{"id":9390,"date":"2011-02-11T15:00:00","date_gmt":"2011-02-11T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9366"},"modified":"2011-02-11T15:00:00","modified_gmt":"2011-02-11T14:00:00","slug":"integrum-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/02\/11\/integrum-12\/","title":{"rendered":"Integrum 12."},"content":{"rendered":"
autor: Nivian<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
Uff… Zdrav\u00edm v\u0161echny p\u0159\u00edtomn\u00e9 a nep\u0159\u00edtomn\u00e9… :D. Dokopala jsem se k dal\u0161\u00edmu d\u00edlku, tak douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m bude l\u00edbit. Mo\u017en\u00e1  bych te\u010f zvl\u00e1dla ps\u00e1t o n\u011bco rychleji tak\u017ee… snad. Uvid\u00edme, jak to v\u0161echno dopadne. P\u0159eji kr\u00e1sn\u00e9 po\u010dten\u00ed draz\u00ed .).<\/em><\/div>\n
Nivian<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Billova noc byla bezesporu jednou z nejnep\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00edch, kterou v\u016fbec za\u017eil. Neust\u00e1le se p\u0159evaloval a nemohl naj\u00edt spr\u00e1vnou polohu, ve kter\u00e9 by se spokojen\u011b  vyspal a\u017e do samotn\u00e9ho r\u00e1na. Hlavou mu prob\u00edhalo neskute\u010dn\u00e9  mno\u017estv\u00ed my\u0161lenek. Myslel, \u017ee z toho v\u0161eho ze\u0161\u00edl\u00ed. Kdyby se neptal, nic by nev\u011bd\u011bl a mohl by klidn\u011b sp\u00e1t. Ale zeptal se. Tak\u017ee klidn\u011b sp\u00e1t nemohl. Celou noc si p\u0159eb\u00edral Maxova slova, a p\u0159ed o\u010dima mu b\u011b\u017eel Alex\u016fv p\u0159\u00edb\u011bh. Jako by v\u0161echno pro\u017e\u00edval za n\u011bj, jako by byl v jeho k\u016f\u017ei. A p\u0159itom si v\u016fbec nedok\u00e1zal p\u0159edstavit, \u017ee on s\u00e1m by n\u011bco takov\u00e9ho mohl d\u011blat. Jeho malink\u00e1 \u010dernovlas\u00e1 hlava jednodu\u0161e nedok\u00e1zala vst\u0159ebat slova, je\u017e vy\u0161la z Maxov\u00fdch \u00fast. Max mu do hlavy op\u011btovn\u011b nasadil brouka. Stejn\u011b tak jako p\u0159edt\u00edm. Billovo no\u010dn\u00ed p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed a p\u0159evalov\u00e1n\u00ed m\u011blo za d\u016fsledek jeho nevyspalost a nev\u00e1bn\u00e9 kruhy pod o\u010dima. Kdy\u017e r\u00e1no vstal z postele, hlava mu jan\u010dila bolest\u00ed a cel\u00e9 jeho t\u011blo se klepalo \u00fanavou. A\u017e takov\u00fd dopad Billova promarn\u011bn\u00e1 noc na jeho t\u011bl\u00ed\u010dko m\u011bla.  <\/div>\n
St\u00e1l p\u0159ed zrcadlem a znechucen\u011b pozoroval sv\u016fj odraz. Bylo osm hodin r\u00e1no, vlasy m\u011bl rozcuchan\u00e9 do v\u0161ech sv\u011btov\u00fdch i nesv\u011btov\u00fdch stran, pod o\u010dima se mu r\u00fdsovaly namodral\u00e9 kruhy. Povzdechl si a do ruky vzal sv\u016fj zbyte\u010dek \u010dern\u00e9 tu\u017eky na o\u010di. Pomalu si o\u010di prot\u0159el a za\u010dal tu\u017eku nan\u00e1\u0161et pod v\u00ed\u010dka, na v\u00ed\u010dka. Dnes to nep\u0159eh\u00e1n\u011bl. Necht\u011bl na Kaulitzovy ud\u011blat n\u011bjak\u00fd \u0161patn\u00fd dojem. Ale zvyk byl zvyk. N\u011bkolikr\u00e1t za sebou rychle zamrkal a pousm\u00e1l se. Ty kruhy pod o\u010dima se nezd\u00e1ly b\u00fdt zase tak hrozn\u00e9, jak na prvn\u00ed pohled vypadaly. Ale viditeln\u00e9 byly.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Zlato…“ Bill se oto\u010dil a usm\u00e1l se na svou matku. V jedn\u00e9 ruce dr\u017eela punt\u00edkovan\u00fd hrne\u010dek s kakaem, kter\u00e9 Bill tak stra\u0161n\u011b miloval, a v druh\u00e9 tal\u00ed\u0159ek se dv\u011bma kousky v\u00e1no\u010dky. Mat\u010diny sobotn\u00ed sn\u00eddan\u011b Bill miloval.<\/div>\n
„Ahoj, mami…“ pozdravil a hrub\u011b roz\u010des\u00e1val sv\u00e9 zacuchan\u00e9 vlasy. Hrozn\u011b by jej zaj\u00edmalo, co ty vlasy po noci asi prov\u00e1d\u011bj\u00ed, kdy\u017e r\u00e1no pak vypadaj\u00ed takhle. Zakroutil hlavou a matka mu pozdrav oplatila.<\/div>\n
„T\u011b\u0161\u00ed\u0161 se?“ zeptala se a sn\u00eddani polo\u017eila na mal\u00fd stole\u010dek. Nest\u00e1valo se \u010dasto, aby Bill sn\u00eddal v jin\u00e9 \u010d\u00e1sti domu, ne\u017e byla kuchyn\u011b. Dne\u0161n\u00ed den byl v\u00fdjimkou. Simone dob\u0159e v\u011bd\u011bla, \u017ee je Bill z dne\u0161n\u00edho setk\u00e1n\u00ed s tak po\u010detnou rodinou hodn\u011b nerv\u00f3zn\u00ed. S\u00e1m j\u00ed to p\u0159iznal jednou r\u00e1no p\u0159i sn\u00eddani, ne\u017e ode\u0161el do \u0161koly. Simone cht\u011bla ud\u011blat r\u00e1no pro sv\u00e9ho syna co nejp\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee r\u00e1no p\u0159ece d\u011bl\u00e1 den.<\/p>\n<\/div>\n
„Ne\u0159ekl bych… \u017ee se t\u011b\u0161\u00edm. Sp\u00ed\u0161-…“ zamyslel se a povzdechnul, „jsem docela nerv\u00f3zn\u00ed. Ur\u010dit\u011b mi zase bude v\u0161echno padat. Jsem nerv\u00f3zn\u00ed, kdy\u017e je tam pan J\u00f6rg nebo Tom. A te\u010f tam bude cel\u00e1 Kaulitzovic fam\u00edlie! Ur\u010dit\u011b… ur\u010dit\u011b mi zase v\u0161echno bude padat, spletu si objedn\u00e1vky a nebo n\u011bco \u0159eknu \u0161patn\u011b…“ zak\u0148oural a s chut\u00ed se zakousl do v\u00e1no\u010dky. Agresivn\u011b p\u0159e\u017evykoval a mra\u010dil se. Simone se up\u0159\u00edmn\u011b zasm\u00e1la a pohladila jej po vlasech.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b se jim uk\u00e1\u017ee\u0161 v tom nejlep\u0161\u00edm sv\u011btle. Jsi p\u0159ece Bill. Budou t\u011b m\u00edt r\u00e1di, uvid\u00ed\u0161! V\u017edy\u0165 na tebe se ned\u00e1 nijak zlobit, ani kdybys jim porozb\u00edjel p\u016flku restaurace. Zamiluj\u00ed si t\u011b. Za to ti ru\u010d\u00edm…“ pousm\u00e1la se a jemn\u011b se prsty prob\u00edrala v Billov\u00fdch uhlov\u011b \u010dern\u00fdch vlasech. Bill se na matku s vd\u011bkem v o\u010d\u00edch pod\u00edval a p\u0159ik\u00fdvnul. Povzdechnul si.<\/div>\n
„Budu se sna\u017eit…“<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Cesta do restaurace prob\u011bhla v nejlep\u0161\u00edm po\u0159\u00e1dku. Autobus Bill stihl, a je\u0161t\u011b si stihl koupit \u010dokol\u00e1dov\u00fd muffin v jedn\u00e9 z jeho nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edch cukr\u00e1ren. Dostal od matky p\u00e1r drobn\u00fdch na cestu, co\u017e se nest\u00e1valo moc \u010dasto. Restauraci odemykal p\u0159esn\u011b v dev\u011bt hodin. V\u0161ichni ve m\u011bst\u011b v\u011bd\u011bli, \u017ee dnes je zde uzav\u0159en\u00e1 spole\u010dnost, a proto se nikdo nedom\u00e1hal dovnit\u0159. Bill m\u011bl je\u0161t\u011b celi\u010dkou hodinu na to, aby v\u0161echno p\u0159ipravil. Vlastn\u011b toho nem\u011bl moc, ale m\u00e1lo zrovna taky ne.  <\/div>\n
Jako prvn\u00ed se pustil do pokl\u00e1d\u00e1n\u00ed v\u0161ech t\u00e1ck\u016f a tal\u00ed\u0159\u016f na stoly. Z\u00e1v\u011bsy, zdi a sv\u011btla u\u017e byly nazdobeny ze v\u010derej\u0161ka. Mimo p\u0159\u00edprav pochoutek s Maxem stihli i ozdobit celi\u010dkou restauraci.<\/div>\n
Na t\u00e1cky naskl\u00e1dal r\u016fzn\u00e9 z\u00e1kusky, chleb\u00ed\u010dky, jednohubky a ty\u010dinky. Bylo toho tak stra\u0161n\u011b moc. Bill rad\u011bji necht\u011bl v\u011bd\u011bt, kolik pana J\u00f6rga tahle pohostinnost musela st\u00e1t. Ur\u010dit\u011b v\u00edc, ne\u017e dost\u00e1vala Billova matka v pr\u00e1ci za cel\u00fd m\u011bs\u00edc! Ani nev\u011b\u0159il, \u017ee v\u0161echno z toho se sn\u00ed. A zbytky se potom ur\u010dit\u011b vyhod\u00ed. Co by za tohle daly d\u011bti v Africe. Anebo dokonce s\u00e1m Bill. Takovou oslavu mohl m\u00edt leda tak ve snech. Povzdechl si a p\u0159ipravil posledn\u00ed tal\u00ed\u0159. V\u0161echno vypadalo tak dokonale. Pohled mu sklouzl na hodiny. Ukazovaly p\u0159esn\u011b deset hodin a do dve\u0159\u00ed se v\u0159\u00edtil pan Kaulitz je\u0161t\u011b s dal\u0161\u00edmi dv\u011bma mu\u017ei.<\/p>\n<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, pane Kaulitzi…“ usm\u00e1l se a p\u0159i\u0161el v\u0161echny p\u0159iv\u00edtat. Na dal\u0161\u00ed dva chl\u00e1pky se nerv\u00f3zn\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den, Bille!“ odpov\u011bd\u011bl J\u00f6rg s \u00fasm\u011bvem a rozhl\u00ed\u017eel se okolo. Vypadalo to bo\u017esky. D\u011bkovn\u011b se Billovi pod\u00edval do o\u010d\u00ed a oto\u010dil se na mu\u017ee, stoj\u00edc\u00ed za n\u00edm.<\/div>\n
„Pane starosto, pane z\u00e1stupce… Bill Tr\u00fcmper. N\u00e1\u0161 nov\u00fd pomocn\u00edk. Jestli cokoliv pot\u0159ebujete, po\u017e\u00e1dejte o to Billa. Bude v\u00e1m po celou dobu k dispozici.“ Bill zpozorn\u011bl, kdy\u017e usly\u0161el, \u017ee stoj\u00ed p\u0159ed samotn\u00fdm starostou a jeho z\u00e1stupcem. Nikdy nem\u011bl tu \u010dest vid\u011bt ho.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak n\u00e1m ke stolu rovnou doneste l\u00e1hev \u010derven\u00e9ho v\u00edna, Bille,“ \u0159ekl jeden z nich. Asi starosta. V\u0161ichni t\u0159i m\u011bli na sob\u011b zna\u010dkov\u00e9 obleky. Ur\u010dit\u011b byly hrozn\u011b drah\u00e9. Bill p\u0159ik\u00fdvl a odb\u011bhl za bar.  <\/div>\n
Zat\u00edmco on p\u0159ipravoval v\u00edno a skleni\u010dky, pan J\u00f6rg, p\u0159edseda i jeho z\u00e1stupce se usadili ke stolu. Z pracovn\u00edch kuf\u0159\u00edk\u016f ka\u017ed\u00fd z nich vyt\u00e1hl velkou slo\u017eku a rozlo\u017eil na st\u016fl plno pap\u00edr\u016f. Kdy\u017e jim na st\u016fl polo\u017eil v\u00edno a skleni\u010dky, u\u017e byli ve \u017ehav\u00e9m rozhovoru. Bavili se o spoust\u011b pen\u011bz, v\u00fdhod a nev\u00fdhod, a pou\u017e\u00edvali slova, kter\u00e1 Bill nikdy v \u017eivot\u011b nesly\u0161el, a ani jim nerozum\u011bl. Pomalu v\u00edno nal\u00e9val do skleni\u010dek.<\/p>\n<\/div>\n
„Pane Steigere, ta smlouva m\u00e1 hodnotu dvou set mili\u00f3n\u016f!“ \u0159ekl ho\u0159ce J\u00f6rg a kroutil hlavou. Kdy\u017e Bill usly\u0161el \u010d\u00e1stku, cukl sebou a v\u00edno rozlil na b\u00edl\u00fd ubrus. \u0160okovan\u011b vyhekl a polo\u017eil v\u00edno na st\u016fl. Na b\u00edl\u00e9m ubrusu se rozprost\u0159ela p\u011bkn\u011b velk\u00e1, rud\u00e1 skvrna. Bill zak\u0148oural a v\u0161ichni t\u0159i se na n\u011bj pod\u00edvali. Mo\u017en\u00e1 by si ni\u010deho nev\u0161imli, kdyby Bill ze sebe nevyd\u00e1val takov\u00e9 sk\u0159eky jako v\u017edy, kdy\u017e se mu n\u011bco nepoda\u0159\u00ed.<\/div>\n
„Hrozn\u011b se omlouv\u00e1m… J\u00e1… hned ten ubrus vym\u011bn\u00edm. Moc m\u011b to mrz\u00ed…“ vyjeknul a m\u00e1chal rukama okolo sebe. C\u00edtil se hrozn\u011b trapn\u011b.<\/div>\n
„Bille, Bille. V pohod\u011b. Te\u010f rozhodn\u011b nic nem\u011b\u0148te, ud\u011bl\u00e1te to, a\u017e pan Steiger a Kraus odejdou. Nic se ned\u011bje. M\u016f\u017eete si d\u011blat svoji pr\u00e1ci, ale p\u0159edt\u00edm… n\u00e1m p\u0159ineste pist\u00e1cie. Chyb\u00ed tady…“ zareagoval pan Kaulitz pohotov\u011b. Docela dob\u0159e si dovedl p\u0159edstavit, jak se asi Bill c\u00edt\u00ed. Ch\u00e1pal, \u017ee za\u010d\u00edn\u00e1 a je nerv\u00f3zn\u00ed. Nikdy by na n\u011bj nezv\u00fd\u0161il hlas jenom proto, \u017ee se mu n\u011bco nepovedlo. Nem\u011bl to v povaze. Bill si s \u00falevou oddechl a d\u00edval se na pana Kaulitze s vd\u011bkem v o\u010d\u00edch. Nedok\u00e1zal pochopit, \u017ee zrovna Tom je jeho d\u00edt\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b. A je\u0161t\u011b jednou… se omlouv\u00e1m…“ \u0161eptl a rychle ode\u0161el za bar. Do n\u011bkolika misti\u010dek nasypal pist\u00e1cie a polo\u017eil si je na t\u00e1cek. T\u00e1cek polo\u017eil na st\u016fl a pomalu vyskl\u00e1d\u00e1val misky s pist\u00e1ciemi.<\/div>\n
„Domluveno. Mysl\u00edm, \u017ee to bude dosti v\u00fdnosn\u00e9. A Tom z toho ur\u010dit\u011b taky dob\u0159e vytr\u017e\u00ed. Bude to dostate\u010dn\u011b mnoho, aby to vydr\u017eelo do smrti v\u00e1m, a je\u0161t\u011b n\u011bco dostal i on. Jak se v\u016fbec m\u00e1?“ Bill zpozorn\u011bl a svoje tempo vykl\u00e1d\u00e1n\u00ed misek zpomalil. J\u00f6rg se spokojen\u011b usm\u00e1l.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee se m\u00e1  fantasticky. Akor\u00e1t v posledn\u00ed dob\u011b n\u011bjak nevych\u00e1z\u00ed  s matkou. Je to dosp\u00edvaj\u00edc\u00ed mlad\u00fd mu\u017e, v\u0161ak to zn\u00e1te. Chce si u\u017e\u00edvat \u017eivota, ale man\u017eelce se to moc nel\u00edb\u00ed,“ k\u00fdvl rameny a napil se v\u00edna. Kdy\u017e Bill vylo\u017eil posledn\u00ed misku, musel se zase vr\u00e1tit za bar. S\u00e1m pro sebe si n\u011bco zabrblal a chystal dal\u0161\u00ed dobroty. Zrovna se mohl n\u011bco dozv\u011bd\u011bt z Tomova \u017eivota a nemohl z\u016fstat.<\/p>\n<\/div>\n
Pod\u00edval se na hodiny a nerv\u00f3zn\u011b  vydechl. Bylo p\u016fl dvan\u00e1ct\u00e9, starosta s kolegou i panem Kaulitzem u\u017e ode\u0161li a za chv\u00edli m\u011bla p\u0159ij\u00edt cel\u00e1 rodina Kaulitz\u016f. Na Billovi \u0161lo hodn\u011b vid\u011bt, jak je nerv\u00f3zn\u00ed. Po\u0159\u00e1d t\u011bkal o\u010dima po m\u00edstnosti a netrp\u011bliv\u011b \u010dekal, a\u017e n\u011bkdo p\u0159ijde.<\/div>\n
V cel\u00e9 restauraci bylo ticho a Bill z toho za\u010d\u00ednal m\u00edt depresi. Kdyby mohl alespo\u0148  zavolat matce nebo Maxovi, aby jej povzbudili. Nemohl nic.<\/p>\n<\/div>\n
Dve\u0159e se otev\u0159ely a dovnit\u0159  ve\u0161ly t\u0159i kucha\u0159i, hned za nimi pan Kaulitz a jeho \u017eena. Po nich ve\u0161el pro\u0161ediv\u011bl\u00fd star\u0161\u00ed p\u00e1n s pivn\u00edm pupkem a z\u0159ejm\u011b  jeho \u017eena. Za nimi je\u0161t\u011b dal\u0161\u00edch zhruba patn\u00e1ct lid\u00ed, a jako posledn\u00ed ve\u0161el Tom. Bill se zat\u0159\u00e1sl a v\u0161echny je pozoroval. Vzpamatoval se a rychle p\u0159ib\u011bhl ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den… dobr\u00fd den… Zdrav\u00edm…“ sna\u017eil se p\u016fsobit klidn\u011b, ale v\u016fbec mu to ne\u0161lo. V\u0161echny pozdravil, a\u017e do\u0161lo na Toma.<\/div>\n
„Ahoj…“ \u0161pitl a rychle sklopil pohled. Nev\u011bd\u011bl, pro\u010d Toma v\u016fbec pozdravil a do obli\u010deje se mu nahrnula \u010derve\u0148. Tom se nevzru\u0161en\u011b uchechtl, ale neodpov\u011bd\u011bl a zasedl ke stolu. Jako jedin\u00fd ze v\u0161ech. Jeho matka jej zpra\u017eila p\u0159\u00edsn\u00fdm pohledem a zakroutila hlavou. Bill ani nepost\u0159ehl kucha\u0159e, kte\u0159\u00ed u\u017e hodnou chv\u00edli byli v kuchyni a p\u0159ipravovali slavnostn\u00ed ob\u011bd.<\/p>\n<\/div>\n
„Tak\u017ee, str\u00fd\u010dku Celest\u00fdne, posa\u010f se t\u00e1mhle vedle Toma. Vedle tebe bude teta Klarisa a va\u0161e dcera. Hned naproti sed\u00ed Miriam s man\u017eelem a dcerami. Zbytek nech\u00e1m zcela na v\u00e1s. Jestli\u017ee budete cokoliv pot\u0159ebovat, obra\u0165te se na Billa. Mimochodem, je nov\u00fd, a ne v\u0161echno zvl\u00e1d\u00e1 excelentn\u011b. Ale mysl\u00edm, \u017ee je velice \u0161ikovn\u00fd,“ ohl\u00e1sil pan J\u00f6rg a ukazoval na Billa. Ten se usm\u00e1l a p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Te\u010f, Bille, ka\u017ed\u00e9mu dones pit\u00ed…“ dodal pan Kaulitz a posadil se. Sed\u011bl spolu se svou \u017eenou v \u010dele stolu. V\u0161ichni ostatn\u00ed sed\u011bli po boc\u00edch. Bill chodil od jednoho k druh\u00e9mu a pe\u010dliv\u011b si zapisoval, co kdo chce k pit\u00ed. Pomalu do\u0161el k Tomovi.<\/div>\n
„Co… si d\u00e1\u0161?“ zeptal se. Hlas se mu t\u0159epal a sna\u017eil se vyhnout Tomovu pohledu. Tom se na Billa zvl\u00e1\u0161tn\u011b pod\u00edval. Sjel ho pohledem od hlavy a\u017e k pat\u011b a za\u0161klebil se. Bill si odka\u0161lal a poupravil si ko\u0161ili.<\/div>\n
„K pit\u00ed?“ zeptal se a usm\u00edval se. Bill p\u0159ekvapen\u011b zamrkal.<\/div>\n
„D\u00e1m si colu…“ odpov\u011bd\u011bl Tom a nau\u010den\u011b rozlouskl pist\u00e1cii. Bill rychle p\u0159ik\u00fdvl a ode\u0161el za bar. Zhluboka se nadechl a zase vydechl. Byl tak nerv\u00f3zn\u00ed z Toma a toho v\u0161eho okolo. Najednou m\u011bl na l\u00edstku stra\u0161n\u011b moc pit\u00ed a koktejl\u016f, kter\u00e9 musel p\u0159ipravit. S povzdechem se pustil do pr\u00e1ce.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Oslava prob\u00edhala podle p\u0159edstav. Zat\u00edm bylo v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. Bill se za t\u011bch p\u00e1r hodin sta\u010dil sezn\u00e1mit s p\u00e1r lidma z Kaulitzovy rodiny. Na v\u0161ech \u0161lo jasn\u011b vid\u011bt, kter\u00fdm sm\u011brem se ub\u00edraj\u00ed jejich \u017eivoty. Na v\u0161ech \u0161lo vid\u011bt, \u017ee se v jejich dom\u011b pen\u00edze jenom to\u010d\u00ed. A byla to bohu\u017eel pravda. M\u011bli vybran\u00e9 chov\u00e1n\u00ed a Billovi se to l\u00edbilo. Nem\u011bl nic proti takov\u00fdm lidem. Jen proti t\u011bm, co toho v\u0161eho vyu\u017e\u00edvaj\u00ed. Co ze sebe d\u011blaj b\u016fhv\u00edco, a je\u0161t\u011b k tomu za jejich \u00fasp\u011bch m\u016f\u017eou rodi\u010de. Tohle byl Tom\u016fv p\u0159\u00edpad.<\/div>\n
„…mysl\u00edm, \u017ee toho Tom m\u00e1 mnoho p\u0159ed sebou. U\u017e te\u010f se m\u00e1 tak dob\u0159e! U\u017e te\u010f si m\u016f\u017ee dovolit teoreticky cokoli.“ Bill se oto\u010dil po hlase. Pozoroval dob\u0159e vypadaj\u00edc\u00edho star\u0161\u00edho mu\u017ee, jak se zaujat\u011b bav\u00ed s ostatn\u00edmi. Pr\u00e1v\u011b prob\u00edhala debata na t\u00e9ma Tom. Bill d\u011blal v\u0161echno pro to, aby se u stolu zdr\u017eel co nejd\u00e9le.<\/div>\n
„To je pravda!“ ozval se dal\u0161\u00ed z nich. Vypadal docela nev\u00fdrazn\u011b. A byl ple\u0161at\u00fd.<\/div>\n
„N\u011bkolik stovek dom\u016f. A t\u011bch budov mimo m\u011bsto! A co teprve n\u011bjak\u00e1 orn\u00e1 p\u016fda, lesy a podobn\u011b?! Sakra, lidi… j\u00e1 m\u00edt sedmn\u00e1ct a u\u017e tohle v\u0161echno vlastnit. J\u00f6rgu… tv\u016fj syn se bude m\u00edt sakra dob\u0159e. Na to se napiju…“ zahul\u00e1kal a postavil se. M\u00edrn\u011b se zapot\u00e1cel, ale z\u016fstal st\u00e1t pevn\u011b na nohou. Pozvedl sklenici.<\/p>\n<\/div>\n
„Na slibnou budoucnost tady na\u0161eho Toma!“ \u0159ekl hlasit\u011b a obsah sklenice skon\u010dil v jeho \u017ealudku. Bill z\u016fstal nehybn\u011b st\u00e1t a d\u00edval se na jedno m\u00edsto. Marn\u011b se sna\u017eil p\u0159edstavit si pen\u00edze a majetek, co Tom vlastnil. Nebo bude vlastnit. Pro Billa to bylo n\u011bco tak nep\u0159edstaviteln\u00e9ho. Nedok\u00e1zal pochopit, co je pot\u0159eba ud\u011blat k tomu, aby byl \u010dlov\u011bk tak \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd a m\u011bl tolik pen\u011bz.<\/div>\n
„Bille! Dvakr\u00e1t tiramisu tady pro sle\u010dny!“ zahul\u00e1kal kdosi a to Billa probralo. Zat\u0159epal hlavou.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b…“ odpov\u011bd\u011bl a rychl\u00fdm krokem m\u00ed\u0159il do kuchyn\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
***<\/p>\n<\/div>\n
Bylo n\u011bco okolo jedn\u00e9  r\u00e1na, kdy Bill za\u010dal poci\u0165ovat \u00fanavu. P\u0159es celou restauraci hr\u00e1la hlasit\u00e1 hudba a v\u011bt\u0161ina pozvan\u00fdch tan\u010dila. Dokonce to za\u0161lo i tak daleko, \u017ee se p\u00e1r jedinc\u016f odv\u00e1\u017eilo tancovat na stolech nebo dokonce na baru. Bill m\u011bl jedin\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee v\u011bt\u0161ina rodiny u\u017e byla docela dost opil\u00e1, tak\u017ee nikdo nijak v\u00fdrazn\u011b nezaznamen\u00e1val Billovu p\u0159\u00edtomnost. Tud\u00ed\u017e nikdo nic necht\u011bl a nikdo Billa ne\u017e\u00e1dal, aby mu n\u011bco p\u0159ichystal \u010di donesl.<\/div>\n
„Tome, m\u011bl by ses po\u0159\u00e1d p\u0159estat tv\u00e1\u0159it jako kakabus! D\u00edv\u00e1\u0161 se v\u016fbec n\u011bkdy do zrcadla? Mus\u00ed\u0161 se usm\u00edvat! Od \u010deho jsem ti d\u00e1val ten hrn\u00ed\u010dek. Ach vzpom\u00edn\u00e1\u0161? Takhle t\u011b nebude \u017e\u00e1dn\u00e9 d\u011bv\u010de cht\u00edt! Nediv\u00edm se, \u017ee jsi n\u00e1m je\u0161t\u011b nep\u0159edstavil \u017e\u00e1dnou tvou p\u0159\u00edtelkyni. Taky bych necht\u011bl takov\u00e9ho man\u017eela, kdybych byl \u017eenou…“ Str\u00fd\u010dek Celest\u00fdn nech\u00e1pav\u011b kroutil hlavou a Bill se culil.<\/p>\n<\/div>\n
„Co se cul\u00ed\u0161…“ ozvalo se vedle n\u011bj. Trhnul sebou a oto\u010dil se. St\u00e1l vedle n\u011bj Tom a propaloval jej pohledem. Bill znerv\u00f3zn\u011bl a zase se oto\u010dil.<\/div>\n
„Necul\u00edm se…“ \u0161pitnul a sna\u017eil se p\u0159edst\u00edrat, \u017ee n\u011bco hrozn\u011b zaj\u00edmav\u00e9ho d\u011bl\u00e1.<\/div>\n
„Doma t\u011b neu\u010dili, \u017ee kdy\u017e s n\u011bk\u00fdm mluv\u00ed\u0161, m\u00e1\u0161 se mu d\u00edvat do o\u010d\u00ed a ne stav\u011bt se k n\u011bmu z\u00e1dy, Bille?…“ pronesl dreda\u0159 a provokativn\u011b se \u0161klebil. Bill se zamra\u010dil a oto\u010dil se zp\u00e1tky k n\u011bmu.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee zrovna ty mi o spr\u00e1vn\u00e9 v\u00fdchov\u011b nic \u0159\u00edkat nemus\u00ed\u0161…“ syknul a zad\u00edval se do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed. Tom se zasm\u00e1l a napil se ze sv\u00e9ho drinku.<\/div>\n
„Ale ale… ono to na m\u011b cen\u00ed zoubky,“ zasm\u00e1l se a po\u0159\u00e1d se na Billa d\u00edval. Ten nehnut\u011b st\u00e1l a ml\u010del. Do tv\u00e1\u0159e se mu hrnula \u010derve\u0148 a nev\u011bd\u011bl, jestli poci\u0165uje vztek nebo stud. C\u00edtil se v\u0161elijak.<\/div>\n
„Kdybys dovolil, r\u00e1d bych se p\u0159evl\u00edkl,“ \u0159ekl prvn\u00ed blbost, co jej napadla a sklopil pohled.<\/div>\n
„To klidn\u011b m\u016f\u017ee\u0161. J\u00e1 na tvoje t\u011blo nijak extra zv\u011bdav nejsem…“ k\u00fdvl Tom rameny a zasm\u00e1l se. Lhal s\u00e1m sob\u011b. „A nav\u00edc… m\u016f\u017ee\u0161  se j\u00edt p\u0159evl\u00edct dozadu,“ dodal a op\u0159el se o bar. Bill zamlaskal a za\u0161el za bar. Za\u010dal ze sebe shazovat jednotliv\u00e9 pracovn\u00ed kusy oble\u010den\u00ed a pomalu se soukal do sv\u00e9ho civiln\u00edho. Neuniklo mu, \u017ee se na n\u011bj Tom chv\u00edlemi d\u00edv\u00e1 a nemohl \u0159\u00edct, \u017ee jej to net\u011b\u0161ilo.<\/div>\n
„No vid\u00ed\u0161, jak to \u0161lo…“ ozval se Tom, kdy\u017e byl Bill hotov. Bill jen zakroutil hlavou a schoval si oble\u010den\u00ed do ta\u0161ky.<\/div>\n
„P\u0159eji kr\u00e1sn\u00fd  zbytek ve\u010dera…“ heknul a pomalu \u0161el k v\u00fdchodu.<\/div>\n
„Po\u010dkej!“ houknul Tom a Bill se zastavil. Pomalu se oto\u010dil a k\u00fdvl hlavou.<\/div>\n
„Hm?“<\/div>\n
„Nechce\u0161 odv\u00e9st? P\u0159ece jenom u\u017e… nen\u00ed nejvhodn\u011bj\u0161\u00ed doba na chozen\u00ed  ulicemi…“ \u0159ekl Tom nenucen\u011b. Sna\u017eil se o lhostejn\u00fd t\u00f3n v hlase. Bill p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. Hrozn\u011b cht\u011bl \u0159\u00edct ano, ale nakonec jen zakroutil hlavou.<\/div>\n
„Ne d\u00edky…“ odpov\u011bd\u011bl a ve\u0161el do tmav\u00e9, chladn\u00e9 noci. Tom se st\u00e1le op\u00edral o bar a usm\u00edval se. Chv\u00edli se d\u00edval p\u0159ed sebe a nakonec se rozesm\u00e1l na plno.<\/p>\n<\/div>\n
autor: Nivian<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Nivian Uff… Zdrav\u00edm v\u0161echny p\u0159\u00edtomn\u00e9 a nep\u0159\u00edtomn\u00e9… :D. Dokopala jsem se k dal\u0161\u00edmu d\u00edlku, tak douf\u00e1m, \u017ee se v\u00e1m bude l\u00edbit. Mo\u017en\u00e1  bych te\u010f zvl\u00e1dla ps\u00e1t o n\u011bco rychleji tak\u017ee… snad. Uvid\u00edme, jak to v\u0161echno dopadne. P\u0159eji kr\u00e1sn\u00e9 po\u010dten\u00ed draz\u00ed .). Nivian Billova<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[385],"tags":[],"class_list":["post-9390","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-integrum"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9390","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9390"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9390\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9390"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9390"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9390"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}