{"id":9346,"date":"2011-02-16T16:00:00","date_gmt":"2011-02-16T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9322"},"modified":"2011-02-16T16:00:00","modified_gmt":"2011-02-16T15:00:00","slug":"love-death-49","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/02\/16\/love-death-49\/","title":{"rendered":"Love & Death 49."},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Join me in…<\/strong>  <\/div>\n
<\/div>\n
Bill:  <\/div>\n
Unaven\u011b p\u0159eto\u010d\u00edm hlavu na p\u0159\u00edjemn\u011b m\u011bkk\u00e9m pol\u0161t\u00e1\u0159i a ospale procitnu hned, jakmile na tv\u00e1\u0159i uc\u00edt\u00edm tepl\u00e9 pohlazen\u00ed, je\u017e mi v\u011bnovaly prvn\u00ed rann\u00ed paprsky vych\u00e1zej\u00edc\u00edho slunce. Usm\u011bji se a prsty si prot\u0159u probouzej\u00edc\u00ed se v\u00ed\u010dka, na kter\u00fdch sen zanechal jen posledn\u00ed stopy a zmizel s prvn\u00edm zamrk\u00e1n\u00edm m\u00fdch \u0159as. Pooto\u010d\u00edm se na bok a nastav\u00edm tak teplu slune\u010dn\u00edch paprsk\u016f ji\u017e celou svoji tv\u00e1\u0159. Netrv\u00e1 v\u0161ak dlouho a m\u00e9 my\u0161lenky se od sn\u016f op\u011bt vr\u00e1t\u00ed ke v\u010derej\u0161\u00edmu ve\u010deru.  <\/div>\n
<\/div>\n
St\u00e1le je\u0161t\u011b pln\u011b  nemohu uv\u011b\u0159it tomu, co se stalo. St\u00e1le je\u0161t\u011b se boj\u00edm si p\u0159iznat, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho by mohla b\u00fdt pravda, \u017ee se mi to jen nezd\u00e1lo. St\u00e1le je\u0161t\u011b nemohu uv\u011b\u0159it tomu, \u017ee osobou, je\u017e mi \u0159\u00edkala ta n\u011b\u017en\u00e1 slova pln\u00e1 l\u00e1sky, byl pr\u00e1v\u011b Tom, pr\u00e1v\u011b m\u00e9 dvoj\u010de, moje druh\u00e1 polovina.  <\/div>\n
<\/div>\n
Nikdy jsem o t\u00e9hle jeho skryt\u00e9  str\u00e1nce nev\u011bd\u011bl. Kdy\u017e jsem jej tenkr\u00e1t p\u0159ed dv\u011bma lety p\u0159estal vn\u00edmat jako bratra, n\u00fdbr\u017e m\u011b za\u010dal p\u0159itahovat jako mu\u017e, st\u00e1le jsem jej vid\u011bl tak jako p\u0159edt\u00edm, takov\u00e9ho, jak\u00fd doopravdy byl. Namachrovan\u00fd fraj\u00edrek, kter\u00fd bez sexu nevydr\u017e\u00ed ani t\u00fdden, u v\u0161ech m\u00e1 obdiv a uzn\u00e1n\u00ed, a kdy\u017e chce, v\u0161ichni mu le\u017e\u00ed u nohou. Je egoistick\u00fd, m\u00e1 velmi r\u00e1d s\u00e1m sebe a k n\u011bjak\u00fdm emoc\u00edm jej nic nev\u00e1\u017ee, nez\u00e1le\u017e\u00ed mu na citech ostatn\u00edch… a u\u017e v\u016fbec ne na n\u011b\u010dem tak sm\u011b\u0161n\u00e9m, jako je l\u00e1ska.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
A najednou… najednou p\u0159ede mnou sed\u011bl n\u011bkdo \u00fapln\u011b jin\u00fd, \u00fapln\u011b jin\u00fd  Tom, kter\u00fd se ani v nejmen\u0161\u00edm nepodobal tomu namy\u0161len\u00e9mu, sebest\u0159edn\u00e9mu bossovi z d\u0159\u00edv\u011bj\u0161ka. Tento Tom sed\u011bl p\u0159ede mnou, dr\u017eel m\u011b za ruku a tich\u00fdmi sl\u016fvky, n\u011b\u017en\u00fdmi dotyky a mal\u00fdmi, jen nesm\u011bl\u00fdmi polibky mi, vyzn\u00e1val l\u00e1sku.  <\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e jsem ve\u010der le\u017eel v jeho n\u00e1ru\u010di, nechal se hladit jeho tepl\u00fdmi dlan\u011bmi v\u0161ude po sv\u00e9m t\u011ble, vdechoval jeho nezam\u011bnitelnou v\u016fni a nech\u00e1val se un\u00e1\u0161et mal\u00fdmi, jemn\u00fdmi polibky, je\u017e mi n\u011b\u017en\u011b vkl\u00e1dal do vlas\u016f, teprve tehdy jsem si uv\u011bdomil, jak moc jsem mu svou nerozhodnost\u00ed nev\u011bdomky ubl\u00ed\u017eil. Jak moc hloup\u00fd jsem ve chv\u00edli, kdy mi \u0161eptal svoje vyzn\u00e1n\u00ed, byl. O \u010dem jsem cht\u011bl je\u0161t\u011b p\u0159em\u00fd\u0161let? V \u010dem jsem se cht\u011bl rozhodovat? Pro\u010d jsem mu neodpov\u011bd\u011bl hned? \u017de pro m\u011b znamen\u00e1 mnohem v\u00edc ne\u017e jen pouh\u00fd bratr, to jsem v\u011bd\u011bl u\u017e d\u00e1vno. Jen\u017ee v okam\u017eiku, kdy mi dal najevo sv\u00e9 city, jsem t\u00edm byl tak roz\u010darovan\u00fd, \u017ee jsem jednodu\u0161e na v\u0161echno zapomn\u011bl.  <\/div>\n
A p\u0159itom jsem jej ji\u017e  d\u00e1vno p\u0159estal vn\u00edmat jen jako sv\u00e9 dvoj\u010de. Fyzicky se to stalo p\u0159ed dv\u011bma lety, kdy m\u011b za\u010dal p\u0159itahovat jako mu\u017e, av\u0161ak psychicky jsem n\u00e1klonnost k n\u011bmu poc\u00edtil teprve p\u0159ed n\u011bkolika dny. A\u017e pozd\u011bji jsem si uv\u011bdomil, \u017ee Tom byl na tom t\u00e9m\u011b\u0159 \u00fapln\u011b stejn\u011b jako j\u00e1. Cel\u00e9 ty dny, co se o m\u011b staral, jsme tr\u00e1vili jen a jen spolu. D\u011blal pro m\u011b v\u0161echno, co jsem byl do doby m\u00e9 nehody zvykl\u00fd d\u011blat s\u00e1m, splnil mi ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 p\u0159e\u010detl v m\u00fdch o\u010d\u00edch. A\u017e te\u010f mi za\u010d\u00ednalo doch\u00e1zet, pro\u010d to v\u0161echno d\u011blal. Ano, proto\u017ee m\u011b miloval.  <\/div>\n
<\/div>\n
A j\u00e1 si toho nev\u0161iml. Z\u016fstal, kdy\u017e v\u0161ichni ostatn\u00ed ode\u0161li, vzdal se tolika v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 miloval, a to jen proto, aby mi mohl b\u00fdt nabl\u00edzku. Neb\u00fdt n\u011bho, nikdy bych nebyl tam, kde jsem te\u010f. Jak jsem si jen mohl myslet, \u017ee tohle v\u0161echno d\u011bl\u00e1 ze soucitu a z bratrsk\u00e9 povinnosti? Pocit\u016fm, kter\u00e9 ve mn\u011b jeho bl\u00edzkost a letm\u00e9 doteky vyvol\u00e1valy, jsem nev\u011bnoval pozornost. Kdy\u017e jsme v\u010dera odpoledne le\u017eeli ve sn\u011bhu a on mi \u0161eptal, jak moc jsem kr\u00e1sn\u00fd, a prsty n\u011b\u017en\u011b hladil moji tv\u00e1\u0159… byl to jen dal\u0161\u00ed z mnoha zp\u016fsob\u016f, kter\u00fdm se mi sna\u017eil \u0159\u00edct, jak moc m\u011b miluje. Jak moc byla k\u0159ehk\u00e1 hranice mezi bratrskou l\u00e1skou a tou mileneckou…  <\/div>\n
<\/div>\n
V\u010dera ve\u010der, kdy\u017e mi \u0159ekl o sv\u00fdch citech ke mn\u011b, moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co t\u00edm riskuje. Riskoval to, \u017ee m\u011b kv\u016fli sv\u00fdm cit\u016fm, je\u017e ke mn\u011b  nikdy nem\u011bl c\u00edtit, ztrat\u00ed. A p\u0159esto to ud\u011blal. Ud\u011blal to, k \u010demu j\u00e1 jsem se neodv\u00e1\u017eil cel\u00e9 ty dva roky a na co jsem nem\u011bl odvahu ani pomyslet. Te\u010f v\u0161ak v\u00edm, \u017ee p\u0159i\u0161la moje chv\u00edle. Nechci ji d\u00e9le oddalovat. Nem\u00e1m d\u016fvod ztr\u00e1cet \u010das, ne te\u010f, kdy\u017e v\u00edm, co m\u00e9 srdce c\u00edt\u00ed.  <\/div>\n
<\/div>\n
Pomalu odhrnu pe\u0159inu dol\u016f a nau\u010den\u011b spust\u00edm nohy z postele. Za ty t\u0159i t\u00fddny, co jsem slep\u00fd a nevid\u00edm, jsem se d\u00edky Tomovi nau\u010dil chodit a orientovat se pomoc\u00ed rukou t\u00e9m\u011b\u0159 po cel\u00e9m dom\u011b. Av\u0161ak tam, kam nyn\u00ed opatrn\u011b sm\u011b\u0159uj\u00ed m\u00e9 kroky, jsem je\u0161t\u011b nikdy takhle<\/em> nebyl…  <\/div>\n
<\/div>\n
Ti\u0161e za sebou zav\u0159u dve\u0159e sv\u00e9ho pokoje a jakmile dlan\u00ed nahmat\u00e1m st\u011bnu po m\u00e9 lev\u00e9 stran\u011b, opatrn\u011b ud\u011bl\u00e1m n\u011bkolik kr\u016f\u010dk\u016f vp\u0159ed… a\u017e ke dve\u0159\u00edm na konci chodby. Usm\u011bji se, pomalu zatah\u00e1m za kliku a co nejti\u0161eji jako my\u0161ka vcupit\u00e1m dovnit\u0159.  <\/div>\n
<\/div>\n
Nezdr\u017euji se zbyte\u010dn\u00fdm zav\u00edr\u00e1n\u00edm dve\u0159\u00ed, rad\u011bji se sna\u017e\u00edm rychle zorientovat a podle p\u0159edm\u011bt\u016f, obklopuj\u00edc\u00edch moji osobu, alespo\u0148 trochu rozpoznat, kde jsem. Sta\u010d\u00ed v\u0161ak jen tich\u00e9, spokojen\u00e9 oddechov\u00e1n\u00ed, jen\u017e se ke mn\u011b po chvili\u010dce ticha doline, a j\u00e1 jistojist\u011b v\u00edm, \u017ee jsem se nespletl. Pomalu, opatrn\u011b popojdu p\u00e1r kr\u016f\u010dk\u016f vp\u0159ed… a kdy\u017e dlan\u011bmi nahmat\u00e1m postel, podv\u011bdom\u011b se usm\u011bji. Jsem tam, kde jsem si p\u0159\u00e1l b\u00fdt… av\u0161ak k m\u00e9mu c\u00edli a vytou\u017een\u00e9mu objektu mi chyb\u00ed u\u017e jen mal\u00fd kousek.  <\/div>\n
Pohodln\u011b se usad\u00edm na pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto na pol\u0161t\u00e1\u0159i a na m\u00e9 rty se vkrade mal\u00fd \u00fasm\u011bv hned, jakmile se b\u0159\u00ed\u0161ka m\u00fdch prst\u016f jen letmo dotknou n\u011b\u010deho tenk\u00e9ho, hebk\u00e9ho a spleten\u00e9ho, n\u011b\u010deho, a\u017e n\u00e1padn\u011b se podobaj\u00edc\u00edho \u010dern\u00fdm, leskl\u00fdm cop\u00e1nk\u016fm cornrows. Usm\u011bji se a dlan\u00ed jen opatrn\u011b sjedu na jemnou, jist\u011b je\u0161t\u011b sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Tome… Tomi, vst\u00e1vej,“ za\u0161ept\u00e1m co nejti\u0161eji a s \u00fasm\u011bvem prsty p\u0159ejedu po jeho l\u00edcn\u00ed kosti. Odpov\u011bd\u00ed je mi tich\u00e9, protestuj\u00edc\u00ed zak\u0148our\u00e1n\u00ed… a nato vyd\u011b\u0161en\u00fd, strachem poznamenan\u00fd hlas.  <\/div>\n
„Bille… proboha, kde ses tu vzal? Jak jsi sem p\u0159i\u0161el? Nestalo se ti nic? Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ tis\u00edce ot\u00e1zek se ke mn\u011b donesou rychlost\u00ed blesku b\u011bhem zlomku vte\u0159iny a j\u00e1 te\u010f jen marn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, na kterou z nich odpov\u011bd\u011bt jako prvn\u00ed. Mus\u00edm se pousm\u00e1t. Tohle je prost\u011b typick\u00fd Tom. Starostliv\u00fd, pe\u010duj\u00edc\u00ed a ochra\u0148uj\u00edc\u00ed br\u00e1\u0161ka.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Jsem v po\u0159\u00e1dku, nic mi nen\u00ed, jen jsem cht\u011bl j\u00edt za tebou a… probudit t\u011b,“ usm\u011bji se p\u0159i p\u0159edstav\u011b, jak rychle se asi Tom musel probrat, kdy\u017e  m\u011b uvid\u011bl zni\u010dehonic sed\u00edc\u00edho vedle n\u011bj. Podle jeho odezvy mu v\u0161ak moje hrav\u00e1 odpov\u011b\u010f jen tak nesta\u010dila.  <\/div>\n
„Opravdu? Opravdu jsi v po\u0159\u00e1dku, Billy?“ opt\u00e1 se netrp\u011bliv\u011b a dlan\u00ed  m\u011b konej\u0161iv\u011b hlad\u00ed po rameni, jako bych pr\u00e1v\u011b  pro\u017eil n\u011bco stra\u0161n\u00e9ho. Usm\u011bji se a p\u0159ik\u00fdvnu… a\u017e jeho dotek na m\u00e9m rameni mi p\u0159ipomene d\u016fvod, pro\u010d jsem sem vlastn\u011b  p\u0159i\u0161el.  <\/div>\n
<\/div>\n
„M\u00e1m jedno p\u0159\u00e1n\u00ed,“ za\u0161ept\u00e1m do ticha a c\u00edt\u00edm, jak mi z Tomovy bl\u00edzkosti a jeho n\u011b\u017en\u00e9ho, nesm\u011bl\u00e9ho hlazen\u00ed m\u00e9 dlan\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 naskakovat hus\u00ed k\u016f\u017ee. Jemn\u011b se dotkne m\u00e9 dlan\u011b a d\u00e1 mi mal\u00fdm pohlazen\u00edm najevo, \u017ee mi naslouch\u00e1 a chce mi m\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed splnit. A j\u00e1 chci, aby mi jej splnil. Po ni\u010dem jin\u00e9m netou\u017e\u00edm v\u00edc.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Polib m\u011b, pros\u00edm,“ ti\u0161e, jen nesm\u011ble vyslov\u00edm sv\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed a v duchu jen netrp\u011bliv\u011b o\u010dek\u00e1v\u00e1m jeho reakci. C\u00edt\u00edm, jak jeho ruka tro\u0161ku ustrne v t\u00e9 m\u00e9 a jeho tich\u00fd v\u00fddech se na okam\u017eik zadrhne.  <\/div>\n
„Sm\u00edm?“ \u0161pitne a nejist\u011b se m\u011b tak pt\u00e1 o svolen\u00ed, jako by se s\u00e1m b\u00e1l ud\u011blat prvn\u00ed krok. Nediv\u00edm se mu. V\u00edm, \u017ee po v\u010derej\u0161\u00edm ve\u010deru jsem od n\u011bj mohl o\u010dek\u00e1vat podobnou reakci… a pr\u00e1v\u011b proto mu chci jeho nejistotu vyvr\u00e1tit. Nechci u\u017e nikdy, aby ke mn\u011b p\u0159istupoval s touhle nejistotou a ot\u00e1zkami, tolik zbyte\u010dn\u00fdmi. Pomalu jej chytnu za ruce a sev\u0159u je v t\u011bch sv\u00fdch.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Ano, sm\u00ed\u0161. A u\u017e  nikdy se m\u011b nemus\u00ed\u0161 pt\u00e1t, jestli sm\u00ed\u0161,“ odpov\u00edm a nedok\u00e1\u017eu potla\u010dit nesm\u011bl\u00fd \u00fasm\u011bv, jen\u017e se s m\u00fdmi slovy vkradl na m\u00e9 rty.  <\/div>\n
„Co to znamen\u00e1?“ jeho ot\u00e1zka je nesm\u011bl\u00e1, tich\u00e1, a p\u0159esto zn\u00ed m\u00fdm u\u0161\u00edm tolik roztomile, jako by se cht\u011bl jen ujistit v tom, co jsem mu sv\u00fdm mal\u00fdm p\u0159\u00e1n\u00edm nazna\u010dil. Ur\u010dit\u011b se usm\u00edv\u00e1, pozn\u00e1m to z jeho hlasu. I j\u00e1 se mus\u00edm pousm\u00e1t.  <\/div>\n
„To, \u017ee jsem se rozhodl,“ odpov\u00edm popravd\u011b a dlan\u00ed pomalu sjedu na jeho pa\u017ei, lehce jej po n\u00ed hlad\u00edc. C\u00edt\u00edm jeho tich\u00e9 n\u00e1dechy a v\u00fddechy, jeho teplo, s\u00e1laj\u00edc\u00ed z jeho t\u011bla… i jeho prsty, jimi\u017e te\u010f n\u011b\u017en\u011b uchop\u00ed moji tv\u00e1\u0159. Pomalu ji nato\u010d\u00ed k t\u00e9 sv\u00e9 a jen nesm\u011ble vtiskne na m\u00e9 rty prvn\u00ed n\u011b\u017en\u00fd polibek.  <\/p>\n

<\/div>\n

Tom:  <\/div>\n
Ti\u0161e vydechnu a v\u00e1\u0161niv\u011b vsaju jeho spodn\u00ed ret mezi ty sv\u00e9. Nebr\u00e1n\u00ed se, ba naopak. Opl\u00e1c\u00ed m\u00e9 polibky je\u0161t\u011b tou\u017eebn\u011bji a nev\u011bdomky tak rozeh\u0159\u00edv\u00e1 ka\u017edou \u010d\u00e1ste\u010dku m\u00e9ho t\u011bla. Jak dlouho jsem na tohle \u010dekal? Jak dlouho jsem si tohle p\u0159\u00e1l? Od v\u010derej\u0161\u00edho ve\u010dera a na\u0161eho prvn\u00edho polibku uplynulo jen p\u00e1r hodin, p\u0159esto m\u00e1m pocit, \u017ee jsem ty m\u011bkk\u00e9, nar\u016f\u017eov\u011bl\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky nel\u00edbal snad celou v\u011b\u010dnost.  <\/div>\n
„Odpus\u0165… odpus\u0165  mi pros\u00edm ten v\u010derej\u0161ek, j-j\u00e1…“<\/p>\n<\/div>\n
„\u0160\u0161\u0161, neomlouvej se. To nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed p\u0159ece je, \u017ee jsi se mnou. U\u017e nav\u017edy budeme spolu, slibuju,“ za\u0161ept\u00e1m do polibku a jemn\u011b ot\u0159u sv\u00e9 rty o ty jeho. V\u00edm, \u017ee m\u00e1 slova jsou pravdiv\u00e1, nikdy jsem si ni\u010d\u00edm nebyl jist\u00fd jako pr\u00e1v\u011b t\u00edmhle. Jeho rty se od t\u011bch m\u00fdch pomalu odpoj\u00ed, c\u00edt\u00edm, jak op\u0159e sv\u00e9 \u010delo o to m\u00e9.  <\/div>\n
„Nechci, aby to n\u011bkdy bylo jinak,“ \u0161eptne a lehce m\u011b l\u00edbne na nos. Usm\u011bji se nad t\u00edm roztomil\u00fdm gestem a stul\u00edm si jej do sv\u00e9 n\u00e1ru\u010de, naslouchaj\u00edc jeho spokojen\u00e9mu vrn\u011bn\u00ed a pokl\u00e1daj\u00edc mal\u00e9 polibky do jeho uhlov\u011b \u010dern\u00fdch, hebk\u00fdch vlas\u016f.  <\/p>\n

<\/div>\n

„Tak, hotovo,“ usm\u011bji se a odlo\u017e\u00edm posledn\u00ed l\u00ed\u010didla na stolek v ob\u00fdv\u00e1ku, kter\u00fd se jen proh\u00fdb\u00e1 pod sam\u00fdmi kosmetick\u00fdmi p\u0159\u00edpravky a serepeti\u010dkami, na kter\u00e9 si m\u016fj br\u00e1\u0161ka potrp\u00ed. Kouzeln\u011b se usm\u011bje, zamrk\u00e1 dlouh\u00fdmi, hust\u00fdmi \u0159asami, kter\u00e9 jsem mu tak pracn\u011b namaloval, a uveleb\u00ed se v m\u00e9 n\u00e1ru\u010di.  <\/div>\n
„Pov\u00eddej mi n\u011bco,“ za\u0161kemr\u00e1 a s hlavou, nyn\u00ed ji\u017e polo\u017eenou v m\u00e9m kl\u00edn\u011b, si jen ti\u0161e pohr\u00e1v\u00e1 s lemem m\u00e9 ko\u0161ile, kter\u00fd se mu dostal do prst\u016f. Na okam\u017eik se zamysl\u00edm… a nato sklop\u00edm sv\u016fj pohled k le\u017e\u00edc\u00edmu Billovi.  <\/div>\n
„Kam jdu, na tv\u016fj  \u00fasm\u011bv mysl\u00edm st\u00e1le, m\u00e1 mysl je okouzlena pohledem tv\u00fdm. Mo\u017en\u00e1 nem\u011bla l\u00e1ska p\u0159ij\u00edt tak n\u00e1hle, jak si m\u00e9 srdce te\u010f porad\u00ed?“ s \u00fasm\u011bvem za\u0161ept\u00e1m ta zn\u00e1m\u00e1 slova a jen n\u011b\u017en\u011b odhrnu p\u00e1r uhlov\u011b \u010dern\u00fdch pram\u00ednk\u016f z Billovy tv\u00e1\u0159e. Odpov\u011bd\u00ed jsou mi dv\u011b zmaten\u00e9, vystra\u0161en\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 jen nev\u011bdomky okam\u017eit\u011b vzhl\u00e9dnou k t\u011bm m\u00fdm.  <\/div>\n
„Odkud to zn\u00e1\u0161?“ zept\u00e1 se prvn\u00ed ot\u00e1zku, kter\u00e1 mu p\u0159i\u0161la na jazyk, a jen vyd\u011b\u0161en\u011b mrk\u00e1 sv\u00fdma n\u00e1dhern\u00fdma \u010dokol\u00e1dov\u00fdma o\u010dima. Usm\u011bji se a prsty jen klidn\u011b p\u0159ejedu po jeho vystra\u0161en\u00e9  tv\u00e1\u0159i. Jako by m\u00e1 slova pr\u00e1v\u011b odhalila tajemstv\u00ed, kter\u00e9 se Bill pokou\u0161el tak dlouho skr\u00fdt.  <\/div>\n
„Z tv\u00e9ho den\u00edku,“ odpov\u00edm popravd\u011b, Billova n\u00e1hl\u00e1 reakce m\u011b v\u0161ak jen ujist\u00ed  v tom, \u017ee jej moje slova ani v nejmen\u0161\u00edm nenechala klidn\u00fdm. Rychle se vymr\u0161t\u00ed do sedu a jen popla\u0161en\u011b zamrk\u00e1. <\/p>\n<\/div>\n
„A-ale… j-jak… p-pro\u010d…,“ vykokt\u00e1 vystra\u0161en\u011b, mohu vid\u011bt, jak se mu nervozitou t\u0159esou ruce a chv\u011bje jeho spodn\u00ed ret. N\u011b\u017en\u011b vezmu jeho dlan\u011b do t\u011bch sv\u00fdch a zhluboka se nadechnu.  <\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, necht\u011bl jsem se do n\u011bj d\u00edvat a v\u011b\u0159, \u017ee jsem to neud\u011blal \u00famysln\u011b, nikdy bych si nic takov\u00e9ho nedovolil. Ten ve\u010der, kdy jsem t\u011b sp\u00edc\u00edho nesl ulo\u017eit do tv\u00e9 postele, jsem jej v\u0161ak poprv\u00e9 zahl\u00e9dl na tv\u00e9m psac\u00edm stole, byl jsem zv\u011bdav\u00fd, co to je. Nahl\u00e9dnul jsem dovnit\u0159, i p\u0159esto jsem ale potom m\u011bl v\u00fd\u010ditky, za kter\u00e9 mi to v\u016fbec nest\u00e1lo. P\u0159e\u010detl jsem si jen n\u011bkolik b\u00e1sn\u00ed, tohle v\u0161ak byla ta jedin\u00e1, kterou jsem doopravdy pochopil. Psal jsi moc hezky, ale ty b\u00e1sni\u010dky jsem v\u016fbec nemohl pochopit, jsou tak slo\u017eit\u00e9,“ zavrt\u00edm hlavou a jen nesm\u011ble vzhl\u00e9dnu k Billovi, sed\u00edc\u00edmu te\u010f p\u0159ede mnou. Vypad\u00e1 o n\u011bco klidn\u011bji ne\u017e je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edl\u00ed.  <\/div>\n
<\/div>\n
„Bylo to jen p\u00e1r b\u00e1sn\u00ed, do kter\u00fdch jsem dal sv\u00e9 nejhlub\u0161\u00ed city. Napsal jsem to tak slo\u017eit\u011b, necht\u011bl jsem, aby kdokoli jin\u00fd ne\u017e j\u00e1  pochopil jejich v\u00fdznam. To by pro m\u011b znamenalo to nejhor\u0161\u00ed,“ jeho hlas se ke mn\u011b doline tich\u00fd, tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b zbarven\u00fd. Co myslel tou posledn\u00ed v\u011btou? Bylo to snad opravdu n\u011bco, o \u010dem se nesm\u011bl nikdo nikdy dozv\u011bd\u011bt?  <\/div>\n
<\/div>\n
„O kom byly ty b\u00e1sn\u011b?“ ot\u00e1zka, je\u017e m\u011b p\u00e1l\u00ed na jazyku ji\u017e dlouho, si samovoln\u011b najde cestu ven z m\u00fdch rt\u016f a j\u00e1 se jen v duchu fackuji za svou zv\u011bdavost. Pochybuji, \u017ee mi Bill na moji ot\u00e1zku odpov\u00ed, je a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 osobn\u00ed na to, abych na ni mohl zn\u00e1t odpov\u011b\u010f. P\u0159esto nyn\u00ed vzhl\u00e9dnu k jeho tv\u00e1\u0159i, pozoruji, jak se jeho pohled up\u0159e do pr\u00e1zdn\u00e9ho m\u00edsta p\u0159ed sebou a on se na okam\u017eik odml\u010d\u00ed. \u010cek\u00e1m te\u010f od n\u011bj v\u0161echno, dokonce i to, \u017ee mi vynad\u00e1 za moji troufalost… jeho odpov\u011b\u010f je v\u0161ak \u00fapln\u011b jin\u00e1, ne\u017e jakou bych ji mohl o\u010dek\u00e1vat.  <\/div>\n
<\/div>\n
„O tob\u011b.“  <\/div>\n
<\/div>\n
autor: Rachel<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Join me in…   Bill:   Unaven\u011b p\u0159eto\u010d\u00edm hlavu na p\u0159\u00edjemn\u011b m\u011bkk\u00e9m pol\u0161t\u00e1\u0159i a ospale procitnu hned, jakmile na tv\u00e1\u0159i uc\u00edt\u00edm tepl\u00e9 pohlazen\u00ed, je\u017e mi v\u011bnovaly prvn\u00ed rann\u00ed paprsky vych\u00e1zej\u00edc\u00edho slunce. Usm\u011bji se a prsty si prot\u0159u probouzej\u00edc\u00ed se v\u00ed\u010dka, na kter\u00fdch<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[358],"tags":[],"class_list":["post-9346","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-love-death"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9346","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9346"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9346\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9346"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9346"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9346"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}