{"id":9405,"date":"2011-02-09T16:30:00","date_gmt":"2011-02-09T15:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9381"},"modified":"2011-02-09T16:30:00","modified_gmt":"2011-02-09T15:30:00","slug":"consolador-13","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/02\/09\/consolador-13\/","title":{"rendered":"Consolador 13."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong>  <\/div>\n
Druh\u00fd den jsme, z m\u011b nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu, v osm hodin r\u00e1no st\u00e1li na leti\u0161ti a \u010dekali. Zoufale jsem tou\u017eil zeptat se Toma, kam m\u00e1me nam\u00ed\u0159eno, ale od doby, co jsme vy\u0161li z domu, s n\u011bk\u00fdm telefonoval a j\u00e1 ani nem\u011bl s\u00edlu poslouchat ten hovor, abych alespo\u0148 p\u0159ibli\u017en\u011b zjistil, co se d\u011bje.<\/div>\n
„Tome,“ na\u0161tvan\u011b jsem ho \u0161\u0165ouchnul, kdy\u017e m\u011b st\u00e1le ignoroval.<\/div>\n
„Jo?“ kone\u010dn\u011b vypnul mobil.<\/div>\n
„No ne, p\u00e1n si m\u011b i ur\u00e1\u010d\u00ed v\u0161imnout!“ odsekl jsem.<\/div>\n
„Let\u00ed n\u00e1m toti\u017e letadlo,“ pokr\u010dil rameny a t\u00e1hnul m\u011b halou.<\/div>\n
„Kam?!“ v\u0159\u00edsknul jsem tak hlasit\u011b, a\u017e se za n\u00e1mi n\u011bkolik lid\u00ed ohl\u00e9dlo.<\/div>\n
„Do Houstonu, Bille!“<\/p>\n<\/div>\n
* \u2665 *<\/div>\n
\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 m\u011b ignorovat v\u011b\u010dn\u011b, Tome!“ zamumlal jsem, kdy\u017e jsme nastoupili do tax\u00edku a Tom nadiktoval adresu na\u0161eho nov\u00e9ho domova.<\/div>\n
„Neignoruju t\u011b,“ zabru\u010del unaven\u011b.<\/div>\n
„Tak mi odpov\u011bz alespo\u0148 na jednu ot\u00e1zku!“<\/div>\n
„Fajn,“ neochotn\u011b p\u0159ipustil. „Jak\u00e1 z toho milionu to bude?“<\/div>\n
„Co tu kruci chce\u0161 d\u011blat?!“ vyp\u00edskl jsem.<\/div>\n
„\u017d\u00edt. A tak dlouho, dokud se nezbav\u00edme Davida, pokud to byla tv\u00e1 dal\u0161\u00ed ot\u00e1zka. V\u00edm, \u017ee jsem p\u0159ed n\u00edm necht\u011bl ut\u00edkat, ale moment\u00e1ln\u011b je to jedin\u00e1 \u0161ance, jak t\u011b p\u0159ed n\u00edm udr\u017eet v bezpe\u010d\u00ed. Kdybych s n\u00edm bojoval, ubl\u00ed\u017eil by tob\u011b. Bylo by mi jedno, kdyby zabil m\u011b, ale kdyby ubl\u00ed\u017eil tob\u011b, to bych nesnesl a Houston je snad jedin\u00e9 m\u00edsto, kde by n\u00e1s nehledal, jeliko\u017e jsme na n\u011bj p\u0159i ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti nad\u00e1vali.“<\/div>\n
„A u\u017e i z toho d\u016fvodu v\u00e1\u017en\u011b nepob\u00edr\u00e1m, pro\u010d, a hlavn\u011b kde<\/em> tu chce\u0161 \u017e\u00edt.“<\/div>\n
„Pronajal jsem byt na Richmond Avenue.“<\/div>\n
„To m\u011b teda uklidnilo,“ ironicky jsem se usm\u00e1l a p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil ruce na prsou. „Nesn\u00e1\u0161\u00edm Ameriku!“<\/p>\n<\/div>\n
„Tak si za\u010dni zvykat, proto\u017ee tu n\u011bkolik t\u00fddn\u016f z\u016fstaneme.“<\/div>\n
„Ne, Tome, na to se ned\u00e1 zvyknout! D\u00e1 se zvyknout na to, \u017ee na d\u016fm je napojen\u00fdch n\u011bkolik des\u00edtek kamer, \u017ee je tam alarm skoro i na otev\u0159en\u00ed ledni\u010dky, ale na \u017eivot v Houstonu, na ten se zvyknout v\u00e1\u017en\u011b ned\u00e1!“ vztekle jsem v\u0159\u00edskal a ignoroval pohledy \u0159idi\u010de.<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b tu m\u016f\u017ee\u0161 sed\u011bt, nechat se odv\u00e9zt zp\u00e1tky na leti\u0161t\u011b a let\u011bt dom\u016f, kde na tebe \u010dek\u00e1 David, nebo m\u016f\u017ee\u0161 vystoupit, j\u00edt se mnou do nov\u00e9ho bytu a b\u00fdt v bezpe\u010d\u00ed. Ud\u011blej, jak chce\u0161,“ odsekl a rychle vystoupil z auta.<\/div>\n
Zat\u00edmco Tom z kufru doloval na\u0161e zavazadla, j\u00e1 se pohledem vztekle p\u0159em\u011b\u0159oval s \u0159idi\u010dem.<\/div>\n
„Tak u\u017e vypadn\u011bte!“ za\u00fap\u011bl zoufale.<\/div>\n
Zalapal jsem po dechu a je\u0161t\u011b  vzteklej\u0161\u00ed jsem vylezl z toho zpropaden\u00e9ho tax\u00edku. „Nechci nic sly\u0161et!“ k\u0159iknul jsem na Toma, kter\u00fd se posm\u011b\u0161n\u011b usm\u00edval. S \u00fa\u0161klebkem k\u00fdvnul, a zat\u00edmco m\u011bl v ka\u017ed\u00e9 ruce jeden kufr, na\u0161lapoval si to k n\u011bjak\u00e9 budov\u011b, p\u0159izn\u00e1v\u00e1m – seri\u00f3zn\u011b a zbohatlicky vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed, ale po\u0159\u00e1d… Panebo\u017ee, Houston!<\/p>\n<\/div>\n
* \u2665 *<\/p>\n<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu uv\u011b\u0159it, \u017ee mi to ud\u011blal! Gustave, p\u0159edstav si, \u017ee m\u011b vzal do Houstonu! M\u00edsto, kter\u00e9 z cel\u00e9ho srdce nen\u00e1vid\u00edm, a on m\u011b sem p\u0159est\u011bhuje! Ka\u017edou chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o tom, jak se odtud dostat, ale \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji mi doch\u00e1z\u00ed, \u017ee m\u011bl pravdu. Jedin\u011b tady jsme p\u0159ed Davidem v bezpe\u010d\u00ed. Protiv\u00ed se mi to tu a jedin\u00e9, co m\u011b tu dr\u017e\u00ed, je Tom. Nedok\u00e1zal bych od n\u011bj odej\u00edt,“ cvakal jsem Gustavovi email a s \u00fasm\u011bvem zaznamenal, \u017ee Tom se vr\u00e1til z n\u00e1kupu.<\/div>\n
„Zbl\u00e1znil ses?!“ vyjekl vystra\u0161en\u011b a okam\u017eit\u011b mi za\u010dal text mailu mazat.<\/div>\n
„Co to kruci d\u011bl\u00e1\u0161?!“ za\u0159val jsem na\u0161tvan\u011b, ale \u0161ance zachr\u00e1nit email byla pry\u010d.<\/div>\n
„NIKDO nesm\u00ed v\u011bd\u011bt, \u017ee jsme v Houstonu,“ zasy\u010del.<\/div>\n
„To je Gustav!“ 
„NIKDO, Bille. David m\u00e1 zn\u00e1m\u00e9 v\u0161ude, i hackery!“<\/div>\n
„Nesm\u00ed to v\u011bd\u011bt ani mamka?“ v slz\u00e1ch jsem se na n\u011bj oto\u010dil.<\/div>\n
„Takhle to bude pro ni i pro Gustava lep\u0161\u00ed,“ zti\u0161il hlas a prsty si pohr\u00e1val s m\u00fdmi vlasy.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee to nezvl\u00e1dnu, Tomi,“ vzlyknul jsem a vrhnul se mu do n\u00e1ru\u010de. „Pot\u0159ebuju b\u00fdt s n\u011bk\u00fdm v kontaktu, nebo ze\u0161\u00edl\u00edm.“<\/p>\n<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se, Billy. Hrozn\u011b moc m\u011b to mrz\u00ed, ale je to jedin\u00e1 mo\u017enost, jak t\u011b udr\u017eet v bezpe\u010d\u00ed, on se k tob\u011b nesm\u00ed znovu p\u0159ibl\u00ed\u017eit, j\u00e1 mu to nedovol\u00edm!“ pevn\u011b m\u011b obj\u00edmal.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eeme cel\u00fd \u017eivot ut\u00edkat,“ za\u0161eptal jsem.<\/div>\n
„Taky nebudeme, Billy. Gustav zn\u00e1 n\u011bjak\u00e9 lidi, kte\u0159\u00ed n\u00e1m s t\u00edm pomohou. Nev\u00edm p\u0159esn\u011b, co je to za lidi, ale oni n\u00e1m pomohou!“<\/div>\n
„Kdy?“ vzhl\u00e9dnul jsem k n\u011bmu.<\/div>\n
„Brzy, l\u00e1sko, brzy,“ zoufale m\u011b pol\u00edbil.<\/div>\n
Polibky jsem mu drav\u011b  opl\u00e1cel, tou\u017eil jsem zapomenout na okoln\u00ed sv\u011bt a u\u017e\u00edvat si chv\u00edli spokojenosti a pocitu, \u017ee v\u0161echno je dobr\u00e9, co\u017e bohu\u017eel pravd\u011bpodobn\u011b nikdy nebude.<\/div>\n
„Pomoz mi zapomenout, Tomi,“ za\u0161eptal jsem mu do ucha a pevn\u011b se k n\u011bmu p\u0159itiskl, zat\u00edmco se o m\u011b vzru\u0161en\u011b t\u0159el.<\/div>\n
„Cokoliv,“ v\u00e1\u0161niv\u011b m\u011b pol\u00edbil a prudce do m\u011b vniknul.<\/p>\n<\/div>\n
* \u2665 *<\/p>\n<\/div>\n
„Bille, vst\u00e1vej, je p\u016fl druh\u00e9, bude t\u011b bolet hlava,“ jemn\u011b do m\u011b \u0161\u0165ouchal Tom.<\/div>\n
„Nechci,“ zabru\u010del jsem a p\u0159ikr\u00fdvku si p\u0159it\u00e1hl bl\u00ed\u017ee k t\u011blu. „Nechce se mi nic d\u011blat, dneska chci prost\u011b jen z\u016fstat v posteli a z\u00edrat z okna, p\u0159\u00edpadn\u011b sp\u00e1t.“<\/div>\n
„A co tu m\u00e1m podle tebe d\u011blat j\u00e1?“ s povzdechem se svalil vedle m\u011b.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 si pustit t\u0159eba n\u011bjak\u00fd film, j\u00edt do n\u011bjak\u00e9ho klubu, cokoliv, Tomi. Nezahazuj se tu se mnou.“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 moc dob\u0159e, \u017ee bez tebe nikam nep\u016fjdu,“ proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
„Tak tu m\u016f\u017ee\u0161 z\u016fstat se mnou a budeme sp\u00e1t spolu,“ zamumlal jsem, pomalu upadaj\u00edc do sn\u016f.<\/div>\n
„\u0158ekl bych, \u017ee to nezn\u00ed zas tak \u0161patn\u011b,“ pousm\u00e1l se a vlezl si pod mou pe\u0159inu. Objal m\u011b kolem pasu a s lehk\u00fdm zafun\u011bn\u00edm se ke mn\u011b p\u0159itiskl.<\/p>\n<\/div>\n
* \u2665 *<\/p>\n<\/div>\n
„Co to kruci je?!“ na\u0161tvan\u011b jsem k\u0159i\u010del p\u0159es cel\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed, kdy\u017e za\u010dalo pr\u0161et. V\u011bt\u0161ina lid\u00ed se u\u017e stihla schovat, jen my s Tomem jsme tam tvrdli jako tvrd\u00fd Y, ov\u0161em s jedn\u00edm rozd\u00edlem – Tom se sm\u00e1l, zat\u00edmco j\u00e1 ho nasupen\u011b ml\u00e1til kabelkou a modlil se, aby se mi poda\u0159ilo ho uml\u00e1tit.<\/div>\n
„Bille, pamatuje\u0161, jak jsi mi jednou vypr\u00e1v\u011bl o tom, jak by ses se mnou cht\u011bl v de\u0161ti l\u00edbat na ve\u0159ejnosti?“<\/div>\n
„Pamatuju,“ p\u0159ik\u00fdvl jsem a vzdal v\u0161echny pokusy o jeho zabit\u00ed. „Pro\u010d?“<\/div>\n
„Tady n\u00e1s u\u017e nikdo nezn\u00e1,“ z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00e1l. „Nikdo n\u00e1s tu nepozn\u00e1v\u00e1, tud\u00ed\u017e\u2026“ s \u0161ibalsk\u00fdm \u00fasm\u011bvem zmlknul, aby mi to do\u0161lo.<\/div>\n
„Tud\u00ed\u017e tady m\u016f\u017eeme? M\u016f\u017eeme se dr\u017eet za ruce, obj\u00edmat se, l\u00edbat se a d\u011blat dal\u0161\u00ed v\u011bci, jako norm\u00e1ln\u00ed zamilovan\u00e1 lid\u00e9?“ p\u0159ekvapen\u011b jsem vydechl.<\/div>\n
„M\u016f\u017eeme, Bille,“ z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00e1l a dv\u011bma kroky ke mn\u011b p\u0159i\u0161el, obj\u00edmaj\u00edc m\u011b kolem pasu.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu tomu uv\u011b\u0159it,“ nech\u00e1pav\u011b a om\u00e1men\u011b jsem mu prsty p\u0159ejel po rtech.<\/div>\n
„Budu ti to muset p\u0159edv\u00e9st, abys uv\u011b\u0159il,“ za\u0161eptal a pomalu natiskl sv\u00e9 rty na ty m\u00e9. Rychle jsem ruce obmotal kolem jeho krku, myslel jsem, \u017ee pod t\u00edm n\u00e1hl\u00fdm n\u00e1porem slasti omdl\u00edm.<\/div>\n
„Miluju t\u011b, Tomi.“<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky, Billy.“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A.   Druh\u00fd den jsme, z m\u011b nezn\u00e1m\u00e9ho d\u016fvodu, v osm hodin r\u00e1no st\u00e1li na leti\u0161ti a \u010dekali. Zoufale jsem tou\u017eil zeptat se Toma, kam m\u00e1me nam\u00ed\u0159eno, ale od doby, co jsme vy\u0161li z domu, s n\u011bk\u00fdm telefonoval a j\u00e1 ani nem\u011bl s\u00edlu poslouchat ten<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[393],"tags":[],"class_list":["post-9405","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-consolador"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9405","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9405"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9405\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9405"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9405"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9405"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}