{"id":9435,"date":"2011-02-05T16:00:00","date_gmt":"2011-02-05T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9411"},"modified":"2011-02-05T16:00:00","modified_gmt":"2011-02-05T15:00:00","slug":"obsession-48","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/02\/05\/obsession-48\/","title":{"rendered":"Obsession 48."},"content":{"rendered":"
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
\"438\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
TOM<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
Jeli jsme a jeli. Slunce pomalu klesalo a za\u010daly se tvo\u0159it \u010derv\u00e1nky. V\u0161echno bylo hezky zbarven\u00e9 do \u010dervena, r\u016f\u017eova a oran\u017eova. Hory byly kr\u00e1sn\u011b osv\u00edcen\u00e9. Zahl\u00e9dl jsem zna\u010dku oznamuj\u00edc\u00ed, \u017ee bude brzy odpo\u010d\u00edvadlo. Jakmile jsem ho uvid\u011bl, nap\u0159\u00edmil jsem se.<\/div>\n
„Brzdi, brzdi\u2026 Je\u010f tam…“ uk\u00e1\u017eu prstem. Bill jen k\u00fdvnul a poslechnul m\u011b. Sjel na odpo\u010d\u00edvadlo a zastavil. Rychle jsem se odpoutal a vystoupil. Op\u0159el jsem se o auto a za\u010dal nad\u0161en\u011b pozorovat hory. Po chvilce ke mn\u011b do\u0161el i Bill a d\u00edval se na tu kr\u00e1su spole\u010dn\u011b se mnou. Poho\u0159\u00ed a kopce byly kr\u00e1sn\u011b osv\u00edceny a v\u0161echna okoln\u00ed krajina byla v n\u00e1dechu do oran\u017eova a r\u016f\u017eova.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
\"110\"<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u017edy jsem si p\u0159\u00e1l tohle vid\u011bt.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm,“ usm\u011bju se. Obejmu ho kolem pasu a polo\u017e\u00edm si hlavu na jeho rameno. Bylo mi tak kr\u00e1sn\u011b. C\u00edtil jsem se opravdu \u0161\u0165astn\u00fd. M\u011bl jsem Billa, miloval ho jako on m\u011b, h\u00e1dka byla zapomenuta a my si plnili sny. Co v\u00edc si p\u0159\u00e1t.<\/em> Kdy\u017e se na n\u011bj po chv\u00edli kouknu, vypad\u00e1 jako by se mu snad cht\u011blo plakat. Je dojat\u00fd.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ \u0161eptne jen ti\u0161e a pol\u00edb\u00ed m\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1 d\u011bkuju. D\u011bkuju za to, \u017ee jsi tu se mnou,“ vezmu ho za ruku a jemn\u011b ho l\u00edbnu na \u010delist.<\/div>\n
„S tebou je v\u0161echno tak n\u00e1dhern\u00fd, Tomi,“ p\u0159ivine se ke mn\u011b.<\/div>\n
„A\u017e na ty svoje \u0161\u00edlen\u00fd v\u00fdpadky jsem v tom p\u0159ekvapiv\u011b dobr\u00fd,“ \u0159eknu sebev\u011bdom\u011b a pot\u011b\u0161en\u011b.<\/div>\n
„Truhl\u00edku,“ cvrnkne m\u011b do nosu. Jen ho se sm\u00edchem pol\u00edb\u00edm a zas obejmu. Stoj\u00edme tam tak dlouho, dokud slunce nezapadne. Jenom si ti\u0161e u\u017e\u00edv\u00e1me t\u00e9 kr\u00e1sy a toho druh\u00e9ho. Nem\u00e1 cenu mluvit. K tomu slova stejn\u011b nesta\u010dila. Nakonec jsme nasedli a jeli d\u00e1l.<\/div>\n
<\/div>\n
Po n\u011bjak\u00e9 del\u0161\u00ed dob\u011b jsem zahl\u00e9dl sjezd na Palm Springs.<\/div>\n
„Tady odbo\u010d. D\u00e1me si tam n\u011bkde ve\u010de\u0159i,“ \u0159eknu Billovi.<\/div>\n
„No, zrovna jsem ti cht\u011bl ozn\u00e1mit, \u017ee m\u00e1m hlad,“ usm\u011bje se nevinn\u011b a odbo\u010d\u00ed. Zasm\u011bju se a za\u010dnu na GPS hledat n\u011bjakou dobrou restauraci. Nakonec ho navedu k p\u011bti hv\u011bzdi\u010dkov\u00e9 restauraci s n\u00e1zvem – Aldente Pasta. Byla asi dvou patrov\u00e1, byla b\u00edle nat\u0159en\u00e1 a n\u011bkde oblo\u017een\u00e1 \u010derven\u00fdm d\u0159evem. Kolem byly z\u00e1honky s bambusy a r\u016fzn\u00fdmi ke\u0159\u00edky. Bill zaparkoval, vypnul motor a odpoutali jsme se.<\/div>\n
„Zvenku to vypad\u00e1 p\u011bkn\u011b, ne?“ usm\u011bju se. Nakouknul a p\u0159ik\u00fdvl, \u017ee ano. Jakmile jsme vystoupili, dlouze se prot\u00e1hnul a teprve pak se nat\u00e1hnul pro svou ta\u0161ku. Zamknul auto a hodil po mn\u011b kl\u00ed\u010dky.<\/div>\n
„Pat\u0159\u00ed jen a jen tob\u011b,“ usm\u011bje se a jde sm\u011brem ke vchodu do restaurace. Do\u017eenu ho a vezmu ho kolem pasu.<\/div>\n
„Stejn\u011b jako ty,“ naklon\u00edm se k n\u011bmu s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b tak,“ d\u00e1 mi pusu na tv\u00e1\u0159 a vejdeme.<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b u\u017e v\u00edc k \u017eivotu nepot\u0159ebuju,“ rozhl\u00e9dnu se. V\u011bnuje mi sladk\u00fd \u00fasm\u011bv a pohlad\u00ed m\u011b nen\u00e1padn\u011b po zadku. Se sm\u00edchem ho p\u0159es tu ruku plesknu a to u\u017e n\u00e1s p\u0159iv\u00edt\u00e1 hosteska. Na to, jak je tu to kr\u00e1sn\u00fd, tu skoro nikdo nen\u00ed. Tak\u017ee p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee probl\u00e9m bude v cen\u00edku. Ale to m\u011b netr\u00e1p\u00ed. Po\u017e\u00e1d\u00e1m ji o n\u011bjak\u00e9 soukrom\u00e9 m\u00edsto a ona n\u00e1s zdvo\u0159ile dovede do horn\u00edho patra, kde n\u00e1m ud\u011bl\u00ed box jenom pro n\u00e1s dva. Pod\u011bkujeme j\u00ed a usad\u00edme se.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak tady se mi l\u00edb\u00ed,“ \u0159eknu s \u00fasm\u011bvem. Nikdo tu v\u016fbec nen\u00ed a i kdyby ano, nen\u00ed sem vid\u011bt.<\/div>\n
„To mn\u011b taky. Je to tu takov\u00e9… na \u00farovni, p\u0159\u00edjemn\u00e9 a to jedn\u00e1n\u00ed se mi l\u00edb\u00ed taky. Nikdo se ti nevt\u00edr\u00e1 a r\u00e1d ti p\u0159itom vyhov\u00ed,“ odv\u011bt\u00ed Bill a koukne se na mobil. Jen p\u0159ik\u00fdvnu a sleduji ho.<\/div>\n
„Nic nov\u00e9ho,“ vlo\u017e\u00ed si mobil zp\u011bt do ta\u0161ky a odlo\u017e\u00ed ji. „Mm, na co m\u00e1\u0161 chu\u0165?“<\/div>\n
Nadechnu se, ale akor\u00e1t se objev\u00ed serv\u00edrka.<\/div>\n
„Dobr\u00fd ve\u010der, v\u00edt\u00e1m v\u00e1s v na\u0161em podniku Aldente Pasta. Budu v\u00e1s dne\u0161n\u00ed ve\u010der obsluhovat a m\u00e9 jm\u00e9no je Bree,“ pod\u00e1 n\u00e1m ka\u017ed\u00e9mu j\u00eddeln\u00ed l\u00edstek, opravdu tlust\u00fd j\u00eddeln\u00ed l\u00edstek. „D\u00e1te si n\u011bco k pit\u00ed?“<\/div>\n
„J\u00e1 bych si dal… asi jenom n\u011bjakou miner\u00e1lku,“ po\u017e\u00e1d\u00e1m ji. P\u0159ik\u00fdvne a pod\u00edv\u00e1 se na Billa.<\/div>\n
„J\u00e1 takt\u00e9\u017e,“ usm\u011bje se na ni Bill. Kdy\u017e odejde a nech\u00e1 n\u00e1s vybrat si j\u00eddlo, Bill do m\u011b pod stolem hned kopne. „To je chov\u00e1n\u00ed, co? Tohle by se u n\u00e1s m\u011bli u\u010dit taky, pff…“ odfrkne si a hned se vrhne na j\u00eddeln\u00ed l\u00edstek. Jen ho pobaven\u011b sleduji, a\u017e nakonec zavrt\u00edm hlavou a zakouk\u00e1m se do j\u00eddeln\u00edho l\u00edstku. Sice u\u017e v\u00edm, co si d\u00e1m, ale m\u016f\u017eu si prohl\u00eddnout, co tu maj\u00ed. Projel jsem v\u0161echny str\u00e1nky. M\u011bli tu francouzskou kuchyni, italskou, \u010d\u00ednskou, mexickou a i ostatn\u00ed norm\u00e1ln\u00ed j\u00eddla. P\u00e1ni, tak to byl v\u00fdb\u011br. Kucha\u0159i tu mus\u00ed b\u00fdt p\u011bkn\u00ed prof\u00edci.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Odlo\u017eil jsem l\u00edstek a akor\u00e1t p\u0159isp\u011bchala serv\u00edrka, jako by snad sly\u0161ela, \u017ee jsem ho polo\u017eil.<\/div>\n
„Pros\u00edm, tady to m\u00e1te,“ postavila p\u0159ed n\u00e1s skleni\u010dky s miner\u00e1lkami. „U\u017e jste si vybrali nebo m\u00e1m p\u0159ij\u00edt a\u017e za chvilku?“<\/div>\n
„J\u00e1 si d\u00e1m \u0161pagety. M\u00e1m chu\u0165 na po\u0159\u00e1dn\u00fd italsk\u00fd \u0161pagety,“ zasm\u011bju se. Bill je\u0161t\u011b chvilku p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed.<\/div>\n
„A v\u00edte co? D\u00e1m si je tak\u00e9,“ usm\u011bje se. Serv\u00edrka se hned usm\u011bje.<\/div>\n
„Tak n\u00e1m dejte jednu velkou m\u00edsu,“ po\u017e\u00e1d\u00e1m ji. A\u010dkoli se podiv\u00ed, p\u0159ik\u00fdvne.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b. Budete si p\u0159\u00e1t je\u0161t\u011b n\u011bco dal\u0161\u00edho?“<\/div>\n
„Ne, uvid\u00edme a\u017e po j\u00eddle. D\u00edky,“ usm\u011bju se. Bree k\u00fdvne a odejde. S \u00fasm\u011bvem se pod\u00edv\u00e1m na to kr\u00e1sn\u00e9 stvo\u0159en\u00ed p\u0159ed sebou.<\/div>\n
„Jednu velkou m\u00edsu,“ zopakuje Bill po mn\u011b. „Copak m\u00e1\u0161 v pl\u00e1nu, hm?“ op\u0159e se lokty o st\u016fl a nahne se tak v\u00edc ke mn\u011b.<\/div>\n
„Uvid\u00ed\u0161, and\u00edlku,“ na\u0161pul\u00edm pobaven\u011b rty. To bude koukat, co j\u00e1 vymyslel.<\/em><\/div>\n
„Ty nevid\u00ed\u0161 ty rohy?“ pozvedne obo\u010d\u00ed se sm\u00edchem.<\/div>\n
„Vid\u00edm. To je b\u011b\u017en\u00fd, kdy\u017e m\u00e1 and\u011bl sex. To mu pak narostou takov\u00fdhle rohy jako tob\u011b, aby bylo vid\u011bt, \u017ee u\u017e nen\u00ed nevinn\u00fd,“ sm\u011bju se. Ano, dal\u0161\u00ed moje \u00fa\u017easn\u00e1 teorie.<\/em><\/div>\n
„Doopravdy? A co kdy\u017e mi ty rohy budou s p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00edm sexu\u00e1ln\u00edm \u017eivotem r\u016fst?“ \u0159ekne naprosto v\u00e1\u017en\u011b, ale cukaj\u00ed mu koutky.<\/div>\n
„Tak ti je budu l\u00e1skypln\u011b denn\u011b pilovat,“ zacul\u00edm se. V tom Bill u\u017e jen vybuchne sm\u00edchy, a\u017e si za\u010dne ml\u00e1tit do stehna.<\/div>\n
„To abychom… hah, nakoupili hodn\u011b piln\u00edk\u016f.“ Sotva d\u00fdch\u00e1. Jen pobaven\u011b zavrt\u00edm hlavou a s \u00fasm\u011bvem ho sleduji. Miluju, kdy\u017e se sm\u011bje. Je tak rozko\u0161n\u00fd a kr\u00e1sn\u00fd jako nikdy jindy.<\/em> Po chv\u00edli se uklidn\u00ed a napije se tro\u0161ku vody.<\/div>\n
<\/div>\n
„Sakra, tys mi dal.“<\/div>\n
„Promi\u0148,“ \u0159eknu omluvn\u011b, ale nad\u00e1le se usm\u00edv\u00e1m. Nat\u00e1hne ke mn\u011b ruku a usm\u011bje se. Polo\u017e\u00edm ruku na jeho a jemn\u011b ji vezmu do dlan\u011b. Neust\u00e1le m\u011b jen ti\u0161e sleduje.<\/div>\n
„Copak?“ \u0161eptnu a pohlad\u00edm ho palcem po dlani.<\/div>\n
„Pr\u00e1v\u011b, \u017ee nic. Je mi dob\u0159e,“ \u0161eptne. Usm\u011bji se je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„A na tom je n\u011bco \u0161patn\u00e9ho? Opravdu si mysl\u00ed\u0161, \u017ee nem\u016f\u017eeme m\u00edt \u0161t\u011bst\u00ed?“ pozvednu mu ruku a jemn\u011b ji pol\u00edb\u00edm.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee ano. Jen jsem se s takov\u00fdm velk\u00fdm p\u0159\u00edvalem je\u0161t\u011b nesrovnal. B\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd je velk\u00fd rozd\u00edl oproti tomu b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd s tebou,“ nahne se p\u0159es st\u016fl ke mn\u011b. Snad bych se v tuhle chv\u00edli i rozbre\u010del. Ale rozpt\u00fdlily m\u011b jeho rty. Vy\u0161el jsem mu vst\u0159\u00edc a jemn\u011b k n\u011bmu rty p\u0159itiskl, nas\u00e1l je a vydechl.<\/div>\n
„Miluju t\u011b. Neum\u00edm si ani p\u0159edstavit, jak by to te\u010f bylo, kdybych tohle mezi n\u00e1mi v\u010das ukon\u010dil. Nechci na to rad\u011bji ani pomyslet. Bylo to m\u00e9 nejlep\u0161\u00ed rozhodnut\u00ed v \u017eivot\u011b a nikdy nebudu litovat t\u00e9 noci, kdy jsem t\u011b poprv\u00e9 pol\u00edbil,“ \u0159eknu polohlasn\u011b. To k\u0159ehk\u00e9 stvo\u0159en\u00ed jen zlehka p\u0159iv\u0159e o\u010di a pak se na m\u011b znovu pod\u00edv\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ \u0159ekne ti\u0161e a pohlad\u00ed m\u011b po tv\u00e1\u0159i. „V\u00ed\u0161, ze za\u010d\u00e1tku jsem si \u0159\u00edkal, \u017ee bych to m\u011bl ukon\u010dit. \u017de bych snad m\u011bl i rad\u0161i dobrovoln\u011b odej\u00edt, proto\u017ee v\u00edm, \u017ee by m\u011b to st\u00e1le l\u00e1kalo a tou\u017eil bych po tob\u011b v\u00edc a v\u00edc. Ale tu noc, cos m\u011b pol\u00edbil. Ten okam\u017eik, kdy ses m\u011b dotknul, l\u00edbal m\u011b, hladil a m\u011bl ses ke mn\u011b a j\u00e1 k tob\u011b bl\u00ed\u017e a bl\u00ed\u017e, se to uvnit\u0159 m\u011b zlomilo a j\u00e1 si \u0159ekl, \u017ee u\u017e nikdy nechci a ani nem\u016f\u017eu p\u0159estat. Nikdy nechci, aby to skon\u010dilo. Za jak\u00e9koli situace ti stejn\u011b v\u017edy budu pat\u0159it a budu t\u011b milovat. I kdybys ud\u011blal n\u011bco, co by m\u011b zlomilo nav\u017edy, moje l\u00e1ska k tob\u011b bude po\u0159\u00e1d stejn\u011b tak siln\u00e1,“ d\u00edv\u00e1 se mi up\u0159en\u011b do o\u010d\u00ed. Polknu a zabol\u00ed m\u011b v hrudi. Uv\u011bdom\u00edm si, \u017ee mi jenom tak rychle a siln\u011b bu\u0161\u00ed srdce, jako by se ka\u017edou chv\u00edli m\u011blo vydrat z m\u00e9 hrudi. Tyhle na\u0161e v\u00fdpadky, kdy si vyzn\u00e1v\u00e1me city, bych fakt n\u011bkdy rad\u0161i vymazal. P\u0159ipad\u00e1m si jako citliv\u00fd blbec.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Bille…“ hlesnu ochrapt\u011ble a s\u00e1m se podiv\u00edm sv\u00e9mu hlasu. „Nev\u00edm, co na to \u0159\u00edct. V\u00e1\u017en\u011b jsi m\u011b te\u010f… tak stra\u0161n\u011b zasko\u010dil. Nedok\u00e1\u017eu slovy ani vyj\u00e1d\u0159it, jak moc to pro m\u011b znamen\u00e1 a jak moc t\u011b miluju.“ Nev\u011bd\u011bl jsem, co v\u00edc mu \u0159\u00edct. Proto jsem se k n\u011bmu naklonil je\u0161t\u011b v\u00edc, vzal ho za ruku a p\u0159ilo\u017eil si ji k hrudi. Musel to c\u00edtit, prost\u011b musel. Proto\u017ee to bolelo.<\/div>\n
„J\u00e1 t\u011b taky miluju a nikdy tomu nebude jinak,“ do\u0159ekne. Jakmile uc\u00edt\u00ed to moje zb\u011bsile bu\u0161\u00edc\u00ed srdce, pootev\u0159e pusu. „Oh, to bu\u0161\u00ed zatracen\u011b rychle. Uklidni se nebo mi tu dostane\u0161 infarkt,“ usm\u011bje se a n\u011b\u017en\u011b m\u011b pol\u00edb\u00ed. „Ale jsem si jist\u00fd, a to na sebe nechci nijak poukazovat, \u017ee bije pro m\u011b. Ale to moje zase jen a jen pro tebe,“ pol\u00edb\u00ed m\u011b znovu.<\/div>\n
„Nav\u017edycky,“ odsouhlas\u00edm ti\u0161e a polibek mu za\u010dnu co nejjemn\u011bji opl\u00e1cet. L\u00edb\u00e1 m\u011b s nejv\u011bt\u0161\u00ed opatrnost\u00ed, jako by se snad b\u00e1l, \u017ee se mu rozplynu, rozbiju nebo rozte\u010du. Ale kdy\u017e zaslechne kroky, odt\u00e1hne se. Rychle si ol\u00edznu rty a pust\u00edm jeho ruku.<\/div>\n
<\/div>\n
Serv\u00edrka Bree s \u00fasm\u011bvem vejde.<\/div>\n
„Pros\u00edm,“ d\u00e1 doprost\u0159ed stolu velkou m\u00edsu plnou \u0161paget. Mmmhm, u\u017e te\u010f se mi sb\u00edhaj\u00ed sliny. A z m\u00e9ho pl\u00e1nu je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/em> „Nechte si chutnat.“<\/div>\n
„D\u011bkujeme,“ k\u00fdvnu za oba a ona zas odcupit\u00e1. „M\u0148am.“<\/div>\n
„Wow, tak tohle jestli sn\u00edme, tak se do toho auta nenacpeme,“ zasm\u011bje se a pod\u00edv\u00e1 se na to. „Vypad\u00e1 to ale dob\u0159e, hodn\u011b dob\u0159e. A j\u00e1 m\u00e1m hlad.“ To, \u017ee se nevejdeme do auta, opravdu nen\u00ed ten strach, kter\u00fd m\u00e1m z tohohle j\u00eddla…<\/em><\/div>\n
„Po\u010dkej je\u0161t\u011b,“ zastav\u00edm ho rychle a vyt\u00e1hnu zapalova\u010d z kapsy. Zap\u00e1l\u00edm n\u00e1m tu na stole sv\u00ed\u010dky a nad\u0161en\u011b zas zapalova\u010d schov\u00e1m. Bill zatlesk\u00e1 a zasm\u011bje se.<\/div>\n
„Te\u010f je to to prav\u00e9.“<\/div>\n
„Rozhodn\u011b,“ usm\u011bju se a pol\u00edb\u00edm ho. Zas dosednu, vezmu do ruky vidli\u010dku a nato\u010d\u00edm na to n\u011bjak\u00e9 \u0161pagety. P\u0159istr\u010d\u00edm mu je s \u00fasm\u011bvem k puse.<\/div>\n
„Hodl\u00e1\u0161 m\u011b krmit?“ ucul\u00ed se a pootev\u0159e pusinku. Jazykem postr\u010d\u00ed \u0161pagety k sob\u011b a tak sousto p\u0159ijme. „Mm, vynikaj\u00edc\u00ed.“<\/div>\n
„To je dob\u0159e,“ zasm\u011bju se. „Doufal jsem toti\u017e, \u017ee takhle t\u011b bude bavit j\u00eddlo v\u00edc, a v\u00edc toho sn\u00ed\u0161,“ \u0159eknu mu pravdu. Naberu si dal\u0161\u00ed \u0161pagety a d\u00e1m si je \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b do pusy. Jejich konec nato\u010d\u00edm na vidli\u010dku a p\u0159istr\u010d\u00edm to Billovi k puse. Tak\u017ee a\u017e si to vezme do pusinky a za\u010dne s\u00e1t a j\u00e1 taky, ur\u010dit\u011b si ka\u017ed\u00fd um\u00ed domyslet v\u00fdsledek. Usm\u011bju se a \u010dek\u00e1m. Hned se roztomile usm\u011bje. Saje a saje, ale pomalu. Tv\u00e1\u0159\u00ed se p\u0159i tom tak sv\u016fdn\u011b. Zb\u00fdv\u00e1 u\u017e jen mali\u010dk\u00fd kous\u00ed\u010dek do na\u0161eho st\u0159etnut\u00ed. Rychle ten kousek vsaji a naraz\u00edm do n\u011bj. Se sm\u00edchem se mu dostanu a\u017e do pusinky.<\/div>\n
<\/div>\n
„Mhmmmm,“ sna\u017e\u00ed se nesm\u00e1t. Nakonec se odtrhnu a s \u00fasm\u011bvem to spolknu.<\/div>\n
„Bude t\u011b to v\u00edc bavit?“ zept\u00e1m se. M\u011b rozhodn\u011b ano.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 bych se najedl tak i tak, ale tohle se mi tuze l\u00edb\u00ed,“ ucul\u00ed se.<\/div>\n
„Tak otev\u0159i pusu,“ p\u0159ik\u00e1\u017eu naoko v\u00e1\u017en\u011b, nato\u010d\u00edm \u0161pagety a jejich konec mu d\u00e1m do pusy. Nadzvednu se a zezdola je nasaji, div si nenamo\u010d\u00edm obli\u010dej do m\u00edsy. Se sm\u00edchem za\u010dnu s\u00e1t a zas se narovn\u00e1m. Bill za\u010dne z\u00e1vodit. Saje rychleji, alespo\u0148 rychleji ne\u017e p\u0159edt\u00edm. Po chvilce se dostane a\u017e k m\u00fdm \u00fast\u016fm. Ale schv\u00e1ln\u011b nech\u00e1 fin\u00e1le na mn\u011b. Taky schv\u00e1ln\u011b p\u0159estanu a jen ho provokativn\u011b pozoruji a vy\u010dk\u00e1v\u00e1m. Nakonec \u0161pagety nasaje on a l\u00edbne m\u011b tak i na rty.<\/div>\n
„Poj\u010f sem, ty moje pras\u00e1tko,“ zasm\u011bju se a za bradi\u010dku si ho k sob\u011b p\u0159it\u00e1hnu. Sl\u00edbu mu om\u00e1\u010dku kolem pusinky, a pak ho sladce pol\u00edb\u00edm.<\/div>\n
„No, tak se stalo, no,“ nevinn\u011b se pak ucul\u00ed a ol\u00edzne si rty. Vezme si vidli\u010dku a namot\u00e1 na ni \u0161pagety. D\u00e1 mi ji k puse. „Papej taky.“ Tak tedy poslechnu a to sousto sn\u00edm s\u00e1m. Pak hned namot\u00e1m na svoji vidli\u010dku sousto pro n\u011bj a d\u00e1m mu ho k papulce. Poslu\u0161n\u011b to spap\u00e1. Potom ud\u011bl\u00e1 tot\u00e9\u017e on. Pak zase j\u00e1. Pak zase on. A takhle se to st\u0159\u00edd\u00e1 do t\u00e9 doby, dokud v m\u00edse zbude jedna, posledn\u00ed \u0161pageta. Tu si d\u00e1me samoz\u0159ejm\u011b nap\u016fl. Tentokr\u00e1t sl\u00edb\u00e1v\u00e1 om\u00e1\u010dku ze rt\u016f Bill mn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„No, tak m\u00e1m pocit, \u017ee si asi rozepnu kalhoty,“ \u0159ekne naprosto v\u00e1\u017en\u011b a tro\u0161ku se po \u017eidli sveze n\u00ed\u017e. Popl\u00e1c\u00e1 si b\u0159\u00ed\u0161ko. „Vypad\u00e1m jako v dev\u00e1t\u00e9m m\u011bs\u00edci t\u011bhotenstv\u00ed, \u017ee ano, tat\u00ednku?“ usm\u011bje se.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, mil\u00e1\u010dku,“ \u0159eknu se sm\u00edchem a napiju se. Po\u0159\u00e1dn\u011b si ot\u0159u ubrouskem pusu a jen ho sleduji. Po chv\u00edli ud\u011bl\u00e1 tot\u00e9\u017e a pohlad\u00ed se po tom b\u0159i\u0161e.<\/div>\n
„U\u017e kope,“ zasm\u011bje se. Jenom ho s mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem pozoruji. K\u00e9\u017eby to tak byla pravda, Billy. Ale nikdy nebude\u2026<\/em> S\u00e1m se podiv\u00edm vlastn\u00edm my\u0161lenk\u00e1m. Odkdy j\u00e1 tou\u017e\u00edm po d\u00edt\u011bti?<\/em> „Tomi, vlastn\u011b… pojedeme v noci, nebo se p\u016fjdeme n\u011bkam vyspat? Nebo to zakemp\u00edme v aut\u011b?“<\/div>\n
„P\u0159esp\u00edme v hotelu, ale nen\u00ed je\u0161t\u011b ani 8, pojedeme d\u00e1l,“ \u0159eknu. Ti\u0161e vydechnu a zad\u00edv\u00e1m se na st\u016fl.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ k\u00fdvne na souhlas.<\/div>\n
<\/div>\n
D\u00edt\u011b nen\u00ed ten jedin\u00fd probl\u00e9m. Kdy\u017e jsem ho dr\u017eel za ruku, p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl jsem palcem po jeho prstech a zastavil se na prsten\u00ed\u010dku. Mysl\u00edm, \u017ee to ani nepost\u0159ehl\u2026 Nikdy tam nenavl\u00e9knu \u017e\u00e1dn\u00fd prst\u00fdnek. Kdybychom byli gayov\u00e9, tak ano. Ale jsme brat\u0159i. Nejenom, \u017ee se nikdy nebudeme moct vodit po parku za ruku a l\u00edbat se na ka\u017ed\u00e9m rohu, ale ani nebudeme moct m\u00edt svatbu, ani d\u00edt\u011b. Sice jsem po tom nikdy netou\u017eil\u2026 Ale to proto, \u017ee jsem nemiloval nikoho tolik jako Billa. A zrovna s n\u00edm nic z tohohle nen\u00ed mo\u017en\u00e9.<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
Vytrhne m\u011b z my\u0161lenek a\u017e Bill\u016fv hlas.<\/div>\n
„D\u011bje se n\u011bco?“ Rychle vzhl\u00e9dnu a pohotov\u011b se usm\u011bji, i kdy\u017e mi o dost poklesla n\u00e1lada.<\/div>\n
„Ne, v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku,“ ujist\u00edm ho. Nem\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e se tr\u00e1p\u00ed t\u00edm, \u017ee m\u011b n\u011bco tr\u00e1p\u00ed.<\/em> Nakonec jsem zaplatil a vyjeli jsme d\u00e1l, tentokr\u00e1t jsem \u0159\u00eddil j\u00e1.<\/div>\n
<\/div>\n
autor: *Mischa* :o* & Turmawenne<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: *Mischa* :o* & Turmawenne TOM Jeli jsme a jeli. Slunce pomalu klesalo a za\u010daly se tvo\u0159it \u010derv\u00e1nky. V\u0161echno bylo hezky zbarven\u00e9 do \u010dervena, r\u016f\u017eova a oran\u017eova. Hory byly kr\u00e1sn\u011b osv\u00edcen\u00e9. Zahl\u00e9dl jsem zna\u010dku oznamuj\u00edc\u00ed, \u017ee bude brzy odpo\u010d\u00edvadlo. Jakmile jsem ho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[356],"tags":[],"class_list":["post-9435","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-obsession"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9435","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9435"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9435\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9435"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9435"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9435"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}