{"id":9247,"date":"2011-02-28T15:00:00","date_gmt":"2011-02-28T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9224"},"modified":"2011-02-28T15:00:00","modified_gmt":"2011-02-28T14:00:00","slug":"zivotni-sen-28","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/02\/28\/zivotni-sen-28\/","title":{"rendered":"\u017divotn\u00ed sen 28."},"content":{"rendered":"
autor: BlackAngel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/p>\n<\/div>\n
Poflakuju se jen tak po dom\u011b. Nacp\u00e1v\u00e1m se. Doma m\u011b nic nebav\u00ed, ani televize, ani po\u010d\u00edta\u010d, dokonce ani moje nejzamilovan\u011bj\u0161\u00ed kytara. Mus\u00edm j\u00edt ven. Pro\u010distit si hlavu. Je pln\u00e1 a\u017e k prasknut\u00ed, pln\u00e1 jednoho \u010dernovlas\u00e9ho z\u00e1zraku. Popadnu jednu z mikin, le\u017e\u00edc\u00edch na k\u0159esle a vypadnu. Venku se u\u017e stm\u00edv\u00e1, na\u0161i ulici hal\u00ed jemn\u00e1 tma. Naposled se oto\u010d\u00edm, jestli jsem n\u011bkde nenechal sv\u00edtit sv\u011btla. V\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku. Ot\u00e1\u010d\u00edm se k odchodu, ale\u2026<\/div>\n
„Au, sakra!“ zasy\u010d\u00ed n\u011bkdo, p\u0159esto mi t\u00f3n toho hlasu rozvibruje ka\u017ed\u00fd nerv v t\u011ble.<\/div>\n
„Bille, co tu d\u011bl\u00e1\u0161?“ m\u00e1lem na n\u011bj civ\u00edm s otev\u0159enou pusou doko\u0159\u00e1n. Se tady zjevil jako duch. V\u016fbec bych ho tady ne\u010dekal.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/p>\n<\/div>\n
P\u0159eb\u011bhl jsem ulici a \u0161el jsem k Tomovi. \u010c\u00edm jsem bl\u00ed\u017e jejich domu, t\u00edm v\u00edc se mi klepou kolena. Se sklopenou hlavou si to \u0161tr\u00e1duju ke vchodov\u00fdm dve\u0159\u00edm. Natahuju ruku, \u017ee stisku zvonek, ale Tom je rychlej\u0161\u00ed a p\u0159\u00edmo m\u011b knokautuje, a\u017e dopadnu zadkem tvrd\u011b na chodn\u00edk.<\/div>\n
„Au, jo, jsem to j\u00e1!“ pod\u00e1m mu ruku, jako a\u0165 mi pom\u016f\u017ee laskav\u011b na nohy. Celou dobu si mnu, m\u016fj malink\u00fd ot\u0159esen\u00fd zade\u010dek. Chud\u00e1\u010dek, bude sam\u00e1 mod\u0159ina. Tom na m\u011b hled\u00ed, jako bych byl mimozem\u0161\u0165an. Skon\u010d\u00edm to nap\u011bt\u00ed mezi n\u00e1mi, a kone\u010dn\u011b op\u011bt najdu hlas. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Tome, volal jsem to i kluk\u016fm, ale tob\u011b jsem to p\u0159i\u0161el \u0159\u00edct, ehm, no, osobn\u011b,“ kouk\u00e1m na Toma. Ten vypad\u00e1 n\u011bjak rozespale. Ale i tak mu to d\u011bsn\u011b slu\u0161\u00ed. „David napl\u00e1noval turn\u00e9 po cel\u00e9 Evrop\u011b, na\u0161e skupina se pomalu a postupn\u011b st\u00e1v\u00e1 slavnou, hodn\u011b slavnou!“ Sd\u011bl\u00edm mu tu \u00fa\u017easnou novinu. Tom jen kouk\u00e1, chv\u00edli to zpracov\u00e1v\u00e1, pak se ani nenad\u011bju a u\u017e m\u011b dr\u017e\u00ed v n\u00e1ru\u010di a tancuje se mnou \u0161\u0165astn\u011b po chodn\u00edku p\u0159ed domem. Zase jednou se spolu sm\u011bjeme jako bl\u00e1zni.<\/div>\n
„Bille, to je \u00fa\u017easn\u00e1 zpr\u00e1va, s takovou brzo dobudeme cel\u00fd sv\u011bt!“ vyk\u0159ikuje nad\u0161en\u011b Tom a o\u010di mu z\u00e1\u0159\u00ed jako dva nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed diamanty.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/p>\n<\/div>\n
Nemohl jsem to neud\u011blat. Musel jsem n\u011bjak ventilovat tu radost. Musel jsem prost\u011b Billa trochu pomuchlat. Jednak m\u011b pot\u011b\u0161ilo evropsk\u00e9 turn\u00e9, ale v\u00edt\u011bz\u00ed fakt, \u017ee Bill se objevil tady, a jen mn\u011b to \u0159ekl osobn\u011b. A\u0165 mi ten \u010derv\u00ed\u010dek netvrd\u00ed, \u017ee mu na mn\u011b nez\u00e1le\u017e\u00ed.<\/div>\n
„Bille, nep\u016fjde\u0161 d\u00e1l?“ zkus\u00edm to. Chci mu b\u00fdt zase na bl\u00edzku, kdy\u017e jsem bez n\u011bj, moje cel\u00e9 t\u011blo vol\u00e1 „Bill“. Chci zase prost\u011b jen sly\u0161et jeho hlas, vid\u011bt ten jeho neskute\u010dn\u011b kr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv, o\u010di a rty. Bill jen tak stoj\u00ed a je vid\u011bt, \u017ee p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed. \u00dapln\u011b vid\u00edm, jak mu to v t\u00e9 jeho zlakovan\u00e9 hlavince \u0161rotuje.<\/div>\n
„Tak jo, ale necht\u011bl jsi n\u011bkam j\u00edt?“ m\u00e1chne to sexy stvo\u0159en\u00ed rukou n\u011bkam neur\u010dit\u011b za sebe. Jen se sladce usm\u011bju a zavrt\u00edm nesouhlasn\u011b hlavou.<\/div>\n
„Ne, to u\u017e je te\u010f jedno, p\u016fjdem k n\u00e1m, matka nen\u00ed doma, jsem doma s\u00e1m, a to ticho tam je u\u017e nesnesiteln\u00fd.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/p>\n<\/div>\n
Sakra, neun\u00e1hlil jsem se te\u010f? Pr\u00fd, \u017ee je doma s\u00e1m, m\u00e1ma jeho je pry\u010d. Nen\u00ed to n\u011bjak moc n\u00e1hod? No, ka\u017edop\u00e1dn\u011b to zat\u00edm n\u011bjak ne\u0159e\u0161\u00edm, zapadneme do Tomova pokoje. Jen co p\u0159ekro\u010d\u00edm pr\u00e1h, uhod\u00ed m\u011b do nosu Tomova nezapomenuteln\u00e1 v\u016fn\u011b. Po\u0159\u00e1dn\u011b se nadechnu, jako by to m\u011blo b\u00fdt naposled, a zam\u00ed\u0159\u00edm k posteli. Ta postel m\u011b malinko taky roz\u010daruje. Co jsme na n\u00ed tady vyv\u00e1d\u011bli. Tolik vzpom\u00ednek v jednom pokoji.  <\/div>\n
Tom se za chv\u00edli objev\u00ed  za mnou, v jedn\u00e9 ruce m\u00edsu s popcornem a v druh\u00e9 Red bully. Se mu necht\u011blo do kuchyn\u011b dvakr\u00e1t. P\u0159esn\u011b si to mysl\u00edm. Plechovky mu z n\u00e1ru\u010d\u00ed za\u010dnou pomalu padat. Zvednu se a jdu mu na pomoc. Beru plechovky, necht\u011bn\u011b mu p\u0159itom p\u0159ejedu dlan\u00ed po p\u0159edlokt\u00ed. T\u00edm jedin\u00fdm dotykem, jako by mezi n\u00e1mi problesklo snad tis\u00edc volt\u016f. O\u010dima st\u0159el\u00edm po Tomovi a jedna z plechovek mi vypadne s \u017euchnut\u00edm na zem. Tom m\u011b, jak jinak, ne\u017e pobaven\u011b sleduje. „Bille, t\u011bma plechovkama by se nem\u011blo moc t\u0159epat,“ checht\u00e1 se ten prev\u00edt. No tomu \u0159\u00edk\u00e1m ohromn\u00e1 sranda.  <\/div>\n
Tom<\/p>\n<\/div>\n
No jasn\u011b, \u017ee jsem si toho vzal moc, ale kdo by cht\u011bl odch\u00e1zet od takov\u00e9ho kocourka. No j\u00e1 teda ne, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e tu beztak moc dlouho nebude. Na to ho zn\u00e1m u\u017e moc dob\u0159e. Bill mi automaticky vysko\u010d\u00ed na pomoc. Vezme plechovky s energe\u0165\u00e1kama. Jedna z plechovek mu za\u010dne sj\u00ed\u017ed\u011bt, a tak se m\u011b necht\u011bn\u011b dotkne nebo sp\u00ed\u0161 pohlad\u00ed. Ten dotek odzbrojil i m\u011b, ale nedal jsem to zn\u00e1t. Zato on z toho byl tot\u00e1ln\u011b vyklepan\u00fd. M\u011b to teda jako pobavilo. Naklonil jsem hlavu a s \u00fasm\u011bvem sledoval, jak plechovka opou\u0161t\u00ed Billovu kr\u00e1sn\u011b hebkou dla\u0148 a pad\u00e1 sm\u011br zem. Bill sebou \u0161kubl a ohnul se pro Red Bull.  <\/div>\n
„Bille, t\u011bma plechovkama by se nem\u011blo moc t\u0159epat!“ vyst\u0159el\u00edm si z n\u011bj. Bill po mn\u011b jen \u0161lehne jedn\u00edm sv\u00fdm rozzloben\u00fdm pohledem, pak se ale usm\u011bje a rozval\u00ed se mi v posteli. Tak jako d\u0159\u00edv, jako kdy\u017e jsme je\u0161t\u011b spolu chodili. Sednu si jen kousek od n\u011bj a polo\u017e\u00edm mezi n\u00e1s popcorn. Pust\u00edm n\u011bjakou hudbu a p\u0159ilehnu si k Billovi. Sly\u0161\u00edm jeho hlubok\u00fd n\u00e1dech a vid\u00edm, \u017ee se trochu napjal. Bav\u00ed m\u011b ho tak provokovat. Za\u010dneme spolu prob\u00edrat turn\u00e9, jeho pr\u016fb\u011bh fanynky, Georga s Gustavem. Prost\u011b v\u0161e, co se tam stalo. Moje rann\u00ed deprese je \u00fapln\u011b pry\u010d. Vedle m\u011b le\u017e\u00ed zase ten starej Bill. Ale je to ten Bill, jen dokud se n\u011bjak moc nep\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm nebo se ho nezkus\u00edm n\u011bjak dotknout. To potom se on stahuje a nesm\u011bje se tolik.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/p>\n<\/div>\n
Takov\u00fd kr\u00e1sn\u00fd, uvoln\u011bn\u00fd  ve\u010der jsem u\u017e dlouho nem\u011bl. Bav\u00ed m\u011b si jen tak pov\u00eddat s Tomem. Prokec\u00e1me se p\u0159es cel\u00e9 turn\u00e9, p\u0159es G\u00e9\u010dka, a\u017e k na\u0161\u00ed budoucnosti. Je to najednou takov\u00e1 zm\u011bna po tom na\u0161em vyh\u00fdb\u00e1n\u00ed se navz\u00e1jem a tr\u00e1pen\u00ed, a\u017e se tomu s\u00e1m div\u00edm. Tom se najednou zvedne. P\u0159ejde cel\u00fd pokoj, nese si zp\u00e1tky kytaru. Prsty p\u0159ejede p\u0159es struny a za\u010dne hr\u00e1t n\u011bjakou nezn\u00e1mou melodii. Oto\u010d\u00edm se na bok, hlavu si podep\u0159u rukou a jen tak ho pozoruju. Je to ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed pohled na sv\u011bt\u011b. Tom hraj\u00edc\u00ed na kytaru. Kdy\u017e hraje, d\u00e1v\u00e1 do toho cel\u00fd svoje srdce. Posad\u00edm se, op\u0159u se o ze\u010f a za\u010dnu zp\u00edvat, ta melodie je tak kr\u00e1sn\u00e1, \u017ee slova se z moj\u00ed hlavy p\u0159\u00edmo hrnou.  <\/div>\n
„Ich halt mich wach, f\u00fcr dich. Wir schaffens nicht beide, du weisst es nicht. Ich geb mich jetzt f\u00fcr Dich auf. Mein letzter Wille hilft Dir raus bevor das Meer unter mir zerbricht. Ich glaub an Dich.Du wirst f\u00fcr mich immer heilig sein\u2026“ zazp\u00edv\u00e1m kousek, kter\u00fd m\u011b pr\u00e1v\u011b te\u010f napadl. Tom se na m\u011b spokojen\u011b usm\u011bje a pokyvuje hlavou.<\/div>\n
„Bille to je dokonalost. Jsi \u00fa\u017easn\u00fd!“ pochv\u00e1l\u00ed m\u011b Tom a j\u00e1 c\u00edt\u00edm, \u017ee se mi snad l\u00e1skou rozsko\u010d\u00ed srdce.<\/div>\n
„Ne j\u00e1 nejsem dokonal\u00fd, ty jsi dokonal\u00fd!“ usm\u011bju se na Toma. Takhle se je\u0161t\u011b dohadujeme, pak to ale rad\u011bj vzd\u00e1m a pod\u00e1m si tu\u017eku a pap\u00edr, ten n\u00e1pad na nov\u00fd song si mus\u00edm napsat.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e jsem tady tak le\u017eel s Billem a zavl\u00e1dla tady naprost\u00e1 pohoda, do hlavy mi vnikla n\u011bjak\u00e1 nezn\u00e1m\u00e1 melodie. Velmi se mi l\u00edbila, vstal jsem ihned pro kytaru a za\u010dal jsem si ji hned p\u0159ehr\u00e1vat, a je\u0161t\u011b vym\u00fd\u0161let jej\u00ed pokra\u010dov\u00e1n\u00ed. Bill nez\u016fstal v\u016fbec pozadu. Vid\u011bl jsem, jak m\u011b pozoruje a se zal\u00edben\u00edm poslouch\u00e1 m\u016fj nov\u00fd n\u00e1pad. Jen p\u00e1r vte\u0159in trvalo, ne\u017e se m\u00fdm pokojem roznesl Bill\u016fv kr\u00e1sn\u00fd, m\u00edrn\u011b chraplav\u00fd hlas. Ten hlas, kter\u00fd tolik miluju. Ta slova si tot\u00e1ln\u011b sedla s melodi\u00ed. Sice to byl jen kousek, ale i tak se mi to l\u00edbilo. Dohr\u00e1l jsem posledn\u00ed akord a polo\u017eil kytaru.  <\/div>\n
„Bille, to je dokonalost. Jsi \u00fa\u017easn\u00fd!“ za\u0161eptal jsem a nemohl jsem potla\u010dit dojet\u00ed. Bill se rozz\u00e1\u0159il, jako kdy\u017e u\u010ditel pochv\u00e1l\u00ed \u017e\u00e1\u010dka. Po tv\u00e1\u0159\u00edch se mu rozlil jemn\u00fd rum\u011bnec a on se za\u010dal \u0161iroce usm\u00edvat. To byl ten \u00fasm\u011bv, kter\u00fd jsem si tak p\u0159\u00e1l je\u0161t\u011b n\u011bkdy vid\u011bt.  <\/div>\n
„Ne j\u00e1 nejsem dokonal\u00fd, ty jsi dokonal\u00fd!“ vr\u00e1til mi pochvalu na opl\u00e1tku Bill. No j\u00e1 samoz\u0159ejm\u011b nesouhlasil, tak jsme si n\u011bjak tu dokonalost p\u0159ehazovali jako hork\u00fd brambor, ale pak to Bill rad\u011bj vzdal, drze mi vlezl do stolu, vyt\u00e1hl pap\u00edr a tu\u017eku a za\u010dal si ps\u00e1t slova p\u00edsni\u010dky.<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/p>\n<\/div>\n
Pap\u00edr byl za chv\u00edli pln\u00fd  slov, v\u011bt a fr\u00e1z\u00ed. Tu\u017eka m\u011bla celkem okousan\u00fd konec, jak jsem p\u0159em\u00fd\u0161lel, no douf\u00e1m, \u017ee to Tomovi nebude vadit. Te\u010f  sch\u00e1z\u00ed je\u0161t\u011b n\u00e1zev.<\/div>\n
„Co takhle Heilig?“ ozve se mi Tom\u016fv hlas t\u011bsn\u011b u ucha. Posko\u010d\u00edm dop\u0159edu a oto\u010d\u00edm se na n\u011bj. On se jen tv\u00e1\u0159\u00ed, jak jinak, \u017ee je naprost\u00fd nevi\u0148\u00e1tko, a s \u00fasm\u011bvem mi pod\u00e1v\u00e1 jeden otev\u0159en\u00fd Red Bull. „Tak na nov\u00fd song?“ sedne si ke mn\u011b Tom a \u0165ukne svoj\u00ed plechovkou o mou. Nejsem schopn\u00fd slova. Jen ho u\u017easle pozoruju.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/p>\n<\/div>\n
Jak Bill p\u00ed\u0161e, je mi jasn\u00fd,  \u017ee se nem\u00e1m moc p\u0159ibli\u017eovat. Sedl jsem si tedy do k\u0159esla a sledoval ho aspo\u0148 jen tak z povzd\u00e1l\u00ed. Bill pr\u00e1v\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel, na \u010dele se mu d\u011bl\u00e1 tenk\u00e1 starostliv\u00e1 vr\u00e1ska, n\u011bco na\u010dm\u00e1ral na pap\u00edr a vr\u00e1ska op\u011bt zmizela. Ale p\u0159esto po\u0159\u00e1d Bill kouk\u00e1 na text a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, div se mu z hlavy nekou\u0159\u00ed. Potichu se k n\u011bmu p\u0159ikradu. No u\u017e je mi to jasn\u00fd. Naho\u0159e na pap\u00ed\u0159e m\u00e1 Bill p\u00e1r pozn\u00e1mek, p\u00e1r n\u00e1zv\u016f. Rychle p\u0159elet\u00edm o\u010dima text a sklon\u00edm se k Billov\u00fdmu ou\u0161ku.<\/div>\n
„Co takhle Heilig?“ za\u0161ept\u00e1m. Nejrad\u011bj bych ho tak te\u010f pol\u00edbil, jak je kr\u00e1sn\u011b vyd\u011b\u0161en\u00fd, ale mus\u00ed mi sta\u010dit jen, \u017ee mu d\u00e1m Red Bull. S Billem si p\u0159ipijeme na nov\u00fd song. Bill na m\u011b po\u0159\u00e1d nerozhodn\u011b kouk\u00e1, je vypla\u0161en\u00fd jako kr\u00e1l\u00ed\u010dek. U\u017e to nedok\u00e1\u017eu. Nevydr\u017e\u00edm to. Chyt\u00edm Billa jemn\u011b za krk, p\u0159it\u00e1hnu si ho k sob\u011b a spoj\u00edm na\u0161e rty do jednoho v\u00e1\u0161niv\u00e9ho polibku. Tohle jsem tak moc pot\u0159eboval.   <\/div>\n
autor: BlackAngel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong>      <\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: BlackAngel Tom Poflakuju se jen tak po dom\u011b. Nacp\u00e1v\u00e1m se. Doma m\u011b nic nebav\u00ed, ani televize, ani po\u010d\u00edta\u010d, dokonce ani moje nejzamilovan\u011bj\u0161\u00ed kytara. Mus\u00edm j\u00edt ven. Pro\u010distit si hlavu. Je pln\u00e1 a\u017e k prasknut\u00ed, pln\u00e1 jednoho \u010dernovlas\u00e9ho z\u00e1zraku. Popadnu jednu z mikin, le\u017e\u00edc\u00edch na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[295],"tags":[],"class_list":["post-9247","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zivotni-sen"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9247","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9247"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9247\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9247"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9247"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9247"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}