{"id":9278,"date":"2011-02-24T15:00:00","date_gmt":"2011-02-24T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9255"},"modified":"2011-02-24T15:00:00","modified_gmt":"2011-02-24T14:00:00","slug":"forgotten-paradise-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/02\/24\/forgotten-paradise-5\/","title":{"rendered":"Forgotten paradise 5."},"content":{"rendered":"
autor: Kuraiko-san<\/strong><\/div>\n
\"498\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill mu v\u011bnoval dal\u0161\u00ed plach\u00fd  \u00fasm\u011bv a ruka mu automaticky vyst\u0159elila k poran\u011bn\u00e9mu m\u00edstu na hlav\u011b.<\/div>\n
Gustavovi toto mal\u00e9 gesto samoz\u0159ejm\u011b nemohlo uniknout.<\/div>\n
„Co to je.“ Zbyst\u0159il okam\u017eit\u011b, kdy\u017e si v\u0161iml jizvy na mlad\u00edkov\u011b hlav\u011b.<\/div>\n
,Tak proto je ost\u0159\u00edhan\u00fd, tedy aspo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b.<\/em>‚ Do\u0161lo Gustavovi a prohl\u00ed\u017eel si, jak m\u011bl Bill po stran\u00e1ch vlasy ost\u0159\u00edhan\u00e9 t\u00e9m\u011b\u0159 \u00fapln\u011b a pouze prost\u0159edkem hlavy se mu t\u00e1hl pruh vlas\u016f, skoro stejn\u011b dlouh\u00fdch, tak jako je m\u011bl p\u0159ed t\u00edm.<\/div>\n
„To ti ud\u011blal Kai?“ zaj\u00edmal se a p\u0159isedl si k n\u011bmu bl\u00ed\u017e, aby si jeho zran\u011bn\u00ed mohl l\u00e9pe prohl\u00e9dnout.<\/div>\n
„Ehm\u2026 no\u2026 a-ano, ale u\u017e je to v po\u0159\u00e1dku, v\u00e1\u017en\u011b.“ Sna\u017eil se zn\u00edt co mo\u017en\u00e1 nejp\u0159esv\u011bd\u010div\u011bji a nedat Gustavovi u\u017e \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod, aby se rozzlobil nebo h\u016f\u0159, op\u011bt se obvi\u0148oval z toho, \u017ee ho nedok\u00e1zal ochr\u00e1nit.<\/div>\n
Gustav na n\u011bj z\u016fstal chv\u00edli konsternovan\u011b z\u00edrat, ne\u017e kone\u010dn\u011b otev\u0159el pusu a odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„V po\u0159\u00e1dku?!“ vyk\u0159ikl a\u017e se po n\u011bm n\u011bkolik v\u011bz\u0148\u016f, na dvo\u0159e, zv\u011bdav\u011b oto\u010dilo a s\u00e1m \u010dernovl\u00e1sek rad\u011bji o kousek odsedl.<\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 k\u0159i\u010det, Gustave, v\u0161ichni na n\u00e1s koukaj\u00ed!“ sykl Bill a zat\u00e1hl ho na betonov\u00e9m bloku v\u00edce stranou od ostatn\u00edch.<\/div>\n
\n
„Bille, se\u0161 norm\u00e1ln\u00ed, prej v po\u0159\u00e1dku, pche, v\u017edy\u0165 tam m\u00e1\u0161 nejm\u00ed\u0148 p\u011bt steh\u016f, ale je to v po\u0159\u00e1dku! V tom p\u0159\u00edpad\u011b by m\u011b zaj\u00edmalo, co by podle tebe u\u017e v po\u0159\u00e1dku nebylo! To jako, \u017ee dokud se m\u016f\u017ee\u0161 h\u00fdbat nebo dokud neskon\u010d\u00ed\u0161 pod drnem, tak je to v po\u0159\u00e1dku?!“ u\u017e v\u00e1\u017en\u011b vyp\u011bnil Gustav.<\/div>\n
V obli\u010deji byl \u00fapln\u011b rud\u00fd a fun\u011bl doslova jako rozzu\u0159en\u00fd b\u00fdk.<\/div>\n
Vysko\u010dil na nohy jako \u010dert\u00edk z krabi\u010dky a za\u010dal kolem nasupen\u011b pochodovat.<\/div>\n
Bill si chv\u00edli mas\u00edroval sp\u00e1nky, zni\u010den\u011b si povzdychl a nespou\u0161t\u011bl pohled z pochoduj\u00edc\u00edho Gustava.<\/p>\n<\/div>\n
Za jin\u00e9 situace by se tomu nejsp\u00ed\u0161 zasm\u00e1l, Gustav, pov\u011bstn\u00fd sv\u00fdm ledov\u00fdm klidem, tu te\u010f nerv\u00f3zn\u011b pochoduje a sp\u00ed\u0161 ne\u017e co jin\u00e9ho p\u0159ipom\u00edn\u00e1 velk\u00fd papi\u0148\u00e1k t\u011bsn\u011b p\u0159ed v\u00fdbuchem.<\/div>\n
Po chv\u00edli u\u017e to Bill nevydr\u017eel, pravda nebyl moc trp\u011bliv\u00fd, ale kdo by taky byl, kdy\u017e  m\u00e1 p\u0159ed o\u010dima b\u011bsn\u00edc\u00edho Gustava.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak u\u017e s tim sakra p\u0159esta\u0148 a sedni si! Chov\u00e1\u0161 se jako \u017e\u00e1rliv\u00e1 man\u017eelka!“ nev\u011bd\u011bl, k \u010demu jin\u00e9mu by m\u011bl jeho chov\u00e1n\u00ed p\u0159irovnat.<\/div>\n
Jmenovan\u00fd se zastavil v polovin\u011b kroku, a zara\u017een\u011b se na \u010dernovl\u00e1ska pod\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
„C-co\u017ee?“ koktl nech\u00e1pav\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 poslouchat, a te\u010f si kone\u010dn\u011b sedni, akor\u00e1t ze sebe d\u011bl\u00e1\u0161 blbce, u\u017e jsem ti p\u0159ece \u0159ekl, \u017ee jsem v po\u0159\u00e1dku. Ob\u010das m\u011b sice trochu bol\u00ed hlava, ale nen\u00ed to nic v\u00e1\u017en\u00e9ho, mohl jsem dopadnout i mnohem h\u016f\u0159, tak u\u017e pros\u00edm nevy\u0161iluj!“ uzemnil Gustava Bill a na d\u016fkaz sv\u00fdch slov poklepal bledou ru\u010dkou na betonov\u00fd blok vedle sebe.<\/div>\n
Gustav se tedy rezignovan\u011b  posadil a velk\u00fdma rukama si podep\u0159el bradu.<\/div>\n
Bill se musel pousm\u00e1t nad jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„Ale no tak, snad by ses na m\u011b nezlobil, myslel jsem, \u017ee bude\u0161 r\u00e1d, kdy\u017e u\u017e jsem se kone\u010dn\u011b vr\u00e1til z o\u0161et\u0159ovny, \u017ee m\u011b r\u00e1d uvid\u00ed\u0161, ale asi jsem se spletl.“ Pronesl po chvilce ticha Bill. P\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee tohle mal\u00e9 citov\u00e9 vyd\u00edr\u00e1n\u00ed na Gustava zabere.<\/div>\n
„Ne ne, to nen\u00ed pravda!“ vyhrkl okam\u017eit\u011b Gustav, netu\u0161\u00edc, \u017ee d\u00edky tomu Bill op\u011bt dos\u00e1hl sv\u00e9ho.<\/div>\n
„No p\u0159ed chv\u00edl\u00ed to moc nad\u0161en\u011b nevypadalo.“ R\u00fdpl si \u010dernovl\u00e1sek, rozhodnut\u00fd je\u0161t\u011b chv\u00edli Gustava podusit.<\/div>\n
Ten si jen zni\u010den\u011b povzdechl a slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Promi\u0148 mi to, Bille, nemyslel jsem to tak.“<\/div>\n
„Ok a p\u0159esta\u0148 se u\u017e omlouvat.“ Pousm\u00e1l se a polo\u017eil si hlavu na Gustavovo rameno.<\/div>\n
Gustav vyu\u017eil situace a aspo\u0148  lehce pohladil sv\u00e9ho kamar\u00e1da po vlasech.<\/div>\n
Velice ho pot\u011b\u0161ilo, kdy\u017e mu Bill tentokr\u00e1t neuhnul.<\/div>\n
Rukou mu pak sklouzl na rameno, za kter\u00e9 si ho p\u0159it\u00e1hl bl\u00ed\u017e k sob\u011b.<\/div>\n
Bill\u016fv \u00fasm\u011bv se je\u0161t\u011b  o n\u011bco roz\u0161\u00ed\u0159il a spokojen\u011b se ke Gusovi v\u00edc p\u0159itulil, zav\u0159el o\u010di a jen se nechal hladit po rameni.<\/p>\n<\/div>\n
„Kdo je to?“ zeptal se, kdy\u017e ho po n\u011bjak\u00e9 dob\u011b ze sn\u011bn\u00ed vytrhl zn\u00e1m\u00fd pocit, \u017ee ho n\u011bkdo pozoruje.<\/div>\n
Vzhl\u00e9dl a jeho o\u010di se zabodly do pom\u011brn\u011b vysok\u00e9ho dredat\u00e9ho chlapce, p\u0159ibli\u017en\u011b stejn\u011b  star\u00e9ho.<\/div>\n
Ten, jakmile si v\u0161iml, \u017ee Bill zaregistroval jeho pronikav\u00fd pohled, okam\u017eit\u011b sto\u010dil zrak jinam a d\u011blal, jakoby nic.<\/div>\n
„Kdo?“ zbyst\u0159il okam\u017eit\u011b Gustav.<\/div>\n
„Ten dredatej kluk.“ \u0158ekl ti\u0161e Bill a nen\u00e1padn\u011b k\u00fdvl hlavou sm\u011brem k m\u00edstu, kde onen doty\u010dn\u00fd st\u00e1l.<\/div>\n
Gustav t\u00edm sm\u011brem st\u0159elil kr\u00e1tk\u00fdm pohledem.<\/div>\n
„Tr\u00fcmper, Thomas Tr\u00fcmper, teda aspo\u0148 myslim, \u017ee se tak jmenuje.“ Odpov\u011bd\u011bl mu zamy\u0161len\u011b a je\u0161t\u011b jednou se po Tr\u00fcmperovi ohl\u00e9dl.<\/div>\n
Ten u\u017e se ale jejich sm\u011brem podruh\u00e9 nepod\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
„A za co tady je, vypad\u00e1 docela norm\u00e1ln\u011b.“ D\u00e1l vyzv\u00eddal \u010dernovl\u00e1sek, rozhodnut, \u017ee se tak snadno nevzd\u00e1 a vyt\u00e1hne ze sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele n\u011bjak\u00e9 informace.<\/div>\n
„To nev\u00edm, s nik\u00fdm se tu moc nebav\u00ed, vlastn\u011b se krom\u011b odpov\u011bd\u00ed dozorc\u016fm v\u011bt\u0161inou zdr\u017euje ve\u0161ker\u00e9 konverzace, i kdy\u017e chv\u00edli po tom, co t\u011b odnesli na o\u0161et\u0159ovnu, se za\u010dalo v\u011bznic\u00ed \u0161\u00ed\u0159it, \u017ee pr\u00fd n\u011bco m\u011bl s tim slavnym pr\u00e1vn\u00edkem\u2026 \u00e9\u2026 Nicolas Weigel, jo, tak se jmenoval.<\/div>\n
\u0158e\u0161il ten nejsledovan\u011bj\u0161\u00ed proces roku, \u0159\u00edkalo se, \u017ee to prej byl n\u011bjakej zkorumpovanej proces a on z n\u011bj toho chlapa stejn\u011b vysekal. Nejsp\u00ed\u0161 se to ale n\u011bkomu nel\u00edbilo, proto\u017ee po cest\u011b zp\u00e1tky do Berl\u00edna to do n\u011bj naprala n\u011bjak\u00e1 dod\u00e1vka, byl na m\u00edst\u011b mrtvej, tak\u017ee te\u010f u\u017e m\u00e1 milej Tr\u00fcmper sm\u016flu. A\u0165 u\u017e mu za to, \u017ee ho Weigel odsud dostane, dal cokoliv, je mu to te\u010f na dv\u011b v\u011bci.“ Podal mu Gustav vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed odpov\u011b\u010f.<\/p>\n<\/div>\n
„Nev\u011b\u0159\u00edm, \u017ee by n\u011bkdo tak mlad\u00fd m\u011bl tolik pen\u011bz, aby si mohl dovolit n\u011bkoho, jako je Weigel.“ Zamyslel se nahlas Bill nad t\u00edm, co jin\u00e9ho by mu Tr\u00fcmper mohl d\u00e1t.<\/div>\n
Gustav si jen odfrkl.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak tohle je snad jasn\u00fd, \u017ee tolik nem\u00e1, nejsp\u00ed\u0161 spolu jenom \u0161ukali a on musel bejt v\u00e1\u017en\u011b dobrej, kdy\u017e po Weigelovi cht\u011bl, aby ho obhajoval.“ Vyslovil svoji teorii Gus a probod\u00e1val Thomase nen\u00e1vistn\u00fdm pohledem.<\/p>\n<\/div>\n
„Je divnej, v\u00e1\u017en\u011b nev\u00edm, co si o n\u011bm m\u00e1m myslet. Chov\u00e1 se, jako by byl n\u011bco v\u00edc ne\u017e my ostatn\u00ed, a tim, jak se s nikym nebav\u00ed, to je\u0161t\u011b zhor\u0161uje.“ Mumlal Gustav a v\u016fbec si nev\u0161iml zamy\u0161len\u00e9ho pohledu sv\u00e9ho spole\u010dn\u00edka.<\/div>\n
Gustav je\u0161t\u011b chv\u00edli n\u011bco mlel, ale Bill u\u017e ho neposlouchal.<\/div>\n
Bolest hlavy se op\u011bt p\u0159ihl\u00e1sila o pozornost a on myslel, \u017ee tam snad omdl\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Ehm\u2026 j\u00e1\u2026 budu muset j\u00edt, p-promi\u0148\u2026“ zarazil se, kdy\u017e se mu zato\u010dila hlava a zatm\u011blo p\u0159ed o\u010dima.<\/p>\n<\/div>\n
<\/a>autor: Kuraiko-san<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Kuraiko-san Bill mu v\u011bnoval dal\u0161\u00ed plach\u00fd  \u00fasm\u011bv a ruka mu automaticky vyst\u0159elila k poran\u011bn\u00e9mu m\u00edstu na hlav\u011b. Gustavovi toto mal\u00e9 gesto samoz\u0159ejm\u011b nemohlo uniknout. „Co to je.“ Zbyst\u0159il okam\u017eit\u011b, kdy\u017e si v\u0161iml jizvy na mlad\u00edkov\u011b hlav\u011b. ,Tak proto je ost\u0159\u00edhan\u00fd, tedy aspo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b.‚ Do\u0161lo<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[394],"tags":[],"class_list":["post-9278","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-forgotten-paradise"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9278","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9278"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9278\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9278"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9278"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9278"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}