{"id":9237,"date":"2011-03-01T18:00:00","date_gmt":"2011-03-01T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9214"},"modified":"2011-03-01T18:00:00","modified_gmt":"2011-03-01T17:00:00","slug":"living-behind-a-wall-of-glass-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/03\/01\/living-behind-a-wall-of-glass-6\/","title":{"rendered":"Living Behind A Wall Of Glass 6."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Hele, mus\u00ed\u0161 dorazit. Poda\u0159ilo se mi starou\u0161e vypakovat na v\u00edkend z bar\u00e1ku. Bude to mega akce.“ Od r\u00e1na Andreas do Billa hu\u010del a p\u0159emlouval ho, aby dorazil na sobotn\u00ed p\u00e1rty, kterou chystal. Zar\u00e1\u017eelo jej, \u017ee v\u00e1hal. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed by k\u00fdvnul. P\u0159ed ned\u00e1vnem se bavili, \u017ee by mohli n\u011bjakou kalbu uspo\u0159\u00e1dat a pozvat na ni jen V. I. P., jak naz\u00fdvali ty, se kter\u00fdmi byli ochotni tr\u00e1vit \u010das. Te\u010f, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b naskytla vhodn\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost, se v\u0161ak Bill zdr\u00e1hal.<\/div>\n
<\/div>\n
„Zn\u00ed to super, ale u\u017e jsem n\u011bkomu sl\u00edbil, \u017ee v sobotu budu s n\u00edm. Asi to nep\u016fjde.“ \u010cernovlas\u00fd hoch se omluvn\u011b usm\u00e1l a otev\u0159el dve\u0159e \u0161koly. Na jednu stranu by r\u00e1d na p\u00e1rty \u0161el. Podle toho, co mu Andy l\u00ed\u010dil, by to st\u00e1lo za to. Ale na druhou stranu pamatoval na sv\u016fj slib, kter\u00fd dal Tomovi. Necht\u011bl jej poru\u0161it. Sice si nikdy s dodr\u017eov\u00e1n\u00edm dan\u00fdch slib\u016f nel\u00e1mal hlavu, ale zklamat bratra necht\u011bl. Tak n\u011bjak tu\u0161il, \u017ee v Tomov\u011b p\u0159\u00edpad\u011b, by to m\u011blo hr\u016fzn\u00e9 n\u00e1sledky a k tomu s n\u00edm b\u00fdt cht\u011bl.<\/em> Za t\u00fdden se m\u011bl vracet J\u00f6rg, kter\u00fd si jej odveze, a Bill nehodlal promarnit jedinou minutu, kterou mohl str\u00e1vit v bratrov\u011b p\u0159\u00edtomnosti. Od chv\u00edle, kdy v\u011bd\u011bl, jak to Tom m\u00e1, se na n\u011bj d\u00edval jin\u00fdma o\u010dima a u\u010dil se s n\u00edm vych\u00e1zet.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Ne v\u017edy se mu to da\u0159ilo podle p\u0159edstav a nejednou byl jeho reakc\u00ed p\u0159ekvapen, ale lep\u0161il se. Nav\u00edc se mu v hlav\u011b za\u010dal rodit n\u00e1pad, kter\u00fd hodlal ob\u011bma rodi\u010d\u016fm p\u0159i nejbli\u017e\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti p\u0159edlo\u017eit. Aby mu jej odk\u00fdvali, bude se muset v\u00edce sna\u017eit a dok\u00e1zat jim, \u017ee to mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b a nen\u00ed to jen rozmar. U matky to bylo na dobr\u00e9 cest\u011b. \u0160\u0165astn\u011b sledovala, jak se Bill\u016fv postoj k bratrovi zm\u011bnil. Co tu zm\u011bnu zap\u0159\u00ed\u010dinilo, nev\u011bd\u011bla. Ochotn\u011b se s Tomem d\u00edval na dokumenty, pov\u00eddal si s n\u00edm, staral se o n\u011bj. Nepozn\u00e1vala jej. Byla v\u0161ak r\u00e1da, \u017ee kone\u010dn\u011b zm\u011bnil sv\u016fj p\u0159\u00edstup a za\u010dal se k n\u011bmu chovat jako k bratrovi a ne jako k vet\u0159elci, kter\u00fd naru\u0161uje jeho soukrom\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„S k\u00fdm bude\u0161?“ vyzv\u00eddal Andy, kdy\u017e pomalu kr\u00e1\u010deli sm\u011brem k zast\u00e1vce. Bill zav\u00e1hal, zda n\u011bco \u0159\u00edct nebo ml\u010det. Nakonec se rozhodl pro prvn\u00ed mo\u017enost.<\/div>\n
„S Tomem.“<\/div>\n
„S br\u00e1chou?“ Vyhrkl Andy p\u0159ekvapen\u011b. V posledn\u00edch dnech o n\u011bm Bill mluvil dost \u010dasto a nepozn\u00e1val jej. Kdy\u017e si vzpomn\u011bl, \u017ee o n\u011bm d\u0159\u00edv odm\u00edtal hovo\u0159it a kdy\u017e u\u017e na n\u011bj \u0159e\u010d p\u0159i\u0161la, tak jen nad\u00e1val, jak mu leze na nervy, nech\u00e1pal, kde do\u0161lo k t\u00e9 zm\u011bn\u011b. „Tak ho vezmi s sebou, ne?“<\/div>\n
„To ne.“ Bill d\u016frazn\u011b zavrt\u011bl hlavou. Tohle nehrozilo. Necht\u011bl jej vodit mezi lidi. Nem\u011bl zd\u00e1n\u00ed, jak by Tom reagoval na to, co by se tam odehr\u00e1valo. Mo\u017en\u00e1 by se mu to l\u00edbilo, ale mo\u017en\u00e1 taky ne. Pro\u010d ho zbyte\u010dn\u011b vystavoval stresu? Pro oba bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e den str\u00e1v\u00ed spolu.<\/div>\n
„Jak chce\u0161, p\u0159emlouvat t\u011b asi nem\u00e1 cenu. U\u017e mi to jede. Kdyby n\u011bco, zavolej, hm?“ Drmolil Andy, kdy\u017e se rozeb\u00edhal, aby stihl sv\u016fj spoj a nemusel \u010dekat na dal\u0161\u00ed. Bylo mu p\u0159isl\u00edbeno, \u017ee se ozve, kdyby si to rozmyslel. Ten, kdo v\u0161ak slib dal, p\u0159edem v\u011bd\u011bl, \u017ee jej nedodr\u017e\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
„Jsem doma! Ahoj, Tome!“ Spustil Bill hned v p\u0159eds\u00edni. Rychle se zul a vydal se zjistit, kde se jeho dvoj\u010de nach\u00e1z\u00ed. Cestou dom\u016f prom\u00fd\u0161lel program na spole\u010dn\u00fd den a hodlal se s n\u00edm o svoje n\u00e1pady pod\u011blit. Televize pu\u0161t\u011bn\u00e1 nebyla, na jeho po\u0159ady bylo je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 brzy, proto jeho kroky automaticky vedly ke dve\u0159\u00edm pokoje.<\/div>\n
„Ahoj, Tome,“ pozdravil jej znovu, kdy\u017e jej spat\u0159il sed\u011bl na zemi v pozici, v n\u00ed\u017e sed\u00e1val on s\u00e1m a kterou od n\u011bj odkoukal. P\u0159ed sebou m\u011bl rozlo\u017een\u00e9 fotografie a jednu po druh\u00e9 bral do ruky. Pod\u00edval se na ni a zase ji polo\u017eil zp\u011bt na m\u00edsto. „Hele to jsem j\u00e1.“ Uk\u00e1zal na fotografii dvou batolat na dece.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tohle je Bill.“ Oponoval mu hned Tom a zabodl prst do druh\u00e9ho d\u00edt\u011bte. „Bill. Tom. Bill. Tom.“ St\u0159\u00eddav\u011b ukazoval na batolata, aby bylo jasno, kdo je kdo a bratr se u\u017e napodruh\u00e9 nespletl. Bill se na n\u011bj l\u00e1skypln\u011b zahled\u011bl a usm\u00edval se. \u010c\u00edm d\u00e1l v\u00edce si uv\u011bdomoval roky potla\u010dovanou l\u00e1sku. Celou dobu lhal s\u00e1m sob\u011b a p\u0159esv\u011bd\u010doval se, \u017ee jej nen\u00e1vid\u00ed. Dnes mu doch\u00e1zelo, \u017ee je to naprosto jinak a \u017ee m\u00e1 bratra up\u0159\u00edmn\u011b r\u00e1d a z\u00e1le\u017e\u00ed mu na n\u011bm. Sice ho mrzelo, \u017ee si to musel uv\u011bdomit a\u017e po t\u00e9 nep\u0159\u00edjemn\u00e9 sc\u00e9n\u011b v kuchyni a rozhovoru s otcem, ale po\u0159\u00e1d to bylo lep\u0161\u00ed, ne\u017e kdyby mu to nedo\u0161lo v\u016fbec.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome, kdo je ta \u017eena?“ Bill se nat\u00e1hl po fotce, z n\u00ed\u017e se na n\u011bj usm\u00edvala mlad\u00e1 \u017eena a J\u00f6rg. Mezi nimi byl usazen\u00fd Tom, u jeho\u017e nohou sed\u011bl zlat\u00fd retr\u00edvr. Rodinn\u00e1 idylka, blesklo mu hlavou. Okam\u017eit\u011b se p\u0159i t\u00e9 my\u0161lence zamra\u010dil.<\/div>\n
„Na\u0161e Meg.“ Odv\u011btil mu s naprost\u00fdm nez\u00e1jmem a d\u00e1l se v\u011bnoval rovn\u00e1n\u00ed obr\u00e1zk\u016f do \u00fahledn\u00fdch \u0159ad. Billovi se ta jejich Meg v\u016fbec nel\u00edbila. Jednak se a\u017e moc tiskla k Tomovi a jednak mu nehr\u00e1lo to, \u017ee se o n\u00ed otec ani jednou nezm\u00ednil.<\/div>\n
„Ona chod\u00ed s otcem?“<\/div>\n
„Chod\u00ed s otcem.“ K\u00fdvnul Tom, \u010d\u00edm\u017e zap\u0159\u00ed\u010dinil, \u017ee se nitro jeho sourozence st\u00e1hlo. Vyzv\u00eddat, co je Meg za\u010d ale nemohl. Uc\u00edtil lehk\u00fd dotek ve vlasech a oto\u010dil se vedle sebe. Bratr fascinovan\u011b hled\u011bl na jeho h\u0159\u00edvu a zlehka se j\u00ed dot\u00fdkal rukou. M\u011bl radost, \u017ee Bill dnes p\u0159ipom\u00ednal lva. V posledn\u00edch dnech toti\u017e nosil vlasy vy\u017eehlen\u00e9 a s tup\u00edrov\u00e1n\u00edm neztr\u00e1cel \u010das. Te\u010f v\u0161ak Tom dostal mo\u017enost splnit si, po \u010dem tou\u017eil. A Bill neucuknul. Dr\u017eel, nech\u00e1val se hladit a usm\u00edvaj\u00edc se, se d\u00edval na z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed o\u010di sourozence.<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Matka by ti to m\u011bla za\u0161\u00edt.“<\/div>\n
„Co?“ Bill polkl posledn\u00ed sousto a pod\u00edval se vedle sebe na lavi\u010dku. Tom dr\u017eel v ruce hranolky, kter\u00e9 jako jedin\u00e9 byl ochoten j\u00edst, a prohl\u00ed\u017eel si jeho nohy.<\/div>\n
„Ty kalhoty. Jsou hodn\u011b roztrhan\u00e9. Lidi se ti budou sm\u00e1t\u2026“<\/div>\n
„Tome, to m\u00e1m schv\u00e1ln\u011b. V\u00ed\u0161, jak dlouho mi trvalo, ne\u017e jsem tam ty d\u00edry ud\u011blal? Je to m\u016fj styl.“ Sna\u017eil se mu vysv\u011btlit, pro\u010d nos\u00ed takov\u00e9 kalhoty.<\/div>\n
„Ty jsi fakt pako.“<\/div>\n
Bill vyprsknul sm\u00edchem. Pr\u00e1v\u011b toti\u017e Tom pou\u017eil v\u011btu, kterou mu \u0159\u00edkal, kdy\u017e jeho hlava nepob\u00edrala, co prov\u00e1d\u00ed. \u017de byla nyn\u00ed adresov\u00e1na jemu, ho pobavilo.<\/div>\n
„Ty taky. U\u017e to m\u00e1\u0161 sn\u011bden\u00fd?“<\/div>\n
„Ne.“ Zavrt\u011bl hlavou a str\u010dil si do pusy dal\u0161\u00ed hranolku, zat\u00edmco jeho bratr zma\u010dkal ubrousek, v n\u011bm\u017e m\u011bl zabalen\u00fd hamburger. Bill byl r\u00e1d, \u017ee jsou spolu. Sice musel Simone na vlastn\u00ed \u017eivot odp\u0159\u00eds\u00e1hnout, \u017ee na Toma d\u00e1 pozor a nic se jim nestane, ale nakonec vyrazili do m\u011bsta. Netu\u0161il, pro\u010d z n\u011bj matka d\u011blala chud\u00e1\u010dka. Mo\u017en\u00e1 se li\u0161il, ale rozhodn\u011b nebyl n\u011bjak\u00fd nesv\u00e9pr\u00e1vn\u00fd blbec a ur\u010dit\u011b mu to zach\u00e1zen\u00ed vadilo. Alespo\u0148 o tomhle byl Bill p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd.<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme?“ Zeptal se, kdy\u017e se Tom vracel od odpadkov\u00e9ho ko\u0161e, do n\u011bj\u017e vyhodil pr\u00e1zdn\u00fd s\u00e1\u010dek od hranolek. Vy\u010dkal si na k\u00fdvnut\u00ed a rovn\u011b\u017e vstal. Upravil si popruh od ta\u0161ky a tak n\u011bjak automaticky nat\u00e1hl ke dvoj\u010deti ruku. Tom nab\u00edzenou dla\u0148 uchopil a ruku v ruce vykro\u010dili. Nevn\u00edmali udiven\u00e9 kolemjdouc\u00ed, nevadilo jim, \u017ee si je prohl\u00ed\u017eej\u00ed, ani to, \u017ee se nejeden z nich p\u0159i pohledu na jejich spojen\u00e9 ruce u\u0161kl\u00edbl. Vn\u00edmali jen jeden druh\u00e9ho.<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak\u017ee tenhle? Ur\u010dit\u011b chce\u0161 ten sam\u00fd?“ Pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 se uji\u0161\u0165oval, zda si z n\u011bj netrop\u00ed bl\u00e1zny a skute\u010dn\u011b chce vlastnit zrovna tenhle typ.<\/div>\n
„Chce\u0161 ten sam\u00fd.“ Zopakoval znovu Tom a nep\u0159est\u00e1val se d\u00edvat do vitr\u00edny. Bill si vzpomn\u011bl na den, kdy si dvoj\u010de prohl\u00ed\u017eelo jeho iPod a rozhodl se mu taky jeden po\u0159\u00eddit. P\u0159i odchodu z domu vzal pen\u00edze, kter\u00e9 si pomalu za\u010d\u00ednal \u0161et\u0159it na pr\u00e1zdniny a za n\u011b\u017e cht\u011bl nyn\u00ed koupit d\u00e1rek Tomovi. V obchod\u011b s elektrem mu nab\u00eddl hned n\u011bkolik iPod\u016f, ale ka\u017ed\u00fd odm\u00edtnul a st\u00e1le z\u00edral na ten, co m\u011bl doma on.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak koup\u00edme tenhle.“ Bill si rezignovan\u011b povzdechl, jeliko\u017e mu do\u0161lo, \u017ee s Tomem nic nehne a jin\u00fd ne\u017e ten, co m\u00e1 on, cht\u00edt nebude. „Pali\u010d\u00e1ku jeden. Co je?“ Vyhrkl, kdy\u017e ho popadl za ruk\u00e1v bundy a zabr\u00e1nil mu odej\u00edt. T\u0159e\u0161til na n\u011bj o\u010di a k\u0159e\u010dovit\u011b tiskl jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„Jdu jen pro prodava\u010de. Mus\u00edm mu \u0159\u00edct, co chceme. Jinak nebude\u0161 m\u00edt iPod.“ Sna\u017eil se jej uklidnit, nebo\u0165 mu p\u0159i pohledu do jeho vyd\u011b\u0161en\u00fdch o\u010d\u00ed do\u0161lo, \u017ee se nejsp\u00ed\u0161 boj\u00ed, \u017ee m\u00e1 v \u00famyslu mu ut\u00e9ct. „Tak poj\u010f se mnou, no.“ S Tomem p\u0159idr\u017euj\u00edc\u00edm se jej za popruh ta\u0161ky vyrazil k prodejn\u00edmu pultu, aby prodava\u010di ozn\u00e1mil, \u017ee si kone\u010dn\u011b vybrali. Bill se op\u0159el rukama o pult a \u010dekal, ne\u017e si jej mlad\u00fd mu\u017e v\u0161imne a obslou\u017e\u00ed jej. Musel se pousm\u00e1t, kdy\u017e si v\u0161imnul, jak jej Tom zv\u011bdav\u011b pozoruje a po chvilce napodobuje. Po jeho vzoru se op\u0159el o desku, a kdy\u017e se jejich pohledy st\u0159etly, v\u011bnoval mu \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Ty jsi fakt moje<\/em> pako, co?“<\/div>\n
<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
„To nesm\u00ed\u0161 d\u011blat.“ Vyk\u0159ikl rozru\u0161en\u011b Bill, kdy\u017e kone\u010dn\u011b na\u0161el bratra, jak stoj\u00ed p\u0159ed velkou sv\u011btelnou cedul\u00ed a prohl\u00ed\u017e\u00ed si ji. „V\u00ed\u0161, jak\u00fd jsem m\u011bl strach?“ B\u00e1l se, hrozn\u011b se vyd\u011bsil, kdy\u017e se oto\u010dil od pokladny, u n\u00ed\u017e platil iPod, a Toma nikde nevid\u011bl. B\u011bhal po cel\u00e9m obchod\u011b, prolezl ka\u017edou uli\u010dku, jen\u017ee jej nikde nena\u0161el. U\u017e sly\u0161el Simone, jak na n\u011bj \u0159ve, \u017ee m\u011bl d\u00e1vat v\u011bt\u0161\u00ed pozor. Dokonce si u\u017e p\u0159edstavoval s\u00e1m sebe, jak pob\u00edh\u00e1 po m\u011bst\u011b, pt\u00e1 se lid\u00ed, jestli nevid\u011bli n\u011bkde Toma. Tohle v\u0161echno by p\u0159e\u017eil, ale kdyby se dvoj\u010deti n\u011bco stalo, vy\u010d\u00edtal by si to do konce \u017eivota.<\/div>\n
„Vezmi si to.“ Str\u010dil mu do ruky krabici s iPodem a zavrt\u011bl hlavou. Pomalu mu za\u010dal vysv\u011btlovat, \u017ee se nem\u016f\u017ee jen tak sebrat a odej\u00edt, ani\u017e by mu n\u011bco \u0159ekl.<\/div>\n
<\/div>\n
„A heleme se, hrdli\u010dky.“<\/div>\n
<\/div>\n
Za jejich z\u00e1dy se ozval \u00falisn\u00fd hlas. Hlas, kter\u00fd by Bill rozpoznal v\u0161ude. Ohl\u00e9dl se a nevra\u017eiv\u011b se na Stefana pod\u00edval. Nesn\u00e1\u0161eli se, a jeden s druh\u00fdm nemohl b\u00fdt v jedn\u00e9 m\u00edstnosti. On by jej ani moc ne\u0159e\u0161il, ale nenechal do sebe r\u00fdpat a okam\u017eit\u011b se za\u010dal br\u00e1nit.<\/div>\n
„Jdi si po sv\u00fdch a n\u00e1s nech b\u00fdt. Tome, p\u016fjdeme.“ Vzal bratra za ruku a chystal se toho pitomce obej\u00edt. Najednou se odn\u011bkud vyno\u0159ili jeho kump\u00e1ni a zahradili jim cestu. „Uhn\u011bte.“<\/div>\n
„Sly\u0161eli jste? M\u00e1te primadon\u011b a jej\u00edmu milenci uvolnit cestu.“ Stefan se za\u010dal sm\u00e1t a ostatn\u00ed jakbysmet. Bill se s obavami zahled\u011bl na Toma, kter\u00fd si k sob\u011b tiskl krabici s pr\u00e1v\u011b koupen\u00fdm iPodem a d\u00edval se do zem\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Stefane, nech n\u00e1s j\u00edt. Pros\u00edm.“ Nikdy by jej nenapadlo, \u017ee by se sn\u00ed\u017eil k n\u011b\u010demu takov\u00e9mu, jako bylo dopro\u0161ov\u00e1n\u00ed se zrovna tohoto t\u00fdpka. Ale nebylo zbyt\u00ed. Kdyby byl s\u00e1m, prost\u011b by do n\u011bj str\u010dil a \u0161el by si po sv\u00fdch. Jen\u017ee nebyl, m\u011bl vedle sebe Toma a ob\u00e1val se, jak by zareagoval, kdyby do\u0161lo k poty\u010dce.<\/div>\n
„Dr\u017e hubu, buz\u00edku! Jak se opova\u017euje\u0161 na m\u011b mluvit?!“ Stefan do n\u011bj str\u010dil tak siln\u011b, a\u017e Bill zavr\u00e1voral a tak tak se mu poda\u0159ilo udr\u017eet rovnov\u00e1hu. Okam\u017eit\u011b \u0161lehl pohledem po sourozenci, kter\u00fd sebou za\u010d\u00ednal \u0161\u00edt. Sakra, mihlo se mu mysl\u00ed. Mus\u00ed odsud pry\u010d. Hned te\u010f.<\/div>\n
<\/div>\n
„A co ty? Neum\u00ed\u0161 mluvit?“ Ud\u011blal jeden hromotluk krok Tomov\u00fdm sm\u011brem.<\/div>\n
„Nech ho na pokoji!“ Zaje\u010del hystericky Bill a stoupnul si mezi n\u011b. Srdce mu bu\u0161ilo jako o z\u00e1vod. Sly\u0161el za sebou muml\u00e1n\u00ed, je\u017e ho upozor\u0148ovalo na nar\u016fstaj\u00edc\u00ed \u00fazkost jeho bratra. V\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed n\u011bco ud\u011blat. Jen\u017ee netu\u0161il co. Najednou ch\u00e1pal matku. C\u00edtil toti\u017e to sam\u00e9. Touhu br\u00e1nit Toma vlastn\u00edm t\u011blem klidn\u011b i p\u0159ed cel\u00fdm sv\u011btem.<\/em><\/div>\n
„Ty m\u00e1\u0161 dr\u017eet hubu, ne?“ Stefan odstr\u010dil sv\u00e9ho kamar\u00e1da a jedinou ranou poslal Billa k zemi. Mlad\u00edk uc\u00edtil v \u00fastech pachu\u0165 krve a odplivl si. Promnul si nara\u017een\u00fd bok a urychlen\u011b pohledem vyhledal Toma, kter\u00fd st\u00e1l na m\u00edst\u011b jak p\u0159ikovan\u00fd. \u010cty\u0159i kluci se k n\u011bmu p\u0159ibli\u017eovali a on nic neud\u011blal. Jen mumlal, \u0161il sebou, ale nehnul se z m\u00edsta. Ani kdy\u017e do n\u011bj str\u010dili, neza\u010dal se br\u00e1nit. Jen za\u010dal vyd\u00e1vat zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zvuky, sahat si na dredy a podup\u00e1vat na m\u00edst\u011b. S hr\u016fzou sledoval, jak se ti blbe\u010dci sm\u011bj\u00ed a jak do n\u011bj st\u0159\u00eddav\u011b strkaj\u00ed. Ne\u017e se sta\u010dil postavit a br\u00e1nit Toma, vytrhli mu krabici z ruky a stejn\u011b jako p\u0159edt\u00edm on, se nyn\u00ed i jeho mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de v\u00e1lelo u jejich nohou.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „Hele, mus\u00ed\u0161 dorazit. Poda\u0159ilo se mi starou\u0161e vypakovat na v\u00edkend z bar\u00e1ku. Bude to mega akce.“ Od r\u00e1na Andreas do Billa hu\u010del a p\u0159emlouval ho, aby dorazil na sobotn\u00ed p\u00e1rty, kterou chystal. Zar\u00e1\u017eelo jej, \u017ee v\u00e1hal. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed by<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[397],"tags":[],"class_list":["post-9237","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-living-behind-a-wall-of-glass"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9237","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9237"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9237\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9237"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9237"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9237"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}