{"id":931,"date":"2017-11-06T16:00:00","date_gmt":"2017-11-06T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=925"},"modified":"2017-11-06T16:00:00","modified_gmt":"2017-11-06T15:00:00","slug":"berlin-anonymous-15-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/11\/06\/berlin-anonymous-15-1-2\/","title":{"rendered":"Berlin, Anonymous 15. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Estricnina<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
M\u00e1\u0161 n\u011bco, d\u00edky \u010demu se m\u016f\u017ee\u0161 usm\u00edvat<\/strong><\/div>\n
\n

Pond\u011bl\u00ed 29. \u010dervna 2008<\/p><\/div>\n

19:25<\/div>\n
Odesl\u00e1no na adresu: TDeluxe89@yahoo.de<\/div>\n
<\/p>\n

Ahoj Tome… Jak se m\u00e1\u0161?<\/em><\/div>\n

Dneska jsem pro\u0161el kolem tv\u00e9ho pokoje… vypad\u00e1 p\u011bkn\u011b pr\u00e1zdn\u011b. Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee cel\u00fd d\u016fm se zd\u00e1 b\u00fdt pr\u00e1zdn\u00fd. Nev\u00edm, kde jsi, ale v\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 sv\u016fj laptop. Nikdy bez t\u00e9 v\u011bci nikam neodch\u00e1z\u00ed\u0161.<\/em><\/div>\n
Ani nev\u00edm, jestli tohle dostane\u0161, ale jsi chytr\u00fd kluk, Tome. Nejsp\u00ed\u0161 si n\u011bkde v pohodl\u00ed \u00b4u\u017e\u00edv\u00e1\u0161\u00b4, \u00b4poflakuje\u0161 se\u00b4, a nestar\u00e1\u0161 se na sv\u011bt\u011b v\u016fbec o nic. To je v pohod\u011b, Tome, jen chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee to je okay. Jsi mlad\u00fd a j\u00e1 to akceptuju.<\/em><\/div>\n
Je to teprve p\u011bt dn\u00ed, ale chyb\u00ed\u0161 mi. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u011b nen\u00e1vid\u00ed\u0161, a v\u00edm, \u017ee si mysl\u00ed\u0161, \u017ee j\u00e1 nen\u00e1vid\u00edm tebe, Tome, ale to nem\u016f\u017ee b\u00fdt d\u00e1l od pravdy. V\u00ed\u0161, v pr\u016fmyslu n\u00e1s u\u010d\u00ed lh\u00e1t, a lh\u00e1t dob\u0159e, a j\u00e1 h\u00e1d\u00e1m, \u017ee jsem si na to a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zvykl. Ty v\u011bci, kter\u00e9 jsem \u0159ekl… ty byly jako ty l\u017ei, kter\u00e9 jsem se nau\u010dil vytv\u00e1\u0159et, abych se pohnul d\u00e1l se \u0161pinav\u00fdm obchodem. Nebyla v nich \u017e\u00e1dn\u00e1 pravda, chlap\u010de. Jen jsem cht\u011bl, abys to v\u011bd\u011bl.<\/em><\/div>\n
A\u0165 u\u017e jsi kdekoliv, na tak dlouhou dobu, jakou jen chce\u0161 b\u00fdt pry\u010d, hlavn\u011b na sebe d\u00e1vej pozor. Te\u010f u\u017e jsi dosp\u011bl\u00fd, a j\u00e1 ti v\u011b\u0159\u00edm, Tomasi. M\u00e1\u0161 stejnou kur\u00e1\u017e jako tv\u016fj sta\u0159\u00edk.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Jen v\u011bz, \u017ee mi chyb\u00ed\u0161. U\u017e te\u010f mi chyb\u00ed\u0161, synu.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

***<\/strong><\/em><\/div>\n

\n

P\u00e1tek 7. prosince 2008<\/p><\/div>\n

23:47<\/div>\n
Odesl\u00e1no na adresu: TDeluxe89@yahoo.de<\/div>\n
<\/p>\n

Doneslo se ke mn\u011b, \u017ee brzy pl\u00e1nuje\u0161 odcestovat do Ameriky, jo? M\u00e1\u0161 pr\u00fd s sebou toho kluka, Georga, rozj\u00ed\u017ed\u00edte kapelu, a n\u011bco o tom, \u017ee bude\u0161 proh\u00e1n\u011bt sukn\u011b, jakmile budete slavn\u00ed. Tv\u016fj bratranec Brendon nen\u00ed v\u017edycky ten nejjasn\u011bj\u0161\u00ed zdroj, ale rozhodn\u011b to zn\u00ed hodn\u011b jako ty, Tomasi.<\/em><\/div>\n

V\u00ed\u0161, p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm nad t\u00edm, \u017ee brzy p\u016fjdu do d\u016fchodu. V posledn\u00ed dob\u011b nejsem v t\u00e9 nejlep\u0161\u00ed form\u011b, ale h\u00e1d\u00e1m, \u017ee to se prost\u011b st\u00e1v\u00e1, kdy\u017e za\u010dne\u0161 st\u00e1rnout. St\u00e1rnut\u00ed nen\u00ed \u0161patn\u00e1 v\u011bc, Tome, ale m\u016f\u017ee\u0161 mi sl\u00edbit, \u017ee ty nikdy nezest\u00e1rne\u0161? Nech to st\u00e1rnut\u00ed na mn\u011b, ty prost\u011b \u017eij nav\u017edy mlad\u00fd a nech m\u011b, abych se o tebe postaral. \u017d\u00e1d\u00e1m to po tob\u011b u\u017e od tv\u00fdch prvn\u00edch kr\u016f\u010dk\u016f nap\u0159\u00ed\u010d na\u0161\u00edm ob\u00fdvac\u00edm pokojem, ale tys nikdy nebyl ten, kdo by poslouchal, co mu takov\u00fd star\u00fd mu\u017e jako j\u00e1 \u0159\u00edk\u00e1. Nez\u00e1visl\u00fd. Trochu neopatrn\u00fd, ale siln\u00fd.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

V\u00edm, \u017ee o tom nerad sly\u0161\u00ed\u0161, ale po\u0159\u00e1d jsem tv\u016fj otec, tak\u017ee m\u00e1m zatracen\u011b pr\u00e1vo ti \u0159\u00edct, aby ses posadil na zadek a nastra\u017eil u\u0161i. Ob\u010das takhle r\u00e1d mluv\u00edm se psem. Naslouch\u00e1 \u010dasto daleko l\u00e9pe ne\u017e ty, a to je to, \u010d\u00edm pohrd\u00e1m \u00fapln\u011b nejv\u00edce. Nem\u016f\u017eu se s n\u00edm dostat do k\u0159\u00ed\u017eku, ne tak, jako m\u016f\u017eu s tebou. Jednodu\u0161e tam nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 v\u00fdzva, a v\u0161ichni skute\u010dn\u00ed mu\u017ei miluj\u00ed dobrou v\u00fdzvu.<\/em><\/div>\n

U\u017e nejsem tak s\u00e1m, i kdy\u017e ty jsi ode\u0161el. Na\u0161el jsem si jednu d\u00e1mu, a p\u0159esn\u011b vid\u00edm, jak te\u010f protahuje\u0161 obli\u010dej, ale… m\u00e1m Jelanu opravdu r\u00e1d. Ona je jin\u00e1, Tomasi, a za\u010d\u00edn\u00e1 mi p\u0159ipadat velmi speci\u00e1ln\u00ed. Mysl\u00edm, \u017ee by se ti taky l\u00edbila. Vypr\u00e1v\u00edm jim p\u0159\u00edb\u011bhy o dobr\u00fdch \u010dasech. Oh, m\u00e1 jednu mali\u010dkou, osmiletou, a je to ta nejslad\u0161\u00ed mal\u00e1 v\u011bc, kterou jsem kdy vid\u011bl od chv\u00edle, kdys byl v tom v\u011bku ty, chlap\u010de. Trochu mi t\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1, Tome, je tak tich\u00e1, ale tak chytr\u00e1. Ani si nepamatuju, kdy ses ty nakonec proboural z t\u00e9 sv\u00e9 ulity, dosp\u011bl jsi a zm\u011bnil n\u011bco pozoruhodn\u00e9ho.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Dr\u017e\u00edm ji za jej\u00ed mal\u00e9 ruce a ona mi naslouch\u00e1, naslouch\u00e1 vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o tob\u011b, tv\u00e9 matce, o v\u0161ech t\u011bch dobr\u00fdch chv\u00edl\u00edch, kter\u00e9 jsme spolu za\u017eili. \u0158ekl jsem j\u00ed o tom, jak ti bylo \u0161patn\u011b, proto\u017ee jsi byl a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 vyd\u011b\u0161en\u00fd postavit se v prvn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b p\u0159ed celou t\u0159\u00eddu a n\u011bco \u0159\u00edct, a jak jsi odm\u00edtl j\u00edt, pokud s tebou nep\u016fjde Teddy. Douf\u00e1m, \u017ee za to nejsi p\u0159\u00edli\u0161 na\u0161tvan\u00fd, ale Elsa, tak se jmenuje, u\u017e nem\u011bla \u017e\u00e1dn\u00e9 probl\u00e9my, jakmile sly\u0161ela, \u017ee ty jsi sv\u016fj strach p\u0159ekonal. Mysl\u00edm si, \u017ee sv\u00fdm zp\u016fsobem u\u017e k tob\u011b vzhl\u00ed\u017e\u00ed, Tome.<\/em><\/div>\n

U\u017e je to p\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f, ale st\u00e1le mi chyb\u00ed\u0161, synu.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\n

***<\/strong><\/em><\/div>\n
\n

Sobota 10. kv\u011btna 2009<\/p><\/div>\n

1:02<\/div>\n
Odesl\u00e1no na adresu: TDeluxe89@yahoo.de<\/div>\n
<\/p>\n

Nev\u00edm, jestli jsi dostal m\u00e9 minul\u00e9 emaily, ale za\u010d\u00edn\u00e1m ve sv\u00e9m srdci v\u011b\u0159it, \u017ee ano.<\/em><\/div>\n

Tak\u017ee mo\u017en\u00e1 jsem a\u017e trochu p\u0159\u00edli\u0161 pln\u00fd nad\u011bje, ale mu\u017e se m\u016f\u017ee spolehnout jen s\u00e1m na sebe. Na v\u0161e, co m\u00e1m ve sv\u00e9 mysli, synu.<\/em><\/div>\n
P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee jsi na m\u011b st\u00e1le na\u0161tvan\u00fd, Tomasi, ale nebudu se omlouvat. C\u00edt\u00edm l\u00edtost, ale nikdy se neomlouv\u00e1m. Dostate\u010dn\u00fdm trestem je to, \u017ee na tebe ka\u017ed\u00fd den mysl\u00edm a douf\u00e1m, \u017ee nach\u00e1z\u00ed\u0161 svou cestu. Jsi m\u016fj syn, jsi Kaulitz; tak\u017ee zatracen\u011b ur\u010dit\u011b ano.<\/em><\/div>\n
U\u017e jsme t\u00e9m\u011b\u0159 dokon\u010dili cel\u00fd okruh, a j\u00e1 st\u00e1le \u010dek\u00e1m na to, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed\u0161 dom\u016f. Rozum\u00edm, nejsp\u00ed\u0161 jsi pr\u00e1v\u011b na dosah toho, abys dostal za mo\u0159em nahr\u00e1vac\u00ed smlouvu. Je to jen takov\u00fd pocit, kter\u00fd jsem p\u0159ed p\u00e1r dny m\u011bl. Slib mi, \u017ee a\u017e ji podep\u00ed\u0161e\u0161, ud\u011bl\u00e1\u0161 turn\u00e9 po N\u011bmecku. Nikdy bys nem\u011bl zapomenout na to, odkud poch\u00e1z\u00ed\u0161, a vzd\u00e1t n\u011bjak\u00fd respekt zemi, kter\u00e1 t\u011b vychovala.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Ofici\u00e1ln\u011b jsem odstoupil ze spole\u010dnosti, Tome. \u010cekal jsi to, to se vsad\u00edm. Bystr\u00fd, bystr\u00fd kluk. Str\u00e1vil jsem 23 let vyr\u00e1b\u011bn\u00edm kytar, a dalo mi to hodn\u011b, a tak\u00e9 mi to toho hodn\u011b vzalo. Ned\u00e1vno jsem dokon\u010dil v\u00fdrobu t\u00e9 nejlep\u0161\u00ed, ru\u010dn\u011b d\u011blan\u00e9 kytary, jakou jsem kdy vyrobil. Miloval bys ji, Tomasi, opravdu ano… je stra\u0161n\u011b podobn\u00e1 tv\u00e9 prvn\u00ed kyta\u0159e, a na jej\u00ed \u010dest jsem na jej\u00edm r\u00e1mu ud\u011blal vroubky na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b, kde sis ty od\u0159el tu svou, kdy\u017e ti bylo dev\u011bt. Lakuju ji, mluv\u00edm k n\u00ed, po celou dobu se kv\u016fli tomu usm\u00edv\u00e1m, a jestli se n\u011bkdy vr\u00e1t\u00ed\u0161 dom\u016f, Tome, byl bych r\u00e1d, kdybys ji m\u011bl.<\/em><\/div>\n

M\u016f\u017ee\u0161 se vr\u00e1tit do sv\u00e9ho star\u00e9ho pokoje, je po\u0159\u00e1d stejn\u00fd, jako kdy\u017e jsi ho opustil, a napsat novou p\u00edse\u0148. Moc r\u00e1d bych sly\u0161el, jak moc jsi dosp\u011bl. Byl bych r\u00e1d, kdybys n\u00e1m mohl znovu zahr\u00e1t, Tome… tv\u00e9 m\u00e1m\u011b a mn\u011b, pokud je to v po\u0159\u00e1dku.<\/em><\/div>\n
Je to u\u017e 11 m\u011bs\u00edc\u016f a kousek, a a\u010dkoliv bys mi nem\u011bl po\u0159\u00e1d tolik chyb\u011bt, tak chyb\u00ed\u0161, synu.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

***<\/strong><\/em><\/div>\n

\n

St\u0159eda 1. listopadu 2010<\/p><\/div>\n

5:39<\/div>\n
Odesl\u00e1no na adresu: TDeluxe89@yahoo.de<\/div>\n
<\/p>\n

Je to u\u017e dlouh\u00e1 doba, ale na\u0161el jsem si minutku, abych t\u011b zkontroloval. Nejsp\u00ed\u0161 spousty, spousty minut, ale to by bylo k n\u011b\u010demu pouze v p\u0159\u00edpad\u011b, kdybys byl tady. Nyn\u00ed u\u017e p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm trochu m\u00e9n\u011b ne\u017e d\u0159\u00edv nad t\u00edm, kde pr\u00e1v\u011b te\u010f jsi, ale ne naschv\u00e1l. Ne, jen st\u00e1rnu rychleji, ne\u017e jsem si myslel, to je v\u0161echno. K n\u00e1m starou\u0161\u016fm se to nen\u00e1padn\u011b pl\u00ed\u017e\u00ed, ale ty nezest\u00e1rne\u0161.<\/em><\/div>\n

Tomasi… P\u0159\u00e1l bych si, abys tyhle zpr\u00e1vy vid\u011bl. Vypni ten filtr, Tome, vzpome\u0148 si, \u017ee ho m\u00e1\u0161 zapnut\u00fd, a vypni ho. Nemus\u00ed\u0161 mi odpov\u00eddat, jen si p\u0159eju, abys je \u010detl.<\/em><\/div>\n
Ud\u011blal jsem spoustu \u0161patn\u00e9ho, Tome. Tv\u00e1 matka je pry\u010d, ty jsi pry\u010d… N\u011bkter\u00e9 dny je t\u011b\u017e\u0161\u00ed se s t\u00edm vyrovnat, ale s Jelanou a Elsou nejsem tak s\u00e1m.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

\u017dij nav\u017edy, Tome, a nah\u00e1n\u011bj sv\u00e9 sny. Najdi l\u00e1sku a nezapome\u0148 milovat; neud\u011blej ty stejn\u00e9 chyby jako tv\u016fj nedokonal\u00fd otec. Uka\u017e sv\u00e9 l\u00e1sce, \u017ee pro tebe znamen\u00e1 cel\u00fd sv\u011bt, dok\u00e1\u017ee ti proklouznout mezi prsty tak rychle a tak jednodu\u0161e.<\/em><\/div>\n

Jsi dobr\u00fd \u010dlov\u011bk, a dobr\u00fd syn. V\u017edycky si pamatuj, \u017ee bez ohledu na to, co nakonec bude\u0161 d\u011blat, v\u017edy na tebe budu py\u0161n\u00fd.<\/em><\/div>\n
U\u017e je to v\u00edce ne\u017e dva roky. Ka\u017ed\u00fd ve\u010der sed\u00edm v tom velk\u00e9m k\u0159esle vedle dve\u0159\u00ed a \u010dek\u00e1m na tebe, a\u017e p\u0159ijde\u0161 dom\u016f. V\u011b\u0159\u00edm tomu, \u017ee p\u0159ijde\u0161, Tomasi. V\u011b\u0159\u00edm tomu, proto\u017ee mi chyb\u00ed\u0161 v\u00edc, ne\u017e dok\u00e1\u017eu pochopit.<\/em><\/div>\n
\u017dij v\u011b\u010dn\u011b; to je v\u0161e, co po tob\u011b \u017e\u00e1d\u00e1m, m\u016fj nejdra\u017e\u0161\u00ed synu.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

***<\/strong><\/em><\/div>\n

\n

Bill st\u00e1l p\u0159esn\u011b uprost\u0159ed chodn\u00edku, ruce m\u011bl zabo\u0159eny v kaps\u00e1ch kab\u00e1tu a kousav\u00fd zimn\u00ed v\u00edtr jej \u0161lehal do tv\u00e1\u0159\u00ed. Zhluboka vydechl nosem a sna\u017eil se nedovolit vyhl\u00eddce na to, jak u\u017e do centra po skon\u010den\u00ed druh\u00e9ho \u010dtvrtlet\u00ed nevkro\u010d\u00ed, aby jej pohltila. S n\u011bkter\u00fdmi d\u011btmi pracoval u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 dva roky, vychutn\u00e1val si v\u0161echno to dobr\u00e9 i \u0161patn\u00e9 na vyu\u010dov\u00e1n\u00ed hudby. Jednoho dne cht\u011bl b\u00fdt profesion\u00e1lem na pln\u00fd \u00favazek, ale v\u00edce ne\u017e to, cht\u011bl udr\u017eet na\u017eivu tradici starom\u00f3dn\u00edho osobn\u00edho vyu\u010dov\u00e1n\u00ed. Miloval tu unik\u00e1tn\u00ed atmosf\u00e9ru centra a generacemi p\u0159ed\u00e1van\u00e9 zku\u0161enosti, ty mal\u00e9 t\u0159\u00eddy a \u017e\u00e1dn\u00e1 p\u0159ehnan\u00e1 o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed jak ze stran student\u016f, tak i u\u010ditel\u016f. M\u011blo to sv\u00e9 mouchy, ale rozhodn\u011b to byl jejich komunitn\u00ed domov um\u011bn\u00ed.<\/p><\/div>\n

Zamra\u010dil se, ne\u017e si znechucen\u011b odfrknul nad barevn\u00fdm pap\u00edrem p\u0159ilepen\u00fdm z vnit\u0159n\u00ed strany okna. To pitom\u00e9 upozorn\u011bn\u00ed, o kter\u00e9m doufal, \u017ee jej nikdy nebude muset vid\u011bt.<\/div>\n
\n

„Poj\u010fme si prost\u011b d\u00e1t kafe, Bille. Nesn\u00e1\u0161en\u00ed kusu pap\u00edru nic nevy\u0159e\u0161\u00ed.“ Gustav Billa lehce poklepal po rameni, a Bill jeho ruku pobou\u0159en\u011b set\u0159epal.<\/p><\/div>\n

„To pochybn\u00e9 studio je odsud jen p\u016fl bloku. Ani se na n\u011bj nechci pod\u00edvat.“<\/div>\n
„Nebu\u010f hloup\u00fd,“ vlo\u017eila se do toho Felicia a zatahala Billa za pa\u017ei. „Kafe ti ud\u011bl\u00e1 dob\u0159e. Bylo to dlouh\u00fdch p\u00e1r dn\u00ed.“<\/div>\n
Bill se nakonec podvolil, mra\u010dil se a nech\u00e1val se Felici\u00ed v\u00e9st s Gustavem hned za nimi. Av\u0161ak bolest v srdci jej nenech\u00e1vala o samot\u011b, a v\u0161echno, co cht\u011bl, bylo p\u0159itulit se k n\u011bkomu a le\u017eet, dokud se v\u0161echno nebude zd\u00e1t lep\u0161\u00ed. Cht\u011bl Toma.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 dokonce plivat na plak\u00e1ty, jestli chce\u0161. Maj\u00ed vyv\u011b\u0161enou hromadu nov\u00fdch. S n\u011bjakou star\u0161\u00ed blonckou s t\u011bma nejfale\u0161n\u011bj\u0161\u00edma kozama, kter\u00e1 p\u0159edst\u00edr\u00e1, \u017ee je rockov\u00e1 hv\u011bzda,“ bl\u00e1bolila Felicia \u017eiv\u011b a pohupovala jejich pa\u017eemi, zat\u00edmco sch\u00e1zeli po ulici.<\/div>\n
„To definitivn\u011b v\u0161echno vy\u0159e\u0161\u00ed,“ podotkl Gustav lehce a poupravil si br\u00fdle. Felicia prudce oto\u010dila hlavou a pl\u00e1cla jej do pa\u017ee s p\u0159edst\u00edran\u00fdm frustruj\u00edc\u00edm zak\u0148our\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
Gustav se na ni jen pousm\u00e1l a ona ud\u011blala to sam\u00e9, trochu d\u00e9le podr\u017eela jeho pohled, ne\u017e navr\u00e1tila svou pozornost k Billovi. Byl to ten druh v\u011bci, kter\u00e9 by si okam\u017eit\u011b v\u0161iml, ale kdy\u017e se na n\u011bj zp\u00e1tky pod\u00edvala, jeho o\u010di byly zachmu\u0159en\u00e9 a zam\u011b\u0159en\u00e9 kup\u0159edu.<\/div>\n
\n

Soucitn\u011b zabroukala, kdy\u017e zahnuli za roh, a pohladila jej po pa\u017ei. „Awww, drahou\u0161ku, dokonce jeden i strhneme, jestli chce\u0161. T\u0159eba v\u0161echny, \u017ee Gusti?“<\/p><\/div>\n

„P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee m\u016f\u017eu risknout zat\u010den\u00ed pro ni\u010den\u00ed ciz\u00edho majetku pouze pro tebe, princezno.“<\/div>\n
Billovi se poda\u0159ilo jen minim\u00e1ln\u011b zkroutit koutky \u00fast vzh\u016fru, a zamumlal: „Miluju v\u00e1s, lidi, ale v rozveselov\u00e1n\u00ed jin\u00fdch stoj\u00edte za prd.“<\/div>\n
Gustav s Felici\u00ed si oba unisono hlasit\u011b odfrkli. „Je mi l\u00edto, zaplatil sis za tuto slu\u017ebu?“ Zeptala se Felicia s p\u0159edst\u00edran\u00fdm pov\u00fd\u0161en\u00fdm hlasem a nakr\u010dila nos, zat\u00edmco se bl\u00ed\u017eili k hlavn\u00edmu \u00fast\u0159ed\u00ed Sterne Musik. Bill neodpov\u011bd\u011bl, na jeho tv\u00e1\u0159 se vr\u00e1tilo to nejhlub\u0161\u00ed zamra\u010den\u00ed.<\/div>\n
Kr\u00e1\u010deli pod\u00e9l star\u00fdch cihlov\u00fdch zd\u00ed toho nov\u00e9ho m\u00edsta, a nakonec se zastavili p\u0159ed zna\u010dn\u00fdmi plak\u00e1ty rozv\u011b\u0161en\u00fdmi po venkovn\u00edch zdech. Felicia vyh\u00e1kla ruku z Billovy pa\u017ee a narovnala se. Upravila si sv\u00e9 klapky na u\u0161i a pozvedla bradu vzh\u016fru, jak se sna\u017eila vypadat bezchybn\u011b p\u0159ed plak\u00e1ty, kter\u00e9 byly vy\u0161\u0161\u00ed ne\u017e ona sama.<\/div>\n
„Tys… cht\u011bla strhnout tyhle?“ Zeptal se Gustav, jeho hlas byl klidn\u00fd, ale s lehce ned\u016fv\u011b\u0159ivou intonac\u00ed.<\/div>\n
„No… jo. Nejsou zase tak velk\u00e9,“ odpov\u011bd\u011bla a p\u0159imhou\u0159ila na plak\u00e1t o\u010di.<\/div>\n
„Lisho… hlava t\u00e9 \u017eensk\u00e9 je asi ve velikosti tv\u00e9ho t\u011bla… od hlavy a\u017e k pat\u011b,“ dodal Bill pomalu a s obavami, zat\u00edmco tak\u00e9 studoval plak\u00e1ty.<\/div>\n
Felicia se oto\u010dila k ob\u011bma mu\u017e\u016fm s p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b nezaujat\u00fdm v\u00fdrazem. Nat\u00e1hla se do sv\u00e9 kabelky a chv\u00edli hledala, ne\u017e vylovila tlust\u00fd \u010dern\u00fd permanentn\u00ed fix. Triumf\u00e1ln\u011b ho zvedla do vzduchu. „Jak mysl\u00edte, kluci, vy jste takov\u00e9 b\u00e1bovky. Tu p\u00e1rty za\u010dnu j\u00e1.“<\/div>\n
\n

Zd\u00e1nliv\u011b nevyvedena z m\u00edry zv\u011bdav\u00fdmi pohledy ve\u010dern\u00edch kolemjdouc\u00edch zam\u00ed\u0159ila ke st\u0159edu plak\u00e1tu a otev\u0159ela fix, ne\u017e za\u010dala rychle kreslit po cel\u00e9m tom obrovsk\u00e9m obli\u010deji. Dychtiv\u011b za\u010dala pracovat na o\u0161kliv\u00e9m kn\u00edru, a nezapomn\u011bla ani na te\u010dky strni\u0161t\u011b po cel\u00e9m obli\u010deji t\u00e9 kr\u00e1sn\u00e9 d\u00edvky.<\/p><\/div>\n

Bill se pod\u00edval na Gustava, kter\u00fd jen pokr\u010dil rameny a zazubil se na n\u011bj. Gustav beze slova p\u0159e\u0161el k plak\u00e1tu vedle Felicie a ohmat\u00e1val okraje, aby na\u0161el trhac\u00ed bod.<\/div>\n
A tak mu Bill pomohl.<\/div>\n
Sv\u00fdmi nehty byl schopn\u00fd naj\u00edt dobr\u00fd za\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed bod a dloubal do n\u011bj, dokud nedok\u00e1zal odtrhnout prou\u017eek nap\u0159\u00ed\u010d celou \u0161\u00ed\u0159\u00ed plak\u00e1tu. Vznikla t\u00edm velk\u00e1 d\u00edra uprost\u0159ed obli\u010deje nejnov\u011bj\u0161\u00edho p\u0159\u00edr\u016fstku Sterne Musik, a Bill se poprv\u00e9 za dlouhou dobu hlasit\u011b rozhih\u0148al.<\/div>\n
Pokra\u010dovali ve sv\u00e9 pouze lehce krimin\u00e1ln\u00ed \u010dinnosti je\u0161t\u011b n\u011bjakou chv\u00edli, a k jejich nejv\u011bt\u0161\u00edmu p\u0159ekvapen\u00ed nebyli zastaveni ani k nim nebylo promluveno \u017e\u00e1dnou proch\u00e1zej\u00edc\u00ed nebo d\u00edvaj\u00edc\u00ed se osobou, zat\u00edmco na cel\u00e9 st\u011bn\u011b d\u011blali velk\u00fd bordel.<\/div>\n
\n

„My budeme m\u00edt takov\u00fd pr\u016f\u0161vih,“ rozesm\u00e1la se Felicia asi po deseti minut\u00e1ch znetvo\u0159ov\u00e1n\u00ed obli\u010deje p\u0159ed sebou, a navzdory sv\u00fdm slov\u016fm vypadala zcela uvoln\u011bn\u011b.<\/p><\/div>\n

„Tady, Bille,“ \u0159ekl Gustav a zvedl velk\u00fd kus, na kter\u00e9m byly \u017eeniny o\u010di. V prav\u00e9m horn\u00edm r\u016f\u017eku se dala p\u0159e\u010d\u00edst v\u011bt\u0161ina z n\u00e1pisu \u00b4revoluce v hudb\u011b\u00b4, a Bill zavr\u010del. Gustav hodil pap\u00edr na zem a za\u010dal po n\u011bm dupat jako frustrovan\u00e9 d\u00edt\u011b, ne\u017e na n\u011bj poslal jasnou a rychlou d\u00e1vku slin.<\/div>\n
Bill to fascinovan\u011b a z\u00e1rove\u0148 pochvaln\u011b sledoval. Gustav mu pokynul, aby ud\u011blal to sam\u00e9, ale Bill zavrt\u011bl hlavou. „To je tak oplzl\u00e9,“ zabru\u010del. Gustav proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Nen\u00e1vid\u00ed\u0161 je, nebo ne? Oni jsou d\u016fvodem \u010d\u00edslo jedna, pro\u010d jsme od kv\u011btna bez pr\u00e1ce, pokud ti m\u016f\u017eu p\u0159ipomenout.“<\/div>\n
Billovi se vztekle zablesklo v o\u010d\u00edch. „Ts, jsem chlap,“ potvrdil si nahlas atypicky hlubok\u00fdm hlasem a poupravil si kalhoty a bundu. P\u0159ik\u00fdvl a obsc\u00e9nn\u011b si odka\u0161lal, p\u0159ipraven\u00fd zhluboka plivnout chuchvalec slin na celou tu tv\u00e1\u0159, aby to dostal ze sv\u00e9ho syst\u00e9mu.<\/div>\n
Felicia se v pozad\u00ed zahih\u0148ala, ale on j\u00ed nev\u011bnoval pozornost, zat\u00edmco sb\u00edral sliny. Nebylo pot\u0159eba dr\u017eet se zp\u00e1tky, a a\u010dkoliv m\u011bl Gustav pravdu, \u017ee se t\u00edm v\u016fbec nic nevy\u0159e\u0161\u00ed, aspo\u0148 se on s\u00e1m bude c\u00edtit l\u00e9pe. Jen o tro\u0161ku, ale bude. Nem\u011bl s takov\u00fdm aktem zku\u0161enosti, ale byl ochotn\u00fd to zkusit, a tak plivl.<\/div>\n
\n

A ze dve\u0159\u00ed vy\u0161el Tom, s plak\u00e1tovou d\u00edvkou v pat\u00e1ch.<\/p><\/div>\n

\n

Bill ztratil svou hybnou s\u00edlu a pokusil se vs\u00e1t to zp\u011bt, a\u010dkoliv mu sliny ji\u017e rebelantsky st\u00e9kaly dol\u016f po brad\u011b.<\/p><\/div>\n

Felicia zalapala po dechu a Bill se rychle narovnal, Tomovy o\u010di byly v m\u017eiku na n\u011bm. Odpov\u011bd\u011bl mu zd\u011b\u0161en\u00fdm v\u00fdrazem, tv\u00e1\u0159e mu rozpaky z\u010dervenaly a obo\u010d\u00ed se mu sev\u0159elo nap\u011bt\u00edm.<\/div>\n
„Co to, k \u010dertu, tohle v\u0161echno je?“ P\u0159eru\u0161ilo ticho mezi ob\u011bma skupinkami k\u0148ourav\u00e9 zapi\u0161t\u011bn\u00ed. T\u0159i pachatel\u00e9 na ni p\u0159ekvapen\u011b zamrkali, rychle je zas\u00e1hlo uv\u011bdom\u011bn\u00ed, \u017ee se d\u00edvaj\u00ed na tv\u00e1\u0159, kterou pr\u00e1v\u011b znesv\u011btili.<\/div>\n
„My… my jsme zrovna na odchodu,“ pronesla Felicia rychle a hlasit\u011b, popadla sv\u00e9 dva p\u0159\u00e1tele za pa\u017ee a sna\u017eila se je oba odt\u00e1hnout dol\u016f ulic\u00ed.<\/div>\n
„Er… do prdele.“ Gustav se oto\u010dil a okam\u017eit\u011b ji n\u00e1sledoval, ale Bill nap\u016fl klop\u00fdtal pozadu, jak m\u011bl o\u010di st\u00e1le zam\u011b\u0159en\u00e9 na Toma. On nemohl – To by neud\u011blal<\/em>… Nep\u0159eru\u0161il o\u010dn\u00ed kontakt, dokud nep\u0159e\u0161li k\u0159i\u017eovatku, kde st\u00e1la jejich obl\u00edben\u00e1 kav\u00e1rna.<\/div>\n
Nahrnuli se do kav\u00e1rny a okam\u017eit\u011b se vydali k pr\u00e1zdn\u00e9mu stolu. Felicia a Gustav dosedli na pr\u00e1zdnou lavici, ale Bill si dal na \u010das, ne\u017e se do\u0161oural do zadn\u00ed \u010d\u00e1sti kav\u00e1rny. Vklouzl na pr\u00e1zdnou lavici naproti nim a ani se neobt\u011b\u017eoval sundat si kab\u00e1t.<\/div>\n
\n

„Do prdele,“ zopakoval Gustav, jakmile se v\u0161ichni usadili, a d\u00edval se na sv\u00e9 p\u0159\u00e1tele s vykulen\u00fdma o\u010dima.<\/p><\/div>\n

„Jo,“ souhlasila Felicia podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b. Vyt\u00e1hla ze stoj\u00e1nku n\u011bkolik ubrousk\u016f a podala je Billovi. „Zlato, m\u00e1\u0161, ehm… tady n\u011bco,“ ud\u011blala gesto ke sv\u00e9 brad\u011b, a\u010dkoliv m\u011bla pocit, \u017ee ji v\u016fbec nevn\u00edm\u00e1.<\/div>\n
Bill zlostn\u011b mlaskl a ubrousky odhodil. Zvedl ruku, aby si bradu ut\u0159el do ruk\u00e1vu. „Co tam, ksakru, d\u011blal on?“<\/div>\n
\u017d\u00e1dn\u00fd z jeho p\u0159\u00e1tel hned neodpov\u011bd\u011bl, oba si mysleli to sam\u00e9. „Ta holka… ta z plak\u00e1tu, co to sakra je?“<\/div>\n
„Bille…“ Za\u010dala Felicia, ale nem\u011bla nic dal\u0161\u00edho, co by k tomu mohla \u0159\u00edct. Povzdechla si a zhroutila se proti op\u011bradlu, ne\u017e vzhl\u00e9dla ke Gustavovi pro pomoc.<\/div>\n
Gustav pouze zavrt\u011bl hlavou. „Ned\u011blej ukvapen\u00e9 z\u00e1v\u011bry,“ bylo v\u0161e, co moud\u0159e nab\u00eddl, ale Bill neposlouchal. Mlad\u0161\u00ed mu\u017e tam sed\u011bl s odm\u00edtnut\u00edm zobrazen\u00fdm ve tv\u00e1\u0159i a na\u0161tvan\u011b na\u0161pulen\u00fdmi rty, a Gustav uc\u00edtil pot\u0159ebu se tou situac\u00ed v\u00edce zab\u00fdvat. Vyt\u00e1hl sv\u016fj telefon a za\u010dal pod stolem ps\u00e1t zpr\u00e1vu, zat\u00edmco Felicia vyklouzla od stolu, aby objednala extra velk\u00e9 karamelov\u00e9 kafe, Billovo obl\u00edben\u00e9.<\/div>\n
\n

***<\/strong><\/div>\n

\n

Tom nyn\u00ed doma z\u00edral na sv\u016fj telefon. V okam\u017eiku, kdy se setkal s Billov\u00fdm pohledem p\u0159ed Sterne Musik s ReAnne v z\u00e1v\u011bsu, v\u011bd\u011bl, \u017ee dredat\u00fd mlad\u00edk by \u010demukoliv vy\u0159\u010den\u00e9mu d\u00e1val nulovou hodnotu. Bill nev\u011bd\u011bl, \u017ee se tu d\u00edvku zoufale sna\u017eil set\u0159\u00e1st, \u017ee j\u00ed n\u011bkolikr\u00e1t opakoval, \u017ee nic nen\u00ed jist\u00e9, zdvo\u0159ile odm\u00edtal jej\u00ed \u017e\u00e1dosti o to, aby spolu \u00b4za\u010dali formovat solidn\u00ed profesion\u00e1ln\u00ed vztah\u00b4, nyn\u00ed, kdy\u017e byli potencion\u00e1ln\u00ed kolegov\u00e9. V\u011bd\u011bl, \u017ee ho \u010dek\u00e1 spousta vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed, ale po posledn\u00ed p\u016flhodin\u011b esemeskov\u00e1n\u00ed n\u00e1sledovan\u00e9 kr\u00e1tk\u00fdm, ale pronikav\u00fdm telefon\u00e1tem, Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee je v hajzlu.<\/p><\/div>\n

Nebyl tam \u017e\u00e1dn\u00fd zp\u016fsob, jak by mohl v\u011bd\u011bt o tom, jak\u00fd m\u011bl Bill ke Sterne Musik odpor, ale m\u011bl docela dobrou p\u0159edstavu, jak se ohledn\u011b nejmenovan\u00e9 a pochybn\u00e9 spole\u010dnosti, kter\u00e1 p\u0159i\u0161la rozt\u0159\u00ed\u0161tit sv\u00e9ho \u00b4mal\u00e9ho bratra\u00b4, c\u00edtil Red.<\/em> Kdy\u017e si dal dv\u011b a dv\u011b dohromady… Tom v posledn\u00ed dob\u011b \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce jednodu\u0161e c\u00edtil pot\u0159ebu sv\u016fj \u017eivot nen\u00e1vid\u011bt.<\/div>\n
Sv\u011bdily jej prsty, aby napsal Redovi, n\u011bco si p\u0159e\u010detl, pokud nic od sv\u00e9ho kamar\u00e1da, ale prost\u011b tam nebyla \u017e\u00e1dn\u00e1 cesta okolo. Frustrovan\u011b pra\u0161til p\u011bst\u00ed do gau\u010de a odhodil z n\u011bj pr\u00e1zdnou krabi\u010dku od \u010daje, kterou nechal le\u017eet na pol\u0161t\u00e1\u0159i, kdy\u017e si na n\u00ed p\u00e1r noc\u00ed zp\u011bt \u010detl slo\u017een\u00ed, jako by to byla nejnov\u011bj\u0161\u00ed verze Bible.<\/div>\n
Z\u00edral na krabi\u010dku na podlaze, o\u010dima p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po kv\u011btinov\u00e9m vzorku po stran\u00e1ch.<\/div>\n
Jeho otec ud\u011blal roky a roky zp\u00e1tky fat\u00e1ln\u00ed chybu.<\/div>\n
\n

Jeden Bill\u016fv pohled Toma p\u0159inutil sv\u00e9 motivy zcela p\u0159ehodnotit. Dost\u00e1val to, co cht\u011bl, nebo ne? Pokud by se uk\u00e1zal na Silvestra p\u0159ed Billem, z\u00e1le\u017eelo by na tom? Pracovat pro Sterne Musik byla p\u0159\u00edle\u017eitost – vz\u00e1cn\u00e1, zlat\u00e1 \u0161ance, kter\u00e1 u\u017e mo\u017en\u00e1 nikdy znovu nep\u0159ijde.<\/p><\/div>\n

Pracovat pro zna\u010dku R-K. Classic a nakonec ji eventu\u00e1ln\u011b vlastnit, to byla zlat\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost i pro J\u00f6rga. Tomova matka cht\u011bla \u017e\u00edt skromn\u011b, cht\u011bla J\u00f6rga ka\u017ed\u00fd ve\u010der u ve\u010de\u0159e doma s rodinou, cht\u011bla, aby sd\u00edleli ka\u017ed\u00fd moment rostouc\u00edho Toma spole\u010dn\u011b.<\/div>\n
Tom si nemohl vzpomenout, kdy se z n\u011bj stal takov\u00fd m\u011bkkou\u0161. Opravdu si nepamatoval, \u017ee by se n\u011bkdy o n\u011bco tolik staral.<\/div>\n
Za p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f mohl b\u00fdt zp\u00e1tky na cest\u00e1ch, svobodn\u011b \u017e\u00edt a je\u0161t\u011b za to dost\u00e1vat zaplaceno. To byl ten p\u016fvodn\u00ed sen, Georg neGeorg, Amerika neAmerika, na hlavn\u00edm p\u00f3diu nebo jinde. Bill, no, Bill v tom p\u016fvodn\u00edm pl\u00e1nu nebyl.<\/div>\n
\n

Nem\u016f\u017eu se vr\u00e1tit dom\u016f, tati. Nem\u016f\u017eu j\u00edt zp\u00e1tky, ale m\u016f\u017eu j\u00edt kup\u0159edu. Jen abys v\u011bd\u011bl, chyb\u00ed\u0161 mi, a taky se z toho pou\u010d\u00edm.<\/p>\n

<\/em> autor: Estricnina<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Estricnina M\u00e1\u0161 n\u011bco, d\u00edky \u010demu se m\u016f\u017ee\u0161 usm\u00edvat Pond\u011bl\u00ed 29. \u010dervna 2008 19:25 Odesl\u00e1no na adresu: TDeluxe89@yahoo.de Ahoj Tome… Jak se m\u00e1\u0161? Dneska jsem pro\u0161el kolem tv\u00e9ho pokoje… vypad\u00e1 p\u011bkn\u011b pr\u00e1zdn\u011b. Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee cel\u00fd d\u016fm se zd\u00e1 b\u00fdt pr\u00e1zdn\u00fd. Nev\u00edm,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[675],"tags":[],"class_list":["post-931","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-berlin-anonymous"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/931","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=931"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/931\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=931"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=931"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=931"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}