{"id":9482,"date":"2011-01-30T18:30:00","date_gmt":"2011-01-30T17:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9458"},"modified":"2011-01-30T18:30:00","modified_gmt":"2011-01-30T17:30:00","slug":"this-hour-s-duty-8-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/30\/this-hour-s-duty-8-2-2\/","title":{"rendered":"This Hour’s Duty 8. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: Little Muse & Majestrix<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
\"475\"<\/div>\n
<\/div>\n
Takhle se neprobudil u\u017e  od t\u00e9 doby, co mu bylo sedm let.<\/div>\n
Prvn\u00ed v\u011bc, kterou Bill usly\u0161el, bylo op\u011bvov\u00e1n\u00ed. Bylo to dost na to, aby si myslel, \u017ee st\u00e1le je\u0161t\u011b sn\u00ed. D\u0159\u00edve to v Kl\u00e1\u0161te\u0159e byla rutinn\u00ed z\u00e1le\u017eitost, a Bill se nau\u010dil toho b\u00e1t, i kdy\u017e mu to m\u011blo pom\u00e1hat. V\u017edycky to znamenalo, \u017ee ho vize znovu za\u010daly ovl\u00e1dat; \u017ee nebyl s\u00e1m sebou. Nen\u00e1vid\u011bl, kdy\u017e c\u00edtil, \u017ee nad sebou nem\u00e1 kontrolu.<\/div>\n
Op\u011bvov\u00e1n\u00ed zaniklo skoro ve stejn\u00fd moment, kdy si on uv\u011bdomil, co se d\u011bje, a c\u00edtil, jak sebou cuknul.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee d\u011bl\u00e1me pokroky, Lorde Tome.“<\/div>\n
Bill cht\u011bl odseknout, \u017ee sly\u0161\u00ed<\/em>, byl v pokoji a nem\u011bli by o n\u011bm mluvit, jako by tam nebyl, ale v puse jako by c\u00edtil vatu a n\u011bco divn\u00e9ho. P\u0159ipravil se otev\u0159\u00edt o\u010di. Byl p\u0159ipraven\u00fd na z\u00e1\u0159i sv\u011btla, slunce prokukuj\u00edc\u00ed okny do pokoje, ale bylo \u0161ero a vypadalo to, jako by byly zap\u00e1len\u00e9 sv\u00ed\u010dky a nad n\u00edm se nakl\u00e1n\u011bla ciz\u00ed postava, skoro jako by se ho cht\u011bla dotknout, ale nedot\u00fdkala.  <\/div>\n
„Bille?“ usly\u0161el, i kdy\u017e to bylo od \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho nevid\u011bl. Znal ten hlas, cht\u011bl \u0159\u00edct Tomovi, \u017ee v\u00ed, \u017ee tam je, ale povedlo se mu pouze naklonit jeho sm\u011brem hlavu. Jeho sahvahd<\/em> vypadal tak soust\u0159ed\u011bn\u011b, tr\u00e1pilo ho, \u017ee nem\u016f\u017ee mluvit.<\/div>\n
„Bille,“ ozvalo se z prav\u00e9 strany od cizince. Neoto\u010dil se na n\u011bj. „V\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 pocit, \u017ee nedok\u00e1\u017ee\u0161 mluvit, i kdyby ses sna\u017eil, ale pot\u0159ebuju, abys mluvil. Sly\u0161\u00ed\u0161 m\u011b?“<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Nic z toho ned\u00e1valo smysl. Jestli byl zp\u00e1tky v Kl\u00e1\u0161te\u0159e, nebo jestli snil, pro\u010d tu byl Tom? Co si pamatoval, byla m\u00edchanice obraz\u016f, lid\u00ed a ud\u00e1lost\u00ed, ani o jedn\u00e9 si nebyl jist\u00fd, jestli se doopravdy stala, jestli se stane, nebo jestli jen bloud\u00ed ve sv\u00e9 mysli.<\/div>\n
Otev\u0159el pusu, v\u011bd\u011bl, \u017ee ho prosili, aby promluvil i d\u0159\u00edve, kdy\u017e byl mal\u00fd; cht\u011bl \u0159\u00edct: „Kde je Andy?“, ale to, co opustilo jeho \u00fasta, bylo: „Kde je Anis?“  <\/div>\n
Vid\u011bl, jak se Tom trochu zmaten\u011b zamra\u010dil, ne\u017e se na n\u011bj usm\u00e1l a Bill c\u00edtil, jak ho ruka pohladila po \u010dele. „Jsi opravdu vzh\u016fru,“ \u0159ekl. Bill nedok\u00e1zal naj\u00edt s\u00edlu, aby ot\u00e1zku zopakoval.<\/div>\n
„Bille?“ zeptal se ten druh\u00fd. „C\u00edt\u00ed\u0161 se s\u00e1m sebou?“<\/div>\n
V\u011bd\u011bl, co t\u00edm L\u00e9ka\u0159  myslel, ale c\u00edtil se trochu roz\u010dilen\u011b, \u017ee se mu te\u010f chce v\u011bnovat, kdy\u017e mu Tomova ruka p\u0159in\u00e1\u0161ela tak kr\u00e1sn\u00fd pocit – to bylo to jedin\u00e9, na co on se te\u010f cht\u011bl soust\u0159edit. „Moc ne,“ odpov\u011bd\u011bl, a doufal, \u017ee trpkost v jeho hlasu byla evidentn\u00ed.<\/div>\n
Ozvalo se podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9 povzdychnut\u00ed, ale pak: „Jeho ment\u00e1ln\u00ed jasnost je znovu p\u0159\u00edtomn\u00e1; to je dobr\u00e9 znamen\u00ed.“<\/div>\n
„Tak mi to \u0159ekn\u011bte,“ nal\u00e9hal Bill, za\u00fap\u011bl a sna\u017eil se trochu posadit. Tomova ruka ho n\u00e1sledovala.<\/div>\n
„To je vid\u011bt,“ zasm\u00e1l se trochu Tom, propletl prsty sv\u00e9 ruky s prsty sv\u00e9ho sahvahda<\/em>.<\/p>\n<\/div>\n
„To je dob\u0159e,“ \u0159ekl L\u00e9ka\u0159, a kone\u010dn\u011b na sebe upoutal Bill\u016fv pohled. „Pak pot\u0159ebuji, abys mi \u0159ekl p\u00e1r v\u011bc\u00ed sv\u00fdmi vlastn\u00edmi slovy. Tv\u016fj sluha m\u011b informoval, \u017ee tohle nen\u00ed poprv\u00e9, co jsi takto onemocn\u011bl.“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou. „To ne,“ souhlasil. „Ale\u2026 u\u017e jsou to\u2026“ pod\u00edval se na Toma, „roky.“<\/div>\n
„Takov\u00e9 onemocn\u011bn\u00ed  \u010dasto zap\u0159\u00ed\u010di\u0148uje ne\u010dekan\u00fd n\u00e1val stresu,“ \u0159ekl mu L\u00e9ka\u0159, poklepal mu na p\u0159ikryt\u00e9 nohy a vzal do ruky jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed, aby zkontroloval puls. Bill ho nechal, koukal nep\u0159\u00edtomn\u011b na sv\u00e9 mate\u0159sk\u00e9 znam\u00e9nko, kter\u00e9 bylo na jeho loketn\u00ed jamce; t\u0159i propojen\u00e9 kruhy. „Zm\u011bny \u017eivotn\u00edho stylu.“ Pod\u00edval se L\u00e9ka\u0159 na Toma. „Pro Adepta jasnovideck\u00e9ho cvi\u010den\u00ed to je jen zt\u011b\u017eka v\u00fdjime\u010dn\u00e9, ob\u00e1v\u00e1m se. I kdy\u017e mus\u00edm p\u0159iznat, jsi prvn\u00ed, komu se to stalo zde v Tetrapolis. Ostatn\u00ed p\u0159\u00edpady jsem vid\u011bl v\u017edy jen pobl\u00ed\u017e Kl\u00e1\u0161tera, s takov\u00fdmto nest\u00e1l\u00fdm darem.“  <\/div>\n
„Je jich hodn\u011b?“ zeptal se zv\u011bdav\u011b Tom.<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl L\u00e9ka\u0159 a pustil Billovu ruku. „Dvacet \u0161est, \u0159ekl bych, tolik jich bylo, kdy\u017e se naposledy po\u010d\u00edtali. T\u0159i Star\u0161\u00ed z Kl\u00e1\u0161tera, patn\u00e1ct \u0159\u00e1dov\u00fdch bratr\u016f, t\u0159i studenti, a p\u011bt zb\u00fdvaj\u00edc\u00edch n\u011bkde v ostatn\u00edch \u010dty\u0159ech m\u011bstech. Bill, je jeden z t\u011bch ned\u00e1vno objeven\u00fdch.“<\/div>\n
„Dvacet \u0161est?“ zopakoval Tom, zn\u011bl v\u00edc ohromen\u011b, ne\u017e doopravdy byl.<\/div>\n
„M\u011bl jste snad dojem, \u017ee schopnosti va\u0161eho sahvhada<\/em> jsou b\u011b\u017en\u00e9?“ zeptal se L\u00e9ka\u0159 s \u00fa\u0161klebkem.<\/div>\n
„No, j\u00e1\u2026 vlastn\u011b ne, mysl\u00edm, jen\u2026 dvacet \u0161est.“<\/div>\n
„Bille,“ oto\u010dil se k n\u011bmu L\u00e9ka\u0159 zp\u00e1tky. Ch\u00e1pu, \u017ee D\u016fm Vave nen\u00ed d\u016fm v\u011b\u0159\u00edc\u00edch lid\u00ed; byl jsem sem posl\u00e1n, jen abych se pod\u00edval na tv\u00e9 pot\u0159eby.“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl a pod\u00edval se kr\u00e1tce na Toma.<\/div>\n
„Ale,“ pokra\u010doval, zn\u011bl najednou nucen\u011b, a Bill si za\u010dal d\u011blat starosti ohledn\u011b toho, jak moc hluboko do mysli mu musel s\u00e1hnout, aby ho z jeho nemoci vyt\u00e1hl. „Tak\u00e9 jsem byl informov\u00e1n, \u017ee ty osobn\u011b jsi Zbo\u017en\u00fd. A tak mi p\u0159ijde jako m\u00e1 povinnost, abych ti poradil\u2026 i kdy\u017e jsi u\u017e v posledn\u00edch t\u00fddnech spoustou zm\u011bn pro\u0161el<\/em>\u2026 navrhuji, abys zva\u017eoval p\u016fvod sv\u00fdch viz\u00ed, kter\u00e9 dok\u00e1\u017ee\u0161 rozpoznat a zrcadlit je, a\u0165 u\u017e jimi Bohov\u00e9 cht\u011bli \u0159\u00edct n\u011bco specifick\u00e9ho nebo ne. Rozum\u00ed\u0161 mi?“<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl, sklopil pohled.<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Zvedl se na nohy, Tomovy o\u010di ho n\u00e1sledovaly. „Budu informovat ostatn\u00ed, \u017ee se probudil.“  <\/div>\n
Tom ho sledoval, jak odch\u00e1z\u00ed, ne\u017e se znovu pod\u00edval na Billa, tentokr\u00e1t se neusm\u00edval. „M\u00e1lem m\u011b n\u011bco p\u0159ejelo,“ \u0159ekl mu nekompromisn\u011b, „kdy\u017e jsem se sna\u017eil dostat k teleportu, kter\u00fd byl p\u0159es ulici od hotelu.“<\/div>\n
Bill z\u00edral na sv\u00e9 modr\u00e9  pe\u0159iny a p\u0159ik\u00fdvl. Nebyl p\u0159ekvapen\u00fd.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mi ne\u0159ekl, \u017ee tahle nemoc je nebezpe\u010dn\u00e1?“ nal\u00e9hal, naklonil se k Billovi, sna\u017eil se zachytit jeho pohled. „\u017de se tvoje vize navrac\u00ed?“<\/div>\n
Bill neodpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
Tom si povzdychnul a odvr\u00e1til pohled, unaven\u011b si promnul obli\u010dej. „Mohlo by ti to ubl\u00ed\u017eit?“  zeptal se, ani jeden se na toho druh\u00e9ho ned\u00edval. „Kdyby se to stalo znovu? Mohlo by-“ trochu se zakoktal a polknul, nadechl se, ne\u017e  znovu promluvil. „\u2026Mohlo by t\u011b to zab\u00edt?“<\/div>\n
Bill zav\u00e1hal a pak zvedl pohled. „Mohl bych z toho ze\u0161\u00edlet, sp\u00ed\u0161,“ \u0159ekl mu. Znovu odvr\u00e1til pohled. „Ale kdyby to bylo dost siln\u00e9\u2026“<\/div>\n
„Tak by se to st\u00e1t mohlo?“ doplnil ho Tom.<\/div>\n
Bill znovu neodpov\u011bd\u011bl.  <\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bushido p\u0159ech\u00e1zel po Slune\u010dn\u00edm Pokoji a sna\u017eil se z\u016fstat klidn\u00fd. Bill\u016fv sahvahd<\/em> u\u017e p\u0159ijel a m\u011bl situaci pod kontrolou tak, jak by ji m\u011bl ur\u010dit\u011b i on, kdyby toto pr\u00e1vo bylo jeho. L\u00e9ka\u0159 u\u017e tak\u00e9 dorazil a v\u0161ichni byli posl\u00e1ni pry\u010d z pokoje, aby mohl ud\u011blat Extrak\u010dn\u00ed Ob\u0159ad. Poda\u0159ilo se a najednou\u2026 ho u\u017e v Dom\u011b Vave nikdo nepot\u0159eboval.  <\/div>\n
Zamra\u010dil se a d\u00e1l pokra\u010doval v ch\u016fzi. Co Bill vid\u011bl? Bushido za\u017eil n\u011bkoho, kdo m\u011bl vize pouze jednou. Byl to mnich v Chr\u00e1mu v Pentapolis b\u011bhem modlitebn\u00edho setk\u00e1n\u00ed. Jeho vize je nav\u00e1d\u011bla, aby na\u0161li Star\u0161\u00edho, zrovna kdy\u017e m\u011bl srde\u010dn\u00ed z\u00e1stavu. Byli schopni mu zachr\u00e1nit \u017eivot; bez t\u00e9 vize by mu\u017e zem\u0159el ve sv\u00e9m Slune\u010dn\u00edm Pokoji, \u00fapln\u011b s\u00e1m. Ale ta vize byla tak zl\u00e1 v\u011bc\u2026 zd\u00e1lo se, \u017ee si z mnichova t\u011bla a mysli vzala a\u017e moc s\u00edly.<\/div>\n
Bushido necht\u011bl Billa vid\u011bt v takov\u00e9m stavu. Vid\u011bl ho na posteli, bled\u00e9ho a nete\u010dn\u00e9ho\u2026 trhalo to v n\u011bm vnit\u0159nosti na kousky. Mohl by sledovat, jak se Bill zotavuje; mo\u017en\u00e1, kdyby si Jorg \u0159ekl, \u017ee ho tam je zapot\u0159eb\u00ed. D\u016fm Vave byl toho velkou p\u0159\u00ed\u010dinou. V\u011bd\u011bl, \u017ee ta nemoc nepoch\u00e1z\u00ed jen z jeho t\u011bla.<\/div>\n
Promnul si krk a p\u0159\u00e1l si, aby mohl Billa dr\u017eet v n\u00e1ru\u010d\u00ed a b\u00fdt si jist\u00fd t\u00edm, \u017ee mu nic nen\u00ed, ale nane\u0161t\u011bst\u00ed to byla Tomova pr\u00e1ce, a on mu bude muset j\u00edt z cesty.<\/p>\n<\/div>\n
Pro tentokr\u00e1t.  <\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Tom polo\u017eil telefon a posadil se zp\u00e1tky do k\u0159esla v pracovn\u011b s Infonexem, sna\u017eil se uklidnit. Trvalo to sotva p\u011bt vte\u0159in, ne\u017e se p\u0159ipojil, a na obrazovce se objevil znak Domu Madleem, to\u010dil se dokola, ne\u017e sluha na druh\u00e9 stran\u011b hovor p\u0159ijal. „Lorda Gordona,“ na\u0159\u00eddil stroze, a sluha se poklonil a p\u0159epojil hovor. Tom zrovna ode\u0161el z Billova pokoje, te\u010f odpo\u010d\u00edval, naprosto vy\u010derpan\u00fd z cel\u00e9ho z\u00e1\u017eitku.<\/div>\n
Za necel\u00e9 dv\u011b minuty symbol Madleemu zmizel a objevil se Gordon s lehk\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech.  <\/div>\n
„Lorde Tome, jsem poct\u011bn t\u00edmto ne\u010dekan\u00fdm hovorem. Je n\u011bco, co si p\u0159ejete?“<\/em><\/div>\n
„Ano, Gordone. Pot\u0159ebuji odpov\u011b\u010f na to, pro\u010d jste m\u011b, ani m\u00e9ho otce neinformoval, \u017ee Billovy vize dok\u00e1\u017e\u00ed b\u00fdt tak zl\u00e9? \u017de je dost nadan\u00fd na to, \u017ee by mohl m\u00edt dokonce Z\u00e1chvat vize?“ zeptal se roz\u010dilen\u011b. „Va\u0161e zanedb\u00e1n\u00ed hrani\u010d\u00ed se lhan\u00edm, a j\u00e1 m\u00e1m te\u010f pocit, \u017ee jste ke mn\u011b nebyl up\u0159\u00edmn\u00fd.“<\/div>\n
„Tome, stalo se n\u011bco?“<\/em> zeptal se star\u0161\u00ed mu\u017e se starostliv\u00fdm v\u00fdrazem. „Bill m\u011bl Z\u00e1chvat vize?“<\/em><\/div>\n
„Ano, p\u0159esn\u011b tak. Zavolali jsme pro kl\u00e1\u0161tern\u00edho L\u00e9ka\u0159e, na\u0161t\u011bst\u00ed byl jeden v chr\u00e1m\u011b p\u0159\u00edtomen. Gordone, pro\u010d jste n\u00e1m to ne\u0159ekl?“<\/div>\n
Gordon polknul a odvr\u00e1til pohled.  <\/div>\n
„Uji\u0161\u0165oval m\u011b, \u017ee jeho vize mu u\u017e ne\u010din\u00ed  \u017e\u00e1dn\u00e9 pot\u00ed\u017ee. Nem\u011bl tuhle nemoc u\u017e roky; od t\u00e9 doby co byl mal\u00e9 d\u00edt\u011b. Hned, jak jsme se p\u0159est\u011bhovali do Diopole, znovu stra\u0161liv\u011b onemocn\u011bl. Kl\u00e1\u0161tern\u00ed L\u00e9ka\u0159i si ani nebyli jisti, jestli to p\u0159e\u017eije. Byl velmi mlad\u00fd, kdy\u017e za\u010dal b\u00fdt pova\u017eov\u00e1n za Adepta; jeho magick\u00e9 schopnosti byly opravdu siln\u00e9 a jeho p\u0159esn\u00e9 vize mu tento titul vyslou\u017eily.“<\/em><\/div>\n
„Ale v\u00e1\u0161 titul je Dalek\u00fd Prorok. To vy nem\u00e1te vize?“ zeptal se zv\u011bdav\u011b Tom.<\/div>\n
Gordon se tou\u017eebn\u011b usm\u00e1l a zavrt\u011bl hlavou. „Zdaleka ne tak jasn\u00e9 a intenzivn\u00ed jako Bill. M\u016fj otec je m\u011bl a jeho otec takt\u00e9\u017e. Pak j\u00e1, a j\u00e1 to p\u0159enesl i na Billa. Jsem schopn\u00fd vid\u011bt kr\u00e1tk\u00e9 \u00fatr\u017eky z dalek\u00e9 budoucnosti, to proto jsem naz\u00fdv\u00e1n Dalek\u00fdm Prorokem. A co se Billa t\u00fd\u010de\u2026 nevid\u011bli n\u011bkoho tak nadan\u00e9ho a citliv\u00e9ho v tak n\u00edzk\u00e9m v\u011bku u\u017e spoustu let. Skoro sto let. Ale Bill to zvl\u00e1dnul a byl mnichy nau\u010den, jak to kontrolovat a vyu\u017e\u00edvat. Zachr\u00e1nilo mu to \u017eivot.“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom pomalu p\u0159ik\u00fdvl. „O n\u011b\u010dem takov\u00e9m mluvil. L\u00e9ka\u0159 \u0159\u00edkal, \u017ee bude muset odpo\u010d\u00edvat a nenam\u00e1hat se, zat\u00edmco se bude l\u00e9\u010dit, nebo by se to mohlo vr\u00e1tit. Ale to st\u00e1le neodpov\u00edd\u00e1 na ot\u00e1zku, pro\u010d jste to ne\u0159ekl m\u00e9mu otci ani mn\u011b?“<\/div>\n
„Lorde Tome, budu up\u0159\u00edmn\u00fd. Nejste Zbo\u017en\u00fd; v\u00e1\u0161 otec nen\u00ed Zbo\u017en\u00fd. V\u011b\u0159ili byste mi, kdybych \u0159ekl, \u017ee m\u016fj syn zcela p\u0159esn\u011b p\u0159edpov\u011bd\u011bl, kdy C\u00edsa\u0159 Koga zem\u0159e a \u017ee jeho syn, C\u00edsa\u0159 Adewele, nastoup\u00ed na tr\u016fn u\u017e v pouh\u00fdch osmi letech?“<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom nem\u011bl co odpov\u011bd\u011bt. Byla to pravda.  Tom byl v\u011brn\u00fd zast\u00e1nce u\u010den\u00ed Neb Vertas, v\u011bdy, kter\u00e1 vize \u010dasto zpochyb\u0148ovala jako selh\u00e1v\u00e1n\u00ed chemik\u00e1li\u00ed v mozku. Bill mu opravdu zt\u011b\u017eoval v\u011b\u0159it nad\u00e1le takov\u00fdm v\u011bcem. Bylo mu z toho t\u011b\u017eko, ale jeho osobn\u00ed v\u00edra byla a\u017e na druh\u00e9m m\u00edst\u011b po zdrav\u00ed jeho sahvahda<\/em>. „P\u0159ehl\u00e9dl jste je\u0161t\u011b n\u011bco, co bychom mohli pot\u0159ebovat v\u011bd\u011bt?“ zeptal se jemn\u011b, hluboko v my\u0161lenk\u00e1ch.<\/div>\n
Lord Gordon zavrt\u011bl hlavou. „Mohu ho vid\u011bt?“<\/em><\/div>\n
Tom se pod\u00edval na obrazovku a p\u0159ik\u00fdvl. „V\u011b\u0159\u00edm, \u017ee by byl r\u00e1d. Za p\u00e1r dn\u00ed, jeden z m\u00fdch sluh\u016f pro v\u00e1s p\u0159ijede a p\u0159ivede v\u00e1s na kr\u00e1tkou n\u00e1v\u0161t\u011bvu. Tohle nen\u00ed v\u00fdtka, jen nechci, aby se Billovi st\u00fdskalo po domov\u011b, zat\u00edmco bude prob\u00edhat l\u00e9\u010den\u00ed.“<\/div>\n
„To je od v\u00e1s moc laskav\u00e9, Lorde Tome.“ <\/em><\/p>\n<\/div>\n
Tom ukon\u010dil hovor a sna\u017eil se ovl\u00e1dat sv\u00e9 emoce. Tahle nov\u00e1 informace a Gordonovo zdr\u00e1h\u00e1n\u00ed\u2026 bylo to pochopiteln\u00e9, \u017ee mu\u017e ohledn\u011b poskytnut\u00ed t\u011bchto informac\u00ed v\u00e1hal, ale Tom nen\u00e1vid\u011bl b\u00fdt p\u0159ekvapen\u00fd. O\u010dima spo\u010dinul na krabi\u010dce, ve kter\u00e9 byl Bill\u016fv agalah,<\/em> a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli pr\u00e1v\u011b tohle je to, \u010demu se \u0159\u00edk\u00e1 l\u00e1ska.  <\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Jorg zvedl pohled od sv\u00e9ho datapadu, kdy\u017e ho p\u0159ekryl st\u00edn. „Davide, d\u011bje se je\u0161t\u011b n\u011bco?“ zeptal se, zat\u00edmco kontroloval n\u011bjak\u00e1 \u010d\u00edsla.<\/div>\n
„Ne, m\u016fj man\u017eeli, v\u016fbec ne. P\u0159i\u0161el jsem se pod\u00edvat, co t\u011b tolik zam\u011bstn\u00e1v\u00e1. Utekl jsi z Billova pokoje, jako bys s\u00e1m byl n\u011b\u010d\u00edm posedl\u00fd,“ \u0159ekl David a op\u0159el se o Jorg\u016fv pracovn\u00ed st\u016fl.<\/div>\n
„Cel\u00fd m\u016fj \u017eivot mi tvrdili, \u017ee lid\u00e9, kte\u0159\u00ed maj\u00ed Vize, jen z\u0159\u00eddkakdy vid\u011bli n\u011bco, co by st\u00e1lo za zm\u00ednku. Jen \u00fatr\u017eky obrazc\u016f nebo lid\u00e9, slova bez kontextu\u2026 Ale n\u011bco, co Tom\u016fv sahvahd<\/em> \u0159ekl, m\u011b zaujalo.“ Uk\u00e1zal Jorg na obrazovku Infonexu za sebou, ta se rozsv\u00edtila a byla p\u0159ipravena. M\u00e1vl rukou a nab\u011bhl \u00fa\u010det.  <\/div>\n
„Co z toho, co Bill \u0159ekl, t\u011b tolik zaujalo?“<\/div>\n
„D\u016fm Kul, jak v\u00ed\u0161, p\u0159ihodil pen\u00edze p\u0159i dra\u017eb\u011b jedin\u00e9 druh\u00e9 spole\u010dnosti, kter\u00e1 vyr\u00e1b\u00ed datapadov\u00e9 obrazovky. My jsme tak\u00e9 p\u0159ihodili, ale jedn\u00e1n\u00ed byla\u2026“<\/div>\n
„Zbyte\u010dn\u00e1. Uv\u00edzli jsme na mrtv\u00e9m bod\u011b,“ doplnil ho David. „Jak si vzpom\u00edn\u00e1m, jsme na mrtv\u00e9m bod\u011b, i kdy\u017e jedn\u00e1me.“<\/div>\n
„Ano, a j\u00e1 se o to zaj\u00edmal, proto\u017ee Douglas by se tak mohl dostat do kreditn\u00edho fondu d\u0159\u00edv ne\u017e j\u00e1. N\u00e1\u0161 dal\u0161\u00ed krok by m\u011blo b\u00fdt nab\u00eddnout v\u00edc, ne\u017e jsme nab\u00eddli p\u0159edt\u00edm.“<\/div>\n
„Ano, samoz\u0159ejm\u011b. Tak pro\u010d se usm\u00edv\u00e1\u0161 jako by Zimn\u00ed Slunovrat p\u0159i\u0161el d\u0159\u00edv, ne\u017e m\u011bl?“ zk\u0159\u00ed\u017eil David nohy a Jorg se spokojen\u011b op\u0159el o sv\u00e9 k\u0159eslo.<\/div>\n
„Bill \u0159ekl, velmi ti\u0161e, D\u016fm Kul padl<\/em>. Douglas utopil spousty pen\u011bz ve sv\u00e9 investici do Invefonexu. Koupil v\u0161echny akcie a vypadalo to, \u017ee se brzo dostane i do Pentapolis, s n\u00e1hl\u00fdm vzr\u016fstem jeho postaven\u00ed. \u017del Bohu, technologie n\u00e1m pr\u00e1v\u011b dok\u00e1zala, jak je nefunk\u010dn\u00ed a D\u016fm Kul podlehl bankrotu. Te\u010f jsem j\u00e1 jedin\u00fd dra\u017eitel.“  <\/div>\n
„Jorgu, to je \u00fa\u017easn\u00e9!“ usm\u00e1l se David a s nata\u017een\u00edm ruky si k sob\u011b p\u0159it\u00e1hl dal\u0161\u00ed datapad. „To znamen\u00e1, \u017ee m\u016f\u017ee\u0161 zna\u010dn\u011b zmen\u0161it svoje p\u0159\u00edhozy a i tak st\u00e1le nab\u00edzet v\u00edc ne\u017e ostatn\u00ed.“<\/div>\n
„To d\u00edky Billovi. Kdybych ta slova nezaslechl, nedozv\u011bd\u011bl bych se o p\u00e1du Lorda Douglese d\u0159\u00edv ne\u017e z\u00edtra r\u00e1no. N\u011bkdo jin\u00fd by mi to m\u00edsto mezit\u00edm mohl vz\u00edt.“<\/div>\n
„To je tedy opravdov\u00e9  \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee Bill ta slova \u0159ekl,“ \u0159ekl David zamy\u0161len\u011b.<\/div>\n
„Opravdov\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed,“ zopakoval Jorg. „Mysl\u00edm, \u017ee je v na\u0161em nejlep\u0161\u00edm z\u00e1jmu nad\u00e1le Billa odposlouch\u00e1vat. V p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee by \u0159ekl n\u011bco dal\u0161\u00edho, co by mohlo Domu Vave pomoci. P\u0159eci jen, m\u00e1 za to zodpov\u011bdnost,“ \u0159ekl posm\u011b\u0161n\u011b Jorg.<\/div>\n
„Ano, Jorgu. To m\u00e1. Ale varuji t\u011b, netla\u010d na synova sahvahda<\/em>. Tom by necht\u011bl, aby byl Bill v p\u0159\u00edli\u0161n\u00e9m stresu.“<\/div>\n
Jorg se usm\u00e1l a propletl sv\u00e9  prsty. „Jen p\u00e1r ot\u00e1zek, nic v\u00edc.“ <\/p>\n<\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
„Kdy\u017e jsme byli d\u011bti, nemysl\u00edm si, \u017ee jsem znal takov\u00fd strach,“ \u0159ekl mu Andreas, skl\u00e1dal dal\u0161\u00ed r\u00f3bu a polo\u017eil ji do sk\u0159\u00edn\u011b. Bill ho sledoval, jak vrt\u00ed hlavou, hezky z postele. „Mus\u00ed\u0161 to lidem za\u010d\u00edt \u0159\u00edkat. Kdy\u017e tvoje vize za\u010d\u00ednaj\u00ed b\u00fdt a\u017e moc.“<\/div>\n
„\u0158ekl jsem ti to.“ <\/div>\n
„Ne v\u010das.“ Oto\u010dil se na n\u011bj Andreas, na chvilku p\u0159estal se svou prac\u00ed. „M\u00e1m pocit, \u017ee v noci to nebyla ta prvn\u00ed. Trv\u00e1 to, ne\u017e vznikne n\u011bco takov\u00e9ho, to si pamatuju.“<\/div>\n
Bill sklopil pohled. „Nebyly prvn\u00ed,“ p\u0159iznal.<\/div>\n
„Tak pro\u010d jsi to ne\u0159ekl, kdy\u017e se to stalo poprv\u00e9?“<\/div>\n
„Ne\u0159ekl\u2026“ povzdychl si nejist\u011b Bill. „V tu dobu jsem si nemyslel, \u017ee to n\u011bco je. A \u010dasem bylo\u2026“<\/div>\n
Andreas si ch\u00e1pav\u011b povzdychl. „Nemohls to nikomu \u0159\u00edct,“ vydedukoval.<\/div>\n
Bill na to nic ne\u0159ekl, ani nezvedl pohled. Tak Andreas vzal dal\u0161\u00ed r\u00f3bu a pokra\u010doval.  <\/div>\n
„Byl tady,“ \u0159ekl, ani\u017e by v\u011bd\u011bl pro\u010d p\u0159esn\u011b.<\/div>\n
Bill zvedl hlavu. „\u2026Co\u017ee?“<\/div>\n
„Gener\u00e1l Bushido,“ doplnil Andreas, znovu se na n\u011bj pod\u00edval. „Vzpom\u00edn\u00e1\u0161?“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou, mra\u010dil se. „Ne\u2026 bylo toho hodn\u011b.“ To vysv\u011btlovalo, pro\u010d  m\u011bl pot\u0159ebu pt\u00e1t se, kde je, kdy\u017e se probudil. Sna\u017eil se vzpomenout si, ale jedin\u00e9, co se mu navr\u00e1tilo do mysli, byl z\u00e1blesk Bushidova obli\u010deje, strhan\u00e9ho a ustaran\u00e9ho. Znovu se pod\u00edval na Andrease. „Byl jsem vzh\u016fru?“<\/div>\n
Vid\u011bl, jak Andreas zav\u00e1hal, koukal na zpola slo\u017eenou l\u00e1tku p\u0159ed n\u00edm. „\u2026Ano,“ odpov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Kam ode\u0161el?“<\/div>\n
„Ode\u0161el, kdy\u017e p\u0159ijel L\u00e9ka\u0159,“  \u0159ekl mu Andreas. A pak dodal: „Kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee o tebe bude postar\u00e1no.“<\/div>\n
„Andy,“ \u0159ekl Bill a zmlkl, co\u017e byl pro Andrease sign\u00e1l, \u017ee se na n\u011bj m\u00e1 pod\u00edvat. A tak to ud\u011blal, s o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm kr\u010dil obo\u010d\u00ed. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee\u2026 to, co jsem ti \u0159ekl, byl jsem\u2026 na\u0161tvan\u00fd.“<\/div>\n
„Bille-„<\/div>\n
„Pot\u0159ebuji, abys na to zapomn\u011bl,“ \u0159ekl prosebn\u011b Bill. Pak, jemn\u011bji, ke sv\u00fdm ruk\u00e1m, kter\u00e9 m\u011bl v kl\u00edn\u011b: „Bohov\u00e9 v\u011bd\u00ed, \u017ee jsem musel.“<\/p>\n<\/div>\n
Andreas znovu odlo\u017eil r\u00f3bu a tentokr\u00e1t p\u0159e\u0161el po pokoji ke sv\u00e9mu p\u00e1novi, posadil se na kraj postele, vedle n\u011bj, kde posledn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed byl a\u017e moc \u010dasto. „V\u011b\u0159 mi, r\u00e1d bych. Ale nejd\u0159\u00edv se bude\u0161 muset vypo\u0159\u00e1dat s n\u00edm.“<\/div>\n
Bill zavrt\u011bl hlavou a polknul. „U\u017e jednou m\u011b poslal pry\u010d.“ <\/div>\n
„Ne, Bille, poslouchej m\u011b,“ klekl si Andreas jedn\u00edm kolenem na postel, dal ruku p\u0159es Billovu. „Kdy\u017e byl s tebou\u2026 a to, cos mu \u0159ekl\u2026 bude\u0161 za n\u00edm muset j\u00edt a \u0159\u00edct mu pravdu.“<\/div>\n
Bill zvedl pohled, sv\u00e9  tmav\u00e9 o\u010di doko\u0159\u00e1n. „Co jsem mu \u0159ekl?“<\/div>\n
„Ano,“ potvrdil Andreas, postr\u00e1daj\u00edc\u00ed jak\u00fdkoliv zmatek v hlase. „Bude\u0161 to muset ukon\u010dit\u2026 a\u0165 je to cokoliv.“<\/div>\n
„Co jsem mu \u0159ekl?“ nal\u00e9hal Bill.<\/div>\n
Andreas se posadil zp\u00e1tky. Trochu v\u00e1hal, nev\u011bd\u011bl, kam a\u017e m\u016f\u017ee zaj\u00edt. „To, cos \u0159ekl mn\u011b.“<\/div>\n
Bill na n\u011bj chv\u00edli z\u00edral, ne\u017e si zabo\u0159il obli\u010dej do dlan\u00ed. „J\u00e1\u2026“ \u0159ekl. Sjel si prsty tak, \u017ee mu zakr\u00fdvaly pouze nos a rty. „Kde byl Tom?“ <\/div>\n
„Je\u0161t\u011b ne tady.“<\/div>\n
„On ne-„<\/div>\n
„Ne. Nesly\u0161el,“ ujistil ho Andreas rychle. „Ale gener\u00e1l ur\u010dit\u011b ano.“  <\/div>\n
~*~<\/p>\n<\/div>\n
Bylo to tak opravdov\u00e9  jako naposledy.<\/div>\n
C\u00edtil pod sebou Billa, sly\u0161el, jak st\u00e9n\u00e1, c\u00edtil jeho rty, c\u00edtil jeho vlasy. Byl \u00fazk\u00fd a hork\u00fd  a jemn\u00fd a Bushido nikdy v \u017eivot\u011b nic necht\u011bl tak moc. Bylo v tom tolik uspokojen\u00ed, pocit, \u017ee se n\u011bco velk\u00e9ho bl\u00ed\u017e\u00ed, i kdy\u017e nedok\u00e1zal \u0159\u00edct co.<\/div>\n
Neuv\u011bdomoval si, \u017ee je to sen, dokud se neprobudil.<\/div>\n
Sny nikdy nebyly tak jasn\u00e9 a hmatateln\u00e9, jako byly, kdy\u017e v nich byl Bill, a on za\u010d\u00ednal p\u0159em\u00fd\u0161let, jestli se mu Bohov\u00e9 opravdu sna\u017e\u00ed n\u011bco \u0159\u00edct, i kdy\u017e je to Bill, kter\u00fd je obda\u0159en Vizemi.<\/div>\n
U v\u0161ech Boh\u016f, Bill. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jak mu je, jestli se boj\u00ed, jestli je st\u00e1le nemocen. Jestli se o n\u011bj Tom star\u00e1 tak, jak by se o n\u011bj staral on.  <\/div>\n
Chv\u00edli mu trvalo, ne\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee datapad p\u00edp\u00e1 a u\u017e se nedivil, pro\u010d se probudil. Bushido odhodil pe\u0159iny, a opatrn\u011b se zvedl, za\u00fap\u011bl bolest\u00ed kv\u016fli sv\u00e9 erekci, kterou st\u00e1le je\u0161t\u011b m\u011bl. Opravdu bude muset \u0159\u00edct sluh\u016fm, aby zvedali hovory. A\u0165 se oni bud\u00ed uprost\u0159ed noci. Opravdu.<\/div>\n
Jeho frustrace se zm\u011bnila ve strach, kdy\u017e ho napadlo, \u017ee by to mohl b\u00fdt Jorg, \u017ee vol\u00e1, aby ho informoval o tom, \u017ee se Bill\u016fv stav zhor\u0161il. Ale to, co ho opravdu zm\u00e1tlo, bylo, kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee datapad neohla\u0161uje hovor, ale n\u00e1v\u0161t\u011bvu, n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edka v teleportu. Vypnul to, mra\u010dil se, nat\u00e1hl se pro no\u010dn\u00ed \u017eupan, vy\u0161el do chodby, sm\u011brem do zahrad.<\/p>\n<\/div>\n
Kdy\u017e tam do\u0161el, ztuhnul na m\u00edst\u011b.<\/div>\n
Bill vystupoval z teleportu, m\u011bs\u00ed\u010dn\u00ed svit mu odr\u00e1\u017eel sv\u011btlo od vlas\u016f, ale zatem\u0148oval jeho obli\u010dej, oble\u010den\u00fd byl\u2026 ne zas tak moc. M\u011blo to b\u00fdt no\u010dn\u00ed o\u0161acen\u00ed, jako jeho, a Bushido polknul, kdy\u017e si Billa prohl\u00e9dl; p\u0159em\u00fd\u0161lel, pro\u010d ho p\u0159ijel nav\u0161t\u00edvit.<\/div>\n
Bill zvedl pohled, v\u0161iml si, \u017ee u\u017e o n\u011bm v\u00ed, a tak tam st\u00e1l, a jen se na n\u011bj d\u00edval.<\/p>\n<\/div>\n
„\u2026Mus\u00edm s v\u00e1mi mluvit.“  <\/div>\n
autor: Little Muse a Majestrix<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: Lil.Katie<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n
original<\/u><\/strong><\/span><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Little Muse & Majestrix Takhle se neprobudil u\u017e  od t\u00e9 doby, co mu bylo sedm let. Prvn\u00ed v\u011bc, kterou Bill usly\u0161el, bylo op\u011bvov\u00e1n\u00ed. Bylo to dost na to, aby si myslel, \u017ee st\u00e1le je\u0161t\u011b sn\u00ed. D\u0159\u00edve to v Kl\u00e1\u0161te\u0159e byla rutinn\u00ed z\u00e1le\u017eitost, a Bill se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[381],"tags":[],"class_list":["post-9482","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-this-hour-s-duty"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9482","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9482"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9482\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9482"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9482"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9482"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}