{"id":939,"date":"2017-11-01T15:00:00","date_gmt":"2017-11-01T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=933"},"modified":"2017-11-01T15:00:00","modified_gmt":"2017-11-01T14:00:00","slug":"vampire-sunrise-ii-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/11\/01\/vampire-sunrise-ii-1\/","title":{"rendered":"Vampire sunrise II 1."},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/p>\n

Hur\u00e1, Becs je zp\u00e1tky!! No dob\u0159e, tak\u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 ovace. Ve skute\u010dnosti jsem nep\u0159estala ps\u00e1t, jen jsem si na tuhle pov\u00eddku nechala dost \u010dasu, aby byla p\u0159esn\u011b podle m\u00fdch p\u0159edstav. Prost\u011b na sebe nesp\u011bch\u00e1m. Te\u010f je na \u010dase, abych se o ni s v\u00e1mi pod\u011blila. Chci moc pod\u011bkovat Bitter za banner a za pomoc, kdykoliv jsem si nebyla jist\u00e1, jestli u\u017e d\u011bj nen\u00ed moc p\u0159ita\u017een\u00fd za vlasy. Tak\u017ee d\u011bkuji na sto tis\u00edckr\u00e1t.
Vampire sunrise je moment\u00e1ln\u011b jedin\u00e1 pov\u00eddka, kterou m\u00e1m rozd\u011blanou, a do budoucna nepl\u00e1nuju za\u010d\u00edt ps\u00e1t nic dal\u0161\u00edho. T\u00edm samoz\u0159ejm\u011b ne\u0159\u00edk\u00e1m, \u017ee kon\u010d\u00edm a u\u017e nikdy nic nenap\u00ed\u0161u. To rozhodn\u011b ne, proto\u017ee n\u00e1pady po\u0159\u00e1d jsou. Jen\u017ee jsem te\u010f psala od ledna prakticky v kuse a ob\u010das na \u00fakor jin\u00fdch v\u011bc\u00ed. Budu ps\u00e1t d\u00e1l, ale u\u017e ne tak intenzivn\u011b. Douf\u00e1m tedy, \u017ee se v\u00e1m Up\u00edrci budou l\u00edbit a d\u00e1te mi to v\u011bd\u011bt v koment\u00e1\u0159\u00edch. Sta\u010d\u00ed i jedna krati\u010dk\u00e1 v\u011bti\u010dka, co se v\u00e1m v d\u00edle l\u00edbilo, co v\u00e1s rozesm\u00e1lo, co v\u00e1m p\u0159i\u0161lo jako hovadina. V\u00e1\u017en\u011b snesu cokoliv.
Pokud by v\u00e1s zaj\u00edmalo, pro\u010d se pov\u00eddka jmenuje zrovna Vampire sunrise, je to podle p\u00edsni\u010dky od Boy epic. Nijak to v\u0161ak nesouvis\u00ed s pov\u00eddkou a ani samotn\u00e1 p\u00edsni\u010dka nem\u00e1 s up\u00edrama nic spole\u010dn\u00e9ho. Jen jsem ji hodn\u011b poslouchala a ten n\u00e1zev se mi l\u00edbil.
A te\u010f u\u017e dost vykec\u00e1v\u00e1n\u00ed a sm\u011ble do \u010dten\u00ed.
Becs<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
B\u011b\u017eel jsem hust\u00fdm lesem tak ti\u0161e, jak mi to podr\u00e1\u017eky bot dovolovaly. Hrdlo sev\u0159en\u00e9 doch\u00e1zej\u00edc\u00edm dechem. Ohl\u00e9dl jsem se, ale za sebou nevid\u011bl nic ne\u017e z\u00e1stup strom\u016f se\u0161ikovan\u00fdch jako voj\u00e1ci jeden vedle druh\u00e9ho. Obloha byla ocelov\u011b \u0161ed\u00e1 a mezi kmeny bylo \u0161ero. U\u017e dlouho jsem nebyl venku za dne, a kdybych m\u011bl b\u00fdt up\u0159\u00edmn\u00fd, musel bych \u0159\u00edct, \u017ee m\u011b to dost d\u011bsilo. Nicm\u00e9n\u011b vrstva oblak\u016f byla tak tlust\u00e1, \u017ee to bylo naprosto zbyte\u010dn\u00e9. V Rumunsku mi usma\u017een\u00ed nehrozilo, obzvl\u00e1\u0161\u0165 te\u010f uprost\u0159ed zimy.<\/em><\/div>\n
Nedal jsem si ani p\u00e1r vte\u0159in oddechu a vyrazil d\u00e1l. Zmrzl\u00e9 v\u011btvi\u010dky a uschl\u00e9 listy se mi pod nohama bortily, ale sotva jsem to vn\u00edmal. Netu\u0161il jsem, jak dlouho lesem b\u011b\u017e\u00edm, ale za celou dobu jsem nepotkal jedinou \u017eivou du\u0161i. Ani jedinou srnu nebo jen vypla\u0161en\u00e9ho zaj\u00edce. M\u00edstn\u00ed pozemky byly pust\u00e9. Mrtv\u00e9. Zv\u011b\u0159 u\u017e d\u00e1vno se\u017eralo a vys\u00e1lo zlo p\u0159eb\u00fdvaj\u00edc\u00ed nedaleko. O to v\u00edc jsem tady byl na r\u00e1n\u011b. Jedin\u00fd pohybliv\u00fd objekt v \u0161iro\u0161ir\u00fdch les\u00edch. J\u00e1 a pak samoz\u0159ejm\u011b ten, co m\u011b honil. Nevid\u011bl jsem ho a ani nesly\u0161el, ale to je\u0161t\u011b neznamenalo, \u017ee m\u011b nepron\u00e1sledoval.<\/em><\/div>\n
Z oblohy se za\u010daly sn\u00e1\u0161et t\u011b\u017ek\u00e9 sn\u011bhov\u00e9 vlo\u010dky. M\u00fdtiny a vrcholy strom\u016f jimi byly pokryty u\u017e del\u0161\u00ed dobu. Zem mezi tlust\u00fdmi stromy se jim zat\u00edm br\u00e1nila, ale nebude to trvat dlouho a podman\u00ed si i ji. Nem\u011bl jsem moc \u010dasu. Za\u010d\u00ednalo se stm\u00edvat a to nev\u011bstilo nic dobr\u00e9ho. Jakmile p\u0159ijde noc, za\u010dnou se po mn\u011b sh\u00e1n\u011bt.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Na up\u00ed\u0159\u00ed rychlost jsem si zvyknul docela snadno, ale ovl\u00e1dat sv\u00e9 t\u011blo pln\u00e9 sval\u016f mi dodnes d\u011blalo pot\u00ed\u017ee. Sch\u00e1zela mi moje mr\u0161tnost a musel jsem si vyb\u00edrat \u0161ir\u0161\u00ed prostory mezi kmeny. Nesta\u010dilo spol\u00e9hat se na instinkt, bylo pot\u0159eba do \u00fat\u011bku vlo\u017eit i kus strategie.<\/em><\/div>\n

„Kurva,“ zaklel jsem, kdy\u017e jsem \u0161l\u00e1pnul na ztrouchniv\u011bl\u00fd pa\u0159ez a on se pod mou vahou rozpadl. Trvalo mi p\u00e1r \u00fad\u011bsn\u011b dlouh\u00fdch vte\u0159in, ne\u017e se mi poda\u0159ilo nohu vyprostit. Roztrhl jsem si nohavici kalhot a l\u00e1tku promo\u010dila spr\u0161ka m\u00e9 krve. R\u00e1na se mi na\u0161t\u011bst\u00ed rychle zahojila, tak\u017ee m\u011b zran\u011bn\u00ed nebude zpomalovat. Oto\u010dil jsem se a zaposlouchal. Nebyl jsem si jist\u00fd, jestli si se mnou hraje moje hlava, ale m\u011bl jsem dojem, \u017ee za sebou sly\u0161\u00edm chichot\u00e1n\u00ed. Mo\u017en\u00e1 to byl jen v\u00edtr proh\u00e1n\u011bj\u00edc\u00ed se mezi v\u011btvemi. Rozhodn\u011b jsem nem\u011bl v \u00famyslu tu sed\u011bt a \u010dekat, co bude. Znovu jsem se rozb\u011bhl sm\u011brem k louce, kde na m\u011b \u010dekalo moje bezpe\u010d\u00ed, m\u016fj c\u00edl. U\u017e to nem\u016f\u017ee b\u00fdt daleko. Pros\u00edm, a\u0165 u\u017e to nen\u00ed daleko.<\/em><\/div>\n
A skute\u010dn\u011b, po dal\u0161\u00edch p\u011bti stech metrech za\u010daly stromy \u0159\u00eddnout a dralo se sem v\u00edc a v\u00edc sv\u011btla. Co\u017e pro m\u00e9 o\u010di nebyl pr\u00e1v\u011b p\u0159\u00edzniv\u00fd jev. Nau\u010dil jsem se vid\u011bt ve tm\u011b a sv\u011btlo m\u011b akor\u00e1t oslepovalo. Te\u010f nebyl vhodn\u00fd moment na jak\u00e9koliv st\u00ed\u017enosti. Bylo pot\u0159eba zatnout zuby a p\u0159ekonat posledn\u00ed \u00fasek.<\/em><\/div>\n
Kdy\u017e jsem kone\u010dn\u011b vyb\u011bhl na m\u00fdtinu, na okam\u017eik jsem se nechal prostoupit pocitem v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Tentokr\u00e1t to zvl\u00e1dnu. Usp\u011bju. Dostanu se za hranici. Na tv\u00e1\u0159i se mi u\u017e roztahoval \u0161irok\u00fd \u00fasm\u011bv, kdy\u017e v tom do m\u011b n\u011bco zleva vrazilo. Bylo to lehk\u00e9 a \u0161t\u00edhl\u00e9, rozhodn\u011b to nedosahovalo moj\u00ed v\u00e1hy, i tak m\u011b to povalilo na bok, a\u017e se kolem m\u011b zvedl oblak sn\u011bhu. Prvn\u00ed, co mi blesklo hlavou, bylo: Puma. C\u00edtil jsem chlad za krkem, jak se mi pod bundu dostal sn\u00edh. Nekoordinovan\u011b jsem h\u00e1zel rukama i nohama a sna\u017eil se ze sebe shodit to tepl\u00e9 t\u011blo. Znovu jsem zaslechl ten sm\u00edch, a hned vz\u00e1p\u011bt\u00ed le\u017eel na z\u00e1dech jak dlouh\u00fd, tak \u0161irok\u00fd. P\u0159estal jsem se pr\u00e1t a rezignovan\u011b se podvolil.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\n

„P\u0159\u00edsahal bych, \u017ee se po\u010dur\u00e1m sm\u00edchy, kdy\u017e ses propadl t\u00edm pa\u0159ezem,“ chichotal se nade mnou m\u016fj milovan\u00fd p\u0159\u00edtel Bill. „Vyhr\u00e1l jsem. U\u017e zase.“<\/em><\/div>\n
„Moc u\u017e mi nechyb\u011blo,“ br\u00e1nil jsem se rozmrzele a pokusil se ho ze sebe shodit. Nutno \u0159\u00edct, \u017ee ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b. Ukotvil m\u011b k zemi v n\u011bjak\u00e9m sv\u00e9m kung-fu chmatu, proti kter\u00e9mu jsem nem\u011bl \u0161anci.<\/em><\/div>\n
„Moc ti nechyb\u011blo, proto\u017ee jsem ti to dovolil. Mohl jsem t\u011b chytit hned, jakmile jsi vylezl z postele, ale \u0159\u00edkal jsem si, \u017ee se pod\u00edv\u00e1m, jak daleko to tentokr\u00e1t zvl\u00e1dne\u0161,“ chechtal se po\u0159\u00e1d. „Ale m\u00e1\u0161 body za to, \u017ee u\u017e sem tref\u00ed\u0161. Naposledy ses vydal \u00fapln\u011b na opa\u010dn\u00fd konec panstv\u00ed.“<\/em><\/div>\n
Znovu jsem u\u010dinil dal\u0161\u00ed zbyte\u010dn\u00fd pokus o sv\u00e9 osvobozen\u00ed, a pak si jen povzdychl. Bill m\u011bl pravdu jako v\u017edy. V pl\u00ed\u017een\u00ed a prostorov\u00e9 orientaci jsem prost\u011b nebyl dost dobr\u00fd. Od t\u00e9 doby, co jsme p\u0159ijeli do Rumunska na ofici\u00e1ln\u00ed s\u00eddlo kr\u00e1lovsk\u00e9 rodiny, kde se m\u011bla konat korunovace, m\u011b Bill nutil tr\u00e9novat sv\u00e9 up\u00edrsk\u00e9 dovednosti. Tak tomu \u0159\u00edkal on. Mn\u011b to p\u0159i\u0161lo jako s\u00e9rie prom\u00fd\u0161len\u00fdch mu\u010den\u00ed. Kdy\u017e po mn\u011b zrovna necht\u011bl, abych vystopoval a ulovil n\u011bjakou vysokou, kter\u00e9 tu bylo po \u010dertech m\u00e1lo, trval na tom, \u017ee se m\u00e1m pokusit o \u00fat\u011bk, ani\u017e by mi na to n\u011bkdo p\u0159i\u0161el. P\u0159i prvn\u00edm pokusu m\u011b zastavily str\u00e1\u017ee hned u hradn\u00ed br\u00e1ny. P\u0159i dal\u0161\u00edm se mi sice poda\u0159ilo mu\u017ee obej\u00edt, ale pro zm\u011bnu na m\u011b vypustili dva ob\u0159\u00ed dobrmany. Po dvan\u00e1ct\u00e9m pokusu jsem je p\u0159estal po\u010d\u00edtat. Byla to jen s\u00e9rie m\u00fdch selh\u00e1n\u00ed. Nic, co by bylo pot\u0159eba si zaznamen\u00e1vat.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Nenarodil jsem se jako up\u00edr. Je\u0161t\u011b jsem si nezvykl na to, jak vypad\u00e1m,“ pou\u017eil jsem znovu tu samou chabou v\u00fdmluvu jako poka\u017ed\u00e9. Bill u\u017e na to ani nereagoval.<\/em><\/div>\n

„Bylo chytr\u00e9, \u017ee sis s sebou tentokr\u00e1t nevzal sv\u00e1\u010du. Psi by t\u011b nevystopovali. I kdy\u017e, jestli sis myslel, \u017ee \u00fat\u011bk ve dne bude neo\u010dek\u00e1van\u011bj\u0161\u00ed, byl to krok vedle,“ dob\u00edral si m\u011b d\u00e1l. Nemohl jsem si pomoct, ale nedok\u00e1zal jsem se na n\u011bj zlobit za to, \u017ee m\u011b znovu porazil. Jeho \u00fasm\u011bv byl a\u017e moc sladk\u00fd.<\/em><\/div>\n
„Poj\u010f ke mn\u011b,“ p\u0159ik\u00e1zal jsem mu. Mohl se p\u0159ede mnou nafr\u0148ovat, jak cht\u011bl, ale polibku neodolal nikdy. Pustil mi ruce a sklonil se mi k obli\u010deji. Nic nebylo tak uspokojuj\u00edc\u00ed jako l\u00edbat Billa. No, mo\u017en\u00e1 a\u017e na pit\u00ed jeho krve. Kdy\u017e u\u017e je o tom \u0159e\u010d…<\/em><\/div>\n
„Ne, ne, ne,“ vzdoroval okam\u017eit\u011b, kdy\u017e jsem si ho cht\u011bl p\u0159it\u00e1hnout bl\u00ed\u017e a zakousnout se mu do krku. „Hrozn\u011b p\u0159i tom brynd\u00e1\u0161. U\u017e tak m\u00e1m v\u0161echny tri\u010dka od krve, nemus\u00ed k nim p\u0159ib\u00fdt i tahle bunda.“<\/em><\/div>\n
„Pros\u00edm, budu opatrn\u00fd,“ pou\u017eil jsem na n\u011bj sv\u016fj nejlep\u0161\u00ed \u0161t\u011bn\u011b\u010d\u00ed t\u00f3n. Po tom \u00fad\u011bsn\u00e9m pob\u00edh\u00e1n\u00ed v lese si zaslou\u017e\u00edm aspo\u0148 n\u011bjakou odm\u011bnu, no ne?<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„Fajn,“ rezignoval Bill a nechal m\u011b, abych ho polo\u017eil do zv\u00e1len\u00e9ho sn\u011bhu a p\u0159ekryl jeho t\u011blo sv\u00fdm vlastn\u00edm. „Bu\u010f opatrn\u00fd,“ varoval m\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsem se sklonil k jeho n\u00e1dhern\u00e9mu labut\u00edmu krku. Tepna u\u017e m\u011b sv\u00fdm pulsov\u00e1n\u00edm l\u00e1kala k ochutn\u00e1vce, kdy\u017e jsem mu odhrnoval vlasy plaz\u00edc\u00ed se mu po z\u00e1tylku. N\u011bkolikr\u00e1t jsem ho pol\u00edbil na smetanovou poko\u017eku, a pak u\u017e ji pro\u0165al sv\u00fdmi \u0161pi\u010d\u00e1ky. Tohle byla moje nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st z cel\u00e9ho krmen\u00ed. To, jak mi sladk\u00e1 krev napln\u00ed \u00fastn\u00ed dutinu a hlavu zaplav\u00ed Billovy my\u0161lenky a vzpom\u00ednky. Nikdy m\u011b neomrzelo, co jsem p\u0159i t\u011bchto chv\u00edl\u00edch vid\u011bl. Bylo to dokonal\u00e9. M\u011bl jsem tak mo\u017enost, nav\u0161t\u00edvit Billovu minulost a vid\u011bt ji jeho o\u010dima. Dok\u00e1zal jsem se v\u017e\u00edt do jeho pocit\u016f a \u010d\u00edst v n\u011bm jako v otev\u0159en\u00e9 knize. Ne\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed bylo, kdy\u017e si Bill p\u0159edstavoval, co v\u0161echno by se mnou cht\u011bl d\u011blat v na\u0161\u00ed lo\u017enici. Jakmile se mi hlav\u011b prom\u00edtaly obrazy na\u0161ich nah\u00fdch t\u011bl, nebyl jsem schopn\u00fd udr\u017eet svou touhu na uzd\u011b. A to nemluv\u00edm o t\u00e9 dokonal\u00e9 chemii na\u0161ich t\u011bl. Bill za\u010dal okam\u017eit\u011b st\u00e9nat a prop\u00ednat se jako luk, kdy\u017e mu m\u016fj jed vjel do \u017eil. Kdybych takhle pokra\u010doval je\u0161t\u011b chvilku, byli bychom schopni rozdat si to p\u0159\u00edmo tady na m\u00fdtin\u011b a ani sn\u00edh by n\u00e1m v tom nezabr\u00e1nil.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

Odt\u00e1hl jsem se a dle o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed zane\u0159\u00e1dil Billovo oble\u010den\u00ed jeho vlastn\u00ed krv\u00ed. Byl jsem up\u00edrem u\u017e m\u011bs\u00edc, ale ani krmit jsem se neum\u011bl tak, abych po sob\u011b nezanech\u00e1val d\u016fkazy. Na\u0161t\u011bst\u00ed to nebylo vylo\u017een\u011b nutn\u00e9. Bill byl jedin\u00fdm zdrojem m\u00e9 ob\u017eivy a nehodlal jsem na tom nic m\u011bnit.<\/em><\/div>\n

„Ach jo, jako bych to ne\u0159\u00edkal,“ post\u011b\u017eoval si a obhl\u00ed\u017eel bundu a \u0161kody, kter\u00e9 jsem na n\u00ed zanechal.<\/em><\/div>\n
„Promi\u0148,“ omluvil jsem se chab\u011b a rychle se zmocnil jeho rt\u016f, aby nem\u011bl mo\u017enost pokra\u010dovat v na\u0159\u00edk\u00e1n\u00ed. A i kdy\u017e jeho polibky bylo sladk\u00e9 jako v\u017edy, c\u00edtil jsem, \u017ee do toho ned\u00e1v\u00e1 v\u0161echno. Jako by byl my\u0161lenkami n\u011bkde \u00fapln\u011b jinde.<\/em><\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ pohl\u00e9dl jsem na n\u011bj starostliv\u011b.<\/em><\/div>\n
„Mysl\u00edm na dne\u0161n\u00ed ve\u010der,“ povzdechl si a pohl\u00e9dl bokem. „Od te\u010f u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 srandi\u010dky, jen tvrd\u00e1 d\u0159ina.“<\/em><\/div>\n
„Tebe stejn\u011b na srandi\u010dky nikdy moc neu\u017eilo,“ pokusil jsem se o vtip a on sp\u00ed\u0161 ze zdvo\u0159ilosti rozt\u00e1hl rty do \u00fasm\u011bvu, ne\u017e \u017ee by ho to skute\u010dn\u011b pobavilo. „Nic se pro tebe nezm\u011bn\u00ed. Naopak si te\u010f bude\u0161 moct d\u011blat v\u0161echno podle sebe. M\u016f\u017ee\u0161 p\u0159ij\u00edt s velkou up\u00ed\u0159\u00ed reformou a ud\u011blat v\u00e1\u0161 sv\u011bt lep\u0161\u00ed.“<\/em><\/div>\n
„N\u00e1\u0161 sv\u011bt,“ opravil m\u011b automaticky Bill. Ano, ani na tohle jsem si nedok\u00e1zal zvyknout. Po\u0159\u00e1d to pro m\u011b byli oni. Nedok\u00e1zal jsem se mezi n\u011b po\u010d\u00edtat.<\/em><\/div>\n
„N\u00e1\u0161 sv\u011bt,“ p\u0159ipustil jsem. „Nebo m\u016f\u017ee\u0161 prohl\u00e1sit, \u017ee kr\u00e1le nepot\u0159ebuj\u00ed a bude nastoleno bezvl\u00e1d\u00ed.“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„A oni se navz\u00e1jem pozab\u00edjej\u00ed,“ odfrknul si a m\u00edrn\u011b se zavrt\u011bl. Nadzvedl jsem se na lokty, abych na n\u011bm nele\u017eel celou vahou. Ob\u010das jsem zapom\u00ednal, \u017ee ten siln\u011bj\u0161\u00ed u\u017e nen\u00ed on, ale j\u00e1.<\/em><\/div>\n

„Ale o to nejde,“ pokra\u010doval. „Sp\u00ed\u0161 m\u011b \u0161tve ta \u0161a\u0161k\u00e1rna s korunovac\u00ed. Nech\u00e1pu, pro\u010d prost\u011b nem\u016f\u017eu za\u010d\u00edt vl\u00e1dnout. Pro\u010d tomu musel p\u0159edch\u00e1zet m\u011bs\u00edc p\u0159\u00edprav a kon\u00e1 se debiln\u00ed ceremoni\u00e1l, kde mi na hlavu p\u0159ed cel\u00fdm dvorem nasad\u00ed korunu? Nem\u016f\u017eou prost\u011b \u0159\u00edct: Bille, od te\u010f jsi kr\u00e1l! A bude to hotovo. Nesn\u00e1\u0161\u00edm ty cavyky okolo toho.“<\/em><\/div>\n
„Ch\u00e1pu,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem. „Ale m\u011bl by sis na to za\u010d\u00edt zvykat. Nezn\u00e1m v\u0161echny va\u0161e tradice, ale jsem si jist\u00fd, \u017ee m\u00e1te ceremoni\u00e1l na kde jako kravinu.“<\/em><\/div>\n
„Svat\u00e1 pravda,“ kousl se Bill nep\u0159\u00edtomn\u011b do rtu.<\/em><\/div>\n
„M\u011bli bychom j\u00edt, a\u0165 tu sl\u00e1vu nezme\u0161k\u00e1me.“ Posadil jsem se a vyt\u00e1hl s sebou i Billa. „Mus\u00ed\u0161 se p\u0159ece nastrojit.“<\/em><\/div>\n
„K\u00e9\u017e bych si tak mohl obl\u00e9ct n\u011bco sv\u00e9ho,“ za\u00fap\u011bl \u010dernovl\u00e1sek. Tuhle v\u011btu jsem od n\u011bj za posledn\u00ed m\u011bs\u00edc sly\u0161el nejm\u00e9n\u011b tis\u00edckr\u00e1t. O\u010dividn\u011b ho v\u016fbec nestresovalo, \u017ee se stane mocn\u00fdm kr\u00e1lem a bude muset odvr\u00e1tit hroz\u00edc\u00ed v\u00e1lku. Jeho nejv\u011bt\u0161\u00ed starost\u00ed bylo, \u017ee si na korunovaci nebude moct obl\u00e9ct n\u011bco m\u00f3dn\u00edho.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
Vstali jsme, propletli prsty dohromady a pomalu se vydali lesem nazp\u011bt. Te\u010f, kdy\u017e u\u017e slunce zapadlo a j\u00e1 nemusel zb\u011bsile ut\u00edkat, se mi zd\u00e1l mnohem p\u0159\u00edv\u011btiv\u011bj\u0161\u00ed. Stromy u\u017e nebyly jen pok\u0159iven\u00e9 kreatury a list\u00ed mi pod nohama p\u0159\u00edjemn\u00e9 \u0161ustilo. Jedin\u00e9, co tomu chyb\u011blo k dokonalosti, bylo hv\u011bzdn\u00e9 nebe nad na\u0161imi hlavami. Jen\u017ee v Rumunsku bylo skoro po\u0159\u00e1d zata\u017eeno. Sn\u011b\u017eilo prakticky ka\u017ed\u00fd den a hradn\u00edmi chodbami se proh\u00e1n\u011bl v\u00edtr, p\u0159esto\u017ee to nebylo fyzicky mo\u017en\u00e9. Bill si po\u0159\u00e1d d\u011blal srandu, \u017ee mezi kamenn\u00fdmi zdmi stra\u0161\u00ed, proto\u017ee tady jednou prob\u011bhla obrovsk\u00e1 bitva, p\u0159i kter\u00e9 zahynula spousta mocn\u00fdch up\u00edr\u016f. Jejich du\u0161e nedo\u0161ly klidu, a tak se proh\u00e1n\u011bj\u00ed hradem a p\u016fsob\u00ed jeho obyvatel\u016fm p\u0159\u00edko\u0159\u00ed.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Do\u0161li jsme k okraji lesa. Po lev\u00e9 stran\u011b se rozprost\u00edralo hlubok\u00e9 jezero, jeho\u017e okraje byly zamrzl\u00e9, tak\u017ee se nedalo poznat, kde p\u0159esn\u011b za\u010d\u00edn\u00e1. Hrad se ty\u010dil nad n\u00edm a proti no\u010dn\u00ed obloze vypadal jako m\u00edsto, kam byste se necht\u011bli dostat ani omylem. Kdy\u017e jsem ho vid\u011bl poprv\u00e9, vyt\u0159e\u0161til jsem o\u010di a dokola opakoval jen: „Ne, ne, ne, ne.“ Bill se mi sm\u00e1l a za ruku m\u011b vt\u00e1hnul vstupn\u00ed br\u00e1nou, kde le\u017eelo n\u00e1dvo\u0159\u00ed\u010dko s ka\u0161nou, kterou jsem u\u017e d\u00edky Billov\u00fdm vzpom\u00ednk\u00e1m jednou vid\u011bl. Vnit\u0159n\u00ed prostory byly n\u00e1dhern\u00e9. V zim\u011b trochu ponur\u00e9, ale i tak kr\u00e1sn\u00e9. V\u011bt\u0161ina hradu u\u017e byla zmodernizov\u00e1na, tak\u017ee nechyb\u011bla elekt\u0159ina ani tepl\u00e1 voda. Z toho jsem m\u011bl opravdu obavu. I kdy\u017e m\u00e9 t\u011blo na zm\u011bnu teplot reagovalo mnohem l\u00e9pe ne\u017e d\u0159\u00edv a chlad mi tolik nevadil, st\u00e1le jsem byl d\u00edt\u011b modern\u00ed doby a p\u0159edstava studen\u00e9 sprchy m\u011b nel\u00e1kala. Na druhou stranu, na\u0161e lo\u017enice mi vyrazila dech t\u00edm spr\u00e1vn\u00fdm zp\u016fsobem. Byla prostorn\u00e1 a kr\u00e1sn\u011b za\u0159\u00edzen\u00e1. N\u00e1bytek byl z \u010derven\u00e9ho d\u0159eva a nechyb\u011bla tu ani ob\u0159\u00ed televize s xboxem. Ne, \u017ee bychom m\u011bli \u010das hr\u00e1t, ale i tak. Koupelna s mas\u00e1\u017en\u00ed vanou byla jen t\u0159e\u0161ni\u010dkou na dortu. V\u0161echny moje obavy byly zahn\u00e1ny, kdy\u017e jsem sko\u010dil na postel pokrytou ko\u017ee\u0161inou. Lep\u0161\u00ed bydlen\u00ed jsem si nemohl p\u0159\u00e1t. Okna byla dokonce p\u0159ekryta UV f\u00f3li\u00ed pro v\u011bt\u0161\u00ed bezpe\u010dnost. I tak jsme na den zatahovali rolety, proto\u017ee p\u0159i pln\u00e9m slune\u010dn\u00edm svitu m\u011b o\u010di bolely a byl jsem slep\u00fd jako krtek. Bill m\u011b pou\u010dil, \u017ee je to norm\u00e1ln\u00ed. A tak jako jsem si musel zvykat na vid\u011bn\u00ed ve tm\u011b, bude si moje s\u00edtnice zvyknout i na jasn\u00e9 sv\u011btlo.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„Vid\u00ed\u0161 vzpom\u00ednky lid\u00ed, kdy\u017e pije\u0161 jejich krev ze skleni\u010dky?“ zeptal jsem se Billa, kter\u00fd u\u017e si zase zkoumal fleky na bund\u011b. K\u00fdvli jsme na str\u00e1\u017en\u00e9, je\u017e nep\u0159ekvapilo, \u017ee se vrac\u00edme do hradu, ani\u017e by n\u00e1s vid\u011bli odch\u00e1zet. U\u017e moc dob\u0159e v\u011bd\u011bli, jak\u00e9 hry po noc\u00edch hrajeme.<\/em><\/div>\n

„Ne tak siln\u011b, jako kdy\u017e piju z tebe,“ vysv\u011btlil. „Jsou to sp\u00ed\u0161 jen slab\u00e9 pocity a obrazy nikdy nejsou dost ostr\u00e9. Kdy\u017e se na n\u011b pokus\u00edm zaost\u0159it, nejde to. Proklouz\u00e1vaj\u00ed jako voda mezi prsty. Pro\u010d se na to pt\u00e1\u0161?“ pohl\u00e9dl na m\u011b \u00fakosem.<\/em><\/div>\n
„Jen tak,“ pokr\u010dil jsem rameny. Po\u0159\u00e1d jsem m\u011bl spoustu ot\u00e1zek a Billa zat\u00edm neomrzelo mi na n\u011b odpov\u00eddat.<\/em><\/div>\n
„Chce\u0161 to zkusit?“ navrhnul s nad\u011bj\u00ed vepsanou v hlase. Po\u0159\u00e1d se sna\u017eil mi vnutit skleni\u010dku s krv\u00ed, ale j\u00e1 n\u011bjak nem\u011bl \u017ealudek na to ji vyp\u00edt. Nev\u00edm, pro\u010d jsem se v tomhle ohledu tak zasekl. P\u00edt studenou anonymn\u00ed krev z n\u011bjak\u00e9 n\u00e1doby mi p\u0159i\u0161lo nechutn\u00e9. Pro\u010d to v\u016fbec zkou\u0161et, kdy\u017e jsme si s Billem mohli navz\u00e1jem poslou\u017eit? Ani on u\u017e nepil jinou krev ne\u017e moji. Po\u0159\u00e1d argumentoval t\u00edm, \u017ee bych se to m\u011bl nau\u010dit pro p\u0159\u00edpad, kdy od sebe budeme odd\u011bleni a on mi nebude moct d\u00e1t svou krev. Co\u017e mi p\u0159i\u0161lo jako v\u00fdmluva naprosto p\u0159ita\u017een\u00e1 za vlasy, proto\u017ee kam \u0161el on, \u0161el jsem i j\u00e1. Pro\u010d bychom n\u011bkdy m\u011bli b\u00fdt od sebe?<\/em><\/div>\n
„Nechci,“ pokr\u010dil jsem rameny a on se se mnou neh\u00e1dal.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

„\u010cek\u00e1 tu na tebe n\u00e1v\u0161t\u011bva,“ pousm\u00e1l se na m\u011b Bill a j\u00e1 byl vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee se nesna\u017e\u00ed dr\u017eet p\u0159edchoz\u00edho t\u00e9matu.<\/em><\/div>\n

„Kdo?“ obr\u00e1til jsem se k n\u011bmu p\u0159ekvapen\u011b. Kdo by mohl p\u0159ijet na n\u00e1v\u0161t\u011bvu za mnou? Nikdo z m\u00fdch star\u00fdch zn\u00e1m\u00fdch ani nev\u011bd\u011bl, \u017ee jsem se prom\u011bnil v up\u00edra, nato\u017e \u017ee jsem s polovinou up\u00ed\u0159\u00ed \u0161lechty emigroval do Rumunska a m\u011bl jsem vztah s budouc\u00edm kr\u00e1lem.<\/em><\/div>\n
„Tome,“ rozlehl se prostorem jasn\u00fd hlas.<\/em><\/div>\n
„Sonjo,“ oplatil jsem \u017een\u011b, kter\u00e1 k n\u00e1m p\u0159ib\u00edhala, a vypadala, \u017ee se vzn\u00e1\u0161\u00ed p\u00e1r centimetr\u016f nad zem\u00ed a sn\u011bhu se v\u016fbec nedot\u00fdk\u00e1. Jej\u00ed fialkov\u00e9 o\u010di na m\u011b hled\u011bly s n\u011bhou. Rozp\u0159\u00e1hla ruce a sev\u0159ela m\u011b v kr\u00e1tk\u00e9m objet\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Jak se ti l\u00edb\u00ed v Rumunsku?“ mrkla na m\u011b.<\/em><\/div>\n
„No to v\u00ed\u0161,“ pokr\u010dil jsem rameny, proto\u017ee ona to v\u011bd\u011bla. Doslova.<\/em><\/div>\n
„V\u00edm,“ potvrdila. „Tenhle ti ned\u00e1 chvilku klidu, co?“ hodila hlavou k Billovi. „Neboj, u\u017e brzo na to nebude m\u00edt \u010das.“<\/em><\/div>\n
„Tos m\u011b uklidnila,“ za\u0161klebil jsem se na ni. Byl jsem vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee se na hrad\u011b objevil jedin\u00fd dal\u0161\u00ed up\u00edr, kter\u00e9ho jsem m\u011bl r\u00e1d. S Billovou \u0161vagrovou jsem se nevid\u011bl u\u017e od doby, co jsem se prom\u011bnil v up\u00edra. Hned na druh\u00fd den jsme si s Billem zabalili saky paky a i s jeho otcem odjeli do Rumunska. T\u011b\u0161il jsem se, \u017ee se pod\u00edv\u00e1m do sv\u011bta, proto\u017ee jsem nikdy nep\u0159ekro\u010dil hranice Anglie, ale moc jsem si ho neu\u017eil. Cestovali jsme velmi rychle a ne\u017e jsem se nad\u00e1l, byli jsme uprost\u0159ed ni\u010deho. Bill m\u011b pou\u010dil, \u017ee jsme na \u00fapat\u00ed Moldoveanu, a\u0165 u\u017e to bylo, co cht\u011blo.<\/em><\/div>\n
„Bude dob\u0159e,“ pohladila m\u011b po pa\u017ei a pak u\u017e n\u00e1s vedla zp\u00e1tky do hradu. Byl nejvy\u0161\u0161\u00ed \u010das za\u010d\u00edt se p\u0159ipravovat na korunovaci.<\/p>\n

<\/em> autor: Becs<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs Hur\u00e1, Becs je zp\u00e1tky!! No dob\u0159e, tak\u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 ovace. Ve skute\u010dnosti jsem nep\u0159estala ps\u00e1t, jen jsem si na tuhle pov\u00eddku nechala dost \u010dasu, aby byla p\u0159esn\u011b podle m\u00fdch p\u0159edstav. Prost\u011b na sebe nesp\u011bch\u00e1m. Te\u010f je na \u010dase, abych se o<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[686],"tags":[],"class_list":["post-939","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-vampire-sunrise-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/939","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=939"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/939\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=939"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=939"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=939"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}