{"id":9388,"date":"2011-02-11T16:00:00","date_gmt":"2011-02-11T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9364"},"modified":"2011-02-11T16:00:00","modified_gmt":"2011-02-11T15:00:00","slug":"peklo-v-raji-na-zemi-24","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/02\/11\/peklo-v-raji-na-zemi-24\/","title":{"rendered":"Peklo v r\u00e1ji na zemi 24."},"content":{"rendered":"
autor: \u00c1\u010fa<\/strong>\"453\"<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e se Bill probudil, bylo n\u011bco m\u00e1lo po des\u00e1t\u00e9. Tom u\u017e byl z pokoje pry\u010d a na druh\u00e9 p\u016flce postele se po\u017eitk\u00e1\u0159sky rozvaloval Daimon. Bill tro\u0161ku p\u0159imhou\u0159il o\u010di, kdy\u017e se mu do nich op\u0159elo slun\u00ed\u010dko, kter\u00e9 se do pokoje prod\u00edralo skrz \u017ealuzie. Labu\u017enicky se prot\u00e1hl, neodpustil si p\u0159itom legra\u010dn\u011b zn\u011bj\u00edc\u00ed hrdeln\u00ed pazvuk a pak si pomalu uv\u011bdomil, co je dneska za den. Den, kter\u00fd str\u00e1v\u00ed s Adamem!<\/div>\n
<\/div>\n
Usm\u00e1l se, vzal si \u010dist\u00e9 v\u011bci i ta\u0161ti\u010dku se \u0161minkama a vyrazil do koupelny. Snad hodinu \u010dist\u00e9ho \u010dasu si hov\u011bl pod proudy hork\u00e9 vody, kter\u00e9 mu zbarvily k\u016f\u017ei do temn\u011b ruda, a vdechoval p\u0159itom jemnou v\u016fni sv\u00e9ho sprchov\u00e9ho gelu. Umyl si i vlasy, a kdy\u017e vylezl, pe\u010dliv\u011b si cel\u00e9 t\u011blo nakr\u00e9moval. Vlasy jen prohr\u00e1bnul h\u0159ebenem, kr\u00e1tk\u00fd sest\u0159ih byl v tomhle sm\u011bru k nezaplacen\u00ed a po vy\u010di\u0161t\u011bn\u00ed zub\u016f se hned za\u010dal zu\u0161lech\u0165ovat. Na l\u00ed\u010den\u00ed se soust\u0159edil tak, jako u\u017e dlouho ne, po dlouh\u00e9 dob\u011b si zase ud\u011blal i „humanoidn\u00ed“ linku. Nat\u00e1hl na sebe \u010dern\u00e9 p\u0159il\u00e9hav\u00e9 d\u017e\u00edny, jasn\u011b rud\u00e9 tri\u010dko s \u010dern\u00fdm lehce gotick\u00fdm potiskem a krk ov\u011bsil t\u0159emi \u0159et\u011bzy, kr\u00e1tk\u00fdm masivn\u00edm a dv\u011bma del\u0161\u00edmi jemn\u011bj\u0161\u00edmi. Ne\u017e tohle v\u0161echno ud\u011blal, vlasy mu docela uschly, tak je p\u0159est\u0159\u00edkal leskem a na sam\u00fd konec procesu se zahalil do jemn\u00e9ho oparu sv\u00e9 vo\u0148avky.<\/div>\n
<\/div>\n
Zkontroloval je\u0161t\u011b, jestli st\u0159\u00edb\u0159it\u011b \u0161ed\u00fd lak na nehtech nem\u00e1 jedinou vadu, nakr\u00e9moval si i ruce, k\u016f\u017ei\u010dku kolem neht\u016f p\u0159ejel v\u00fd\u017eivn\u00fdm olej\u00ed\u010dkem, v pokoji popadl kabelku, do n\u00ed\u017e hodil akor\u00e1t mobil, pen\u011b\u017eenku a vod\u00edtko, a kone\u010dn\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 baletn\u00edm krokem, s Daimonem v pat\u00e1ch, seb\u011bhnul dol\u016f do kuchyn\u011b.<\/div>\n
Tro\u0161ku posmutn\u011bl, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee v dom\u011b nikdo nen\u00ed. Akor\u00e1t na stole u rychlovarky byl vzkaz psan\u00fd Tomov\u00fdm p\u00edsmem, \u017ee ho necht\u011bl budit, ale \u017ee se \u0161li s Katy pod\u00edvat na ko\u010d\u00e1rky a \u017ee se vr\u00e1t\u00ed tak za dv\u011b hodiny.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Taky dobr\u00fd. J\u00e1 jsem pry\u010d, vr\u00e1t\u00edm se n\u011bkdy ve\u010der. \u010cus,<\/em> napsal p\u0159\u00edmo pod Tom\u016fv vzkaz a vyt\u00e1hl mobil. Napsal Adamovi, \u017ee ho zhruba tak za hodinku m\u016f\u017ee o\u010dek\u00e1vat a jal se prozkoumat lednici. Na\u0161el tam spoustu v\u011bc\u00ed, jeho chu\u0165ov\u00e9 bu\u0148ky nakonec zl\u00e1kala vaj\u00ed\u010dka a kousek slaniny. Hodil je na p\u00e1nev a ne\u017e se to usma\u017eilo, nasypal Daimonovi granule a ukrojil si v\u00fdstavn\u00ed kraj\u00edc chleba, kter\u00fd byl na jedn\u00e9 stran\u011b tlust\u00fd snad p\u011bt centimetr\u016f, zat\u00edmco na druh\u00e9 jen p\u00e1r milimetr\u016f. Pousm\u00e1l se nad t\u00edm, nandal si j\u00eddlo, dochutil to sol\u00ed, k pit\u00ed si vyt\u00e1hnul pomeran\u010dov\u00fd d\u017eus a za\u010dal sn\u00eddat. Broukal si p\u0159itom n\u011bjakou p\u00edsni\u010dku, a kdy\u017e dojedl, tak nedbale nah\u00e1zel n\u00e1dob\u00ed do d\u0159ezu. Obul se do sv\u00fdch obl\u00edben\u00fdch bot na vy\u0161\u0161\u00edm robustn\u00edm podpatku, p\u0159ipnul chrta na vod\u00edtko, na zahrad\u011b schoval sv\u016fj obli\u010dej za obrovsk\u00e9 \u010dern\u00e9 br\u00fdle a vyrazil.<\/div>\n
<\/div>\n
V\u010dera si cestou v tax\u00edku v\u0161imnul, \u017ee Adam nebydl\u00ed zas tak daleko, rozhodnul se tedy vz\u00edt to proch\u00e1zkou, aspo\u0148 se Daimon prov\u011btr\u00e1. Ucpal si u\u0161i sluch\u00e1tky, pustil n\u011bjakou hudbu… a d\u00edky tomu, jak mu kv\u016fli p\u00edsni\u010dk\u00e1m ut\u00edkal \u010das n\u00e1hle mnohem rychleji, stanul p\u0159ed Adamov\u00fdm domem d\u0159\u00edv, ne\u017e si to skoro v\u016fbec uv\u011bdomil. Usm\u00e1l se a zazvonil.<\/div>\n
<\/div>\n
„Teda, takhle brzo jsem t\u011b skoro ani ne\u010dekal,“ uv\u00edtal ho s \u00fasm\u011bvem Adam.<\/div>\n
„Promi\u0148… ale j\u00e1 jsem se u\u017e moc t\u011b\u0161il,“ pousm\u00e1l se Bill a vycenil v \u00fasm\u011bvu zuby, doufaj\u00edc, \u017ee bude l\u00e9pe vid\u011bt efekt jeho b\u011blic\u00ed pasty.<\/div>\n
„No teda, to ses tak t\u011b\u0161il na m\u011b?“ zazubil se Adam, kdy\u017e za sebou zav\u0159el a Bill tak mohl Daimona bez obav vypustit, aby se prob\u011bhl po zahrad\u011b. „Moc… moc ti to slu\u0161\u00ed,“ dodal pochvaln\u011b a s tich\u00fdm obdivem nas\u00e1l v\u016fni, kdy\u017e kolem n\u011bj Bill pro\u0161el.<\/div>\n
„Mmmmm,“ zavrn\u011bl Bill v souhlasu a zamrkal nevinn\u011b \u0159asami. Ani\u017e by si to uv\u011bdomoval, dost\u00e1val t\u00edm Adama docela brut\u00e1ln\u00edm zp\u016fsobem do kolen. „Co vlastn\u011b budeme dneska d\u011blat?“<\/div>\n
„No… j\u00e1 nev\u00edm… co bys cht\u011bl d\u011blat ty?“<\/div>\n
Bill pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„J\u00e1 taky nev\u00edm… t\u0159eba… chv\u00edli se jen tak fl\u00e1kat a odpoledne… hmmm… t\u0159eba zaj\u00edt na n\u00e1kupy?“<\/div>\n
Adam si v\u0161iml, jak se mu p\u0159i t\u011bch slovech rozz\u00e1\u0159ila o\u010dka.<\/div>\n
„Va\u0161e p\u0159\u00e1n\u00ed budi\u017e mi rozkazem, Va\u0161e Lordstvo,“ p\u0159ilo\u017eil si pravou ruku k srdci a vysmekl Billovi luxusn\u00ed \u00faklonu, za jakou by se nemusel styd\u011bt ani ten nejpatol\u00edzal\u0161t\u011bj\u0161\u00ed slu\u017eebn\u00edk.<\/div>\n
Bill se zvoniv\u011b rozesm\u00e1l.<\/div>\n
„Ty se\u0161 st\u0159elenej… v\u00ed\u0161 to?“<\/div>\n
Adam nasadil v\u00e1\u017en\u00fd v\u00fdraz, kter\u00fd m\u011bl jako\u017ee evokovat p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed.<\/div>\n
„Hmmmm… mnoooo… jo, v\u00edm.“<\/div>\n
<\/div>\n
Vym\u011bnili si pohled a oba vyprskli sm\u00edchy. Chechtali se jako naprost\u00ed \u0161\u00edlenci, a\u017e to dokonce zasko\u010dilo i Daimona, kter\u00fd kolem nich za\u010dal zmaten\u011b pob\u00edhat a dloubat do nich sv\u00fdm dlouh\u00fdm \u0161pi\u010dat\u00fdm \u010dum\u00e1kem.<\/div>\n
„Poj\u010f d\u00e1l,“ vychrlil ze sebe po chv\u00edli ud\u00fdchan\u011b Adam. „Nachystal jsem n\u00e1m n\u011bco k sn\u011bdku… je ide\u00e1ln\u00ed \u010das k ob\u011bdu.“<\/div>\n
<\/div>\n
Bill nev\u00e1hal a okam\u017eit\u011b ho do domu n\u00e1sledoval. Radostn\u011b tlesknul rukama, kdy\u017e u\u017e v p\u0159eds\u00edni c\u00edtil lahodnou v\u016fni a v \u00fa\u017easu vykulil o\u010di, kdy\u017e vid\u011bl na stole p\u0159ipraven\u00e9ho humra, k n\u011bmu mnoho druh\u016f p\u0159\u00edloh, od r\u00fd\u017ee p\u0159es americk\u00e9 brambory, hranolky a\u017e po ope\u010den\u00e9 bagetky, vedle n\u011bj m\u00edsu ovocn\u00e9ho sal\u00e1tu a m\u00edsu s nejsp\u00ed\u0161e cibulovou pol\u00e9vkou. V\u0161echno to b\u00e1je\u010dn\u011b von\u011blo a jak kr\u00e1sn\u011b to bylo naserv\u00edrovan\u00e9! Zasko\u010den\u011b se na Adama pod\u00edval.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tos d\u011blal v\u0161ecko ty?“<\/div>\n
„Neeeee, neblbni,“ zavrt\u011bl Adam okam\u017eit\u011b hlavou. „Tak dobrej kucha\u0159 nejsem… je\u0161t\u011b bych to zkazil nebo necht\u011bn\u011b p\u0159iotr\u00e1vil,“ p\u0159iznal na rovinu. „Tak jsem pova\u017eoval za bezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed to p\u0159\u00edmo nechat p\u0159iv\u00e9zt ze specializovan\u00fd restaura\u010dky.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl, ale st\u00e1le nevych\u00e1zel z \u00fa\u017easu.<\/div>\n
„Snad ses s t\u00edm nepiplal a nezat\u011b\u017eoval kv\u016fli mn\u011b?“ oto\u010dil se po chv\u00edli na Adama p\u0159\u00edsn\u011b. „Dy\u0165 mn\u011b k j\u00eddlu sta\u010d\u00ed i cheeseburger od Mek\u00e1\u010de…“<\/div>\n
Kdy\u017e ale vid\u011bl Adam\u016fv \u00fasm\u011bv a jemn\u00e9 pokr\u010den\u00ed rameny, zaleskly se mu o\u010di a on mu padl kolem krku.<\/div>\n
„Tos… nemusel,“ vzlyknul a bodlo ho u srdce, kdy\u017e si vzpomn\u011bl, \u017ee n\u011bjakou takhle sv\u00e1te\u010dn\u011bj\u0161\u00ed hostinu pro n\u011bj Tom p\u0159ipravil naposledy kr\u00e1tce pot\u00e9, co se nast\u011bhovali do spole\u010dn\u00e9ho bytu, od t\u00e9 doby u\u017e ne. Tehdy mu to ani nijak nechyb\u011blo, ale te\u010f…<\/div>\n
„No tak… p\u0159ece nebude\u0161 kv\u016fli tomu plakat?“ pousm\u00e1l se Adam a konej\u0161iv\u011b ho objal a pohladil po z\u00e1dech. \u00dapln\u011b p\u0159itom c\u00edtil, jak Bill pod t\u00edm dotekem jihne. Tro\u0161ku zav\u00e1hal a za\u010dal mu z\u00e1da hladit ob\u011bma rukama.<\/div>\n
Dos\u00e1hnul toho, \u017ee se Bill rozbre\u010del je\u0161t\u011b intenzivn\u011bji.<\/div>\n
„Ale no tak… \u0161\u0161\u0161\u0161\u0161t…“<\/div>\n
<\/div>\n
Bill v\u0161ak sv\u00e9 slzy nemohl zastavit. Tolik dn\u016f te\u010f byl pro Toma naprosto stranou. Tak moc mu chyb\u011bla l\u00e1ska, n\u011bha nebo jen v\u011bt\u0161\u00ed pozornost! A i kdy\u017e hluboko ve sv\u00e9m srdci miloval jenom Toma, i p\u0159es to v\u0161echno, co se te\u010f mezi nimi d\u011blo, m\u011bl pocit, \u017ee te\u010f, tady v Adamov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed, se mu v\u0159ele a pln\u00fdmi dou\u0161ky dost\u00e1v\u00e1 toho, co mu Tom posledn\u00ed dobou up\u00edral. Zavrtal hlavu je\u0161t\u011b v\u00edc do Adamova ramene a do jeho objet\u00ed se zcela plnou vahou op\u0159el. Po takov\u00e9, pro n\u011bj nekone\u010dn\u00e9 dob\u011b, zase c\u00edtil, \u017ee je n\u011bk\u00fdm opravdu milov\u00e1n, \u017ee kdyby sp\u00e1chal sebevra\u017edu, tak by n\u011bkomu mo\u017en\u00e1 i chyb\u011bl…<\/div>\n
<\/div>\n
„Promi\u0148,“ \u0161eptnul po chv\u00edli, kdy se aspo\u0148 jak\u017e tak\u017e uklidnil a automatick\u00fdm pohybem ruky si set\u0159el lehce rozm\u00e1znutou \u0159asenku.<\/div>\n
Adam jen obdivn\u011b hv\u00edzdl.<\/div>\n
„Teda… takhle si \u0159asenku srovnat jedn\u00edm pohybem tak, jako by p\u0159ed chv\u00edl\u00ed rozmazan\u00e1 nebyla… to \u010dum\u00edm,“ k\u00fdvnul uznale hlavou. „Se\u0161 dobrej borec.“<\/div>\n
„Ale jdi,“ pousm\u00e1l se Bill a na jemn\u00e9 zatla\u010den\u00ed Adamov\u00fdch rukou se nechal nasm\u011brovat ke stolu. „Ty se\u0161 opravdu cvok… takhle za m\u011b utr\u00e1cet…“<\/div>\n
„Ale ud\u011blalo ti to radost,“ nam\u00edtnul ti\u0161e Adam a pro podtr\u017een\u00ed atmosf\u00e9ry zap\u00e1lil st\u0159\u00edbrn\u00fd p\u011btiramenn\u00fd sv\u00edcen se sn\u011bhob\u00edl\u00fdmi, jemn\u011b aromatick\u00fdmi sv\u00ed\u010dkami. „A v\u011b\u0159 mi, \u017ee kdy\u017e jsem t\u011b v\u010dera potkal, tak m\u011b docela zamrazilo, kdy\u017e jsem t\u011b vid\u011bl… za tuhle jisk\u0159i\u010dku radosti, kter\u00e1 ti p\u0159ed chv\u00edl\u00ed zaz\u00e1\u0159ila v o\u010d\u00edch, bych dal i mnohem vy\u0161\u0161\u00ed \u010d\u00e1stku, ne\u017e kter\u00e1 padla na tenhle ob\u011bd.“<\/div>\n
<\/div>\n
Billovi se rozechv\u011bly rty, kdy\u017e se na Adama dojat\u011b zad\u00edval. M\u011bl pocit, \u017ee za chv\u00edli vybuchne, jak se v n\u011bm hromadily emoce \u0161t\u011bst\u00ed a dojet\u00ed, ne\u017e ale sta\u010dil cokoliv ud\u011blat, pohladil ho Adam l\u00e1skypln\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Papkej, mali\u010dk\u00fd… ur\u010dit\u011b u\u017e m\u00e1\u0161 hlad,“ usm\u00e1l se, kdy\u017e byla jeho slova potvrzen\u00e1 zakru\u010den\u00edm, poch\u00e1zej\u00edc\u00edm z Billova \u017ealudku, a za\u010dal nal\u00e9vat pol\u00e9vku.<\/div>\n
„Ale j\u00e1… nem\u016f\u017eu, tohle… p\u0159ece nejde, j\u00e1-„<\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161\u0161t,“ polo\u017eil mu Adam jemn\u011b ukazov\u00e1\u010dek na rty a Bill p\u0159i tom doteku om\u00e1men\u011b zav\u0159el o\u010di. Ten dotyk byl tak kouzeln\u00fd! R\u00e1doby nen\u00e1padn\u011b se k Adamovu ukazov\u00e1\u010dku rt\u00edky je\u0161t\u011b v\u00edc p\u0159itisknul a Adam tam prst s bu\u0161\u00edc\u00edm srdcem ponechal. Lehoulililince sjel z horn\u00edho rtu na ten spodn\u00ed a jako v transu ho co nejjemn\u011bji pohladil.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 rty jako samet,“ \u0161eptnul, a kdy\u017e Bill o\u010di otev\u0159el, byla Adamova tv\u00e1\u0159 u t\u00e9 jeho neuv\u011b\u0159iteln\u011b bl\u00edzko. Bill rty podv\u011bdom\u011b je\u0161t\u011b v\u00edc na\u0161pulil. C\u00edtil se jako v poblouzn\u011bn\u00ed, kdy\u017e hled\u011bl do smaragdov\u00e9 zeleni Adamov\u00fdch o\u010d\u00ed. Byly bl\u00edzko, tak moc bl\u00edzko! Mohl by spo\u010d\u00edtat ka\u017edou \u0159asu…<\/div>\n
Znovu o\u010di p\u0159imhou\u0159il a\u017e do \u00fapln\u00e9ho zav\u0159en\u00ed a povystr\u010dil hlavu malinko dop\u0159edu. Tak, aby t\u00edm p\u0159eru\u0161il vzd\u00e1lenost, kter\u00e1 d\u011blila jeho rty od Adamov\u00fdch. Ti\u0161e vydechl, kdy\u017e se jejich hebk\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky o sebe navz\u00e1jem ot\u0159ely, a kdy\u017e uc\u00edtil, jak Adam vno\u0159il jednu dla\u0148 zezadu do jeho vlas\u016f, op\u0159el se do n\u00ed a c\u00edtil, jak ho napl\u0148uje euforizuj\u00edc\u00ed uvoln\u011bn\u00ed. Zcela se Adamovi odevzdal a jenom n\u011b\u017en\u011b mazlil sv\u00fdmi rty ty jeho. Podv\u011bdom\u011b obmotal ruce kolem jeho krku…<\/div>\n
<\/div>\n
…kdy\u017e se ozvalo hlasit\u00e9 za\u0159in\u010den\u00ed. Chlapci od sebe polekan\u011b usko\u010dili a rozhl\u00e9dli se, aby zjistili, \u017ee tu r\u00e1nu nem\u011bl na sv\u011bdom\u00ed nikdo jin\u00fd, ne\u017e Daimon, kter\u00fd cht\u011bl vyu\u017e\u00edt nepozornosti p\u00e1n\u00ed\u010dka k tomu, aby se dostal k jeho pol\u00e9vce, kter\u00e1 tak kr\u00e1sn\u011b von\u011bla. Jenom\u017ee nepo\u010d\u00edtal s t\u00edm, \u017ee sv\u016fj dlouh\u00fd \u010dum\u00e1k bude muset prostr\u010dit mezi dv\u011bma skleni\u010dkami. To se mu sice povedlo, ale jak se nat\u00e1hnul je\u0161t\u011b v\u00edc, tak se mu jednu povedlo shodit a on te\u010f zmaten\u011b usedl, a kdy\u017e vid\u011bl st\u0159epy na zemi, okam\u017eit\u011b nasadil naprosto svatou\u0161kovsk\u00fd v\u00fdraz.<\/div>\n
„Daimone!“ za\u00fap\u011bl Bill. „Cos to ud\u011blal? To nesm\u00ed\u0161!“<\/div>\n
Pes se v\u0161ak na n\u011bj pod\u00edval pohledem typu Co j\u00e1? J\u00e1 nic, to ono samo!<\/em> a jeho autoritu rovn\u011b\u017e nepodpo\u0159il Adam\u016fv sm\u00edch.<\/div>\n
„Ne\u0159e\u0161 to, Billy… Dy\u0165 je to jen skleni\u010dka… tak se rozbila, no, kdo by to m\u011bl taky vydr\u017eet, s tam dobr\u00fdm \u010dichem jenom sed\u011bt a koukat, kdy\u017e se p\u00e1n\u00ed\u010dek nekouk\u00e1?“<\/div>\n
Bill naoko ura\u017een\u011b na\u0161pulil pusu.<\/div>\n
„No to ti d\u011bkuju za podporu,“ zabru\u010del, kdy\u017e v\u0161ak Adam st\u0159epy zametl a uklidil, tak se k n\u011bmu naklonil.<\/div>\n
„Na stranu druhou… st\u0159epy nos\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed,“ \u0161eptnul a nad\u011bjn\u011b se p\u0159itom na Adama zad\u00edval. C\u00edtil toti\u017e, \u017ee po tom polibku u\u017e ho rozhodn\u011b nedok\u00e1\u017ee br\u00e1t jenom jako kolegu z bran\u017ee a kamar\u00e1da v jednom.<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161… t\u0159eba ho p\u0159inesou i tob\u011b,“ zamrkal na n\u011bj Adam.<\/div>\n
„T\u0159eba ho p\u0159inesou n\u00e1m,“ \u0161eptnul Bill a u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 ani nepoc\u00edtil osten v\u00fd\u010ditek v\u016f\u010di Tomovi, kdy\u017e se na Adama naposledy usm\u00e1l p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se oba dali do j\u00eddla.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: \u00c1\u010fa<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: \u00c1\u010fa Kdy\u017e se Bill probudil, bylo n\u011bco m\u00e1lo po des\u00e1t\u00e9. Tom u\u017e byl z pokoje pry\u010d a na druh\u00e9 p\u016flce postele se po\u017eitk\u00e1\u0159sky rozvaloval Daimon. Bill tro\u0161ku p\u0159imhou\u0159il o\u010di, kdy\u017e se mu do nich op\u0159elo slun\u00ed\u010dko, kter\u00e9 se do pokoje prod\u00edralo skrz<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[368],"tags":[],"class_list":["post-9388","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-peklo-v-raji-na-zemi"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9388","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9388"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9388\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9388"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9388"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9388"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}