{"id":9477,"date":"2011-01-31T17:00:00","date_gmt":"2011-01-31T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9453"},"modified":"2011-01-31T17:00:00","modified_gmt":"2011-01-31T16:00:00","slug":"consolador-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/31\/consolador-10\/","title":{"rendered":"Consolador 10."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A.<\/strong>  <\/div>\n
 „T\u011b\u0161\u00edm se dom\u016f, Tomi,“ p\u0159itiskl jsem se k n\u011bmu a spojil s n\u00edm ruku na \u0159ad\u00edc\u00ed p\u00e1ce.<\/div>\n
„A\u017e tam budeme, tak se nelekni, ano?“<\/div>\n
„Pro\u010d?“ nech\u00e1pav\u011b jsem nakr\u010dil obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Trochu jsem to zrekonstruoval, abychom m\u011bli v\u011bt\u0161\u00ed soukrom\u00ed a nikdo se n\u00e1m tam nedostal,“ rychle m\u011b pol\u00edbil, a pot\u00e9 se obr\u00e1til znovu k silnici.<\/div>\n
„Znamen\u00e1 to, \u017ee se budeme moct milovat zase pod stromem?“ rukou jsem mu stisknul kl\u00edn.<\/div>\n
„Kdy\u017e bude\u0161 cht\u00edt, tak jedin\u011b r\u00e1d,“ zasm\u00e1l se. „Ale tu ruku dej stranou, mil\u00e1\u010dku. Chci t\u011b dom\u016f dov\u00e9st cel\u00e9ho, bez \u00fahony. Doma ti to vynahrad\u00edm, neboj,“ pevn\u011b sev\u0159el mou ruku ve sv\u00e9.<\/div>\n
„Zm\u011bnil ses, Tomi,“ zamumlal jsem a hlavu odvr\u00e1til k ok\u00e9nku.<\/div>\n
„Pro\u010d mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Pozor, vjede ti tam,“ uk\u00e1zala jsem na \u010dern\u00e9 BMW. „D\u0159\u00edve jsi byl v\u00edce spont\u00e1nn\u00ed, bezstarostn\u00fd. Te\u010f jsi hodn\u011b opatrn\u00fd.“<\/div>\n
„Zm\u011bnil jsi m\u011b, Bille,“ vjel za vysokou ze\u010f kolem na\u0161eho domu a zaparkoval p\u0159ed gar\u00e1\u017e\u00ed a p\u00e1trav\u011b se na m\u011b pod\u00edval. „Okolnosti, kter\u00e9 jsou kolem na\u0161eho \u017eivota, m\u011b nut\u00ed b\u00fdt opatrn\u011bj\u0161\u00ed. D\u0159\u00edve jsem byl nerozv\u00e1\u017en\u00fd, jeliko\u017e jsem nev\u011bd\u011bl, co je to l\u00e1ska. Te\u010f, kdy\u017e u\u017e to v\u00edm, moje priority se zm\u011bnily. Ale pro\u010d to \u0159e\u0161\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee jsem se zamiloval do v\u0161ech Tv\u00fdch osobnost\u00ed,“ pohladil jsem ho na t\u00fdle a rovnou si ho p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b, abychom na\u0161e rty mohli spojit k sob\u011b, jako dva pudl\u00edky do sebe zapadaj\u00edc\u00ed.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
* \u2665 *<\/p>\n<\/div>\n
„Panebo\u017ee,“ nevrle jsem povzdychl, kdy\u017e jsem zapomn\u011bl nama\u010dkat \u010d\u00edseln\u00fd k\u00f3d a domem se rozezn\u011bl nep\u0159\u00edjemn\u011b hlasit\u00fd alarm. „TOME!“ na\u0161tvan\u011b jsem zak\u0159i\u010del.<\/div>\n
„Co?“ p\u0159ekvapen\u011b vykouknul z kuchyn\u011b s pusou od nutelly.<\/div>\n
„Vypni tu hr\u016fzu, m\u00e1m pln\u00e9 ruce!“ zavr\u010del jsem a rychl\u00fdm krokem odkr\u00e1\u010del do kuchyn\u011b, abych mohl vyndat j\u00eddlo z n\u00e1kupn\u00edch ta\u0161ek. „A laskav\u011b si ut\u0159i pusu, vypad\u00e1\u0161 jako S\u00e1ra,“ hodil jsem po n\u011bm hadr.<\/div>\n
„Jsi zase vst\u00e1val levou nohou nebo co? Kouk\u00e1m, \u017ee m\u00e1\u0161 skv\u011blou n\u00e1ladu,“ zabru\u010del.<\/div>\n
„No, to teda m\u00e1m, tak m\u011b laskav\u011b neprovokuj!“ ok\u0159ikl jsem ho.<\/div>\n
„Bu\u010f tak hodn\u00fd a ne\u0159vi na m\u011b, nic jsem ti neprovedl!“ vztekle odhodil ut\u011brku a op\u0159el se o kuchy\u0148skou linku. Z\u00edral na m\u011b a z o\u010d\u00ed mu \u0161lehaly blesky, jsem si jist\u00fd, \u017ee kdyby ten pohled um\u011bl zab\u00edjet, tak j\u00e1 u\u017e d\u00e1vno le\u017e\u00edm v obrovsk\u00e9 kalu\u017ei krve.<\/div>\n
„Nainstaloval jsi sem ten pitom\u00fd alarm! Celou noc tu p\u00edp\u00e1 na cel\u00fd d\u016fm, v noci jsem se v\u016fbec nevyspal!“<\/div>\n
„V\u0161echno to d\u011bl\u00e1m pro tvoj\u00ed bezpe\u010dnost, Bille!“<\/div>\n
„V tom p\u0159\u00edpad\u011b jsi hloup\u00fd, proto\u017ee cel\u00fd \u017eivot mi k bezpe\u010dnosti sta\u010dila tv\u00e1 spole\u010dnost.“<\/div>\n
„Nedok\u00e1\u017eu se jim ubr\u00e1nit!“ bezmocn\u011b rozhodil rukama.<\/div>\n
„Tak zaho\u010f sv\u00e9 ego a ute\u010dme!“<\/div>\n
„S t\u00edm rozhodn\u011b nepo\u010d\u00edtej,“ sykl a s nutellou v ruce ura\u017een\u011b ode\u0161el do ob\u00fdv\u00e1ku k televizi.<\/p>\n<\/div>\n
* \u2665 *<\/p>\n<\/div>\n
Sed\u011bli jsme u stolu proti sob\u011b, nemluvili spolu a tup\u011b jedli ob\u011bd.<\/div>\n
„Tak dost, tohle u\u017e m\u011b nebav\u00ed,“ odlo\u017eil jsem vidli\u010dku, kterou jsem se dosud sna\u017eil nabrat bramboru a pohled zap\u00edchl do Toma. Absolutn\u011b m\u011b ignoroval a d\u00e1l uj\u00eddal ze sv\u00e9 porce.<\/div>\n
Na\u0161tvan\u011b jsem vstal, tal\u00ed\u0159e sebral, hodil do d\u0159ezu a drze si sedl p\u0159\u00edmo p\u0159ed n\u011bj, na st\u016fl.<\/div>\n
„Co je?“ vzdychnul a pohodln\u011b se op\u0159el o \u017eidli, zat\u00edmco p\u0159\u00edbory putovaly za tal\u00ed\u0159i do d\u0159ezu. „Cht\u011bl jsem si to doj\u00edst!“ 
„Nel\u017ei, n\u00edpal ses v tom. Nechutnalo ti to,“ nohy jsem si zap\u0159el o jeho \u017eidli a nepokryt\u011b na n\u011bj zpod p\u0159iv\u0159en\u00fdch o\u010d\u00ed z\u00edral.<\/div>\n
„Tak o co jde na\u0161\u00ed princezn\u011b tentokr\u00e1t?“<\/div>\n
„O n\u00e1s! O nic jin\u00e9ho ne\u017e o n\u00e1s mi nejde, Tome, copak to nech\u00e1pe\u0161?! Nechci m\u00edt neust\u00e1le strach o to, jestli se nepoh\u00e1d\u00e1me nebo jestli se u na\u0161ich dve\u0159\u00ed n\u00e1hodou neobjev\u00ed David! Chci, aby z na\u0161eho \u017eivota jednou prov\u017edy zmizel!“<\/div>\n
„Je tu jedna mo\u017enost,“ zamumlal a zrak sklopil k zemi.<\/div>\n
„Jak\u00e1?“ 
„Zaj\u00edt na policii.“<\/p>\n<\/div>\n
* \u2665 *<\/p>\n<\/div>\n
Vyd\u011b\u0161en\u011b jsem se od n\u011bj odt\u00e1hnul a nech\u00e1pav\u011b na n\u011bj z\u00edral.<\/div>\n
„D\u011bl\u00e1\u0161 si ze m\u011b srandu?! Ty si mysl\u00ed\u0161, \u017ee si dok\u00e1\u017eu stoupnout p\u0159ed n\u011bkoho ciz\u00edho a p\u0159evypr\u00e1v\u011bt mu, jak m\u011b cel\u00e9 roky zn\u00e1sil\u0148oval m\u016fj b\u00fdval\u00fd p\u0159\u00edtel, kdy\u017e ani TY nev\u00ed\u0161 v\u0161echno?“<\/div>\n
„Nev\u00edm?“ p\u0159ekvapen\u011b ke mn\u011b zvedl pohled.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ne! Jsou tu v\u011bci, na kter\u00e9 se styd\u00edm pomyslet i j\u00e1 s\u00e1m, nato\u017e abych je m\u011bl p\u0159ed n\u011bk\u00fdm ventilovat!“<\/div>\n
„Mn\u011b to \u0159\u00edct m\u016f\u017ee\u0161, Bille!“ pevn\u011b m\u011b chytil za ruku.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eu, mil\u00e1\u010dku, nezvl\u00e1dl bys to. Je\u0161t\u011b nejsi p\u0159ipraven\u00fd na celou d\u011bsivou pravdu, kter\u00e1 m\u011b obklopuje. A\u017e p\u0159ijde ten \u010das, v\u0161echno ti \u0159eknu, to ti slibuju, ale do t\u00e9 doby mi mus\u00ed\u0161 sl\u00edbit, \u017ee David u\u017e nebude ni\u010dit n\u00e1\u0161 vztah.“<\/div>\n
„Poj\u010f sem,“ jemn\u011b se pousm\u00e1l a st\u00e1hl si m\u011b k sob\u011b na kl\u00edn. P\u0159itulil jsem se do jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed a nechal jeho ruce, aby laskaly m\u00e9 t\u011blo. L\u00edbal m\u011b do vlas\u016f, bez sebemen\u0161\u00edho n\u00e1znaku n\u011bjak\u00fdch postrann\u00edch my\u0161lenek.<\/p>\n<\/div>\n
* \u2665 *<\/p>\n<\/div>\n
Druh\u00fd den ve\u010der, kolem dev\u00e1t\u00e9 hodiny, jsem sed\u011bl v aut\u011b a nerv\u00f3zn\u011b se rozhl\u00ed\u017eel tmavou ulic\u00ed. Z\u00e1mky byly nekompromisn\u011b zam\u010den\u00e9 a j\u00e1 jen \u010dekal, kdy se objev\u00ed Gustav, kter\u00fd zpo\u017ed\u011bn\u00ed nem\u00e1 pouze v p\u0159\u00edpad\u011b naprost\u00e9 nouze.<\/div>\n
Jako ka\u017ed\u00fd p\u00e1te\u010dn\u00ed  ve\u010der se lid\u00e9 vydali za z\u00e1bavou, nach\u00e1zej\u00edc ji v klubech pod oparem alkoholu a j\u00e1 byl s ka\u017ed\u00fdm nov\u00fdm \u010dlov\u011bkem nerv\u00f3zn\u00ed v\u00edc a v\u00edc. Kde se kruci zasekl?! 
Vylekan\u011b jsem vyp\u00edskl, kdy\u017e se ozvalo zaklep\u00e1n\u00ed a zpoza ok\u00e9nka se na m\u011b \u0161klebil Gustav.<\/div>\n
„Ty jsi v\u016fl,“ zamumlal jsem, sotva dosedl do auta a znovu ho, pro jistotu, zamknul.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ zasm\u00e1l se.<\/div>\n
„Jestli jednou budu sed\u011bt ve v\u011bzen\u00ed, tak za tvoj\u00ed vra\u017edu!“<\/div>\n
„Copak jsem n\u011bco provedl?“ d\u00e1l se chechtal a j\u00e1 m\u011bl obavy, \u017ee potkal jednoho ze sv\u00fdch star\u00fdch zn\u00e1m\u00fdch, se kter\u00fdmi si dal ob\u010das jedno „br\u010dko“.<\/div>\n
„T\u00e1hne ti na t\u0159ic\u00edtku, u\u017e bys m\u011bl m\u00edt rozum a ne d\u011bsit poctiv\u00e9 lidi!“ k\u00e1rav\u011b jsem mu p\u0159ed obli\u010dejem m\u00e1val prstem. Nakonec jsem ale nevydr\u017eel d\u00edvat se na ten jeho obli\u010dej a se sm\u00edchem nastartoval.  <\/div>\n
„Kam pojedeme?“<\/div>\n
„Tam jako v\u017edycky, m\u00e1m informace, \u017ee dneska tam bude maxim\u00e1ln\u00ed soukrom\u00ed.“<\/div>\n
„Od koho?“<\/div>\n
„Potkal jsem Willa, \u0161el tam odtud,“ jemn\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Willa? Toho jsem u\u017e hodn\u011b dlouho nevid\u011bl. Jak se m\u00e1?“<\/div>\n
„Skv\u011ble, bude se \u017eenit! Za m\u011bs\u00edc. Je to bl\u00e1zen. S tou holkou je\u0161t\u011b nen\u00ed ani p\u016fl roku,“ nech\u00e1pav\u011b zakroutil hlavou. Jasn\u011b jsem mu mohl z o\u010d\u00ed vy\u010d\u00edst up\u0159\u00edmn\u00fd nesouhlas.<\/div>\n
„Nejsi z n\u011bj \u0161\u0165astn\u00fd?“ zaparkoval jsem p\u0159ed restaurac\u00ed a pomal\u00fdm krokem vy\u0161el ke vchodu.<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee jsem. Ale v\u00e1\u017en\u011b mi p\u0159ijde, \u017ee na svatbu je hrozn\u011b moc brzy,“ pokr\u010dil rameny. Zat\u00edmco Gusti na seda\u010dku unaven\u011b p\u0159isko\u010dil, j\u00e1 se pozorn\u011b rozhl\u00ed\u017eel, zda n\u011bkde nen\u00ed N\u011aKDO, a a\u017e kdy\u017e jsem m\u011bl naprostou jistotu, \u017ee jsme tu t\u00e9m\u011b\u0159 sami, jsem se pomalu posadil.<\/div>\n
„Co jsi vlastn\u011b cht\u011bl probrat?“ oto\u010dil se na m\u011b Gustav, kdy\u017e u \u010d\u00ed\u0161n\u00edka objednal n\u011bjak\u00e9 pit\u00ed.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, je to hodn\u011b choulostiv\u00e1 v\u011bc, nejsem si jist\u00fd, jak to vezme\u0161,“ nerv\u00f3zn\u011b jsem si skousl ret.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 pov\u00eddat,“ povzbudiv\u011b se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee se ti to l\u00edbit nebude, Gusti. Je to v\u011bc, kter\u00e1 nen\u00ed zrovna obvykl\u00e1 – vlastn\u011b m\u00e1m pocit, \u017ee my s Tomem jsme jedin\u00ed, kdo\u2026“ rychle jsem se rozhl\u00e9dl. „My s Tomem sp\u00edme,“ za\u0161eptal jsem na jeden n\u00e1dech.<\/div>\n
„Co\u017ee?“<\/div>\n
„Jsme p\u00e1r, Gustave. Miluju ho a byl bych r\u00e1d, abys – v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee n\u00e1s nebude\u0161 respektovat – alespo\u0148 dr\u017eel na\u0161e tajemstv\u00ed. Ve\u0159ejnost by to nesnesla, tob\u011b jsem to \u0159ekl, proto\u017ee jsi m\u016fj nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel, v\u011b\u0159\u00edm ti a nechci p\u0159ed tebou m\u00edt \u017e\u00e1dn\u00e9 tajemstv\u00ed.“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Saline A.<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A.    „T\u011b\u0161\u00edm se dom\u016f, Tomi,“ p\u0159itiskl jsem se k n\u011bmu a spojil s n\u00edm ruku na \u0159ad\u00edc\u00ed p\u00e1ce. „A\u017e tam budeme, tak se nelekni, ano?“ „Pro\u010d?“ nech\u00e1pav\u011b jsem nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Trochu jsem to zrekonstruoval, abychom m\u011bli v\u011bt\u0161\u00ed soukrom\u00ed a nikdo se n\u00e1m<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[393],"tags":[],"class_list":["post-9477","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-consolador"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9477","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9477"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9477\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9477"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9477"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9477"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}