{"id":9383,"date":"2011-02-11T18:30:00","date_gmt":"2011-02-11T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9359"},"modified":"2011-02-11T18:30:00","modified_gmt":"2011-02-11T17:30:00","slug":"this-hour-s-duty-9-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/02\/11\/this-hour-s-duty-9-2-2\/","title":{"rendered":"This Hour’s Duty 9. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Majestrix & Little Muse<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
P\u0159ekv\u00e1pko v p\u00e1tek, co? :o) Nebojte se, nen\u00ed to d\u00edl m\u00edsto ned\u011bln\u00edho, je to jen druh\u00e1 polovina dev\u00edtky, kde byl sex, kterej se nedal p\u0159eseknout v p\u016flce, a vzhledem k tomu, \u017ee zb\u00fdvaj\u00ed do konce d\u00edlu u\u017e jen t\u0159i str\u00e1nky, d\u00e1m v\u00e1m to sem dneska. V ned\u011bli bude polovina dal\u0161\u00edho dlouh\u00e9ho d\u00edlu. M\u011bjte se, J. :o)<\/em><\/p>\n<\/div>\n
\"475\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bushido se s n\u00edm setkal u teleportu.<\/p>\n<\/div>\n
„Kde je?“ nal\u00e9hal Andreas, \u0161el do s\u00eddla, ani\u017e by \u010dekal na dovolen\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Tudy,“ \u0159ekl mu Bushido, rychle ho dohnal a pak kolem n\u011bj pro\u0161el. Nebylo to daleko, Andreas brzy na\u0161el pokoj mezi zahradami. Bushido ho pustil jako prvn\u00edho, a pak ho n\u00e1sledoval, znovu zav\u0159el o\u010di.<\/p>\n<\/div>\n
Andreas by se oby\u010dejn\u011b  rozhl\u00e9dl po velk\u00e9m a bohat\u011b zdoben\u00e9m pokoji, ale te\u010f  jedin\u00e9, \u010deho si v\u0161\u00edmal, byl Bill le\u017e\u00edc\u00ed na posteli u zdi, schoulen\u00fd v klub\u00ed\u010dku a na\u0159\u00edkaj\u00edc\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Oh, u v\u0161ech Boh\u016f, je vzh\u016fru,“ vydechl Bushido, rychle si stoupnul vedle Andrease a pak se vedle Billa posadil, polo\u017eil mu n\u011b\u017en\u011b ruku na rameno. Bill se od n\u011bj odt\u00e1hl, zavzlykal.<\/p>\n<\/div>\n
„On byl v bezv\u011bdom\u00ed?“ zeptal se dychtiv\u011b Andreas, p\u0159e\u0161el p\u0159es pokoj. Posadil se na druhou stranu od Billa, stejn\u011b tak jako sed\u011bli p\u0159ed n\u011bkolika dny v s\u00eddle Vave. Bill se od n\u011bj neodt\u00e1hl, kdy\u017e se ho dotkl, ale nep\u0159estal plakat. Pohladil ho po vlasech a p\u0159estal se h\u00fdbat, sna\u017eil se Billa prohl\u00eddnout, zapomenout na chv\u00edli na mo\u017enost, \u017ee mo\u017en\u00e1 Vize Billa op\u011bt vy\u0159ad\u00ed ze hry. Vlasy m\u011bl rozcuchan\u00e9, r\u00f3ba mu visela z ramenou. Pod\u00edval se na Bushida.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Co se stalo?“<\/div>\n
Bushido zavrt\u011bl hlavou\u2026 <\/p>\n<\/div>\n
„My jsme\u2026 a on\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„U v\u0161ech Boh\u016f, nem\u016f\u017eu tomuhle uv\u011b\u0159it<\/em>!“ zak\u0159i\u010del Andreas, postavil se na nohy, najednou ho nezaj\u00edmalo to, co ze sebe Bill vydral za zvuk. „Zapomenout na jeho \u010dest- jeho zdrav\u00ed<\/em>!“  <\/div>\n
„Mohli bychom o tomhle mluvit a\u017e n\u011bkdy jindy?“ odsekl Bushido, najednou zn\u011bl p\u0159esn\u011b tak roz\u010d\u00edlen\u011b, jako se Andreas c\u00edtil. Znovu se pod\u00edval na Billa, jeho v\u00fdraz se hned zm\u011bk\u010dil. „Bille-“ za\u010dal, znovu po n\u011bm nat\u00e1hl ruku.<\/p>\n<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou a odt\u00e1hl se od Bushidovy ruky, jako by ho p\u00e1lila.<\/div>\n
„Nesahejte na m\u011b,“ vydal ze sebe, zhluboka d\u00fdchal, stejn\u011b jako kdy\u017e s t\u00edmhle za Andreasem p\u0159i\u0161el poprv\u00e9. „Pros\u00edm\u2026 ne\u2026“  <\/div>\n
„Nechte ho b\u00fdt,“ na\u0159\u00eddil Andreas, znovu se usadil vedle Billa a polo\u017eil mu ruku na rameno. „Bille?“ Bill se mu pod\u00edval do o\u010d\u00ed. „Co jsi vid\u011bl?“ posledn\u00ed dobou ho jedna zl\u00e1 Vize vy\u010derp\u00e1vala v\u00edc ne\u017e st\u00e1l\u00e9 obrazy, kter\u00e9 v\u00edd\u00e1val, vypadal, \u017ee je po nich i na\u0161tvan\u00fd. „\u0158ekni mi.“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou a zav\u0159el o\u010di, tekly mu z nich slzy.  <\/div>\n
„Byl jsem tam, Andy\u2026 J\u00e1 c\u00edtil\u2026 v\u0161echno<\/em>, j\u00e1\u2026 on\u2026“ znovu se mu nadzvedl hrudn\u00edk a on se schoulil do klub\u00ed\u010dka je\u0161t\u011b v\u00edc, pevn\u011b sv\u00edral pe\u0159iny. „Bohov\u00e9 m\u011b trestaj\u00ed.“<\/div>\n
Tak jak s n\u00edm cht\u011bl souhlasit, Andreas zavrt\u011bl hlavou a naklonil se k Billovi.<\/div>\n
„Ne, Bille. Tohle tvoje Vize neznamenaj\u00ed. Ony-„<\/p>\n<\/div>\n
„Ne Vize. Tahle\u2026 tomu nerozum\u00ed\u0161,“ zana\u0159\u00edkal Bill. Zabo\u0159il se obli\u010dejem do pol\u0161t\u00e1\u0159e.  <\/div>\n
„Tak mi to vysv\u011btli, abych mohl-„<\/p>\n<\/div>\n
„Vezmi m\u011b dom\u016f,“ za\u0161eptal Bill a sna\u017eil se potla\u010dit pot\u0159ebu zvracet. St\u00e1le v nose c\u00edtil smrad p\u00e1l\u00edc\u00edch se t\u011bl a sly\u0161el v\u0161echen k\u0159ik. Znovu zav\u0159el o\u010di, m\u011bl z\u00e1vrat\u011b a necht\u011bl se pod\u00edvat Bushidovi do o\u010d\u00ed.  <\/div>\n
„Bille-“ za\u010dal Gener\u00e1l, ale Andreas ho probodl pohledem, kter\u00fd skoro zab\u00edjel.<\/p>\n<\/div>\n
„Mysl\u00edm, Lorde Bushido, \u017ee bychom tohle m\u011bli ukon\u010dit,“ \u0159ekl, skrz proced\u011bn\u00e9 zuby, pak se sklonil a vzal Billa do n\u00e1ru\u010de. Bushidovi se v hrdle zadrhl dech; na chv\u00edli to vypadalo, \u017ee sluha nebude schopn\u00fd un\u00e9st Billovo lehounk\u00e9 t\u011blo, ale nakonec na\u0161el rovnov\u00e1hu a Bill si zabo\u0159il obli\u010dej do Andreasova krku.<\/p>\n<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 m\u00e1\u0161 pravdu. Doprovod\u00edm v\u00e1s k transportu.“ Bushido vyrazil za nimi, ale Bill za\u010dal nahlas na\u0159\u00edkat a vrt\u011bt hlavou.<\/p>\n<\/div>\n
„Ne,“ za\u0161eptal. „M\u016f\u017eeme j\u00edt sami.“<\/div>\n
Andreas se pod\u00edval na n\u00e1klad ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed a povzdychl si.  <\/div>\n
„Mus\u00edm v\u00e1s poprosit, abyste respektoval p\u0159\u00e1n\u00ed m\u00e9ho p\u00e1na.“ <\/div>\n
Bushido polknul a zavrt\u011bl hlavou.  <\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161-“ ho un\u00e9st<\/em>, cht\u011bl \u0159\u00edct, ale Andreas ho p\u0159eru\u0161il.<\/p>\n<\/div>\n
„\u0158eknu mu to,“ pohrozil ti\u0161e. „\u0158eknu Lordu Tomovi v\u0161echno, jestli se k n\u00e1m p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edte. Dobr\u00e9 r\u00e1no, Lorde Bushido.“  <\/div>\n
Andreas vy\u0161el z pokoje a opatrn\u011b postupoval k teleportu. M\u00e1lem tam u\u017e byl, kdy\u017e ho hlasit\u00e9 kroky za n\u00edm donutily se oto\u010dit. Bushido k nim natahoval ruku, na jeho velk\u00e9 dlani le\u017eel Bill\u016fv eridote<\/em>.<\/div>\n
„Tohle jste zapomn\u011bli.“ Gener\u00e1l\u016fv hlas byl p\u0159\u00edm\u00fd a bez emoc\u00ed, ale jeho o\u010di se leskly a byly pln\u00e9 zoufalstv\u00ed. Polo\u017eil \u0159et\u00edzek na Bill\u016fv hrudn\u00edk a oto\u010dil se, vyrazil zp\u011bt do sv\u00e9ho s\u00eddla.  <\/div>\n
„Oh, Bille,“ vydechl Andreas, kdy\u017e sledoval, jak jeho p\u00e1n kouk\u00e1 na symbol oddanosti jednomu mu\u017ei, Lordu Tomovi. Ale sluha d\u00e1l dr\u017eel jazyk za zuby a uv\u011bdomil si, \u017ee t\u00edm, \u017ee budou st\u00e1t v Gener\u00e1lov\u011b zahrad\u011b, nic nevy\u0159e\u0161\u00ed. „M\u016f\u017ee\u0161 st\u00e1t?“ m\u00edsto mezi nimi a teleportem Andreasovi nedovolovalo Billa odn\u00e9st; bude ho muset n\u00e1sledovat, nebo j\u00edt p\u0159ed t\u00edm. Musel v\u011bd\u011bt, jestli Bill dok\u00e1\u017ee alespo\u0148 na chv\u00edli st\u00e1t na sv\u00fdch noh\u00e1ch.<\/div>\n
<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee ano,“ za\u0161eptal a Andreas ho pomalu polo\u017eil na zem. Bill se zapot\u00e1cel, ale vydr\u017eel st\u00e1t, zat\u00edmco Andreas programoval teleport, aby je odnesl do s\u00eddla Vave. Stroj nastartoval a Andreas se na n\u011bj oto\u010dil.<\/div>\n
„M\u016fj pane, m\u00e1me probl\u00e9m,“  \u0159ekl Andreas zdr\u00e1hav\u011b.<\/div>\n
Bill se zasm\u00e1l; hlubok\u00fd  bolestiv\u00fd zvuk. „Co vid\u00ed\u0161 hor\u0161\u00edho ne\u017e to, co se stalo v posledn\u00edch p\u00e1r hodin\u00e1ch?“ zeptal se podr\u00e1\u017ed\u011bn\u011b.<\/div>\n
„Teleport ukl\u00e1d\u00e1 data do pam\u011bti.“  <\/div>\n
Bill polknul. Zapomn\u011bl  na pam\u011b\u0165 teleportu. Data se st\u00e1hnou do centr\u00e1ln\u00edho svazku v s\u00eddle, a uploaduj\u00ed se do datapadu Lorda Jorga, kde se zap\u00ed\u0161\u00ed. Budou v\u011bd\u011bt, kde byli a kdy tam byli. Budou v\u011bd\u011bt, \u017ee pro n\u011bj Andreas musel p\u0159ijet. Trnit\u00e1 r\u016f\u017ee v jeho krku \u0161kr\u00e1bala a Bill zav\u0159el o\u010di, aby znovu nezvracel. Co mohl d\u011blat? Bude a\u017e moc z\u0159ejm\u00e9, kdy\u017e bude v datech mezera, a i tak-<\/div>\n
Perfektn\u00ed. Jednou za \u010das, bylo zn\u00e1mo, \u017ee teleport vy\u010dist\u00ed v\u0161echna svoje data, bez varov\u00e1n\u00ed. Byla to p\u0159ijateln\u00e1 ztr\u00e1ta, a pon\u011bkud \u010dast\u00e1. Bill zm\u00e1\u010dkl spr\u00e1vcovsk\u00fd panel na boku teleportu a soust\u0159edil se v\u0161\u00edm sv\u00fdm zbytkem energie, kter\u00fd m\u011bl, aby data vymazal. Sna\u017eil se zaj\u00edt do historie nejd\u00e1l, co to \u0161lo, a kdy\u017e skon\u010dil, sv\u011bt se s n\u00edm zato\u010dil a on se ocitl v Andreasov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„M\u016fj pane, Bille\u2026 kdybys mi \u0159ekl sv\u016fj pl\u00e1n, mohl jsem pomoci.“ <\/div>\n
„Moje vina, moje bolest,“  \u0159ekl Bill ti\u0161e. „Pros\u00edm, vezmi m\u011b ke mn\u011b do pokoje. Jsem neschopn\u00fd tady myslet.“ B\u00fdt v zahrad\u011b mu p\u0159ipom\u00ednalo trahd lah<\/em>, a jak h\u0159\u00ed\u0161n\u00e1 jeho du\u0161e byla.  <\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bill se probudil s Tomem.<\/div>\n
Sed\u011bl na \u017eidli vedle jeho postele, spal, trochu chr\u00e1pal z toho, v jak\u00e9m \u0161patn\u00e9m \u00fahlu byl na \u017eidli zkroucen\u00fd. Andreas byl v nedohlednu; Bill si skoro nepamatoval, jak sem v\u010dera v noci dorazil, pamatoval si, jak ve\u0161el do stroje a jak j\u00edm proch\u00e1zela magie. A te\u010f se k n\u011bmu skrz z\u00e1clony dralo rann\u00ed sv\u011btlo. Bylo to dost na to, aby Bill za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let o tom, jestli minul\u00e1 noc nebyla jen sen; v\u00fdsledek jeho nemoci a deliria.  <\/div>\n
Ale pak si vzpomn\u011bl na intenzitu jeho Vize, na z\u00e1pach krve, na rozhodnut\u00ed ohledn\u011b bezpe\u010dnosti, kter\u00e9 c\u00edtil, i kdy\u017e nepat\u0159ilo jemu, a zachv\u011bl se, potla\u010doval nutk\u00e1n\u00ed se znovu schoulit do klub\u00ed\u010dka. V\u0161echno by to p\u0159e\u0161lo, kdyby nebral na z\u0159etel varov\u00e1n\u00ed Boh\u016f. Nedok\u00e1zal v sob\u011b zadusit zvuk bolesti.  <\/div>\n
Tom zvedl okam\u017eit\u011b hlavu a vypadal na chv\u00edli dezorientovan\u011b, ne\u017e si v\u0161iml Billa.<\/div>\n
„Jsi vzh\u016fru,“ \u0159ekl, hlas hrub\u00fd od sp\u00e1nku. Op\u0159el se o op\u011bradlo \u017eidle a posunul se k posteli. „Andreas \u0159\u00edkal, \u017ee jsi m\u011bl dal\u0161\u00ed Vizi. \u017de ti u\u017e nen\u00ed dob\u0159e.“<\/div>\n
Bill c\u00edtil, jak ho z\u00e1jem v hlase jeho sahvahda<\/em> ub\u00edj\u00ed, pocit toho, \u017ee nos\u00ed eridote<\/em>, kter\u00fd mu u\u017e znovu visel na krku, p\u0159\u00edjemn\u011b chladil k\u016f\u017ei na jeho krku.<\/div>\n
„Bille?“ Tom nat\u00e1hnul ruku k jeho obli\u010deji, ot\u0159el mu pry\u010d slzu.<\/div>\n
Bill mu neodpov\u011bd\u011bl, jen z krku vypustil vzlyk a posadil se, pevn\u011b se k Tomovi p\u0159itisknul, obj\u00edmal ho. Tom na chvilku zav\u00e1hal, a pak si ho p\u0159it\u00e1hnul bl\u00ed\u017e, dr\u017eel ho, pohupoval se s n\u00edm trochu. Tomovo objet\u00ed nesta\u010dilo na to, aby zahnalo strach, ale pom\u00e1halo.<\/div>\n
Bill si nikdy v \u017eivot\u011b nep\u0159ipadal h\u016f\u0159.  <\/div>\n
autor: Little Muse a Majestrix<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
original<\/u><\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Majestrix & Little Muse P\u0159ekv\u00e1pko v p\u00e1tek, co? :o) Nebojte se, nen\u00ed to d\u00edl m\u00edsto ned\u011bln\u00edho, je to jen druh\u00e1 polovina dev\u00edtky, kde byl sex, kterej se nedal p\u0159eseknout v p\u016flce, a vzhledem k tomu, \u017ee zb\u00fdvaj\u00ed do konce d\u00edlu u\u017e jen t\u0159i str\u00e1nky,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[381],"tags":[],"class_list":["post-9383","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-this-hour-s-duty"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9383","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9383"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9383\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9383"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9383"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9383"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}