{"id":9257,"date":"2011-02-26T18:00:00","date_gmt":"2011-02-26T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9234"},"modified":"2011-02-26T18:00:00","modified_gmt":"2011-02-26T17:00:00","slug":"i-m-all-you-need-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/02\/26\/i-m-all-you-need-2\/","title":{"rendered":"I’m all you need 2."},"content":{"rendered":"
autor: Lil.Katie<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n

Ze v\u0161eho nejd\u0159\u00edv chci moc moc moc pod\u011bkovat za v\u0161echny ty koment\u00e1\u0159e, kter\u00e9 jste mi sem napsali, opravdu jsem ne\u010dekala, \u017ee jich bude tolik, a jsem v\u00e1m za n\u011b opravdu neuv\u011b\u0159iteln\u011b vd\u011b\u010dn\u00e1. Nev\u00edm, jak to bude s nov\u00fdmi kapitolami, proto\u017ee nev\u00edm, jak to budu se v\u0161emi t\u011bmi p\u0159eklady st\u00edhat, ale slibuju, \u017ee se budu sna\u017eit, aby se tu nov\u00fd d\u00edl objevil v\u017edycky co nejd\u0159\u00edv. M\u011bjte se mnou pros\u00edm trp\u011blivost a douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m bude p\u0159\u00edb\u011bh l\u00edbit
LilKatie<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n<\/div>\n
K\u016f\u0148 zastavil. Tom kone\u010dn\u011b otev\u0159el o\u010di, kter\u00e9 m\u011bl dote\u010f k\u0159e\u010dovit\u011b zav\u0159en\u00e9, a rozhl\u00e9dl se. St\u00e1li uprost\u0159ed louky, nikde v dohledu nebylo ani \u017eiv\u00e1\u010dka. Na jedn\u00e9 stran\u011b louky byl hlubok\u00fd les a na druh\u00e9 byly kopce. Nech\u00e1pal, co tady d\u011blaj\u00ed, ale kdy\u017e ho elf pob\u00eddl, aby slezl z kon\u011b, poslu\u0161n\u011b to ud\u011blal. Zadek a t\u0159\u00edsla ho bolela jako \u010dert, nech\u00e1pal, jak n\u011bkdo na koni m\u016f\u017ee jezdit ka\u017ed\u00fd den, tak moc si p\u0159\u00e1l, aby tu te\u010f mohl m\u00edt svoje milovan\u00e9 auto s vypolstrovan\u00fdmi ko\u017een\u00fdmi seda\u010dkami.<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d jsme tady?“ zeptal se Tom a sundal si z hlavy prom\u00e1\u010denou kapuci. Elf se na n\u011bj pod\u00edval, usm\u00e1l se, vzal kon\u011b za uzdu a se slovy, a\u0165 Tom z\u016fstane tam, kde je, se vydal k lesu.<\/div>\n
Tom st\u00e1l na m\u00edst\u011b jako p\u0159imra\u017een\u00fd, koukal za cizincem, kam \u017ee to odch\u00e1z\u00ed, a pro\u010d ho tu nech\u00e1v\u00e1. Sledoval jeho \u0161t\u00edhlou postavu zahalenou v pl\u00e1\u0161ti mizet mezi stromy. Povzdychl si a sundal si z ramene ta\u0161ku, posadil se na u\u017e suchou zem a \u010dekal. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jak se tu vlastn\u011b vzal, nech\u00e1pal to, nech\u00e1pal u\u017e v\u016fbec nic\u2026 Jedin\u00e9, co si pamatoval, byla \u010dist\u011b b\u00edl\u00e1 z\u00e1\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
\u010cas ub\u00edhal a Tom st\u00e1le sed\u011bl na tom sam\u00e9m m\u00edst\u011b, po jeho zachr\u00e1nci ani vidu ani slechu. Kdy\u017e si u\u017e za\u010d\u00ednal myslet, \u017ee byl oklam\u00e1n a cht\u011bl se zvednout a odej\u00edt, zaslechl za sebou tich\u00fd \u0161elest. \u0160elest se ale v m\u017eiku zm\u011bnil v hlasit\u00e9 dup\u00e1n\u00ed a jemu hned do\u0161lo, \u017ee tohle William asi nebude, asi ur\u010dit\u011b ne. Oto\u010dil se strachem hlavu a v duchu si post\u011b\u017eoval na sv\u00e9 ztuhl\u00e9 kr\u010dn\u00ed svaly, nad\u00e1v\u00e1n\u00ed ho ale hned p\u0159e\u0161lo, kdy\u017e uvid\u011bl, co se k n\u011bmu zd\u00e1lky \u0159\u00edt\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Stvo\u0159en\u00ed b\u011b\u017eelo po v\u0161ech \u010dty\u0159ech, muselo m\u011b\u0159it dobr\u00e9 dva metry. M\u011blo siln\u00e9 nohy s ostr\u00fdmi dr\u00e1py, cel\u00e9 t\u011blo m\u011blo pokryt\u00e9 dlouh\u00fdmi \u010dern\u00fdmi chlupy, kter\u00e9 ale byly slepen\u00e9 jak\u00fdmsi slizem. M\u011blo zle koukaj\u00edc\u00ed \u017elut\u00e9 o\u010di se z\u00fa\u017een\u00fdmi zorni\u010dkami a z nozder mu odfukoval v\u00edtr a dal\u0161\u00ed sliz. Z\u0159ejm\u011b m\u00e1 r\u00fdmu, pomyslel si Tom, aby s\u00e1m sob\u011b zleh\u010dil situaci. \u010c\u00edm se k n\u011bmu ale zv\u00ed\u0159e bl\u00ed\u017eilo v\u00edc, Tom si pov\u0161imnul jeho ostr\u00fdch velk\u00fdch \u017elut\u00fdch zub\u016f, kter\u00e9 koukaly z otev\u0159en\u00e9 tlamy, ze kter\u00e9 odkap\u00e1valy sliny.<\/p>\n<\/div>\n
Tom nepat\u0159il k lidem, kte\u0159\u00ed maj\u00ed pro strach ud\u011bl\u00e1no, obl\u00e9kal se sice jako drsn\u00fd gangster, ale ve skute\u010dnosti byl stejn\u011b odv\u00e1\u017en\u00fd jako mal\u00e1 \u0161kola\u010dka. Ztuhnul, nohy jako by m\u011bl p\u0159ilepen\u00e9 k zemi, nemohl se pohnout, ani kdyby cht\u011bl, zrychlen\u011b d\u00fdchal a cel\u00fd se potil, za\u017e\u00edval pr\u00e1v\u011b z\u0159ejm\u011b panick\u00fd z\u00e1chvat.<\/p>\n<\/div>\n
„Pomoc,“ vykv\u00edknul skoro nesly\u0161iteln\u00fdm pisklav\u00fdm hl\u00e1skem. To u\u017e ale zv\u00ed\u0159e bylo jen metr a p\u016fl od n\u011bj a chystalo se na n\u011bj za\u00fato\u010dit. Tom zav\u0159el o\u010di, byl p\u0159ipraven\u00fd na nejhor\u0161\u00ed, byl p\u0159ipraven\u00fd na to, \u017ee se stane sva\u010dinkou pro tohoto obrovsk\u00e9ho \u017eivo\u010dicha. Nam\u00edsto ostr\u00fdch dr\u00e1p\u016f a tes\u00e1k\u016f ale uc\u00edtil, jak ho n\u011bkdo odstr\u010dil a on dopadl do kalu\u017ee bl\u00e1ta. Usykl a zvedl pohled.<\/p>\n<\/div>\n
Byl to William, kter\u00fd te\u010f ale m\u011bl lep\u0161\u00ed v\u011bci na pr\u00e1ci, ne\u017e se starat o to, jestli Toma n\u011bjak neu\u0161pinil nebo nepochroumal. Tom jen u\u017easle z\u00edral, jak huben\u00fd chlapec obratn\u011b vysko\u010dil do vzduchu a dostal se zv\u00ed\u0159eti za krk, zvedl do vzduchu ruku, ve kter\u00e9 dr\u017eel kudlu, a zrovna kdy\u017e ji cht\u011bl zap\u00edchnout do naru\u0161itele, zv\u00ed\u0159e sebou zamlelo a shodilo ho na zem. William se ale oklepal a vy\u0161kr\u00e1bal na nohy, obluda byla rychlej\u0161\u00ed a \u0161kr\u00e1bla ho sv\u00fdmi dr\u00e1py p\u0159es cel\u00e1 z\u00e1da. Vzduch pro\u0165al bolestn\u00fd v\u00fdk\u0159ik, kter\u00fd jako by se Tomovi zap\u00edchl p\u0159\u00edmo do srdce. Elf se oto\u010dil a zavr\u010del, vr\u010den\u00ed vych\u00e1zelo p\u0159\u00edmo z hloubky jeho krku a dralo se ven v podob\u011b hr\u016fzy nah\u00e1n\u011bj\u00edc\u00edho zvuku. Zak\u0159i\u010del podruh\u00e9, tentokr\u00e1t ale ne bolest\u00ed, n\u00fdbr\u017e zlobou, jak se odrazil od zem\u011b a vystartoval proti b\u011bsn\u00edc\u00ed p\u0159\u00ed\u0161e\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
Tom to s hr\u016fzou v o\u010d\u00edch sledoval, skoro ned\u00fdchal, nev\u011bd\u011bl, jestli se v\u00edc boj\u00ed o elfa nebo o to, \u017ee a\u017e zv\u00ed\u0159e zabije Williama, p\u016fjde pak po n\u011bm. Tom se natolik ztratil ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch, \u017ee p\u0159estal vn\u00edmat d\u011bn\u00ed kolem sebe. Do\u0161lo mu to a\u017e po chv\u00edli, kdy\u017e se znovu pod\u00edval na m\u00edsto rva\u010dky a uvid\u011bl obludu le\u017e\u00edc\u00ed v kalu\u017ei krve. Ohromen\u011b zamrkal. William to zvl\u00e1dnul.<\/div>\n
Tom se na n\u011bj se strachem pod\u00edval, zvedl se ze zem\u011b a \u0161el k n\u011bmu. „Nen\u00ed ti nic?“ vydechl rozt\u0159esen\u011b s kapkou strachu v hlase.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsem v po\u0159\u00e1dku. Vypad\u00e1 to snad, \u017ee ne?“<\/div>\n
„A\u2026 C-co tvoje z\u00e1da? V\u017edy\u0165 t\u011b seknul, nem\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku!“ vykoktal ze sebe.<\/div>\n
„Sarkasmus ti asi nic ne\u0159\u00edk\u00e1, co? Bol\u00ed m\u011b jako bl\u00e1zen\u2026 Co sis v\u016fbec myslel, \u017ee d\u011bl\u00e1\u0161, sakra? \u010cekals, a\u017e p\u0159ib\u011bhne a\u017e k tob\u011b a zatancuje si s tebou val\u010d\u00edk?!?!“<\/div>\n
Tom ml\u010dky zavrt\u011bl hlavou, sklopil trochu pohled, p\u0159ipadal si jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b. I kdy\u017e elf vypadal o dobr\u00fdch p\u00e1r let mlad\u0161\u00ed ne\u017e Tom.<\/div>\n
„M\u011bl bych t\u011b tady nechat! Uv\u011bdomuje\u0161 si v\u016fbec, \u017ee n\u00e1s to mohlo zab\u00edt?!“ Tom mali\u010dko p\u0159ik\u00fdvl. „Fajn, alespo\u0148 n\u011bco\u2026 M\u011bl bych t\u011b tu nechat na pospas osudu, ty\u2026 ty\u2026 \u010dlov\u011bku!“ \u0159ekl elf a ode\u0161el tam, kde p\u016fvodn\u011b zaparkoval sv\u00e9ho kon\u011b. Tom si povzdychl a podrbal se na krku, v\u0161echno ho bolelo. Ale fajn, kdy\u017e se ho chce William zbavit, tak dob\u0159e, nebude ho obt\u011b\u017eovat a p\u016fjde. Pod\u00edval se naposledy za sv\u00fdm zachr\u00e1ncem a vydal se s batohem p\u0159es rameno pry\u010d. To on si tenhle sv\u011bt vymyslel, byla to jeho pr\u00e1ce, a tak nevid\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd h\u00e1\u010dek v tom, pro\u010d by nem\u011bl naj\u00edt z\u00e1mek a jeho vysn\u011bnou princeznu.<\/p>\n<\/div>\n
**<\/p>\n<\/div>\n
William se vr\u00e1til s kon\u011bm na uzd\u011b na m\u00fdtinku, zamrkal. Tom tu nikde nebyl, rozhl\u00e9dl se pozorn\u011bji a uvid\u011bl vy\u0161lapanou cesti\u010dku, kter\u00e1 vedla pry\u010d z louky. Proto\u010dil o\u010di a pl\u00e1cl se do \u010dela. „Panebo\u017ee\u2026“ bylo mu jasn\u00e9, \u017ee Toma na prvn\u00edm rohu p\u0159epadnou lupi\u010di nebo \u017ee se p\u0159i prvn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti dostane do takov\u00fdch pot\u00ed\u017e\u00ed, \u017ee se mu o tom ani nesnilo.<\/p>\n<\/div>\n
**<\/p>\n<\/div>\n
Byl unaven\u00fd. Za\u010d\u00ednalo se stm\u00edvat a Tom do\u0161el k z\u00e1v\u011bru, \u017ee nic nen\u00ed tak, jak si myslel. Ano, mo\u017en\u00e1, \u017ee si tenhle sv\u011bt vymyslel, ale v\u016fbec se tu nedok\u00e1zal vyznat. \u0160el po jak\u00e9si cest\u011b, po\u0159\u00e1d rovn\u011b a p\u0159\u00edmo za nosem, bylo mu opravdu hodn\u011b divn\u00e9, pro\u010d za svou cestu nikoho nepotkal. Kdy\u017e u\u017e si myslel, \u017ee to zap\u00edchne kdesi v lese, kdy\u017e uvid\u011bl na konci cesty sv\u011bt\u00e9lko, prvn\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 ho napadla, bylo, \u017ee je to pern\u00edkov\u00e1 chaloupka. Zasm\u00e1l se. Poupravil si batoh na z\u00e1dech a pokra\u010dovat v ch\u016fzi. Za chv\u00edli p\u0159eci jenom dorazil k zdroji sv\u00e9ho sv\u011bt\u00e9lka.<\/p>\n<\/div>\n
Zamrkal, ty\u010dila se p\u0159ed n\u00edm velk\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 br\u00e1na, ost\u00fdchav\u011b zvedl ruku a zabu\u0161il klepadlem, polknul a vy\u010dk\u00e1val. Sly\u0161el tich\u00e9 kroky a zavrz\u00e1n\u00ed z\u00e1mku, kter\u00fd posl\u00e9ze cvaknul a odemknul se, br\u00e1na se otev\u0159ela. Tom trochu nejist\u011b ve\u0161el dovnit\u0159, vyp\u00edsknul vysok\u00fdm hol\u010di\u010d\u00edm hl\u00e1skem a nadsko\u010dil dobr\u00fdch deset centimetr\u016f do v\u00fd\u0161ky – n\u011bkdo mu polo\u017eil ruku na rameno a on se lekl. Tom se rozt\u0159esen\u011b oto\u010dil a spo\u010dinul tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 jak\u00e9si d\u00edvce, v obli\u010deji m\u011bla posm\u011b\u0161n\u00fd v\u00fdraz a ruce zalo\u017een\u00e9 na prsou, kter\u00e9 byly na Tom\u016fv vkus a\u017e moc mal\u00e9. Tom se na ni nejist\u011b zazubil, bylo mu stra\u0161n\u011b trapn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Ahoj, hrdino,“ u\u0161kl\u00edbla se a sv\u011bsila ruce pod\u00e9l t\u011bla asi tak na dv\u011b vte\u0159iny a zalo\u017eila je tentokr\u00e1t v bok. „Jsem Ingrid\u2026“ podala mu ruku, Tom ji nejist\u011b p\u0159ijal a pot\u0159\u00e1sl j\u00ed s n\u00ed. „A ty jsi?“ nakr\u010dila obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Jsem\u2026“ p\u0159itakal Tom, kdy\u017e ale usly\u0161el jej\u00ed sm\u00edch, zavrt\u011bl hlavou, jako by se cht\u011bl probudit z jak\u00e9hosi snu. „Chci \u0159\u00edct\u2026 jmenuju se Tom\u2026“ za\u010dervenal se.<\/div>\n
D\u00edvka se je\u0161t\u011b trochu zasm\u00e1la a p\u0159ik\u00fdvla. „Dob\u0159e, Tome\u2026 co tu d\u011bl\u00e1\u0161? Chce\u0161 tu p\u0159espat?“ nakr\u010dila obo\u010d\u00ed a hlavou k\u00fdvla k hostinci, kter\u00fd st\u00e1l za jej\u00edmi z\u00e1dy; Tom ml\u010dky p\u0159ik\u00fdvl. „Dob\u0159e tedy, dej mi p\u011bt zla\u0165\u00e1k\u016f a m\u016f\u017ee\u0161 se vyspat vevnit\u0159.“<\/div>\n
„Ale\u2026 J\u00e1\u2026 Fajn\u2026“ povzdychl si a sundal batoh z ramene, chv\u00edli se v n\u011bm p\u0159ehraboval, hledal toti\u017e pen\u011b\u017eenku, kdy\u017e ji na\u0161el, vyndal z n\u00ed n\u011bjak\u00e9 drobn\u00e9 a podal j\u00ed je. Sle\u010dna si je vzala a zad\u00edvala se na n\u011b, pak se pohledem vr\u00e1tila zp\u00e1tky k Tomovi.<\/div>\n
„Co to m\u00e1 b\u00fdt?“ nakr\u010dila jedno obo\u010d\u00ed a na \u010dele j\u00ed nasko\u010dila vr\u00e1ska. „D\u011bl\u00e1\u0161 si snad ze m\u011b srandu? Dej mi p\u011bt zla\u0165\u00e1k\u016f, nebo bude\u0161 sp\u00e1t venku\u2026“ uk\u00e1zala sm\u011brem k ohni\u0161ti, u kter\u00e9ho u\u017e p\u00e1r sp\u00edc\u00edch, doufejme, \u017ee sp\u00edc\u00edch, t\u011bl le\u017eelo, probod\u00e1vala ho p\u0159i tom pohledem. „Nem\u00e1\u0161? Tvoje sm\u016fla\u2026“ pokr\u010dila rameny a ne\u017e Tom stihl cokoliv \u0159\u00edct, oto\u010dila se a ode\u0161la zp\u00e1tky do budovy.<\/p>\n<\/div>\n
Tom si povzdychl a oto\u010dil se na pat\u011b sv\u00e9 d\u0159\u00edve b\u011bloskvouc\u00ed tenisky; ty u\u017e ale b\u00edl\u00e9 nebyly, nam\u00edsto toho m\u011bly barvu bl\u00e1ta a zelen\u00e9 tr\u00e1vy. Vy\u0161el sm\u011brem k ohni\u0161ti. Kdy\u017e tam do\u0161el, polo\u017eil svoje zavazadlo na chladnou zem a usadil se na jedinou volnou deku, kter\u00e1 zde byla. Na ostatn\u00edch le\u017eeli otrhan\u00ed tul\u00e1ci, stra\u0161n\u011b \u0161pinav\u00ed a zap\u00e1chali jako prasata v chl\u00edvku, mo\u017en\u00e1 i h\u016f\u0159. Tom si sundal mikinu a narovnal si batoh na deku, aby si na n\u011bj mohl lehnout a pou\u017e\u00edt ho jako provizorn\u00ed pol\u0161t\u00e1\u0159. S nelibost\u00ed se polo\u017eil na tvrdou zem a sna\u017eil se potla\u010dit d\u00e1vic\u00ed reflex, d\u00edky kter\u00e9mu se mu neust\u00e1le z toho smradu kolem n\u011bj zvedal \u017ealudek. P\u0159ikryl se svou mikinou, aby mu nebyla zima, a zav\u0159el o\u010di. Po chvilce se v h\u0159ejiv\u00e9m teple ohn\u011b odporou\u010del do \u0159\u00ed\u0161e sp\u00e1nku\u2026<\/p>\n<\/div>\n
**<\/p>\n<\/div>\n
Tom ut\u00edkal dlouhou chodbou. Zmaten\u011b se rozhl\u00ed\u017eel, byly kolem n\u011bjak masivn\u00ed kamenn\u00e9 zdi, p\u0159est\u00e1val popadat dech, \u0161\u00edlen\u011b ho p\u00edchalo v boku, p\u0159\u00e1l si, aby jakt\u011b\u017eiv nevzal cigaretu do pusy, mo\u017en\u00e9 by te\u010f mohl d\u00fdchat mnohem l\u00e9pe. C\u00edtil pal\u010divou bolest ve sv\u00e9 prav\u00e9 noze, ale sna\u017eil se ji ignorovat, v\u011bd\u011bl, \u017ee mus\u00ed b\u011b\u017eet d\u00e1l, mus\u00ed, nebo bude a\u017e moc pozd\u011b. Zdi se za\u010d\u00ednaly rozpadat, bo\u0159ily se mu p\u0159\u00edmo p\u0159ed o\u010dima, kameny mu padaly do cesty, na hlavu, za n\u011bj, v\u0161ude, kam se jen dok\u00e1zal pod\u00edvat. Ut\u00edkal d\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
Zrovna kdy\u017e si u\u017e myslel, \u017ee mus\u00ed b\u00fdt bl\u00edzko u c\u00edle, prudce zabrzdil. Sna\u017eil se naj\u00edt rovnov\u00e1hu. St\u00e1l na pokraji, zem p\u0159ed n\u00edm u\u017e d\u00e1l nepokra\u010dovala, byla tu propast. Jen velk\u00e1 hlubok\u00e1 propast, a na jej\u00edm dn\u011b se va\u0159ila tmav\u011b modr\u00e1 l\u00e1va, vyst\u0159ikovala do vzduchu, jak se v\u0161echno uvnit\u0159 n\u00ed va\u0159ilo. Tom ud\u011blal krok vzad, ale usly\u0161el dal\u0161\u00ed r\u00e1nu. Polknul. Nev\u011bd\u011bl jak d\u00e1l, nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat. Nebylo \u00faniku.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e vtom to zase usly\u0161el, ten hlas. Hlas, kter\u00fd mu zn\u011bl v hlav\u011b ka\u017edi\u010dkou noc, hlas, kter\u00fd se mu dral do ka\u017ed\u00e9ho snu. „Tome\u2026!“ volal nal\u00e9hav\u011b l\u00edbezn\u00fd hlas. „Tome, pros\u00edm\u2026!“ Tom se za\u010dal s panikou rozhl\u00ed\u017eet, odkud ten hlas poch\u00e1z\u00ed, najednou to uvid\u011bl, cesta pry\u010d. Pod\u00e9l kraje \u00fatesu vedla mal\u00e1 cesti\u010dka. Okam\u017eit\u011b tam vyb\u011bhl a sna\u017eil se dr\u017eet co nejbl\u00ed\u017e u kamenn\u00e9 zdi, aby nespadl dol\u016f. Zem pod jeho nohami se za\u010dala drolit a Tom se sna\u017eil za ka\u017edou cenu udr\u017eet na noh\u00e1ch. Bylo ale pozd\u011b, velk\u00fd kus \u00fatesu se mu p\u0159\u00edmo pod chodidly utrhl a Tom c\u00edtil, jak pad\u00e1 dol\u016f.<\/p>\n<\/div>\n
T\u011blem prorazil hladinu tmav\u011b modr\u00e9 l\u00e1vy, nebyla ale hork\u00e1, jak si myslel, byla naprosto studen\u00e1 jako voda oce\u00e1nu, zmaten\u011b zamrkal a sna\u017eil se nadechnout. Dezorientovan\u011b kolem sebe kopal nohama a m\u00e1val rukama, sna\u017eil se vzpomenout si, jak plavat. To u\u017e ale c\u00edtil, jak se mu za\u010d\u00edn\u00e1 motat hlava, uvid\u011bl sv\u011btlo, tak oslepuj\u00edc\u00ed sv\u011btlo jako tenkr\u00e1t, kdy\u017e se ve\u010der vracel dom\u016f od Barneyeho. Sna\u017eil se plavat k tomu sv\u011btlu, ale ruce a nohy mu sl\u00e1bly\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Dopadl na tvrdou zem a c\u00edtil, jak se mu n\u011bco ostr\u00e9ho zabodlo p\u0159\u00edmo do dlan\u011b. Vyk\u0159ikl bolest\u00ed a do o\u010d\u00ed se mu nahrnuly slzy, polknul a pod\u00edval se na svou zran\u011bnou ruku, byl to ostr\u00fd k\u00e1men, s usyknut\u00edm ho vyndal z ruky a sna\u017eil se postavit na nohy. „Tome\u2026!“ dral se mu hlas do hlavy, tentokr\u00e1t si ale uv\u011bdomil, \u017ee nen\u00ed jen v jeho hlav\u011b, doopravdy ho sly\u0161el, princezna tu n\u011bkde mus\u00ed b\u00fdt, n\u011bkde tady, byl bl\u00edzko, c\u00edtil to. Vysko\u010dil na nohy a i p\u0159es ve\u0161kerou bolest vyb\u011bhl tam, odkud sly\u0161el n\u00e1\u0159ek. Musel ub\u011bhnout dobr\u00fdch sto metr\u016f, ale bylo mu to jedno, hlavn\u00ed bylo, dostat se k jeho vysn\u011bn\u00e9. O\u010di se mu roz\u0161\u00ed\u0159ily, uvid\u011bl v d\u00e1lce p\u0159ed sebou le\u017eet na m\u00fdtin\u011b t\u011blo, to musela b\u00fdt ona, le\u017eela tam a \u010dekala jen a jen na n\u011bj, Tom nat\u00e1hl ruku\u2026<\/p>\n<\/div>\n
**<\/p>\n<\/div>\n
Tom prudce otev\u0159el o\u010di a lekl se tak jako snad je\u0161t\u011b nikdy, z\u00edraly na n\u011bj dv\u011b \u017elut\u00e9 o\u010di a r\u016f\u017eov\u00fd dlouh\u00fd \u010dum\u00e1k. Rychle s k\u0159ikem odsko\u010dil pry\u010d. Nen\u00e1vid\u011bl krysy. Kdy\u017e odsko\u010dil pry\u010d, narazil do jednoho sp\u00edc\u00edho pobudy, ten se probudil a nebezpe\u010dn\u011b zabru\u010del, postavil se na nohy a vyt\u00e1hl Toma za triko pod krkem s sebou nahoru. Koukal na n\u011bj vra\u017eedn\u00fdm pohledem.<\/p>\n<\/div>\n
„Co si kurva mysl\u00ed\u0161, \u017ee d\u011bl\u00e1\u0161 ty parchante jeden malej?!“ Tom na n\u011bj se strachem v o\u010d\u00edch koukal, b\u00e1l se, necht\u011bl do n\u011bj vrazit, a ten chl\u00e1pek vypadal fakt nebezpe\u010dn\u011b!<\/div>\n
„N-ne, j\u00e1, j\u00e1 se fakt omlouv\u00e1m, pane, j\u00e1 jsem necht\u011bl, byla tam krysa, j\u00e1 jsme se j\u00ed leknul, necht\u011bl jsem do v\u00e1s vrazit a n\u011bjak v\u00e1m ubl\u00ed\u017eit nebo tak n\u011bco\u2026!“ sna\u017eil se Tom br\u00e1nit.<\/div>\n
„Oooh, tak krysa pov\u00edd\u00e1\u0161\u2026? V\u00ed\u0161, co j\u00e1 te\u010f ud\u011bl\u00e1m?!“ zah\u0159m\u011bl hromotluk. „Vezmu tu pod\u011blanou krysu a narvu ti j\u00ed p\u0159\u00edmo do prdele, ty jeden malej pos-„<\/div>\n
„Uklidni se, velik\u00e1ne\u2026“ ozval se hlas, kter\u00fd Tomov\u00fdm u\u0161\u00edm p\u0159ipadal jako rajsk\u00e1 hudba. „Nech ho b\u00fdt, je tady se mnou\u2026“ Dal William ruku pry\u010d a zm\u011b\u0159il si svalovce pohledem, ten se na n\u011bj pod\u00edval, ud\u011blal to sam\u00e9, odfrknul si a ode\u0161el pry\u010d. „Jsi v pohod\u011b?“ kouknul na vyklepan\u00e9ho Toma a ten horliv\u011b p\u0159ik\u00fdvnul, nahodil frajersk\u00fd v\u00fdraz a usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Jo, jasn\u011b\u2026“ pok\u00fdval hlavou.<\/div>\n
„Fajn, seber si v\u011bci ze zem\u011b, p\u016fjdeme se naj\u00edst\u2026 A ty se mus\u00ed\u0161 um\u00fdt, smrd\u00ed\u0161 jako mrtv\u00fd Kotrabuch\u2026“<\/div>\n
„Co je to Kotrabuch?“ nakr\u010dil Tom nech\u00e1pav\u011b obo\u010d\u00ed, zat\u00edmco si vyklep\u00e1val mikinu, aby na n\u00ed nez\u016fstala \u017e\u00e1dn\u00e1 \u0161p\u00edna, i kdy\u017e to bylo bez\u00fa\u010deln\u00e9.<\/div>\n
„Tv\u016fj kamar\u00e1d z louky\u2026“ zvedl elf ze zem\u011b Tom\u016fv batoh a p\u0159ehodil si ho p\u0159es rameno.<\/div>\n
„Oh\u2026“ pok\u00fdval Tom trochu hlavou a vy\u0161el za n\u00edm sm\u011brem k hostinci.<\/p>\n<\/div>\n
**<\/p>\n<\/div>\n
„Tak mi pov\u011bz, Tome\u2026 Z jak\u00e9 zem\u011b poch\u00e1z\u00ed\u0161?“ pousm\u00e1l se elf, kdy\u017e se Tom obl\u00e9knul do \u010dist\u00e9ho trika a kalhot. Serv\u00edrka jim pr\u00e1v\u011b p\u0159inesla do pokoje t\u00e1c s j\u00eddlem a pit\u00edm. A Tom u\u017e za sebou m\u011bl p\u0159\u00edjemnou horkou koupel v d\u0159ev\u011bn\u00e9 van\u011b s vodou plnou vo\u0148av\u00e9 bylinkov\u00e9 p\u011bny a bublinek.<\/div>\n
„No\u2026 p\u016fvodn\u011b jsem z Texasu, ale pak jsem \u0161el do \u0161koly do New Yorku\u2026“ pok\u00fdval hlavou a zakousl se do \u010derven\u00e9ho \u0161\u0165avnat\u00e9ho jablka. Nastalo ticho. Tom nakr\u010dil \u010delo a zvedl pohled, zad\u00edval se na sv\u00e9ho zachr\u00e1nce a podle v\u00fdrazu v jeho obli\u010deji usoudil, \u017ee nem\u00e1 p\u00e1ru o tom, kde je Texas a New York.<\/div>\n
„Oh\u2026 Samoz\u0159ejm\u011b\u2026“ sna\u017eil se to chlapec zahr\u00e1t tak, aby to vypadalo, \u017ee naprosto v\u00ed, o \u010dem je \u0159e\u010d. „Tak\u017ee Teksas, to je hodn\u011b daleko odsud\u2026 Tak\u017ee co teda d\u011bl\u00e1\u0161 tady?“<\/p>\n<\/div>\n
Nejsem z tohohle sv\u011bta\u2026<\/em> byla prvn\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 se Tomovi mihla hlavou, ale copak tohle mohl odpov\u011bd\u011bt? Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee nemohl, to by ne\u0161lo, William by ho za\u010dal pova\u017eovat za bl\u00e1zna a nejsp\u00ed\u0161 by ho tu nechal na pospas smrti. „J\u00e1 jsem, jsem na cest\u011b za princeznou\u2026“ \u0159ekl hned druhou v\u011bc, kter\u00e1 mu p\u0159i\u0161la na mysl a p\u0159i\u0161la mu jako p\u0159ijateln\u011bj\u0161\u00ed odpov\u011b\u010f ne\u017e v\u011bc prvn\u00ed. Elf se ale st\u00e1le d\u00edval do sv\u00e9ho tal\u00ed\u0159e a nijak nereagoval. „Williame\u2026?“ zkusil.<\/div>\n
„Bille\u2026 \u0158\u00edkej mi Bille, pros\u00edm\u2026 Promi\u0148\u2026 J\u00e1 se jen zamyslel, j\u00e1 jen, to nic\u2026“ pousm\u00e1l se slab\u011b. „Tak\u017ee\u2026 Za princeznou \u0159\u00edk\u00e1\u0161? Za jakou princeznou?“ pod\u00edval se na n\u011bj kone\u010dn\u011b. „Jak se jmenuje?“<\/div>\n
„Nev\u00edm, jak se jmenuje\u2026“ vydral ze sebe Tom a za\u010dervenal se, p\u0159i\u0161lo mu to hloup\u00e9. Bill se od srdce zasm\u00e1l a dal si do \u00fast vidli\u010dku s nap\u00edchnut\u00fdm kouskem hru\u0161ky a zavrt\u011bl trochu nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hlavou.<\/div>\n
„Hled\u00e1\u0161 princeznu, o kter\u00e9 ani nev\u00ed\u0161, jak se jmenuje?“ usm\u00e1l se zase. „Pro\u010d j\u00ed tedy hled\u00e1\u0161? Aby ses j\u00ed zeptal na jm\u00e9no?“ nakr\u010dil trochu obo\u010d\u00ed. Tom trochu nejist\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Oh\u2026“<\/div>\n
„Ano, zept\u00e1m se j\u00ed na jm\u00e9no\u2026 Jej\u00ed hlas m\u011b toti\u017e pron\u00e1sleduje ve snech, stra\u0161n\u011b dlouhou dobu, vol\u00e1 m\u011b o pomoc, pot\u0159ebuje m\u011b, c\u00edt\u00edm to, v\u00edm to\u2026! Mus\u00edm j\u00ed pomoct\u2026 a pak, kdo v\u00ed\u2026 Ur\u010dit\u011b je p\u0159ekr\u00e1sn\u00e1 a bohat\u00e1\u2026 a kdy\u017e j\u00ed zachr\u00e1n\u00edm, t\u0159eba si m\u011b i vezme\u2026“ \u0159ekl nejist\u011b Tom a ve v\u0161\u00ed t\u00e9 rozpa\u010ditosti si ani neuv\u011bdomoval, jak stra\u0161n\u011b to muselo zn\u00edt. Kdyby to v\u011bd\u011bl, nejsp\u00ed\u0161 by se nakopal za to, jak zn\u00ed jako n\u011bjak\u00e9 mal\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se na n\u011bj dlouze zad\u00edval a pousm\u00e1l se. „Tak\u017ee, jestli jsem to pochopil spr\u00e1vn\u011b, ty ses sem vydal za jakousi vysn\u011bnou princeznou, o kter\u00e9 ani nev\u00ed\u0161, jak se jmenuje a chce\u0161 si ji vz\u00edt? No a co kdy\u017e t\u011b nebude cht\u00edt?“ zeptal se s nakr\u010den\u00fdm \u010delem a cukaj\u00edc\u00edm se koutkem, ve snaze nesm\u00e1t se.<\/p>\n<\/div>\n
„Nebude m\u011b cht\u00edt? Mysl\u00ed\u0161, \u017ee m\u011b nebude cht\u00edt? Pro\u010d by m\u011b necht\u011bla? Pro\u010d by m\u011b nem\u011bla cht\u00edt, kdy\u017e ka\u017edou ka\u017edi\u010dkou noc sly\u0161\u00edm, jak m\u011b vol\u00e1 a pros\u00ed o pomoc?“ pod\u00edval se na n\u011bj nech\u00e1pav\u011b Tom.<\/div>\n
Elf pokr\u010dil rameny „Dob\u0159e, a v\u00ed\u0161 v\u016fbec, kde j\u00ed hledat?“ pousm\u00e1l se. Tom se na chv\u00edli zamyslel, dopil a\u017e do dna sv\u016fj d\u017eb\u00e1n s medovinou, ut\u0159el si pusu h\u0159betem ruky a pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 bude nejlep\u0161\u00ed, kdy\u017e projedu v\u0161echny hrady v okol\u00ed\u2026“ dal si do pusy n\u011bjak\u00e9 ovoce.<\/div>\n
„Oh\u2026 No\u2026 J\u00e1 jsem na cest\u011b na nedalek\u00fd hrad, no… Nedalek\u00fd\u2026 Je na druh\u00e9 stran\u011b Namidie\u2026“ napil se Bill ze sv\u00e9ho poh\u00e1ru.<\/div>\n
„A jak je Namidie velk\u00e1?“ zamrkal Tom a t\u00e1zav\u011b zakoulel o\u010dima.<\/div>\n
Bill pokr\u010dil neur\u010dit\u011b rameny. „Nev\u00edm\u2026 Nikdy jsem ji celou nepro\u0161el, ale to asi nikdo\u2026“ zasm\u00e1l se zvoniv\u011b a polo\u017eil poh\u00e1r na st\u016fl. Tom vypadal vyd\u011b\u0161en\u011b, ml\u010dky lapal po dechu. „Ale neboj, p\u016fjdu s tebou\u2026“<\/div>\n
Tomovi spadl ze srdce k\u00e1men o velikosti basketbalov\u00e9ho m\u00ed\u010de.<\/p>\n

<\/div>\n

autor: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lil.Katie Ze v\u0161eho nejd\u0159\u00edv chci moc moc moc pod\u011bkovat za v\u0161echny ty koment\u00e1\u0159e, kter\u00e9 jste mi sem napsali, opravdu jsem ne\u010dekala, \u017ee jich bude tolik, a jsem v\u00e1m za n\u011b opravdu neuv\u011b\u0159iteln\u011b vd\u011b\u010dn\u00e1. Nev\u00edm, jak to bude s nov\u00fdmi kapitolami, proto\u017ee<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[408],"tags":[],"class_list":["post-9257","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-i-m-all-you-need"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9257","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9257"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9257\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9257"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9257"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9257"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}