{"id":9475,"date":"2011-01-31T18:30:00","date_gmt":"2011-01-31T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9451"},"modified":"2011-01-31T18:30:00","modified_gmt":"2011-01-31T17:30:00","slug":"lutte-pour-l-amour-49","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/31\/lutte-pour-l-amour-49\/","title":{"rendered":"Lutte pour l’amour 49."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"355\"<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee se zn\u00e1te, Tomi.“ <\/div>\n
 „To ti \u0159ekla ona, \u017ee jo?“ Vyp\u00e1l\u00ed na m\u011b po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch hrobov\u00e9ho ticha, kter\u00e9 bylo naru\u0161ov\u00e1no jen zvukem, kter\u00fd vyd\u00e1valy jeho nehty \u0161kr\u00e1baj\u00edc\u00ed l\u00e1tku d\u017e\u00edn\u016f, kter\u00e9 m\u00e1 na sob\u011b. „Co ti napov\u00eddala, hm?“<\/div>\n
 „Ur\u010dit\u011b to, co bys mi \u0159ekl i ty. Dozv\u011bd\u011bl jsem se dost z\u00e1sadn\u00ed v\u011bci.“ Z\u00e1m\u011brn\u011b se p\u0159estanu usm\u00edvat a zatv\u00e1\u0159\u00edm se v\u00e1\u017en\u011b. Mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b kv\u016fli ne\u010ditelnosti m\u00e9ho obli\u010deje, nar\u016fst\u00e1 Tomova nervozita. N\u011bkolikr\u00e1t se nadechne, napr\u00e1zdno otev\u0159e pusu a zase ji zav\u0159e. Chov\u00e1 se\u2026 prost\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u011b.<\/div>\n
„Lhala ti, Bille.“ Prohl\u00e1s\u00ed nakonec a pl\u00e1cne se do stehen.<\/div>\n
„Lhala?“ Ot\u00e1\u017eu se. „A ty mi k tomu nic ne\u0159ekne\u0161?“ Mo\u017en\u00e1 zn\u00edm a\u017e moc p\u0159\u00edsn\u011b, ale fakt, \u017ee na\u0159kl Wee z toho, \u017ee lhala, m\u011b znovu na\u0161tval. Kdy\u017e si p\u0159edstav\u00edm, \u017ee by nic z toho, co \u0159ekla, nebyla pravda\u2026 „Pro\u010d jste ze m\u011b d\u011blali blbce? V\u00ed\u0161, jak mi je? Pitom\u00fd Bill n\u00e1m v\u011b\u0159\u00ed, kr\u00e1sn\u011b jsme ho p\u0159evezli.“ Napodob\u00edm to, jak se mohli bavit na m\u016fj \u00fa\u010det, a probodnu ho o\u010dima. Zlob\u00edm se na n\u011bj. Violett sice \u0159ekla, \u017ee to byla jej\u00ed chyba, ale i tak na n\u011bj m\u00e1m vztek.<\/div>\n
„Tak to nebylo. Nesm\u00e1li jsme se ti.“ Zavrt\u00ed hlavou. „Nech si to vysv\u011btlit.“<\/div>\n
„Poslouch\u00e1m.“<\/p>\n<\/div>\n
„Hele, kdy\u017e jsem tenkr\u00e1t ode\u0161el, tak jsem dostal strach, \u017ee si n\u011bco ud\u011bl\u00e1\u0161. Obzvl\u00e1\u0161\u0165 po tom telefon\u00e1tu, Violett se nab\u00eddla, \u017ee na tebe dohl\u00e9dne. Byla moje dobr\u00e1 k\u00e1mo\u0161ka, v\u011b\u0159il jsem j\u00ed a p\u0159i\u0161lo mi to jako super n\u00e1pad. Dohodli jsme se, \u017ee ti ne\u0159ekneme, \u017ee se zn\u00e1me\u2026“<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Dohodli jste se?“ Sko\u010d\u00edm mu do \u0159e\u010di. \u0158ekl p\u00e1r v\u011bt a u\u017e se ty jejich verze za\u010d\u00ednaj\u00ed rozch\u00e1zet. Wee o dohod\u011b nemluvila, \u0159ekla, \u017ee jej p\u0159emluvila. Ale mo\u017en\u00e1 myslela to sam\u00e9, akor\u00e1t to ka\u017ed\u00fd jinak pojmenoval. „Pokra\u010duj.“<\/div>\n
„Jasn\u00e9. Myslel by sis, \u017ee jsem ji tam nasadil schv\u00e1ln\u011b a nev\u011b\u0159il bys j\u00ed. V\u0161echno by pak bylo k ni\u010demu.“ N\u00e1sleduj\u00edc\u00edmi v\u011btami potvrd\u00ed to, co \u0159\u00edkala i jeho kamar\u00e1dka, co\u017e mi dod\u00e1 na klidu. Tak\u017ee Wee \u0159\u00edkala pravdu a Tom ji obvinil ze l\u017ei mo\u017en\u00e1 jen kv\u016fli tomu, proto\u017ee se poh\u00e1dali.<\/p>\n<\/div>\n
 „Pro\u010d se se mnou m\u011bla sezn\u00e1mit? M\u011bla m\u011b jen hl\u00eddat?“ Tohle by m\u011b zaj\u00edmalo. Violett jsem se nestihl zeptat, pro\u010d za mnou \u0161la a tr\u00e1vila se mnou \u010das, tak\u017ee se budu muset informovat u bratra. Tom okam\u017eik ml\u010d\u00ed. Vypad\u00e1, \u017ee se mu do odpov\u011bdi dvakr\u00e1t nechce, nakonec si ale povzdechne a zavrt\u00ed hlavou. Odpov\u011b\u010f zn\u00ed tedy ‚ne‘. „Tak pro\u010d je\u0161t\u011b?“<\/div>\n
„Aby ti pomohla\u2026“<\/div>\n
„Pomohla s \u010d\u00edm?“ Nal\u00e9h\u00e1m na n\u011bj a nyn\u00ed jsem to j\u00e1, kdo si povzdechne.<\/div>\n
„To je te\u010f u\u017e jedno, proto\u017ee to neplat\u00ed.“ M\u00e1vne nad t\u00edm rukou a zazub\u00ed se. D\u011bl\u00e1 si srandu? Nakousnul to! Chci v\u011bd\u011bt, pro\u010d ji se mnou sezn\u00e1mil a s \u010d\u00edm mi m\u011bla pomoct. N\u011bjak m\u011b nic nenapad\u00e1.<\/div>\n
„To tedy nen\u00ed, chci v\u011bd\u011bt, s \u010d\u00edm mi m\u011bla Wee pom\u00e1hat, a ty mi to \u0159ekne\u0161.“<\/div>\n
„Billi, to je fuk. P\u0159edt\u00edm bylo v\u0161echno naprosto jinak, te\u010f\u2026“<\/div>\n
„S \u010d\u00edm?!“ Do\u017eaduji se odpov\u011bdi a odstr\u010d\u00edm jeho ruku, kterou se chyst\u00e1 polo\u017eit na moje koleno. Nezakec\u00e1 to. Chci v\u011bd\u011bt celou pravdu, ne jen n\u011bjakou polopravdu.  <\/div>\n
„Okay. Zapomenout.“<\/div>\n
„Zapomenout na co? Bo\u017ee, Tome, nem\u016f\u017ee\u0161 jednou n\u011bco \u0159\u00edct, ani\u017e bych se t\u011b vz\u00e1p\u011bt\u00ed musel dopro\u0161ovat, abys to objasnil?“<\/div>\n
„Na m\u011b.“ Hlesne. Sotva ho bylo sly\u0161et, ale k m\u00fdm u\u0161\u00edm to dolehlo.<\/div>\n
„Na tebe? Pro\u010d bych m\u011bl na tebe zapom\u00ednat?“ Tohle fakt nech\u00e1pu. Z jak\u00e9ho d\u016fvodu Tom mohl cht\u00edt, abych na n\u011bj zapomn\u011bl? V\u017edy\u0165 to p\u0159ece ned\u00e1v\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd smysl! Ty jeho \u00fat\u011bky bych mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b ch\u00e1pal, ale to, co mi tu \u0159\u00edk\u00e1, nech\u00e1pu v\u016fbec.<\/div>\n
„Bille, pochop, bylo to pro m\u011b\u2026“<\/div>\n
„Slo\u017eit\u00e9. A pro m\u011b snad ne? Ode\u0161el jsi, ani\u017e bys mi \u0159ekl pro\u010d. A te\u010f mi tu za\u010dne\u0161 tvrdit, \u017ee jsi cht\u011bl, abych na tebe zapomn\u011bl. P\u0159est\u00e1v\u00e1m rozum\u011bt naprosto v\u0161emu, nic z toho ned\u00e1v\u00e1 smysl. Nic!“<\/div>\n
 „Jak by bylo tob\u011b, kdybys zjistil to, co tehdy j\u00e1?! \u017de tv\u016fj bratr\u2026“ Vyp\u00e1l\u00ed na m\u011b bez rozmyslu, v p\u016flce dal\u0161\u00ed v\u011bty sklapne a vyt\u0159e\u0161t\u00ed o\u010di, kdy\u017e zaregistruje m\u016fj v\u00fdraz.<\/div>\n
„\u017de tv\u016fj bratr?“ Zopakuji jeho posledn\u00ed slova a \u010dek\u00e1m na vysv\u011btlen\u00ed.<\/div>\n
„Pus\u0165 to z hlavy.“<\/div>\n
„\u017de tv\u016fj bratr?“  \u0158eknu znovu o pozn\u00e1n\u00ed nal\u00e9hav\u011bji a up\u0159en\u011b sleduji jeho tv\u00e1\u0159. Je mi jasn\u00e9, \u017ee to, co \u0159ekl, \u0159\u00edct necht\u011bl a vyk\u0159ikl to jen v afektu. Kdyby byl klidn\u00fd, nikdy bych to od n\u011bj nesly\u0161el. Z hlavy to nepust\u00edm. Kdy\u017e to nakousnul, tak to hezky i do\u0159ekne.<\/div>\n
„Nic, nech to b\u00fdt, pros\u00edm!“ Zvedne ke mn\u011b o\u010di a prosebn\u011b se zahled\u00ed do m\u00fdch.<\/p>\n<\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Naposledy. Co tv\u016fj bratr?“ Bill na m\u011b nep\u0159est\u00e1v\u00e1 tla\u010dit, chce to v\u011bd\u011bt a nenech\u00e1 m\u011b, dokud mu to ne\u0159eknu. Na to ho zn\u00e1m a\u017e moc dob\u0159e. Je schopn\u00fd do m\u011b hu\u010det hodiny, dokud nepovol\u00edm. Zatracen\u011b!<\/div>\n
„\u017de m\u011b miluje.“ Za\u0161ept\u00e1m, ale dost hlasit\u011b na to, aby m\u011b sly\u0161el. Otev\u0159e pusu, aby se k tomu vyj\u00e1d\u0159il, ale nenech\u00e1m ho to \u0159\u00edct. Nechci, aby si ud\u011blal \u0161patn\u00fd z\u00e1v\u011br. V\u016fbec nev\u00ed, jak to bylo. „Ch\u00e1pej, kdy\u017e jsem vid\u011bl ty kresby\u2026“<\/div>\n
„Jak\u00e9 kresby? Moje kresby?“<\/div>\n
„Bille, tebe by to taky vyd\u011bsilo. P\u0159i\u0161lo mi to zvr\u00e1cen\u00e9 a nech\u00e1pal jsem, jak t\u011b m\u016f\u017ee vzru\u0161ovat p\u0159edstava sexu se mnou.“<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Utekl jsem, proto\u017ee jsem se b\u00e1l, \u017ee n\u00e1s to zni\u010d\u00ed. Jen\u017ee pak jsem dostal strach, \u017ee si n\u011bco ud\u011bl\u00e1\u0161, proto za tebou \u0161la Violett. Byla z\u00e1rukou toho, \u017ee se ti nic nestane a \u017ee budu v\u011bd\u011bt, co d\u011bl\u00e1\u0161. Ale pak se objevil ten kluk a j\u00e1 se za\u010dal b\u00e1t znovu.“ Kleknu si p\u0159ed n\u011bj a zvednu k n\u011bmu pohled. T\u0159e\u0161t\u00ed na m\u011b o\u010di a vypad\u00e1, \u017ee v\u016fbec nech\u00e1pe, co se mu tu sna\u017e\u00edm sd\u011blit.<\/div>\n
„B\u00e1t \u010deho?“ Zeptaj\u00ed se \u0161eptem jeho rty, kdy\u017e del\u0161\u00ed dobu ml\u010d\u00edm a nepokra\u010duji v tom, co jsem za\u010dal.<\/div>\n
„\u017de to bude jako s Paulem, \u017ee mi t\u011b taky vezme, \u017ee se ti n\u011bco stane, kdy\u017e tomu nezabr\u00e1n\u00edm. M\u011bl jsem jen jedinou mo\u017enost, jak t\u011b k sob\u011b p\u0159ipoutat.“<\/p>\n<\/div>\n
„Ticho!“ Vyk\u0159ikne Bill a zacpe si u\u0161i. „U\u017e nic nechci sly\u0161et, u\u017e nic!“ <\/div>\n
„Billi, po\u010dkej, nech m\u011b domluvit.“ Uchop\u00edm jej za z\u00e1p\u011bst\u00ed a sund\u00e1m mu ruce z u\u0161\u00ed. Uchop\u00edm jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed a p\u0159inut\u00edm jej se na m\u011b d\u00edvat, v o\u010d\u00edch se mu lesknou slzy, z nich\u017e jedna proklouzne ven a vpije se do k\u016f\u017ee na m\u00e9 ruce. „Zamiloval jsem se do tebe. Miluju t\u011b, ch\u00e1pe\u0161? Je to opravdov\u00e9.“ M\u00edsto slov m\u011b od sebe prudce odstr\u010d\u00ed.<\/div>\n
„A to ti jako m\u00e1m v\u011b\u0159it? Po tom, co jsi mi tu \u0159ekl? M\u00e1m v\u011b\u0159it tomu, \u017ee se stal z\u00e1zrak a \u017ee se ti nehnus\u00edm, ba naopak m\u011b miluje\u0161?“<\/div>\n
„Ale to je pravda.“ Nam\u00edtnu, kdy\u017e se zved\u00e1m ze zem\u011b. Ch\u00e1pu, \u017ee to zn\u00ed naprosto absurdn\u011b, ale jsou chv\u00edle, kdy je skute\u010dnost takov\u00e1. „S\u00e1m nev\u00edm, kdy se to stalo, ale Bille, jsi prvn\u00ed, koho miluju.“ Ano, je tomu tak. V\u0161echno, co jsem pro\u017e\u00edval p\u0159edt\u00edm, bylo jen poblouzn\u011bn\u00ed. S n\u00edm je to jin\u00e9.<\/div>\n
„Pravda\u2026 V\u017edy\u0165 ty u\u017e ani s\u00e1m nev\u00ed\u0161, kdy mluv\u00ed\u0161 pravdu a kdy l\u017ee\u0161!“ Osop\u00ed se na m\u011b.<\/div>\n
„Lhal jsem ti, ale te\u010f ti ne\u0159\u00edk\u00e1m nic jin\u00e9ho ne\u017e \u010distou pravdu!“ Tisknu jeho ruce ve sv\u00fdch, up\u00edr\u00e1m na n\u011bj o\u010di a pros\u00edm jej, aby u\u017e kone\u010dn\u011b n\u011bco \u0159ekl.<\/p>\n<\/div>\n
„Chci dom\u016f.“ Ozve se po chv\u00edli jeho hlas. Zn\u00ed naprosto zlomen\u011b, ztr\u00e1pen\u011b.<\/div>\n
„Bille, l\u00e1sko, to p\u0159ece\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1 chci dom\u016f, Tome. Hned te\u010f.“ Zopakuje d\u016frazn\u011bji, p\u0159i\u010dem\u017e na posledn\u00ed dv\u011b slova je kladen d\u016fraz nejv\u011bt\u0161\u00ed. „Nechci tu b\u00fdt ani minutu.“  <\/div>\n
***<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Tak \u0159ekne\u0161 mi alespo\u0148 ty, co se stalo? Bill m\u011b div nevyhodil z pokoje, kdy\u017e jsem se ho zeptala.“ M\u00e1ma usedne na prot\u011bj\u0161\u00ed \u017eidli a polo\u017e\u00ed ruce na st\u016fl. Nakonec jsem jej musel odv\u00e9zt dom\u016f, ani do r\u00e1na \u010dekat necht\u011bl. Jako kolovr\u00e1tek opakoval, \u017ee se mnou b\u00fdt nechce, a \u017ee chce dom\u016f za m\u00e1mou. Co jsem m\u011bl d\u011blat? Dr\u017eet ho tam n\u00e1sil\u00edm? K ni\u010demu by to nevedlo. Tak\u017ee jsem sbalil p\u00e1r jeho nejnutn\u011bj\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed, posadil jej do auta a vyrazil sm\u011brem, kter\u00fdm si p\u0159\u00e1l. Dom\u016f. Mamka byla hezky zasko\u010den\u00e1, kdy\u017e n\u00e1s spat\u0159ila mezi dve\u0159mi, a dal\u0161\u00ed \u0161ok prod\u011blala, kdy\u017e Bill odm\u00edtl mou pomoc a poprosil, jestli by mu nepomohla ona. Rozum\u00edm tomu, \u017ee nech\u00e1pe, co se mezi n\u00e1mi stalo. Kdy\u017e jsme odj\u00ed\u017ed\u011bli, chovali jsme se naprosto jinak a vr\u00e1t\u00edme se s touhle.<\/p>\n<\/div>\n
„Nechci o tom mluvit. Bude to dobr\u00e9, v\u011b\u0159 mi.“<\/div>\n
„Tohle jsem u\u017e jednou sly\u0161ela, a pak jsem se chodila d\u00edvat na hrom\u00e1dku ne\u0161t\u011bst\u00ed, choul\u00edc\u00ed se v posteli.“ P\u0159ipomene mi, \u017ee p\u0159esn\u011b tohle jsem j\u00ed \u0159ekl, kdy\u017e jsem j\u00ed pod\u00e1val dopis pro Billa. Taky jsem ji uji\u0161\u0165oval, \u017ee bude v pohod\u011b a nebyl. Sesypal se z toho.<\/div>\n
„Je to jen mezi n\u00e1mi, mami. Vy\u0159e\u0161\u00edme si to.“ Zamru\u010d\u00edm na ni. Kdybych j\u00ed \u0159ekl, co jsme si ud\u011blali, tak by tu byla jedna mrtvola. Bu\u010f jej\u00ed, proto\u017ee by ji ranila mrtvice, nebo moje, nebo\u0165 by m\u011b sprovodila ze sv\u011bta. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, co je pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
„Zajdu se s n\u00edm rozlou\u010dit a pak pojedu dom\u016f.“ Vstanu od stolu a chyst\u00e1m se odej\u00edt za Billem, abych se naposledy pokusil s n\u00edm promluvit.  <\/div>\n
„Bille?“ Str\u010d\u00edm hlavu do dve\u0159\u00ed. Najdu jej le\u017eet na posteli a z\u00edrat do stropu. Ani za jeden krati\u010dk\u00fd pohled mu nestoj\u00edm. „Ch\u00e1pu, \u017ee se zlob\u00ed\u0161. Taky bych se zlobil, ale chci, abys v\u011bd\u011bl, \u017ee t\u011b miluju.“<\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsi, \u017ee Wee ve v\u0161em, co \u0159ekla, lhala.“ Pro\u010d sem zase tah\u00e1 ji?<\/div>\n
„To ano, proto\u017ee ti to podala jinak ne\u017e j\u00e1.“ B\u016fhv\u00ed, co mu navykl\u00e1dala!<\/div>\n
„Tak poslouchej, ty pane Pravdomluvn\u00fd.“ Nadzvedne se na loktech. „Ty jsi ve\u0161kerou vinu nah\u00e1zel na ni, kde\u017eto ona se chovala jako k\u00e1mo\u0161ka a rad\u011bji to v\u0161echno vzala na sebe. P\u0159itom ty jsi ten, kdo se provinil v\u00edc. Ne ona, ale ty! Ona m\u011b naopak p\u0159esv\u011bd\u010dovala, \u017ee nikoho na sv\u011bt\u011b nem\u00e1\u0161 rad\u011bji ne\u017e m\u011b. Mus\u00ed t\u011b m\u00edt fakt r\u00e1da, kdy\u017e pro tebe tohle ud\u011blala, co\u017e nech\u00e1pu, kdy\u017e si domysl\u00edm, jak ses k n\u00ed choval\u2026 Je mi z tebe nanic.“<\/div>\n
„Bille,“ pokus\u00edm se jej obejmout, ale okam\u017eit\u011b za\u010dne prskat, a\u0165 na n\u011bj nesah\u00e1m.<\/div>\n
„Seber se a jdi.“<\/p>\n<\/div>\n
Bill<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„Tys nesly\u0161el? Chci b\u00fdt s\u00e1m.“ Zopakuji mu, kdy\u017e jen stoj\u00ed, civ\u00ed na m\u011b, tv\u00e1\u0159\u00ed se jako bo\u017e\u00ed umu\u010den\u00ed a nem\u00e1 se k tomu, aby se sbalil a ode\u0161el.<\/div>\n
„Bille, pros\u00edm\u2026“ Zasku\u010d\u00ed a sedne si na kraj postele, z n\u011bho\u017e se zvedne, kdy\u017e si v\u0161imne m\u00e9ho v\u00fdhru\u017en\u00e9ho pohledu.<\/div>\n
„Cht\u011bl si, abych na tebe zapomn\u011bl, ne?“ Zaksicht\u00edm se na n\u011bj a p\u0159ipomenu mu d\u016fvod, pro\u010d za mnou pos\u00edlal svou k\u00e1mo\u0161ku.<\/div>\n
„Ale to u\u017e nechci.“ Nam\u00edtne. „Neodejdu, dokud nebudu v\u011bd\u011bt\u2026“<\/div>\n
„Pot\u0159ebuji te\u010f b\u00fdt s\u00e1m, ch\u00e1pe\u0161? Je toho na m\u011b moc.“ To teda je! V jeden den jsem zjistil, \u017ee m\u011b dva lid\u00e9, kter\u00e9 m\u00e1m r\u00e1d a na nich\u017e mi z\u00e1le\u017e\u00ed, takovou dobu tahali za nos, pak z Toma vypadne, \u017ee mi lhal, \u017ee m\u011b miluje. P\u00e1r vte\u0159in na to m\u011b ale za\u010dal uji\u0161\u0165ovat, \u017ee se do m\u011b ale zamiloval a te\u010f jeho srdce pat\u0159\u00ed jen mn\u011b a \u017ee \u017e\u00e1dnou osobu p\u0159ede mnou nemiloval tak jako m\u011b. \u010cemu m\u00e1m v\u011b\u0159it? V\u017edy\u0165 u\u017e ani nev\u00edm, co byla pravda a co le\u017e!  <\/div>\n
Tom<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
„L\u00e1sko? M\u00e1me n\u00e1v\u0161t\u011bvu!“ zavol\u00e1 Mathias do nitra bytu, kdy\u017e m\u011b pust\u00ed dovnit\u0159. Div\u00edm se, \u017ee se mnou nevyrazil dve\u0159e. Zaslou\u017eil bych si to. Jemu jsem se n\u011bkolik t\u00fddn\u016f neoz\u00fdval a na jeho p\u0159\u00edtelkyni jsem byl p\u011bkn\u011b hnusn\u00fd. V\u0161ak jsem taky st\u00e1l dobr\u00fdch deset minut na chodb\u011b a uva\u017eoval, jestli m\u00e1m v\u016fbec stisknout zvonek.<\/div>\n
„Ty?“ Wee, kter\u00e1 se p\u0159ede mnou po chvilce zjev\u00ed, zapomene \u00fa\u017easem zav\u0159\u00edt pusu. Asi jsem ten posledn\u00ed, koho by tu \u010dekala. No, nem\u016f\u017eu se j\u00ed divit. N\u00e1\u0161 posledn\u00ed rozhovor nebyl na zrovna p\u0159\u00e1telsk\u00e9 \u00farovni. „Co je\u0161t\u011b chce\u0161?“<\/div>\n
„Nemohli bychom si promluvit mezi \u010dty\u0159ma o\u010dima?“ Popros\u00edm ji. V prvn\u00ed chv\u00edli se zatv\u00e1\u0159\u00ed tak, \u017ee bych si to mohl p\u0159ebrat, jako\u017ee nemohli. Posl\u00e9ze se v\u0161ak pod\u00edv\u00e1 na Mathiase, kter\u00fd pochop\u00ed spr\u00e1vn\u011b a \u0159ekne, \u017ee si stejn\u011b pot\u0159eboval n\u011bco za\u0159\u00eddit.  <\/div>\n
„Pro\u010d jsi za mnou p\u0159i\u0161el?“ Polo\u017e\u00ed mi dal\u0161\u00ed ot\u00e1zku, kdy\u017e se ozve cvaknut\u00ed dve\u0159\u00ed, kter\u00e9 n\u00e1m nazna\u010d\u00ed, \u017ee jsme tu \u00fapln\u011b sami. V\u010dera se mi to rozle\u017eelo v hlav\u011b a mysl\u00edm, \u017ee by bylo v\u00edc ne\u017e vhodn\u00e9, abych se j\u00ed omluvil.<\/div>\n
„P\u0159i\u0161el jsem se ti omluvit.“<\/div>\n
„Ale nepov\u00eddej, to je mi p\u0159ekvapen\u00ed. Co bude\u0161 pot\u0159ebovat tentokr\u00e1t?“ Zalo\u017e\u00ed si ruce na prsou a posm\u011b\u0161n\u011b si m\u011b prohl\u00e9dne. Ch\u00e1pu jej\u00ed postoj v\u016f\u010di mn\u011b. Nechoval bych se na jej\u00edm m\u00edst\u011b jinak.<\/div>\n
„J\u00e1\u2026 Bill mi \u0159ekl, \u017ee jsi to v\u0161echno vzala na sebe, \u017ee ses m\u011b zastala p\u0159ese v\u0161echno, co jsem ti provedl\u2026“<\/div>\n
„To asi proto\u017ee t\u011b m\u00e1m r\u00e1da, Tome. I kdy\u017e se chov\u00e1\u0161 jako pitomec.“ U\u0161kl\u00edbne se a vyzve m\u011b, abych si sedl. „Co Bill?“ Jen co \u0159ekne to jm\u00e9no, sev\u0159e se to ve mn\u011b. Pond\u011bln\u00ed noc a cel\u00fd v\u010derej\u0161\u00ed den jsem kv\u016fli n\u011bmu probre\u010del. Ta nejistota, kterou te\u010f pro\u017e\u00edv\u00e1m, je naprosto \u0161\u00edlen\u00e1 a ub\u00edjej\u00edc\u00ed. P\u0159ipravuje m\u011b i o ve\u0161kerou energii, kterou v sob\u011b m\u00e1m a \u017ee j\u00ed dvakr\u00e1t moc nen\u00ed.<\/div>\n
„Je doma. Dozv\u011bd\u011bl se pravdu. Ode m\u011b.“ Nic na to ne\u0159ekne, jej\u00ed v\u00fdraz v\u0161ak \u0159ekne v\u00edc ne\u017e dost. „V\u016fbec mi nebere telefony, na posledn\u00ed SMSku mi odepsal jen ‚Fajn. A ty?‘. V\u016fbec nev\u00edm, co m\u00e1m d\u011blat\u2026“<\/div>\n
„Mus\u00ed\u0161 ho pochopit. Bylo toho p\u0159\u00edli\u0161 v jeden den. Bude to dobr\u00fd.“ P\u0159ekvapen\u011b k n\u00ed vzhl\u00e9dnu, kdy\u017e m\u011b konej\u0161iv\u011b popl\u00e1c\u00e1 po koleni. Tak r\u00e1d bych j\u00ed v\u011b\u0159il. Dal bych cokoli za to, kdyby to, co \u0159\u00edk\u00e1, byla pravda. Jen\u017ee jak plynou minuty, nar\u016fstaj\u00ed moji pochybnosti. Co kdy\u017e to dobr\u00fd nebude? Co kdy\u017e ne?<\/p>\n<\/div>\n
„Wee, j\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem pod\u011blal, co jsem mohl, ale nemohla bys s n\u00edm promluvit? Na tebe on d\u00e1.“ Tahle holka je moje posledn\u00ed \u0161ance. S Billem si byli stra\u0161n\u011b bl\u00edzc\u00ed. Kdyby za n\u00edm za\u0161la nebo t\u0159eba jen zvedla telefon a vysv\u011btlila mu, \u017ee ho skute\u010dn\u011b miluju, pomohla by mi t\u00edm.<\/div>\n
„Tome, m\u00e1m r\u00e1da jak tebe, tak Billa, ale\u2026“<\/div>\n
„Wee, ty ho p\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed\u0161, on mi toti\u017e nev\u011b\u0159\u00ed.“ <\/div>\n
 „Ani j\u00e1, ani nikdo jin\u00fd nem\u016f\u017eeme Billa p\u0159esv\u011bd\u010dit. Te\u010f je to jen na v\u00e1s dvou. Nebylo by dobr\u00e9, kdyby se mezi v\u00e1s motal n\u011bkdo dal\u0161\u00ed, v\u011b\u0159 mi.“ Sice se mi to nep\u0159izn\u00e1v\u00e1 lehce, ale m\u00e1 pravdu. Tohle asi fakt budu muset vy\u0159e\u0161it s\u00e1m.<\/div>\n
 „Co kdy\u017e mi \u0159ekne, \u017ee je konec? J\u00e1 to bez n\u011bj nezvl\u00e1dnu.“ Po tv\u00e1\u0159i mi sklouzne jedna slza a hned za n\u00ed n\u00e1sleduj\u00ed dal\u0161\u00ed. Mo\u017en\u00e1  p\u016fsob\u00edm jako slaboch, ale nejde to zastavit. Bill je moje v\u0161echno. Bohu\u017eel jsem si to opravdu uv\u011bdomil teprve te\u010f. Je to tak v\u017edycky. Co pro n\u00e1s kter\u00fd \u010dlov\u011bk skute\u010dn\u011b znamenal, n\u00e1m dojde teprve ve chv\u00edli, kdy o n\u011bj p\u0159ijdeme. V\u00edm, \u017ee jsem Billa definitivn\u011b neztratil. Kdyby to tak bylo, tak u\u017e bych asi n\u011bkde visel. Ale\u2026 Jen fakt, \u017ee nev\u00edm, co bude d\u00e1l, m\u011b mu\u010d\u00ed. „Asi ti p\u0159ipad\u00e1m po\u0161ahanej, vi\u010f? S \u017e\u00e1dnou holkou jsem nevydr\u017eel, nikdy jsem to moc ne\u0159e\u0161il, a te\u010f tu sed\u00edm naprosto na dn\u011b a vyl\u00e9v\u00e1m si srdce, proto\u017ee miluji vlastn\u00edho bratra.“<\/div>\n
„To je v pohod\u011b. V\u00ed\u0161, j\u00e1 nad v\u00e1mi stra\u0161n\u011b moc p\u0159em\u00fd\u0161lela. A p\u0159izn\u00e1m se, \u017ee jsem ti zprvu nev\u011b\u0159ila, \u017ee ho doopravdy miluje\u0161, ale\u2026 Prost\u011b ti v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee je to up\u0159\u00edmn\u00e9 a jsem si jist\u00e1, \u017ee by nikdo Billa nemohl milovat v\u00edce ne\u017e ty.“ To je hezk\u00e9, ale rad\u011bji bych byl, kdyby tohle zazn\u011blo z \u00fast naprosto jin\u00e9ho \u010dlov\u011bka. Cht\u011bl bych to sly\u0161et od Billa.  <\/div>\n
„Nikdo pro m\u011b neznamen\u00e1 v\u00edc ne\u017e on.“ P\u0159ik\u00fdvnu a p\u0159es slzy se na ni usm\u011bji. Kdy\u017e tak zp\u011btn\u011b uva\u017euji, stra\u0161n\u011b mi chyb\u011bla. B\u00fdvala to v\u017edycky ona, za k\u00fdm jsem chod\u00edval, kdy\u017e mi bylo mizern\u011b a pot\u0159eboval jsem si vyl\u00edt srdce. Vyza\u0159ovalo z n\u00ed toti\u017e n\u011bco, co m\u011b dok\u00e1zalo uklidnit. A\u0165 jsem j\u00ed sv\u011b\u0159il jak\u00e9koli tajemstv\u00ed, v\u011bd\u011bl jsem, \u017ee je u n\u00ed v bezpe\u010d\u00ed. Nad\u00e1vala mi, kdy\u017e jsem se za\u010d\u00ednal litovat a dod\u00e1vala mi odvahu, kterou jsem ob\u010das postr\u00e1dal. To, \u017ee se za m\u011b postavila, lhala a ob\u011btovala se, pro m\u011b neskute\u010dn\u011b moc znamen\u00e1. Mrz\u00ed m\u011b to, co jsem si o n\u00ed myslel, \u017ee jsem ji podez\u0159\u00edval z toho, \u017ee by byla schopn\u00e1 m\u011b podrazit. Ona by to nikdy neud\u011blala. Ona ne.  <\/div>\n
„\u010cek\u00e1 m\u011b pohovor, jako pracovn\u00ed. V Hannoveru.“ Zm\u011bn\u00edm t\u00e9ma. Vlastn\u011b ani nev\u00edm, jestli tam pojedu. Jeliko\u017e jsou moje my\u0161lenky st\u00e1le u dvoj\u010dete, nejsem si jist\u00fd, jestli bych dok\u00e1zal ud\u011blat dojem a z\u00edskat job sv\u00fdch sn\u016f.<\/div>\n
„Kdy? Ned\u00e1\u0161 si aspo\u0148 n\u011bco k pit\u00ed?“ Nab\u00eddne mi, kdy\u017e si uv\u011bdom\u00ed, \u017ee tu oba sed\u00edme na suchu. Jen zavrt\u00edm hlavou a za\u010dnu j\u00ed l\u00ed\u010dit, jak m\u011b Bill p\u0159im\u011bl zavolat tam. P\u0159izn\u00e1m se i s t\u00edm, \u017ee jsem za\u010dal pochybovat, jestli tam jet nebo ne. Zachov\u00e1 se p\u0159esn\u011b tak, jako to d\u011bl\u00e1vala d\u0159\u00edve. Za\u010dne do m\u011b hu\u010det, abych tam koukal jet, a nezapomene dodat, \u017ee by mi Bill dal, kdyby v\u011bd\u011bl, \u017ee jsem se na to vyka\u0161lal a nikam nejel! Asi m\u00e1 pravdu. Nad\u00e1val by mi, \u017ee jsem jeho po\u0159\u00e1d k n\u011b\u010demu nutil a o sebe se skoro v\u016fbec nestaral.<\/div>\n
„M\u00e1te pravdu, oba dva. Pojedu tam. Pojedu a tu pr\u00e1ci dostanu.“ Dneska se je\u0161t\u011b pod\u00edv\u00e1m na n\u011bjak\u00e9 byty a pokus\u00edm se s majiteli domluvit, jestli bych si je nemohl prohl\u00e9dnout. A a\u017e se vr\u00e1t\u00edm, zajdu za Billem a dok\u00e1\u017eu mu, jak moc ho miluju.  <\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betareaed: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „V\u00edm, \u017ee se zn\u00e1te, Tomi.“   „To ti \u0159ekla ona, \u017ee jo?“ Vyp\u00e1l\u00ed na m\u011b po p\u00e1r vte\u0159in\u00e1ch hrobov\u00e9ho ticha, kter\u00e9 bylo naru\u0161ov\u00e1no jen zvukem, kter\u00fd vyd\u00e1valy jeho nehty \u0161kr\u00e1baj\u00edc\u00ed l\u00e1tku d\u017e\u00edn\u016f, kter\u00e9 m\u00e1 na sob\u011b. „Co ti napov\u00eddala, hm?“  „Ur\u010dit\u011b to, co bys mi<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[299],"tags":[],"class_list":["post-9475","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lutte-pour-l-amour"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9475","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9475"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9475\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9475"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9475"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9475"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}