{"id":9225,"date":"2011-03-02T18:30:00","date_gmt":"2011-03-02T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9202"},"modified":"2011-03-02T18:30:00","modified_gmt":"2011-03-02T17:30:00","slug":"an-orphan-tom-4-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/02\/an-orphan-tom-4-konec\/","title":{"rendered":"An Orphan Tom 4. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: Deni<\/strong><\/div>\n
Je\u0161t\u011b jednou bych opravdu cht\u011bla pod\u011bkovat v\u0161em t\u011bm, kte\u0159\u00ed mi pov\u00eddku okomentovali! M\u00e1m tenhle p\u0159\u00edb\u011bh r\u00e1da, sv\u00fdm zp\u016fsobem pro m\u011b hrozn\u011b moc znamen\u00e1 a fakt, \u017ee se snad l\u00edbil i v\u00e1m, m\u011b opravdu t\u011b\u0161\u00ed!<\/em><\/strong><\/div>\n
U\u017eijte si posledn\u00ed d\u00edl Sirotka Toma a t\u0159eba n\u011bkdy v budoucnu se o n\u011bm do\u010dtete i ve druh\u00e9 \u0159ad\u011b, na kter\u00e9 u\u017e zdlouhav\u011b n\u011bjakou tu dobu pracuji v anglick\u00e9m jazyce. Pokud ji dop\u00ed\u0161u, ur\u010dit\u011b tady jednou p\u0159eklad najdete – pokud v t\u00e9 dob\u011b, a\u017e j\u00e1 se dohrabu konce, bude TWC blog je\u0161t\u011b existovat xD. To jen, abyste mi nenad\u00e1vali za otev\u0159en\u00fd konec \ud83d\ude09<\/em><\/strong><\/div>\n
P\u0159\u00edjemn\u00e9 \u010dten\u00ed!!<\/em><\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"\"<\/p>\n<\/div>\n
[Epilog]<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Ti dva le\u017eeli Tomov\u011b posteli, sto\u010den\u00ed pod jeho m\u011bkkou, teplou p\u0159ikr\u00fdvkou. Mlad\u0161\u00ed z nich spokojen\u011b spal, zat\u00edmco zp\u011bv\u00e1k byl sirotkem maxim\u00e1ln\u011b fascinov\u00e1n a se zal\u00edben\u00edm ho pozoroval. Bill si zamiloval zp\u016fsob, jak\u00fdm Tom \u0161pulil rty v \u00fasm\u011bvu, zat\u00edmco se ztr\u00e1cel v \u0159\u00ed\u0161i sn\u016f. Miloval zp\u016fsob, jak\u00fdm se Tomovy nosn\u00ed d\u00edrky \u010das od \u010dasu pohnuly, kdy\u017e se nadechnul v\u00edc zhluboka, i to, jak Tom \u0161\u0165astn\u011b dr\u017eel Billovu ruku v t\u00e9 sv\u00e9.<\/p>\n

<\/div>\n

Kdyby to bylo jen na n\u011bm, zp\u011bv\u00e1k by v t\u00e9hle poloze, s pubert\u00e1ln\u00edm sirotkem, n\u011bjakou dobu z\u016fstal a jen si u\u017e\u00edval jeho bl\u00edzkost. Ale osud m\u011bl pro \u010dernovlas\u00e9ho krasavce v pl\u00e1nu n\u011bco jin\u00e9ho. V p\u0159\u00edjemn\u00e9m tichu pokoje mohl Bill dokonale sly\u0161et, jak jeho telefon vibruje na zemi, n\u011bkde mezi vrstvami oble\u010den\u00ed, kter\u00e9 p\u0159edt\u00edm dvojice tak ledabyle odhodila.<\/div>\n
Necht\u011bl\u2026 opravdu necht\u011bl, a p\u0159esto se pohnul. Pomalu, a opatrn\u011b se vypletl zpod Tomovy pa\u017ee a nat\u00e1hl se po sv\u00e9m telefonu.<\/p>\n

<\/div>\n

„Jo?“ zeptal se \u0161eptem, sna\u017eil se, aby sp\u00edc\u00edho chlapce vedle sebe nevzbudil.<\/div>\n
„Kde sakra si, Williame?“<\/em><\/div>\n
„Jarede,“ povzdechl si zp\u011bv\u00e1k, vstal a nat\u00e1hl na sebe sv\u00e9 boxerky. Takhle mu mana\u017eer \u0159\u00edkal jen, kdy\u017e byl na\u0161tvan\u00fd. „S n\u011bk\u00fdm te\u010f jsem, co se d\u011bje?“<\/div>\n
„S n\u011bk\u00fdm, co? Hele, Bille, p\u0159esta\u0148, a\u0165 d\u011bl\u00e1\u0161 cokoliv, a p\u0159ij\u010f do hlavn\u00ed m\u00edstnosti, odj\u00ed\u017ed\u00edme. Kone\u010dn\u011b odstranili ten strom.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
\n
Billovo srdce vynechalo jeden \u00fader, kdy\u017e se dozv\u011bd\u011bl tu \u00fa\u017easnou novinku. Kdy\u017e se pod\u00edval na kluka, kter\u00fd spal na posteli za n\u00edm, hru\u010f se mu sv\u00edrala nezn\u00e1m\u00fdm pocitem. Bill opravdu necht\u011bl odej\u00edt. A o to v\u00edc pot\u00e9, co si pr\u00e1v\u011b vzal Tomovo panictv\u00ed.<\/div>\n
„Se\u0161 tam? Prost\u011b odj\u00ed\u017ed\u00edme, Bille, tak sem koukej dopravit ten sv\u016fj pidi zadek. Hned!“<\/em> S t\u00edm jeho mana\u017eer zav\u011bsil. Bill si povzdechl a odlo\u017eil telefon na Tom\u016fv pracovn\u00ed st\u016fl, a zad\u00edval se na dred\u00e1\u010de, ztr\u00e1cej\u00edc\u00edho se pod pe\u0159inou. Po chv\u00edli se s povzdechem obl\u00e9kl a upravil sv\u016fj vzhled na reprezentativn\u00ed \u00farove\u0148. Opravdu necht\u011bl odej\u00edt; zp\u011bv\u00e1k si byl skoro a\u017e jist\u00fd t\u00edm, \u017ee se Tom bude c\u00edtit zneu\u017eit\u00fd v okam\u017eiku, kdy se probud\u00ed a zjist\u00ed, \u017ee je Bill pry\u010d. Ale nemohl s t\u00edm nic d\u011blat.<\/p>\n

<\/div>\n

Naposledy pohladil Tomovu tv\u00e1\u0159 a m\u011bl se k odchodu, kdy\u017e jeho pozornost zachytil pozn\u00e1mkov\u00fd blok, le\u017e\u00edc\u00ed na stole. Mal\u00fd \u00fasm\u011bv si za\u010dal pohr\u00e1vat s jeho rty a t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b Bill ch\u0148apl po \u010dist\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch, na kter\u00e9 za\u010dal ps\u00e1t. Tohle byl jeho zp\u016fsob, jak \u0159\u00edct sbohem.<\/p>\n<\/div>\n
Polo\u017eil \u00fahledn\u011b slo\u017een\u00fd pap\u00edr na pol\u0161t\u00e1\u0159 vedle Toma, naposledy jej pol\u00edbil na sp\u00e1nek, a ani\u017e by se oto\u010dil zp\u011bt, opustil sirotk\u016fv pokoj.<\/p>\n

<\/div>\n

Pros\u00edm, odpus\u0165 mi, \u017ee jsem takhle ode\u0161el, ale nem\u011bl jsem jinou mo\u017enost.<\/em><\/div>\n
Opravdu jsem si s tebou u\u017eil \u00fa\u017easn\u00e9 chv\u00edle, po\u0159\u00e1d bude\u0161 m\u016fj Tomi-boy!<\/em><\/div>\n
— Bill<\/em><\/p>\n

<\/div>\n

———-<\/p>\n

<\/div>\n

Je to naprosto b\u011b\u017en\u00e1 praxe, \u017ee ka\u017ed\u00e9 d\u00edt\u011b v sirot\u010dinci dostane d\u00e1rek k V\u00e1noc\u016fm. Opatrovnice opravdu d\u011blaly, co mohly, aby vid\u011bly jejich d\u011bti \u0161\u0165astn\u00e9 alespo\u0148 na V\u00e1noce. To, \u017ee daly d\u011btem ten jeden d\u00e1rek, kter\u00fd si pod strome\u010dek p\u0159\u00e1ly nejv\u00edce, byla ta nejmen\u0161\u00ed mali\u010dkost, kterou pro n\u011b mohly ud\u011blat.<\/p>\n

<\/div>\n

A stejn\u011b jako ka\u017ed\u00fd rok, ani tentokr\u00e1t to nebylo jinak, s jedinou v\u00fdjimkou – Tom byl ten jedin\u00fd, kdo dostal d\u00e1rky dva. Kdy\u017e p\u0159ed n\u011bj Melissa polo\u017eila jeden bal\u00ed\u010dek a jednu \u00fahledn\u011b nazdobenou krabici, zat\u00edmco v\u0161ichni sed\u011bli kolem v\u00e1no\u010dn\u00edho stromku, Tom byl opravdu zmaten\u00fd. A nebyl s\u00e1m. V\u0161echny d\u011bti z\u00e1vistiv\u011b z\u00edraly na jeden extra bal\u00ed\u010dek, kter\u00fd dostal.<\/p>\n

<\/div>\n

„Co to je, Mel?“<\/div>\n
Blon\u010fat\u00e1 opatrovnice se na n\u011bj usm\u00e1la. „To mi \u0159ekni ty. Dorazilo to v\u010dera, m\u00e1\u0161 venku n\u011bkoho, kdo by ti to poslal?“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“ Tom ztratil \u0159e\u010d. Kdo by mu pos\u00edlal d\u00e1rek? Opravdov\u00fd d\u00e1rek a\u2026 na V\u00e1noce? „To ta krabice p\u0159i\u0161la, \u017ee jo?“<\/div>\n
\u017dena ve st\u0159edn\u00edm v\u011bku jen p\u0159ik\u00fdvla a pokra\u010dovala d\u00e1l v rozd\u00e1v\u00e1n\u00ed ostatn\u00edch d\u00e1rk\u016f. Tom se zamra\u010dil a kr\u00e1tce prozkoumal krabici. Nakonec se rozhodl nechat si jej\u00ed otev\u0159en\u00ed a\u017e na pozd\u011bji, kdy bude s\u00e1m ve sv\u00e9m pokoji\u2026 pro jistotu.<\/p>\n

<\/div>\n

———-<\/p>\n

<\/div>\n

Pozd\u011bji ten ve\u010der, kdy\u017e byl Tom bezpe\u010dn\u011b skryt\u00fd v p\u0159\u00edjemn\u00e9 tichosti sv\u00e9ho pokoje, a Jacob na druh\u00e9 posteli u\u017e d\u00e1vno spal, zalezl si Tom pod pe\u0159inu a polo\u017eil si onu z\u00e1hadnou krabici do kl\u00edna. Opravdu ho zaj\u00edmalo, kdo mu mohl ten d\u00e1rek poslat. Od t\u00e9 doby, co se stal sirotkem, nikdo ze sv\u011bta mimo sirot\u010dinec mu nic nedal, a rozhodn\u011b ne na V\u00e1noce.<\/p>\n

<\/div>\n

T\u0159esouc\u00edmi se prsty pomalu odbaloval pap\u00edr pry\u010d. Zhluboka se nadechnul a pot\u00e9 opatrn\u011b odklopil v\u00edko krabice. \u0160irok\u00fd \u00fasm\u011bv se rozlil po jeho tv\u00e1\u0159i, kdy\u017e poprv\u00e9 zahl\u00e9dnul neuv\u011b\u0159iteln\u011b sladk\u00e9ho, ply\u0161ov\u00e9ho medv\u011bda, kter\u00fd se na n\u011bj d\u00edval zvnit\u0159ku krabice. S tich\u00fdm sm\u00edchem vyt\u00e1hnul Tom ply\u0161ovou hra\u010dku ven a p\u0159itiskl si ji k obli\u010deji. Vdechl jemnou, nasl\u00e1dlou v\u016fni, kter\u00e1 mu p\u0159ipom\u00ednala jednu ur\u010ditou osobu, se kterou za\u017eil v\u016fbec nejlep\u0161\u00ed chv\u00edle sv\u00e9ho sou\u010dasn\u00e9ho \u017eivota.<\/p>\n<\/div>\n
Mezi prsty uchopil malou ob\u00e1lku, kterou m\u00e9\u010fa dr\u017eel, a vyt\u00e1hl ven karti\u010dku, na kter\u00e9 st\u00e1lo jen p\u00e1r slov.<\/p>\n

<\/div>\n

D\u011bkuju za \u00fa\u017easnou zku\u0161enost, m\u016fj Tomi-boy.<\/em><\/strong><\/div>\n
Douf\u00e1m, \u017ee jsme se nevid\u011bli naposled!<\/em><\/strong><\/div>\n
Vesel\u00e9 V\u00e1noce.<\/em><\/strong><\/div>\n
Tv\u016fj zp\u011bv\u00e1k, Billy<\/em><\/strong><\/p>\n

<\/div>\n

Tom nemohl zabr\u00e1nit slz\u00e1m, kter\u00e9 se mu tla\u010dily do o\u010d\u00ed. Voln\u011b, \u0161\u0165astn\u011b mu st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159\u00edch, kdy\u017e si ply\u0161\u00e1ka tisknul k hrudi. Pro n\u011bkoho by to mohl b\u00fdt infantiln\u00ed, d\u011btinsk\u00fd d\u00e1rek pro pubert\u00e1ln\u00edho kluka, ale pro Toma to byl v\u016fbec nejlep\u0161\u00ed d\u00e1rek, kter\u00fd kdy dostal.<\/p>\n

<\/div>\n

Sto\u010dil se do t\u011bsn\u00e9ho klubka, tisknul si nov\u00e9ho m\u00e9\u010fu i dopis od Billa k hrudi, a zachumlal se pod m\u011bkkou pe\u0159inu. Spokojen\u011b zav\u0159el o\u010di. Byl si skoro jist\u00fd, \u017ee n\u011bkdy v budoucnosti se je\u0161t\u011b oni dva sejdou. Tom pro to ud\u011bl\u00e1 cokoliv.<\/div>\n
Usnul se \u0161\u0165astn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech. M\u00ed\u0159il do sv\u011bta sn\u016f, kde si mohl znovu a znovu opakovat nejlep\u0161\u00ed momenty sv\u00e9ho \u017eivota. Poprv\u00e9 za deset let us\u00ednal Tom opravdu \u0161\u0165astn\u00fd.<\/p>\n

<\/div>\n

— Konec –<\/em><\/strong><\/p>\n

<\/div>\n

autor: Deni<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Deni Je\u0161t\u011b jednou bych opravdu cht\u011bla pod\u011bkovat v\u0161em t\u011bm, kte\u0159\u00ed mi pov\u00eddku okomentovali! M\u00e1m tenhle p\u0159\u00edb\u011bh r\u00e1da, sv\u00fdm zp\u016fsobem pro m\u011b hrozn\u011b moc znamen\u00e1 a fakt, \u017ee se snad l\u00edbil i v\u00e1m, m\u011b opravdu t\u011b\u0161\u00ed! U\u017eijte si posledn\u00ed d\u00edl Sirotka Toma<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[407],"tags":[],"class_list":["post-9225","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-an-orphan-tom"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9225","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9225"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9225\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9225"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9225"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9225"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}