{"id":9365,"date":"2011-02-13T18:30:00","date_gmt":"2011-02-13T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9341"},"modified":"2011-02-13T18:30:00","modified_gmt":"2011-02-13T17:30:00","slug":"this-hour-s-duty-10-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/02\/13\/this-hour-s-duty-10-1-2\/","title":{"rendered":"This Hour’s Duty 10. (1\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix & Little Muse<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"475\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Sm\u00fdknut\u00ed<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Oh, Tomi,“ vydechl Bill, zat\u00edmco se pevn\u011b dr\u017eel sv\u00e9ho sahvahda.<\/em> Vzlykal, dokud mu \u017e\u00e1dn\u00e9 slzy nez\u016fstaly, a tak se te\u010f c\u00edtil utlumen\u011b a vy\u010derpan\u011b. Ten nedostatek pocit\u016f byl p\u0159\u00edjemn\u00fd; dok\u00e1zal po\u0159\u00e1dn\u011b d\u00fdchat, ani\u017e by ho p\u0159em\u00e1hala bolestiv\u00e1 vina. Ale po\u0159\u00e1d to tu bylo, nenechalo to Billa zapomenout.<\/div>\n
„Bille, m\u011bl jsi dal\u0161\u00ed Vizi? Jsi zase nemocn\u00fd?“<\/div>\n
Povzdychl si a p\u0159ik\u00fdvl. „Ano,“  za\u0161eptal, st\u00e1le odm\u00edtal Toma pustit. Uklid\u0148uj\u00edc\u00ed sahvahdovo<\/em> hlazen\u00ed na z\u00e1dech bylo jeho nebe, a Bill se je\u0161t\u011b v\u00edc p\u0159itulil.<\/div>\n
„O \u010dem byla ta Vize?“ zeptal se Tom napr\u00e1zdno, nosem se ot\u00edral o Bill\u016fv krk a nadechl tu sladkou v\u016fni pomn\u011bnek.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu \u0159\u00edct. Nebylo to jasn\u00e9,“ zalhal Bill. Byl zvykl\u00fd na lhan\u00ed ohledn\u011b Viz\u00ed; n\u011bkdy to nep\u0159in\u00e1\u0161elo nic dobr\u00e9ho, v\u011bd\u011bt o budoucnosti. Ale te\u010f\u2026 opravdu nev\u011bd\u011bl, jak to v\u0161echno ch\u00e1pat, zat\u00edm.<\/p>\n<\/div>\n
„No, po\u0161lu znovu pro L\u00e9ka\u0159e, jestli si p\u0159eje\u0161.“ Stisknul Tom pevn\u011bji Bill\u016fv pas a zav\u0159el o\u010di. „Nechci t\u011b vid\u011bt, tak jak jsem t\u011b u\u017e jednou vid\u011bl, jak jsem t\u011b vid\u011bl je\u0161t\u011b v\u010dera.“<\/div>\n
„Ani j\u00e1 ne,“ za\u0161eptal Bill a odt\u00e1hl se tak, aby mohl vid\u011bt Tom\u016fv obli\u010dej. „Byl jsi tu cel\u00e9 r\u00e1no?“<\/div>\n
„Byl. P\u0159i\u0161el jsem se pod\u00edvat, jestli u\u017e je ti dob\u0159e, ale na\u0161el jsem t\u011b, obli\u010dej strhan\u00fd, Andreas po tv\u00e9m boku. \u0158\u00edkal, \u017ee jsi m\u011bl dal\u0161\u00ed Vizi, a \u017ee by to nem\u011blo b\u00fdt tak \u0161patn\u00e9, aby ti sp\u00e1nek nepomohl. A tak jsem se rozhodl, \u017ee po\u010dk\u00e1m, dokud se neprobud\u00ed\u0161.“<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Ale Tome\u2026 Mohl ses vyspat u m\u011b v posteli. Je to tv\u00e9 pr\u00e1vo,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e.<\/div>\n
„To je pravda, ale rad\u0161i bych \u0161el k tob\u011b do postele, a\u017e bude\u0161 vzh\u016fru, abys m\u011b tam mohl s\u00e1m pozvat,“ \u0159ekl Tom s \u00fasm\u011bvem. Neklonil se a letmo Billa pol\u00edbil na rty, vydechl. „Nane\u0161t\u011bst\u00ed, mus\u00edm j\u00edt pracovat. Ale jestli si p\u0159eje\u0161, v\u0161echno ukon\u010d\u00edm a z\u016fstanu u tebe.“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou, rychle a za\u010dervenal se. „Ne, to samoz\u0159ejm\u011b ne. Budu v po\u0159\u00e1dku. Jsem te\u010f v po\u0159\u00e1dku, jak vid\u00ed\u0161,“ uji\u0161\u0165oval ho.<\/div>\n
„Ano, to vid\u00edm.“ Pol\u00edbil ho Tom znovu, ale d\u00e1l na to t\u00e9ma nemluvil, zat\u00edmco se zvedl, aby ode\u0161el. Dal p\u00e1r pram\u00ednk\u016f vlas\u016f Billovi za ucho, za\u00fap\u011bl. „U v\u0161ech Boh\u016f, tolik bych t\u011b te\u010f cht\u011bl.“<\/div>\n
Bill se rozt\u0159esen\u011b usm\u00e1l a zvedl pohled ke sv\u00e9mu budouc\u00edmu man\u017eelovi. „Budu tu, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed\u0161,“ sl\u00edbil a Tom se usm\u00e1l je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Pak si mus\u00edm posp\u00ed\u0161it.“ <\/div>\n
Bill se usm\u00e1l, trochu pobaven\u011b  a usm\u00edval se, i kdy\u017e ho Tom naposledy pol\u00edbil na rty, a usm\u00edval se, dokud neode\u0161el ze dve\u0159\u00ed. Hned, jak se dve\u0159e zav\u0159ely, posadil se, p\u0159estal se usm\u00edvat, sed\u011bl cel\u00fd zcepen\u011bl\u00fd.  <\/div>\n
„Je pry\u010d?“ usly\u0161el, odtrhl pohled ode dve\u0159\u00ed a pod\u00edval se ke dve\u0159\u00edm ve zdi, kter\u00e1 ho d\u011blila od Andreasova pokoje. Bill se na n\u011bj oto\u010dil a p\u0159ik\u00fdvnul.<\/div>\n
„Ano,“ \u0159ekl, ot\u0159\u00e1sl se nad t\u00edm, \u017ee by mu jeho sluha mohl po\u0159\u00e1dn\u011b vynadat. Nebyl si jist\u00fd, jestli by dok\u00e1zal p\u0159e\u017e\u00edt.<\/div>\n
Andreas ve\u0161el do pokoje, dr\u017eel Billovo slo\u017een\u00e9 rann\u00ed oble\u010den\u00ed. Bill ho sledoval, jak p\u0159e\u0161el ke gau\u010di, kter\u00fd byl bl\u00edzko Infonexu a polo\u017eil to, ne\u017e se oto\u010dil a znovu ode\u0161el. Vr\u00e1til se, tentokr\u00e1t s t\u00e1cem pln\u00fdm ovoce a purdu<\/em>.<\/div>\n
„Dnes brzo r\u00e1no, za mnou p\u0159i\u0161el Lord Jorg,“ informoval ho Andreas, polo\u017eil t\u00e1c na st\u016fl a zvedl d\u017eb\u00e1n s d\u017eusem. „\u017d\u00e1dal, abys p\u0159i\u0161el k n\u011bmu do kancel\u00e1\u0159e, a\u017e se nasn\u00edd\u00e1\u0161. Hned, jak bude\u0161 moct.“ Neptal se, jestli Bill bude dnes schopn\u00fd. Bill ho sledoval, jak nal\u00e9v\u00e1 n\u00e1poj, pokl\u00e1d\u00e1 chl\u00e9b vedle purdu<\/em>, a pak se ot\u00e1\u010d\u00ed, aby ode\u0161el, bez jedin\u00e9ho slova, a\u017e na: „Zavolej, kdybys n\u011bco pot\u0159eboval.“<\/div>\n
„Andy,“ zavolal zdr\u00e1hav\u011b Bill.<\/div>\n
Andreas se zastavil pobl\u00ed\u017e dve\u0159\u00ed, ramena mu ztuhla. Nic ne\u0159\u00edkal. Ale neode\u0161el.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026“<\/div>\n
Bill nev\u011bd\u011bl, co cht\u011bl  \u0159\u00edct, ale ne\u017e se mohl rozhodnout, Andreas mu sko\u010dil do \u0159e\u010di: „Ne\u2026<\/em> ne\u0159\u00edkej mi, \u017ee sis prost\u011b nemohl pomoct, pros\u00edm\u2026 ne\u0159\u00edkej<\/em>.“<\/div>\n
Bill zav\u0159el pusu p\u0159esn\u011b  v tu chv\u00edli, kdy Andreas zav\u0159el dve\u0159e.<\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bill se pod\u00edval na sluhu p\u0159ed sebou, dob\u0159e stav\u011bn\u00fd mu\u017e s tmav\u011b hn\u011bd\u00fdmi vlasy a zatrpkl\u00fdm pohledem. P\u0159i\u0161el k Billov\u00fdm dve\u0159\u00edm a ptal se, jestli by mohl j\u00edt za Lordem Jorgem; samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee Bill nemohl odm\u00edtnout. Sn\u00eddan\u011b bylo dost na to, aby nabral v\u011bt\u0161inu nov\u00e9 s\u00edly, alespo\u0148 dostatek na to, aby mohl j\u00edt na kr\u00e1tkou sch\u016fzku. A tak se ocitl na chodb\u00e1ch, veden do Slune\u010dn\u00edho Pokoje Lorda Jorga.<\/div>\n
„Lord Jorg si \u017e\u00e1d\u00e1, abyste po\u010dkal uvnit\u0159. Bude tu ve chv\u00edli.“ Georg, tak se jmenoval, se poklonil a uk\u00e1zal rukou na dve\u0159e. Vysok\u00e9 dve\u0159e se pomalu otev\u0159ely a Bill jednou pok\u00fdval na sluhu, propustil ho.<\/p>\n<\/div>\n
Ve\u0161el do m\u00edstnosti a rozhl\u00e9dl se. Lord Jorg byl chladn\u00fd \u010dlov\u011bk, a p\u0159\u00edsn\u00fd, p\u0159esn\u011b  jako byl jeho Slune\u010dn\u00ed Pokoj. Bill nedok\u00e1zal potla\u010dit nutk\u00e1n\u00ed  na\u0161pulit rty, zat\u00edmco do\u0161el doprost\u0159ed m\u00edstnosti a znovu se rozhl\u00e9dl.  Bylo to tu rozpt\u00fdlen\u011b vybaven\u00e9; knihovna s r\u016fzn\u00fdmi datapady a velk\u00e1 stanice Infonexu vedle okna u zdi. St\u016fl byl pln\u00fd pap\u00edr\u016f, a jeliko\u017e to byla ta jedin\u00e1 zaj\u00edmav\u00e1 v\u011bc tady, Bill se rozhodl, \u017ee se jen pod\u00edv\u00e1, a tak rychle p\u0159e\u0161el p\u0159es m\u00edstnosti bez jedin\u00e9ho zvuku.  <\/div>\n
Byly to jen nudn\u00e9 pracovn\u00ed pap\u00edry, kupn\u00ed smlouvy\u2026 Bill se zamra\u010dil, kdy\u017e jeho prsty p\u0159ejely po datapadu. \u010cekala tu zpr\u00e1va a Bill bez rozmy\u0161len\u00ed zm\u00e1\u010dknul tla\u010d\u00edtko ‚p\u0159ijmout‘. Byla to jen rychl\u00e1 zpr\u00e1va od n\u011bkoho, kdo \u0159\u00edkal, \u017ee Jorgova objedn\u00e1vka nebude p\u0159ipravena kv\u016fli vadn\u00fdm materi\u00e1l\u016fm, a \u017ee nebudou schopni ud\u011blat pr\u00e1ci s takov\u00fdm mno\u017estv\u00edm kredit\u016f, na kter\u00fdch se dohodli p\u0159edt\u00edm.<\/div>\n
Ale to nebyla pravda, ten mu\u017e  lhal. Utratil pen\u00edze v kessivu<\/em>, a v\u0161echny je prohr\u00e1l. Ten mu\u017e cht\u011bl Jorga obelst\u00edt.  <\/div>\n
„Bille?“<\/div>\n
Oto\u010dil se, o\u010di vykulen\u00e9, upustil datapad zp\u00e1tky na st\u016fl.<\/div>\n
„Lorde Jorgu, j\u00e1\u2026 j\u00e1 jsem ne\u2026“ Bill polknul a za\u010dal znovu. „\u017d\u00e1d\u00e1m v\u00e1s o odpu\u0161t\u011bn\u00ed. Necht\u011bl jsem \u0161m\u00edrovat,“ zamumlal, kdy\u017e Tom\u016fv otec p\u0159i\u0161el bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Na co ses d\u00edval?“ zvedl Jorg desku a zamra\u010dil se znechucen\u011b. „Kolikr\u00e1t je\u0161t\u011b budou materi\u00e1ly po\u0161kozen\u00e9?“ zeptal se ti\u0161e a polo\u017eil datapad zp\u00e1tky.<\/div>\n
Bill polknul a ud\u011blal krok vp\u0159ed, pokusn\u011b. „M\u016fj Pane, ten mu\u017e l\u017ee.“<\/div>\n
Jorg se posadil ke stolu a opatrn\u011b se na Billa pod\u00edval. „A pro\u010d tohle \u0159\u00edk\u00e1\u0161, Bille? To je velice z\u00e1va\u017en\u00e9 obvin\u011bn\u00ed. S t\u00edmto mu\u017eem jsem u\u017e spolupracoval, a v\u00fdsledky byly skv\u011bl\u00e9.“<\/div>\n
„Rozum\u00edm, m\u016fj Pane, ale te\u010f l\u017ee.“<\/div>\n
„Jak tohle v\u00ed\u0161?“ Jorg z\u016fst\u00e1val i nad\u00e1le skeptick\u00fd ve sv\u00e9m v\u00fdrazu, zat\u00edmco hlas m\u011bl neutr\u00e1ln\u00ed. Zadr\u017eel dech, kdy\u017e se Bill trochu zamra\u010dil a pak si s\u00e1m pro sebe p\u0159ik\u00fdvl.  <\/div>\n
„Jak v\u00edte, m\u016fj Pane, m\u00e1m Vize.“<\/div>\n
„Nejsem si jist\u00fd, jestli opravdu m\u00e1\u0161<\/em>. V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee vid\u00ed\u0161 n\u011bco b\u011bhem tv\u00fdch z\u00e1chvat\u016f, ale Vize?“ ud\u011blal nejist\u00e9 gesto.<\/div>\n
Bill si podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b skousl ret. „M\u016fj Pane, j\u00e1 nel\u017eu.“<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 jsem ne\u0159ekl, \u017ee l\u017ee\u0161. Jen si mysl\u00edm, \u017ee to, co vid\u00ed\u0161, nen\u00ed Vize. Jen sen v hore\u010dce, nejsp\u00ed\u0161. Jsou to zn\u00e1m\u00e9 n\u00e1sledky\u2026 Z\u00e1chvatu.“<\/div>\n
Bill se trochu zoufale zad\u00edval na st\u016fl. V\u00e1\u017en\u011b nemohl Lorda Jorga vinit, \u017ee mu nev\u011b\u0159\u00ed. Nijak to nedok\u00e1zal. Bill p\u0159em\u00fd\u0161lel. D\u016fkaz. To by dalo Lordu Jorgovi d\u016fvod, aby mu d\u016fv\u011b\u0159oval. „M\u016fj Pane, jestli v\u00e1m dok\u00e1\u017eu, \u017ee m\u00e1m pravdu, budete zva\u017eovat, \u017ee m\u00e1m pravdu, co se t\u00fdk\u00e1 tohoto mu\u017ee?“<\/div>\n
Jorg si urovnal na prst\u011b  sv\u016fj prsten a pop\u0159em\u00fd\u0161lel o Billov\u011b nab\u00eddce. Kdy\u017e odpov\u011bd\u011bl kladn\u011b, Bill se usm\u00e1l. Je\u0161t\u011b Lordu Jorgovi uk\u00e1\u017ee.   <\/div>\n
„M\u00e1te je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 informace ohledn\u011b datapadu k dne\u0161n\u00edm transakc\u00edm?“ zeptal se.<\/div>\n
„Zrovna jsem cht\u011bl za\u010d\u00edt mluvit o rann\u00edch zpr\u00e1v\u00e1ch.“ Uk\u00e1zal Jorg k obrazovce Infonexu a na obrazovce se uk\u00e1zala data. Bill rychle p\u0159e\u0161el k obrazovce a sledoval, jak na \u00fa\u010det naskakuj\u00ed \u010d\u00edsla. Nem\u011bl v\u016fbec pon\u011bt\u00ed, \u017ee je D\u016fm Vave tak z\u00e1mo\u017en\u00fd, a \u017ee m\u00e1 takov\u00e9 styky. N\u011bco zachytilo jeho oko a on na\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed zastavil. Byla to hlavn\u00ed banka, ve kter\u00e9 se uchov\u00e1valy kredity pro obchod.<\/div>\n
„M\u016fj Pane, ten mu\u017e, kter\u00e9ho plat\u00edte za Tkalcovstv\u00ed, krade.“<\/div>\n
„N\u011bjak\u00fd d\u016fkaz, Bille? Mus\u00ed\u0161 mi dolo\u017eit d\u016fkaz.“<\/div>\n
„M\u016fj Pane, je\u010fte se tam dnes pod\u00edvat, ne\u010dekan\u011b, a dostanete d\u016fkaz, kter\u00fd pot\u0159ebujete.“<\/div>\n
Jorg p\u0159ik\u00fdvl a ud\u011blal si pozn\u00e1mku. „Je\u0161t\u011b n\u011bco k zaznamen\u00e1n\u00ed? Tohle je pon\u011bkud p\u0159\u00edzemn\u00ed chov\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
„M\u016fj Pane?“ oto\u010dil se Bill zmaten\u011b od obrazovky.<\/div>\n
„N\u011bco\u2026“ pokr\u010dil Jorg rameny. „N\u011bco v\u011bt\u0161\u00edho. N\u011bco, co bych mohl potvrdit p\u0159\u00edmo tady v Slune\u010dn\u00edm Pokoji. Dok\u00e1\u017ee\u0161 to, nebo to je a\u017e moc na tv\u00e9 mo\u017enosti?“  <\/div>\n
Bill polknul a zavrt\u011bl hlavou. „Ne, m\u016fj Pane. To nen\u00ed. Va\u0161e investice do Filogyniansk\u00e9ho hedv\u00e1b\u00ed; ned\u00e1vno jste zru\u0161il v\u0161echny va\u0161e pod\u00edly, pravda?“<\/div>\n
„To je pravda. Trh je hedv\u00e1b\u00edm p\u0159epln\u011bn\u00fd, a tak jeho cena klesla. O co ti jde?“<\/div>\n
„V tuto chv\u00edli je tu velk\u00fd transport s dostatkem hedv\u00e1b\u00ed na to, aby cena klesla dol\u016f tak, \u017ee bude st\u00e1t jako pouh\u00e1 bavlna.“<\/div>\n
„Pak jsem r\u00e1d, \u017ee jsem sv\u016fj pod\u00edl zru\u0161il.“<\/div>\n
„M\u016fj Pane, transport sel\u017ee. Je bez pos\u00e1dky, t\u00edm mysl\u00edm, \u017ee nikdo nem\u016f\u017ee spravit, co se stalo. Spadne do Amaranthy.“<\/div>\n
Jorgovi se rozz\u00e1\u0159ily o\u010di. „\u0158\u00edk\u00e1\u0161, \u017ee transport spadne do mo\u0159e? Ale i pak to bude moct b\u00fdt vyloveno a bez po\u0161kozen\u00ed dovezeno na b\u0159eh.“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou a usm\u00e1l se. „M\u016fj Pane, selh\u00e1n\u00ed bylo zavin\u011bno poru\u0161en\u00edm trupu. Hedv\u00e1b\u00ed  bude zni\u010deno, a ten, kdo bude moci dostat materi\u00e1l z Filogynie, bude prosperovat. Navrhuji, abyste koupil, a velmi rychle; novinky se brzo objev\u00ed na Infonexu.“  <\/div>\n
Jorg bubnoval prsty o desku stolu, ztracen\u00fd v my\u0161lenk\u00e1ch. „T\u00edm se\u0161 si jist\u00fd?“ zeptal se pomalu.<\/div>\n
„A\u0165 hv\u011bzdy spadnou, m\u016fj Pane.“ P\u0159ik\u00fdvl Bill.<\/div>\n
„Pak tak u\u010din\u00edm.“ Jorg napsal p\u00e1r p\u0159\u00edkaz\u016f do sv\u00e9ho datapadu a ponu\u0159e se op\u0159el. „Te\u010f jsem hrd\u00fdm majitelem milionu kus\u016f Hedv\u00e1b\u00ed z Filogynie. Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee se mi to moc nel\u00edb\u00ed,“ \u0159ekl nevrle.<\/div>\n
Bill se oto\u010dil zp\u00e1tky k obrazovce Infonexu a p\u0159epnul ji na finan\u010dn\u00ed stavy z Pentapolsk\u00e9 sm\u011bn\u00e1rny a sledoval, jak cena hedv\u00e1b\u00ed kles\u00e1. Klesala i nad\u00e1le a Bill polknul; doufal, \u017ee to skon\u010d\u00ed dob\u0159e. Cena klesla je\u0161t\u011b v\u00edc a on se na Jorga rychle oto\u010dil, vypadal rozzloben\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Pro\u010d jsem t\u011b poslechl? St\u00e1ls m\u011b milion kredit\u016f! Vid\u011bls<\/em> n\u011bkdy milion kredit\u016f? Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne, jsi jen zaostal\u00fd Zbo\u017e\u2026“ datapad zap\u00edpal a Jorg zmlknul. Bill to p\u0159enesl na obrazovku, kde zpr\u00e1vy psaly o ztr\u00e1t\u011b milion\u016f kousk\u016f hedv\u00e1b\u00ed. Bill rozd\u011blil obrazovku na dv\u011b poloviny a \u010d\u00edsla ze sm\u011bn\u00e1rny v Pentapolis za\u010dala nar\u016fstat. Pak se zdvojn\u00e1sobila, a znovu zdvojn\u00e1sobila. Je\u0161t\u011b jednou se zdvojn\u00e1sobila, ne\u017e se sm\u011bn\u00e1rna pro dne\u0161ek uzav\u0159ela. Bill si ukradl pohled na Jorga, kter\u00fd st\u00e1l za n\u00edm s pokleslou \u010delist\u00ed. „Pr\u00e1v\u011b jsem vyd\u011blal \u010dty\u0159i miliony kredit\u016f. B\u011bhem m\u00e9n\u011b ne\u017e p\u011bti minut. \u010cty\u0159i miliony kredit\u016f.“<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee m\u00e1te radost, m\u016fj Pane,“ \u0159ekl Bill unaven\u011b.<\/div>\n
„Radost se tomu ned\u00e1  \u0159\u00edkat. Dobr\u00e1 pr\u00e1ce, Bille. Velmi dob\u0159e.“<\/div>\n
„D\u011bkuji.“<\/div>\n
„Z\u00edtra r\u00e1no se p\u016fjdu pod\u00edvat, jak ti je. Vypad\u00e1\u0161 trochu\u2026 bled\u011b. Nejsp\u00ed\u0161 by sis m\u011bl odpo\u010dinout, abys vypadal l\u00e9pe.“<\/div>\n
„P\u016fjdu do trahd lah<\/em>, m\u016fj Pane. Mysl\u00edm, \u017ee pot\u0159ebuji poradit.“<\/div>\n
„Tak dlouho, jak mi bude\u0161 d\u00e1vat takov\u00e9to instrukce, jsi v\u00edt\u00e1n, abys m\u011b vedl,“ \u0159ekl Jorg a pousm\u00e1l se. „Te\u010f si jdi odpo\u010dinout,“ \u0159ekl mu a \u0161el zp\u00e1tky ke stolu.  <\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a ode\u0161el ze Slune\u010dn\u00edho Pokoje. Kdy\u017e se za n\u00edm dve\u0159e zav\u0159ely, vydechl a stiskl v dlani sv\u016fj eridote<\/em>. Mni\u0161i mu v\u017edy \u0159\u00edkali, \u017ee by nem\u011bl sv\u00e9 Vize vyu\u017e\u00edvat pro sv\u016fj vlastn\u00ed prosp\u011bch. To, co pr\u00e1v\u011b ud\u011blal\u2026 nebyl osobn\u00ed prosp\u011bch, nebo ano? On z toho nic nez\u00edsk\u00e1, ale jeho nast\u00e1vaj\u00edc\u00ed tch\u00e1n ano; po\u010d\u00edt\u00e1 se to? Bill se zamra\u010dil a \u0161el k modlitebn\u00edmu m\u00edstu. Nev\u011bd\u011bl, jestli d\u011bkovat nebo litovat.  <\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bushido se pod\u00edval na pap\u00edry na sv\u00e9m stole, ruku p\u0159es pusu, p\u0159em\u00fd\u0161lel.<\/div>\n
P\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, jestli podepisovat obchodn\u00ed smlouvy s Domem Vave byl chytr\u00fd krok; prosperuj\u00edc\u00ed a rozptyluj\u00edc\u00ed krok. Jestli ty pap\u00edry podep\u00ed\u0161e, tak ochr\u00e1n\u00ed sv\u00e9 S\u00eddlo, p\u0159iprav\u00ed se na to, aby se usadil a na\u0161el si chot\u011b, aby m\u011bl potomka. Dok\u00e1\u017ee, \u017ee zvl\u00e1dne b\u00fdt leg\u00e1ln\u011b p\u0159ipoutan\u00fd k rodin\u011b, stejn\u011b jako bude za chv\u00edli Bill. Dok\u00e1\u017ee, \u017ee je schopn\u00fd v\u00eddat se s Billem, mluvit s n\u00edm, mluvit s Tomem<\/em> naprosto norm\u00e1ln\u011b.<\/div>\n
Dok\u00e1\u017ee t\u00edm, \u017ee je schopn\u00fd  ignorovat, jak moc Billa chce.<\/div>\n
Kdy\u017e s t\u00edmhle souhlasil, byl si jist\u00fd, \u017ee schopn\u00fd bude. Te\u010f, mu to p\u0159i\u0161lo absurdn\u00ed. Skoro se s\u00e1m sob\u011b cht\u011bl sm\u00e1t.  <\/div>\n
Ale od v\u010derej\u0161\u00ed noci se je\u0161t\u011b ani jednou neusm\u00e1l.<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b b\u00fdt s Billem\u2026 neexistovala slova, kter\u00e1 by dok\u00e1zala popsat, jak \u0161\u00edlenou m\u011bl radost. Jak spokojen\u00fd byl, i kdy\u017e jen na kr\u00e1tko. Ale dokonce, i kdyby se p\u0159estal zaj\u00edmat o Billovo zdrav\u00ed, je\u017e vypadalo mnohem stabiln\u011bji ne\u017e kdy jindy po jeho Viz\u00edch, nemohl se p\u0159estat zaj\u00edmat o zmaten\u00ed a bolest, kter\u00e1 ho pron\u00e1sledovala od t\u00e9 doby, co ho Bill odstr\u010dil pry\u010d, \u0159ekl mu, a\u0165 se ho nedot\u00fdk\u00e1.  <\/div>\n
Bushido c\u00edtil, jak se mu kr\u010d\u00ed \u010delo a rukou sjel od pusy na \u010delo, sna\u017eil se zabr\u00e1nit odpoledn\u00edmu slunci, aby mu sv\u00edtilo do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
O Billovi nic nesly\u0161el u\u017e  skoro dva dny. Za\u010d\u00ednal \u0161\u00edlet.<\/div>\n
Mohl si jen p\u0159edstavovat, co Bill vid\u011bl, \u017ee ho to dohnalo do bezv\u011bdom\u00ed, \u017ee ho to tak vyd\u011bsilo<\/em>. A nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee jeho mali\u010dk\u00fd dost\u00e1val v s\u00eddlu Vave tolik spiritu\u00e1ln\u00edch rad. Poprv\u00e9 d\u011bkoval Boh\u016fm za Andrease a jeho v\u00edru.<\/div>\n
Bushido by r\u00e1d Billovi poradil, co se t\u00fdkalo jeho Vize, jak jen by mohl. Tak stra\u0161n\u011b r\u00e1d by ho ut\u011b\u0161il, dr\u017eel ho. Ale Bill se od n\u011bj odt\u00e1hnul poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se o to minulou noc pokou\u0161el.<\/div>\n
Zt\u011b\u017eka vydechl, posunul pero p\u0159es smlouvy p\u0159ed n\u00edm.<\/div>\n
Bill by za n\u00edm p\u0159i\u0161el.  <\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bill se je\u0161t\u011b nikdy neprobudil tak spokojen\u00fd.<\/div>\n
Vlastn\u011b si nedok\u00e1zal vzpomenout, kdy naposled byl vzbuzen\u00fd n\u011bk\u00fdm jin\u00fdm ne\u017e sebou nebo Andreasem. Ale tohle nebyl on pomalu se probouzej\u00edc\u00ed a nebyly to ani zvuky sluhy proch\u00e1zej\u00edc\u00edho po pokoji nebo volaj\u00edc\u00edho jeho jm\u00e9no.<\/div>\n
Tohle byly hebk\u00e9 rty, p\u0159itisknut\u00e9 na jeho tv\u00e1\u0159, na jeho o\u010dn\u00ed v\u00ed\u010dka, jeho rty. Spokojen\u011b vydechl, kdy\u017e se troufaj\u00edc\u00ed si rty p\u0159itiskly na jeho a zvedl ruku, jen l\u00edn\u011b, aby mohl pod sv\u00fdmi prsty c\u00edtit Toma, pohladil ho palcem po tv\u00e1\u0159i. C\u00edtil, jak se Tom usm\u00edv\u00e1 proti jeho rt\u016fm a p\u0159iklonil se bl\u00ed\u017e, pol\u00edbil ho v\u00edc r\u00e1zn\u011b.<\/div>\n
Bill mu to dovoloval, u\u017e\u00edval<\/em> si to, dokud Tomova ruka nezajela pod jeho no\u010dn\u00ed r\u00f3bu a nep\u0159ejela p\u0159es jeho nahou k\u016f\u017ei.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome,“ zalapal po dechu, trochu se odt\u00e1hnul a op\u0159el se mu rukou o krk, aby ho dok\u00e1zal dr\u017eet d\u00e1l.<\/div>\n
„Copak?“ nal\u00e9hal Tom najednou starostliv\u011b. Bill dok\u00e1zal \u010d\u00edst v jeho obli\u010deji, dokonce i v m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edm sv\u011btle. Pohladil Billa po tv\u00e1\u0159i, stejn\u011b jako Bill hladil jeho.<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou, nebyl si jist\u00fd, jak odpov\u011bd\u011bt. Kdy\u017e to ud\u011blal naposledy\u2026 necht\u011bl za\u017e\u00edt dal\u0161\u00ed Vizi. Nedok\u00e1zal sl\u00edbit, \u017ee stres nebo nad\u0161en\u00ed nebo cokoliv sexu\u00e1ln\u00edho dal\u0161\u00ed nep\u0159inese. C\u00edtil zn\u00e1m\u00fd tlak v hrudn\u00edku, kter\u00fd c\u00edtil poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e si dovolil myslet na noc p\u0159ed p\u00e1r dny, poka\u017ed\u00e9 kdy\u017e si vybavil ten pohled v Bushidov\u011b obli\u010deji, kdy\u017e mu \u0159\u00edkal, a\u0165 se ho nedot\u00fdk\u00e1, a\u0165 za n\u00edm nechod\u00ed. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e si p\u0159edstavil, jak\u00e9 si o n\u011bj te\u010f mus\u00ed d\u011blat starosti.  <\/div>\n
Ale bylo to tak nejlep\u0161\u00ed, kdy\u017e ho Bill neuvid\u00ed. Dokud se nedozv\u00ed, pro\u010d byl Bushido ter\u010dem t\u00e9to<\/em> Vize.<\/div>\n
Co\u017e bylo pr\u00e1v\u011b  to, pro\u010d te\u010f \u010delil dilematu, a d\u00edval se na Tom\u016fv ustaran\u00fd obli\u010dej. D\u011bsil se pomy\u0161len\u00ed na dal\u0161\u00ed Vize. Ale ur\u010dit\u011b, jestli ta Vize byla trest, tak bude<\/em> m\u00edt dal\u0161\u00ed, pokud si neujasn\u00ed svou oddanost v\u016f\u010di Tomovi, k Boh\u016fm i sv\u00e9mu sahvahdovi<\/em>, kter\u00fd si to zaslou\u017eil. Bill c\u00edtil dal\u0161\u00ed n\u00e1val tlaku, p\u0159\u00e1l si, aby Tomova hodnota byla cel\u00fdm d\u016fvodem pro jeho oddanost.  <\/div>\n
„Je\u0161t\u011b ti nen\u00ed dob\u0159e?“ zeptal se jemn\u011b Tom. „Ta posledn\u00ed Vize\u2026 V\u00edm, \u017ee to z tebe vzalo hodn\u011b. Je ti jej\u00ed v\u00fdznam st\u00e1le nejasn\u00fd?“<\/div>\n
Bill znovu zavrt\u011bl hlavou, sklopil pohled. „V\u00edm, co jsem vid\u011bl, to nikdy nebylo nejasn\u00e9, j\u00e1 jen\u2026“ nedok\u00e1zal myslet na jin\u00e9 vysv\u011btlen\u00ed pro to, co uz\u0159el, ne\u017e to, \u017ee to byl trest. Ale nedok\u00e1zal to Tomovi vysv\u011btlit, ani\u017e by se ho pak ptal, jak se k t\u00e9 Vizi dostal. „Jen si nejsem jist\u00fd, co znamen\u00e1,“ dokon\u010dil up\u0159\u00edmn\u011b.<\/div>\n
„\u2026Co jsi vid\u011bl?“<\/p>\n<\/div>\n
Bill otev\u0159el \u00fasta, ale c\u00edtil, jak v\u00e1h\u00e1, p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jak Jorg reagoval na jeho \u00fadajn\u00e9<\/em> Vize.<\/div>\n
Tom mu n\u011b\u017en\u011b p\u0159ejel palcem p\u0159es bradu. „Bille,“ \u0159ekl. „To je v po\u0159\u00e1dku; chci to v\u011bd\u011bt. Nebudu\u2026 m\u016f\u017ee\u0161 mi v\u011b\u0159it.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill se na n\u011bj slab\u011b  usm\u00e1l a zvedl hlavu, aby se znovu p\u0159itiskl na Tomovy rty. Tom se usm\u00e1l a ot\u0159el se Billovi o nos, kdy\u017e se znovu odt\u00e1hl. „Vid\u011bl jsem\u2026. bitvu,“ \u0159ekl.<\/div>\n
„Bitvu?“<\/div>\n
„Ano. Byl jsem voj\u00e1k. Bojoval s Nev\u011b\u0159\u00edc\u00edmi, ale\u2026“ Bill vydechl, roz\u010dilen\u00fd t\u00edm, jak moc m\u00e1lo o sv\u00e9 Vizi v\u011bd\u011bl. „Nev\u00edm pro\u010d.“<\/div>\n
„Tv\u00e9 Vize nejsou jasnovideck\u00e9?“<\/div>\n
„Ob\u010das,“ zap\u0159em\u00fd\u0161lel Bill ti\u0161e.<\/div>\n
Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Tak\u017ee tohle znamen\u00e1, \u017ee p\u0159ijde v\u00e1lka?“<\/div>\n
Uv\u00e1\u017e\u00edme-li s\u00edlu Vize\u2026 „To je dost mo\u017en\u00e9.“<\/div>\n
Tom se zamra\u010dil je\u0161t\u011b  v\u00edc a trochu se odt\u00e1hl. „M\u011bls to n\u011bkomu \u0159\u00edct.“<\/div>\n
Bill si povzdychl a sna\u017eil se neb\u00fdt na Toma na\u0161tvan\u00fd, i na sebe. „Komu?“ zeptal se zaho\u0159kle, r\u00e9toricky. „Co komu \u0159\u00edct? \u017de jsem m\u011bl pocit, \u017ee se n\u011bco mo\u017en\u00e1 stane; \u017ee jsem ve Vizi<\/em> m\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocity? Kdo by mi v tomto m\u011bst\u011b v\u011b\u0159il?“<\/div>\n
„Mni\u0161i ano,“ nal\u00e9hal Tom.<\/div>\n
„A kdyby uv\u011b\u0159ili? Co by s t\u00edm ud\u011blali?“  <\/div>\n
Tom si trochu odfrknul, ale zav\u0159el pusu, pohledem se odvr\u00e1til od Billov\u00fdch o\u010d\u00ed. Bill si neuv\u011bdomoval, jak se Tom tv\u00e1\u0159\u00ed, dokud k n\u011bmu znovu nezvedl pohled a ne\u0159ekl: „Gener\u00e1l Bushido. \u0158ekni to jemu. On ti bude v\u011b\u0159it.“<\/div>\n
Bill c\u00edtil, jak mu p\u0159i zm\u00ednce Bushidova jm\u00e9na klesl \u017ealudek. Kdy\u017e to Tom \u0159ekl, p\u0159i\u0161lo mu to te\u010f tak rouhav\u00e9. Chv\u00edli mu zabralo, ne\u017e zformuloval odpov\u011b\u010f, nejsp\u00ed\u0161 a\u017e moc dlouho na to, aby si Tom nev\u0161iml, jak rozechv\u011bn\u00fd byl.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 nechci ho s t\u00edm obt\u011b\u017eovat,“ \u0159ekl. „U\u017e jsme ho obt\u011b\u017eovali dost, co se m\u00fdch Viz\u00ed t\u00fdk\u00e1.“<\/div>\n
„Bille, nebu\u010f sm\u011b\u0161n\u00fd.“<\/div>\n
Bill c\u00edtil, jak se v n\u011bm hromad\u00ed zlost. „Nejsem,“ \u0159ekl Tomovi. „Ne\u0159\u00edkej mi, jak se m\u00e1m c\u00edtit. Ty nejsi ten, kdo to vid\u011bl.“<\/div>\n
„Nechci, abys to musel znovu vid\u011bt,“ vysv\u011btlil Tom, vypadal klidn\u011bji, ne\u017e se Bill c\u00edtil. Trochu to Billa uklid\u0148ovalo.<\/div>\n
„Ani j\u00e1 ne.“<\/div>\n
„Tak si nemysl\u00edm, \u017ee bys to m\u011bl ignorovat.“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkal jsem, \u017ee budu,“  \u0159ekl Bill, nebyl si jist\u00fd, koho se tu vlastn\u011b sna\u017eil ujistit. Vydechl, zvedl ruku a prot\u0159el si ko\u0159en nosu. „J\u00e1 jen\u2026 r\u00e1d bych si to l\u00e9pe promyslel, ne\u017e se budu sna\u017eit popsat to n\u011bkomu dal\u0161\u00edmu, to je cel\u00e9.“<\/div>\n
Tom znovu sklopil pohled. „Omlouv\u00e1m se,“ \u0159ekl.<\/div>\n
„Ne, nemyslel jsem tebe, j\u00e1\u2026“ Bill frustrovan\u011b zav\u0159el o\u010di. P\u0159ipadalo mu, jako by nic nedok\u00e1zal vysv\u011btlit spr\u00e1vn\u011b. „Jestli chci, aby s t\u00edm n\u011bkdo n\u011bco ud\u011blal, mus\u00edm si to promyslet.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl. Pak si zdr\u00e1hav\u011b  polo\u017eil \u010delo na Bill\u016fv hrudn\u00edk, z\u016fstal tam, zat\u00edmco Bill opatrn\u011b  d\u00fdchal.<\/div>\n
T\u00e9to noci se u\u017e nijak v\u00e1\u017en\u011bji Billa nedotkl.  <\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Jorg zvedl pohled a usm\u00e1l se. „Bille, dnes vypad\u00e1\u0161 dob\u0159e.“<\/div>\n
„D\u011bkuji v\u00e1m, m\u016fj Pane. C\u00edt\u00edm se o hodn\u011b l\u00e9pe,“ \u0159ekl a pousm\u00e1l se. Znovu, hned po tom, co se probudil, ho Andreas informoval o tom, \u017ee si Lord Jorg \u017e\u00e1d\u00e1 jeho p\u0159\u00edtomnost ve Slune\u010dn\u00edm Pokoji. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom\u016fv otec bude cht\u00edt mluvit o v\u010derej\u0161ku; c\u00edtil v b\u0159i\u0161e mot\u00fdlky a m\u011bl pocit, n\u011bkde vzadu ve sv\u00e9 mysli, \u017ee se pohybuje na tenk\u00e9m led\u011b \u010dehosi. \u010ceho, toho si nebyl jist\u00fd.<\/div>\n
„To r\u00e1d sly\u0161\u00edm. Chci ti znovu pod\u011bkovat, Bille. Dok\u00e1zals mi vyd\u011blat tolik pen\u011bz v tak kr\u00e1tk\u00e9 chv\u00edli. Ostatn\u00ed \u0161lechtici tak moc \u017e\u00e1rl\u00ed. A\u017e je to trochu nepat\u0159i\u010dn\u00e9.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl. „T\u00edm jsem si jist\u00fd, m\u016fj Pane.“<\/div>\n
„J\u00e1 to miloval<\/em>. Tv\u016fj jeden tip mi vyd\u011blal v\u00edc kredit\u016f, ne\u017e moji makl\u00e9\u0159i kdy dok\u00e1zali vyd\u011blat od po\u010d\u00e1tku jejich zam\u011bstn\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
„D\u011bkuji, m\u016fj Pane.“<\/p>\n<\/div>\n
„Posa\u010f se,“ usm\u00e1l se Jorg a uk\u00e1zal na \u017eidli. \u017didle se zvedla od stolu a p\u0159elet\u011bla po pokoji a\u017e k Billovi. Ten ustoupil, aby mohla p\u0159ist\u00e1t a nerv\u00f3zn\u011b se na ni posadil. „Cht\u011bl bych v\u011bd\u011bt, co si mysl\u00ed\u0161 o n\u011bkolika investic\u00edch, kter\u00e9 se chyst\u00e1m ud\u011blat.“<\/div>\n
Tohle se Billovi nel\u00edbilo, a okam\u017eit\u011b litoval toho, co v\u010dera ud\u011blal. „M\u016fj Pane, nemysl\u00edm si-„<\/div>\n
„U\u017e nic ne\u0159\u00edkej,“  \u0159ekl Jorg jemn\u011b a zvedl ruku. „Rozum\u00edm.“<\/div>\n
„\u2026Opravdu?“ zeptal se Bill ohromen\u011b.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, Bille. Nejsem tyran. Nejsem nerozumn\u00fd<\/em>.“<\/div>\n
„T-To jsem nikdy necht\u011bl \u0159\u00edct, m\u016fj Pane,“ sna\u017eil se ho Bill ujistit.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Ch\u00e1pu, \u017ee to nedok\u00e1\u017ee\u0161 kontrolovat.“<\/div>\n
Bill se zarazil a naklonil hlavu na stranu. „M\u016fj Pane?“ zeptal se neutr\u00e1ln\u011b. <\/div>\n
„Tv\u00e9 Vize, ovl\u00e1daj\u00ed t\u011b, nebo snad ne?“ zeptal se Jorg s t\u00e1zav\u00fdm pohledem, ne\u017e se vr\u00e1til zp\u00e1tky k datapadu. „Bylo mi \u0159e\u010deno, \u017ee tv\u00e1 Zbo\u017enost ti pom\u00e1h\u00e1 je l\u00e9pe kontrolovat, ale mo\u017en\u00e1 jsi-„<\/div>\n
„Dejte mi desku, m\u016fj Pane,“ p\u0159eru\u0161il ho Bill. Jorg nadsko\u010dil, kdy\u017e mu datapad vylet\u011bl z prst\u016f p\u0159\u00edmo do Billovy ruky. Rychle si v n\u011bm \u010detl, vypadalo to, \u017ee se zastavil jen n\u00e1hodou, ne\u017e mu p\u0159\u00edstroj vr\u00e1til.<\/p>\n<\/div>\n
„A tohle je?“ zeptal se Jorg zv\u011bdav\u011b.<\/div>\n
„Tohle je skladi\u0161t\u011b, ve kter\u00e9m m\u00e1te ulo\u017eenou hrubou bavlnu. D\u016fm Kur za dva dny sho\u0159\u00ed na popel.“<\/div>\n
„A t\u00edm se\u0161 si jist\u00fd?“<\/div>\n
„Jak hv\u011bzdy padaj\u00ed, m\u016fj Pane,“ \u0159ekl Bill su\u0161e. „Vid\u00edm, cokoliv si budete p\u0159\u00e1t, v\u011bt\u0161inou. Je to nevidomost, s \u010d\u00edm m\u00e1m probl\u00e9m.“ Poposednul si nejist\u011b.<\/div>\n
„N\u011bco dal\u0161\u00edho?“ zeptal se Jorg a sna\u017eil se zachovat si non\u0161alanci.<\/div>\n
„M\u016fj Pane?“ zamra\u010dil se Bill a s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm \u010dekal.<\/div>\n
„Vid\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b n\u011bco dal\u0161\u00edho?“<\/div>\n
„Nic, co by m\u011blo n\u00e1sledky. Jste chytr\u00fd investor, se mnou nebo beze m\u011b. V t\u011bchto investic\u00edch nevid\u00edm nic jin\u00e9ho ne\u017e spoustu vyd\u011blan\u00fdch pen\u011bz.“<\/div>\n
Jorg spokojen\u011b p\u0159ik\u00fdvl a znovu se pohodln\u011b usadil ve sv\u00e9m velk\u00e9m k\u0159esle. „D\u011bkuji, Bille. Byl jsi\u2026 pou\u010dn\u00fd<\/em>. M\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt.“<\/div>\n
„Ano, m\u016fj Pane.“ Bill se zvedl a rychle ode\u0161el z pokoje. Jeho nast\u00e1vaj\u00edc\u00ed tch\u00e1n z n\u011bj m\u011bl nejsp\u00ed\u0161 radost; to byl jeden velk\u00fd p\u0159\u00edpad, o kter\u00fd si nemusel d\u011blat starosti. Nec\u00edtil v Billovi nev\u011bru. Vr\u00e1til se zp\u00e1tky do sv\u00e9ho pokoje a vid\u011bl, jak mu Andreas stele postel. U\u017e n\u011bjak\u00fd \u010das spolu nemluvili a Billa to mrzelo.  <\/div>\n
„Andreasi, m\u016f\u017eeme si promluvit?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, m\u016fj Pane.“ Blon\u010f\u00e1k pokra\u010doval v urovn\u00e1v\u00e1n\u00ed vr\u00e1sek na hedv\u00e1bn\u00e9m povle\u010den\u00ed, ale odm\u00edtal zvednout pohled.<\/div>\n
„Andreasi,“ prosil Bill.<\/div>\n
„Ano, m\u016fj Pane?“<\/div>\n
„Ned\u011blej to, ned\u011blej,“ za\u0161eptal Bill.<\/div>\n
Andreasovy ruce se zastavily, ale neoto\u010dil se. Bill si byl jist\u00fd, \u017ee od n\u011bj ur\u010dit\u011b obdr\u017e\u00ed dal\u0161\u00ed k\u00e1r\u00e1n\u00ed jako minule, kdy\u017e se se sv\u00fdm kamar\u00e1dem pokou\u0161el bavit, ale Andreas nic dlouho ne\u0159ekl, ani se neoto\u010dil, \u017ee odejde.<\/div>\n
„Jak chce\u0161, abych to d\u011blal, m\u016fj Pane?“ zeptal se pe\u0159iny. „Nem\u00e1m pr\u00e1vo t\u011b soudit.“<\/div>\n
Bill polknul. „Su\u010f  m\u011b.“<\/div>\n
„Nebu\u010f naivn\u00ed, Bille,“ odsekl Andreas, kone\u010dn\u011b se oto\u010dil. „Nem\u016f\u017ee\u0161 ode m\u011b o\u010dek\u00e1vat, \u017ee se k tob\u011b budu chovat jako p\u0159edt\u00edm, kdy\u017e v\u00edm to, co v\u00edm.“<\/div>\n
„Nesna\u017e\u00edm se\u2026 omluvit<\/em> za to, co jsem ud\u011blal.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“<\/div>\n
„Ale to, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161, mi nepom\u00e1h\u00e1.“<\/div>\n
„Nesna\u017e\u00edm se t\u011b trestat,“  \u0159ekl mu Andreas. Pak jemn\u011bji. „Jsem si jist\u00fd, \u017ee o to se dok\u00e1\u017ee\u0161 postarat s\u00e1m.“ <\/div>\n
Bill nev\u011bd\u011bl, co na to \u0159\u00edct. Nemusel to potvrzovat.<\/div>\n
„A v\u00edm, \u017ee je to te\u010f nejsp\u00ed\u0161 ta posledn\u00ed v\u011bc, co chce\u0161 sly\u0161et,“ pokra\u010doval Andreas, pod\u00edval se Billovi do o\u010d\u00ed. „Ale\u2026 \u010dekal jsem od tebe v\u00edc, Bille. Opravdu ano.“<\/div>\n
Bill c\u00edtil, jak se mu chv\u011bje \u010delist, sna\u017eil se nebre\u010det. Nezaslou\u017eil si to, to v\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„J\u00e1 tak\u00e9.“ <\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bill na\u0161el Toma v zahrad\u00e1ch, proto\u017ee se cht\u011bl omluvit n\u011bkomu, kdo by to mohl p\u0159ijmout.<\/div>\n
Kdy\u017e se Tom zvedl z lavi\u010dky, na kter\u00e9 sed\u011bl, z\u0159ejm\u011b byl zv\u011bdav\u00fd, pro\u010d Bill p\u0159i\u0161el, Bill se neohl\u00e1sil. Jen p\u0159e\u0161el tam, kde jeho sahvahd<\/em> st\u00e1l, a pol\u00edbil ho. Bylo to p\u0159\u00edjemn\u00e9 a on se hned c\u00edtil l\u00e9pe ohledn\u011b Andrease, Jorga, ohledn\u011b v\u0161eho. A\u0165 u\u017e to bylo jakkoliv nesmysln\u00e9, za\u010d\u00ednal se c\u00edtit v Tomov\u011b n\u00e1ru\u010di v bezpe\u010d\u00ed.<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l proti Billov\u00fdm rt\u016fm, dal mu ruce kolem pasu a byl moc r\u00e1d, \u017ee si ho m\u016f\u017ee p\u0159it\u00e1hnout bl\u00ed\u017e, odt\u00e1hl se od polibku, aby ho mohl po\u0159\u00e1dn\u011b obejmout. Jeho v\u00fddech lechtal Billa na krku.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee ti je u\u017e l\u00e9pe?“ zeptal se Tom, zn\u011bl trochu pobaven\u011b.<\/div>\n
Bill se usm\u00e1l. „To nev\u00edm,“  \u0159ekl, myslel na Andrease, jak m\u00e1lo v jejich vztahu postoupili. „Jen jsem t\u011b cht\u011bl vid\u011bt.“<\/div>\n
„J\u00e1 jsem ti cht\u011bl d\u00e1t chv\u00edli o samot\u011b, po v\u010derej\u0161\u00ed noci.“<\/div>\n
Bill ho trochu stiskl. „Ignoruj m\u011b, kdy\u017e jsme unaven\u00fd.“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 jen tv\u00e9 \u0159e\u010di nebo i ostatn\u00ed aktivity?“ <\/div>\n
„Jen \u0159e\u010di,“ Bill se skoro zasm\u00e1l, c\u00edtil, jak se Tom u\u0161kl\u00edb\u00e1v\u00e1 proti jeho ramenu.<\/div>\n
Ale pak Tomovo sev\u0159en\u00ed  povolilo a on vzal do dlan\u011b Billovu tv\u00e1\u0159. „Tv\u00e1 Vize t\u011b st\u00e1le tr\u00e1p\u00ed?“<\/div>\n
Spolu s dal\u0161\u00edmi v\u011bcmi<\/em>, cht\u011bl Bill \u0159\u00edct. Ale ne\u0159ekl.<\/div>\n
„Je tu n\u011bco co pot\u0159ebuje\u0161? L\u00e9ka\u0159e?“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou a vydechl. „Ne, ne. Nic takov\u00e9ho. V\u017edycky se c\u00edt\u00edm trochu divn\u011b po Vid\u011bn\u00ed do budoucnosti.“<\/div>\n
Tom ch\u00e1pav\u011b p\u0159ik\u00fdvl. „Jestli si n\u011bco p\u0159eje\u0161, nezdr\u00e1hej se zeptat.“<\/div>\n
„Je mi fajn, Tome,“ ujistil ho Bill. „Sna\u017eil jsem se nestresovat se, a pak trv\u00e1 hodn\u011b dlouho, ne\u017e nabydu v\u0161echno sv\u00e9 zdrav\u00ed.“ Usm\u00e1l se. „Mimo to, c\u00edtil jsem se podivn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed po tom, co jsem m\u011bl sezen\u00ed s tv\u00fdm otcem.“<\/p>\n<\/div>\n
„Sezen\u00ed?“ zeptal se Tom zmaten\u011b.<\/div>\n
„Ano. Vol\u00e1 m\u011b k sob\u011b do Slune\u010dn\u00edho Pokoje a pt\u00e1 se m\u011b, jak je na tom moje zdrav\u00ed.“<\/div>\n
„Opravdu?“ Tom vystoupil z Billova n\u00e1ru\u010d\u00ed a zamra\u010dil se. „Co dal\u0161\u00edho se d\u011bje na t\u011bchto ‚sezen\u00edch‘?“<\/div>\n
Bill\u016fv \u00fasm\u011bv ochabnul. „On\u2026 pt\u00e1 se m\u011b na rady ohledn\u011b obchod\u016f.“<\/div>\n
Tom pomalu p\u0159ik\u00fdvnul. „Dob\u0159e. Nut\u00ed t\u011b?“<\/div>\n
„Ne. Chci \u0159\u00edct\u2026 Cht\u011bl jsem. M\u00e1 m\u011b za dobr\u00e9ho-„<\/div>\n
„Nepokou\u0161ej se \u0159\u00edkat za dobrou investici<\/em>,“ syknul Tom a vzal Billa za pa\u017ee. „Pro m\u011b jsi v\u00edc ne\u017e jen investice<\/em>. J\u00e1 se k tob\u011b takhle chovat nebudu.“<\/div>\n
Bill polknul a pomalu p\u0159ik\u00fdvnul. „Dob\u0159e,“ \u0159ekl pomalu.<\/p>\n<\/div>\n
Tom se pod\u00edval na sv\u00e9  ruce, jak se jeho sev\u0159en\u00ed zar\u00fdvalo do hebk\u00e9 k\u016f\u017ee na pa\u017e\u00edch jeho sahvahda<\/em>. Pustil ho a za\u010dal kontrolovat svou zlost. „Necht\u011bl jsem na tebe polo\u017eit ruce, kdy\u017e jsme na\u0161tvan\u00fd.“ Bill p\u0159ik\u00fdvl, ale nic ne\u0159ekl. „Zavolal jsem Gener\u00e1lovi Bushidovi.“<\/div>\n
„\u2026Ty co<\/em>?“ zeptal se Bill ti\u0161e.<\/div>\n
„M\u011bl jsem pocit, \u017ee pro tebe bude lep\u0161\u00ed, kdy\u017e se s t\u00edm vypo\u0159\u00e1d\u00e1\u0161 d\u0159\u00edv ne\u017e pozd\u011bji.“<\/div>\n
Bill semknul \u010delist a zk\u0159\u00ed\u017eil ruce. „Nerozhoduje\u0161 o takov\u00fdch v\u011bcech,“ \u0159ekl bez rozmy\u0161len\u00ed.<\/div>\n
„Naopak, jsem to j\u00e1, kdo rozhoduje o takov\u00fdch v\u011bcech. Ty jsi m\u016fj sahvahd<\/em>, a je to moje pr\u00e1vo,“ Tom\u016fv hlas byl tak chladn\u00fd, jako byl, kdy\u017e Bill poprv\u00e9 dorazil do S\u00eddla Vave. „M\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt s\u00e1m, nebo m\u016f\u017ee\u0161 m\u00edt doprovod. Nenech\u00e1m t\u011b, aby ses d\u00e1l tr\u00e1pil.“<\/div>\n
Bill nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a s respektem sklonil hlavu. „Ano, m\u016fj Pane,“ za\u0161eptal.<\/div>\n
„Ne, Bille. Tohle ned\u011blej,“ za\u00fap\u011bl Tom, kdy\u017e t\u011blo jeho sahvahda<\/em> ztuhlo do form\u00e1ln\u00ed pozice.<\/div>\n
„Je tu je\u0161t\u011b n\u011bco, co si p\u0159ejete, m\u016fj Pane?“ \u0159ekl Bill bez jedin\u00e9 emoce v hlase.  <\/div>\n
Tom vydechl a zavrt\u011bl hlavou. V\u0161echna ta bl\u00edzkost, o kter\u00e9 si myslel, \u017ee ji nabyli, mu n\u00e1hle proklouzla mezi prsty. „Pozd\u011bji dne\u0161n\u00edho odpoledne bude\u0161 p\u0159ipraven\u00fd a reprezentativn\u00ed. Gener\u00e1l Bushido do t\u00e9 doby nem\u00e1 \u010das; bude\u0161 se chovat se v\u0161\u00edm respektem, a o\u010dek\u00e1v\u00e1m, \u017ee mu zcela \u0159ekne\u0161, o \u010dem tv\u00e1 vize byla. Je tady, aby n\u00e1m pomohl. Nechci t\u011b vid\u011bt zmaten\u00e9ho a v bolestech,“ dokon\u010dil Tom jemn\u011b. Bill zav\u0159el o\u010di a nemluvil. „J\u00e1 se vypo\u0159\u00e1d\u00e1m se sv\u00fdm otcem. Tv\u016fj Zrak nebude pou\u017e\u00edv\u00e1n jako bys byl stroj. Co\u017e nejsi, m\u016fj sahvahde<\/em>.“ Tom se pod\u00edval na Billa a povzdychl si. „\u0158ekni n\u011bco<\/em>,“ \u0159ekl ti\u0161e.<\/div>\n
„Ano, m\u016fj Pane,“ zopakoval Bill. Tom si s\u00e1m pro sebe p\u0159ik\u00fdvnul a oto\u010dil se na podpatku sv\u00e9 boty, nechal Billa v zahrad\u011b o samot\u011b.  <\/div>\n
autor: Little Muse a Majestrix<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
original<\/u><\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix & Little Muse Sm\u00fdknut\u00ed „Oh, Tomi,“ vydechl Bill, zat\u00edmco se pevn\u011b dr\u017eel sv\u00e9ho sahvahda. Vzlykal, dokud mu \u017e\u00e1dn\u00e9 slzy nez\u016fstaly, a tak se te\u010f c\u00edtil utlumen\u011b a vy\u010derpan\u011b. Ten nedostatek pocit\u016f byl p\u0159\u00edjemn\u00fd; dok\u00e1zal po\u0159\u00e1dn\u011b d\u00fdchat, ani\u017e by ho p\u0159em\u00e1hala<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[381],"tags":[],"class_list":["post-9365","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-this-hour-s-duty"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9365","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9365"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9365\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9365"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9365"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9365"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}