{"id":936,"date":"2017-11-03T16:00:00","date_gmt":"2017-11-03T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=930"},"modified":"2017-11-03T16:00:00","modified_gmt":"2017-11-03T15:00:00","slug":"cover-me-up-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/11\/03\/cover-me-up-4\/","title":{"rendered":"Cover me up 4."},"content":{"rendered":"
autor: Marky Cat<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

Douf\u00e1m, \u017ee si pamatujete Melindu a tak\u00e9 to, o \u010dem s Tomem mluvila v I am not clean, tento d\u00edl na to poukazuje.<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill<\/div>\n
\n

Greg Toma p\u0159emluvil, abych jej sm\u011bl nav\u0161t\u00edvit pom\u011brn\u011b rychle, t\u011b\u017eko \u0159\u00edct, jestli to bylo snadn\u00e9, sp\u00ed\u0161 ne. Nech\u00e1pal jsem s\u00e1m sebe. Pro\u010d chci s Tomem mluvit? Byla to v\u00fdzva, to ur\u010dit\u011b. Greg \u0159\u00edkal, \u017ee je Tom tvrd\u00fd o\u0159\u00ed\u0161ek a dostat z n\u011bj to, co nechce \u0159\u00edct, je t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e si p\u0159edstavoval. V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee co nezvl\u00e1dl Greg za \u010dty\u0159i dny, nezvl\u00e1dnu j\u00e1 b\u011bhem jedn\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy. A nedovolil jsem si tvrdit nebo jen myslet, \u017ee jsem vzd\u011blan\u00fd dost natolik, abych se mohl pokou\u0161et o n\u011bco, co tak zku\u0161en\u00fd psychiatr, jako je Greg, pova\u017euje za slo\u017eit\u00e9. Ale v\u017edy jsem byl \u010dlov\u011bk, kter\u00fd zkou\u0161el a zkou\u0161el, dokud neusp\u011bl. A kdy\u017e n\u011bkdo jako j\u00e1 sly\u0161\u00ed, \u017ee je n\u011bco t\u011b\u017ek\u00e9, chce to okam\u017eit\u011b zkusit s nad\u011bj\u00ed, \u017ee mo\u017en\u00e1 bude zrovna ten, komu se to poda\u0159\u00ed\u2026<\/p><\/div>\n

„Dobr\u00fd den, jdu za Tomem Willendorfem.“<\/div>\n
„To je mo\u017en\u00e9, a vy jste?“<\/div>\n
„William Hillenbrand-„<\/div>\n
„Moc p\u011bkn\u00e9 jm\u00e9no, ale jak zn\u00e1te na\u0161eho pacienta? Jste bratr? Bratranec nebo snad str\u00fdc?“<\/div>\n
„V po\u0159\u00e1dku, Abby,“ vlo\u017eil se Greg do m\u00e9ho rozhovoru se sestrou za informa\u010dn\u00edm pultem. „Pana Hillenbranda jsem pozval j\u00e1.“<\/div>\n
Sestra se za\u0161karedila, ale a\u0165 u\u017e m\u011bla na jazyku cokoliv, ne\u0159ekla to.<\/div>\n
\n

Byl jsem nerv\u00f3zn\u00ed. Jak se bude Tom chovat? O \u010dem budeme mluvit? O \u010dem m\u016f\u017eu a o \u010dem rad\u0161i nem\u00e1m mluvit? Doufal jsem, \u017ee mi Greg d\u00e1 n\u011bjak\u00e9 instrukce. Ale nedal. Dovedl m\u011b do druh\u00e9ho patra a\u017e na konec dlouh\u00e9 chodby ke dve\u0159\u00edm pokoje 277.<\/p><\/div>\n

Dlouze jsem vydechl a stiskl kliku.<\/div>\n
„Zrovna dostal l\u00e9ky.“ \u0158ekl Greg na posledn\u00ed chv\u00edli.<\/div>\n
„A co to znamen\u00e1?“<\/div>\n
„\u017de bude trochu rozt\u011bkan\u00fd.“<\/div>\n
„Tak to budeme dva.“ S t\u011bmito slovy jsem otev\u0159el dve\u0159e a ve\u0161el.<\/div>\n
\n

Pokoj byl tmav\u00fd, chladn\u00fd a t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u00e1zdn\u00fd. Nikde nic osobn\u00edho. \u017d\u00e1dn\u00e9 fotky, \u017e\u00e1dn\u00e9 plak\u00e1ty, nic. Velk\u00e1 postel uprost\u0159ed pokoje byla ustlan\u00e1 dokonale, jako by v n\u00ed nikdo dlouho nespal. Co\u017e mohla b\u00fdt pravda. Toma jsem nikde nevid\u011bl, dokud jsem nest\u00e1l a\u017e u postele. Sed\u011bl na zemi, narovnan\u00fd, jako by meditoval. Sed\u011bl naproti oknu a d\u00edval se ven. Nepohnul se. Do \u0159e\u010di jsem se musel hecovat.<\/p><\/div>\n

„Ahoj,“ to v\u016fbec nezn\u011blo asertivn\u011b\u2026 ani nev\u00edm, jak bych m\u011bl zn\u00edt\u2026 jako bych zapomn\u011bl v\u0161echno, co jsem se nau\u010dil.<\/div>\n
Vlasy m\u011bl upraven\u00e9, voln\u011b mu padaly na ramena v tmav\u00fdch zdrav\u011b leskl\u00fdch vln\u00e1ch.<\/div>\n
„Co se stalo s dredy?“<\/div>\n
Nic.<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 dob\u0159e.“<\/div>\n
Pohnul prsty prav\u00e9 ruky, kterou m\u011bl polo\u017eenou na zemi.<\/div>\n
„M\u016f\u017eu si p\u0159isednout?“<\/div>\n
Pohnul hlavou, jako by se cht\u011bl pod\u00edvat, kdo na n\u011bj mluv\u00ed, ale jen t\u011b\u017eko m\u011b mohl zahl\u00e9dnout, st\u00e1l jsem za n\u00edm a on se nepohnul dostate\u010dn\u011b. Pak hlavu op\u011bt odvr\u00e1til. Jako by se ujistil, \u017ee s n\u00edm nikdo nen\u00ed a on jen sly\u0161\u00ed hlasy.<\/div>\n
„To jsem j\u00e1, Bill.“<\/div>\n
V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee naru\u0161ovat pacientovu osobn\u00ed z\u00f3nu, ve kter\u00e9 je v bezpe\u010d\u00ed, nem\u00e1m, tak jsem st\u00e1l na m\u00edst\u011b.<\/div>\n
Byl nejsp\u00ed\u0161 \u00fapln\u011b mimo. Nebo mi necht\u011bl d\u00e1t najevo, \u017ee m\u011b vn\u00edm\u00e1, jen abych mluvil a tr\u00e1pil se d\u00e1l\u2026 Co\u017e jsem m\u011bl v pl\u00e1nu tak jako tak. Byl jsem pln\u00fd odhodl\u00e1n\u00ed, ani\u017e bych v\u011bd\u011bl, odkud se vzalo. Mo\u017en\u00e1 m\u011b nakopl skoro a\u017e romantick\u00fd v\u00fdhled z okna. Nebo to, \u017ee mi Greg v\u011b\u0159\u00ed\u2026 Kdyby se mi povedlo Toma rozmluvit, nejen \u017ee by to pomohlo v l\u00e9\u010db\u011b, Greg by byl py\u0161n\u00fd, ale tak\u00e9 by mi to mohlo nahnat n\u011bjak\u00e9 kredity v praxi. To se hod\u00ed v\u017edy a zrovna j\u00e1 bych to pot\u0159eboval.<\/div>\n
\n
Byl jsem si v\u011bdom toho, co Greg cht\u011bl, abych Tomovi \u0159ekl. Ani to nemusel vyslovit. P\u0159\u00e1l by si, abych mu \u0159ekl, \u017ee mu odpou\u0161t\u00edm, ale to jsem ud\u011blat nemohl, proto\u017ee by to nebylo up\u0159\u00edmn\u00e9. Nem\u011blo by to cenu, nebyla by to pravda. Dok\u00e1zal jsem lh\u00e1t, ale ne v n\u011b\u010dem takov\u00e9m. Greg si byl jist\u00fd, \u017ee Tom m\u00e1 tajemstv\u00ed, kter\u00e9 pot\u0159ebujeme v\u011bd\u011bt. Je to n\u011bco, co ze sebe mus\u00ed dostat. Je to n\u011bco, co jej u\u017e\u00edr\u00e1, n\u011bco, d\u00edky \u010demu nem\u00e1 Tom chu\u0165 d\u00e1l \u017e\u00edt. N\u011bco, co nev\u00edme. V\u00edme, \u017ee se nen\u00e1vid\u00ed a v\u00edme pro\u010d, ale je tu je\u0161t\u011b n\u011bco dal\u0161\u00edho. Greg si mysl\u00ed, \u017ee by m\u011bl pozvat Melindu, byla jedin\u00e1, kter\u00e9 n\u011bco o sv\u00e9 minulosti \u0159ekl. Ale \u0159ekl p\u0159\u00edli\u0161 m\u00e1lo. „Jsou tajemstv\u00ed, kter\u00e1 jsou ne\u0161kodn\u00e1, nevinn\u00e1 a psychiatr je v\u011bd\u011bt nepot\u0159ebuje, a pak jsou ta, kter\u00e1 jsou kl\u00ed\u010dov\u00e1, bez kter\u00fdch se p\u0159i l\u00e9\u010den\u00ed neobejdeme.“ Podle Grega Tom takov\u00e1 tajemstv\u00ed m\u00e1. Podle Grega v\u0161e z\u00e1vis\u00ed na tom, abychom se dozv\u011bd\u011bli, co Tom dr\u017e\u00ed v sob\u011b. Jinak jsou tyto dva t\u00fddny zbyte\u010dn\u00e9. D\u00e1vat na n\u011bj p\u00e1r t\u00fddn\u016f pozor, aby bral l\u00e9ky a neubli\u017eoval si, je zbyte\u010dn\u00e9. Proto\u017ee a\u017e jej Greg propust\u00ed, co\u017e jednou bude muset ud\u011blat, Tom p\u0159estane l\u00e9ky br\u00e1t a p\u0159estane znovu j\u00edst, skon\u010d\u00ed na ulici a um\u0159e tam\u2026 Proto jej mus\u00edme rozmluvit, mus\u00edme zjistit, pro\u010d nechce d\u00e1l \u017e\u00edt, k tomu dle Grega m\u00e1 mnohem v\u00edc d\u016fvod\u016f, ne\u017e je n\u00e1m zn\u00e1mo.<\/div>\n
\n

Nev\u011bd\u011bl jsem, co d\u00e1l \u0159\u00edct. P\u0159\u00ed\u0161t\u011b si domluv\u00edm n\u00e1v\u0161t\u011bvu tak, aby Tom zrovna nebyl v jin\u00e9m sv\u011bt\u011b. Co jsem m\u011bl podle Grega s Tomem d\u011blat, kdy\u017e byl v takov\u00e9m stavu? S t\u011b\u017ekou hlavou jsem si sedl na postel za Toma. Nakonec jsem se polo\u017eil na z\u00e1da a hled\u011bl do stropu. Nastalo naprost\u00e9 ticho.<\/p><\/div>\n

„Je uklid\u0148uj\u00edc\u00ed v\u011bd\u011bt, \u017ee sv\u011bt za t\u011bmito zdmi je st\u00e1le stejn\u00fd. V\u00edtr fouk\u00e1, stromy \u0161um\u00ed, lid\u00e9 se sm\u011bj\u00ed, dok\u00e1\u017eou se radovat\u2026 Den se m\u011bn\u00ed v noc a noc v nov\u00fd den.“ Posadil jsem se hned, jakmile Tom promluvil. Po\u0159\u00e1d byl na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b, nehybn\u00fd, jako kdy\u017e jsem p\u0159i\u0161el. Netroufal jsem si vydat hl\u00e1sku, abych jej t\u0159eba nevylekal. Mluv d\u00e1l, \u0159\u00edkal jsem si. Do toho.<\/div>\n
„A stejn\u011b je zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, jak m\u016f\u017ee b\u00fdt jeden sv\u011bt tak jin\u00fd\u2026 pro n\u011bkoho je \u017eivot tady no\u010dn\u00ed m\u016fra a n\u011bkdo jin\u00fd tady dok\u00e1\u017ee b\u00fdt skute\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd. Jak m\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011bkdo \u0161\u0165astn\u00fd ve sv\u011bt\u011b pln\u00e9m zr\u016fd?“ \u2026 „N\u011bkdo, kdo dok\u00e1\u017ee zni\u010dit cel\u00fd sv\u011bt, cel\u00fd \u017eivot n\u011bkomu jin\u00e9mu, nen\u00ed \u010dlov\u011bk\u2026 je to zr\u016fda. Pak by nem\u011bl b\u00fdt zlo\u010din, kdyby \u010dlov\u011bk zabil zr\u016fdu.“<\/div>\n
„Dok\u00e1zal bys to? Zab\u00edt zr\u016fdu?“<\/div>\n
„Nedok\u00e1zal. Kdyby ano, u\u017e bych tu nebyl.“<\/div>\n
\n

Nem\u011blo to cenu, ne v ten den, ne kdy\u017e byl Tom neklidn\u00fd, pod vlivem l\u00e9k\u016f. Chystal jsem se odej\u00edt. U dve\u0159\u00ed jsem se zastavil a ohl\u00e9dl se. Tom se nepohnul.<\/p><\/div>\n

„Nem\u016f\u017ee\u0161 pomoct n\u011bkomu, kdo o pomoc nestoj\u00ed.“<\/div>\n
„M\u016f\u017eu se o to pokusit.“ Ruku jsem nechal na klice, dve\u0159e jsem neotev\u0159el.<\/div>\n
„Zapome\u0148 na to. Zapome\u0148 na m\u011b. Jsem jen jeden z tis\u00edce lid\u00ed, kte\u0159\u00ed pot\u0159ebuj\u00ed pomoc. Pomo\u017e n\u011bkomu, kdo si to zaslou\u017e\u00ed.“<\/div>\n
„V jak\u00e9m sv\u011bt\u011b \u017eije\u0161, kdy\u017e si mysl\u00ed\u0161, \u017ee tady lid\u00e9 dost\u00e1vaj\u00ed to, co si zaslou\u017e\u00ed?“<\/div>\n
Tom se kr\u00e1tce a ti\u0161e zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Sly\u0161el jsi n\u011bkdy o \u010dlov\u011bku, kter\u00fd zem\u0159el, ani\u017e by byl mrtv\u00fd?“<\/div>\n
„Ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsi um\u0159el?“<\/div>\n
„Pokud je tohle te\u010f a tady \u017eivot, tak nestoj\u00edm o to \u017e\u00edt.“<\/div>\n
„To co te\u010f a tady pro\u017e\u00edv\u00e1\u0161, se m\u016f\u017ee zm\u011bnit.“<\/div>\n
„A kdo to zm\u011bn\u00ed?“<\/div>\n
„Pro\u010d ne ty?“<\/div>\n
„A pro\u010d ne ty?“<\/div>\n
„Co t\u00edm chce\u0161 \u0159\u00edct?“<\/div>\n
„Nechci nic.“<\/div>\n
\n

Vr\u00e1til jsem se na sv\u00e9 p\u016fvodn\u00ed m\u00edsto, doprost\u0159ed pokoje, z\u016fstal jsem st\u00e1t za Tomem.<\/p><\/div>\n

„Nebyl jsi mimo, kdy\u017e jsem ve\u0161el.“<\/div>\n
„Kdo \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee jsem nebyl?“<\/div>\n
„Hraje\u0161 si se mnou?“<\/div>\n
„Hraju?“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee m\u011b zmanipuluje\u0161?“<\/div>\n
„To bych dok\u00e1zal?“<\/div>\n
„Neodpov\u00eddej mi na ot\u00e1zku ot\u00e1zkou!“<\/div>\n
„Pro\u010d? P\u0159iv\u00e1d\u00ed t\u011b to k \u0161\u00edlenstv\u00ed?“<\/div>\n
„Ne. Roz\u010diluje m\u011b to.“<\/div>\n
„A to je \u0161patn\u011b?“ Tom se ptal tak oby\u010dejn\u011b, jako by to myslel v\u00e1\u017en\u011b. Jako d\u00edt\u011b, kter\u00e9 se pt\u00e1, co je m\u011bs\u00edc. Nevinn\u011b. A z\u00e1rove\u0148, jako by jej ani nezaj\u00edmala m\u00e1 odpov\u011b\u010f, jako bych ani nemusel odpov\u00eddat a jemu by to bylo jedno.<\/div>\n
„Jestli si mysl\u00ed\u0161, \u017ee se u\u017e nevr\u00e1t\u00edm, kdy\u017e bude\u0161 takhle nep\u0159\u00edjemn\u00fd, tak se plete\u0161.“<\/div>\n
„Sta\u010d\u00ed, kdy\u017e to zak\u00e1\u017eu a u\u017e ne nevr\u00e1t\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Pro\u010d si mi to v\u016fbec dovolil?“<\/div>\n
„Kdyby sis myslel, \u017ee je n\u011bjak\u00e1 nad\u011bje, \u017ee bych ti snad \u0159ekl to, co jsem ne\u0159ekl nikomu, tak bys mi nedal pokoj. P\u0159esn\u011bji bys nedal pokoj Gregorymu a ten by se m\u011b pak d\u00e1l vypt\u00e1val, jestli m\u016f\u017ee\u0161 p\u0159ij\u00edt.“<\/div>\n
„Tak co tu v\u016fbec d\u011bl\u00e1\u0161, kdy\u017e nechce\u0161, abychom ti pomohli?“<\/div>\n
„Abych zjistil pro\u010d.“<\/div>\n
„Pro\u010d co?“<\/div>\n
„Pro\u010d mi chcete pomoct.“<\/div>\n
„K \u010demu to pot\u0159ebuje\u0161 v\u011bd\u011bt?“<\/div>\n
„Abych si mohl b\u00fdt jist\u00fd, \u017ee nebudu nikomu chyb\u011bt.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 n\u011bkam nam\u00ed\u0159eno?“<\/div>\n
„Do pekla.“<\/div>\n
\n

To byl moment, kdy jsem pochopil, \u017ee mi Tom toho dne nic ne\u0159ekne. Nic, co u\u017e nev\u00edm.<\/p><\/div>\n

\n

Ve\u010der p\u0159i\u0161el Gregory ke mn\u011b dom\u016f, vyl\u00ed\u010dil jsem mu, co mi Tom \u0159ekl. V podstat\u011b to byl stejn\u00fd rozhovor, jak\u00fd Tom vedl s k\u00fdmkoliv jin\u00fdm, i s Gregem.<\/p><\/div>\n

„Nemysl\u00ed to v\u00e1\u017en\u011b.“ Uklid\u0148oval m\u011b.<\/div>\n
„Pro\u010d mysl\u00ed\u0161, \u017ee ne?“<\/div>\n
„V\u00ed, co m\u00e1 \u0159\u00edct, aby lidi znepokojil. A jsou i lid\u00e9, kte\u0159\u00ed mu na to sko\u010d\u00ed.“<\/div>\n
„Haha.“<\/div>\n
„Nen\u00ed se za co styd\u011bt. Je dobr\u00fd. Faktem st\u00e1le z\u016fst\u00e1v\u00e1, \u017ee Tom m\u016f\u017ee z l\u00e9\u010debny kdykoliv odej\u00edt, ale neode\u0161el. Tom se mo\u017en\u00e1 boj\u00ed si to p\u0159iznat, ale chce se l\u00e9\u010dit. A cht\u011bl by \u017e\u00edt. Nechce \u017e\u00edt se svou nemoc\u00ed, ale st\u00e1le douf\u00e1, \u017ee kdy\u017e se vyl\u00e9\u010d\u00ed, bude moct v\u00e9st norm\u00e1ln\u00ed \u017eivot. Ne\u0159ekl ti o sv\u00fdch tehdej\u0161\u00edch pl\u00e1nech?“<\/div>\n
„Jak\u00fdch pl\u00e1nech?“<\/div>\n
„Cht\u011bl si naj\u00edt pr\u00e1ci a bydlet s Lolou, cht\u011bl ji vz\u00edt z ulice.“<\/div>\n
„Aha.“<\/div>\n
„Aha? \u010clov\u011bk, kter\u00fd si pl\u00e1nuje budoucnost, nechce um\u0159\u00edt.“<\/div>\n
„Ale co to jeho tajemstv\u00ed?“<\/div>\n
„To tajemstv\u00ed n\u00e1m br\u00e1n\u00ed v l\u00e9\u010db\u011b bipol\u00e1rn\u00ed poruchy, ne jeho deprese. Zbav\u00edme se tajemstv\u00ed, stabilizujeme bipol\u00e1rn\u00ed poruchu a pak se Tom bude moct s\u00e1m vypo\u0159\u00e1dat se sv\u00fdmi stra\u0161\u00e1ky.“<\/div>\n
„Takhle snadn\u00e9 to je? Wow, tak to je Tom vlastn\u011b u\u017e skoro zdrav\u00fd mu\u017e.“ \u0158ekl jsem sarkasticky. Byl jsem z t\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy cel\u00fd rozru\u0161en\u00fd. Nedok\u00e1zal jsem to, vlastn\u011b jsem si vedl mnohem h\u016f\u0159, ne\u017e jsem doufal.<\/div>\n
„Nikdy to nen\u00ed takhle snadn\u00e9, ale mus\u00edme si stanovit c\u00edl, mus\u00edme se m\u00edt odkud odp\u00edchnout.“<\/div>\n
„J\u00e1 na to nem\u00e1m.“<\/div>\n
„Pozvu Melindu.“<\/div>\n
„U\u017e z\u00edtra?“<\/div>\n
„A kdy jindy?“<\/div>\n
„No\u2026 j\u00e1 nev\u00edm,“ vlastn\u011b jsem se cht\u011bl za Tomem znovu co nejd\u0159\u00edv vydat, abych si s n\u00edm je\u0161t\u011b zkusil promluvit, t\u0159eba mi n\u011bco \u0159ekne\u2026 Cht\u011bl jsem, aby m\u011b Greg podpo\u0159il, aby mi dal je\u0161t\u011b \u0161anci.<\/div>\n
„Melinda se na Toma t\u011b\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Mou n\u00e1v\u0161t\u011bvu taky dovolil, a jak to dopadlo.“<\/div>\n
„V\u017edy\u0165 i na tebe se t\u011b\u0161il.“<\/div>\n
„To sotva. Ani se na m\u011b nepod\u00edval.“<\/div>\n
„D\u00edval se na tv\u016fj odraz v okn\u011b, tak to d\u011bl\u00e1v\u00e1 po\u0159\u00e1d.“<\/div>\n
\n

Tom<\/p><\/div>\n

\n

Gregory po\u017e\u00e1dal Melindu, aby se za mnou p\u0159i\u0161la pod\u00edvat. Nev\u00edm, co zap\u0159\u00ed\u010dinilo, \u017ee mi nebylo ukraden\u00e9, jak se j\u00ed da\u0159\u00ed, a kdy\u017e mi n\u011bco \u0159ekla, vzal jsem si to k srdci. Byla \u017eena, kterou jsem obdivoval. Kterou jsem respektoval. D\u00edvala se na m\u011b tak, jak jsem si dlouho p\u0159\u00e1l, aby se na m\u011b d\u00edval n\u011bkdo jin\u00fd.<\/p><\/div>\n

„Pro\u010d sed\u00ed\u0161 na zemi, Tome?“ Ve\u0161la do pokoje bez pozdravu, hned m\u011b za\u010dala hubovat a j\u00e1 si nest\u011b\u017eoval. Znamenalo to, \u017ee j\u00ed nen\u00ed jedno, kde sed\u00edm, \u017ee j\u00ed j\u00e1 nejsem jedno. To jsem pot\u0159eboval. Gregory byl vl\u00eddn\u00fd a trp\u011bliv\u00fd, ale byl objektivn\u00ed a j\u00e1 od n\u011bj ani necht\u011bl v\u00edc. Ale Melinda byla\u2026 jin\u00e1. Tv\u00e1\u0159ila se, \u017ee j\u00ed zaj\u00edm\u00e1, co \u0159\u00edk\u00e1m, a j\u00ed jsem to v\u011b\u0159il. Tak nutn\u011b jsem pot\u0159eboval n\u011bkoho, kdo by mi uk\u00e1zal, \u017ee m\u00e1m pro co \u017e\u00edt. \u017de je tu n\u011bkdo, komu na mn\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed. Kdy\u017e jsem se nemohl c\u00edtit pot\u0159ebn\u00fd, jako tehdy s Lolou, musel jsem c\u00edtit, \u017ee m\u011b m\u00e1 n\u011bkdo r\u00e1d. Necht\u011bl jsem si to p\u0159iznat, ale bylo to tak.<\/div>\n
Ne\u017e jsem se k Melind\u011b oto\u010dil, pousm\u00e1l jsem se. Vstal jsem ze zem\u011b a obr\u00e1til se k n\u00ed. Z\u00e1\u0159ila radost\u00ed, jako by za\u017eila n\u00e1dhern\u00fd den. A p\u0159esto\u017ee byl \u0159\u00edjen, m\u011bla na sob\u011b v\u00e1no\u010dn\u00ed svetr.<\/div>\n
„M\u00e1te r\u00e1da V\u00e1noce?“<\/div>\n
„V\u00edc ne\u017e sv\u00e9 narozeniny. A co ty?“<\/div>\n
„Nikdy jsme nem\u011bli p\u0159\u00edle\u017eitost se po\u0159\u00e1dn\u011b sbl\u00ed\u017eit.“<\/div>\n
„To m\u011b mrz\u00ed,“ nasadila teatr\u00e1ln\u00ed l\u00edtostiv\u00fd t\u00f3n. „Ale to m\u016f\u017eeme letos napravit.“<\/div>\n
„Jak? Vyzdob\u00edte mi to tady k nepozn\u00e1n\u00ed?“<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee do V\u00e1noc bude\u0161 doma.“<\/div>\n
„Nem\u00e1m domov.“<\/div>\n
„Tak ti n\u011bjak\u00fd najdeme.“<\/div>\n
„C\u00edt\u00edm se jako pes v \u00fatulku.“<\/div>\n
„J\u00e1 m\u00e1m r\u00e1da psy. M\u00e1m t\u0159i.“<\/div>\n
„Z \u00fatulku?“<\/div>\n
„Odkud jinud?“ Celou dobu se usm\u00edvala.<\/div>\n
„L\u00edb\u00ed\u0161 se mi, kdy\u017e se usm\u00edv\u00e1\u0161.“ V\u016fbec jsem si neuv\u011bdomoval, \u017ee to d\u011bl\u00e1m taky. „Je z tebe p\u011bkn\u00fd mlad\u00fd mu\u017e.“<\/div>\n
Ml\u010del jsem.<\/div>\n
Melinda se zatv\u00e1\u0159ila v\u00e1\u017en\u011b. „M\u00e1lem bych zapomn\u011bla. Na\u0161e heslo\u2026 No ,nemus\u00ed\u0161 se b\u00e1t, \u017ee bych t\u0159eba j\u00e1-„<\/div>\n
„Toho se neboj\u00edm.“<\/div>\n
„No to jsem r\u00e1da. Tak si poj\u010f sednout vedle m\u011b.“<\/div>\n
\n

„\u0158ekni, Tome, jak se ti tady da\u0159\u00ed?“<\/p><\/div>\n

Nemohl jsem \u0159\u00edct, \u017ee by mi bylo n\u011bkdy l\u00edp. Nemohl jsem \u0159\u00edct, \u017ee by se mi da\u0159ilo dob\u0159e.<\/div>\n
„B\u00fdvalo i h\u016f\u0159.“<\/div>\n
V\u016fbec jsme se d\u00e1l nebavili o mn\u011b, o l\u00e9\u010debn\u011b nebo o \u010demkoliv s t\u00edm spojen\u00e9. Bylo mi dob\u0159e.<\/div>\n
Ani dal\u0161\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvu se m\u011b neptala na nic, co by cht\u011bl Greg v\u011bd\u011bt. Bylo p\u0159\u00edjemn\u00e9 myslet si, \u017ee za mnou nep\u0159i\u0161la pracovn\u011b. A\u017e p\u0159i p\u00e1t\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b, kdy jsme m\u011bli povoleno proj\u00edt se spole\u010dn\u011b po zahrad\u011b l\u00e9\u010debny (tak\u00e9 to bylo poprv\u00e9 za 19 dn\u00ed od m\u00e9ho p\u0159evozu do l\u00e9\u010debny, kdy jsem byl venku na \u010derstv\u00e9m vzduchu), se m\u011b zeptala: „M\u00e1m v tom st\u00e1le docela zmatek. Do 8 let jsi byl doma s rodi\u010di, v 8 letech jsi byl v d\u011btsk\u00e9m domov\u011b, v 11 jsi byl zp\u011bt s matkou, kdy\u017e ti bylo 14, vr\u00e1til ses do d\u011btsk\u00e9ho domova, co pak?“<\/div>\n
Nev\u00edm pro\u010d, ale c\u00edtil jsem se zklaman\u00fd, obelhan\u00fd. Chodila za mnou jen proto, aby se m\u011b pozd\u011bji mohla zeptat? Greg to alespo\u0148 netajil. Ale nem\u011bl jsem d\u016fvod j\u00ed to ne\u0159\u00edct, je to nepodstatn\u00e1 informace. Nem\u016f\u017ee s t\u00edm nijak d\u00e1l pracovat, kdy\u017e j\u00ed ne\u0159eknu nic v\u00edc. Bude m\u00edt pocit, \u017ee ze m\u011b n\u011bco dostala a nech\u00e1 m\u011b pro dne\u0161ek b\u00fdt\u2026<\/div>\n
\n<\/div>\n
„V domov\u011b jsem byl do 15, po soudn\u00edm \u0159\u00edzen\u00ed m\u011b poslali do pas\u0165\u00e1ku, n\u00e1pravn\u00e9ho za\u0159\u00edzen\u00ed pro dosp\u00edvaj\u00edc\u00ed a ml\u00e1de\u017e. Potom jsem byl v l\u00e9\u010debn\u011b, co\u017e se st\u00e1le v\u00e1zalo k rozsudku. Na\u0159\u00edzen\u00e9 jsem m\u011bl tu\u0161\u00edm dva m\u011bs\u00edce, ale to mi p\u0159i\u0161lo jako moc dlouh\u00e1 doba, tak\u017ee jsem utekl. Byl jsem na ulici p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f. Na\u0161el jsem si pr\u00e1ci u chlapa, kter\u00fd m\u011bl obchod, ale je\u0161t\u011b n\u011bco bokem a s t\u00edm jsem mu pom\u00e1hal. Pen\u00edze z toho byly dobr\u00fd, ale nebylo to \u010dist\u00fd. Kdy\u017e mu na to p\u0159i\u0161li, musel jsem se od n\u011bj hodn\u011b rychle distancovat, proto\u017ee jsem byl v podm\u00ednce. V\u011bzen\u00ed m\u011b \u00fapln\u011b nel\u00e1kalo, proto\u017ee\u2026 s takov\u00fdma pen\u011bzma si chce \u010dlov\u011bk u\u017e\u00edt. Opustil jsem m\u011bsto, chv\u00edli jsem se jen tak toulal a pak jsem skon\u010dil tady. Poznal v\u00e1s a Grega, Billa\u2026 d\u00e1l u\u017e to zn\u00e1te.“<\/div>\n
„Za\u017eil jsi toho hodn\u011b, na to jak jsi mlad\u00fd.“<\/div>\n
Pokr\u010dil jsem rameny.<\/div>\n
„Jak dlouho bude tv\u016fj otec je\u0161t\u011b ve v\u011bzen\u00ed?“ Pomalu se dopracov\u00e1vala k tomu, co doopravdy cht\u011bla v\u011bd\u011bt. Mo\u017en\u00e1 si myslela, \u017ee jsem si toho nev\u0161iml. Zastavil jsem se, do toho okam\u017eiku jsme se proch\u00e1zeli p\u011b\u0161inkami v zahrad\u011b. Melinda se zastavila vedle m\u011b. Ml\u010del jsem. Po\u010d\u00edtal jsem. Byl jsem trochu zpomalen\u00fd vlivem l\u00e9k\u016f, kter\u00fdch jsem denn\u011b dost\u00e1val po\u017eehnan\u011b.<\/div>\n
„\u010cty\u0159i roky,“ \u0159ekl jsem po chv\u00edli. „Jestli ve v\u011bzen\u00ed n\u011bco neud\u011blal, o \u010dem\u017e pochybuju, tak \u010dty\u0159i roky.“ Ale s t\u00edm bych nepo\u010d\u00edtal.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, v jak\u00e9 v\u011bznici je?“<\/div>\n
„Chcete ho nav\u0161t\u00edvit?“<\/div>\n
„Uva\u017eovala jsem o tom.“ Up\u0159\u00edmnosti jsem si v\u00e1\u017eil. P\u0159esto\u017ee \u0159ekla pravdu, jsem se nedok\u00e1zal ubr\u00e1nit tomu, abych se nena\u0161tval.<\/div>\n
Srdce mi za\u010dalo tlouct rychleji, tak rychle, a\u017e jsem to vn\u00edmal, c\u00edtil jsem to v\u0161ude. Skoro jako bych to sly\u0161el. Buchbuchbuchbuchbuchbuchbuch.<\/div>\n
„Co si mysl\u00edte? \u017de kdy\u017e v\u00e1m to ne\u0159eknu j\u00e1, on ano?!“<\/div>\n
„Tome-„<\/div>\n
„Ne! O n\u011bm mluvit nebudu\u2026“ Nem\u016f\u017eu\u2026 nem\u016f\u017eu\u2026 tohle nedok\u00e1\u017eu\u2026<\/div>\n
„Tome, d\u00fdchej-„<\/div>\n
„M\u011bla byste j\u00edt. Hned.“<\/div>\n
Sna\u017eila se m\u011b uklidnit, dala mi ruku na rameno, ale akor\u00e1t mi p\u0159ihor\u0161ila.<\/div>\n
„Nesahejte na m\u011b!!!“ Zak\u0159i\u010del jsem. Nem\u011bl jsem v pl\u00e1nu k\u0159i\u010det, ale nedok\u00e1zal jsem si pomoct. P\u0159ed o\u010dima se mi zatm\u011blo. Tohle se mi nestalo dlouho, pro\u010d se mi to d\u011blo te\u010f? Muselo to b\u00fdt t\u011bmi l\u00e9ky. Zahrada zmizela. P\u0159ede mnou se v\u0161ude rozprost\u00edral pokoj se \u017elut\u00fdmi zdmi.<\/div>\n
„Tome!“ Sly\u0161el jsem Melindin hlas, ale byl daleko. Jako by byla za dve\u0159mi pokoje.<\/div>\n
„Tohle si pamatuju.“<\/div>\n
\n

\u010cerstv\u00fd vzduch byl pry\u010d. Tr\u00e1va pod nohama se zm\u011bnila v parkety. Na zdech byla krev. V\u0161ude sam\u00e1 krev. V\u00edm, co se stalo. Hrozn\u011b jsem se b\u00e1l. B\u00e1l jsem se oto\u010dit, myslel jsem si, \u017ee tam bude st\u00e1t, \u017ee tady doopravdy je. Strnul jsem, nedok\u00e1zal jsem se pohnout ani promluvit. Nepohnul bych ani prsty, kdybych cht\u011bl. Nedok\u00e1zal jsem oto\u010dit hlavou. Jen jsem d\u00fdchal, co nejti\u0161eji to \u0161lo, a poslouchal jsem. N\u011bco se za mnou rozbilo. Lekl jsem se. A znovu. V\u00edm, co se d\u011blo. V\u00edm p\u0159esn\u011b, co je tohle za vzpom\u00ednku, ale jak to, \u017ee je tak \u017eiv\u00e1? Cht\u011bl jsem si skr\u00fdt tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed, ale nemohl jsem. Cht\u011bl jsem b\u011b\u017eet do rohu pokoje jako tehdy, ale neud\u011blal jsem ani krok.<\/p><\/div>\n

„Pod\u00edvej se, cos m\u011b donutil ud\u011blat!“ Jeho hlas\u2026<\/div>\n
Tak moc jsem si cht\u011bl zacpat u\u0161i, ale m\u00e9 t\u011blo m\u011b neposlouchalo. V\u00edm, co jsem tehdy d\u011blal, kde jsem byl. Schoulen\u00fd v rohu, blond vlasy jsem m\u011bl obarven\u00e9 krv\u00ed, oble\u010den\u00ed taky, necht\u011bl jsem se na otce d\u00edvat, ale musel jsem, abych si byl jist\u00fd, \u017ee nejde ke mn\u011b. Sledoval jsem ho, jak rozb\u00edj\u00ed v\u0161e, co mu p\u0159i\u0161lo pod ruku, krev na zdech byla jeho. Ta na podlaze byla moje. Za dve\u0159mi pokoje k\u0159i\u010dela m\u00e1 matka. Nebylo zam\u010deno, ale ona byla tak zdrogovan\u00e1, \u017ee nebyla schopn\u00e1 si otev\u0159\u00edt.<\/div>\n
Muselo to v\u0161e b\u00fdt v m\u00e9 hlav\u011b, ale j\u00e1 c\u00edtil star\u00e9 jizvy na z\u00e1dech. P\u00e1lily m\u011b. Skoro stejn\u011b bolestiv\u011b jako tehdy. Bylo to jako \u017eiv\u00fd sen, z kter\u00e9ho jsem se nemohl vlastn\u00ed v\u016fl\u00ed probudit. Byl jsem si v\u011bdom toho, co jsem d\u011blal p\u0159edt\u00edm, byl jsem venku, ale p\u0159i\u0161lo mi to jako hrozn\u011b d\u00e1vno, byl jsem si v\u011bdom toho, \u017ee tohle nen\u00ed skute\u010dn\u00e9, ale v\u0161echno tomu nasv\u011bd\u010dovalo. A nejhor\u0161\u00ed na tom bylo, \u017ee jsem jej c\u00edtil za sebou a nedok\u00e1zal jsem se oto\u010dit, abych jej vid\u011bl. Dotkl se m\u011b, c\u00edtil jsem jeho ruku na rameni. To byl moment, kter\u00fd jsem pot\u0159eboval k tomu, abych se sebral a kone\u010dn\u011b n\u011bco ud\u011blal. Oto\u010dil jsem se. Uvid\u011bl jsem jeho tv\u00e1\u0159 poprv\u00e9 za 13 let. Cht\u011bl jsem ho pra\u0161tit, odstr\u010dit, ale na nic z toho jsem nem\u011bl s\u00edlu. Podlomila se mi kolena, spadl jsem na zem a plazil se od n\u011bj co nejd\u00e1l. Pra\u0161til jsem se do hlavy o n\u011bco, co bylo za mnou, z\u016fstal jsem sed\u011bt. Rezignovan\u011b jsem se schoulil a neodva\u017eoval jsem se d\u00e1t jakkoliv najevo cokoliv\u2026 Zav\u0159el jsem o\u010di. Pamatuju si, \u017ee m\u011b n\u011bkdo zvedl a pak u\u017e nic\u2026<\/div>\n
\n

Bill<\/p><\/div>\n

\n

„Dobr\u00fd den, jdu na n\u00e1v\u0161t\u011bvu za Tomem.“ Snad to dnes p\u016fjde hladce.<\/p><\/div>\n

„Pan Hillenbrand, no v\u00fdborn\u011b.“ Sestra se usm\u00e1la, ale t\u00f3n jej\u00edho hlasu se mi nezd\u00e1l nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 pot\u011b\u0161en\u00fd. „Moment\u00e1ln\u011b je pacient s n\u00e1v\u0161t\u011bvou v zahrad\u011b a tam nesm\u00edte.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Proto\u017ee.“<\/div>\n
„Nesm\u00edm na zahradu za Tomem, kdy\u017e s n\u00edm u\u017e n\u011bkdo je?“<\/div>\n
„Ten n\u011bkdo je na rozd\u00edl od v\u00e1s psychiatr.“<\/div>\n
„Melinda?“<\/div>\n
„Pan\u00ed Huntingtonov\u00e1.“<\/div>\n
„Tak\u017ee Melinda. Jsem si jist\u00fd, \u017ee by j\u00ed nevadilo, kdybych za nimi p\u0159i\u0161el.“<\/div>\n
„A j\u00e1 si jsem jist\u00e1, \u017ee si t\u00edm jist\u00fd b\u00fdt nem\u016f\u017eete. Pan\u00ed Huntingtonov\u00e1 pom\u00e1h\u00e1 panu doktorovi Washingtonovi s l\u00e9\u010dbou na\u0161eho pacienta.“<\/div>\n
„Je tu pan doktor?“<\/div>\n
„Je zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd.“<\/div>\n
„Co v\u00e1m sakra vad\u00ed?“<\/div>\n
„Neohl\u00e1\u0161en\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy, mlad\u00edku. Psychiatrick\u00e1 l\u00e9\u010debna nen\u00ed holubn\u00edk!“<\/div>\n
U\u017e u\u017e jsem se nadechoval, kdy\u017e jsem byl zara\u017een Gregem a dal\u0161\u00edm mlad\u0161\u00edm mu\u017eem ve stejn\u00e9m pracovn\u00edm od\u011bvu, sp\u011bchali pr\u00e1v\u011b zadn\u00edmi dve\u0159mi do zahrady.<\/div>\n
„Kdy\u017e m\u011b omluv\u00edte,“ \u0159ekl jsem a ut\u00edkal za nimi.<\/div>\n
„Vra\u0165te se! To nem\u016f\u017eete!“<\/div>\n
\n

Greg a druh\u00fd doktor si ani nev\u0161imli, \u017ee jdu za nimi. P\u0159isp\u011bchala k n\u00e1m sestra a pod\u00e1vala informace Gregorymu, zat\u00edmco n\u00e1s vedla hloub\u011bji do zahrady. Nepost\u0159ehl jsem ka\u017ed\u00e9 slovo, ale i to sta\u010dilo.<\/p><\/div>\n

„\u2026 pacient dostal z\u00e1chvat\u2026 mysl\u00ed, \u017ee jde o halucinace\u2026 nereaguje\u2026 vystra\u0161en\u00fd\u2026 ta sedativa se budou hodit\u2026 u\u017e tu budeme\u2026“<\/div>\n
Vid\u011bl jsem Melindu, kter\u00e1 byla pom\u011brn\u011b v klidu, na rozd\u00edl od sestry a m\u011b. Mohlo se jednat o jak\u00e9hokoliv pacienta, ale Tom byl p\u0159ece v zahrad\u011b s Melindou. Melinda n\u00e1m dala znamen\u00ed, a\u0165 zat\u00edm nechod\u00edme bl\u00ed\u017e. Musel jsem vyj\u00edt ze sv\u00e9ho \u00fakrytu za sestrou, abych vid\u011bl, co se d\u011bje, tak\u017ee si m\u011b Greg v\u0161iml.<\/div>\n
„Co tady d\u011bl\u00e1\u0161, Bille?“ Zeptal se m\u011b p\u0159\u00edsn\u011b.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161el jsem na n\u00e1v\u0161t\u011bvu.“ Greg cht\u011bl n\u011bco nam\u00edtnout, pak si to rozmyslel, h\u00e1dat se te\u010f by bylo pitom\u00e9, p\u0159esto\u017ee jsme \u0161eptali a nikdo n\u00e1s nemohl sly\u0161et, Greg se musel soust\u0159edit na n\u011bco jin\u00e9ho.<\/div>\n
„Nic ned\u011blej, a\u0165 se stane cokoliv, z\u016fsta\u0148 tady.“<\/div>\n
Greg poodstoupil a j\u00e1 kone\u010dn\u011b uvid\u011bl Toma, kter\u00fd k n\u00e1m v\u0161em st\u00e1l z\u00e1dy. V\u016fbec se neh\u00fdbal. Melinda dala znamen\u00ed Gregovi. P\u0159e\u0161la k Tomovi bl\u00ed\u017e, pomalu, nic ne\u0159\u00edkala. Dotkla se jeho ramene. Mlad\u00fd doktor si zat\u00edm p\u0159ipravil injekci se sedativem. Se sestrou na sebe v\u00fdznamn\u011b pok\u00fdvali. Tom se k n\u00e1m oto\u010dil. Ve tv\u00e1\u0159i se mu zra\u010dil strach a bolest. Pak n\u00e1hle padl na kolena a jako by se Melindy b\u00e1l, za\u010dal p\u0159ed n\u00ed couvat, a\u017e narazil hlavou do lavi\u010dky. Zastavil se a p\u0159ikr\u010dil se. Zav\u0159el o\u010di. T\u0159\u00e1sl se. Vzpomn\u011bl jsem si, \u017ee se sestra zm\u00ednila o halucinaci. Musel vid\u011bt n\u011bco opravdu hrozn\u00e9ho. T\u00e9m\u011b\u0159 jsem c\u00edtil jeho strach. Nikdy jsem nikoho nevid\u011bl takhle vyd\u011b\u0161en\u00e9ho. Sestra a Greg Toma zvedli a mlad\u00fd doktor mu vp\u00edchl obsah injekce. Tom se jim pokou\u0161el vykroutit. Pak se oto\u010dil p\u0159\u00edmo ke Gregovi, chytil jej za pl\u00e1\u0161\u0165. Jeho stisk vypadal velice pevn\u011b. Vid\u011bl jsem, jak hr\u016fzu vyst\u0159\u00eddala nen\u00e1vist.<\/div>\n
„Nesahej na m\u011b, ty zr\u016fdo!“ Greg se s n\u00edm nepral. Nejsp\u00ed\u0161 v\u011bd\u011bl, \u017ee za chv\u00edli zabere l\u00e1tka v Tomov\u011b t\u011ble, a tak jej jen dr\u017eel, aby si neubl\u00ed\u017eil. Mlad\u00fd doktor vyst\u0159\u00eddal sestru v podp\u00edr\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Sestra p\u0159i\u0161la ke mn\u011b a za\u0161eptala: „Vy jste tu nov\u00fd?“<\/div>\n
„Studuju-„<\/div>\n
„Proto\u017ee pacient dost\u00e1v\u00e1 l\u00e9ky, museli mu d\u00e1t slab\u0161\u00ed d\u00e1vku sedativ. Nem\u011bl byste tu te\u010f b\u00fdt, stejn\u011b mu nepom\u016f\u017eete.“<\/div>\n
„J\u00e1 tu z\u016fstanu.“<\/div>\n
„Poj\u010fte, pom\u016f\u017eete mi p\u0159ichystat pokoj na n\u00e1vrat pacienta.“<\/div>\n
„J\u00e1-„<\/div>\n
„Poj\u010fte.“<\/div>\n
Chv\u00edli jsem st\u00e1l a d\u00edval se, jak se Tom d\u00e1l sna\u017e\u00ed dostat ze sebe ruce obou psychiatr\u016f. Sestra m\u011bla nejsp\u00ed\u0161 pravdu. Nav\u00edc jsem se na to nedok\u00e1zal d\u00edvat d\u00e9le, na to, jak se Tom tr\u00e1p\u00ed. Kdy\u017e jsme odch\u00e1zeli, sly\u0161el jsem Toma k\u0159i\u010det.<\/div>\n
„Matko! Matko!“<\/p>\n

autor: Marky Cat<\/strong><\/div>\n

<\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Marky Cat Douf\u00e1m, \u017ee si pamatujete Melindu a tak\u00e9 to, o \u010dem s Tomem mluvila v I am not clean, tento d\u00edl na to poukazuje. Bill Greg Toma p\u0159emluvil, abych jej sm\u011bl nav\u0161t\u00edvit pom\u011brn\u011b rychle, t\u011b\u017eko \u0159\u00edct, jestli to bylo snadn\u00e9,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[684],"tags":[],"class_list":["post-936","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cover-me-up"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/936","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=936"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/936\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=936"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=936"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=936"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}