\/span><\/em><\/div>\n
Nesouhlasn\u011b zakrout\u00edm hlavou a n\u00e1zorn\u011b si zaklepu doprost\u0159ed \u010dela. Ve chv\u00edli, kdy chci pap\u00edrek polo\u017eit na mal\u00fd no\u010dn\u00ed stole\u010dek a odej\u00edt pry\u010d, m\u016fj pohled t\u00e9m\u011b\u0159 samovoln\u011b zabloud\u00ed k m\u00edstu, kter\u00e9mu se a\u017e dote\u010f velice \u0161ikovn\u011b vyh\u00fdbal. Zak\u00e1zan\u00e9 m\u00edsto.<\/em> Napomenu v duchu s\u00e1m sebe a cel\u00fd obli\u010dej se mi zkrout\u00ed do naprosto nespokojen\u00e9 grimasy. Prvn\u00ed zbloudilou my\u0161lenku, p\u0159i kter\u00e9 jsem naprosto instinktivn\u011b st\u00e1hl p\u016flky zadku k sob\u011b a znovu se naprosto nemo\u017en\u011b \u010dervenal nad sebou sam\u00fdm, p\u0159ebila dal\u0161\u00ed, kter\u00e9 pat\u0159ila drobounk\u00e9mu t\u00e9m\u011b\u0159 neviditeln\u00e9mu p\u00edsmu u Tomova penisu. Rozt\u0159\u00e1sl jsem se pod dal\u0161\u00ed nep\u0159\u00edjemnou vlnou p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edho vzteku, v\u011bd\u011bl jsem, komu to p\u00edsmo pat\u0159ilo.<\/span><\/div>\n
„\u010cubka nadr\u017een\u00e1!“ Zavyju u\u017e docela nahlas, ale bratr se v t\u00e9 svoj\u00ed prazvl\u00e1\u0161tn\u00ed poloze ani nepatrn\u011b nepohne. Kde se ve mn\u011b najednou brala ta vulgarita? Sprost\u011b jsem mluvil jen m\u00e1lokdy, nem\u011bl jsem to r\u00e1d. Jen\u017ee tohle z m\u00fdch \u00fatrob vych\u00e1zelo naprosto samo a ne\u010dekan\u011b. Pravdiv\u011b.<\/em> U\u017e zase jsem \u017e\u00e1rlil a ani trochu jsem se s t\u011bmi naprosto ciz\u00edmi pocity neum\u011bl vyrovnat. Nerv\u00f3zn\u011b jsem se prohr\u00e1bl v pocuchan\u00fdch vlasech a trochu afektovan\u011b se zatahal za n\u011bkolik del\u0161\u00edch pramen\u016f, kter\u00e9 mi padaly p\u0159es obli\u010dej. Nep\u0159em\u00fd\u0161lel jsem dlouho, takov\u00e1 byla moje p\u0159irozenost u\u017e od d\u011btstv\u00ed. Zv\u011bdav\u00e1 pavla\u010dov\u00e1 drbna.<\/em> Kolena mi nesouhlasn\u011b zavrzala, kdy\u017e jsem poklekl na zem a drsn\u00e1 l\u00e1tka barevn\u00e9ho koberce mi nep\u0159\u00edjemn\u011b dr\u00e1sala citlivou k\u016f\u017ei. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d jsem t\u011bm miniaturn\u00edm p\u00edsmen\u016fm tak \u00fapln\u011b nerozum\u011bl a naklonil jsem se tak bl\u00edzko jak jen to \u0161lo.<\/span><\/div>\n
Byl jsem tak zaujat\u00fd tou nanejv\u00fd\u0161 zaj\u00edmavou detektivn\u00ed prac\u00ed, \u017ee jsem ani nezaregistroval to, \u017ee jsem se o bratr\u016fv penis n\u011bkolikr\u00e1t ot\u0159el horouc\u00ed rud\u011b \u010dervenou tv\u00e1\u0159\u00ed. Opakovan\u011b. C\u00edtil jsem jeho v\u016fni a teplo a v\u016fbec mi nedoch\u00e1zel prav\u00fd v\u00fdznam toho, co tady ve skute\u010dnosti prov\u00e1d\u00edm. Kone\u010dn\u011b jsem z\u00e1hadu rozlu\u0161til \u00fapln\u011b. Bylo tam prost\u00e9 „miluji ho“<\/em> a mal\u00e1 \u0161ipe\u010dka, kter\u00e1 ukazovala na Tom\u016fv penis, kter\u00fd zdobilo mal\u00e9 trochu rozpit\u00e9 srd\u00ed\u010dko s rozt\u0159esen\u00fdmi nejist\u00fdmi obrysy. Kdy mu tohle mohla ud\u011blat? V jak\u00e9 situaci?<\/em> V o\u010d\u00edch m\u011b po\u0161tipovaly slzy vzteku a zklam\u00e1n\u00ed a j\u00e1 naposledy obli\u010dejem p\u0159ejel p\u0159es jeho penis, kter\u00fd se pod m\u00fdmi tepl\u00fdmi l\u00edci, kone\u010dn\u011b za\u010d\u00ednal probouzet.<\/span><\/div>\n
*TOM*<\/span><\/div>\n
„B\u2026 B\u2026 Bille?“ Zachropt\u00edm a\u017e napot\u0159et\u00ed spr\u00e1vn\u00e9 jm\u00e9no sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho dvoj\u010dete a \u0161okovan\u011b hled\u00edm do rozzloben\u00fdch ohn\u011bm lemovan\u00fdch duhovek, kter\u00e9 na m\u011b z\u00edraj\u00ed zpoza m\u00e9ho vlastn\u00edho rozkroku.<\/span><\/div>\n
„Nejrad\u0161i bych ti ho ukousl! Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b!“ Zav\u0159e\u0161t\u00ed Bill pla\u010dtiv\u011b a jeho vysok\u00fd vy\u010d\u00edtav\u00fd t\u00f3n m\u011b bod\u00e1 do sp\u00e1nk\u016f. Ticho, ticho, ticho!<\/em> Jedn\u00edm prudk\u00fdm pohybem se postav\u00ed zp\u00e1tky na nohy a mn\u011b se z t\u00e9 kosmick\u00e9 rychlosti rozto\u010d\u00ed hlava dv\u011bma protich\u016fdn\u00fdmi sm\u011bry. \u0158et\u00edzkov\u00fd koloto\u010d jsem nen\u00e1vid\u011bl u\u017e jako mal\u00fd kluk, v\u017edycky jsem se pozvracel.<\/em> Jeho dla\u0148 se mi s hlasit\u00fdm plesknut\u00edm otiskne doprost\u0159ed \u010dela a j\u00e1 z\u0159eteln\u011b c\u00edt\u00edm, \u017ee mi na n\u011bj p\u0159ipevnil n\u011bco lepkav\u00e9ho.<\/span><\/div>\n
„Au!“ Vyjeknu ubl\u00ed\u017een\u011b a mysl\u00edm to naprosto v\u00e1\u017en\u011b, v tomhle stavu jsem byl v\u017edycky nadm\u00edru citliv\u00fd a zraniteln\u00fd. Sna\u017e\u00edm se zvednout trochu v\u00edc na lokty, ale m\u00edsto toho jen zmaten\u011b t\u00e1p\u00e1m zmuchlan\u00fdm prost\u011bradlem.<\/span><\/div>\n
Bill u\u017e je d\u00e1vno pry\u010d a samoz\u0159ejm\u011b si neodpustil jedno hodn\u011b hlasit\u00e9 pr\u00e1sknut\u00ed dve\u0159mi. Ticho, ticho, ticho!<\/em> Opatrn\u011b se p\u0159ekul\u00edm na b\u0159icho a nesouhlasn\u011b zachr\u010d\u00edm do pol\u0161t\u00e1\u0159e, kter\u00fd jsem uv\u00e1lel na placku. Odporn\u00e1 pachu\u0165 v \u00fastech m\u011b znovu nut\u00ed na zvracen\u00ed, ale vzdoruji state\u010dn\u011b. Co to Billovi zase p\u0159el\u00edtlo p\u0159es nos?<\/em> V\u00edc jsem se p\u0159em\u00fd\u0161let nep\u0159inutil, usnul jsem neuv\u011b\u0159iteln\u011b rychle s mal\u00fdm v\u0161e\u0159\u00edkaj\u00edc\u00edm \u00fa\u0161klebkem na rtech. Pohled na bratra mezi vlastn\u00edmi stehny byl tolik pobu\u0159uj\u00edc\u00ed!<\/span><\/div>\n
autor: Gia<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/span><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Gia U\u017e zase. Ten zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z m\u00e9ho vlastn\u00edho podv\u011bdom\u00ed, kter\u00fd m\u011b z ni\u010deho nic probudil uprost\u0159ed noci. Neud\u011blal \u017e\u00e1dn\u00fd hlasit\u00fd zvuk, kter\u00fd by m\u011b snad mohl probudit, m\u016fj sp\u00e1nek byl v\u017edycky a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u011b tvrd\u00fd. A i p\u0159esto jsem s<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[367],"tags":[],"class_list":["post-9220","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-probuzeni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9220","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9220"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9220\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9220"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9220"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9220"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}