{"id":9295,"date":"2011-02-22T16:00:00","date_gmt":"2011-02-22T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9272"},"modified":"2011-02-22T16:00:00","modified_gmt":"2011-02-22T15:00:00","slug":"love-death-51","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/02\/22\/love-death-51\/","title":{"rendered":"Love & Death 51."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Bill:  <\/div>\n
Pootev\u0159u dve\u0159e pokoje a co nejti\u0161eji, t\u00e9m\u011b\u0159 po \u0161pi\u010dk\u00e1ch se jimi prot\u00e1hnu na chodbu, zv\u011bdav\u011b \u010dichaj\u00edc v\u016fni, kter\u00e1 mi v n\u011bkolika posledn\u00edch chv\u00edl\u00edch ji\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 p\u0159il\u00e9tla do nosu. Popojdu p\u00e1r kr\u016f\u010dk\u016f, popam\u011bti dlan\u011bmi vyhled\u00e1m z\u00e1bradl\u00ed a jen pomalu, st\u00e1le je\u0161t\u011b tro\u0161ku nejist\u011b, zam\u00ed\u0159\u00edm ke schod\u016fm dol\u016f.  <\/div>\n
Nem\u00fdl\u00edm se. S ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm sch\u016fdkem dol\u016f se st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc p\u0159ibli\u017euji ke zdroji t\u00e9  v\u00e1biv\u00e9 v\u016fn\u011b, je\u017e se pomalu dolinula a\u017e k m\u00e9mu pokoji, pronikla do m\u00e9ho snu a p\u0159eru\u0161ila tak m\u016fj sp\u00e1nek. Nezlob\u00edm se v\u0161ak. V\u016fni v\u00e1no\u010dn\u00edch pern\u00ed\u010dk\u016f a cukrov\u00ed jsem nedok\u00e1zal odolat nikdy, u\u017e kdy\u017e jsem byl mal\u00fd, ten jeden den v cel\u00e9m adventu, kdy mamka pekla pern\u00ed\u010dky a j\u00e1 s Tomem jsme j\u00ed je\u0161t\u011b jako mal\u00ed \u0161punti pom\u00e1hali, byl pro m\u011b sv\u00e1tkem. A letos… letos jsem na bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se V\u00e1noce a za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed advent skoro zapomn\u011bl. Neb\u00fdt t\u00e9 p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 v\u016fn\u011b, kter\u00e1 m\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed zni\u010dehonic probudila, asi bych je, i celou p\u0159edv\u00e1no\u010dn\u00ed dobu \u00fapln\u011b zaspal.  <\/div>\n
Pevn\u011bji se p\u0159idr\u017e\u00edm z\u00e1bradl\u00ed  a pozorn\u011b nastra\u017e\u00edm u\u0161i, kdy\u017e se ke mn\u011b krom\u011b v\u016fn\u011b, jist\u011b stoupaj\u00edc\u00ed z trouby, pln\u00e9 \u010derstv\u00fdch pern\u00ed\u010dk\u016f doline i tich\u00e9, spokojen\u00e9 pobrukov\u00e1n\u00ed. Usm\u011bji se a p\u0159idr\u017euj\u00edc se te\u010f st\u011bny, popam\u011bti zam\u00ed\u0159\u00edm ke dve\u0159\u00edm do kuchyn\u011b. V\u00edm jist\u011b, komu tohle pozp\u011bvov\u00e1n\u00ed pat\u0159\u00ed. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Neru\u0161\u00edm?“ opatrn\u011b  se zastav\u00edm jen kousek od zdi a usm\u011bji se, kdy\u017e melodie zni\u010dehonic utichne. Kr\u00e1tk\u00e9 vrznut\u00ed \u017eidle a tich\u00e9 kr\u016f\u010dky, bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se ke mn\u011b, m\u011b jen ujist\u00ed v tom, \u017ee si pov\u0161iml m\u00e9 kr\u00e1tk\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti.  <\/div>\n
„Billy, samoz\u0159ejm\u011b,  \u017ee ne. Jen jsi m\u011b p\u0159ekvapil, netu\u0161il jsem, \u017ee p\u0159ijde\u0161. Myslel jsem, \u017ee sp\u00ed\u0161,“ Tomovy pa\u017ee se ovinou kolem m\u00e9ho pasu a zlehka m\u011b pohlad\u00ed po boc\u00edch. Vtiskne na m\u00e9 \u010delo mal\u00fd, drobn\u00fd polibek a nato se sv\u00fdmi rty jen jemn\u011b ot\u0159e o ty m\u00e9. Pousm\u011bji se a dlan\u00ed spo\u010dinu na jeho tv\u00e1\u0159i.  <\/div>\n
„To ano, spal jsem. Ale pak m\u011b probudila ta v\u016fn\u011b, byl jsem zv\u011bdav\u00fd, co d\u011bl\u00e1\u0161. Kr\u00e1sn\u011b to tu von\u00ed,“ usm\u011bji se a op\u011bt se nadechnu t\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 v\u016fn\u011b bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edch se V\u00e1noc. Te\u010f, kdy\u017e jsem a\u017e tady dole v kuchyni, von\u00ed tis\u00edckr\u00e1t v\u00edc ne\u017e tam naho\u0159e. Je to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017e\u00e1dn\u00e1 v\u016fn\u011b jin\u00e9ho v\u00e1no\u010dn\u00edho cukrov\u00ed mi tak nedok\u00e1\u017ee popl\u00e9st hlavu, jako pr\u00e1v\u011b v\u016fn\u011b \u010derstv\u00fdch pern\u00ed\u010dk\u016f. M\u00e1m pro ni slabost u\u017e od d\u011btstv\u00ed, kdy jsem ji poprv\u00e9 uc\u00edtil u na\u0161\u00ed babi\u010dky. Dal\u0161\u00ed den jsme s Tomem mamku p\u0159emluvili, aby je zkusila up\u00e9ct taky, a od t\u00e9 doby u\u017e je pe\u010de ka\u017ed\u00fd rok o adventu.  <\/div>\n
„Nudil jsem se, kdy\u017e  jsi usnul, tak jsem \u0161el mamce pomoct s pe\u010den\u00edm. Poj\u010f se mnou,“ vyb\u00eddne m\u011b a sev\u0159e moji dla\u0148 v t\u00e9 sv\u00e9, lehce za ni tahaj\u00edc. Pousm\u011bji se a nech\u00e1m se j\u00edm v\u00e9st nezn\u00e1mo kam.  <\/div>\n
Po p\u00e1r kr\u016f\u010dc\u00edch se posad\u00ed, chytne ob\u011b m\u00e9 ruce a jemn\u011b si m\u011b st\u00e1hne k sob\u011b na kl\u00edn. Nebr\u00e1n\u00edm se, ba naopak. Omot\u00e1m jednu pa\u017ei kolem jeho krku a dlan\u00ed se sna\u017e\u00edm vyhledat jeho tv\u00e1\u0159, na kter\u00e9 jist\u011b te\u010f pohr\u00e1v\u00e1 ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv. Ten, jen\u017e na n\u011bm tolik miluji.  <\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 ochutnat, jestli chce\u0161, p\u0159ed chv\u00edl\u00ed jsem jeden plech vyt\u00e1hl z trouby. U\u017e by m\u011bly b\u00fdt trochu vychladl\u00e9,“ odv\u011bt\u00ed a opatrn\u011b nasm\u011bruje moji dla\u0148 ke stolu, aby mi do n\u00ed mohl vlo\u017eit pern\u00edkov\u00e9 srd\u00ed\u010dko. Pozn\u00e1m to, kdy\u017e s pomoc\u00ed prst\u016f nahmat\u00e1m jeho tvar. U\u017e kdy\u017e jsme byli mal\u00ed, tohle srd\u00ed\u010dko bylo na\u0161e nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed vykrajov\u00e1tko. V\u017edycky jsme vykrajovali hlavn\u011b srd\u00ed\u010dka, a pak jsme si je navz\u00e1jem v\u011bnov\u00e1vali. V\u0161echny byly v\u00fdborn\u00e9, mo\u017en\u00e1 i proto, \u017ee byly v\u011bnov\u00e1ny z l\u00e1sky. Stejn\u011b, jako i tohle.  <\/div>\n
„M\u00e1\u0161 to moc dobr\u00e9,“ pochv\u00e1l\u00edm jej a na okam\u017eik nech\u00e1m \u010derstv\u011b upe\u010den\u00e9 t\u011bsto, aby se mi samo rozplynulo na jazyku. Znova si ukousnu mal\u00fd kousek… a na okam\u017eik p\u0159iv\u0159u v\u00ed\u010dka, ne v\u0161ak d\u00edky t\u00e9 pern\u00edkov\u00e9 hmot\u011b, je\u017e se mi nyn\u00ed rozpl\u00fdv\u00e1 na jazyku.  <\/div>\n
Prvn\u00ed mal\u00fd polibek se jen zlehka dotkne m\u00e9ho sp\u00e1nku a j\u00e1 mohu c\u00edtit, jak jej st\u0159\u00edd\u00e1 druh\u00fd, t\u0159et\u00ed… a spousta dal\u0161\u00edch. Na okam\u017eik zapomenu na cel\u00fd pern\u00edk… a vn\u00edm\u00e1m jen Tomovy polibky, je\u017e mi te\u010f jeden za druh\u00fdm vtisk\u00e1v\u00e1 sv\u00fdmi m\u011bkk\u00fdmi pol\u0161t\u00e1\u0159ky za ucho.  <\/div>\n
„Tome,“ ti\u0161e vydechnu jeho jm\u00e9no, odezvou je mi v\u0161ak jen dal\u0161\u00edch p\u00e1r polibk\u016f, kter\u00e9 te\u010f stoupaj\u00ed v\u00fd\u0161 a v\u00fd\u0161. Zastav\u00ed se a\u017e u m\u00e9ho ucha a pomalu, v\u00e1\u0161niv\u011b vsaje do rt\u016f m\u016fj u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek. Moc dob\u0159e v\u00ed, jak na m\u011b.  <\/div>\n
„N-nemysl\u00edm si, \u017ee… \u017ee je to tady dobr\u00e9. M\u00e1ma sem m\u016f\u017ee kdykoli p\u0159ij\u00edt, Tome,“ vydechnu trhan\u011b a jen z posledn\u00edch sil se sna\u017e\u00edm ovl\u00e1dat sv\u00e9 tich\u00e9 st\u00e9n\u00e1n\u00ed. C\u00edt\u00edm, jak se usm\u011bje do m\u00e9 k\u016f\u017ee na krku a lehce, hrav\u011b ji skousne mezi zuby.  <\/div>\n
„M\u00e1ma stoj\u00ed u\u017e  p\u016flhodiny venku se sousedkou a ur\u010dit\u011b se hned tak nevr\u00e1t\u00ed, hm?“ nam\u00edtne ti\u0161e a sv\u00fdm argumentem tak vykouzl\u00ed na m\u00e9  tv\u00e1\u0159i \u00fasm\u011bv. Nech\u00e1m se d\u00e1le laskat jeho polibky a m\u00edsto protest\u016f, kter\u00e9 by mi stejn\u011b byly k ni\u010demu, se jen popam\u011bti nat\u00e1hnu pro dal\u0161\u00ed pern\u00edk. Rychle jej cel\u00fd str\u010d\u00edm do pusy a nat\u00e1hnu se po dal\u0161\u00edm, Tomova ruka v\u0161ak jen pomalu zadr\u017e\u00ed tu mou a lehce ji st\u00e1hne dol\u016f. Jen nech\u00e1pav\u011b svra\u0161t\u00edm \u010delo a t\u00e1zav\u011b pozvednu obo\u010d\u00ed, jeho nenad\u00e1l\u00e9 gesto m\u011b p\u0159ekvapilo.  <\/div>\n
„Po\u010dkej, ne tak rychle. Tak moc vychladl\u00e9 to je\u0161t\u011b nen\u00ed. Mohlo by t\u011b pak bolet b\u0159\u00ed\u0161ko jako tenkr\u00e1t, pamatuje\u0161?“ n\u011b\u017en\u011b mi vtiskne polibek do dlan\u011b a v\u011bdom\u011b mi tak p\u0159ipomene malou vzpom\u00ednku z d\u011btstv\u00ed.  <\/div>\n
*****<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Tomi?“ dv\u011b  hn\u011bd\u00e1, smutn\u00e1 kukadla zamrkala do houstnouc\u00ed,  \u010derno\u010dern\u00e9 tmy pokoje, ne\u017e  se up\u0159ela na malou os\u016fbku, le\u017e\u00edc\u00ed  na posteli na druh\u00e9 stran\u011b  pokoje.<\/em>  <\/div>\n
„Ano, br\u00e1\u0161ko?“ mal\u00fd, sotva p\u011btilet\u00fd chlapec se posadil na sv\u00e9, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 posteli a ospal\u00fdma o\u010dkama jen unaven\u011b zam\u017eoural do no\u010dn\u00ed, \u010dern\u00e9 tmy. Tam n\u011bkde na vedlej\u0161\u00ed posteli le\u017eel jeho mal\u00fd br\u00e1\u0161ka Billy, av\u0161ak pro samou tmu nebyl v tom houstnouc\u00edm, tmavnouc\u00edm \u0161eru ani vid\u011bt. Jen jeho hn\u011bd\u00e9 kor\u00e1lky se smutn\u011b zaleskly do tmy, kdy\u017e se oto\u010dil k br\u00e1\u0161kovi, sed\u00edc\u00edmu na posteli.<\/em>  <\/div>\n
„U\u017e  sp\u00ed\u0161?“ sp\u00ed\u0161e p\u00edpnul, ne\u017e  za\u0161eptal a up\u0159el te\u010f sv\u00e1  kukadla do t\u00e9 nejhust\u0161\u00ed tmy, kterou nenaru\u0161ovalo nic. Dokonce ani sv\u011btlo m\u011bs\u00edce, obloha byla zata\u017een\u00e1  t\u011b\u017ek\u00fdmi sn\u011bhov\u00fdmi mraky, skrze n\u011b\u017e neproblesklo ani to nejmen\u0161\u00ed sv\u011bt\u00e9lko jedin\u00e9 hv\u011bzdy. I p\u0159esto v\u0161ak v tom \u0161eru za\u010d\u00ednal pomalu rozezn\u00e1vat obrys t\u011bl\u00ed\u010dka, sed\u00edc\u00edho na sousedn\u00ed posteli, ze kter\u00e9 se k n\u011bmu nyn\u00ed donesl tich\u00fd \u0161epot.<\/em>  <\/div>\n
„J\u00e1  je\u0161t\u011b ne, a ty?“ mal\u00fd Tom si vzal do n\u00e1ru\u010de sv\u00e9ho ply\u0161ov\u00e9ho medv\u00eddka a slo\u017eil si no\u017eky pod sebe, jak se za\u010d\u00ednal kol\u00e9bat ze strany na stranu. Byl zv\u011bdav\u00fd, co mu jeho mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de chce \u0159\u00edct.<\/em>  <\/div>\n
„J\u00e1  taky je\u0161t\u011b ne, nem\u016f\u017eu. Stra\u0161n\u011b  moc… stra\u0161n\u011b moc m\u011b  bol\u00ed b\u0159\u00ed\u0161ko, v\u00ed\u0161,“ pla\u010dtiv\u00fd, tenk\u00fd  hl\u00e1sek protrhl ticho v pokoji a sev\u0159el Tomiho d\u011btsk\u00e9 srd\u00ed\u010dko \u00fazkost\u00ed. Nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e jeho mal\u00e9ho br\u00e1\u0161ku cokoli bolelo, v\u017edycky se o n\u011bj moc b\u00e1l. Pomalu sesko\u010dil ze sv\u00e9 postele a i s medv\u00eddkem v n\u00e1ru\u010d\u00ed p\u0159icupital po \u0161pi\u010dk\u00e1ch bl\u00ed\u017e k vedlej\u0161\u00ed posteli.<\/em>  <\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1  je to z t\u011bch hork\u00fdch pern\u00ed\u010dk\u016f, maminka n\u00e1m \u0159\u00edkala, abysme je jedli pomalu a a\u017e budou vychladl\u00e9. Nechci, aby t\u011b bolelo b\u0159\u00ed\u0161ko, Billi. Bude to dobr\u00e9, uvid\u00ed\u0161,“ \u0161pitl a sklonil se, aby mohl vtisknout sv\u00e9mu br\u00e1\u0161kovi malou pusinku na \u010delo. V\u011b\u0159il, \u017ee se mu ulev\u00ed.<\/em>  <\/div>\n
„Tomi, nelehl by sis za mnou, pros\u00edm? Nechci tu b\u00fdt tak s\u00e1m a moc m\u011b to bol\u00ed,“ Billiho hl\u00e1sek se op\u011bt ozval do tmy a Tom pohotov\u011b p\u0159ik\u00fdvl hlavou. Polo\u017eil si medv\u00eddka na pol\u0161t\u00e1\u0159 vedle sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ky a odcupital si pro sv\u016fj vlastn\u00ed pol\u0161t\u00e1\u0159ek. Za malou chvili\u010dku u\u017e le\u017eel vedle mal\u00e9ho Billa a svou malou d\u011btskou dlan\u00ed jen opatrn\u011b hladil pod l\u00e1tkou py\u017eamka jeho bolav\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko.<\/em>  <\/div>\n
„U\u017e  je to lep\u0161\u00ed?“ \u0161pitl nad\u011bjn\u011b  do tmy a p\u0159es Billovu tv\u00e1\u0159 p\u0159el\u00e9tnul mal\u00fd  \u00fasm\u011bv. Jeho bolest pomalu ust\u00e1vala, jako by ut\u00edkala p\u0159ed teplem Tomiho mal\u00e9 dlan\u011b. Jako by tu s Tomim z\u016fstalo jen to hezk\u00e9 a v\u0161echno o\u0161kliv\u00e9 uteklo n\u011bkam pry\u010d.<\/em>  <\/div>\n
„Ano, d\u011bkuju,“ pod\u011bkoval a propletl si druhou br\u00e1\u0161kovu ru\u010dku s tou svoj\u00ed. Tomiho tv\u00e1\u0159 se v tom okam\u017eiku rozt\u00e1hla v ten nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed  \u00fasm\u011bv.<\/em>  <\/div>\n
*****<\/em><\/p>\n<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 by ti nevadilo, kdyby… kdyby to tak bylo i dneska ve\u010der, hm?“ usm\u011bji se nad jednou z t\u011bch nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edch d\u011btsk\u00fdch vzpom\u00ednek a nat\u00e1hnu se pro dal\u0161\u00ed, u\u017e vychladl\u00fd pern\u00edk. Netrv\u00e1 dlouho, odpov\u011bd\u00ed je mi v\u0161ak n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho, ne\u017e bych te\u010f o\u010dek\u00e1val.  <\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se mi, jak se mnou flirtuje\u0161.“  <\/div>\n
„Neflirtuju, jen se ti sna\u017e\u00edm nazna\u010dit, co bych cht\u011bl dnes ve\u010der d\u011blat,“ ohrad\u00edm se proti jeho na\u0159\u010den\u00ed, nedok\u00e1\u017eu v\u0161ak zabr\u00e1nit \u00fasm\u011bvu, jen\u017e se za\u010d\u00edn\u00e1 vkr\u00e1dat na moji tv\u00e1\u0159. Prokoukl m\u011b a jak rychle. Mal\u00e9 mazlen\u00ed by mi ale v\u016fbec nevadilo, jen jeho polibky, kter\u00fdmi je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed h\u00fd\u010dkal m\u016fj krk, byly n\u011bco nadpozemsk\u00e9ho.  <\/div>\n
„Tak\u017ee flirtuje\u0161,“ dopln\u00ed m\u011b, p\u0159esto v\u0161ak mohu v t\u00f3nu jeho hlasu naj\u00edt  \u00fasm\u011bv, jen\u017e te\u010f jist\u011b zdob\u00ed jeho tv\u00e1\u0159. Usm\u011bji se, neprotestuji v\u0161ak. Oba v\u00edme, \u017ee m\u00e1 \u00faplnou pravdu.  <\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 ve\u010der… ale je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm ti chci n\u011bco d\u016fle\u017eit\u00e9ho \u0159\u00edct. M\u00e1m pro tebe mal\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed, kter\u00e9 ti chci d\u00e1t k V\u00e1noc\u016fm a…“  <\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? A jak\u00e9?“ zv\u011bdav\u011b p\u0159eru\u0161\u00edm jeho \u0161epot a t\u00e1zav\u011b pozvednu obo\u010d\u00ed, v hlav\u011b rychle p\u0159em\u00edtaj\u00edc, co by pro m\u011b mohl m\u00edt. Jak\u00e9  p\u0159ekvapen\u00ed? <\/p>\n<\/div>\n
„B\u011b\u017e nahoru a po\u010dkej tam na m\u011b. Po\u010dk\u00e1m, a\u017e se dope\u010de posledn\u00ed plech, uklid\u00edm to tu a p\u0159ijdu za tebou, hm?“ navrhne a lehce m\u011b l\u00edbne za ucho. Moc se mi to s t\u00edm \u010dek\u00e1n\u00edm nel\u00edb\u00ed, s\u00e1m moc dob\u0159e v\u00ed, jak moc jsem zv\u011bdav\u00fd, a i navzdory tomu m\u011b chce takhle tr\u00e1pit, v\u00edm v\u0161ak dob\u0159e, \u017ee n\u011bjak\u00e9 protesty tady nic nezm\u016f\u017eou… a u\u017e v\u016fbec ne u Toma. Vstanu z jeho kl\u00edna, pok\u00fdv\u00e1m hlavou na souhlas a nato pomalu zam\u00ed\u0159\u00edm zp\u00e1tky ke schodi\u0161ti.  <\/div>\n
L\u00edn\u011b se prot\u00e1hnu a jen ospale se u\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 p\u0159eto\u010d\u00edm na sv\u00e9  velk\u00e9 posteli na druh\u00fd bok. Ti\u0161e se zaposlouch\u00e1m do ticha, u\u017e asi hodinu panuj\u00edc\u00edm v m\u00e9m pokoji… n\u00e1sledn\u00e9 cvaknut\u00ed dve\u0159\u00ed m\u011b v\u0161ak p\u0159inut\u00ed odtrhnout svou pozornost od tikotu hodin, vis\u00edc\u00edch na st\u011bn\u011b. Ospale si prot\u0159u o\u010di a posad\u00edm se na posteli.  <\/div>\n
„Kone\u010dn\u011b, myslel jsem, \u017ee se t\u011b nikdy nedo\u010dk\u00e1m. Kde jsi byl takovou dobu?“ neodpust\u00edm si zv\u011bdavou ot\u00e1zku a slo\u017e\u00edm nohy pod sebe. Naslouch\u00e1m tich\u00e9mu cvaknut\u00ed dve\u0159\u00ed a kr\u016f\u010dk\u016fm, je\u017e te\u010f sm\u011b\u0159uj\u00ed k m\u00e9 posteli. Postel se malinko zhoupne, kdy\u017e se na ni posad\u00ed.  <\/div>\n
„Promi\u0148, tro\u0161ku mi to trvalo. Zabralo mi to d\u00e9le \u010dasu, ne\u017e jsem si myslel,“ sd\u011bl\u00ed mi d\u016fvod sv\u00e9ho pozdn\u00edho p\u0159\u00edchodu, j\u00e1 v\u0161ak jen zavrt\u00edm hlavou. Mnohem v\u00edc ne\u017e to m\u011b zaj\u00edm\u00e1 to, co mi cht\u011bl \u0159\u00edct. To, o \u010dem se mnou cht\u011bl mluvit.  <\/div>\n
„Cht\u011bl jsem ti \u0159\u00edct… tedy, sp\u00ed\u0161 jsem si s tebou cht\u011bl promluvit o n\u011b\u010dem velmi d\u016fle\u017eit\u00e9m,“ odml\u010d\u00ed se a pomalu vezme moji dla\u0148, aby ji mohl stisknout v t\u00e9 sv\u00e9. Usm\u011bji se a jen nedo\u010dkav\u011b a v duchu netrp\u011bliv\u011b o\u010dek\u00e1v\u00e1m jeho dal\u0161\u00ed slova. Vsad\u00edm se, \u017ee mu to d\u011bl\u00e1 ohromnou radost, kdy\u017e m\u011b takhle nap\u00edn\u00e1 a z\u00e1m\u011brn\u011b to oddaluje. Pokou\u0161\u00ed a dr\u00e1\u017ed\u00ed tak moji nekone\u010dn\u011b velkou zv\u011bdavost.  <\/div>\n
„Tak u\u017e m\u011b  nenap\u00ednej. \u0158ekni mi to,“ vyb\u00eddnu jej nedo\u010dkav\u00fdm hlasem a s \u00fasm\u011bvem \u010dek\u00e1m na ka\u017ed\u00e9 jeho slovo. Stiskne moji dla\u0148  v t\u00e9 sv\u00e9 a jen jemn\u011b, nesm\u011ble pohlad\u00ed h\u0159bet m\u00e9  ruky.  <\/div>\n
„Chci, abys znovu vid\u011bl, Bille.“  <\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaraead: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Bill:   Pootev\u0159u dve\u0159e pokoje a co nejti\u0161eji, t\u00e9m\u011b\u0159 po \u0161pi\u010dk\u00e1ch se jimi prot\u00e1hnu na chodbu, zv\u011bdav\u011b \u010dichaj\u00edc v\u016fni, kter\u00e1 mi v n\u011bkolika posledn\u00edch chv\u00edl\u00edch ji\u017e pon\u011bkolik\u00e1t\u00e9 p\u0159il\u00e9tla do nosu. Popojdu p\u00e1r kr\u016f\u010dk\u016f, popam\u011bti dlan\u011bmi vyhled\u00e1m z\u00e1bradl\u00ed a jen pomalu,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[358],"tags":[],"class_list":["post-9295","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-love-death"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9295","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9295"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9295\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9295"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9295"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9295"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}