{"id":925,"date":"2017-11-10T16:00:00","date_gmt":"2017-11-10T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=919"},"modified":"2017-11-10T16:00:00","modified_gmt":"2017-11-10T15:00:00","slug":"vampire-sunrise-ii-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/11\/10\/vampire-sunrise-ii-4\/","title":{"rendered":"Vampire sunrise II 4."},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Jakmile se Bill vydal zm\u011bnit osud tis\u00edc\u016f jeho poddan\u00fdch, vr\u00e1til jsem se zp\u00e1tky do postele. Je\u0161t\u011b jsem z n\u00ed mohl c\u00edtit pach na\u0161ich spojen\u00fdch t\u011bl, ale dneska m\u011b to nevzru\u0161ilo tak jako d\u0159\u00edv. Lehl jsem si na bok, p\u0159it\u00e1hl si p\u0159ikr\u00fdvku bl\u00ed\u017e k sob\u011b a objal ji, jako by to bylo Billovo t\u011blo. Z\u00e1da mi ovanul poryv v\u011btru z v\u00e1nice, kter\u00e1 zu\u0159ila venku. Okna tady opravdu net\u011bsnila moc dob\u0159e. Ale ani studen\u00e1 meluz\u00edna mi v tu chv\u00edli nijak nevadila. V hrudn\u00edku u\u017e se mi zase rozp\u00ednal ten divn\u00fd pocit. P\u0159ipadal jsem si pr\u00e1zdn\u00fd, a z\u00e1rove\u0148 jako by se mi kolem srdce tla\u010dil nespo\u010det pocit\u016f. Kdy\u017e jsem se jeden z nich pokusil uchopit, abych ho identifikoval, setkal jsem se s ne\u00fasp\u011bchem.<\/em><\/div>\n
P\u0159evalil jsem se na druh\u00fd bok a zachumlal se a\u017e po bradu. M\u00edsto do chumelenice, jsem te\u010f z\u00edral do hol\u00e9 zdi na\u0161\u00ed lo\u017enice a v hlav\u011b jsem m\u011bl tup\u00e9 pr\u00e1zdno. Pokud to takhle p\u016fjde d\u00e1l, budu zral\u00fd na n\u011bjak\u00e9ho cvoka\u0159e. Maj\u00ed v\u016fbec up\u00ed\u0159i cvoka\u0159e? N\u011bkoho, kdo je provede dny po prom\u011bn\u011b? Bill \u0159\u00edkal, \u017ee m\u011b to m\u016f\u017ee zm\u011bnit, ale netu\u0161il jsem, \u017ee to ze m\u011b ud\u011bl\u00e1 zmaten\u00e9ho obra.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Ten tlak v plic\u00edch se skoro nedal vydr\u017eet, pevn\u011b jsem stiskl v\u00ed\u010dka k sob\u011b a doufal, \u017ee tomu stravuj\u00edc\u00edmu pocitu uniknu pomoc\u00ed sp\u00e1nku. Ten byl mou jedinou \u00fat\u011bchou. Kdy\u017e jsem spal, nemusel jsem de\u0161ifrovat v\u0161echny ty zmaten\u00e9 pocity, co skrz m\u011b proudily a nech\u00e1valy m\u011b zmaten\u00e9ho. Prost\u011b jsem jen odplul do zapomn\u011bn\u00ed. Hrdlo se mi sv\u00edralo a j\u00e1 m\u011bl sto chut\u00ed si jej rozs\u00e1pat, abych ze sebe n\u011bjak dostal ten tlak. Vztek a frustrace mi kolovaly \u017eilami jako n\u011bjak\u00e1 droga. Tiskl jsem p\u011bsti a zase je uvol\u0148oval, ale valnou \u00fat\u011bchu mi to nep\u0159in\u00e1\u0161elo. M\u011bl jsem chu\u0165 prosko\u010dit zd\u00ed, jen aby to aspo\u0148 na okam\u017eik p\u0159estalo. Od t\u00e9 doby, co jsme p\u0159ijeli na hrad, se tyhle stavy jen zhor\u0161uj\u00ed. Boj\u00edm se, co ud\u011bl\u00e1m, a\u017e to dojde do bodu, kdy to bude nesnesiteln\u00e9.<\/em><\/div>\n

Za dve\u0159mi m\u00e9 lo\u017enice pro\u0161li dva mu\u017ei a o n\u011b\u010dem se zb\u011bsile dohadovali. Jak se vzdaloval zvuk jejich krok\u016f, za\u010dalo se vzdalovat i m\u00e9 podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. Uvolnil jsem \u010delist, kterou jsem nev\u011bdomky tiskl. Div, \u017ee jsem si neubl\u00ed\u017eil. \u00dazkostn\u00fd pocit m\u011b kone\u010dn\u011b pozvolna opou\u0161t\u011bl a nahradila ho p\u0159\u00edjemn\u00e1 \u00fanava. Zavrtal jsem si hlavu do pol\u0161t\u00e1\u0159e s v\u011bdom\u00edm, \u017ee se mi kone\u010dn\u011b dostane vytou\u017een\u00e9ho \u00faniku.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\n

O n\u011bkolik hodin pozd\u011bji m\u011b probudilo sv\u011btlo lechtaj\u00edc\u00ed m\u011b pod nosem. Sn\u011bhov\u00e1 bou\u0159e u\u017e ustala a skrz roztrhan\u00e9 mraky na m\u011b pomrk\u00e1val m\u011bs\u00edc. Posadil jsem se a prot\u0159el si poma\u010dkan\u00fd obli\u010dej. B\u011bhem posledn\u00edho dne jsem prospal snad osmn\u00e1ct hodin. Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9. A p\u0159itom jsem se v\u016fbec nec\u00edtil odpo\u010dat\u00fd. Pr\u00e1v\u011b naopak. \u010c\u00edm v\u00edc jsem spal, t\u00edm v\u00edc sp\u00e1nku jsem pot\u0159eboval.<\/em><\/div>\n
V b\u0159i\u0161e mi zakru\u010delo, tak\u017ee jsem se p\u0159ece jen odhodlal vyl\u00e9zt ze sv\u00e9 nory. Na stolku u dve\u0159\u00ed u\u017e st\u00e1l podnos p\u0159ekryt\u00fd poklopem a j\u00e1 nosem nas\u00e1l vzduch, abych poznal, co se pod n\u00edm skr\u00fdv\u00e1, ale t\u011bsnil a\u017e moc dob\u0159e. Hodil jsem na sebe n\u011bjak\u00e9 oble\u010den\u00ed, ani\u017e bych skute\u010dn\u011b vn\u00edmal, co si obl\u00e9k\u00e1m, a pak se vydal pro j\u00eddlo. Jedna z v\u00fdhod vztahu s kr\u00e1lem byla rozhodn\u011b don\u00e1\u0161kov\u00e1 slu\u017eba a\u017e do pokoje. Tak jak jsem to na z\u00e1mku nesn\u00e1\u0161el, tady to pro m\u011b bylo v\u00edtan\u00e9. Alespo\u0148 jsem se nemusel s nik\u00fdm potkat.<\/em><\/div>\n
Na tal\u00ed\u0159i se kroutily \u0161pagety v n\u011bjak\u00e9 smetanov\u00e9 om\u00e1\u010dce a hned vedle nich se leskly pirohy pln\u011bn\u00e9 zeleninou. V\u0161echno to sv\u00e1d\u011blo k zakousnut\u00ed, ale ani pro j\u00eddlo jsem se nedok\u00e1zal nadchnout. Vzal jsem si tal\u00ed\u0159 ke stolu pobl\u00ed\u017e okna, abych p\u0159i tom mohl hled\u011bt ven, a mechanick\u00fdmi pohyby nab\u00edral jednotliv\u00e9 sousta, ani\u017e bych si vychutn\u00e1val, co mi p\u0159ist\u00e1lo na jazyku, a nep\u0159estal jsem, dokud m\u016fj \u017ealudek neza\u010dal protestovat. Pak jsem jen tup\u011b z\u00edral p\u0159es omrzl\u00e9 sklo a hlavu jsem m\u011bl naprosto pr\u00e1zdnou. Kdybych mi n\u011bkdo \u0159ekl, \u017ee tu sed\u00edm n\u011bkolik hodin, uv\u011b\u0159il bych. Nevn\u00edmal jsem \u010das. V\u0161echno mi to bylo jedno.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Odn\u011bkud jsem zaslechl zachichot\u00e1n\u00ed a byl to pro m\u011b tak nezn\u00e1m\u00fd zvuk, \u017ee jsem sebou trhnul a shodil na zem poh\u00e1r s pit\u00edm. Vysko\u010dil jsem na nohy a sledoval, jak se tekutina vp\u00edj\u00ed do koberce. Pot\u0159eboval jsem vypadnout, a to hned. Popadl jsem mikinu a sp\u011b\u0161n\u011b si ji p\u0159ehodil p\u0159es ramena. Z h\u00e1\u010dku na dve\u0159\u00edch jsem si vzal jak\u00fdsi ko\u017eich, kter\u00fd mi p\u0159inesl Bill. \u0158\u00edkal, \u017ee snad pat\u0159il n\u011bjak\u00e9mu jeho p\u0159edkovi a m\u011bl rozm\u011bry tak akor\u00e1t, abych do n\u011bj schoval sv\u00e1 ob\u0159\u00ed ramena.<\/em><\/div>\n

Netu\u0161il jsem, kam m\u00ed\u0159\u00edm. Nohy m\u011b nesly a j\u00e1 nad t\u00edm nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 nep\u0159em\u00fd\u0161lel. Kdy\u017e jsem se dostal a\u017e k jednomu z v\u00fdchod\u016f z hradu, bylo jasn\u00e9, \u017ee m\u00e9 srdce tou\u017e\u00ed po tom, abych vypadl ven.<\/em><\/div>\n
„Tome,“ zastavil m\u011b jeden ze str\u00e1\u017en\u00fdch, kter\u00e9ho jsem znal ze sv\u00fdch nezda\u0159il\u00fdch \u00fat\u011bk\u016f. „Kampak? Zase s Billem hrajete tu svou hru? To jsi to dneska teda p\u011bkn\u011b odfl\u00e1knul.“<\/em><\/div>\n
„Ne, nehrajeme hru,“ zakroutil jsem hlavou v z\u00e1porn\u00e9 odpov\u011bdi. „Jen pot\u0159ebuju na chvilku na vzduch.“<\/em><\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee bych t\u011b nem\u011bl pou\u0161t\u011bt ven, kdy\u017e k tomu nem\u00e1\u0161 povolen\u00ed,“ zamra\u010dil se na m\u011b a j\u00e1 poc\u00edtil n\u00e1hlou rozmrzelost.<\/em><\/div>\n
„A to plat\u00ed pro v\u0161echny, nebo je to na\u0159\u00edzen\u00ed vyd\u00e1no jen na mou osobu?“<\/em><\/div>\n
„Tome,“ zkusil to sm\u00ed\u0159liv\u011bji. „Nem\u016f\u017eu nikoho nechat poflakovat se po venku, kdy\u017e se m\u016f\u017ee po\u010das\u00ed kdykoliv zm\u011bnit. Kdyby p\u0159i\u0161la dal\u0161\u00ed bou\u0159e, nena\u0161el bys cestu zp\u00e1tky.“<\/em><\/div>\n
Pohl\u00e9dl jsem k pro\u010di\u0161t\u011bn\u00e9mu nebi, ale nijak to nekomentoval. Nevypadlo to, \u017ee by m\u011blo za\u010d\u00edt sn\u011b\u017eit.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Jarede, chci jen dol\u016f k jezeru. Nikam d\u00e1l nep\u016fjdu. Slibuju, \u017ee jakmile spadne prvn\u00ed vlo\u010dka, seberu se a vr\u00e1t\u00edm se zp\u00e1tky,“ zkusil jsem to po dobr\u00e9m. Poc\u00edtil jsem str\u00e1\u017ecovo zav\u00e1h\u00e1n\u00ed, tak\u017ee jsem je\u0161t\u011b dodal: „Celou dobu m\u011b m\u016f\u017ee\u0161 m\u00edt pod dohledem. Nep\u016fjdu daleko.“<\/em><\/div>\n

Mu\u017e se pod\u00edval p\u0159es hradbu dol\u016f, kde se ve sk\u00e1le klikatilo pok\u0159iven\u00e9 schodi\u0161t\u011b, jeho\u017e posledn\u00ed stupn\u011b obvykle om\u00fdvaly vlnky z jezera, te\u010f v\u0161ak bylo zamrzl\u00e9.<\/em><\/div>\n
„Fajn, ale necho\u010f na led. Z\u016fsta\u0148 na schodech,“ p\u0159ik\u00e1zal mi. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee vede vnit\u0159n\u00ed boj s\u00e1m se sebou. Na jednu stranu jsem byl jen zelen\u00e1\u010d, co se prom\u011bnil teprve ned\u00e1vno. Jen\u017ee na druhou stranu jsem to byl pr\u00e1v\u011b j\u00e1, kdo Billovi zah\u0159\u00edval postel. A i kdy\u017e jsem byl jen neofici\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edtel, mohl jsem si na n\u011bj st\u011b\u017eovat a dop\u0159\u00e1t mu p\u00e1r nep\u0159\u00edjemnost\u00ed.<\/em><\/div>\n
„D\u00edky,“ pousm\u00e1l jsem se a otev\u0159el d\u0159ev\u011bn\u00e1 dv\u00ed\u0159ka, kter\u00e1 m\u011b d\u011blila od svobody.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Schod\u016f tu bylo nejm\u00ed\u0148 t\u0159i sta a j\u00e1 s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm c\u00edtil \u00falevu opad\u00e1vaj\u00edc\u00ed mi z ramen. V\u0161echny ty zmaten\u00e9 pocity mizely a j\u00e1 mohl zase klidn\u011b d\u00fdchat. Nezastavil jsem, dokud jsem se neocitl na posledn\u00edm schodu. Do plic mi pronikal ledov\u00fd vzduch a ka\u017ed\u00fd n\u00e1dech byl jako dou\u0161ek \u017eiv\u00e9 vody. Vtahoval jsem jej do sebe po velk\u00fdch d\u00e1vk\u00e1ch, dokud se mi neza\u010dala to\u010dit hlava. Zhroutil jsem se na schod a div, \u017ee jsem se nerozesm\u00e1l jako \u0161\u00edlenec nad tou lehkost\u00ed v m\u00e9m hrudn\u00edku. Hlava se mi projasnila a j\u00e1 m\u011bl pocit, jako bych mohl odlet\u011bt, kdybych si to skute\u010dn\u011b p\u0159\u00e1l.<\/em><\/div>\n

Str\u00e1vil jsem u b\u0159ehu jezera nejm\u00e9n\u011b p\u016fl hodiny a jen si u\u017e\u00edval klidu, kdy\u017e m\u011b vyru\u0161il jasn\u00fd hlas.<\/em><\/div>\n
„Je tady kr\u00e1sn\u011b.“<\/em><\/div>\n
Oto\u010dil jsem se po zvuku a p\u0159ed sebou vid\u011bl d\u00edvku zachumlanou do hn\u011bd\u00e9ho ko\u017e\u00ed\u0161ku po kolena. Kolem l\u00edmce m\u011bla hu\u0148atou ko\u017ee\u0161inu, tak\u017ee jsem j\u00ed nevid\u011bl \u00fasta. I tak jsem poznal, \u017ee se usm\u00edv\u00e1. Z\u00e1\u0159ilo j\u00ed to z karamelov\u00fdch o\u010d\u00ed. Klapla podpatky sv\u00fdch koza\u010dek o posledn\u00ed schod a posadila se vedle m\u011b. Do nosu mi stoupla kv\u011btinov\u00e1 v\u016fn\u011b z jej\u00edch dlouh\u00fdch \u010dern\u00fdch vlas\u016f. V lok\u00fdnk\u00e1ch j\u00ed spadaly p\u0159es cel\u00e1 z\u00e1da a\u017e k pasu. Byl n\u00e1dhern\u00e1.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Jsi Tom, \u017ee ano?“ mrkla na m\u011b, ne\u017e se znovu zahled\u011bla na krajinu rozprost\u00edraj\u00edc\u00ed se p\u0159ed n\u00e1mi. V\u00edtr foukal do korun stromu, tak\u017ee to vypadalo, jako by se mezi nimi protahoval n\u011bjak\u00fd obr.<\/em><\/div>\n

„Jo,“ odpov\u011bd\u011bl jsem kr\u00e1tce. M\u011bl jsem z n\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit. Nev\u011bd\u011bl jsem, co od n\u00ed \u010dekat, a v \u017ealudku poci\u0165oval jakousi nervozitu sm\u00ed\u0161enou se strachem.<\/em><\/div>\n
„Ten Bill\u016fv tajn\u00fd p\u0159\u00edtel,“ usm\u00e1la se, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed si p\u0159ipl\u00e1cla ruku na pusu. „Tedy kr\u00e1l\u016fv. M\u011bla bych si na to d\u00e1t pozor.“<\/em><\/div>\n
„Ty ho zn\u00e1\u0161?“ nadhodil jsem.<\/em><\/div>\n
„Chodili jsme spolu do \u0161koly,“ potvrdila a za\u010dala si p\u0159erovn\u00e1vat sukni. Sna\u017eila si ji p\u0159et\u00e1hnout p\u0159es kolena, ale poka\u017ed\u00e9 se j\u00ed vyhrnula zp\u00e1tky. Chvilku jsem jej\u00ed po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed sledoval a musel jsem potla\u010dit zasm\u00e1n\u00ed. Byla opravdu roztomil\u00e1. Mal\u00e1 spr\u0161ka pih na jej\u00edm nos\u00edku, ten dojem jen podtrhovala.<\/em><\/div>\n
Povzdechl jsem si a znovu se zahled\u011bl do d\u00e1lky. Kolem n\u00e1s se rozprost\u00edralo ticho, ale nebylo nep\u0159\u00edjemn\u00e9. Naopak jsem si ho u\u017e\u00edval. Kone\u010dn\u011b jsem tady na hrad\u011b potkal n\u011bkoho, p\u0159ed k\u00fdm se mi necht\u011blo ut\u00e9ct.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Tob\u011b se tady moc nel\u00edb\u00ed, co?“ nadhodila, jako by mi \u010detla my\u0161lenky.<\/em><\/div>\n

„Pro\u010d si to mysl\u00ed\u0161?“ povzdechl jsem si a od pusy se mi zvedl obl\u00e1\u010dek p\u00e1ry.<\/em><\/div>\n
„V\u0161em se vyh\u00fdb\u00e1\u0161. Kdybychom t\u011b \u010das od \u010dasu nezahl\u00e9dli s kr\u00e1lem, ani bychom nev\u011bd\u011bli, \u017ee existuje\u0161,“ vysv\u011btlila a u\u017e zase m\u011b propalovala pohledem.<\/em><\/div>\n
„Nikomu se nevyh\u00fdb\u00e1m,“ nam\u00edtl jsem chab\u011b, ale t\u00f3n m\u00e9ho hlasu nep\u0159esv\u011bd\u010dil ani m\u011b. „Jak se v\u016fbec jmenuje\u0161?“<\/em><\/div>\n
„Och, co to m\u00e1m za zp\u016fsoby?“ pleskla se lehce do \u010dela a vstala. „J\u00e1 jsem Anette,“ ud\u011blala mal\u00e9 pukrle, co\u017e byl na zamrzl\u00fdch schodech docela slu\u0161n\u00fd v\u00fdkon. A\u017e te\u010f jsem si uv\u011bdomil, jak je mali\u010dk\u00e1. Kdybych si vedle n\u00ed stoupnul, dosahovala by mi sotva po prsa.<\/em><\/div>\n
„Ty tady \u017eije\u0161 cel\u00fd \u017eivot?“ nadhodil jsem. Cht\u011bl jsem se j\u00ed zeptat, jak je star\u00e1, a jestli se jako up\u00edr narodila, nebo byla p\u0159em\u011bn\u011bn\u00e1, ale netu\u0161il jsem, jestli to je vhodn\u00e9.<\/em><\/div>\n
„Oh u Dr\u00e1kuly, to ne,“ vyd\u011bsila se na oko a znovu si sedla. „Narodila jsem se tu, ale jakmile jsem dosp\u011bla, odst\u011bhoval jsem se. Te\u010f \u017eiju v Pa\u0159\u00ed\u017ei.“<\/em><\/div>\n
„A co d\u011bl\u00e1\u0161 tady?“ nadzvedl jsem obo\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
„P\u0159ijela jsem samoz\u0159ejm\u011b na korunovaci,“ usm\u00e1la se a mn\u011b p\u0159i tom zahalila p\u0159\u00edjemn\u00e1 vlna tepla. „A nakonec jsem se rozhodla, \u017ee tu str\u00e1v\u00edm n\u011bjak\u00fd \u010das s rodinou. Moc \u010dasto je nev\u00edd\u00e1m, tak si to chci u\u017e\u00edt, ne\u017e se zase vr\u00e1t\u00edm.“<\/em><\/div>\n
„Aha,“ pok\u00fdval jsem hlavou.<\/p>\n

V hlav\u011b jsem m\u011bl je\u0161t\u011b spoustu ot\u00e1zek, ale nem\u011bl jsem odvahu se pt\u00e1t. To, \u017ee se narodila na hrad\u011b, sv\u011bd\u010dilo o tom, \u017ee se jako up\u00edr narodila. T\u00edm p\u00e1dem za sebou mohla m\u00edt i stovky let a poch\u00e1zet z n\u011bkter\u00e9 urozen\u00e9 rodiny. Nerad bych n\u011bjak\u00fdm sv\u00fdm v\u00fdrokem urazil d\u011bdi\u010dku z n\u011bkter\u00e9ho klanu. Jen\u017ee jak se uk\u00e1zalo, na nic jsem se pt\u00e1t nemusel. Anette se brzy rozpov\u00eddala sama. Vypr\u00e1v\u011bla mi, \u017ee v Pa\u0159\u00ed\u017ei pracuje v reklamn\u00ed agentu\u0159e a moc ji to bav\u00ed. N\u011bkolik lid\u00ed o n\u00ed v\u00ed, \u017ee je up\u00edr, a tak m\u016f\u017ee pracovat v noci a nikomu to nep\u0159ijde divn\u00e9. Dokonce m\u011bla vztah s \u010dlov\u011bkem, ale to by rodin\u011b nikdy nep\u0159iznala, proto\u017ee \u010dekaj\u00ed, \u017ee si vezme n\u011bkoho hodn\u00e9ho jej\u00ed krve. P\u0159esn\u011b takhle to \u0159ekla. Hodn\u00e9ho jej\u00ed krve.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„Tak\u017ee si bude\u0161 muset vz\u00edt n\u011bkoho, koho ti vyberou rodi\u010de?“ pl\u00e1cnul jsem, kdy\u017e u\u017e jsem se nedok\u00e1zal zarazit.<\/em><\/div>\n

„Tak\u017ee p\u0159esn\u011b bych to ne\u0159ekla,“ zakroutila hlavou a jej\u00ed lok\u00fdnky se rozlet\u011bly. „U\u017e nejsme ve st\u0159edov\u011bku, tak\u017ee si m\u016f\u017eeme vyb\u00edrat sami. Ale samoz\u0159ejm\u011b rodiny o\u010dek\u00e1vaj\u00ed od sv\u00fdch potomk\u016f ur\u010dit\u00e9 chov\u00e1n\u00ed. Zvl\u00e1\u0161\u0165 od prvorozen\u00fdch. Pokud bych se nakonec rozhodla b\u00fdt s \u010dlov\u011bkem, p\u0159ijali by to. Ale u\u017e bych nem\u011bla takov\u00e9 postaven\u00ed, jak\u00e9 bych mohla m\u00edt, kdybych si vzala \u010distokrevn\u00e9ho up\u00edra.“<\/em><\/div>\n
„Politika,“ zamru\u010del jsem rozmrzele.<\/em><\/div>\n
„Tak n\u011bjak,“ pok\u00fdvala hlavou a zatv\u00e1\u0159ila se podobn\u011b jako j\u00e1. Byl jsem r\u00e1d, \u017ee se na v\u011bc d\u00edv\u00e1 stejn\u011b. „Proto n\u00e1s v\u0161echny p\u0159ekvapilo, kdy\u017e si t\u011b sem kr\u00e1l p\u0159ivedl.“<\/em><\/div>\n
„Proto\u017ee jsem je\u0161t\u011b ned\u00e1vno byl \u010dlov\u011bk?“<\/em><\/div>\n
„Ano. Kr\u00e1lovsk\u00e1 rodina v\u011bt\u0161inou nem\u00e1 mo\u017enost volby tak jako my,“ doplnila.<\/em><\/div>\n
„Ale Bill\u016fv otec byl taky \u010dlov\u011bk,“ nam\u00edtl jsem a st\u0159elil po n\u00ed zamra\u010den\u00fdm pohledem.<\/em><\/div>\n
„Bill\u016fv otec sice byl \u010dlov\u011bk, ale ne\u017e se v\u016fbec stal kr\u00e1lovnin\u00fdm partnerem, pro\u0161el up\u00ed\u0159\u00edm v\u00fdcvikem. Prom\u011bnila ho, ale je\u0161t\u011b dlouho po t\u00e9 nebyli spolu. Musel se nejd\u0159\u00edve st\u00e1t \u010dlenem up\u00ed\u0159\u00edho spole\u010denstv\u00ed. Kdy\u017e to ne\u0161lo p\u0159es \u010distou krev, musel to ud\u011blat jinak. Tak\u017ee za\u010dal studovat a bojovat. Nejd\u0159\u00edve se stal \u010dlenem kr\u00e1lovsk\u00e9 str\u00e1\u017ee, potom byl kr\u00e1lovnin\u00fdm osobn\u00edm r\u00e1dcem. To je hodn\u011b vysok\u00e1 pozice. Byl jej\u00edm str\u00e1\u017ecem, pravou rukou i d\u016fv\u011brn\u00edkem. Kdy\u017e ho pak prohl\u00e1sila za sv\u00e9ho druha, nikdo nic nenam\u00edtal, proto\u017ee toho byl hoden.“<\/em><\/div>\n
„Aha,“ pronesl jsem dut\u011b. Nic z toho jsem nev\u011bd\u011bl. A\u017e te\u010f mi za\u010dalo doch\u00e1zet, jak moc jsem pro Billa nevhodn\u00fd.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Ale ani on po jej\u00ed smrti nedok\u00e1zal udr\u017eet kr\u00e1lovstv\u00ed pohromad\u011b. To, \u017ee byl v minulosti \u010dlov\u011bk a nem\u011bl v sob\u011b Dr\u00e1kulovu krev, vyvol\u00e1valo spory,“ pokra\u010dovala ve sv\u00e9m v\u00fdkladu.<\/em><\/div>\n

„Jo, o tom v\u00edm,“ pok\u00fdval jsem hlavou. Aspo\u0148 jeden st\u0159\u00edpek p\u0159\u00edb\u011bhu jsem znal.<\/em><\/div>\n
„Je to tak kontroverzn\u00ed, \u017ee si kr\u00e1l vybral pr\u00e1v\u011b tebe,“ o\u010di se ji roz\u0161\u00ed\u0159ily, jako by to bylo to nejv\u00edc vzru\u0161uj\u00edc\u00ed, co v \u017eivot\u011b sly\u0161ela. „Obzvl\u00e1\u0161\u0165 proto\u017ee jsi mu\u017e.“<\/em><\/div>\n
„Bill \u0159\u00edkal, \u017ee up\u00ed\u0159\u00ed nejsou homofobn\u00ed,“ zamra\u010dil jsem se.<\/em><\/div>\n
„O to nejde. M\u00e1me spoustu gay\u016f i tady na hrad\u011b. Jen\u017ee pokud se vy dva vezmete, tr\u016fn nebude m\u00edt d\u011bdice. A nastane ten sam\u00fd probl\u00e9m, jak\u00fd mohl nastat te\u010f, kdyby Bill odm\u00edtl st\u00e1t se kr\u00e1lem,“ pokra\u010dovala dychtiv\u011b.<\/em><\/div>\n
„Sakra,“ vypadlo ze m\u011b.<\/em><\/div>\n
„Jo p\u0159esn\u011b, sakra,“ rozesm\u00e1la se Anette zvoniv\u00fdm sm\u00edchem. Nadechovala se, \u017ee dopln\u00ed n\u011bco dal\u0161\u00edho, kdy\u017e se za n\u00e1mi ozvaly kroky. Oba jsme se jako na povel oto\u010dili a uvid\u011bli nad n\u00e1mi st\u00e1t Billa s hroziv\u00fdm v\u00fdrazem ve tv\u00e1\u0159i. Srdce mi spadlo a\u017e n\u011bkam do kalhot. Nenapadlo m\u011b, \u017ee se dozv\u00ed o m\u00e9m mal\u00e9m \u00fat\u011bku. Nav\u00edc pohled, kter\u00fdm propaloval Anette, mluvil za v\u0161e.<\/em><\/div>\n
D\u00edvka okam\u017eit\u011b vysko\u010dila na nohy a uklonila se mu. Kab\u00e1tek se j\u00ed rozev\u0159el a odhalil tak jej\u00ed hlubok\u00fd dekolt. To zrovna nenahr\u00e1valo v jej\u00ed prosp\u011bch.<\/em><\/div>\n
„Anette,“ \u0159ekl Bill ledov\u011b.<\/em><\/div>\n
„Va\u0161e v\u00fdsosti,“ oplatila mu uctiv\u011b.<\/em><\/div>\n
„Nechala bys n\u00e1s o samot\u011b?“ zeptal se, ale zn\u011blo to jako jasn\u00fd p\u0159\u00edkaz.<\/em><\/div>\n
„Jist\u011b,“ uklonila se a ne\u017e se vydala do p\u0159\u00edkr\u00fdch schod\u016f, \u0161eptla m\u00fdm sm\u011brem: „R\u00e1da jsem t\u011b poznala.“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Oto\u010dil jsem se zp\u00e1tky k jezeru a \u010dekal, \u017ee si Bill p\u0159isedne ke mn\u011b, ale nestalo se tak. Po\u0159\u00e1d st\u00e1l dva schody nade mnou, ruce zalo\u017een\u00e9 na hrudn\u00edku.<\/em><\/div>\n

„No, asi bych m\u011bl b\u00fdt r\u00e1d, \u017ee ses za\u010dal bavit alespo\u0148 s n\u011bk\u00fdm,“ \u0159ekl kousav\u011b. „Jen to nemusela b\u00fdt nejv\u011bt\u0161\u00ed fiflena ze v\u0161ech.“<\/em><\/div>\n
„Nebyla tak \u0161patn\u00e1,“ br\u00e1nil jsem ji.<\/em><\/div>\n
„A bylo by fajn, kdybyste si d\u00e1vali rande n\u011bkde uvnit\u0159 hradu,“ pokra\u010doval tvrd\u00fdm t\u00f3nem.<\/em><\/div>\n
„Nebylo to \u017e\u00e1dn\u00e9 rande. Pot\u0159eboval jsem se prov\u011btrat a ona m\u011b tu na\u0161la,“ vysv\u011btloval jsem bez z\u00e1jmu. Nem\u011bl jsem chu\u0165 se s n\u00edm dohadovat. Nav\u00edc s odchodem Anette jako by ode\u0161la i dobr\u00e1 n\u00e1lada. U\u017e zase jsem c\u00edtil jen vztek a frustraci. Bill se kone\u010dn\u011b zhroutil vedle m\u011b a slo\u017eil si hlavu do dlan\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Jak\u00fd byl prvn\u00ed den?“ nadhodil jsem.<\/em><\/div>\n
„Neptej se,“ zabru\u010del Bill. A\u017e te\u010f jsem si v\u0161iml, jak je zni\u010den\u00fd. Ramena m\u011bl ztuhl\u00e1 a byl cel\u00fd napjat\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Poj\u010f ke mn\u011b,“ p\u0159ik\u00e1zal jsem mu. Ne\u010dekal jsem na odpov\u011b\u010f a vman\u00e9vroval si ho do kl\u00edna. Sklonil jsem se k n\u011bmu, abych si ukradl p\u00e1r polibk\u016f. Bill se kone\u010dn\u011b trochu uvolnil a za\u010dal spolupracovat. Polo\u017eil mi ruce kolem ramen a l\u00edbal m\u011b dlouh\u00fdmi vl\u00e1\u010dn\u00fdmi polibky. Uc\u00edtil jsem, jak na m\u011b skrz n\u011bj dopad\u00e1 neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 \u00fanava. Divil jsem se, \u017ee Bill dok\u00e1zal v\u016fbec st\u00e1t na nohou, pokud byl takhle vy\u010derpan\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Proboha, jsi hrozn\u011b unaven\u00fd. Poj\u010f do postele.“<\/em><\/div>\n
Bill se zarazil a m\u011b\u0159il si m\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00edm pohledem. Nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a skenoval m\u016fj obli\u010dej, jako by m\u011b vid\u011bl poprv\u00e9. „Jak v\u00ed\u0161, \u017ee jsem unaven\u00fd?“ zeptal se podez\u0159\u00edvav\u011b.<\/em><\/div>\n
„Nev\u00edm, prost\u011b to c\u00edt\u00edm,“ pokr\u010dil jsem lhostejn\u011b rameny.<\/em><\/div>\n
„U Dr\u00e1kuly,“ vyhrkl Bill. Vstal a za ruku m\u011b t\u00e1hl zp\u011bt do hradu.<\/p>\n

<\/em> autor: Becs<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs Jakmile se Bill vydal zm\u011bnit osud tis\u00edc\u016f jeho poddan\u00fdch, vr\u00e1til jsem se zp\u00e1tky do postele. Je\u0161t\u011b jsem z n\u00ed mohl c\u00edtit pach na\u0161ich spojen\u00fdch t\u011bl, ale dneska m\u011b to nevzru\u0161ilo tak jako d\u0159\u00edv. Lehl jsem si na bok, p\u0159it\u00e1hl si<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[686],"tags":[],"class_list":["post-925","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vampire-sunrise-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/925","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=925"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/925\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=925"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=925"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=925"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}