{"id":943,"date":"2017-10-30T16:00:00","date_gmt":"2017-10-30T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=937"},"modified":"2017-10-30T16:00:00","modified_gmt":"2017-10-30T15:00:00","slug":"berlin-anonymous-14-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/10\/30\/berlin-anonymous-14-2-2\/","title":{"rendered":"Berlin, Anonymous 14. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Estricnina<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
M\u011blo to kr\u00e1tk\u00e9 trv\u00e1n\u00ed. Bill se probudil o n\u011bkolik hodin pozd\u011bji do temn\u00e9 m\u00edstnosti a v pr\u00e1zdn\u00e9 posteli. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli to byl dal\u0161\u00ed p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b realistick\u00fd sen, dokud nevyklouzl zpod p\u0159ikr\u00fdvky a neobjevil sv\u00e9 kalhoty a boxerky v polovin\u011b sv\u00fdch stehen.<\/div>\n
Zap\u00e1tral po mobiln\u00edm telefonu, a jakmile ho na\u0161el, zkontroloval \u010das. 3:49 r\u00e1no.<\/div>\n
Tom musel odej\u00edt v moment\u011b, kdy usnul. Koneckonc\u016f, nikdy nesl\u00edbil, \u017ee z\u016fstane.<\/div>\n
Bill si t\u011b\u017ece povzdechl, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 grogy, aby pat\u0159i\u010dn\u011b fungoval, ale z\u00e1rove\u0148 p\u0159\u00edli\u0161 rozlad\u011bn\u00fd, aby \u0161el znovu sp\u00e1t. Pomalu se vyhrabal z postele a v hromad\u011b oble\u010den\u00ed p\u00e1tral po sv\u00fdch py\u017eamov\u00fdch kalhot\u00e1ch. S \u0161irok\u00fdm zaz\u00edv\u00e1n\u00edm se vydal z pokoje do kuchyn\u011b, jak si rychle vzpomn\u011bl, \u017ee si p\u0159ed n\u011bkolika hodinami ud\u011blal kafe. Te\u010f u\u017e muselo b\u00fdt star\u00e9 a studen\u00e9, ale stejn\u011b si ze sk\u0159\u00edn\u011b vyt\u00e1hl hrn\u00ed\u010dek.<\/div>\n
\n

M\u011bl by b\u00fdt kompletn\u011b skl\u00ed\u010den\u00fd; ale zase\u2026 m\u011bl by b\u00fdt v tomto okam\u017eiku u\u017e spoustu v\u011bc\u00ed.<\/p><\/div>\n

Uklidil zp\u00e1tky cukr a pomalu m\u00edchal studenou \u010dernou tekutinu, zat\u00edmco byl my\u0161lenkami ztracen ve stejn\u011b \u010dern\u00fdch poz\u016fstatc\u00edch sv\u00e9 mysli. Mo\u017en\u00e1 byla chyba Tomovi zavolat.<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 si Tom myslel, \u017ee to byla chyba, a rozmyslel si to.<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 Bill za\u010d\u00ednal hloupnout. V posledn\u00ed dob\u011b u\u017e jen z\u0159\u00eddkakdy d\u011blal n\u011bco s opatrnost\u00ed.<\/div>\n
Mo\u017en\u00e1 u\u017e to za\u010dal chytat od Toma.<\/div>\n
Nep\u0159\u00edtomn\u011b odlo\u017eil l\u017ei\u010dku stranou, pop\u00edjel starou k\u00e1vu a p\u0159e\u0161el kr\u00e1tkou vzd\u00e1lenost ke sv\u00e9mu laptopu. Lampa v rohu z\u016fstala rozsv\u00edcen\u00e1, a dokonce i ve stavu polovi\u010dn\u00edho sp\u00e1nku si Bill okam\u017eit\u011b v\u0161iml slo\u017een\u00e9ho vzkazu le\u017e\u00edc\u00edho na laptopu v tlumen\u00e9m sv\u011btle.<\/div>\n
Zvl\u00e1\u0161tn\u011b si jej prohl\u00ed\u017eel, odsunul si \u017eidli a posadil se, ne\u017e odlo\u017eil hrn\u00ed\u010dek a zv\u011bdav\u011b pap\u00edr zvedl.<\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\n

Mohl jsem ti napsat, ale nebyl jsem si jist\u00fd, jestli m\u00e1\u0161 na sv\u00e9m telefonu ztlumen\u00fd zvuk. Necht\u011bl jsem t\u011b vzbudit.<\/em><\/div>\n
Douf\u00e1m, \u017ee se c\u00edt\u00ed\u0161 l\u00edp, Bille. Opravdu ano. Jen si prost\u011b nemysl\u00edm, \u017ee jsem byl p\u0159ipraven\u00fd na\u2026 Nev\u00edm, co \u0159\u00edk\u00e1m. Nesm\u00ed\u0161 m\u011b nen\u00e1vid\u011bt. (Znovu).<\/em><\/div>\n
Pot\u0159ebuju p\u00e1r dn\u00ed, a stejn\u011b tak i ty. Odpo\u010d\u00edvat, p\u0159em\u00fd\u0161let a tak d\u00e1le, vz\u00edt si trochu \u010dasu a pro\u010distit si hlavu. Myslel jsem v\u00e1\u017en\u011b to, co jsem \u0159ekl – on je nic a nestoj\u00ed za tvoje slzy. Dokonce i kdy\u017e mo\u017en\u00e1 je tohle nav\u017edy sbohem. Mo\u017en\u00e1.<\/em><\/div>\n
Jen si nemysli, \u017ee to byla chyba, proto\u017ee jsi to byl ty. Ty nejsi chyba, okay?<\/em><\/div>\n
Santa se tenhle rok mo\u017en\u00e1 opozd\u00ed, ale pokud m\u016f\u017ee\u0161 trochu po\u010dkat, mohlo by to st\u00e1t za to. Jedin\u00e9, o co \u017e\u00e1d\u00e1m, je, aby ses p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, a\u017e t\u011b uvid\u00edm, usm\u00edval.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Vesel\u00e9 V\u00e1noce,<\/em><\/div>\n

Tv\u016fj kamar\u00e1d Tom.<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

PS: v p\u0159edpov\u011bdi \u0159\u00edkali, \u017ee bude dnes odpoledne sn\u011b\u017eit. nenech si to uj\u00edt.<\/em><\/div>\n

\n

V cel\u00e9 zpr\u00e1v\u011b byly \u010dm\u00e1rance a \u0161krtance, cel\u00e1 p\u0159e\u0161krtnut\u00e1 slova, a jak si Bill t\u00e9m\u011b\u0159 pobaven\u011b v\u0161iml, tak i \u0159ada gramatick\u00fdch chyb. Copak nev\u011bd\u011bl, \u017ee se v\u011bta za\u010d\u00edn\u00e1 velk\u00fdm p\u00edsmenem? Byl v\u011bk po\u010d\u00edta\u010d\u016f, a pravd\u011bpodobn\u011b Bill byl ten divn\u00fd, proto\u017ee byl tak mlad\u00fd a sou\u010dasn\u011b i znal\u00fd v\u011bci.<\/p><\/div>\n

Jeho o\u010di se pozastavily na slov\u011b \u00b4chyba\u00b4, p\u0159esunuly se na slovo \u00b4kamar\u00e1d\u00b4 a pak se zvedly k \u00b4usm\u00edval\u00b4.<\/div>\n
A tak to ud\u011blal, proto\u017ee to bylo n\u011bco, co m\u011bl Tom r\u00e1d. Usm\u00edval se, proto\u017ee usoudil, \u017ee si to aspo\u0148 natr\u00e9nuje do p\u0159\u00ed\u0161t\u011b, ne\u017e se zase setkaj\u00ed. Cht\u011bl, aby to bylo brzy, ale po\u010dk\u00e1. Po\u010dk\u00e1, proto\u017ee a\u017e do tohoto okam\u017eiku byl sobeck\u00fd; Tom byl v tomhle nov\u00fd. Ani nemrknul, nastavil druhou tv\u00e1\u0159 a bez jak\u00fdchkoliv ot\u00e1zek nechal Billa, aby mu vklouzl do n\u00e1ru\u010de, bez ohledu na to, jak hloup\u00fd se jeho z\u00e1rmutek zd\u00e1l b\u00fdt. Nyn\u00ed, rozhodl se Bill, bylo na \u010dase, aby splnil svou \u010d\u00e1st a po\u010dkal.<\/div>\n
Ale v\u011bdom\u00ed, \u017ee d\u011bl\u00e1 spr\u00e1vnou v\u011bc, nezastavilo pl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se osam\u011blost. Ot\u0159el si zbytky make-upu a b\u011bhem toho procesu si p\u0159ipomn\u011bl, aby se co nejd\u0159\u00edve d\u016fkladn\u011b odl\u00ed\u010dil. Jemn\u011b v ruce stiskl vzkaz a odlo\u017eil ho na st\u016fl, ne\u017e otev\u0159el sv\u016fj laptop; v\u017edycky tu byla jedna osoba, na kterou se mohl poka\u017ed\u00e9 obr\u00e1tit, kdy\u017e se c\u00edtil takhle. B\u011bhem okam\u017eiku se obrazovka rozz\u00e1\u0159ila a uk\u00e1zalo se jedin\u00e9 okno, kter\u00e9 m\u011bl otev\u0159en\u00e9. Mo\u017en\u00e1 nap\u00ed\u0161u m\u00e1m\u011b. Prost\u011b se dnes nec\u00edt\u00edm na dlouhou cestu dom\u016f. Ona to pochop\u00ed\u2026 Douf\u00e1m.<\/em><\/div>\n
\n

Na\u0161pulil rty a ne\u010dinn\u011b si prohl\u00ed\u017eel email, kter\u00fd napsal v\u010dera ve\u010der. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli by ho m\u011bl p\u0159epsat, mo\u017en\u00e1 ne\u017e\u00e1dat o to, aby emaily p\u0159estaly, proto\u017ee narovinu, t\u00fdden bylo v\u00edce \u010dasu, ne\u017e kolik ho cht\u011bl bez TD zvl\u00e1dnout. S n\u00edm a Tomem pluj\u00edc\u00edmi v nejednozna\u010dn\u00fdch vod\u00e1ch, a Alfonsem, kter\u00fd u\u017e se nad\u00e1le nenach\u00e1zel v Billov\u011b mysli, se jeho mo\u017enosti za\u010daly jevit pesimisticky. M\u011bl Felicii, p\u0159edpokl\u00e1dal, mo\u017en\u00e1 Gustava, a mo\u017en\u00e1 p\u00e1r dal\u0161\u00edch, kdyby d\u016fkladn\u011b prohl\u00e9dl sv\u016fj seznam kontakt\u016f, ale to nebylo stejn\u00e9. Jako spole\u010dn\u00edka pln\u00e9ho porozum\u011bn\u00ed bude m\u00edt jen s\u00e1m sebe, a d\u00edky tomu se c\u00edtil je\u0161t\u011b osam\u011blej\u0161\u00ed. Ob\u00e1val se toho, jak se c\u00edtil b\u00fdt z\u00e1visl\u00fd.<\/p><\/div>\n

Pono\u0159en\u00e9mu hluboko v my\u0161lenk\u00e1ch mu chv\u00edli trvalo, ne\u017e si v\u0161iml n\u011b\u010deho podivn\u00e9ho. Mo\u017en\u00e1, \u017ee mu v\u010dera ve\u010der v\u00edno zaml\u017eilo mysl trochu v\u00edc, ne\u017e si myslel, proto\u017ee si byl t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd, \u017ee sv\u016fj laptop zav\u0159el d\u0159\u00edv, ne\u017e ten email poslal. Znovu si promnul o\u010di, jen pro uji\u0161t\u011bn\u00ed.<\/div>\n
O\u010dividn\u011b, Bill nemohl upravit to, co u\u017e jednou poslal.<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Tom si otev\u0159en\u011b prohl\u00ed\u017eel a\u017e p\u0159ehnanou kancel\u00e1\u0159, ohromen jak jej\u00ed velikost\u00ed, tak i detaily. Zdvo\u0159ile pokynul hlavou, kdy\u017e se prezident spole\u010dnosti posadil, a jakmile mu men\u0161\u00ed mu\u017e pokynul, tak se s\u00e1m posadil.<\/p><\/div>\n

Byl vzat na ofici\u00e1ln\u00ed prohl\u00eddku pal\u00e1ce, jak to naz\u00fdval s\u00e1m pan Jost, a\u010dkoliv Tomovi u\u017e cel\u00e9 p\u0159\u00edzem\u00ed bylo zn\u00e1m\u00e9. Zam\u011b\u0159il svou mysl na jednu jedinou v\u011bc, co\u017e bylo n\u011bco, \u010deho by pravd\u011bpodobn\u011b o n\u011bkolik m\u011bs\u00edc\u016f d\u0159\u00edve nebyl schopn\u00fd, a ned\u011blal nic jin\u00e9ho, ne\u017e \u017ee zpracov\u00e1val Josta jako \u0161pi\u010dkov\u00fd loudil, kter\u00fdm se nau\u010dil b\u00fdt. Tom si byl jist\u00fd, \u017ee se d\u00edv\u00e1 na sv\u00e9ho nov\u00e9ho \u0161\u00e9fa, a byl pot\u011b\u0161en, \u017ee k n\u011bmu ten mu\u017e mluvil, jako by se znali u\u017e l\u00e9ta.<\/div>\n
\n

„L\u00edb\u00ed se mi v\u00e1\u0161 styl, pane Kaulitzi. Jste p\u0159esn\u011b to, co ReAnne pot\u0159ebuje.“ Prezident sebejist\u011b poklepal na desku stolu a n\u00e1sledn\u011b na Toma pok\u00fdval prstem. Tomovi p\u0159ipadal jako n\u011bkdo z film\u016f – \u010dil\u00fd a a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 sebejist\u00fd ve v\u0161ech obchodn\u00edch diskuz\u00edch.<\/p><\/div>\n

„ReAnne?“ Tom se op\u0159el o sedadlo a zv\u011bdav\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed. A\u017e do t\u00e9to chv\u00edle Tom nikdy nezm\u00ednil \u017e\u00e1dn\u00e9 jm\u00e9no krom\u011b Eisenhauerova a jeho vlastn\u00edho.<\/div>\n
„Jist\u011b. V\u00edte, \u017ee \u010dasto podepisujeme smlouvy se studenty a pracujeme s nimi na jejich debutu, jak u\u017e jsem vysv\u011btlil d\u0159\u00edve – ReAnne ned\u00e1vno podepsala smlouvu v Hamburku. Ona bude dal\u0161\u00ed z t\u011bch nejlep\u0161\u00edch, to v\u00e1m slibuji.“ Jost se naklonil kup\u0159edu a polo\u017eil si lokty na st\u016fl, vypadal nejvzru\u0161en\u011bji, jak jej Tom za cel\u00e9 odpoledne vid\u011bl. Lehce nakr\u010dil nos, sna\u017eil se nedat najevo, jak v n\u011bm Jost\u016fv pohled vyvol\u00e1v\u00e1 zdr\u017eenliv\u00e9 pocity. „Je p\u0159ipraven\u00e1 u\u017e cel\u00e9 m\u011bs\u00edce, ale naj\u00edt spolehliv\u00e9 \u010dleny doprovodn\u00e9 kapely se uk\u00e1zalo b\u00fdt dosti t\u011b\u017ek\u00e9, v\u00edte.“<\/div>\n
Tom si nebyl jist\u00fd, jestli by se m\u011bl zeptat \u00b4pro\u010d\u00b4, c\u00edtil, \u017ee by to bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 vlezl\u00e9, kdyby to ud\u011blal. Pokud by \u0159ekl, \u017ee v\u00ed, s \u010d\u00edm by to vlastn\u011b souhlasil? Tak\u017ee nam\u00edsto toho p\u0159ik\u00fdvl a \u010dekal, a doufal, \u017ee Jost bude pokra\u010dovat ve sv\u00e9m vysv\u011btlov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
Kdy\u017e se uk\u00e1zalo, \u017ee se k tomu prezident chyst\u00e1, jeho prvn\u00ed slova byla p\u0159eru\u0161ena hlasit\u00fdm p\u00edpnut\u00edm, a on okam\u017eit\u011b zvedl prst, aby jej Tom omluvil, ne\u017e zm\u00e1\u010dkl tla\u010d\u00edtko interkomu. „Co se d\u011bje? Jsem zanepr\u00e1zdn\u011bn\u00fd.“<\/div>\n
„Dorazila sle\u010dna Johansenov\u00e1, pane. M\u00e1m j\u00ed \u0159\u00edct, aby po\u010dkala, anebo ji p\u0159eobjednat?<\/em>„<\/div>\n
\n

Jostovi se rozsv\u00edtily o\u010di. „Aha, ch\u00e1pu. Ne, po\u0161lete ji nahoru, vlastn\u011b je to perfektn\u00ed na\u010dasov\u00e1n\u00ed.“<\/p><\/div>\n

Tom si st\u00e1hl svou \u010depici k\u0161iltem do \u010dela a Jost triumf\u00e1ln\u011b zatleskal. Posadil se a s\u00e1hl rukou do kapsy sv\u00e9ho drah\u00e9ho saka, ne\u017e obr\u00e1til pozornost zp\u00e1tky k Tomovi. „V\u017edycky hled\u00e1me mlad\u00fd, nad\u011bjn\u00fd talent – talent, kter\u00fd se prod\u00e1, pane Kaulitzi. Eisenhaur m\u00e1 dobr\u00e9 oko, a j\u00e1 m\u00e1m dobr\u00e9 ucho, o tom nepochybujte.“<\/div>\n
„To by m\u011b ani nenapadlo, pane,“ hr\u00e1l Tom a zazubil se na mu\u017ee p\u0159ed sebou, ne\u017e se Jost oto\u010dil a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm. Tom se vyt\u00e1hl z k\u0159esla a tak\u00e9 se postavil. Sna\u017eil se vypadat co nejsebev\u011bdom\u011bji a up\u0159el o\u010di na abstraktn\u00ed obraz v bl\u00edzkosti prezidentovy hlavy.<\/div>\n
„A to je to, co z tebe d\u011bl\u00e1 chytr\u00e9ho \u010dlov\u011bka. L\u00edb\u00ed se mi tv\u016fj p\u0159\u00edstup, kluku, a je\u0161t\u011b v\u00edce se mi l\u00edb\u00ed tv\u00e9 prsty na kyta\u0159e. L\u00edb\u00ed se mi ReAnne, a l\u00edb\u00ed se mi pozornost, kterou u\u017e si vyslou\u017eila. V\u00ed\u0161, co budu milovat a jak mi m\u016f\u017ee\u0161 pomoci toho dos\u00e1hnout, Kaulitzi?“<\/div>\n
Tom zahu\u010del a hr\u00e1l si na hloup\u00e9ho. „Ne, pane, budete mi to muset p\u0159edn\u00e9st.“<\/div>\n
Jost pozvedl hlavu a vypadal mocn\u011b. „Miluju pr\u016fkopnick\u00e9 tr\u017eby, a ty, Tomasi, jsi Sterne materi\u00e1l. Ty, ReAnne, no, dok\u00e1\u017eu si to p\u0159edstavit dohromady. Pot\u0159ebuju \u017ehav\u00e9ho, nov\u00e9ho kytaristu pro na\u0161i \u017ehavou, novou zp\u011bva\u010dku, a to jsi ty.“ Ozvalo se zaklep\u00e1n\u00ed na dve\u0159e a Jost dychtiv\u011b oto\u010dil klikou a otev\u0159el dve\u0159e vnadn\u00e9 rusovl\u00e1sce.<\/div>\n
\n

„Pane Davide!“ Zavrkala p\u0159es siln\u00e9, pln\u00e9 rty, a vstoupila do kancel\u00e1\u0159e po Jostov\u011b vyzv\u00e1n\u00ed. Vym\u011bnila si s prezidentem uv\u00edtac\u00ed polibky na tv\u00e1\u0159 a okam\u017eit\u011b mu pohl\u00e9dla p\u0159es rameno na mlad\u00e9ho mu\u017ee u stolu.<\/p><\/div>\n

<\/p>\n

Oh bo\u017ee.<\/em><\/div>\n

\n

Tom si zachoval pevn\u00fd, p\u0159esto p\u0159\u00edjemn\u00fd v\u00fdraz, jak si jej vysok\u00e1, mlad\u00e1 \u017eena prohl\u00ed\u017eela, zat\u00edmco si palcem p\u0159ejela p\u0159es \u0161pi\u010dky sv\u00fdch dlouh\u00fdch, nalakovan\u00fdch neht\u016f.<\/p><\/div>\n

„ReAnne, tohle je Tom Kaulitz; pane Kaulitzi, tohle je Caroline, kter\u00e1 bude brzy l\u00e9pe zn\u00e1m\u00e1 jako ReAnne.“<\/div>\n
„Je mi pot\u011b\u0161en\u00edm,“ pronesla mlad\u00e1 \u017eena nosov\u00fdm hlasem, a sev\u0159ela Tomovu ruku v obou sv\u00fdch pro dlouhotrvaj\u00edc\u00ed pot\u0159esen\u00ed. Tom se usm\u00e1l a jemn\u011b svou ruku odt\u00e1hl. „J\u00e1 zp\u00edv\u00e1m, v\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„To je\u2026 to je skv\u011bl\u00e9,“ odpov\u011bd\u011bl p\u0159es za\u0165at\u00e9 zuby, v duchu p\u0159itom poukazoval na ka\u017edou fale\u0161nou v\u011bc na t\u00e9to \u017een\u011b. Jej\u00ed barva vlas\u016f, odst\u00edn poko\u017eky, rty, prsa – a p\u0159esto ji Tom rozpoznal jako ten druh \u017eeny, se kterou by to je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bkolika m\u011bs\u00edci rozto\u010dil. Byla dokonal\u00fdm rekonstruovan\u00fdm materi\u00e1lem, pravd\u011bpodobn\u011b st\u00e1le je\u0161t\u011b proch\u00e1zela transformac\u00ed, kterou p\u0159ed jej\u00edm debutem po\u017eadoval label. Poc\u00edtil za to z\u00e1chv\u011bv viny. Jak daleko jsou lid\u00e9 ochotni zaj\u00edt, aby dos\u00e1hli sv\u00fdch sn\u016f?<\/div>\n
P\u0159esto se mu v\u0161ak chystali platit tis\u00edce za to, \u017ee za n\u00ed bude hr\u00e1t.<\/div>\n
N\u011bco na zp\u016fsobu, jak\u00fdm se chichotala a usm\u00edvala, mu p\u0159ipom\u00ednalo Karlu; v\u00edce vizu\u00e1ln\u011b sestaven\u00e1, plastov\u00e1, pen\u00edze vyd\u011bl\u00e1vaj\u00edc\u00ed Karla, a nad t\u00edm se mu zkroutil \u017ealudek. Nedok\u00e1zal si vzpomenout, kdy mu naposledy atraktivn\u00ed \u017eena, a\u0165 u\u017e s mozkem nebo bez, p\u0159i\u0161la tak ot\u0159esn\u00e1.<\/div>\n
\n

„Tak\u017ee, pro\u010d jsi tady?“ Zeptala se p\u0159\u00edmo, tak\u017ee to zn\u011blo, jako by byli pr\u00e1v\u011b odsouzeni do spole\u010dn\u00e9ho v\u011bzen\u00ed.<\/p><\/div>\n

D\u0159\u00edv, ne\u017e Tom mohl odpov\u011bd\u011bt, se prezident usadil zp\u00e1tky do k\u0159esla a vzhl\u00e9dl k nim se \u0161irok\u00fdm a n\u00e1hle je\u0161t\u011b odhodlan\u011bj\u0161\u00edm \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„No, jestli v\u0161echno p\u016fjde dob\u0159e,“ odpov\u011bd\u011bl Jost za Toma, „pak bude od p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho m\u011bs\u00edce na\u0161\u00edm nov\u00fdm z\u00e1lo\u017en\u00edm kytaristou.“<\/div>\n
ReAnne ze sebe vydala pot\u011b\u0161en\u00fd v\u00fdk\u0159ik a Tom se na n\u011b jasn\u011b zazubil, zat\u00edmco se po celou dobu za trest \u0161t\u00edpal p\u0159es materi\u00e1l sv\u00e9 kapsy.<\/p>\n

autor: Estricnina<\/span><\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/span><\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/span><\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Estricnina M\u011blo to kr\u00e1tk\u00e9 trv\u00e1n\u00ed. Bill se probudil o n\u011bkolik hodin pozd\u011bji do temn\u00e9 m\u00edstnosti a v pr\u00e1zdn\u00e9 posteli. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli to byl dal\u0161\u00ed p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b realistick\u00fd sen, dokud nevyklouzl zpod p\u0159ikr\u00fdvky a neobjevil sv\u00e9 kalhoty a boxerky v polovin\u011b sv\u00fdch stehen.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[675],"tags":[],"class_list":["post-943","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-berlin-anonymous"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/943","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=943"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/943\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=943"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=943"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=943"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}