{"id":9345,"date":"2011-02-16T16:30:00","date_gmt":"2011-02-16T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9321"},"modified":"2011-02-16T16:30:00","modified_gmt":"2011-02-16T15:30:00","slug":"peklo-v-raji-na-zemi-25","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/02\/16\/peklo-v-raji-na-zemi-25\/","title":{"rendered":"Peklo v r\u00e1ji na zemi 25."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
\"453\"<\/div>\n
<\/div>\n
„No teda, to byla m\u0148amka,“ pohladil si Bill pln\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko a ne\u017e se nad\u00e1l, jeho rty opustil ulevuj\u00edc\u00ed krkanec. Adam uznale pok\u00fdval hlavou.<\/div>\n
„Dobrej v\u00fdkon,“ a zvedl palec na prav\u00e9 ruce.<\/div>\n
„Dob\u0159e to tam uva\u0159ili,“ uculil se Bill a \u0159\u00edhnul si znovu.<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed v\u00fdkon!“<\/div>\n
„Hele, nech si toho!“ rozesm\u00e1l se Bill. „Taky si jeden \u010das od \u010dasu mus\u00ed ulevit.“<\/div>\n
„No j\u00e1 ti to nevymlouv\u00e1m,“ zavrt\u011bl Adam hlavou. „Jen p\u0159itom vypad\u00e1\u0161… roztomile.“<\/div>\n
„Moc to neokec\u00e1vej!“ napomenul ho Bill, ale oba moc dob\u0159e v\u011bd\u011bli, \u017ee to napomenut\u00ed je ze srandy. „Ale takhle jsem si nepo\u0161m\u00e1knul u\u017e hodn\u011b dlouho.“<\/div>\n
„Tak to jsem r\u00e1d, \u017ee ti chutnalo… hodn\u011b moc r\u00e1d,“ zvlnily se Adamovy rty do jemn\u00e9ho \u00fasm\u011bvu.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill mu \u00fasm\u011bv oplatil, pak ale zmer\u010dil gau\u010d. Trochu zt\u011b\u017eka se zvednul a do\u0161el a\u017e k pohovce.<\/div>\n
„Asi si d\u00e1m dvacet,“ z\u00edvnul si. „Po takov\u00fdmhle g\u00e1bliku to chce \u0161lof\u00edka.“<\/div>\n
„Jo, to m\u00e1\u0161 recht… j\u00e1 to tu mezit\u00edm tro\u0161ku poklid\u00edm.“<\/div>\n
„Ne, s t\u00edm po\u010dkej, a\u017e si zd\u0159\u00edmnu, tak ti s t\u00edm helfnu,“ nam\u00edtnul Bill.<\/div>\n
„Ne, to je dobr\u00fd,“ zavrt\u011bl Adam rozhodn\u011b hlavou. „J\u00e1 to zm\u00e1knu bez probl\u00e9m\u016f.“<\/div>\n
„Fakt?“ nadzvednul Bill jedno obo\u010d\u00ed, vz\u00e1p\u011bt\u00ed byl ale jemn\u011b ude\u0159en do hrudi a Adamova ruka ho zatla\u010dila do m\u011bkk\u00fdch pol\u0161t\u00e1\u0159\u016f na gau\u010di, ta druh\u00e1 ho mezit\u00edm p\u0159ikryla dekou.<\/div>\n
„Odpo\u010di\u0148 si… pak m\u016f\u017eem j\u00edt do toho m\u011bsta, ale te\u010f si dej Hawai…“<\/div>\n
Bill se tro\u0161ku neklidn\u011b zavrt\u011bl. Tro\u0161ku se styd\u011bl, \u017ee je na n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b a chov\u00e1 se takhle, ale podv\u011bdom\u011b c\u00edtil, \u017ee Adam chce, aby se tu choval jako doma. A on po tom mno\u017estv\u00ed j\u00eddla, ze kter\u00e9ho bude tr\u00e1vit je\u0161t\u011b t\u00fdden, ne – li dva, nutn\u011b pot\u0159eboval d\u00e1cha. Jen se pousm\u00e1l, kdy\u017e se mu za\u010daly kl\u00ed\u017eit o\u010di a on uc\u00edtil ve vlasech jemn\u00e9 hlazen\u00ed.<\/div>\n
„Odpo\u010d\u00edvej, mali\u010dk\u00fd,“ zaslechl je\u0161t\u011b konej\u0161iv\u00fd \u0161epot, ne\u017e upadl do \u0159\u00ed\u0161e sn\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
Probudila ho p\u0159\u00edjemn\u00e1 v\u016fn\u011b k\u00e1vy. P\u00e1rkr\u00e1t zamrkal a rozhl\u00e9dl se. V prvn\u00ed chv\u00edli byl pon\u011bkud zmaten\u00fd, proto\u017ee si neuv\u011bdomil, kde je. Pak ale u stolu, jemu\u017e v\u00e9vodily dv\u011b velk\u00e9 skleni\u010dky pln\u00e9 omamn\u011b von\u00edc\u00ed hork\u00e9 tekutiny a \u010dokol\u00e1dov\u00fd dort se \u0161leha\u010dkou, spat\u0159il Adama, jak tam sed\u00ed u sv\u00e9ho laptopu, a pousm\u00e1l se. Tak\u017ee to p\u0159eci jen nebyl hezk\u00fd sen, ale pravda. Je\u0161t\u011b o\u010dima p\u0159el\u00e9tl m\u00edstnost, aby se ujistil, \u017ee se chrt po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b spokojen\u011b rozvaluje na ko\u017ee\u0161in\u011b p\u0159ed krbem, a pak se p\u0159ekulil na b\u0159\u00ed\u0161ko. Tro\u0161ku nam\u00e1hav\u011b se vyt\u00e1hnul na v\u0161echny \u010dty\u0159i a tak, jak to u\u017e stihnul okoukat od Daimona, se prot\u00e1hnul, nap\u0159ed jako kobra, potom vylo\u017een\u011b jako ko\u010dka. Tro\u0161ku se pousm\u00e1l, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, jak se takhle protahovali ve \u0161kolce a pan\u00ed u\u010ditelka jim \u0159\u00edkala „vy moje ko\u0165\u00e1tka“ a v\u0161ichni v tu chv\u00edli za\u010dali m\u0148oukat.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Vydechl blahem, kdy\u017e mu luxusn\u011b k\u0159uplo v z\u00e1dech a ani nepost\u0159ehl, \u017ee Adam zvedl od monitoru o\u010di pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, kdy m\u011bl Bill hru\u010f t\u011bsn\u011b nad gau\u010dem a \u0161pulil sv\u016fj pidizade\u010dek do vzduchu. Adam okam\u017eit\u011b skousnul rty, aby mu neunikl tich\u00fd vzdech ve chv\u00edli, kdy se Billovy d\u017e\u00edny i boxerky sesunuly natolik, \u017ee zp\u011bv\u00e1kovi byla vid\u011bt horn\u00ed \u010d\u00e1st p\u016flek, ale nemohl odtrhnout o\u010di, dokud se Bill tro\u0161ku nemotorn\u011b nevys\u00e1pal do sedu, \u010d\u00edm\u017e mu divadlo skon\u010dilo.<\/div>\n
„Ahoooj,“ zavrn\u011bl a tro\u0161ku zamrkal, jak jeho rozespal\u00e9 o\u010di je\u0161t\u011b nebyly \u00fapln\u011b p\u0159ivykl\u00e9 na denn\u00ed sv\u011btlo.<\/div>\n
„Kuku,“ zazubil se Adam a zaklapnul laptop. „Vzbudil ses akor\u00e1t na sv\u00e1\u010du.“<\/div>\n
Bill t\u00e1pav\u011b p\u0159e\u0161el na \u017eidli vedle stolu a v\u00edt\u011bzn\u011b na ni dopadnul, p\u0159i\u010dem\u017e si z\u00edvnul tak mocn\u011b, \u017ee mu Adam, kdyby cht\u011bl, mohl bez probl\u00e9m\u016f zkontrolovat obsah \u017ealudku.<\/div>\n
„J\u00e9\u00e9\u00e9, \u00c1d\u00ed… tos – „<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem nemusel,“ doplnil ho Adam, kdy\u017e vid\u011bl, jak Bill po\u0161ilh\u00e1v\u00e1 po dortu. „Ale j\u00e1 jsem cht\u011bl, proto\u017ee tenhle dort m\u00e1m docela r\u00e1d a myslel jsem, \u017ee by mohl chutnat i tob\u011b. Jen si to p\u0159edstav! Kokosov\u00fd vnit\u0159ek, zalit\u00fd \u010dokol\u00e1dou a zdoben\u00fd \u0161leha\u010dkou! Um\u00ed\u0161 si p\u0159edstavit n\u011bco lep\u0161\u00edho?“<\/div>\n
„Jen\u017ee j\u00e1 po tomhle tv\u00fdm vykrmov\u00e1n\u00ed budu tlustej!“ zana\u0159\u00edkal Bill, p\u0159esto ale, kdy\u017e mu Adam m\u00edsto odpov\u011bdi str\u010dil pod nos tal\u00ed\u0159ek s kouskem dortu, neodolal a slastn\u011b nas\u00e1l lahodnou v\u016fni.<\/div>\n
„No ne\u010dmuchej a papej,“ pob\u00eddnul ho po p\u00e1r minut\u00e1ch Adam. Jemu samotn\u00e9mu z jeho kousku zb\u00fdvalo u\u017e jenom p\u00e1r soust.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 t\u011b nem\u016f\u017eu takhle vyu\u017e\u00edvat,“ nam\u00edtl Bill.<\/div>\n
Adam za\u00fap\u011bl a v\u00fdznamn\u011b proto\u010dil o\u010di v sloup.<\/div>\n
„Bill\u00ed… kdybych t\u011b tu necht\u011bl, tak ti to d\u00e1m asi n\u011bjak najevo, \u017eejo… a kdybych nem\u011bl n\u00e1ladu nebo chu\u0165 na tyhle v\u011bci, tak ti d\u00e1m chleba s pa\u0161tikou nebo sejrem, to se b\u00e1t nemus\u00ed\u0161.“<\/div>\n
Bill trochu z\u010dervenal.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ale kdy\u017e mn\u011b je to blb\u00fd…“<\/div>\n
„Tak nemysli na to, \u017ee ti to je blb\u00fd a jez… nebo ti to sn\u00ed n\u011bkdo jin\u00fd,“ pousm\u00e1l se Adam, kdy\u017e se ke stolu velmi nen\u00e1padn\u011b p\u0159ipl\u00ed\u017eil \u010dern\u00fd chlupat\u00fd st\u00edn a milimetr po milimetru se sna\u017eil natahovat \u010dum\u00e1k a\u017e k tal\u00ed\u0159ku s dortem.<\/div>\n
„Ne, Daimone! Nesm\u00ed\u0161!“ vyjekl Bill, majetnicky omotal ruku kolem tal\u00ed\u0159ku i skleni\u010dky s k\u00e1vou… a ne\u017e se nad\u00e1l, byl obsah tal\u00ed\u0159ku i skleni\u010dky v n\u011bm.<\/div>\n
„J\u00e1 ale jindy nej\u00edm takhle rychle jako prase!“ za\u010dal se Bill okam\u017eit\u011b p\u0159ed Adamem obhajovat, kdy\u017e si uv\u011bdomil, jak to v\u0161echno b\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in zhltnul. „Musel jsem to ud\u011blat kv\u016fli psovi…“<\/div>\n
„Mn\u011b to vysv\u011btlovat nemus\u00ed\u0161,“ rozesm\u00e1l se Adam a zvednul se. „Tak co, jdeme? V n\u00e1kupku otev\u0159eli nov\u00fd obch\u016fdek od Diora…“<\/div>\n
<\/div>\n
Nemusel pokra\u010dovat ani slovem, aby st\u00e1l Bill ve vte\u0159in\u011b u dve\u0159\u00ed, obut\u00fd a p\u0159ipraven\u00fd vyrazit. Ov\u0161em bez Daimona, kter\u00fd se rozhodl b\u011bhem t\u011bch p\u00e1r hodin, co bude m\u00edt klid, otestovat, zda do ko\u017ee\u0161iny nevyle\u017e\u00ed d\u00edru. Na chvilku se na n\u00ed uvelebil, pak se mu ale zd\u00e1lo, \u017ee to nen\u00ed ono. Vstal, tro\u0161ku zavr\u010del, vzal ko\u017ee\u0161inu do tlamy a vys\u00e1pal se s n\u00ed na gau\u010d. Slezl a vydal se na v\u00fdzkum stolu. Zklaman\u011b nakr\u010dil \u010dum\u00e1\u010dek, kdy\u017e zjistil, \u017ee p\u00e1n\u00ed\u010dek ze stolu v\u0161echno uklidil do bezpe\u010d\u00ed. \u010capnul tedy aspo\u0148 jednu Adamovu papu\u010di, aby si m\u011bl s \u010d\u00edm hr\u00e1t, vy\u0161plhal se na gau\u010d, tro\u0161ku packami ko\u017ee\u0161inu porovnal a spokojen\u011b sebou na ni pl\u00e1cnul. Jo, tohle bylo teprve ono! Je\u0161t\u011b se \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zavrtal pod deku, pod kterou je\u0161t\u011b p\u0159ed hodinou le\u017eel jeho p\u00e1n\u00ed\u010dek, a spokojen\u011b se dal do \u017eu\u017el\u00e1n\u00ed pantofle… *<\/div>\n
<\/div>\n
„No p\u00e1ni! To vypad\u00e1 b\u00e1je\u010dn\u011b!“ vyjekl Bill nad\u0161en\u011b, kdy\u017e se pod\u00edval do zrcadla. Dali si s Adamem n\u011bco jako m\u00f3dn\u00ed p\u0159ehl\u00eddku a p\u0159edh\u00e1n\u011bli se, kdo v nov\u00e9m obch\u016fdku objev\u00ed hez\u010d\u00ed a lep\u0161\u00ed kousek oble\u010den\u00ed. Prodava\u010dka u\u017e je jenom pobaven\u011b sledovala, prvn\u00edch p\u00e1r minut ji docela znerv\u00f3z\u0148ovali, ale teprve kdy\u017e si pln\u011b uv\u011bdomila identitu obou z\u00e1kazn\u00edk\u016f a ochranku, kter\u00e1 \u010dekala p\u0159ed obchodem, tak j\u00ed do\u0161lo, \u017ee z tohohle nejsp\u00ed\u0161 k\u00e1pne solidn\u00ed k\u0161eft a uklidnila se.<\/div>\n
<\/div>\n
Kluci u\u017e tam sl\u00eddili p\u0159es p\u016fl hodiny, ale te\u010f si byl Bill jist\u00fd, \u017ee ulovil ten nejhez\u010d\u00ed kousek, kter\u00fd se v reg\u00e1lech mohl nach\u00e1zet. Jist\u011b, tut\u00e9\u017e jistotu m\u011bl co p\u011bt minut u\u017e od chv\u00edle, kdy sem p\u0159i\u0161li, ale te\u010f si byl absolutn\u011b<\/em> jist\u00fd. Objevil po kolena dlouh\u00fd, hust\u011b pleten\u00fd svetr. M\u011bl dlouh\u00e9 ruk\u00e1vy, na konc\u00edch hodn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 do zvonu. Zep\u0159edu se zap\u00ednal na b\u00edlo – st\u0159\u00edbrn\u00e9 pruhovan\u00e9 knofl\u00edky a je\u0161t\u011b m\u011bl kolem pasu \u010dern\u00fd pleten\u00fd p\u00e1sek, kter\u00fd byl docela masivn\u00ed a dal se i odstranit, tak\u017ee to umo\u017e\u0148ovalo mnoho kombinac\u00ed p\u0159i no\u0161en\u00ed. A mohutn\u00fd l\u00edmec byl zdoben\u00fd \u010dernou hebounkou chlupatinou, tak jako konce ruk\u00e1v\u016f a spodn\u00ed lem svetru…<\/div>\n
<\/div>\n
„Slu\u0161\u00ed ti, ale m\u00e1m hez\u010d\u00ed!“ vypl\u00e1znul na n\u011bj Adam jazyk. Bill se na n\u011bj oto\u010dil, aby zjistil, \u017ee Adam si vzal ten sam\u00fd, ale syt\u011b zelen\u00fd, p\u0159esn\u011b ve stejn\u00e9m odst\u00ednu, v jak\u00e9m se zelenaly jeho \u010dern\u011b lemovan\u00e9 o\u010di.<\/div>\n
„Hej! Co se po mn\u011b opi\u010d\u00ed\u0161?“ vyjekl Bill a pra\u0161til Adama voln\u00fdm koncem p\u00e1sku.<\/div>\n
„Auuuuuu!“ za\u00fap\u011bl Adam a naoko bolestn\u011b se chytil za ruku v m\u00edstech, kde ho pletenina zas\u00e1hla. „To bol\u00ed, ty vrahu… Um\u00edr\u00e1m!“<\/div>\n
„A odk\u00e1\u017ee\u0161 mi tu svoji vilu?“ zaj\u00edmal se hned Bill, p\u0159i\u010dem\u017e se mu rozsv\u00edtily o\u010di.<\/div>\n
„Blbe\u010dku,“ odfrknul si Adam a r\u00e1zem se simulac\u00ed p\u0159estal. „To by se ti l\u00edbilo, co?“<\/div>\n
Prudce Billa po\u0161imral mezi \u017eebry, na\u010de\u017e oba kluci se sm\u00edchem kone\u010dn\u011b p\u0159istoupili k pokladn\u011b. Zat\u00edmco Adam si sv\u016fj n\u00e1kup nechal zabalit do ta\u0161ky, Bill se rozhodl, \u017ee v nov\u00e9m svet\u0159\u00edku rovnou odejde, jenom tedy prodava\u010dku poprosil o odst\u0159\u00edh\u00e1n\u00ed v\u0161ech cedulek, i t\u011bch, kter\u00e9 byly k vnit\u0159n\u00ed stran\u011b svetru p\u0159i\u0161it\u00e9 v\u00fdrobcem. M\u011blo ho snad zaj\u00edmat, \u017ee svetr m\u016f\u017ee pr\u00e1t jenom na \u010dty\u0159icet, kdy\u017e ho stejn\u011b, a\u017e ho u\u0161pin\u00ed, hod\u00ed n\u011bkomu z t\u00fdmu nebo ochranky, aby to odnesl do \u010dist\u00edrny? Rozhodn\u011b ne, a nav\u00edc ho jak\u00e1koliv cedulka siln\u011b iritovala.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ale je n\u00e1dhernej!“ tan\u010dil Bill po odchodu kolem Adama jako rozradostn\u011bn\u00e9 h\u0159\u00edb\u00e1tko. „No a ten tv\u016fj taky, abys teda ne\u0159ekl, ale m\u00e1m hez\u010d\u00ed!“<\/div>\n
Adam na n\u011bj vypl\u00e1zl jazyk a Bill ho loktem \u0161\u0165ouchnul do \u017eeber. Chv\u00edli takhle zlobili jako mal\u00e9 d\u011bti, zat\u00edmco proch\u00e1zeli obchodn\u00edm centrem, dokud se najednou Bill prudce nezastavil a neposmutn\u011bl.<\/div>\n
„Co je, co se stalo?“ zeptal se hned trochu ustaran\u011b Adam, pak si ale v\u0161iml, kam sm\u011b\u0159uje Bill\u016fv pohled.<\/div>\n
Z obch\u016fdku pro d\u011bti pr\u00e1v\u011b vy\u0161li Tom s Katy. Ov\u011b\u0161en\u00ed ta\u0161kami, na tv\u00e1\u0159\u00edch jim pohr\u00e1valy \u00fasm\u011bvy. Vydali se nev\u011bdomky sm\u011brem k ob\u011bma chlapc\u016fm, ale byli natolik zabran\u00ed do hovoru, \u017ee si ani Billa, ani Adama nev\u0161imli.<\/div>\n
„Ten brynd\u00e1\u010dek je tak n\u00e1dhern\u00fd!“ \u0161t\u011bbetala nad\u0161en\u011b Katy. „A ty dupa\u010dky s medv\u00eddkem…“<\/div>\n
„Par\u00e1dn\u011b jsi to vybrala… se\u0161 \u0161ikulka,“ pochv\u00e1lil ji Tom s \u00fasm\u011bvem. „S\u00e1m bych to nevybral l\u00edp.“<\/div>\n
Pln radosti a nad\u0161en\u00ed z dne\u0161n\u00edho poveden\u00e9ho n\u00e1kupu za\u0161m\u00e1tral ve sv\u00e9 kapse a vyt\u00e1hnul ultrazvukov\u00fd sn\u00edmek.<\/div>\n
„Tak takhle ke dne\u0161ku vypad\u00e1, zlat\u00ed\u010dko malink\u00fd,“ \u0161eptnul dojat\u011b, a ani\u017e by si to uv\u011bdomil, dal Katy jednu drobnou pusu na \u010delo.<\/div>\n
<\/div>\n
Ta pusa byla jenom kamar\u00e1dsk\u00e1, vyjad\u0159ovala jenom to, \u017ee je Tom na Katyin\u011b stran\u011b, \u017ee j\u00ed se v\u0161\u00edm kolem miminka pom\u016f\u017ee. Nic v\u00edc v n\u00ed nebylo… ale i tak bohat\u011b sta\u010dila k tomu, aby Bill vyk\u0159iknul.<\/div>\n
Adam sebou tro\u0161ku cuknul, jak se Billova vok\u00e1lu leknul, tak jako Tom i Katy.<\/div>\n
„J\u00e9, ahoj, Bille… co tady…“<\/div>\n
„Ty… ty… tyyyy!“ zavyl Bill, \u010d\u00edm\u017e p\u0159eru\u0161il Tomovu zmatenou ot\u00e1zku. V o\u010d\u00edch se mu zaleskly slzy, kdy\u017e se \u0159\u00edtil k Tomovi. Rozt\u00e1hnul ruku, kterou tak p\u0159ipravil k ude\u0159en\u00ed pohlavku, ale kdy\u017e byl t\u011bsn\u011b u Toma… nedok\u00e1zal to. Jenom se zdvi\u017eenou, p\u0159ipravenou rukou na n\u011bj koukal a slzy se mu p\u0159itom p\u0159ehouply p\u0159es \u0159asy, a te\u010f se mu kut\u00e1lely po tv\u00e1\u0159\u00edch jedna za druhou.<\/div>\n
„J\u00e1 to v\u011bd\u011bl… J\u00c1 TO V\u011aD\u011aL!“ zaje\u010del Bill na cel\u00e9 n\u00e1kupn\u00ed centrum. Na\u0161t\u011bst\u00ed nebylo tak moc pln\u00e9, i t\u011bch p\u00e1r lid\u00ed, co \u0161lo kolem, se v\u0161ak oto\u010dilo, ale Billovi to bylo jedno. „Tak j\u00e1 t\u011b je\u0161t\u011b p\u0159emlouv\u00e1m jak kret\u00e9n, abys jel sem, abys… abys nem\u011bl trauma z toho, \u017ee by tahle<\/em> toho mal\u00fdho smrada nechala zab\u00edt…“<\/div>\n
Na chvilku se odml\u010del, kdy\u017e se zalknul a prudce d\u00fdchal, pak ale vrhl na Toma pohled pln\u00fd bolesti. „Mohls to \u0159\u00edct rovnou… \u017ee jsem tady… nav\u00edc… \u017ee u\u017e pro tebe nic neznamen\u00e1m… a j\u00e1 ti po\u0159\u00e1d tak moc cht\u011bl v\u011b\u0159it!“<\/div>\n
<\/div>\n
Vrhnul na Toma zdrcen\u00fd pohled… a prudce se pov\u011bsil Adamovi kolem krku. Ne\u017e se p\u0159ekvapen\u00fd Adam stihnul vzpamatovat, u\u017e Bill jazykem plenil jeho \u00fasta, dr\u017e\u00edc si ho za hlavu, aby mu nemohl ucuknout (a\u010dkoliv to bylo to posledn\u00ed, na co by m\u011bl mlad\u00fd Ameri\u010dan pomy\u0161len\u00ed) a v\u00e1\u0161niv\u011b mu s\u00e1zel jeden hlubok\u00fd polibek za druh\u00fdm. A\u017e do doby, dokud mu nedo\u0161el dech.<\/div>\n
„Aspo\u0148… aspo\u0148 n\u011bkdo krom\u011b Daimona m\u011b m\u00e1 na tomhle sv\u011bt\u011b po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b r\u00e1d,“ syknul Bill. Vrhnul na Toma i Katy posledn\u00ed plamenn\u00fd pohled, ne\u017e se oto\u010dil na podpatku, a pevn\u011b ho sv\u00edraj\u00edc za nadlokt\u00ed, vlekl Adama za sebou pry\u010d.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
* to vyt\u00e1hnut\u00ed si ko\u017ee\u0161iny na gau\u010d a jej\u00ed upraven\u00ed a p\u0159ikryt\u00ed se dekou jsem si nevymyslela! mo\u017en\u00e1 to zn\u00ed na psa absurdn\u011b, a ani by m\u011b nenapadlo o tom ps\u00e1t, kdyby mi to v\u010dera moje zlat\u00e1 barzojka sama neuk\u00e1zala, \u017ee to prost\u011b jde \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n

<\/em><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa „No teda, to byla m\u0148amka,“ pohladil si Bill pln\u00e9 b\u0159\u00ed\u0161ko a ne\u017e se nad\u00e1l, jeho rty opustil ulevuj\u00edc\u00ed krkanec. Adam uznale pok\u00fdval hlavou. „Dobrej v\u00fdkon,“ a zvedl palec na prav\u00e9 ruce. „Dob\u0159e to tam uva\u0159ili,“ uculil se Bill a \u0159\u00edhnul<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[368],"tags":[],"class_list":["post-9345","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-peklo-v-raji-na-zemi"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9345","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9345"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9345\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9345"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9345"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9345"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}