{"id":9314,"date":"2011-02-19T18:00:00","date_gmt":"2011-02-19T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9291"},"modified":"2011-02-19T18:00:00","modified_gmt":"2011-02-19T17:00:00","slug":"i-m-all-you-need-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/02\/19\/i-m-all-you-need-1\/","title":{"rendered":"I’m all you need 1."},"content":{"rendered":"
autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Nep\u0159\u00edjemn\u00e9 slune\u010dn\u00ed paprsky pronikaly skrz zpola zata\u017een\u00e9 \u017ealuzie do d\u00edky slunci oran\u017eov\u011b nasv\u00edcen\u00e9ho pokoje. Lechtaly sp\u00edc\u00edho mlad\u00edka na \u0161pi\u010dce nosu a dot\u011brn\u011b se mu draly pod v\u00ed\u010dka. Kdo byl, aby jim mohl odol\u00e1vat a neprobudit se? Z\u0159ejm\u011b by musel m\u00edt n\u011bjak\u00e9 kouzeln\u00e9 schopnosti, aby byl schopn\u00fd je poslat k \u0161\u00edpku a d\u00e1l pokra\u010dovat ve sv\u00e9m divok\u00e9m sn\u011bn\u00ed. Ka\u017edou noc to bylo stejn\u00e9, ty stejn\u00e9 sny, stejn\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy a stejn\u00fd konec.<\/div>\n
<\/div>\n
Bylo to pon\u011bkud frustruj\u00edc\u00ed; kdyby j\u00ed tak mohl vid\u011bt do tv\u00e1\u0159e, kdyby tak kone\u010dn\u011b mohl zjistit, komu pat\u0159\u00ed ten l\u00edbezn\u00fd medov\u00fd hlas. Hlas t\u00e9 osoby, kter\u00e1 se mu ka\u017edou noc drala do sn\u016f a necht\u011bla opustit jeho mysl. Bylo to jako proklet\u00ed, proklet\u00ed, kter\u00e9ho se necht\u011bl zbavit, za \u017e\u00e1dnou cenu.<\/div>\n
<\/div>\n
Ve v\u011bku dvaceti t\u0159\u00ed let si st\u00e1le nebyl schopn\u00fd naj\u00edt partnerku. \u017d\u00e1dn\u00e1 nespl\u0148ovala jeho krit\u00e9ria, nebyl n\u00e1ro\u010dn\u00fd a vyb\u00edrav\u00fd, to ne, jen \u017e\u00e1dn\u00e1 z d\u00edvek z jeho okol\u00ed nebyla ta princezna, kterou si on vysnil\u2026<\/div>\n
\n
<\/div>\n
**<\/div>\n
<\/div>\n
„Barneyho dobr\u00e9 ku\u0159e, mohu v\u00e1m n\u011bco nab\u00eddnout?“ zeptal se Tom s nucen\u00fdm \u00fasm\u011bvem. Nen\u00e1vid\u011bl svoji pr\u00e1ci, pr\u00e1ci \u010d\u00ed\u0161n\u00edka a pokladn\u00edho ve fast-foodu nedaleko sv\u00e9ho domova. Posledn\u00ed dobou opravdu nech\u00e1pal, pro\u010d se tady vlastn\u011b nechal zam\u011bstnat. Jako vystudovan\u00e9ho fotografa ho nikde necht\u011bli na st\u00e1lo p\u0159ijmout, proto\u017ee podle nich nem\u011bl dostate\u010dnou praxi nebo v\u011bk na to, aby pro danou spole\u010dnost mohl pracovat, a tak si se sv\u00fdm \u0161pi\u010dkov\u00fdm fotoapar\u00e1tem fotil tak maxim\u00e1ln\u011b sv\u00e9 vypracovan\u00e9 t\u011blo, na kter\u00e9m makal t\u0159ikr\u00e1t t\u00fddn\u011b v m\u00edstn\u00ed posilovn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Podal p\u00e1novi jeho objedn\u00e1vku a povzdychl si, oto\u010dil se na \u010dlov\u011bka, kter\u00fd mu polo\u017eil ruku na rameno. „M\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt dom\u016f, Tome.“ Ozn\u00e1mila mu Candy, jeho spolupracovnice, a stoupla si na jeho m\u00edsto. Tom d\u011bkovn\u011b k\u00fdvnul a usm\u00e1l se, ode\u0161el dozadu.<\/div>\n
<\/div>\n
S radost\u00ed ze sebe st\u00e1hnul svou pracovn\u00ed uniformu, kter\u00e9 obsahovala i poni\u017euj\u00edc\u00ed \u017elutou k\u0161iltovku s kohout\u00edm h\u0159eb\u00ednkem. Obl\u00e9kl se do sv\u00e9ho voln\u00e9ho, o p\u00e1r \u010d\u00edsel v\u011bt\u0161\u00edho oble\u010den\u00ed a dlan\u00ed si p\u0159ejel p\u0159ed \u0161pinav\u00fdm zrcadlem po hlav\u011b, aby si zkontroloval sv\u00e9 nadev\u0161e milovan\u00e9 cornrows. Byl po dvan\u00e1cti hodinov\u00e9 sm\u011bn\u011b \u00fapln\u011b vycucan\u00fd a t\u011b\u0161il se dom\u016f na teplou sprchu a svou m\u011bkkou postel.<\/div>\n
<\/div>\n
Nacpal uniformu do sv\u00e9 ta\u0161ky, v\u0161echno schoulen\u00e9 do koule, sp\u011bchal, proto\u017ee tu necht\u011bl str\u00e1vit ani o vte\u0159inu v\u00edc, ne\u017e bylo nutno, hodil ta\u0161ku p\u0159es rameno a bez jak\u00e9hokoliv rozlou\u010den\u00ed vyrazil dom\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
\u0160el potemn\u011bl\u00fdmi uli\u010dkami m\u011bsta, ve kter\u00e9m bydlel, cestu znal u\u017e nazpam\u011b\u0165, tak\u017ee j\u00ed u\u017e nijak nev\u011bnoval pozornost. Chodil tudy ka\u017ed\u00fd den, den co den ty sam\u00e9 ulice, kter\u00e9 mu ub\u00edhaly pod teniskami, ta sam\u00e1 m\u00edsta, dokonce i stejn\u00ed lid\u00e9. Tom \u017eil velice stereotypn\u00ed \u017eivot a nebyl s n\u00edm moc spokojen\u00fd. Cht\u011bl za\u017e\u00edt n\u011bco nov\u00e9ho, n\u011bco velk\u00e9ho, n\u011bjak\u00e9 dobrodru\u017estv\u00ed. Toho se mu ale nedost\u00e1valo, proto\u017ee jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed rozpt\u00fdlen\u00ed bylo, kdy\u017e ob\u010das mohl nafotit p\u00e1r modelek nebo aut do n\u011bjak\u00e9ho \u010dasopisu, kter\u00fd mu za to stejn\u011b moc nezaplatil. P\u0159esn\u011bji \u0159e\u010deno, sl\u00edbili mu v\u017edycky ohromnou, nebo alespo\u0148 uspokojuj\u00edc\u00ed sumu pen\u011bz, a nakonec mu z toho nedali ani polovinu.<\/div>\n
<\/div>\n
Jak se tak proch\u00e1zel ulic\u00ed, zahnul ke sv\u00e9mu domu, ruku zabo\u0159il do hlubok\u00e9 kapsy kalhot, aby mohl vyndat kl\u00ed\u010de. Jak \u0161el a soust\u0159edil se na to, aby nezakopnul, zahl\u00eddl koutkem oka, jak se kolem n\u011bj n\u011bco mihlo, zastavil se a oto\u010dil se za t\u00edm, zmizelo to do temn\u00e9 uli\u010dky.<\/div>\n
<\/div>\n
Dobrodru\u017estv\u00ed. Bylo to prvn\u00ed, co Tomovi bliklo hlavou, narovnal si batoh na rameni, nechal kl\u00ed\u010de kl\u00ed\u010di a vydal se zjistit, co je ten z\u00e1hadn\u00fd objekt za\u010d. Zahnul do stejn\u00e9 uli\u010dky jako nezn\u00e1m\u00e9 t\u011bleso, ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f vp\u0159ed a o\u010di mu vm\u017eiku okam\u017eiku zahalilo b\u00edl\u00e9 oslepuj\u00edc\u00ed sv\u011btlo. Sv\u011btlo se k n\u011bmu za\u010dalo p\u0159ibli\u017eovat, jako by ho snad cht\u011blo pohltit. Tom byl v \u0161oku, mhou\u0159il o\u010di a sna\u017eil si je dlan\u00ed zast\u00ednit, couval p\u0159i tom dozadu, ale u\u017e bylo pozd\u011b. Posledn\u00ed v\u011bc, kterou si Tom pamatoval, byla nesnesiteln\u00e1 bolest hlavy a p\u00edsk\u00e1n\u00ed v u\u0161\u00edch.<\/div>\n
<\/div>\n
**<\/div>\n
<\/div>\n
Pr\u0161elo. De\u0161\u0165ov\u00e9 kapky, velikost\u00ed podobn\u00e9 ping-pongov\u00fdm m\u00ed\u010dk\u016fm, dopadaly na krajinu pod sebou. Dopadaly ale i na bezvl\u00e1dn\u00e9 t\u011blo, kter\u00e9 le\u017eelo vedle kamenn\u00e9 neudr\u017eovan\u00e9 cesty.<\/div>\n
<\/div>\n
Zpod kopyt b\u00edl\u00e9ho kon\u011b uskakovaly kam\u00ednky a bahno z mokr\u00e9 zem\u011b. Mlad\u00fd jezdec ne\u00fanavn\u011b pob\u00edzel b\u011blou\u0161e, aby p\u0159idal, pot\u0159eboval jet rychle, u\u017e te\u010f jel pozd\u011b na m\u00edsto smluven\u00e9 sch\u016fzky. Uh\u00e1n\u011bl, zahnul za zat\u00e1\u010dku a vtom spat\u0159il le\u017eet n\u011bco na zemi vedle cesty, mhou\u0159il na to sv\u00e9 zlatav\u00e9 o\u010di, a\u017e s v\u011bt\u0161\u00ed bl\u00edzkost\u00ed v tom \u010dernob\u00edl\u00e9m n\u011b\u010dem rozpoznal le\u017e\u00edc\u00ed t\u011blo \u010dlov\u011bka.<\/div>\n
<\/div>\n
Zastavil kon\u011b, popl\u00e1cal ho jemn\u011b po krku, n\u011bco mu po\u0161eptal a slezl z n\u011bj na zem. Dlouh\u00fdmi ladn\u00fdmi kroky do\u0161el k le\u017e\u00edc\u00edmu t\u011blu a sehnul se k n\u011bmu, nakr\u010dil \u010delo. Nech\u00e1pal, co to m\u00e1 ten \u010dlov\u011bk na sob\u011b za oble\u010den\u00ed, ur\u010dit\u011b musel poch\u00e1zet z n\u011bjak\u00e9 vzd\u00e1len\u00e9 ciz\u00ed zem\u011b a ten \u00fa\u010des taky nevypadla zdej\u0161\u00ed, m\u011bl dojem, \u017ee n\u011bco podobn\u00e9ho nosili voj\u00e1ci na severu. Klekl si k n\u011bmu na jedno koleno a opatrn\u011b s n\u00edm zat\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
<\/div>\n
Tom nespokojen\u011b zabru\u010del a nakr\u010dil nos, pomalu se probouzel ze sp\u00e1nku k \u017eivotu. Za\u010d\u00ednal si uv\u011bdomovat, \u017ee ho do obli\u010deje tla\u010d\u00ed ostr\u00e9 a tvrd\u00e9 kam\u00ednky. C\u00edtil, jak ho bolelo cel\u00e9 t\u011blo, c\u00edtil, jak m\u011bl ztuhl\u00e9 svaly, jako by ub\u011bhl marat\u00f3n. P\u0159i\u0161lo dal\u0161\u00ed jemn\u00e9 \u0161\u0165ouchnut\u00ed a Tom nesouhlasn\u011b svra\u0161til obo\u010d\u00ed. Otev\u0159el jedno oko a p\u0159ekvapen\u011b zamrkal na to, co vid\u011bl.<\/div>\n
<\/div>\n
Koukaly na n\u011bj dv\u011b medov\u011b zlat\u00e9 o\u010di. Zam\u017eoural a zvedl se na lokty, po\u0159\u00e1d udiven\u011b koukal na stvo\u0159en\u00ed zahalen\u00e9 v k\u00e1pi, kter\u00e9 se kr\u010dilo p\u0159ed jeho obli\u010dejem. Ten \u010dlov\u011bk m\u011bl na sob\u011b k\u00e1pi jak z n\u011bjak\u00e9ho historick\u00e9ho filmu, m\u011bl b\u00edlou ko\u0161ili, kterou p\u0159ekr\u00fdvala sv\u011btle hn\u011bd\u00e1 ko\u017een\u00e1 vesti\u010dka pro\u0161\u00edvan\u00e1 zlatem, kalhoty m\u011bl ze stejn\u00e9ho materi\u00e1lu jako vestu, ale byly tmav\u011b hn\u011bd\u00e9, na pase mu je dr\u017eel neuv\u011b\u0159iteln\u011b tenk\u00fd zlat\u00fd p\u00e1sek. Na noh\u00e1ch m\u011bl \u010dern\u00e9 koza\u010dky, kter\u00e9 mu sahaly a\u017e po kolena a na jedn\u00e9 m\u011bl p\u0159ipevn\u011bnou malou kudli\u010dku, to ale Tom ve tm\u011b nevid\u011bl, kdyby ano, tak by nejsp\u00ed\u0161 ut\u00edkal strachy, \u017ee ho nezn\u00e1m\u00fd \u010dlov\u011bk zabije. Znovu se mu pod\u00edval do obli\u010deje, nenach\u00e1zel slova, jako by se mu v\u0161echna zadrhla v krku a necht\u011bla postupovat d\u00e1l.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kde to, kde to sakra jsem?“ zeptal se Tom chraplav\u00fdm hlasem, kdy\u017e si v\u0161imnul, \u017ee je n\u011bkde na cest\u011b mezi loukou a lesem. Medov\u00e9 o\u010di na n\u011bj jen zamrkaly, stvo\u0159en\u00ed ml\u010delo, nakr\u010dilo ale mali\u010dko obo\u010d\u00ed, jako by mu snad nerozum\u011blo. „Rozum\u00ed\u0161 mi? Kde-jsem, huh?“ \u0159ekl, jako by mluvil s mimozem\u0161\u0165anem nebo n\u011bjak\u00fdm ment\u00e1ln\u011b zaostal\u00fdm.<\/div>\n
<\/div>\n
Stvo\u0159en\u00ed p\u0159ik\u00fdvlo. „A-Ano, ano\u2026“ zavrt\u011blo hlavou, jako by se cht\u011blo probrat z jak\u00e9hosi transu, ve kter\u00e9m se nach\u00e1zelo.<\/div>\n
<\/div>\n
„A kde jsem?“ zopakoval Tom svou ot\u00e1zku a nakr\u010dil nos, t\u011blo ho bolelo jako \u010dert. „Au\u2026“ promnul si kostr\u010d.<\/div>\n
<\/div>\n
„V Namidii,“ zamrkalo stvo\u0159en\u00ed a dalo si pramen havran\u00edch vlas\u016f za u\u0161i.<\/div>\n
<\/div>\n
V tu chv\u00edli to Tomovi docvaklo, p\u0159ekvapen\u011b koukal na osobu p\u0159ed sebou. Ten hlas, ten sametov\u011b medov\u00fd hlas, hlas, kter\u00fd zn\u011bl jako slavi\u010d\u00ed zp\u011bv, byl jako ta nejslad\u0161\u00ed melodie pro jeho u\u0161i. To byl on, ten hlas, kter\u00fd sl\u00fdch\u00e1val ve sv\u00fdch snech. Znamenalo to snad, \u017ee to byla jeho vysn\u011bn\u00e1 princezna? To by ale m\u011bla \u0161aty nebo ne?<\/div>\n
„Kde\u017ee?“ zamrkal Tom zmaten\u011b. To jm\u00e9no mu bylo pov\u011bdom\u00e9, jakoby ho u\u017e n\u011bkdy n\u011bkde sly\u0161el.<\/div>\n
<\/div>\n
„V Namidii\u2026“ zopakovalo stvo\u0159en\u00ed s podez\u0159ele \u0161pi\u010dat\u00fdma u\u0161ima.<\/div>\n
<\/div>\n
„V Namidii\u2026“ \u0159ekl nejist\u011b Tom, zamrkal p\u0159ekvapen\u011b. Tak se p\u0159eci jmenovala zem\u011b, kterou si jako mal\u00fd chlapec vymyslel. Zem\u011b, kde se v\u0161echny sny st\u00e1valy pravdou, kde se fantazii meze nekladou, kde dobro bojuje se zlem. Ze za\u010d\u00e1tku jen \u010dist\u011b poh\u00e1dkov\u00e1 zem\u011b pln\u00e1 kouzeln\u00fdch stvo\u0159en\u00ed a pir\u00e1t\u016f, ale s p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00edm v\u011bkem si Tom do sv\u00e9 poh\u00e1dkov\u00e9 zem\u011b p\u0159id\u00e1val ak\u010dn\u00ed hrdiny, zbran\u011b a zloduchy. „A\u2026 A ty jsi?“ zeptal se nejist\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Stvo\u0159en\u00ed se zasm\u00e1lo. „Ve va\u0161\u00ed \u0159e\u010di by to bylo n\u011bco jako Vilhelm nebo William\u2026“<\/div>\n
<\/div>\n
Tom znovu zmaten\u011b zamrkal, tak\u017ee to, co bylo p\u0159ed n\u00edm, nebyla princezna, ale n\u011bjak\u00fd\u2026 elf? Jm\u00e9nem William.<\/div>\n
<\/div>\n
„Oh!“ vysko\u010dil najednou chlapec na nohy. Vypadal vyd\u011b\u0161en\u011b. Tom se na n\u011bj pod\u00edval a zvedl se tak\u00e9 do stoje, usykl, v\u0161echno ho stra\u0161n\u011b bolelo. „Mus\u00edm jet,“ nasko\u010dil hbit\u011b na kon\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„A-Ale po\u010dkej!“ cupital za n\u00edm Tom „P\u0159eci m\u011b tu nem\u016f\u017ee\u0161 jen tak takhle nechat!“<\/div>\n
<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu?“ nakr\u010dil elf obo\u010d\u00ed. „\u010c\u00edm to?“ narovnal si na hlav\u011b k\u00e1pi.<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 pr\u0161\u00ed!“ sna\u017eil se Tom schovat pod tepl\u00e1kovou kapuci u\u017e takhle prom\u00e1\u010den\u00e9 mikiny.<\/div>\n
<\/div>\n
Elf si povzdychnul a posunul se na koni v\u00edc dop\u0159edu, pod\u00edval se na Toma, aby si vylezl za n\u011bj. Tom polknul, zbledl a s obt\u00ed\u017eemi se na b\u011blou\u0161e vy\u0161kr\u00e1bal. „Dr\u017e se pevn\u011b,“ houknul p\u0159es rameno a pob\u00eddl kon\u011b, aby vyrazil.<\/div>\n
<\/div>\n
**<\/div>\n
<\/div>\n
K\u016f\u0148 ut\u00edkal jako spla\u0161en\u00fd, kopyta klapala o kamennou cestu, ale sly\u0161et to d\u00edky de\u0161ti nebylo. Tom m\u011bl pocit, \u017ee um\u0159e, do u\u0161\u00ed mu bubnovaly de\u0161\u0165ov\u00e9 kapky, nar\u00e1\u017eely do jeho prok\u0159ehl\u00e9ho t\u011bla. Pevn\u011b se kolem pasu dr\u017eel nezn\u00e1m\u00e9ho elfa, kter\u00fd se zd\u00e1l, \u017ee mu toto stra\u0161liv\u00e9 po\u010das\u00ed v\u016fbec nevad\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Dr\u017e\u00ed\u0161 se?“ houknul William p\u0159es rameno a k\u016f\u0148 se rozjel je\u0161t\u011b rychleji. Tom p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
<\/div>\n
„A-Ano,“ vykoktal ze sebe rozt\u0159esen\u011b a p\u0159itiskl se na jeho k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo.<\/div>\n
<\/div>\n
„A jak se jmenuje\u0161, v\u00e1le\u010dn\u00edku?“ zv\u00fd\u0161il elf hlas je\u0161t\u011b v\u00edc, aby p\u0159ek\u0159i\u010del hluk, kter\u00fd vyd\u00e1valy de\u0161\u0165ov\u00e9 kapky a hromy.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tom\u2026“ hles mu do ucha p\u0159es k\u00e1pi.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tom? Jen Tom? V\u00e1le\u010dn\u00edk Tom?“<\/div>\n
<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. „Ano, jen Tom\u2026“<\/div>\n
<\/div>\n
Nezn\u00e1m\u00fd mali\u010dko p\u0159ik\u00fdvl a po zbytek cesty ml\u010del, neodpov\u00eddal na Tomovy ot\u00e1zky, kam \u017ee to vlastn\u011b jedou a co je za\u010d.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LilKatie Nep\u0159\u00edjemn\u00e9 slune\u010dn\u00ed paprsky pronikaly skrz zpola zata\u017een\u00e9 \u017ealuzie do d\u00edky slunci oran\u017eov\u011b nasv\u00edcen\u00e9ho pokoje. Lechtaly sp\u00edc\u00edho mlad\u00edka na \u0161pi\u010dce nosu a dot\u011brn\u011b se mu draly pod v\u00ed\u010dka. Kdo byl, aby jim mohl odol\u00e1vat a neprobudit se? Z\u0159ejm\u011b by musel m\u00edt<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[408],"tags":[],"class_list":["post-9314","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-i-m-all-you-need"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9314","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9314"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9314\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9314"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9314"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9314"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}