{"id":946,"date":"2017-10-28T15:00:00","date_gmt":"2017-10-28T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=940"},"modified":"2017-10-28T15:00:00","modified_gmt":"2017-10-28T14:00:00","slug":"lost-faith","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2017\/10\/28\/lost-faith\/","title":{"rendered":"Lost Fight"},"content":{"rendered":"
autor: Vanity Blair<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Ub\u011bhlo u\u017e n\u011bkolik dlouh\u00fdch minut, co Tom zaparkoval auto na p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b k jejich domu. Motor byl vypnut\u00fd a on nep\u0159\u00edtomn\u011b hled\u011bl p\u0159ed sebe. V\u0161echna okna na t\u00e9to stran\u011b domu byla zhasnut\u00e1, ale Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill je\u0161t\u011b ne\u0161el sp\u00e1t. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e dlouho do noci pracoval ve studiu, na n\u011bj Bill \u010dekal. Ani by nespo\u010d\u00edtal, kolikr\u00e1t jej na\u0161el schoulen\u00e9ho v k\u0159esle nebo na pohovce \u010dekaj\u00edc\u00edho, a\u017e se Tom vr\u00e1t\u00ed a pop\u0159eje mu dobrou noc. Tvrdil, \u017ee bez toho se mu \u0161patn\u011b us\u00edn\u00e1, a nav\u00edc v\u00e1\u017en\u011b nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e us\u00ednal s\u00e1m.<\/div>\n
\n

Tom se pomalu odpoutal a chystal se nat\u00e1hnout pro sv\u016fj notebook na sedadle spolujezdce, ale jeho ruka se za\u010dala t\u0159\u00e1st. P\u0159it\u00e1hl ji zp\u011bt ke sv\u00e9mu t\u011blu a prot\u0159el si ob\u011b dlan\u011b o sebe. Nedok\u00e1zal zabr\u00e1nit tomu, aby se t\u0159es nerozeb\u011bhl do cel\u00e9ho t\u011bla. Zhluboka se nadechl a s trhan\u00fdm v\u00fddechem se p\u0159edklonil a op\u0159el se \u010delem o volant.<\/p><\/div>\n

Co to zatracen\u011b jenom ud\u011blal? Jak mohl b\u00fdt tak bezohledn\u00fd a nezodpov\u011bdn\u00fd? Copak te\u010f mohl jen tak nakr\u00e1\u010det dom\u016f, pol\u00edbit Billa na tv\u00e1\u0159 a sev\u0159\u00edt ho ve sv\u00e9 n\u00e1ru\u010di, jako to d\u011blal doposud?<\/div>\n
Byl si v\u011bdom toho, \u017ee Billovi nedok\u00e1\u017ee lh\u00e1t. Nikdy to nedok\u00e1zal. Zkusil to jen jednou, p\u0159ed mnoha lety, a Bill mu neuv\u011b\u0159il ani na jednu jedinou sekundu a tak moc Tomovi za ten pokus o le\u017e vynadal, \u017ee se o to Tom u\u017e v\u00edckr\u00e1t nesna\u017eil. V\u011bd\u011bl, \u017ee to nem\u00e1 cenu. Stejn\u011b tak v\u011bd\u011bl, \u017ee nem\u00e1 cenu p\u0159ed bratrem cokoliv skr\u00fdvat. A naprosto jist\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee a\u017e se Bill dozv\u00ed pravdu, v\u0161echno skon\u010d\u00ed. V\u0161echno, co pro n\u011bj bylo nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed na sv\u011bt\u011b, ztrat\u00ed kv\u016fli jednomu neuv\u00e1\u017een\u00e9mu rozhodnut\u00ed. Jak jen mohl? S\u00e1m nad sebou zakroutil hlavou a popot\u00e1hl. Musel se hodn\u011b p\u0159em\u00e1hat, aby se tu nerozbre\u010del. Copak v takov\u00e9m stavu mohl \u010delit Billovi?<\/div>\n
\n

Narovnal se a sna\u017eil se zklidnit zb\u011bsil\u00fd tlukot sv\u00e9ho srdce. Musel se tomu postavit. Ud\u011blal chybu a te\u010f bude muset n\u00e9st n\u00e1sledky. Znovu se zhluboka nadechl, nat\u00e1hl ruku a vzal si sv\u016fj notebook. Pen\u011b\u017eenku a telefon str\u010dil do kapsy sv\u00fdch kalhot. Vyt\u00e1hl kl\u00ed\u010dky ze zapalov\u00e1n\u00ed a vystoupil. Zvuk jeho bot na sk\u0159\u00edpaj\u00edc\u00edm \u0161t\u011brku mu dr\u00e1sal nervy. Jako by to byl ten nejhlasit\u011bj\u0161\u00ed zvuk ze v\u0161ech. Zamkl auto a do\u0161el ke vchodov\u00fdm dve\u0159\u00edm. Sv\u011btlo se rozsv\u00edtilo a on odemkl. Nesta\u010dil za sebou ani zav\u0159\u00edt a usly\u0161el, jak se k n\u011bmu \u0159\u00edt\u00ed psi, aby jej uv\u00edtali. Vyzul si boty, na botn\u00edk odlo\u017eil notebook i kl\u00ed\u010de a oba chlup\u00e1\u010de pohladil.<\/p><\/div>\n

U\u017e z chodby sly\u0161el hr\u00e1t televizi, a tak automaticky zam\u00ed\u0159il do velk\u00e9ho ob\u00fdvac\u00edho pokoje. Sv\u011btlo v m\u00edstnosti bylo tlumen\u00e9, na obrazovce b\u011b\u017eela repr\u00edza jak\u00e9si politick\u00e9 diskuze a Tomovi bylo jasn\u00e9, \u017ee si Bill p\u0159i \u010dek\u00e1n\u00ed na n\u011bj zd\u0159\u00edmnul.<\/div>\n
Ve\u0161el do pokoje a pod\u00edval se na Billa. Byl zkroucen\u00fd na ko\u017een\u00e9 dvouseda\u010dce, zabalen\u00fd do jedn\u00e9 ze star\u00fdch Tomov\u00fdch ob\u0159\u00edch mikin, kter\u00e9 mu zak\u00e1zal vyhodit. Hlava mu padala na stranu a nohy visely p\u0159es op\u011bradlo.<\/div>\n
\n

Tom se usm\u00e1l. Hned na to mu v\u0161ak \u00fasm\u011bv na tv\u00e1\u0159i vyst\u0159\u00eddalo bolestn\u00e9 zamra\u010den\u00ed, kdy\u017e si vzpomn\u011bl na to, co jej \u010dek\u00e1. Do\u0161el k mal\u00e9 pohovce, klekl si, aby na bratra l\u00e9pe vid\u011bl. Odhrnul mu zbloudil\u00fd pramen blon\u010fat\u00fdch vlas\u016f z \u010dela a h\u0159ejiv\u00fd pocit zalil jeho srdce, kdy\u017e si Bill povzdychl a nakr\u010dil nos.<\/p><\/div>\n

Ne. Nemohl to ud\u011blat hned. Pot\u0159eboval trochu \u010dasu. Pot\u0159eboval Billa dr\u017eet v n\u00e1ru\u010di a hl\u00eddat jeho klidn\u00fd sp\u00e1nek, pot\u0159eboval jej l\u00edbat tak vroucn\u011b, a\u017e se mu bude tajit dech. Naposledy. Pot\u0159eboval alespo\u0148 tuto noc, ne\u017e o to v\u0161echno vlastn\u00ed hloupost\u00ed p\u0159ijde.<\/div>\n
Silou v\u016fle potla\u010dil slzy, kter\u00e9 se mu draly do o\u010d\u00ed, a hrozily sklouznout po jeho unaven\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Naklonil se a sh\u00fdbl, aby sv\u00fdmi rty dos\u00e1hl na malou, ale zato velmi citlivou pihu pod Billov\u00fdm prav\u00fdm uchem. Vtiskl na to m\u00edsto pevn\u00fd polibek a sledoval, jak Bill se zachv\u011bn\u00edm otev\u0159el o\u010di.<\/div>\n
\n

„Tomi,“ pousm\u00e1l se ospale a dlouze z\u00edvl. „J\u00e1 nesp\u00edm, \u010dekal jsem na tebe.“<\/p><\/div>\n

Tom se usm\u00e1l a palcem jej pohladil po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuju sprchu,“ \u0159ekl pak a Bill najednou o\u017eil. Spokojen\u011b se zatetelil a posadil se. Chytl Toma za nab\u00edzenou ruku a nechal se j\u00edm v\u00e9st tmavou chodbou ke schodi\u0161ti do patra. Koupelna v p\u0159\u00edzem\u00ed byla skv\u011bl\u00e1, s velkou vanou, zrcadly a v\u0161\u00edm, co by si mohli p\u0159\u00e1t, ale koupelna v pat\u0159e nab\u00edzela nejen vanu, ale i prostorn\u00fd sprchov\u00fd kout a mo\u017enost vklouznout pohodln\u011b do jedn\u00e9 z velk\u00fdch postel\u00ed v jejich odd\u011blen\u00fdch lo\u017enic\u00edch, kter\u00e9 koupelna spojovala.<\/div>\n
Tom jej dovedl ke komod\u011b s ru\u010dn\u00edky, m\u00edrn\u011b kopl do dve\u0159\u00ed, \u010d\u00edm\u017e je zav\u0159el a zabr\u00e1nil tak Pumbovi, aby proklouzl za nimi. St\u00e1hl si mikinu i triko, po\u010dkal, a\u017e to sam\u00e9 ud\u011bl\u00e1 Bill, a v\u0161echno oble\u010den\u00ed hodil do ko\u0161e na \u0161pinav\u00e9 pr\u00e1dlo, kter\u00fd st\u00e1l v jednom rohu m\u00edstnosti. Bill si stahoval voln\u00e9 kalhoty i se spodn\u00edm pr\u00e1dlem a v\u011bnoval Tomovi pobaven\u00fd \u00fa\u0161klebek, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee jej t\u00e9m\u011b\u0159 zbo\u017en\u011b pozoruje.<\/div>\n
<\/div>\n
\n
„L\u00edb\u00ed se ti, co vid\u00ed\u0161?“ pozlobil jej a odkopl oble\u010den\u00ed stranou.<\/div>\n
„Moc,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom a rychle sklopil pohled dol\u016f ke sv\u00fdm kalhot\u00e1m. Jednak aby si je tak\u00e9 sundal a jednak proto, aby Bill nevid\u011bl, jak se mu o\u010di op\u011bt pln\u00ed slzami. Nechal Billa, aby vlezl do sprchy a nastavil vodu na p\u0159\u00edjemnou teplotu, zat\u00edmco s\u00e1m ze zem\u011b sesb\u00edral v\u0161echno oble\u010den\u00ed a ulo\u017eil je do ko\u0161e. Z komody vyndal dv\u011b \u010dist\u00e9 sn\u011bhov\u011b b\u00edl\u00e9 osu\u0161ky a p\u0159ipravil je na stoli\u010dku vedle sprchy. Sv\u00e1zal si vlasy do vysok\u00e9ho drdolu a kone\u010dn\u011b ve\u0161el za Billem pod proud tekouc\u00ed vody. Zezadu jej objal kolem \u00fazk\u00e9ho pasu, p\u0159itiskl se k n\u011bmu a polo\u017eil si bradu na jeho rameno.<\/div>\n
Bill se o n\u011bj d\u016fv\u011b\u0159iv\u011b op\u0159el a usm\u00e1l se.<\/div>\n
„Dokon\u010dil jsi v\u0161echno, co jsi pot\u0159eboval?“ zeptal se se zaklon\u011bnou hlavou.<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvl a pol\u00edbil Billa na rameno. „Jo, v\u0161e je p\u0159ipraven\u00e9 na tv\u016fj vp\u00e1d do studia,“ ujistil jej.<\/div>\n
„Byl jsi tam dnes opravdu dlouho. Jsem si jist\u00fd, \u017ee to bude st\u00e1t za to.“<\/div>\n
Toma p\u00edchlo u srdce. Zas a znovu poci\u0165oval, jak jej v o\u010d\u00edch p\u00e1l\u00ed slzy. Zav\u0159el o\u010di a zabo\u0159il nos do ohb\u00ed Billova krku. Sev\u0159el pa\u017ee kolem Billa pevn\u011bji a sna\u017eil se polknout nar\u016fstaj\u00edc\u00ed knedl\u00edk usazen\u00fd v jeho krku.<\/div>\n
\n

„Co je s tebou?“ zeptal se Bill starostliv\u011b. Vymotal se z bratrova sev\u0159en\u00ed a oto\u010dil se, aby na n\u011bj l\u00e9pe vid\u011bl. Vzal Tom\u016fv obli\u010dej do dlan\u00ed a zvedl jej, aby se mu mohl pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. „Tome,“ za\u0161eptal a vyd\u011bsil se nad zoufal\u00fdm v\u00fdrazem, kter\u00fd k\u0159ivil Tomovu jinak p\u011bknou tv\u00e1\u0159. Palci jej hladil po l\u00ed\u010dk\u00e1ch a jeho vlastn\u00ed mysl zaplavovaly obavy. „Co se stalo?“ vydechl.<\/p><\/div>\n

Tom se zamra\u010dil a n\u011bkolikr\u00e1t zavrt\u011bl hlavou. Chytl Billovy dlan\u011b do sv\u00fdch, st\u00e1hl si je ke sv\u00fdm \u00fast\u016fm a na ob\u011b sou\u010dasn\u011b p\u0159itiskl sv\u00e9 rty. Zav\u0159el o\u010di a jen tak st\u00e1l.<\/div>\n
\n

Nemohl.<\/p><\/div>\n

\n

Nebyl p\u0159ipraven\u00fd.<\/p><\/div>\n

\n

Necht\u011bl tomu \u010delit.<\/p><\/div>\n

\n

„Tome, d\u011bs\u00ed\u0161 m\u011b,“ \u0159ekl Bill p\u0159i\u0161krcen\u00fdm hlasem. Vykulen\u00fdma o\u010dima z\u00edral na sv\u00e9 dvoj\u010de a v hlav\u011b m\u011bl zmatek. Co tak hrozn\u00e9ho se mohlo st\u00e1t, aby byl Tom v takov\u00e9m stavu?<\/p><\/div>\n

Tom jej objal. „Promi\u0148,“ za\u0161eptal do jeho ucha. Nev\u011bd\u011bl, jak d\u00e1l. Co by m\u011bl ud\u011blat nebo \u0159\u00edct?<\/div>\n
„Co se stalo?“ nal\u00e9hal znovu Bill.<\/div>\n
„J\u00e1…“ za\u010dal Tom, pol\u00edbil Billa na krk a odt\u00e1hl se od n\u011bj. Poodstoupil a op\u0159el se z\u00e1dy o st\u011bnu sprchov\u00e9ho koutu. „N\u011bco jsem ud\u011blal\u2026“ \u0159ekl a d\u00edval se na zem.<\/div>\n
„Co jsi ud\u011blal?“ zeptal se Bill, kdy\u017e se bratr odml\u010del. Ale ten jen zavrt\u011bl hlavou a schoval sv\u016fj obli\u010dej do dlan\u00ed. „Zatracen\u011b, mus\u00ed\u0161 mi to \u0159\u00edct,“ na\u0159\u00eddil Bill. Za\u010d\u00ednal se zlobit, nikdy p\u0159ed sebou nem\u011bli tajemstv\u00ed, tak co m\u011blo tohle znamenat?<\/div>\n
„To nejde,“ \u0159ekl Tom tak ti\u0161e, \u017ee jej Bill p\u0159es tekouc\u00ed vodu sotva sly\u0161el.<\/div>\n
„Pro\u010d?“ rozhodil ruce Bill. Tom zvedl hlavu a pod\u00edval se na sv\u00e9 dvoj\u010de. N\u011bkolikr\u00e1t napr\u00e1zdno otev\u0159el \u00fasta, ale \u017e\u00e1dn\u00e1 slova z nich nevy\u0161la. Ne\u0161\u0165astn\u011b si povzdechl a pod Billov\u00fdm intenzivn\u00edm zkoumav\u00fdm pohledem se neovl\u00e1dl a naplno se rozplakal.<\/div>\n
\n

„Proboha, Tome!“ vyd\u011bsil se Bill. P\u0159e\u0161el k n\u011bmu, sv\u00fdma dlouh\u00fdma rukama jej objal a p\u0159itiskl se k n\u011bmu. Tom se v jeho n\u00e1ru\u010di chv\u011bl jako nikdy p\u0159edt\u00edm. Jeho t\u011blem pulzovaly vlny naprost\u00e9 hr\u016fzy z nevyhnuteln\u00e9ho. „\u0160\u0161\u0161…“ ti\u0161il jej Bill. Rukama sklouzl na jeho z\u00e1da a v kruz\u00edch jej hladil ve snaze uklidnit ho. „To nic. Necht\u011bl jsem na tebe tla\u010dit,“ mluvil d\u00e1l Bill. „V\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku. Poj\u010f,“ \u0159ekl a nasm\u011broval Toma ven ze sprchov\u00e9ho koutu. Vypnul vodu, podal sob\u011b i Tomovi hu\u0148atou osu\u0161ku a zabalil se do n\u00ed. Tom si ot\u0159el uslzen\u00fd obli\u010dej, omotal si osu\u0161ku kolem pasu a nechal se Billem v\u00e9st do jeho postele. Bill se rychle osu\u0161il a nah\u00fd vklouzl pod p\u0159ikr\u00fdvku, nech\u00e1vaje dostatek m\u00edsta vedle sebe pro Toma.<\/p><\/div>\n

Tom jej napodobil, vlezl do postele a nechal se vt\u00e1hnout do hork\u00e9 n\u00e1ru\u010de sv\u00e9ho dvoj\u010dete. C\u00edtil se provinile. Hlavu zabo\u0159il pod Billovu bradu a sna\u017eil se zabr\u00e1nit dal\u0161\u00edm slz\u00e1m.<\/div>\n
Ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b.<\/div>\n
\n

„Poslouchej, Tomi,“ za\u0161eptal Bill, jak naklonil hlavu na stranu, aby p\u0159im\u011bl Toma pod\u00edvat se na n\u011bj. „V\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku, nic hrozn\u00e9ho se ned\u011bje. A\u0165 si mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsi ud\u011blal cokoliv, m\u016f\u017ee to po\u010dkat. Nemus\u00ed\u0161 mi te\u010f nic \u0159\u00edkat. Prost\u011b zav\u0159i o\u010di. P\u016fjdeme sp\u00e1t. A r\u00e1no bude v\u0161echno dobr\u00e9. V\u00ed\u0161, \u017ee tu pro tebe jsem a v\u017edycky budu.“<\/p><\/div>\n

„V\u017edycky?“ zopakoval Tom a visel bratrovi na rtech. Chytal se ka\u017ed\u00e9ho slov\u00ed\u010dka, ka\u017ed\u00e9ho n\u00e1znaku. Cht\u011bl se n\u011bjak ujistit, \u017ee a\u017e Billovi pov\u00ed pravdu, tak jej nezavrhne. V\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e ho k sob\u011b nikdy nepust\u00ed tak jako doposud, ale doufal, \u017ee jej neode\u017eene jako bratra, rodinu.<\/div>\n
„V\u017edycky,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill. „P\u0159\u00edsah\u00e1m,“ za\u0161eptal a pomalu si s Tomem lehal. Nechal ho, a\u0165 se jej dr\u017e\u00ed kolem pasu, a hlavou mu spo\u010d\u00edval na hrudi. V koutku sv\u00e9 mysli si trochu u\u017e\u00edval, \u017ee se o Toma m\u016f\u017ee takhle starat a konej\u0161it ho. Nest\u00e1valo se \u010dasto, \u017ee by Tom podl\u00e9hal sv\u00fdm emoc\u00edm. V\u011bt\u0161inu \u010dasu byl sice \u0161pr\u00fdma\u0159 a \u010dasto velmi sarkastick\u00fd – hlavn\u011b, kdy\u017e se bavil s Georgem, ale navenek p\u016fsobil na spoustu lid\u00ed rezervovan\u011b. Jen Bill znal pravdu. Znal v\u0161echny Tomovy tv\u00e1\u0159e. A v\u0161echny je miloval. Mo\u017en\u00e1 proto jej tr\u00e1pilo, \u017ee si tuhle v\u00fdm\u011bnu rol\u00ed u\u017e\u00edv\u00e1. Nahlas by to ale nikdy nep\u0159iznal, ani to, \u017ee si to u\u017e\u00edv\u00e1, ani to, \u017ee jej to tr\u00e1p\u00ed.<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm ti,“ \u0159ekl Tom a vtiskl polibek na bratrovu hru\u010f. Bill se usm\u00e1l a d\u00e1l hladil Toma po z\u00e1dech. P\u0159ilo\u017eil rty na jeho \u010delo a s\u00e1m zav\u0159el o\u010di. A\u0165 u\u017e se stalo cokoliv, mohlo to po\u010dkat do r\u00e1na.<\/div>\n
<\/p>\n

* * * * *<\/strong><\/div>\n

<\/p>\n

Bill zb\u011bsile p\u0159ech\u00e1zel po m\u00edstnosti, a kdyby to bylo by\u0165 jen trochu mo\u017en\u00e9, \u0161la by mu roz\u010dilen\u00edm p\u00e1ra z nosu. Tv\u00e1\u0159il se jako b\u016fh pomsty, rty pevn\u011b sev\u0159en\u00e9, aby snad ne\u0159ekl n\u011bco, \u010deho by pozd\u011bji mohl litovat. M\u011blo to ale v\u00fdznam? Mohl by to snad je\u0161t\u011b v\u00edce zhor\u0161it? \u010celo se mu krabatilo, jak usilovn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel, co by m\u011bl nebo nem\u011bl \u0159\u00edct. O\u010dima sledoval podlahu pod sebou a jen tak tak se ovl\u00e1dl, aby se nepod\u00edval do jedin\u00e9ho k\u0159esla v m\u00edstnosti, ve kter\u00e9m sed\u011bl Tom.<\/em><\/div>\n

<\/p>\n

„Bille,“ \u0159ekl ti\u0161e. „Vysv\u011btl\u00edm ti to,“ pokusil se \u0159\u00edct. Ale po tom osudn\u00e9m p\u0159izn\u00e1n\u00ed to bylo jen p\u0159il\u00e9v\u00e1n\u00ed oleje do ohn\u011b. A Bill, zd\u00e1lo se, toho m\u011bl akor\u00e1t tak dost.<\/em><\/div>\n

„Vysv\u011btl\u00ed\u0161?“ zastavil se uprost\u0159ed kroku a jednoslovnou v\u011btu procedil mezi zuby. „Jak u v\u0161ech svat\u00fdch chce\u0161 n\u011bco takov\u00e9ho vysv\u011btlit?“ pomalu ztr\u00e1cel kontrolu nad sv\u00fdm hlasem. „Co bys asi tak mohl \u0159\u00edct, abych byl schopn\u00fd to pochopit, nebo sp\u00ed\u0161 abych v\u016fbec za\u010dal uva\u017eovat o tom, \u017ee se pokus\u00edm to pochopit?!“<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

Tom jej ne\u0161\u0165astn\u011b pozoroval. Nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct. Netu\u0161il, jak m\u00e1 tohle vysv\u011btlit. Sklonil hlavu ke sv\u00fdm spojen\u00fdm dlan\u00edm v kl\u00edn\u011b a bezd\u011b\u010dn\u011b pokr\u010dil rameny. Sna\u017eil se, co to \u0161lo, ale dal\u0161\u00ed slzy si na\u0161ly cestu z jeho o\u010d\u00ed a skut\u00e1lely se po jeho strhan\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Popot\u00e1hl.<\/em><\/div>\n

„Oh, ne! Nehraj mi tu chud\u00e1\u010dka. Ani nemysli na to, \u017ee tu bude\u0161 sed\u011bt jak hrom\u00e1dka ne\u0161t\u011bst\u00ed a j\u00e1, naivn\u00ed romantik, ti sko\u010d\u00edm kolem krku a budu t\u011b ut\u011b\u0161ovat. To ty jsi tohle zp\u016fsobil, tak to koukej napravit!“<\/em><\/div>\n
Tom se v\u0161ak ze sv\u00e9 pozice ani nehnul.<\/em><\/div>\n
„Co sis v\u016fbec myslel? Nebo sp\u00ed\u0161, myslel jsi v\u016fbec? Jak sis to p\u0159edstavoval? \u017de se mi tu slo\u017e\u00ed\u0161, j\u00e1 t\u011b budu ut\u011b\u0161ovat a a\u017e se dozv\u00edm pravdu, tak ti to odpust\u00edm, proto\u017ee mi t\u011b snad bude l\u00edto? \u017de na to prost\u011b zapomeneme a bude v\u0161echno jako d\u0159\u00edv, jako by se to nestalo? Jak ti m\u00e1m je\u0161t\u011b n\u011bkdy v budoucnu v\u011b\u0159it? Nem\u016f\u017ee\u0161 ode m\u011b p\u0159ece o\u010dek\u00e1vat, \u017ee t\u011b k sob\u011b zase pust\u00edm. Jak bych mohl? Jedin\u00e9, co mi te\u010f b\u011bh\u00e1 hlavou, je zp\u016fsob, jak\u00fdm se od tebe dostat, co nejd\u00e1l to p\u016fjde.“ zasy\u010del Bill.<\/em><\/div>\n
Tom zvedl pohled, nedok\u00e1zal zahnat vypla\u0161en\u00fd v\u00fdraz ve sv\u00fdch o\u010d\u00edch a…<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

* * * * *<\/strong><\/div>\n

\n

… s trhnut\u00edm se probudil.<\/p><\/div>\n

\n

Venku byla je\u0161t\u011b tma. Bled\u00e9 sv\u011btlo pouli\u010dn\u00ed lampy osv\u011btlovalo Billovu klidnou, sp\u00e1nkem uvoln\u011bnou tv\u00e1\u0159. Cel\u00fdm t\u011blem byl nato\u010den\u00fd k Tomovi a jednu ruku m\u011bl st\u00e1le p\u0159ehozenou kolem jeho pasu, jak se v noci Tom oto\u010dil z boku na z\u00e1da. Tomovi se po chvilce poda\u0159ilo chytit ztracen\u00fd dech a uklidnit sv\u00e9 siln\u011b bu\u0161\u00edc\u00ed srdce. M\u011bl strach. S bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edm se v\u00fdchodem slunce se b\u00e1l \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc.<\/p><\/div>\n

Jak jen nejopatrn\u011bji dok\u00e1zal, nato\u010dil se v posteli op\u011bt na bok, \u010delem ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti. Ve sp\u00e1nku se Bill instinktivn\u011b schoulil v\u00edce dol\u016f, tak\u017ee te\u010f m\u011bl Tom jeho \u010delo na \u00farovni sv\u00fdch rt\u016f. Vtiskl na hladkou poko\u017eku jemn\u00fd polibek a zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
<\/p>\n

* * * * *<\/strong><\/div>\n

\n

Kdy\u017e je znovu otev\u0159el, slunce u\u017e sv\u00edtilo. Zhluboka se nadechl a zmo\u017een\u011b vydechl. Sklonil pohled ke sv\u00e9mu mal\u00e9mu bratovi a k jeho nelib\u00e9mu p\u0159ekvapen\u00ed mu Bill pohled opl\u00e1cel. Ospale zamrkal a v\u011bnoval mu l\u00edn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p><\/div>\n

„Dobr\u00e9 r\u00e1no,“ za\u0161eptal.<\/div>\n
A v tu chv\u00edli Tom poznal, \u017ee nastal ten prav\u00fd \u010das. \u010cas na konec v\u0161eho. Slzy se mu nahrnuly do o\u010d\u00ed, kdy\u017e se nadechoval. A pak to p\u0159i\u0161lo…<\/div>\n
\n

„Podvedl jsem t\u011b.“<\/p><\/div>\n

\n

autor: Vanity Blair \ud83d\ude09<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Vanity Blair Ub\u011bhlo u\u017e n\u011bkolik dlouh\u00fdch minut, co Tom zaparkoval auto na p\u0159\u00edjezdov\u00e9 cest\u011b k jejich domu. Motor byl vypnut\u00fd a on nep\u0159\u00edtomn\u011b hled\u011bl p\u0159ed sebe. V\u0161echna okna na t\u00e9to stran\u011b domu byla zhasnut\u00e1, ale Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee Bill je\u0161t\u011b ne\u0161el<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-946","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/946","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=946"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/946\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=946"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=946"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=946"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}