{"id":9283,"date":"2011-02-23T18:00:00","date_gmt":"2011-02-23T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9260"},"modified":"2011-02-23T18:00:00","modified_gmt":"2011-02-23T17:00:00","slug":"kapky-deste-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/02\/23\/kapky-deste-11\/","title":{"rendered":"Kapky de\u0161t\u011b 11."},"content":{"rendered":"
autor: Ainikki<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"459\"<\/div>\n
<\/div>\n
T\u00edha na prsou ho probrala ze sp\u00e1nku, ov\u0161em vykouzlila mu na tv\u00e1\u0159i bla\u017een\u00fd \u00fasm\u011bv je\u0161t\u011b  d\u0159\u00edve, ne\u017e sta\u010dil otev\u0159\u00edt o\u010di. V\u011bd\u011bl, co ji zap\u0159\u00ed\u010dinilo. T\u011blem se mu rozlilo jisk\u0159iv\u011b \u0161imrav\u00e9 teplo, velmi p\u0159\u00edjemn\u00e9 a uklid\u0148uj\u00edc\u00ed. Bylo to jako neskute\u010dn\u00e9 spln\u011bn\u00ed bl\u00e1hov\u00e9ho snu, kter\u00fd ani nedoufal, \u017ee by se kdy mohl st\u00e1t skute\u010dnost\u00ed – Bill tul\u00edc\u00ed se k n\u011bmu a spokojen\u011b oddychuj\u00edc\u00ed s hlavou polo\u017eenou na jeho hrudn\u00edku. Neodolal a kone\u010dky prst\u016f ho polechtal na tv\u00e1\u0159i. Mlad\u0161\u00ed z bratr\u016f nakr\u010dil \u010delo a Tom jen tak tak uhnul rukou, kdy\u017e ta Billova vystartovala k onomu polaskan\u00e9mu m\u00edstu na obli\u010deji, aby se podrbal, zah\u00e1n\u011bj\u00edc tak tu ru\u0161ivou \u0161imravost. Mlasknul a odkulil se z Toma na z\u00e1da. Ten z n\u011bj nespou\u0161t\u011bl o\u010di, a zat\u00edmco si Bill mnul ty svoje, ve snaze je rozlepit, oto\u010dil se na bok a podep\u0159el si dlan\u00ed hlavu, aby tak na n\u011bj mohl zp\u0159\u00edma shl\u00ed\u017eet.  <\/div>\n
Bill nespokojen\u011b zamru\u010del. V\u016fbec se mu necht\u011blo probouzet, na to se c\u00edtil a\u017e p\u0159\u00edli\u0161  pohodln\u011b, jen\u017ee kdy\u017e k jeho jenom zvolna a neochotn\u011b procitaj\u00edc\u00edmu mozku dorazila informace o tom, co to pohodl\u00ed zap\u0159\u00ed\u010di\u0148uje, zlehka zpanika\u0159il. Je\u0161t\u011b rozmazan\u00fdm pohledem zam\u017eoural p\u0159ed sebe a vid\u011bl jen Tom\u016fv n\u011b\u017en\u011b se usm\u00edvaj\u00edc\u00ed obli\u010dej, kter\u00fd se k n\u011bmu rychle p\u0159ibli\u017eoval. Ne\u017e se sta\u010dil vzpamatovat, uc\u00edtil jeho rty na sv\u00fdch. P\u00e1rkr\u00e1t je zlehka polaskaly, a pak se zase Tom s naprosto nevinn\u00fdm pousm\u00e1n\u00edm, jako by se snad nestalo nic neobvykl\u00e9ho, odt\u00e1hl.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ pop\u0159\u00e1l mu, odhrnul mu z \u010dela p\u00e1r pramen\u016f vlas\u016f, co\u017e se velmi n\u00e1padn\u011b podobalo sp\u00ed\u0161e pohlazen\u00ed, ne\u017e zkrocen\u00ed neposedn\u00fdch kade\u0159\u00ed, a pak se bez dal\u0161\u00edho slova vykulil z postele a zav\u0159el se v koupeln\u011b. Bill jen naprosto zmaten\u00fd z\u00edral na zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e, ale p\u0159ekvapilo ho to skute\u010dn\u011b tak moc? Vlastn\u011b ani ne. V\u011bd\u011bl, co Tom chce, a taky mu to docela \u010dasto d\u00e1val najevo. Sice ne nijak vt\u00edrav\u011b, ale ty n\u00e1znaky tu byly. Nav\u00edc, Bill si byl moc dob\u0159e v\u011bdom toho, jak citov\u011b zalo\u017een\u00fd jeho bratr byl, i kdy\u017e p\u0159ed okol\u00edm se sna\u017eil p\u016fsobit jako ten ochran\u00e1\u0159sk\u00fd drsn\u00fd star\u0161\u00ed a nedostupn\u00fd, kter\u00e9ho jen tak nic nerozh\u00e1z\u00ed. Jen Bill znal jeho citliv\u00e9 k\u0159ehk\u00e9 j\u00e1, a to se zcela o\u010dividn\u011b za ty roky nikam nevypa\u0159ilo. Bylo tu st\u00e1le a stalo se snad je\u0161t\u011b citupln\u011bj\u0161\u00ed a oddan\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Blbec!“ Zamumlal si pro sebe rozlad\u011bn\u011b. V\u0161echno bylo \u0161patn\u011b, a to mu kazilo n\u00e1ladu. Tenhle miluj\u00edc\u00ed a pozorn\u00fd Tom d\u011blal v\u011bci t\u011b\u017e\u0161\u00edmi a Billa roz\u010dilovalo, \u017ee na jeho projevy citu a n\u00e1klonnosti nedok\u00e1\u017ee reagovat s odm\u00edtavou razanc\u00ed, kter\u00e1 by mil\u00e9ho star\u0161\u00edho bratra odk\u00e1zala do pat\u0159i\u010dn\u00fdch mez\u00ed. M\u00edsto toho se od n\u011bj nech\u00e1 po probuzen\u00ed pol\u00edbit, jako by to bylo to nejnorm\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed a nejp\u0159irozen\u011bj\u0161\u00ed, co spolu sourozenci d\u011blaj\u00ed.  <\/div>\n
„Dobr\u00e9 r\u00e1no, srd\u00ed\u010dko!“ Bill se \u00falekem posadil na posteli a pe\u0159inu si p\u0159it\u00e1hl a\u017e po bradu, kdy\u017e se do lo\u017enice v\u0159\u00edtila skv\u011ble nalad\u011bn\u00e1, \u010dipern\u00e1 a od ucha k uchu usm\u00edvaj\u00edc\u00ed se Marie.<\/div>\n
„Marie, co\u2026 co tu d\u011bl\u00e1\u0161?“ Koktnul m\u00edsto pozdravu.<\/div>\n
„\u0158\u00edkala jsem v\u00e1m p\u0159eci, \u017ee v\u00e1s tu d\u00e9le jak jeden den nenech\u00e1m samotn\u00e9. Jsem tu u\u017e asi hodinku. Zat\u00edm jsem uklidila v p\u0159eds\u00edni a v ob\u00fdv\u00e1ku. Necht\u011bla jsem v\u00e1s budit, tak jsem se chovala ti\u0161e.“ Mluvila snad bez jedin\u00e9ho n\u00e1dechu a u toho sb\u00edrala jeho a Tomovy svr\u0161ky, kter\u00e9 se v\u00e1lely r\u016fzn\u011b poh\u00e1zen\u00e9 po m\u00edstnosti. „Te\u010f u\u017e je ale \u010das vyl\u00e9zt ven, nav\u00edc m\u00e1m hotovou sn\u00eddani, tak a\u0165 to nem\u00e1te \u00fapln\u011b studen\u00e9.“ Sh\u00fdbla se pro velk\u00e9 zelen\u00e9 tri\u010dko, p\u0159i\u010dichla k n\u011bmu a nelib\u011b nakr\u010dila nos. Ihned skon\u010dilo v ko\u0161\u00edku, kter\u00fd si s sebou donesla, a kam odhazovala v\u011bci, kter\u00e9 nepro\u0161ly jej\u00ed pachovou zkou\u0161kou. „No co na m\u011b tak kouk\u00e1\u0161?“ Zareagovala na d\u00e1l strnule sed\u00edc\u00edho Billa. „\u0160up, \u0161up do koupelny.“<\/div>\n
„Ale\u2026“ Ku\u0148knul trochu zasko\u010den\u00fd a sv\u00fdm zp\u016fsobem vyd\u011b\u0161en\u00fd. Na takovouhle smr\u0161\u0165 nebyl po r\u00e1nu zvykl\u00fd.<\/div>\n
„No co ale?“ Povyt\u00e1hla hospodyn\u011b obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Uvnit\u0159 je Tom.“ Vysv\u011btlil, pro\u010d te\u010f rozhodn\u011b do koupelny nem\u016f\u017ee.<\/div>\n
„A? Vy spolu sp\u00edte v jedn\u00e9 posteli a nem\u016f\u017eete si vedle sebe vy\u010distit zuby?“ Na tohle nem\u011bl, co by nam\u00edtnul. Nav\u00edc si byl skoro stoprocentn\u011b jist\u00fd, \u017ee kdyby ji neuposlechl, p\u016fjde a do t\u00e9 koupelny ho snad dostrk\u00e1 i n\u00e1sil\u00edm. Nepochyboval, \u017ee jej\u00ed t\u011blesn\u00e1 schr\u00e1nka by j\u00ed podobn\u00fd man\u00e9vr bez probl\u00e9mu umo\u017enila a s jeho rachitickou postavou by se u toho ani moc nezad\u00fdchala. Stydliv\u011b ze sebe odhrnul pe\u0159inu, spustil nohy z matrace a p\u00e1r rychl\u00fdmi kroky p\u0159e\u0161el ke koupeln\u011b. Neobt\u011b\u017eoval se ani klepat, rovnou vzal za kliku, doufaje, \u017ee se Tom nezamkl, a kdy\u017e z\u00e1padka povolila, rychlost\u00ed lasi\u010dky vklouzl za dve\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
„Promi\u0148,“ s vykulen\u00fdma o\u010dima vyd\u00fdchl omluvu sm\u011brem k bratrovi, kter\u00fd si po spr\u0161e akor\u00e1t omot\u00e1val kolem bok\u016f osu\u0161ku. Billovi se nahrnula do tv\u00e1\u0159\u00ed \u010derve\u0148. „Je tu Marie,“ zahuhlal s o\u010dima zap\u00edchnut\u00fdma do podlahy, „a poslala m\u011b\u2026 vy\u010distit si zuby.“ Dodal nakonec a po t\u011bch slovech si p\u0159ipadnul je\u0161t\u011b trapn\u011bji. Tom se pobaven\u011b uchechtnul.<\/div>\n
„To je v pohod\u011b. Klidn\u011b poj\u010f d\u00e1l.“ M\u00e1vl nad t\u00edm rukou a s\u00e1m p\u0159istoupil k umyvadlu. „Ona n\u011bkdy b\u00fdv\u00e1 dost od r\u00e1ny, a hlavn\u011b m\u011b m\u00e1 po\u0159\u00e1d za mal\u00fdho kluka, o kter\u00fdho je pot\u0159eba se starat. H\u00e1d\u00e1m, \u017ee tebe pasovala do stejn\u00fd role.“ Vysv\u011btloval a u toho si vytla\u010dil zubn\u00ed pastu na kart\u00e1\u010dek. Bill k n\u011bmu st\u00e1le je\u0161t\u011b ne \u00fapln\u011b ve sv\u00e9 k\u016f\u017ei p\u0159istoupil a napodobil jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed.  <\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b m\u00e1 hotovou sn\u00eddani, ne? Proto t\u011b tak honila?“ Tom m\u011bl svoji hospodyni prokouknutou skrz na skrz. Bill jen p\u0159ik\u00fdvl a str\u010dil si kart\u00e1\u010dek do pusy, uh\u00fdbaje p\u0159i tom pohledem od bratrova nah\u00e9ho hrudn\u00edku. V posteli s n\u00edm sice u\u017e byl, jak trefn\u011b podotkla Marie, ale tohle bylo n\u011bco jin\u00e9ho, tady nebyli schovan\u00ed pod pe\u0159inou. Jeho o\u010di k n\u011bmu neust\u00e1le neposlu\u0161n\u011b ut\u00edkaly a nepokryt\u011b si ho prohl\u00ed\u017eely, a jemu to p\u0159ipadalo nepat\u0159i\u010dn\u00e9. V\u016fbec kdy\u017e k tomu je\u0161t\u011b p\u0159ipo\u010detl my\u0161lenky, kter\u00e9 to doprov\u00e1zely, a fakt, \u017ee on s\u00e1m tu byl jen v boxerk\u00e1ch.<\/p>\n<\/div>\n
„Posp\u011b\u0161 si. Jej\u00ed sn\u00eddan\u011b b\u00fdv\u00e1 naprosto luxusn\u00ed par\u00e1da.“ P\u0159isadil si k tomu v\u0161emu popoh\u00e1n\u011bn\u00ed je\u0161t\u011b Tom, kdy\u017e si do\u010distil \u00fasta a s hlasit\u011b kloktav\u00fdm zvukem si je vypl\u00e1chl vodou.<\/div>\n
„Hmm,“ zahuhlalo jeho o p\u00e1r minut mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de s je\u0161t\u011b plnou pusou p\u011bny a pokra\u010dovalo v l\u00edn\u00e9m tah\u00e1n\u00ed kart\u00e1\u010dku tam a sem po zadn\u00edch stoli\u010dk\u00e1ch vpravo dole. Po tom v\u0161em nah\u00e1n\u011bn\u00ed t\u011bmihle dv\u011bma, kte\u0159\u00ed byli po r\u00e1nu na jeho vkus a\u017e p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161 \u010dil\u00ed, se mu cht\u011blo d\u011blat prav\u00fd opak. Nejrad\u011bji by je ignoroval a znovu si zalezl zp\u00e1tky do pe\u0159in. A kdy\u017e nad t\u00edm tak uva\u017eoval, bylo by to ide\u00e1ln\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed, proto\u017ee si stejn\u011b nem\u011bl co obl\u00e9knout, kdy\u017e Marie p\u0159i tom neohl\u00e1\u0161en\u00e9m vp\u00e1du nah\u00e1zela v podstat\u011b v\u0161echno jeho oble\u010den\u00ed do toho sv\u00e9ho ko\u0161e. Sice v pap\u00edrov\u00fdch ta\u0161k\u00e1ch, kter\u00e9 se povalovaly nezn\u00e1mo kde po dom\u011b, m\u011bl je\u0161t\u011b jeden drah\u00fd nov\u00fd outfit, kter\u00fd mu v\u010dera koupil Tom, ale takov\u00e9hle oble\u010den\u00ed p\u0159eci nebude tahat na doma.<\/p>\n<\/div>\n
„To ten den zase hezky za\u010d\u00edn\u00e1,“ zabrumlal a otr\u00e1ven\u011b se na sebe za\u0161klebil do zrcadla. Opustil koupelnu a \u0161el hledat do bratrova \u0161atn\u00edku n\u011bco, co by si na sebe mohl alespo\u0148 prozat\u00edmn\u011b nat\u00e1hnout.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
„Tak, chlapci, j\u00e1 odch\u00e1z\u00edm.“ Zahlaholila Marie hlasit\u011b je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, ne\u017e za nimi z kuchyn\u011b do\u0161la do ob\u00fdv\u00e1ku, kde oba sed\u011bli rozvalen\u00ed na pohovce a u\u017e v\u00edce jak hodinu se sna\u017eili str\u00e1vit ten obrovsk\u00fd kopec j\u00eddla, co jim naserv\u00edrovala, a kter\u00e9 naz\u00fdvala pouhou<\/em> sn\u00eddan\u00ed. Pro Toma nic p\u0159ekvapiv\u00e9ho, ale Bill n\u011bco podobn\u00e9ho vid\u011bl, a hlavn\u011b v takov\u00e9m mno\u017estv\u00ed do sebe nasoukal, snad poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b. Skoro a\u017e o\u010dek\u00e1val, \u017ee mu b\u0159icho mus\u00ed ka\u017edou chvilkou puknout. „M\u00e1te uva\u0159en\u00fd ob\u011bd na dne\u0161ek i z\u00edt\u0159ek a nakoupen\u00e9 n\u011bjak\u00e9 pe\u010divo a s\u00fdry pro p\u0159\u00edpadnou sva\u010dinu nebo ve\u010dery. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee hlady u\u017e tu neum\u0159ete.“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee sp\u00ed\u0161 zajdeme na p\u0159ejeden\u00ed.“ Trochu neomalen\u011b vypadlo z Billa, na\u010de\u0161 utlumil po\u0159\u00e1dn\u00e9 \u0159\u00edhnut\u00ed do dlan\u011b. Marii jen zacukaly koutky \u00fast, kdy\u017e se Bill zatv\u00e1\u0159il omluvn\u011b a s trochou provinilosti za svoje chov\u00e1n\u00ed star\u00e9ho zedn\u00edka. Tedy alespo\u0148 krk\u00e1n\u00ed p\u0159ed n\u011bk\u00fdm ciz\u00edm, nav\u00edc je\u0161t\u011b \u017eenou, podle n\u011bj do t\u00e9 kategorie rozhodn\u011b pat\u0159ilo. Ov\u0161em hospodyn\u011b nevypadala, \u017ee by ji to jakkoli pohor\u0161ilo. Jen Billa rozvern\u011b pocuchala ve vlasech a v\u011bnovala mu h\u0159ejiv\u00fd, snad a\u017e mate\u0159sk\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p>\n<\/div>\n
„Vy to zdl\u00e1bnete. Uvid\u00ed\u0161. Jste mlad\u00ed a dob\u0159e v\u00e1m to tr\u00e1v\u00ed.“ Pou\u010dila ho. „Tak j\u00e1 b\u011b\u017e\u00edm, mil\u00e1\u010dkov\u00e9. Bu\u010fte na sebe mil\u00ed a j\u00e1 se tu zase uk\u00e1\u017eu poz\u00edt\u0159\u00ed.“ Kluci si od n\u00ed vyslou\u017eili ka\u017ed\u00fd po dvou mlaskav\u00fdch polibc\u00edch na ob\u011b l\u00edce, a pak u\u017e drobn\u00e1 zakulacen\u00e1 \u017eena odch\u00e1zela do p\u0159eds\u00edn\u011b doprov\u00e1zen\u00e1 psy. Bylo sly\u0161et, jak je zah\u00e1n\u00ed zp\u011bt do domu, kdy\u017e se sna\u017eila proj\u00edt domovn\u00edmi dve\u0159mi, a oni se dom\u00e1hali mo\u017enosti j\u00edt ven.<\/p>\n<\/div>\n
„M\u011bl bych je vyven\u010dit,“ utrousil Tom a z jeho hlasu byla zn\u00e1t patrn\u00e1 neochota pro jakoukoli \u010dinnost, kter\u00e1 vy\u017eadovala sebemen\u0161\u00ed pohyb. „P\u00e1r dn\u00ed jsem je p\u011bkn\u011b zanedb\u00e1val a pou\u0161t\u011bl je jen na zahradu. To jim nesta\u010d\u00ed, a kdy\u017e se nedo\u010dkaj\u00ed sv\u00e9 d\u00e1vky pohybu, za\u010dnou b\u00fdt protivn\u00ed.“ Mumlal d\u00e1l, jako by se snad t\u00edm sna\u017eil s\u00e1m sebe vyprovokovat k tomu, aby se zvednul z pohovky a ud\u011blal to, o \u010dem tu mluvil. Ulf a Zarin u\u017e se mezit\u00edm posadili p\u0159ed n\u011bj a nad\u0161en\u011b vrt\u011bli ocasy, jako by snad v\u011bd\u011bli, o \u010dem se tu vede \u0159e\u010d. Tom zafun\u011bl a l\u00edn\u011b pooto\u010dil hlavu sm\u011brem k bratrovi. „P\u016fjde\u0161 se mnou?“ Up\u0159el na n\u011bj pros\u00edc\u00ed o\u010di.<\/div>\n
„Ech,“ heknul Bill. „Nejsem si jist\u00fd, jestli to zvl\u00e1dnu.“<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ za\u0161kemral Tom stylem, \u017ee jinak budou ti dva \u010dty\u0159noh\u00fd chud\u00e1ci d\u00e1l tr\u00fdzn\u011bni zav\u0159en\u00ed v dom\u011b, a bude to jenom Billova chyba.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e,“ svolil Bill a pracn\u011b se vy\u0161trachal na nohy. „Bude to ale klidn\u00e1 proch\u00e1zka. \u017d\u00e1dn\u00fd \u00faprk o \u017eivot. A alespo\u0148 mi tu uk\u00e1\u017ee\u0161 okol\u00ed.“ Tom se spokojen\u011b zazubil a najednou byl \u010dipern\u00fd a pln\u00fd energie.<\/p>\n<\/div>\n
\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Bill vstal od stolu, kter\u00fd  m\u011bl s Tomem jen pro sebe ve VIP sekci, vm\u00edsil se do davu upocen\u00fdch a zm\u00edtaj\u00edc\u00edch se t\u011bl ve v\u00edru tance. Druh\u00fd ve\u010der, kter\u00fd tr\u00e1vil se sv\u00fdm bratrem, byl vyhrazen\u00fd pro dal\u0161\u00ed z jeho podnik\u016f. Tentokr\u00e1t velk\u00fd disko klub se skv\u011blou atmosf\u00e9rou, kde to \u017eilo. Bill se ale nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 dob\u0159e nebavil. U\u017e hned, jak sem p\u0159i\u0161li, Toma zdravila spousta lid\u00ed a sna\u017eila se alespo\u0148 na chv\u00edli uko\u0159istit jeho pozornost. Nebylo divu, jako\u017eto majitel se znal nejen se v\u0161emi zam\u011bstnanci, ale tak\u00e9 se spoustou host\u016f, kte\u0159\u00ed sem chodili vcelku pravideln\u011b, a jak si Bill sta\u010dil velice rychle v\u0161imnout, v\u0161ichni ho milovali a nepokryt\u011b se sna\u017eili vet\u0159\u00edt do jeho p\u0159\u00edzn\u011b. Byl t\u00edm akor\u00e1t otr\u00e1ven\u00fd a cht\u011blo se mu dom\u016f. Nav\u00edc se p\u0159istihl p\u0159i tom, \u017ee a\u010d se sna\u017e\u00ed od Toma dr\u017eet si sebev\u011bt\u0161\u00ed odstup, vad\u00ed mu, kdy\u017e se  o n\u011bho mus\u00ed s k\u00fdmkoli d\u011blit. To on m\u011bl b\u00fdt p\u0159eci t\u00edm, kter\u00e9mu m\u011bla pat\u0159it ve\u0161ker\u00e1 bratrova pozornost, ne v\u0161em t\u011bm lidem kolem. Nav\u00edc, na posledn\u00ed p\u016flhodinu se vypa\u0159il n\u011bkam \u00fapln\u011b. Odchytil si ho n\u011bkdo z person\u00e1lu a n\u011bco s n\u00edm pot\u0159eboval neodkladn\u011b \u0159e\u0161it, tak\u017ee Tom s n\u00edm zmizel v jedn\u011bch ze zadn\u00edch dve\u0159\u00ed, p\u0159ed kter\u00fdmi post\u00e1vali osvalen\u00ed t\u00fdpci s kamenn\u00fdmi v\u00fdrazy ve tv\u00e1\u0159\u00edch a nikoho nepovolan\u00e9ho nepou\u0161t\u011bli d\u00e1l.<\/p>\n<\/div>\n
Bill se tedy alespo\u0148 rozhodl pln\u011b vyu\u017e\u00edt nab\u00eddku m\u00edstn\u00edho baru, kde m\u011bl jako\u017eto Tom\u016fv doprovod v\u0161e, na co si pomyslel, zcela zdarma.<\/div>\n
„D\u017ein s tonikem,“ houknul na barmana, kdy\u017e se mu povedlo prodrat a\u017e k pultu.<\/div>\n
„Hned to bude,“ ujistil ho a dal se do p\u0159\u00edpravy pit\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
Zat\u00edmco \u010dekal, zmocnil se ho pocit, \u017ee ho n\u011bkdo pozoruje. Rozhl\u00e9dl se a opravdu. Asi metr od n\u011bj sed\u011bl na barov\u00e9 \u017eidli\u010dce mu\u017e, tipoval ho tak maxim\u00e1ln\u011b na t\u0159icet, v\u00edc mu b\u00fdt nemohlo, a p\u0159\u00edmo nepokryt\u011b na n\u011bj z\u00edral, sp\u00ed\u0161e si ho mlsn\u011b m\u011b\u0159il s drz\u00fdm a sebev\u011bdom\u00fdm \u00fa\u0161klebkem na rtech. Kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee ho Bill zaregistroval tak\u00e9, sesunul se z \u017eidli\u010dky a t\u00e9m\u011b\u0159 a\u017e \u0161elmovsky ladn\u00fdm pohybem se p\u0159esunul a\u017e do jeho t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti. Bill mohl c\u00edtit i jeho tepl\u00fd dech, kdy\u017e se mu nahnul k uchu a za\u0161eptal:<\/div>\n
„Tys p\u0159i\u0161el s Tomem, vi\u010f?“ P\u0159ik\u00fdvnul. Na nic v\u00edc se v tu chv\u00edli nezmohl. Byl t\u00edm nezn\u00e1m\u00fdm jako paralyzovan\u00fd, ale rozhodn\u011b ne v tom dobr\u00e9m slova smyslu. „Rozko\u0161n\u00e9,“ utrousil lascivn\u011b zn\u011bj\u00edc\u00ed koment\u00e1\u0159 a kone\u010dky prst\u016f ho v t\u00e9m\u011b\u0159 nepost\u0159ehnuteln\u00e9m doteku pohladil po pa\u017ei, kterou se Bill op\u00edral o barov\u00fd pult. „Tom si v\u017edycky um\u011bl dob\u0159e vybrat.“ P\u0159imhou\u0159il ten chlap o\u010di a ol\u00edzl si spodn\u00ed ret. Billovi se ud\u011blalo m\u00edrn\u011b nevolno. Pokusil se ud\u011blat krok vzad, aby se od n\u011bj dostal do bezpe\u010dn\u00e9 vzd\u00e1lenosti, byl ale nep\u0159\u00edli\u0161 jemn\u011b chycen za z\u00e1p\u011bst\u00ed.  <\/div>\n
„Ale no tak, mali\u010dk\u00fd. Snad bys mi necht\u011bl ut\u00edkat?“ Zasy\u010del nep\u0159\u00edjemn\u011b, u\u017e bez t\u00e9 hran\u00e9 medovosti v hlase, kter\u00e1 byla stejn\u011b tak fale\u0161n\u00e1 jako prsa \u017eensk\u00e9, kter\u00e1 post\u00e1vala opod\u00e1l.<\/div>\n
„Dejte ty ruce pry\u010d,“ syknul Bill ne p\u0159\u00edli\u0161 v\u00fdhru\u017en\u011b, sp\u00ed\u0161 m\u00edrn\u011b zd\u011b\u0161en\u011b. Ten \u010dlov\u011bk byl jako obrovsk\u00fd pavouk a on se c\u00edtil jako mal\u00e1 mu\u0161ka chycen\u00e1 v jeho pavu\u010din\u011b, zoufale sebou zm\u00edtaj\u00edc\u00ed v marn\u00e9m boji o \u017eivot. Ne \u017ee by snad o ten v tu chv\u00edli \u0161lo, ale nep\u0159\u00edjemn\u00e9 to tedy bylo rozhodn\u011b a ne m\u00e1lo.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e u\u017e se Bill chystal rozhl\u00e9dnout, u koho by mohl hledat p\u0159\u00edpadnou pomoc, bylo od n\u011bj pavoukovo<\/em> t\u011blo odmr\u0161t\u011bno o kus d\u00e1l. Bobo jeho drobn\u00e9 t\u011blo za\u0161t\u00edtil svoj\u00ed vlastn\u00ed ohromnou postavou a k\u00fdvnul na dal\u0161\u00edho obdobn\u011b velik\u00e9ho chl\u00e1pka. Ten na nic ne\u010dekal a jeho obt\u011b\u017eovatele nemilosrdn\u011b \u010dapnul v podpa\u017ed\u00ed a surov\u011b ho t\u00e1hnul ven z klubu.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, pane. Ten chlap tu d\u011blal probl\u00e9my u\u017e d\u0159\u00edv. Zatrhli jsme mu vstup, jen\u017ee dnes jsme ke vstupn\u00edm dve\u0159\u00edm postavili nov\u00e1\u010dka, tak\u017ee p\u0159es n\u011bj se mu nejsp\u00ed\u0161 povedlo proklouznout dovnit\u0159.“ Tv\u00e1\u0159il se kaj\u00edcn\u011b ten hromotluk, jako by to snad bylo jeho osobn\u00ed selh\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
„V po\u0159\u00e1dku,“ m\u00e1vnul Bill ledabyle rukou.  <\/div>\n
„Bobo,“ oslovil bodyguarda, kdy\u017e ten u\u017e se m\u011bl k odchodu. Nerv\u00f3zn\u011b se o\u0161il a up\u0159el na n\u011bj rozpa\u010dit\u00e9 o\u010di. „Ehm, Tom\u2026 co ho zdr\u017eelo tak dlouho?“ P\u0159ipadal si hloup\u011b, jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b sh\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed se po sv\u00e9m star\u0161\u00edm br\u00e1\u0161kovi, kter\u00e9 bez n\u011bj nevydr\u017e\u00ed u\u017e ani minutu. P\u0159e\u0161l\u00e1pl z nohy na nohu a doufal, \u017ee v p\u0159\u00edtm\u00ed klubu nejsou vid\u011bt jeho jist\u011b rudnouc\u00ed tv\u00e1\u0159e. Bobo ale ani v nejmen\u0161\u00edm nedal najevo, \u017ee by snad byl Bill se sv\u00fdm p\u0159\u00e1n\u00edm vid\u011bt Toma jakkoli na obt\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee u\u017e budou kon\u010dit. Poj\u010fte se mnou.“ Vyzval ho. Bill poslu\u0161n\u011b cupkal za n\u00edm a\u017e do p\u0159eds\u00e1l\u00ed jedn\u011bch z t\u011bch zadn\u00edch m\u00edstnost\u00ed, ve kter\u00fdch se mu Tom u\u017e p\u0159ed notnou chv\u00edl\u00ed ztratil. Bobo p\u0159istoupil ke dve\u0159\u00edm po prav\u00e9 stran\u011b a r\u00e1zn\u011b na n\u011b klepnul. Po\u010dkal na vyzv\u00e1n\u00ed a otev\u0159el je.<\/div>\n
„Pana Kaulitze obt\u011b\u017eoval u baru Ralf. Nechal jsem ho vyv\u00e9st,“ l\u00ed\u010dil ve stru\u010dn\u00fdch v\u011bt\u00e1ch. „A tv\u016fj doprovod, Tome, je tu te\u010f se mnou. Jste hotovi? M\u016f\u017eu ho pustit d\u00e1l?“<\/p>\n<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ ozval se z \u00fatrob m\u00edstnosti hlas m\u00e9ho bratra a j\u00e1 c\u00edtil, jak ze m\u011b r\u00e1zem opadlo nep\u0159\u00edjemn\u00e9 nap\u011bt\u00ed, kter\u00e9 se m\u011b dr\u017eelo celou dobu, kdy se na m\u011b vybodnul a nechal m\u011b v klubu samotn\u00e9ho. Ozvaly se r\u00e1zn\u00e9 kroky tlumen\u00e9 kobercem uvnit\u0159 kancel\u00e1\u0159e, a pak Tom s ustaran\u00fdm v\u00fdrazem v obli\u010deji kone\u010dn\u011b st\u00e1l p\u0159ede mnou.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku? Neud\u011blal ti ten zmetek nic?“ Kontroloval m\u011b od hlavy a\u017e k pat\u011b. Za norm\u00e1ln\u00edch okolnost\u00ed bych se nad podobn\u011b p\u0159ehnanou starostlivost\u00ed ironicky u\u0161kl\u00edbnul a odk\u00e1zal pana bratra i s celou tou jeho oddanou p\u00e9\u010d\u00ed do pat\u0159i\u010dn\u00fdch mez\u00ed, ale d\u00edky moment\u00e1ln\u00ed rozhozenosti, a hlavn\u011b faktu, \u017ee u\u017e jsem m\u011bl n\u011bco upito, jsem se c\u00edtil sp\u00ed\u0161e dojat\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Jsem ok,“ vydechnul jsem a s \u00falevn\u00fdm zafun\u011bn\u00edm jsem se mu bezd\u011b\u010dn\u011b schoval do n\u00e1ru\u010de. V\u017edycky kdy\u017e jsem byl tak trochu p\u0159iopil\u00fd, se dost\u00e1valy do pop\u0159ed\u00ed moje v\u016fl\u00ed a rozumem netlumen\u00e9 pocity, ani\u017e bych je snad dok\u00e1zal i p\u0159i sebev\u011bt\u0161\u00ed snaze zahnat, tak\u017ee m\u011b nyn\u00ed ohromilo, jak p\u0159\u00edjemn\u00e9 a h\u0159ejiv\u00e9 jeho objet\u00ed je. Byla to ta nejv\u011bt\u0161\u00ed p\u0159irozenost, bezpe\u010d\u00ed, l\u00e1ska, tak\u017ee jsem jen nelibost\u00ed svra\u0161til obo\u010d\u00ed, kdy\u017e m\u011b po p\u00e1r \u017ealostn\u011b kr\u00e1tk\u00fdch vte\u0159ink\u00e1ch popl\u00e1cal po z\u00e1dech a odt\u00e1hl se. Nejsp\u00ed\u0161 mu nebylo zrovinka p\u0159\u00edjemn\u00e9 na\u0161e publikum.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Odka\u0161lal si a sto\u010dil pohled na vedle n\u00e1s st\u00e1le post\u00e1vaj\u00edc\u00edho Boba.<\/em><\/div>\n
„M\u00e1m to tu je\u0161t\u011b na p\u00e1r minutek, tak\u017ee p\u0159iprav auto. Odveze\u0161 n\u00e1s pak dom\u016f.“ Osvalen\u00fd obr jen k\u00fdvnul a bez zbyte\u010dn\u00fdch dal\u0161\u00edch slov se vypa\u0159il. Tom m\u011b nechal proj\u00edt do jeho kancel\u00e1\u0159e a usadil m\u011b na malou pohovku na opa\u010dn\u00e9m konci m\u00edstnosti, ne\u017e byl velk\u00fd kancel\u00e1\u0159sk\u00fd st\u016fl z tmav\u00e9ho d\u0159eva, a n\u011bjac\u00ed dal\u0161\u00ed dva lidi, se kter\u00fdmi tu nejsp\u00ed\u0161 celou dobu jednal.<\/em>  <\/div>\n
„Tady v miniledni\u010dce,“ m\u00e1chnul rukou kousek vedle m\u011b, „najde\u0161 n\u011bco k pit\u00ed, kdybys m\u011bl z\u00e1jem. Prozat\u00edm si ud\u011blej pohodl\u00ed, j\u00e1 to ukon\u010d\u00edm co nejrychleji.“ V\u011bnoval mi sotva znateln\u00fd \u00fasm\u011bv, a pak rychle p\u0159e\u0161el m\u00edstnost k t\u011bm dv\u011bma. Nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 jsem neposlouchal to, o \u010dem se bav\u00ed. Post\u0159ehl jsem jen n\u011bco o zaji\u0161t\u011bn\u00ed programu v klubech na p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fddny, co\u017e nebylo nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 zaj\u00edmav\u00e9, abych se na to sna\u017eil soust\u0159edit. Otev\u0159el jsem ledni\u010dku a v duchu si v\u00fdsknul. Byly v n\u00ed takov\u00e9 ty malinkat\u00e9 lahvi\u010dky napln\u011bn\u00e9 alkoholem. Pak n\u011bjak\u00fd d\u017eus, ale to m\u011b p\u0159\u00edli\u0161 nezaj\u00edmalo. Popadl jsem jich rovnou p\u011bt s finskou vodkou. Skv\u011bl\u00e9 pit\u00ed. \u017duchnul jsem do pohovky a od\u0161rouboval v\u00ed\u010dko z prvn\u00ed.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee pit\u00ed bylo pro dne\u0161ek dost,“ vytrhl mi Tom z ruky tu posledn\u00ed, kterou jsem se do sebe pr\u00e1v\u011b chystal vyklopit. Ani jsem nepost\u0159ehl, \u017ee ty lidi u\u017e ode\u0161li a my jsme osam\u011bli.<\/em><\/div>\n
„Vra\u0165 mi to,“ ku\u0148knul jsem pla\u010dtiv\u011b.<\/em><\/div>\n
„To ur\u010dit\u011b,“ prsknul nekompromisn\u011b. „Se\u0161 o\u017eralej jak hovado a zcela o\u010dividn\u011b v n\u011bjak\u00fd podivn\u00fd depresi, a je\u0161t\u011b to p\u0159i\u017eivuje\u0161 chlastem. Bezva n\u00e1pad, br\u00e1\u0161ko.“ \u0160kolil m\u011b jako mal\u00fdho smrk\u00e1\u010de a tv\u00e1\u0159il se u toho d\u011bsn\u011b v\u00e1\u017en\u011b, skoro snad a\u017e k\u00e1rav\u011b. Rozesm\u00e1lo m\u011b to.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Blb\u010de!“ Ohodnotil moji reakci a za ruce m\u011b vyt\u00e1hnul na nohy. Nep\u0159est\u00e1val m\u011b podp\u00edrat a p\u0159i tom m\u011b kormidloval ven. Zadn\u00edm v\u00fdchodem jsme doklop\u00fdtali na mal\u00e9 parkovi\u0161t\u011b za klubem, kde u \u010dern\u00e9 limuz\u00edny post\u00e1val Bobo a poku\u0159oval. Jakmile n\u00e1s uvid\u011bl, odhodil nedopalek a pomohl Tomovi m\u011b nastrkat dovnit\u0159.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Nejsp\u00ed\u0161 jsem nebyl tolik opilej, jak to vypadalo, a jak se Tom domn\u00edval, proto\u017ee mi to a\u017e kupodivu jasn\u011b myslelo. Naprosto z\u0159eteln\u011b jsem si uv\u011bdomoval jeho bl\u00edzkost, ka\u017ed\u00fd jeho n\u00e1dech nebo zavrt\u011bn\u00ed, kdy\u017e hledal, jak se v seda\u010dce pohodln\u011b usadit. Vybavoval jsem si ty bla\u017een\u011b opojn\u00e9 pocity, kter\u00e9 jsem m\u011bl, kdy\u017e m\u011b na tu malou chvilku, p\u0159ed kancel\u00e1\u0159\u00ed podr\u017eel ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di, a cht\u011bl jsem to znovu. A mnohem v\u00edc\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Ani\u017e  bych snad na zlomek vte\u0159iny zauva\u017eoval nad t\u00edm, jak\u00e9  n\u00e1sledky by m\u00e9 po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed  mohlo m\u00edt, posunul jsem se kousek bl\u00ed\u017e k n\u011bmu. Na\u0161e stehna a boky do sebe narazily a j\u00e1 rukou vklouzl do jeho dlan\u011b, kterou m\u011bl voln\u011b polo\u017eenou v kl\u00edn\u011b. Stisknul jsem ji a mezi rty mi ujelo zaj\u00edkav\u00e9 povzdychnut\u00ed Tomova jm\u00e9na. Na\u0161e pohledy se st\u0159etnuly, a i kdy\u017e jsem v tom jeho spat\u0159il otazn\u00edk nad m\u00fdm po\u010d\u00edn\u00e1n\u00edm, vid\u011bl jsem tam i zv\u011bdavost dozv\u011bd\u011bt se, co zm\u011bna v m\u00e9m chov\u00e1n\u00ed p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed. V ten okam\u017eik jsem p\u0159estal myslet. Mozek se ulo\u017eil do sp\u00e1nkov\u00e9ho re\u017eimu a probudilo se cosi, o \u010dem jsem ani netu\u0161il, \u017ee n\u011bkde uvnit\u0159 m\u011b existuje. Nikdy bych si nepomyslel, \u017ee se m\u00e9 touhy tak moc m\u016f\u017eou vymknout sebekontrole.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Tomi,“ znovu jsem ti\u0161e za\u0161evelil jeho jm\u00e9no.<\/em><\/div>\n
„Hmmm,“ zamumlal jen, vyb\u00edzej\u00edc m\u011b tak k pokra\u010dov\u00e1n\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Cht\u011bl bych k tob\u011b\u2026 cht\u011bl bych, abys m\u011b dr\u017eel.“ Prozradil jsem hlasem, ve kter\u00e9m se odr\u00e1\u017eel v\u00edr m\u00fdch rozjit\u0159en\u00fdch emoc\u00ed. Ani\u017e bych \u010dekal na cokoli v podob\u011b souhlasu, vyhoupl jsem se nad n\u011bj a rozkro\u010dmo se mu usadil na kl\u00edn\u011b. Je\u0161t\u011b jsem sta\u010dil post\u0159ehnout, jak spokojenost\u00ed vydechnul a objal m\u011b stejn\u011b pevn\u011b jako j\u00e1 jeho, a pak u\u017e jsem se nechal cel\u00fd naprosto vt\u00e1hnout do zcela nov\u00e9 touhy, kter\u00e1 se tak moc li\u0161ila od pouh\u00e9ho obj\u00edm\u00e1n\u00ed, a p\u0159ece byla stejn\u00e1, proto\u017ee byla jen jej\u00edm p\u0159irozen\u00fdm pokra\u010dov\u00e1n\u00edm. P\u0159itiskl jsem na\u0161e rty na sebe a po prvn\u00edm kr\u00e1tk\u00e9m jemn\u00e9m ochutn\u00e1n\u00ed je spojil v naprosto spaluj\u00edc\u00ed polibek. A jak jsem se tak no\u0159il do sladkosti jeho \u00fast, n\u011bco mi problesklo mysl\u00ed.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Chci ho!<\/em>  <\/div>\n
Ale\u2026  v\u017edy\u0165 to p\u0159eci nen\u00ed spr\u00e1vn\u00fd!!!<\/em><\/p>\n<\/div>\n
autor: Ainikki<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Ainikki T\u00edha na prsou ho probrala ze sp\u00e1nku, ov\u0161em vykouzlila mu na tv\u00e1\u0159i bla\u017een\u00fd \u00fasm\u011bv je\u0161t\u011b  d\u0159\u00edve, ne\u017e sta\u010dil otev\u0159\u00edt o\u010di. V\u011bd\u011bl, co ji zap\u0159\u00ed\u010dinilo. T\u011blem se mu rozlilo jisk\u0159iv\u011b \u0161imrav\u00e9 teplo, velmi p\u0159\u00edjemn\u00e9 a uklid\u0148uj\u00edc\u00ed. Bylo to jako neskute\u010dn\u00e9 spln\u011bn\u00ed bl\u00e1hov\u00e9ho snu, kter\u00fd ani<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[371],"tags":[],"class_list":["post-9283","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-kapky-deste"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9283","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9283"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9283\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9283"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9283"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9283"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}