{"id":9427,"date":"2011-02-06T16:00:00","date_gmt":"2011-02-06T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9403"},"modified":"2011-02-06T16:00:00","modified_gmt":"2011-02-06T15:00:00","slug":"consolador-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/02\/06\/consolador-12\/","title":{"rendered":"Consolador 12."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/span><\/strong><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„On mi v\u016fbec nev\u011b\u0159il, Tomi!“ pevn\u011bji jsem v dlan\u00edch sev\u0159el hrnek s \u010dajem a zavrtal se do seda\u010dky.<\/span><\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, Billy, j\u00e1 v\u00edm a hrozn\u011b m\u011b to mrz\u00ed,“ stiskl mi stehno a hlavu schoval do d\u016flku m\u00e9ho ramene.<\/span><\/div>\n
„Poprv\u00e9 se sv\u011b\u0159\u00edm n\u011bkomu jin\u00e9mu ne\u017e tob\u011b, a on mi nev\u011b\u0159\u00ed\u2026 Ale neomlouvej se, nen\u00ed to tv\u00e1 vina, Tomi. Prost\u011b na to budu s\u00e1m, jako dote\u010f,“ pohladil jsem ho po tv\u00e1\u0159i.<\/span><\/div>\n
„Ne, nebude\u0161 na to s\u00e1m. Jsem tu j\u00e1 a j\u00e1 t\u011b nikdy neopust\u00edm!“<\/span><\/div>\n
„Ehm, nazd\u00e1rek, lidi!“ ozvalo se za n\u00e1mi s rozpa\u010dit\u00fdm sm\u00edchem a my se t\u00edm sm\u011brem okam\u017eit\u011b oto\u010dili. „Okey, budu to respektovat, ale muck\u00e1n\u00ed si pros\u00edm necht\u011b, a\u017e v\u00e1s neuvid\u00edm, jo?“<\/span><\/div>\n
„D\u011bkuju, Gustave,“ z\u00e1\u0159iv\u011b jsem se usm\u00e1l a vstal, abych ho mohl obejmout.<\/span><\/div>\n
„Fajn a te\u010f mi \u0159ekni, co se d\u011bje mezi tebou a Davidem.“<\/span><\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee si zaslou\u017e\u00ed\u0161 zn\u00e1t pravdu,“ s povzdechem jsem k\u00fdvnul. „Posa\u010f se, je to dlouh\u00e9 vypr\u00e1v\u011bn\u00ed\u2026“<\/span><\/div>\n
\n

<\/span><\/div>\n
* \u2665 *<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„No do h\u00e1je, jak to, \u017ee jsem si ni\u010deho nev\u0161iml?!“ nech\u00e1pav\u011b se na m\u011b Gustav oto\u010dil.<\/span><\/div>\n
„Nepl\u00fdtval jsem sign\u00e1ly, kter\u00e9 by to potvrzovaly. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b, co je hlavn\u00ed, je, \u017ee jsem byl dnes na policii a ten mu\u017e mi o\u010dividn\u011b v\u016fbec nev\u011b\u0159il,“ povzdechl jsem si. „Nedivil bych se, kdyby s n\u00edm m\u011bl co do\u010din\u011bn\u00ed v p\u0159\u00e1telsk\u00e9m slova smyslu,“ pohledem jsem zam\u00ed\u0159il k Tomovi.<\/span><\/div>\n
„Jestli se s Davidem zn\u00e1, tak te\u010f rozhodn\u011b nejsme v bezpe\u010d\u00ed, proto\u017ee David je pomstychtiv\u00e1 svin\u011b,“ k\u00fdvnul Tom s naprostou samoz\u0159ejmost\u00ed a vstal, aby mohl za\u010d\u00edt nerv\u00f3zn\u011b pochodovat po pokoji.<\/span><\/div>\n
„Ch\u00e1pu, mus\u00edme zmizet,“ zamumlal jsem.<\/span><\/div>\n
„Je\u0161t\u011b dnes, Bille.“<\/span><\/div>\n
„Jdu n\u00e1m sbalit v\u011bci,“ pousm\u00e1l jsem se na Gustava a \u0161ourav\u00fdm krokem se vydal do sv\u00e9ho b\u00fdval\u00e9ho pokoje, p\u0159ed\u011blan\u00e9ho na nyn\u011bj\u0161\u00ed \u0161atnu.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Vyt\u00e1hl jsem dva obrovsk\u00e9 kufry, a co nejrychleji tam za\u010dal h\u00e1zet oble\u010den\u00ed. Nev\u011bd\u011bl jsem, jak dlouho bude trvat, ne\u017e budeme v bezpe\u010d\u00ed, pokud tedy v\u016fbec n\u011bkdy budeme. Narval jsem tam v\u0161echno, co jsem pova\u017eoval za d\u016fle\u017eit\u00e9, plus je\u0161t\u011b n\u011bkolik v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 pro n\u00e1s s Tomem maj\u00ed citovou hodnotu, a podle toho, kde to nakonec zakotv\u00edme, si p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b nech\u00e1me zbytek poslat.<\/span><\/div>\n
D\u00edval jsem se na ty dva kufry a nedok\u00e1zal uv\u011b\u0159it, \u017ee jsem tam nacpal sedm let na\u0161eho \u017eivota. V\u00e1\u017en\u011b byl tak pr\u00e1zdn\u00fdm, jak\u00fdm se te\u010f zd\u00e1 b\u00fdt?<\/span><\/div>\n
Kdy\u017e jsem se nad t\u00edm hloub\u011bji zamyslel, musel jsem uznat, \u017ee pr\u00e1zdn\u00fd v\u00e1\u017en\u011b byl. Pot\u00e1celi jsme se od jednoho mrtv\u00e9ho bodu ke druh\u00e9mu a na skute\u010dn\u00fd \u017eivot n\u00e1m nezbyl \u010das ani chu\u0165. To prav\u00e9, co jsme s Tomem pot\u0159ebovali, ten spr\u00e1vn\u00fd impuls, p\u0159i\u0161el teprve p\u0159ed necel\u00fdmi \u010dty\u0159mi m\u011bs\u00edci, prvn\u00edm nesm\u011bl\u00fdm polibkem.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Bille? Auto je tady,“ za\u0161eptal do \u0161era pokoje Tom.<\/span><\/div>\n
„Nepojedeme na\u0161\u00edm?“ p\u0159ekvapen\u011b jsem vydechl.<\/span><\/div>\n
„Ne, d\u00e1 se vyhledat policejn\u00edm syst\u00e9mem.“
„Aha\u2026 Dob\u0159e,“ lehce jsem k\u00fdvnul a rozhl\u00e9dl se pokojem.<\/span><\/div>\n
„Spolu to zvl\u00e1dneme, Billy,“ jemn\u011b m\u011b pol\u00edbil na krk.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
* \u2665 *<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„D\u011bkuju za v\u0161echno, Gustave. Zavol\u00e1m ti hned, jak to p\u016fjde, ano?“ se slzami v o\u010d\u00edch jsem pevn\u011b obj\u00edmal Gustava.<\/span><\/div>\n
„D\u00e1vejte na sebe pozor,“ op\u011btoval mi objet\u00ed a pak kr\u00e1tce objal i Toma.<\/span><\/div>\n
„My budeme v po\u0159\u00e1dku, ale ty si dej pozor ohledn\u011b Davida!“ okam\u017eit\u011b ho Tom pok\u00e1ral.<\/span><\/div>\n
„Bu\u010f si jist\u00fd, \u017ee nakonec to budete VY, kdo z toho vyjde jako v\u00edt\u011bz.“<\/span><\/div>\n
„Bylo by to hezk\u00e9,“ pousm\u00e1l se Tom. „Mus\u00edme j\u00edt. Ozveme se ti!“ rychle m\u011b str\u010dil do tax\u00edku, kdy\u017e \u0159idi\u010d netrp\u011bliv\u011b zatroubil a sp\u011b\u0161n\u011b mu zam\u00e1val.<\/span><\/div>\n
„Kam jedeme, Tomi?“ zarazil jsem si \u010depici hluboko do obli\u010deje, aby \u0159idi\u010d nem\u011bl \u0161anci m\u011b poznat, p\u0159esto\u017ee to bylo velmi nepravd\u011bpodobn\u00e9, a schoulil se mu do n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/span><\/div>\n
„Do bezpe\u010d\u00ed, mil\u00e1\u010dku,“ vtiskl mi jemn\u00fd polibek do vlas\u016f a pevn\u011b m\u011b objal kolem ramen.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
* \u2665 *<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Kdy\u017e jsem se druh\u00fd den r\u00e1no vzbudil, v\u0161ude kolem m\u011b panovalo b\u00edlo. V\u0161ude kolem m\u011b byly des\u00edtky centimetr\u016f sn\u011bhu, p\u0159i\u010dem\u017e z nebe se sypal dal\u0161\u00ed.<\/span><\/div>\n
Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b jsem vstal z postele (Kdy jsem do n\u00ed do\u0161el?!) a p\u0159i\u0161el k obrovsk\u00fdm, v\u00e1no\u010dn\u00edmi ozdobami or\u00e1movan\u00fdm okn\u016fm a z\u00edral na sn\u011bhem zasypanou krajinu.<\/span><\/div>\n
„L\u00edb\u00ed se ti tu?“ ne\u010dekan\u011b se ke mn\u011b p\u0159itulil Tom a j\u00e1 \u00falekem nadsko\u010dil.<\/span><\/div>\n
„Kde to jsme?“ proplet jsem s n\u00edm prsty, kter\u00fdmi m\u011b hladil na boc\u00edch.<\/span><\/div>\n
„Pegnitz. Men\u0161\u00ed m\u011bsto, tenhle d\u016fm pat\u0159il Gustavov\u011b babi\u010dce, u\u017e dlouho tu nikdo nebyl.“<\/span><\/div>\n
„Ne? Tak kde se tu vzaly ty v\u00e1no\u010dn\u00ed ozdoby?“ nech\u00e1pav\u011b jsem nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a pohledem pohladil mal\u00e9ho and\u00edlka nalepen\u00e9ho na okn\u011b.<\/span><\/div>\n
„V noci jsem nemohl sp\u00e1t a na\u0161el jsem n\u011bkolik krabic s v\u00e1no\u010dn\u00ed v\u00fdzdobou, v\u010detn\u011b strome\u010dku. Sice um\u011bl\u00e9ho, ale u\u017e je v ob\u00fdv\u00e1ku, ozdoben\u00fd. V\u00edm, jak miluje\u0161 V\u00e1noce a necht\u011bl jsem t\u011b o n\u011b p\u0159ipravit,“ usm\u00e1l se a pevn\u011bji m\u011b objal.<\/span><\/div>\n
„Miluju tebe, Tomi,“ oto\u010dil jsem se \u010delem k n\u011bmu a pevn\u011b ho objal. „D\u011bkuju za v\u0161echno.“<\/span><\/div>\n
„Pro tebe cokoliv,“ usm\u00e1l se a jemn\u011b m\u011b pol\u00edbil.<\/span><\/div>\n
„Jak dlouho tu z\u016fstaneme?“ s povzdechem jsem se o n\u011bj op\u0159el a znovu se zad\u00edval z okna.<\/span><\/div>\n
„Jen na V\u00e1noce, pak pojedeme d\u00e1l. Mus\u00edme co nejd\u00e1l od Davida,“ pohladil m\u011b po vlasech a jemn\u011b m\u011b do nich l\u00edbal.<\/span><\/div>\n
„Skon\u010d\u00ed to n\u011bkdy?“ ti\u0161e jsem zamumlal.<\/span><\/div>\n
„To nev\u00edm\u2026“<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
* \u2665 *<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Na\u0161tvan\u011b jsem se p\u0159ehraboval ve sv\u00e9m kufru, v pravd\u011bpodobn\u011b marn\u00e9 snaze naj\u00edt tam d\u00e1rek ur\u010den\u00fd pro Toma. Zat\u00edmco on se dole patlal s ve\u010de\u0159\u00ed, j\u00e1 tu rozhazoval v\u011bci na v\u0161echny strany, p\u0159esto\u017ee z\u00edtra u\u017e to bude muset b\u00fdt zase poskl\u00e1dan\u00e9. Skv\u011bl\u00e9.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
Znovu jsem se zoufale rozhl\u00e9dl, kdy\u017e mou pozornost upoutala mal\u00e1 krabice s dopisy od mamky. S nad\u011bj\u00ed jsem se k nim rozb\u011bhl. Ve chv\u00edli, kdy jsem v n\u00ed spat\u0159il dv\u011b mal\u00e9 krabi\u010dky, jsem nev\u011bd\u011bl, jestli si m\u00e1m nafackovat za mou hloupost nebo \u00falevou t\u00e9m\u011b\u0159 plakat. Kam jinam bych to mohl d\u00e1t, ne\u017e tam, kam mi Tom NIKDY neleze?<\/span><\/div>\n
On moc dob\u0159e v\u00ed, co pro m\u011b ty dopisy znamenaj\u00ed a \u00fazkostliv\u011b dodr\u017euje m\u00e9 soukrom\u00ed ohledn\u011b toho, za co\u017e si ho neskute\u010dn\u011b v\u00e1\u017e\u00edm.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
S letm\u00fdm \u00fasm\u011bvem jsem krabici znovu zav\u0159el a i s d\u00e1rky sesk\u00e1kal ze schod\u016f dol\u016f, d\u00e1rky pokl\u00e1daj\u00edc pod st\u0159\u00edbrn\u011b ozdoben\u00fd stromek, a n\u00e1sledn\u011b jsem odcupital k Tomovi.<\/span><\/div>\n
„Jak jsi na tom, zlato?“ pol\u00edbil jsem ho na tv\u00e1\u0159 a u\u017ed\u00edbnul si kousek jak\u00e9si ryby.<\/span><\/div>\n
„Do p\u011bti minut to bude,“ z\u00e1\u0159iv\u011b se usm\u00e1l. „Jak to vypad\u00e1 v lo\u017enici?“ s \u00fa\u0161klebkem m\u011b \u0161t\u00edpnul do boku.<\/span><\/div>\n
„No\u2026“ se sm\u00edchem jsem jeho ruku odstr\u010dil. „Mysl\u00edm, \u017ee ve\u010der si m\u011b moc neu\u017eije\u0161.“<\/span><\/div>\n
„Kdes to nakonec na\u0161el?“<\/span><\/div>\n
„V krabici s dopisy od mamky,“ pousm\u00e1l jsem se.<\/span><\/div>\n
„To je celkem logick\u00e9, tam ti nikdy nelezu,“ uznale pok\u00fdval hlavou.<\/span><\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? A kde byl pan Chytr\u00fd a Logick\u00fd p\u0159ed dv\u011bma hodinama?“ u\u0161kl\u00edbnul jsem se.<\/span><\/div>\n
„Pan Chytr\u00fd a Logick\u00fd si hr\u00e1l na \u0161\u00e9fkucha\u0159e, aby si pan Zapom\u011btliv\u00fd a Chaotick\u00fd mohl napucnout b\u0159\u00ed\u0161ko,“ se sm\u00edchem m\u011b kousnul do ucha. „Tak poj\u010f, naj\u00edme se a p\u016fjdeme ke stromku,“ s \u00fasm\u011bvem m\u011b postr\u010dil ke stolu, na kter\u00fd vz\u00e1p\u011bt\u00ed p\u0159ist\u00e1la i \u0161t\u011bdrove\u010dern\u00ed ve\u010dere.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
* \u2665 *<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
„Jak jsi v\u011bd\u011bl, \u017ee\u2026?“ nech\u00e1pav\u011b jsem na Toma kulil o\u010di a z\u00edral na lahvi\u010dku parf\u00e9mu, kter\u00fd jsem si cht\u011bl p\u0159i nejbli\u017e\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti koupit.<\/span><\/div>\n
„Nev\u011bd\u011bl,“ kr\u00e1tce se zasm\u00e1l. „Ale von\u011bla mi a dokonale se k tob\u011b hod\u00ed,“ usm\u00e1l se a odhrnul mi pram\u00ednek vlas\u016f z \u010dela. „Je\u0161t\u011b tam m\u00e1\u0161 n\u011bco,“ dodal.<\/span><\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b? Ni\u010deho jsem si nev\u0161iml,“ zamra\u010dil jsem se a str\u010dil pod stromek celou hlavu, a\u017e dokud jsem si nev\u0161iml mal\u00e9 krabi\u010dky.<\/span><\/div>\n
Opatrn\u011b jsem ji otev\u0159el a ve chv\u00edli, kdy m\u00e9 o\u010di spat\u0159ily st\u0159\u00edbrn\u00fd n\u00e1ramek s „desti\u010dkou“,
na n\u00ed\u017e bylo francouzky naps\u00e1no „Nav\u017edy“, propukl jsem v hur\u00f3nsk\u00fd sm\u00edch.<\/span><\/div>\n
„Co je?“ nech\u00e1pav\u011b na m\u011b Tom z\u00edral.<\/span><\/div>\n
„Otev\u0159i to,“ podal jsem mu jeden d\u00e1rek ode m\u011b, ve kter\u00e9m byl \u00fapln\u011b stejn\u00fd n\u00e1ramek. Kdy\u017e to Tom zjistil, za\u010dal se sm\u00e1t se mnou. „N\u00e1ramek se srd\u00ed\u010dky se k tob\u011b nehod\u00ed, tak jsem vzal tenhle. To se n\u00e1m povedlo!“<\/span><\/div>\n
„Alespo\u0148 je vid\u011bt, \u017ee k sob\u011b pat\u0159\u00edme,“ pol\u00edbil m\u011b.<\/span><\/div>\n
„Je\u0161t\u011b tam m\u00e1\u0161 jeden d\u00e1rek,“ nam\u00edtal jsem, kdy\u017e v\u0161echny d\u00e1rky odsunul a polo\u017eil m\u011b na zem.<\/span><\/div>\n
„Jsou tam hodinky, d\u011bkuju,“ l\u00edbnul m\u011b na krk. „Vid\u011bl jsem t\u011b v kr\u00e1mu,“ vysv\u011btlil mi to vz\u00e1p\u011bt\u00ed a za\u010dal ze m\u011b stahovat oble\u010den\u00ed. „M\u011bl jsi na sob\u011b m\u00edt ma\u0161li, kompletn\u011b bych t\u00edm potvrdil to, \u017ee se te\u010f chyst\u00e1m rozbalit ten nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00ed d\u00e1rek,“ slab\u011b zast\u00e9nal, kdy\u017e mi tri\u010dko kamsi odhodil a jemn\u011b skousnul mou bradavku.<\/span><\/div>\n
„Miluju t\u011b!“ st\u00e9nal jsem mu do ucha po\u0159\u00e1d dokola, kdy\u017e n\u00e1s oba zbavil oble\u010den\u00ed a pomalu do m\u011b vnikal.<\/span><\/div>\n
Milovali jsme se l\u00edn\u011b, mazliv\u011b, maxim\u00e1ln\u011b jsme si u\u017e\u00edvali na\u0161i vz\u00e1jemnou bl\u00edzkost a v\u011bd\u011bli jsme, \u017ee to jsou na\u0161e nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed V\u00e1noce.<\/span><\/div>\n

<\/span><\/strong><\/div>\n
autor: Saline A.<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/span><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. „On mi v\u016fbec nev\u011b\u0159il, Tomi!“ pevn\u011bji jsem v dlan\u00edch sev\u0159el hrnek s \u010dajem a zavrtal se do seda\u010dky. „J\u00e1 v\u00edm, Billy, j\u00e1 v\u00edm a hrozn\u011b m\u011b to mrz\u00ed,“ stiskl mi stehno a hlavu schoval do d\u016flku m\u00e9ho ramene. „Poprv\u00e9 se sv\u011b\u0159\u00edm<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[393],"tags":[],"class_list":["post-9427","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-consolador"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9427","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9427"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9427\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9427"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9427"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9427"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}