{"id":9449,"date":"2011-02-03T18:30:00","date_gmt":"2011-02-03T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9425"},"modified":"2011-02-03T18:30:00","modified_gmt":"2011-02-03T17:30:00","slug":"effervescent-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/02\/03\/effervescent-8\/","title":{"rendered":"Effervescent 8."},"content":{"rendered":"
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
\"472\"<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se chce sbl\u00ed\u017eit, Tom se chce sbl\u00ed\u017eit <\/strong><\/div>\n
V posteli se Tom rozhodl, \u017ee bude sp\u00e1t u zdi. Kdy\u017e bude u zdi, nebude moct jen tak vysko\u010dit z postele, ani\u017e by se nejd\u0159\u00edv zeptal; co\u017e nen\u00e1vid\u011bl. Samoz\u0159ejm\u011b, Bill ho varoval, \u017ee si tak bude nejsp\u00ed\u0161 p\u0159ipadat v\u00edc jako v pasti, ale Tom ho ujistil, \u017ee bude rad\u0161i u zdi, a \u017ee je r\u00e1d, \u017ee bude m\u00edt mal\u00fd prostor nam\u00edsto velk\u00e9ho.<\/p>\n<\/div>\n
Bill sed\u011bl na zemi, zat\u00edmco se Tom p\u0159ipravoval. Nikdy to nebyli lid\u00e9 sami o sob\u011b, kv\u016fli kter\u00fdm byl Tom nerv\u00f3zn\u00ed; samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee mu to neuleh\u010dovali, ale Tom se v\u00edc b\u00e1l bakteri\u00ed, ty mu v\u017edycky zkazily ka\u017edi\u010dkou klidnou chv\u00edli, byl pak nerv\u00f3zn\u00ed a rozt\u0159esen\u00fd. V\u0161echno ho znerv\u00f3z\u0148ovalo.<\/div>\n
„Pamatuj, kdy\u017e bude\u0161 cht\u00edt, tak si lehnu na zem.“<\/div>\n
„Nechci t\u011b o tohle prosit\u2026“<\/div>\n
„Pro\u010d ne?“<\/div>\n
Tom se nejist\u011b posadil na kraj postele a pohladil matraci, cht\u011bl t\u00edm d\u00e1t Billovi najevo, \u017ee ho chce u sebe bl\u00ed\u017e. Tak\u017ee samoz\u0159ejm\u011b si Bill sednul vedle n\u011bj a \u010dekal na vysv\u011btlen\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
„Nevypad\u00e1 to tak, ale\u2026 V\u017edycky jsem byl velmi, velmi srde\u010dn\u00fd. Miloval jsem obj\u00edm\u00e1n\u00ed a dr\u017een\u00ed za ruce a tohle\u2026 ale pak se to prost\u011b zm\u011bnilo<\/em>. Tak\u017ee co po\u0159\u00e1d opravdu<\/em> chci, je n\u011bco, co se nedok\u00e1\u017eu p\u0159inutit m\u00edt\u2026 Pot\u0159ebuju, abys m\u011b do toho tla\u010dil.“<\/div>\n
„Budu na tebe tla\u010dit jen tak, jak bude\u0161 cht\u00edt, proto\u017ee kdy\u017e to budu d\u011blat v\u00edc, tak pak nebudu lep\u0161\u00ed ne\u017e Gustav\u2026 chci \u0159\u00edct, nechci t\u011b tla\u010dit nikam, kam nechce\u0161, v\u00ed\u0161? Proto\u017ee tohle ti za nic na sv\u011bt\u011b ud\u011blat nechci.“<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee bys to ud\u011blal\u2026 jsi m\u016fj\u2026 kamar\u00e1d, ne?“<\/div>\n
„Jasn\u011b!“ zaradoval se Bill.<\/div>\n
„Tak to pak neud\u011bl\u00e1\u0161 to, co ud\u011blal Gustav.“<\/div>\n
„Pravda!“<\/div>\n
„Prost\u011b m\u011b to jen \u0161tvalo\u2026 nikdy se takhle nechoval, a te\u010f\u2026 Boj\u00edm se, \u017ee m\u011b pozval, jen aby tohle mohl ud\u011blat\u2026“<\/p>\n<\/div>\n
„Takhle nep\u0159em\u00fd\u0161lej, Tomi,“  \u0159ekl Bill vysok\u00fdm hl\u00e1skem, aby zd\u016fraznil Tomovo jm\u00e9no. „Alkohol lidi oblbuje\u2026 chci \u0159\u00edct, vsad\u00edm se, \u017ee sis ani nev\u0161iml, \u017ee se m\u011b te\u010f dot\u00fdk\u00e1\u0161. Ale nevy\u0161iluj. Dot\u00fdk\u00e1\u0161 se jen chodidlem m\u00e9ho chodidla, neboj se.“<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Tom se pod\u00edval dol\u016f, pod\u00edval se na chodidlo polo\u017een\u00e9 na Billov\u011b, a uc\u00edtil, jak se mu nerv\u00f3zn\u011b p\u0159evr\u00e1til \u017ealudek. Chodidla jsou cel\u00e1 obalen\u00e1 bakteriemi; ne tak moc jako ruce, t\u00edm se sna\u017eil nabrat trochu odvahy. U\u017e se Billov\u00fdch rukou dot\u00fdkal a neum\u0159el (iracion\u00e1ln\u00ed strach, ale st\u00e1le p\u0159ijateln\u00fd), a tak ho nezabije ani to, \u017ee se dot\u00fdk\u00e1 chodidlem Billa. Jen musel d\u00fdchat.<\/div>\n
„A taky nev\u00edm, jestli sis v\u0161imnul, \u017ee se dve\u0159e zav\u0159ely jen dvakr\u00e1t\u2026 ale pros\u00edm, nezvedej se a necho\u010f to napravit. Opravdu chci, aby ses pokusil a nechal to takhle b\u00fdt.“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 ale\u2026 to nen\u00ed spr\u00e1vn\u011b,“ vydechl Tom a Bill se na n\u011bj jen usm\u00e1l.<\/div>\n
„Slibuju, \u017ee je to v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Ale Bille, j\u00e1 nem\u016f\u017eu\u2026“<\/div>\n
„No, jestli to pot\u0159ebuje\u0161 napravit, tak do toho, chci \u0159\u00edct, nem\u016f\u017eu t\u011b zastavovat, a kdybych mohl, tak bych to stejn\u011b ned\u011blal\u2026 j\u00e1 jen v\u00edm, \u017ee to chce\u0161 zkusit, a tak by ses m\u011bl opravdu pokusit nechat ty dve\u0159e na pokoji, jak jsou, proto\u017ee se nic \u0161patn\u00e9ho nestane, je to v\u0161echno jen ve tv\u00e9 hlav\u011b. S\u00e1m sebe jsi p\u0159esv\u011bd\u010dil.“  <\/div>\n
„Dob\u0159e, dob\u0159e\u2026 jen\u2026 j\u00e1 jen, mus\u00edm to zav\u0159\u00edt\u2026 jestli to neud\u011bl\u00e1m, a pak budeme vedle sebe sp\u00e1t, tak se boj\u00edm, \u017ee budu opravdu vy\u0161ilovat.“<\/div>\n
„Tak je jdi zav\u0159\u00edt, Tomi. To nevad\u00ed. Budu tady, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed\u0161,“ zasm\u00e1l se do ruky. „Jestli se pak bude\u0161 c\u00edtit l\u00e9pe, j\u00e1 to takhle m\u00e1m s kalhotami. Kdy\u017e nejd\u0159\u00edv dovnit\u0159 ned\u00e1m pravou nohu, tak mi pak je cel\u00fd den divn\u011b\u2026 m\u00e1\u0161 to taky tak? Maj\u00ed tvoje kalhoty taky speci\u00e1ln\u00ed n\u00e1vod?“ zasm\u00e1l se znovu a obl\u00e9knul si py\u017eamov\u00e9 kalhoty a triko.<\/div>\n
„V\u017edycky d\u00e1v\u00e1m jako prvn\u00ed pravou kon\u010detinu,“ poznamenal Tom, zat\u00edmco t\u0159ikr\u00e1t zav\u0159el dve\u0159e a m\u00e1lem spadl, kdy\u017e se sna\u017eil dostat zp\u00e1tky k posteli. Byl trochu v\u00edc opil\u00fd, ne\u017e si myslel. Poprosil Billa, aby se oto\u010dil, aby si mohl obl\u00e9knout py\u017eamov\u00e9 kalhoty.<\/div>\n
„Nutkav\u00fd zvyk nebo jen to tak m\u00e1\u0161 rad\u0161i?“<\/div>\n
„Oboj\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl Tom, kdy\u017e kone\u010dn\u011b vlezl ke zdi a lehl si.“<\/div>\n
„Mm, j\u00e1 to tak m\u00e1m rad\u0161i, \u0159ekl bych. M\u016f\u017eu si lehnout?“ <\/div>\n
„J-jo, dob\u0159e.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill se nat\u00e1hl vedle Toma a sna\u017eil se ho p\u0159itom nedot\u00fdkat. Kdyby se Tom cht\u011bl mazlit, pak by se k Billovi p\u0159itulil s\u00e1m, jinak to b\u00fdt nemohlo. A pro Billa to byl opravdu velk\u00fd \u0161ok, kdy\u017e se Tom oto\u010dil na stranu a lehoulince p\u0159ejel kone\u010dky prst\u016f po Billov\u011b hork\u00e9m b\u0159\u00ed\u0161ku, kde se mu vyhrnovalo triko a ukazovalo hebkou k\u016f\u017ei, co byla pod n\u00edm.  <\/div>\n
Pro Toma to byla ta nejd\u011bsiv\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, kterou kdy ud\u011blal. Bill byl tak strnul\u00fd, cel\u00e9 t\u011blo m\u011bl ztuhl\u00e9, jako by se b\u00e1l pohnout nebo mrknout; necht\u011bl, aby se Tom za nic na sv\u011bt\u011b odt\u00e1hnul pry\u010d. Tomovi p\u0159ipadalo divn\u00e9, \u017ee se Bill tak moc boj\u00ed, \u017ee se od n\u011bj odt\u00e1hne, obzvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e \u0159\u00edkal, \u017ee jsou pouze kamar\u00e1di; \u0159ekl si, \u017ee mu chce nejsp\u00ed\u0161 jen pomoct a nic v\u00edc.  <\/div>\n
Zav\u0159el o\u010di, Tom bojoval s nutk\u00e1n\u00edm zvracet z t\u011bch v\u0161ech elektrick\u00fdch impulz\u016f, kter\u00e9 mu cel\u00fdm t\u011blem proch\u00e1zely; ale odm\u00edtal d\u00e1t ruku jinam, pry\u010d z Billova b\u0159\u00ed\u0161ka. Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu si s Billem p\u0159ipadal v bezpe\u010d\u00ed; stejn\u011b jako se sv\u00fdm pi\u00e1nem. Byli hebc\u00ed, Bill i pi\u00e1no, a hlasit\u00ed, ale m\u011bli i momenty, kdy dok\u00e1zali b\u00fdt jemn\u00ed a voln\u00ed jako letn\u00ed v\u00e1nek a oba m\u011bli schopnost p\u0159inutit Toma zapomenout na chv\u00edli na jeho obsese.<\/div>\n
Jako jeho pi\u00e1no, Bill byl bezpe\u010dn\u00e1 z\u00f3na. Nebyl si jist\u00fd, jestli to bylo kv\u016fli jeho pi\u00e1nu nebo kv\u016fli Billovi, ale p\u0159ipadali mu tak neprostupn\u00ed. Tom se nikdy neb\u00e1l, \u017ee by jeho pi\u00e1no m\u011blo bakterie nebo \u017ee by kv\u016fli n\u011bmu panika\u0159il, a p\u0159esn\u011b takhle se pomalu za\u010d\u00ednal c\u00edtit ohledn\u011b Billa; te\u010f kdy\u017e to n\u011bco za\u010d\u00ednalo, bylo by smutn\u00e9, kdyby to nevy\u0161lo.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jsi tak hork\u00fd,“ \u0159ekl Tom rozt\u0159esen\u011b a Bill se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„V\u017edycky jsem takhle hork\u00fd. P\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm o tom, \u017ee si to nap\u00ed\u0161u do \u017eivotopisu, v\u00ed\u0161\u2026 jak\u00e9 jsou moje kvality? Jsem opravdu hork\u00fd. Mysl\u00edm, \u017ee by m\u011b to v \u017eivot\u011b dok\u00e1zalo dostat d\u00e1l.“<\/div>\n
„Taky si to mysl\u00edm.“<\/div>\n
„Chv\u011bje\u0161 se.“<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 ano. J\u00e1 v\u00edm. Omlouv\u00e1m se.“<\/div>\n
„Neomlouvej. Mohl bych, uh, tady, vydr\u017e. Nemluv.“ <\/p>\n<\/div>\n
Bill se p\u0159evalil na bok, m\u011bl obli\u010dej v \u00farovni Tomova, ten nedal ruce z Billova t\u011bla, Bill zvedl ruku a dal ji p\u0159ed Tom\u016fv obli\u010dej, ani\u017e by se ho dotkl. V\u011bd\u011bl, \u017ee Tom nen\u00e1vid\u00ed dv\u011b v\u011bci v\u00edc ne\u017e cokoliv jin\u00e9ho; kdy\u017e se lid\u00e9 dot\u00fdkali jeho obli\u010deje a kdy\u017e se lid\u00e9 dot\u00fdkali jeho dred\u016f. Bill cht\u011bl d\u011blat oboj\u00ed. Cht\u011bl, aby mu Tom v\u011b\u0159il dostate\u010dn\u011b na to, aby se pustil sv\u00fdch strach\u016f a nechal si l\u00edbit doteky. Bill v\u017edycky na\u0161el n\u011bco tak intimn\u00edho na dot\u00fdk\u00e1n\u00ed se obli\u010deje druh\u00fdch; ob\u010das mu to p\u0159ipadalo je\u0161t\u011b v\u00edc intimn\u00ed ne\u017e sex.  <\/div>\n
Tom nas\u00e1l sv\u016fj spodn\u00ed  ret a zav\u0159el o\u010di; Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee uvnit\u0159 \u0161\u00edl\u00ed, ale nechal Billa zkusit to, co cht\u011bl, a to pro n\u011bj znamenalo v\u00edc ne\u017e cokoliv na sv\u011bt\u011b. Bill prsty p\u0159ejel po Tomov\u011b \u010delisti, sledoval, jak pevn\u011b stiskl o\u010di, jak na\u0161pulil rty, ale tak\u00e9 vid\u011bl, jak se mu obli\u010dej okam\u017eit\u011b uvolnil, kdy\u017e Bill za\u010dal broukat p\u00edse\u0148, kterou pro n\u011bj Tom napsal, a pou\u017eil h\u0159bet ruky, aby s n\u00edm p\u0159ejel po Tomov\u011b tv\u00e1\u0159i k brad\u011b a zp\u00e1tky.  <\/div>\n
Bylo to, jako by Tom c\u00edtil, jak mu z k\u016f\u017ee ut\u00edkaj\u00ed v\u0161echny strachy a st\u00e9kaj\u00ed p\u0159\u00edmo dol\u016f p\u0159es kraj postele, kde se ze\u010f dot\u00fdkala matrace. Ano, strach tu byl st\u00e1le, ale pomalu, jako p\u00edsek v p\u0159es\u00fdpac\u00edch hodin\u00e1ch, mizel na zem a pry\u010d z jeho dohledu. N\u011bjak\u00fd strach st\u00e1le z\u016fstal, ale te\u010f u\u017e ho bylo opravdu mnohem m\u00e9n\u011b ne\u017e p\u0159edt\u00edm; \u00fa\u017easn\u00e1 zm\u011bna z perfektn\u00edho d\u016fvodu. To Bill se ho dot\u00fdkal. Nebyl to nikdo, kdo ho cht\u011bl zm\u011bnit, aby s n\u00edm za\u010dal chodit, proto\u017ee byl hezk\u00fd, jako Gustav; nebyl to nikdo, kdo po n\u011bm cht\u011bl, aby byl norm\u00e1ln\u00ed<\/em>, aby se s n\u00edm nemuseli vypo\u0159\u00e1dat, jako u\u010ditel\u00e9, ne. Tohle byl Bill. Tohle byl ten rozd\u00edl a ob\u010das jeden rozd\u00edl dok\u00e1\u017ee zm\u011bnit v\u00e1\u0161 cel\u00fd sv\u011bt. N\u011bkdy m\u016f\u017eete naj\u00edt mal\u00fd kousek domova i v n\u011bkom ciz\u00edm, pokud to nevzd\u00e1te a budete hledat.  <\/div>\n
Bill rukou pomalu p\u0159ejel z jeho obli\u010deje na dredy. Zajel mu do nich prsty a \u010dekal; uji\u0161\u0165oval se, \u017ee to Tomovi nevad\u00ed. Vypadal, \u017ee je v pohod\u011b, jen trochu zar\u00fdval nehty do Billova boku, proto\u017ee byl trochu nerv\u00f3zn\u00ed, a tak to Bill bral hezky pomalu. Pomalu mu sundal gumi\u010dku, kter\u00e1 dr\u017eela Tomovy dredy, a jeho vlasy se rozpustily.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, jak m\u011b m\u00e1\u0161 rad\u0161i bez br\u00fdl\u00ed?“ za\u0161eptal Bill a Tom zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„J\u00e1 nem\u00e1m vyhran\u011bn\u00fd styl, jak t\u011b m\u00e1m nejrad\u011bji, jen r\u00e1d vid\u00edm tv\u00e9 o\u010di,“ odpov\u011bd\u011bl ti\u0161e, o\u010di st\u00e1le pevn\u011b zav\u0159en\u00e9.<\/div>\n
„Dob\u0159e, no\u2026 J\u00e1 m\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e m\u00e1\u0161 rozpu\u0161t\u011bn\u00e9 vlasy. Hodn\u011b. Opravdu moc ti to tak slu\u0161\u00ed. V\u00edc ne\u017e obvykle, jestli je to mo\u017en\u00e9. Jsi hezk\u00fd tak i onak, ale\u2026 tohle se mi l\u00edb\u00ed.“<\/div>\n
„J-jo?“ zakoktal se Tom a Bill p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„V\u0161echno tohle. Nejen tv\u00e9 vlasy. R\u00e1d se t\u011b dot\u00fdk\u00e1m.“<\/div>\n
„J\u00e1-j\u00e1, um, mn\u011b se to tak\u00e9 l\u00edb\u00ed\u2026 jen\u2026 Jsem st\u00e1le nerv\u00f3zn\u00ed. Neh\u00fdbej se tolik.“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee nebudu.“ <\/p>\n<\/div>\n
Tom chytl Billa je\u0161t\u011b  pevn\u011bji, neb\u00e1l se toho, \u017ee se ho dot\u00fdk\u00e1, sp\u00ed\u0161 byl zoufal\u00fd z toho, \u017ee by se ho m\u011bl p\u0159estat dot\u00fdkat. Bill spokojen\u011b vydechl a zajel rukou do Tomov\u00fdch vlas\u016f, zat\u00edmco pomalu zav\u0159el o\u010di, rozt\u0159esen\u011b oddychoval. Byl tak bl\u00edzko tomu, aby usnul, a v\u011bd\u011bl, \u017ee Tom tak\u00e9, a to ho nutilo se usm\u00edvat.   <\/div>\n
Zv\u00ed\u0159ata jsou uzp\u016fsobena tak, aby se br\u00e1nila, kdy\u017e se c\u00edt\u00ed v nebezpe\u010d\u00ed. Kdy\u017e dr\u017e\u00edte k\u0159e\u010dka nebo jin\u00e9ho hlodavce ve va\u0161\u00ed ruce naprosto poprv\u00e9, tak jen t\u011b\u017eko v\u00e1m usne v dlan\u00edch, pokud v\u00e1m nev\u011b\u0159\u00ed. Ryby uplavou pry\u010d, kdy\u017e se jim vpl\u00ed\u017e\u00edte do jejich vod, ale kdy\u017e jsou na dotyky zvykl\u00e9, tak budou nad\u0161en\u011b plavat kolem va\u0161ich kotn\u00edk\u016f. Tom byl sp\u00ed\u0161 jako k\u0159e\u010dek; usnul v Billov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed, proto\u017ee se nemusel b\u00e1t ni\u010deho, krom\u011b toho, \u017ee se b\u00e1l toho, \u017ee se bude b\u00e1t; a to p\u0159eci neznamenalo, \u017ee se boj\u00ed Billa.  <\/div>\n
Ne\u017e Bill usnul, studoval Tom\u016fv sp\u00edc\u00ed obli\u010dej. Norm\u00e1ln\u011b, m\u011bl Tom zvl\u00e1\u0161tn\u00ed smysl panika\u0159it a strach chodil kamkoliv, kam \u0161el on, ale te\u010f spal v Billov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed, nikdy nevypadal tak m\u00edrumilovn\u011b. Bill si myslel, \u017ee vypad\u00e1 p\u0159ekr\u00e1sn\u011b. Naklonil by se a pol\u00edbil by Toma na \u010delo, ale to by p\u0159eci nebylo spr\u00e1vn\u00e9. Mo\u017en\u00e1 a\u017e z\u00edtra.  <\/div>\n
Z noci se pomalu st\u00e1val den, kdy\u017e oba dva tvrd\u011b spali; tepl\u00fd rann\u00ed letn\u00ed vzduch vklouz\u00e1val dovnit\u0159 otev\u0159en\u00fdm oknem a \u0161imral je na tv\u00e1\u0159\u00edch. B\u011bhem jejich sp\u00e1nku, jeden, jestli ne oba, z nich skopal pe\u0159iny, jak se sna\u017eil ochladit, ale to je nezastavilo p\u0159ed t\u00edm, aby se spolu mazlili. \u00b4<\/div>\n
Kdy\u017e si ale Tom uv\u011bdomil, co se d\u011bje, kdy\u017e nasko\u010dily jeho rann\u00ed zvyklosti, rychle se vy\u0161kr\u00e1bal z postele a utekl do koupelny, aby se cel\u00fd vydrhnul. P\u0159ipadal si zoufale, ale Bill to ur\u010dit\u011b takhle o\u010dek\u00e1val a nebude se na n\u011bj zlobit.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e se zamknul v koupeln\u011b, za\u010dal p\u0159em\u00fd\u0161let o v\u010derej\u0161\u00ed noci. Jak se na n\u011bj Gustav sna\u017eil dostat, jak mu Bill z t\u00e9 situace pomohl, jak mu Bill \u0159\u00edkal, \u017ee se dot\u00fdkaj\u00ed, jak mu Bill \u0159\u00edkal o dve\u0159\u00edch, jak ho Bill dr\u017e\u00ed, Bill, Bill, Bill\u2026 Za\u010d\u00ednal ztr\u00e1cet hlavu a n\u011bjak to nen\u00e1vid\u011bl. Jen ze dvou d\u016fvod\u016f.  <\/div>\n
Prvn\u00ed d\u016fvod, pro\u010d do toho Tom odm\u00edtal spadnout tak tvrd\u011b, byl, \u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill se chce pouze kamar\u00e1dit. Druh\u00fd… i kdyby byli v\u00edc ne\u017e kamar\u00e1di, nic by z toho nikdy nevzniklo. Tom by nemohl dr\u017eet Billa za ruku jako ostatn\u00ed kluci, nemohl by ho l\u00edbat v\u0161ude, kam by mohl dos\u00e1hnout, a nemohl by se s n\u00edm milovat. Kdyby Bill cht\u011bl s Tomem b\u00fdt, pak by p\u0159i\u0161el o v\u0161echno to, co jin\u00e9 p\u00e1ry d\u011blaj\u00ed, a to odm\u00edtal p\u0159ipustit. Bill nebude trp\u011bt a uzav\u00edrat se a nebude samot\u00e1\u0159, jako je Tom. Nemohl dovolit, aby se to stalo. A tak do\u0161el k z\u00e1v\u011bru. P\u0159estane se sna\u017eit dostat k Billovi bl\u00ed\u017e.   <\/div>\n
Minul\u00e1 noc byla zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Vid\u011bl Gustava, jak d\u011bl\u00e1 to sam\u00e9, co d\u011bl\u00e1 Bill, ale d\u011blal to tak tvrd\u011bji, tak, \u017ee se Tom pak s nik\u00fdm u\u017e sbli\u017eovat necht\u011bl. Nebylo to tak, \u017ee by cht\u011bl Gustava vyu\u017e\u00edvat jako v\u00fdmluvu na to, \u017ee se k Billovi nechce p\u0159ibli\u017eovat, ale byla to pravda. Byl vyd\u011b\u0161en\u00fd t\u00edm, jak se k n\u011bmu jeho kamar\u00e1d<\/em> choval.  <\/div>\n
Zat\u00edmco se Tom sprchoval, Bill se rozhodl, \u017ee mu d\u00e1 prostor. Napsal mu kr\u00e1tk\u00fd dopis a posb\u00edral si sv\u00e9 v\u011bci, pak vyb\u011bhl dom\u016f, kde na n\u011bj jist\u011b  \u010dekala bou\u0159e za to, \u017ee dva dny nebyl doma. Nem\u00fdlil se.<\/p>\n<\/div>\n
Jeho babi\u010dka sed\u011bla na gau\u010di a d\u00edvala se na televizi a okam\u017eit\u011b ho vid\u011bla, jak vch\u00e1z\u00ed dovnit\u0159. Hodila po n\u011bm p\u0159es pokoj t\u00e1cem. Bill polknul, zvednul ho a polo\u017eil na st\u016fl, co byl p\u0159ed n\u00ed. Tohle byly \u010dasy, kdy byl r\u00e1d, \u017ee na n\u011bj nem\u016f\u017ee je\u010det; u\u017e takhle m\u011bl dost k\u0159i\u010den\u00ed od jeho rodi\u010d\u016f. <\/div>\n
Kde jsi byl?!<\/em> Uk\u00e1zaly jej\u00ed ruce, v\u00fdraz v jej\u00edm obli\u010deji byl opravdu hodn\u011b nespokojen\u00fd.<\/div>\n
Venku.<\/em><\/div>\n
\u0158ekla jsem ti, \u017ee nikam nep\u016fjde\u0161. Tohle u\u017e nehodl\u00e1m d\u00e1l \u0159e\u0161it. Poslala jsem tv\u00e9 matce email.<\/em><\/div>\n
Bill vykulil strachem o\u010di. Jeho matka bude nejsp\u00ed\u0161 na stran\u011b babi\u010dky; ne nejsp\u00ed\u0161, ur\u010dit\u011b, a po\u0161le ho k jin\u00e9mu p\u0159\u00edbuzn\u00e9mu. Skousl si ret, kdy\u017e na n\u011bj jeho babi\u010dka z\u00edrala, jako by snad cht\u011bla \u0159\u00edct: „J\u00e1 ti to \u0159\u00edkala.“<\/div>\n
Jdi si zabalit<\/em>. Bylo jedin\u00e9, co mu odpov\u011bd\u011bla, a Bill c\u00edtil, jak ho za\u010d\u00ednaj\u00ed p\u00e1lit o\u010di.<\/div>\n
Ne!<\/em> Protestoval, sev\u0159el k sob\u011b t\u0159i prsty.<\/div>\n
Jdi.<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Zat\u00edmco Bill b\u011b\u017eel po schodech nahoru do sv\u00e9ho pokoje, bre\u010del. Zamknul za sebou dve\u0159e a p\u0159et\u00e1hl si sv\u00e9 houpac\u00ed k\u0159eslo a \u010delo na balkon. V\u011bd\u011bl, \u017ee je Tomovo okno otev\u0159en\u00e9, a jestli dok\u00e1\u017ee zachytit Tomovu pozornost, bude s n\u00edm cht\u00edt hr\u00e1t tak\u00e9, a on pak celou situaci uvid\u00ed p\u0159esn\u011b v t\u011bch sam\u00fdch bolestiv\u00fdch barv\u00e1ch, jako ji vid\u00ed Bill.  <\/div>\n
Jak ho mohla jeho babi\u010dka takhle rychle vyhodit? Kdy\u017e se ohl\u00e9dl zp\u00e1tky, mo\u017en\u00e1 \u017ee nedat j\u00ed o tom v\u011bd\u011bt, byl \u0161patn\u00fd krok, ale Bill opravdu neud\u011blal nic tak moc stra\u0161n\u00e9ho; n\u011bco tak stra\u0161n\u00e9ho, aby se musel znovu st\u011bhovat. Jeho matka m\u011bla prost\u011b ve zvyku pos\u00edlat ho mezi \u010dleny rodiny, jako by byl n\u011bjak\u00fd necht\u011bn\u00fd pes, kter\u00e9ho nikdo nedok\u00e1\u017ee vycvi\u010dit, a tak ho pos\u00edlaj\u00ed k jin\u00fdm, aby ho vychovali za n\u011b. V\u017edycky to bolelo. Byla to neust\u00e1l\u00e1 bolest zabudovan\u00e1 v jeho mysli.  <\/div>\n
Kdy\u017e Tom vylezl ze sprchy, v\u0161iml si, \u017ee tam Bill nen\u00ed, pak si v\u0161iml dopisu na posteli a v\u0161iml si, \u017ee Bill hraje na sv\u00e9m balkon\u011b na \u010delo. Rychle si vzal do ruky dopis; a doufal, \u017ee neranil Billovy city.  <\/div>\n
Dobr\u00e9  r\u00e1no, podiv\u00edne. Rozhodl jsem se, \u017ee ti d\u00e1m r\u00e1no n\u011bjak\u00fd prostor. N\u011bjak jsem si myslel, \u017ee po v\u010derej\u0161\u00edm ve\u010deru bude\u0161 cht\u00edt b\u00fdt po r\u00e1nu s\u00e1m, tak\u017ee ti d\u00e1m n\u011bjak\u00fd prostor, aby se ti l\u00e9pe d\u00fdchalo. Douf\u00e1m, \u017ee se na m\u011b nezlob\u00ed\u0161. Kdy\u017e u\u017e mluv\u00edme o d\u00fdch\u00e1n\u00ed, v\u011bd\u011bls o tom, \u017ee kdy\u017e jsem byl mal\u00fd, tak jsem musel myslet na to, \u017ee mus\u00edm d\u00fdchat? Jo, m\u011bl jsem stroj a takov\u00e9 v\u011bci na span\u00ed, ha ha. \u0160\u00edlen\u00e9. Zrovna jsem si to cel\u00e9 p\u0159e\u010detl a v\u016fbec nev\u00edm, kam t\u00edm v\u0161\u00edm m\u00ed\u0159\u00edm\u2026 no nic, m\u016f\u017ee\u0161 mi zavolat, jestli bude\u0161 cht\u00edt,<\/em> Bill namaloval mal\u00fd mrkac\u00ed smajl\u00edk. Brzy si popov\u00edd\u00e1me!<\/em>  <\/div>\n
Tom se usm\u00e1l a c\u00edtil, jak mu za\u010d\u00edn\u00e1 ho\u0159et obli\u010dej. Dokonce i v dopise dok\u00e1zal b\u00fdt Bill takov\u00fd jako na \u017eivo. Byl r\u00e1d, \u017ee Bill pochopil situaci a ur\u010dit\u011b mu to mus\u00ed \u0159\u00edct. Vy\u0161el na balkon, kde vid\u011bl Billa s \u010delem op\u0159en\u00fdm o \u010delo, o\u010di zav\u0159en\u00e9, rty lehce od sebe. Vypadal trochu zpocen\u011b v rann\u00edm hork\u00e9m slunku a Tomovi se nervozitou obr\u00e1til \u017ealudek vzh\u016fru nohama.<\/div>\n
Bill vypadal, no, naprosto dokonale, slun\u00ed\u010dko kr\u00e1sn\u011b osv\u011btlovalo jeho oby\u010dejn\u011b  \u010dern\u00e9 rozcuchan\u00e9 vlasy, vypadaly d\u00edky n\u011bmu tak hladce, i kdy\u017e byly v rann\u00edm neu\u010desan\u00e9m stavu. H\u00fdbal prsty a rukou v perfektn\u00ed melodii, vyd\u00e1val ven neuv\u011b\u0159iteln\u011b temnou a n\u011bjak chaotickou melodii, kter\u00e1 nutila Toma p\u0159em\u00fd\u0161let, jestli se na n\u011bj Bill opravdu nezlob\u00ed. Zvedl malou plechovku, kter\u00e1 st\u00e1le le\u017eela na jeho balkonu, vyklepal z n\u00ed malou pavu\u010dinu, a zaje\u010del do n\u00ed.  <\/div>\n
„Halo, halo!“ zavolal a Bill pomalu zvedl pohled; se smutn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na jeho obvykle tak \u0161\u0165astn\u00e9m obli\u010deji.<\/div>\n
Bill se odsunul od sv\u00e9ho \u010dela a zvedl druh\u00fd konec telefonu milenc\u016f.<\/div>\n
„Ahoj,“ \u0159ekl smutn\u011b.<\/div>\n
„Co se d\u011bje? Jsi na\u0161tvan\u00fd, proto\u017ee jsi ode\u0161el, nebo se na m\u011b zlob\u00ed\u0161, proto\u017ee jsem vylezl z postele\u2026 V\u00e1\u017en\u011b se omlouv\u00e1m.“<\/div>\n
„Ne! Nedostals m\u016fj dopis? Nevad\u00ed mi to.“<\/div>\n
„J-Jo, \u010detl jsem ho\u2026 ale vypad\u00e1\u0161 tak\u2026 smutn\u011b\u2026“<\/div>\n
„Tomi\u2026“ za\u0161eptal Tom to plechovky a Tom to sotva usly\u0161el.<\/div>\n
„Co se d\u011bje?“ <\/div>\n
„Moje babi\u010dka m\u011b pos\u00edl\u00e1 pry\u010d\u2026 Nev\u00edm pro\u010d a nev\u00edm kam, ale\u2026 M\u011bl bych ti to \u0159\u00edct\u2026 M\u011bl jsem se o tom zm\u00ednit\u2026.“<\/div>\n
„Co m\u00e1\u0161 na mysli?“<\/div>\n
„Pos\u00edlaj\u00ed m\u011b mezi p\u0159\u00edbuzn\u00fdmi tak dlouho, \u017ee jsem u\u017e p\u0159estal po\u010d\u00edtat, kolikr\u00e1t se to stalo\u2026 M\u011bl jsem to o\u010dek\u00e1vat. Cel\u00e9 l\u00e9to si m\u011b pos\u00edlaj\u00ed, hledaj\u00ed n\u011bkoho, kdo m\u011b dok\u00e1\u017ee vyst\u00e1t\u2026 jedin\u00ed p\u0159\u00edbuzn\u00ed, u kter\u00fdch jsem je\u0161t\u011b nebyl, \u017eij\u00ed v Grovestonu\u2026.“<\/div>\n
„Grovestonu?!“<\/div>\n
„P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee m\u011b po\u0161lou tam\u2026“<\/div>\n
„Co? N-ne, nem\u016f\u017ee\u0161 m\u011b opustit\u2026“<\/div>\n
„Tomi? M\u00e1\u0161 telefon? Chci \u0159\u00edct, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1m, \u017ee ano, kdy\u017e tvoji rodi\u010de nejsou hlu\u0161\u00ed a tak, ale jestli ano, mohl bych ho pou\u017e\u00edt? Opravdu si o tomhle v\u0161em pot\u0159ebuji promluvit s moj\u00ed matkou.“<\/div>\n
„J-jo, jo jasn\u011b\u2026 p\u0159ij\u010f sem,“ \u0159ekl Tom a doufal, \u017ee to Bill ud\u011bl\u00e1.<\/div>\n
„Za chv\u00edli\u2026 Mus\u00edm po\u010dkat, dokud babi\u010dka neodejde od dve\u0159\u00ed\u2026“<\/div>\n
„Okay, no\u2026 Jsem tady cel\u00fd den\u2026“<\/div>\n
„P\u0159ijdu hned, jak to bude mo\u017en\u00e9.“<\/div>\n
„A Bille?“ <\/div>\n
„Ano?“<\/div>\n
„Ve sv\u00e9m dopise ses zm\u00ednil, \u017ee jsi jako d\u00edt\u011b spr\u00e1vn\u011b ned\u00fdchal nebo n\u011bco\u2026 pro\u010d to?“<\/div>\n
„\u0158eknu ti to pozd\u011bji\u2026 Te\u010f si p\u016fjdu trochu zabalit, jen pro jistotu.“<\/div>\n
„Oh, jo\u2026 dob\u0159e.“ <\/p>\n<\/div>\n
A Tom sledoval, jak Bill zmizel uvnit\u0159 domu.  <\/div>\n
autor: Cinematics<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
original<\/u><\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Cinematics Bill se chce sbl\u00ed\u017eit, Tom se chce sbl\u00ed\u017eit  V posteli se Tom rozhodl, \u017ee bude sp\u00e1t u zdi. Kdy\u017e bude u zdi, nebude moct jen tak vysko\u010dit z postele, ani\u017e by se nejd\u0159\u00edv zeptal; co\u017e nen\u00e1vid\u011bl. Samoz\u0159ejm\u011b, Bill ho varoval, \u017ee si<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[379],"tags":[],"class_list":["post-9449","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-effervescent"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9449","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9449"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9449\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9449"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9449"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9449"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}