{"id":9483,"date":"2011-01-30T18:00:00","date_gmt":"2011-01-30T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9459"},"modified":"2011-01-30T18:00:00","modified_gmt":"2011-01-30T17:00:00","slug":"living-behind-a-wall-of-glass-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/30\/living-behind-a-wall-of-glass-2\/","title":{"rendered":"Living Behind A Wall Of Glass 2."},"content":{"rendered":"
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"493\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Pros\u00edm t\u011b, kde jsi?“ Mat\u010din hlas p\u0159etrhl nit jeho my\u0161lenek. Chlapec se pomalu oto\u010dil a spat\u0159il ji st\u00e1t na prahu. Nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e ho n\u011bkdo vyru\u0161oval z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, proto se tak\u00e9 zatv\u00e1\u0159il ne dvakr\u00e1t mile. Samoz\u0159ejm\u011b sly\u0161el, \u017ee jej n\u011bkolikr\u00e1t volala. Rozhodl se v\u0161ak p\u0159edst\u00edrat, \u017ee je hluch\u00fd. Necht\u011blo se mu tam, ne kdy\u017e v\u011bd\u011bl, co nebo sp\u00ed\u0161e kdo ho tam \u010dek\u00e1.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, jak to vypad\u00e1?“<\/div>\n
„Nikoho jsem sem nezval.“ Odv\u011btil s \u00fa\u0161klebkem a oto\u010dil se zp\u011bt k oknu. Simone zav\u0159ela dve\u0159e, do\u0161la a\u017e k n\u011bmu a za\u010dala s t\u00edm, co nem\u011bl ani trochu r\u00e1d, s domlouv\u00e1n\u00edm.<\/div>\n
„Billy,“ oslovila ho n\u011b\u017en\u011b a pokusila se ho pohladit, jen\u017ee ucukl, „cel\u00e1 tahle situace\u2026“<\/div>\n
„\u2026je mi naprosto ukraden\u00e1 a je mi srde\u010dn\u011b jedno, jak to vypad\u00e1. J\u00e1 ho nezval, tak\u017ee ho ani v\u00edtat nep\u016fjdu.“ Mat\u010dina mil\u00e1 tv\u00e1\u0159 se po t\u011bchto slovech zakabonila. Beze slova se vr\u00e1tila k prahu a s rukou na klice se k n\u011bmu znovu oto\u010dila.<\/div>\n
„D\u00e1v\u00e1m ti p\u011bt minut na to, abys se\u0161el po schodech dol\u016f. A chovat se bude\u0161 slu\u0161n\u011b, rozum\u00ed\u0161?“ S t\u011bmito slovy se za n\u00ed zaklaply dve\u0159e. Bill byl zpo\u010d\u00e1tku pevn\u011b rozhodnut, \u017ee dol\u016f prost\u011b nep\u016fjde, ale nakonec sesko\u010dil na zem a cht\u011b necht\u011b opustil pokoj, aby ud\u011blal, co mu bylo na\u0159\u00edzeno.<\/div>\n
<\/div>\n
Schod po schodu sestupoval dol\u016f, sly\u0161el hlasy a sm\u00edch a \u010d\u00edm bl\u00ed\u017ee byl, t\u00edm v\u00edce se jeho \u017ealudek sv\u00edral.<\/div>\n
„Bill Kaulitz.“ Jen, co se ocitnul dole, Tom vysko\u010dil na nohy. Byl prvn\u00edm, kdo zaregistroval jeho p\u0159\u00edtomnost. Dob\u011bhl a\u017e k n\u011bmu a kousek od n\u011bj se zastavil. Dlouze si prohl\u00ed\u017eel jeho obli\u010dej a vlasy. Co si Bill pamatoval, z\u00edral mu skoro p\u0159i ka\u017ed\u00e9m setk\u00e1n\u00ed na \u00fa\u010des nebo na boty. Kdy\u017e k n\u011bmu Tom nat\u00e1hl ruku, proto\u017ee vid\u011bl, \u017ee se takhle zdrav\u00ed dosp\u011bl\u00ed, m\u011bl sto chut\u00ed poslat ho k \u010dertu, ale proto\u017ee se na n\u011bj oba rodi\u010de d\u00edvali, s nechut\u00ed stisknul nab\u00edzenou dla\u0148 a posl\u00e9ze dvoj\u010de obe\u0161el.<\/div>\n
„Ahoj tati.“ Zamumlal a posadil se na pohovku. Tom p\u0159irozen\u011b nev\u00e1hal a usadil se vedle sv\u00e9ho sourozence, kter\u00fd mohl nanejv\u00fd\u0161 sk\u0159\u00edpat zuby. Musel b\u00fdt zticha, a\u010d to uvnit\u0159 n\u011bj \u0159valo. Atmosf\u00e9ra byla s ka\u017edou dal\u0161\u00ed vte\u0159inou hust\u0161\u00ed a Bill m\u011bl strach, \u017ee se zadus\u00ed.<\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Ahoj, jsi n\u011bjak\u00fd p\u0159e\u0161l\u00fd.“ J\u00f6rg po celou cestu sem doufal, \u017ee se syn\u016fv postoj zm\u011bn\u00ed a \u017ee bratra p\u0159iv\u00edt\u00e1 s \u00fasm\u011bvem na rtech. Objevil se p\u0159ed n\u00edm v\u0161ak ten Bill, kter\u00e9ho o\u010dek\u00e1val a jeho\u017e se b\u00e1l. Op\u011bt se tv\u00e1\u0159il jako mu\u010dedn\u00edk, \u010d\u00edm\u017e d\u00e1val najevo, jak o\u0161kliv\u011b se k n\u011bmu v\u0161ichni chovaj\u00ed. Jeho pohled p\u0159e\u0161el k druh\u00e9mu synovi, kter\u00fd byl usazen\u00fd po bratrov\u011b pravici a zkoumal, jak sed\u00ed. Kdy\u017e J\u00f6rg zaregistroval, \u017ee Tom napodobil naprosto p\u0159esn\u011b Billovu pozici, p\u0159i\u010dem\u017e n\u011bkolikr\u00e1t zkontroloval, zda m\u00e1 nohy opravdu stejn\u011b polo\u017een\u00e9 jako dvoj\u010de, usm\u00e1l se. D\u011bl\u00e1val to po\u0159\u00e1d. U\u010dil se d\u00edk tomu, co odkoukal u ostatn\u00edch. Proto se i sna\u017eil chovat a mluvit tak, aby se od n\u011bj Tom nemohl p\u0159iu\u010dit ni\u010demu \u0161patn\u00e9mu, co by mu akor\u00e1t pozd\u011bji zkomplikovalo \u017eivot, kdyby to v n\u011bjak\u00e9 nejm\u00e9n\u011b vhodn\u00e9 situaci uplatnil. Nebyl v\u0161ak jedin\u00fd, kdo si toho v\u0161iml. Ani Billovi neu\u0161lo, co Tom ud\u011blal. Jen\u017ee ten otcovo pobaven\u00ed nesd\u00edlel, bral to jako dal\u0161\u00ed pokus o zesm\u011b\u0161n\u011bn\u00ed sv\u00e9 osoby.<\/div>\n
<\/div>\n
„Unaven\u00fd.“ Bill probodl osobu vedle sebe pohledem a kone\u010dn\u011b se dostal k odpov\u011bdi. Po o\u010dku st\u00e1le pozoroval Toma, kter\u00fd na n\u011bj nep\u0159est\u00e1val z\u00edrat, co\u017e mu bylo vylo\u017een\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e9. Netu\u0161il ale pro\u010d. Byl na zv\u011bdav\u00e9 pohledy okol\u00ed zvykl\u00fd, ka\u017ed\u00fd na n\u011bj civ\u011bl, ale tyhle o\u010di, ty o\u010di tolik podobn\u00e9 t\u011bm jeho, m\u011bly dar vyv\u00e1d\u011bt jej sv\u00fdm pohledem z m\u00edry. Stejn\u011b jako jeho bl\u00edzkost. O kousek si poodsednul, ale moc mu to nepomohl, jeliko\u017e Tom ud\u011blal okam\u017eit\u011b to sam\u00e9.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co kdybys \u0161el s Tomem nahoru a uk\u00e1zal mu v\u00e1\u0161 pokoj?“ Navrhla Simone, kter\u00e9 ticho rozprost\u00edraj\u00edc\u00ed se kolem nich za\u010dalo b\u00fdt nep\u0159\u00edjemn\u00e9. Bill zalapal po vzduchu. V\u00e1\u0161<\/em> pokoj? To byl jeho pokoj, jen a jen jeho<\/em> pokoj. Nejrad\u011bji by je v\u0161echny poslal do h\u00e1je, p\u0159esto ale vstal a k\u00fdvnul na toho cvoka. \u010cekal, \u017ee se zvedne, ale nic, Tom z\u016fst\u00e1val sed\u011bt na m\u00edst\u011b a civ\u011bl mu na pono\u017eky. Bill si povzdechl a podup\u00e1val si nohou\u00a8, \u010dekaj\u00edc, a\u017e se jeho milost ur\u00e1\u010d\u00ed a bude ho n\u00e1sledovat. Teprve mat\u010dina v\u00fdzva jej p\u0159im\u011bla, aby se zvednul. Po cest\u011b Bill sbalil jednu ta\u0161ku, p\u0159irozen\u011b tu men\u0161\u00ed, a za\u010dal stoupat po schodech nahoru. V duchu prokl\u00ednal matku i otce a modlil se, aby ty dva t\u00fddny uplynuly co nejrychleji, proto\u017ee b\u00fdt s n\u00edm v jedn\u00e9 m\u00edstnosti, us\u00ednat vedle n\u011bj, probouzet se a hned vid\u011bt jeho obli\u010dej, se mu v\u016fbec nel\u00edbilo.<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e se ocitli u dve\u0159\u00ed pokoje, vyjekl leknut\u00edm. Tom st\u00e1l nebezpe\u010dn\u011b bl\u00edzko u n\u011bj. Jejich obli\u010deje d\u011blily jen centimetry. Vid\u011bl, jak se jeho \u0159asy nepatrn\u011b chv\u011bly, naprosto jasn\u011b sly\u0161el jeho dech. Bill urychlen\u011b nahmatal kliku a stiskl ji. Dvoj\u010de mu naru\u0161ovalo osobn\u00ed prostor, nec\u00edtil se tak bezpe\u010dn\u011b. Po vstupu do m\u00edstnosti se sna\u017eil co nejv\u00edce se od bratra vzd\u00e1lit a z\u00edskat tak znovu kontrolu nad celou situac\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tohle je m\u016fj pokoj.“ Spustil jen, co Tom zav\u0159el dve\u0159e. M\u011bl jistotu, \u017ee je nikdo neusly\u0161\u00ed. Ne\u0159\u00edkal to jen tak. Svoj\u00ed pozn\u00e1mkou cht\u011bl d\u00e1t najevo, \u017ee je to jeho pokoj a plat\u00ed tu jeho pravidla. Bratr v\u0161ak na ozn\u00e1men\u00ed reagoval po sv\u00e9m, jak bylo ostatn\u011b jeho zvykem.<\/div>\n
„Nel\u00edb\u00ed se mi.“<\/div>\n
„Ptal se n\u011bkdo na tv\u016fj n\u00e1zor?“ Bill si odfrkl a lehl si na postel. V noci v\u016fbec nemohl sp\u00e1t, neust\u00e1le se p\u0159evaloval v posteli, a jen co usnul, byl zase vzh\u016fru. Kdy\u017e se r\u00e1no probudil, p\u0159ipadal si jako zml\u00e1cen\u00fd. Bolelo ho cel\u00e9 t\u011blo, ka\u017ed\u00fd krok pro n\u011bj byl utrpen\u00edm a c\u00edtil snad v\u0161echny svaly v t\u011ble. K tomu v\u0161emu se mu p\u0159idala nesnesiteln\u00e1 bolest hlavy, co\u017e mu na n\u00e1lad\u011b moc nep\u0159idalo, a kdy\u017e se\u0161el schody dol\u016f a spat\u0159il jeho, ud\u011blalo se mu mdlo. No\u010dn\u00ed m\u016fra se stala realitou.<\/div>\n
<\/div>\n
„Polo\u017e to zp\u00e1tky.“ Zavr\u010del, kdy\u017e vzhl\u00e9dl, aby zkontroloval, co Tom d\u011bl\u00e1, a p\u0159istihl jej, jak si se z\u00e1jmem prohl\u00ed\u017e\u00ed jeho iPod. Se zasku\u010den\u00edm a klen\u00edm vstal z postele, do\u0161el k bratrovi a vytrhl mu jej z ruky.<\/div>\n
„P\u016fj\u010d mi ho.“<\/div>\n
„Celej \u017ehavej.“ Prskl Bill a v posledn\u00ed vte\u0159in\u011b potla\u010dil nutk\u00e1n\u00ed do n\u011bj aspo\u0148 malinko str\u010dit. „Rad\u0161i si vybal svoje kr\u00e1my. Ud\u011blal jsem ti na n\u011b m\u00edsto.“ Z donucen\u00ed se uskromnil, co\u017e byla dal\u0161\u00ed v\u011bc, kterou nem\u011bl ani trochu r\u00e1d. Byl zvykl\u00fd na svoje pohodl\u00ed, sv\u016fj prostor a jen nerad se jej vzd\u00e1val. Na p\u0159\u00edkaz matky uvolnil n\u011bkolik poli\u010dek ve sk\u0159\u00edni, aby si do nich Tom mohl naskl\u00e1dat svoje v\u011bci.<\/div>\n
„Co na m\u011b \u010dum\u00ed\u0161? M\u00e1\u0161 ruce, ne?“<\/div>\n
„M\u00e1m dv\u011b ruce.“ Tom nat\u00e1hl dlan\u011b a uk\u00e1zal mu je. Bill proto\u010dil o\u010di, vr\u00e1til se na svoje m\u00edsto a p\u0159evalil se na druh\u00fd bok.<\/div>\n
<\/div>\n
„Dneska nevypad\u00e1\u0161 jako holka.“ Konstatoval, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee bratr dnes nen\u00ed nal\u00ed\u010den\u00fd a poc\u00edtil zklam\u00e1n\u00ed, proto\u017ee nem\u011bl ani natup\u00edrovan\u00e9 vlasy. Tomovi se Bill\u016fv \u00fa\u010des l\u00edbil. P\u0159ipom\u00ednal mu lva, jeho obl\u00edben\u00e9 zv\u00ed\u0159e, a mrzelo ho, \u017ee dneska tak nevypadal. V\u017edy, kdy\u017e se p\u0159ed n\u00edm objevil s h\u0159\u00edvou, tou\u017eil se j\u00ed aspo\u0148 na krati\u010dk\u00fd okam\u017eik dotknout. Jen\u017ee kdykoli k n\u011bmu nat\u00e1hl ruku, za\u010dal Bill \u0161\u00edlet a je\u010det, aby na n\u011bj nesahal, a Tom poslechnul. Nel\u00edbilo se mu, kdy\u017e na n\u011bj n\u011bkdo k\u0159i\u010del. Kdy\u017e n\u011bkdo zv\u00fd\u0161il hlas, znamenalo to toti\u017e, \u017ee n\u011bco provedl a \u010dekal jej trest.<\/div>\n
<\/div>\n
„U\u017e zase za\u010d\u00edn\u00e1\u0161?“ Bill se na n\u011bj okam\u017eit\u011b oto\u010dil a chystal se mu od plic \u0159\u00edct, co si o n\u011bm mysl\u00ed, p\u0159esto\u017ee mu bylo jasn\u00e9, \u017ee si z toho Tom nic neodnese a d\u00e1l ho bude otravovat. Cht\u011bl tak jen ventilovat sv\u016fj vztek a pocit ubl\u00ed\u017eenosti, kter\u00fd se v n\u011bm za tu dobu nahromadil. Jen\u017ee z\u016fstal z\u00edrat s pusou doko\u0159\u00e1n. Bratr st\u00e1l a rozhl\u00ed\u017eel se kolem sebe. To by ho ani nijak nep\u0159ekvapilo. Tom toti\u017e d\u011blal v z\u00e1sad\u011b jen dv\u011b v\u011bci, kter\u00e9 se staly n\u00e1pln\u00ed jeho \u017eivota. D\u00edval se po okol\u00ed a otravoval \u017eivot Billovi. Mlad\u00edka v\u0161ak uml\u010delo to, co spat\u0159il v jeho pohledu. Najednou mu p\u0159ipom\u00ednal d\u00edt\u011b, mal\u00e9 zv\u011bdav\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, poj\u010f j\u00edst.“ Matka zat\u0159\u00e1sla jeho t\u011blem, ale osloven\u00fd p\u0159edst\u00edral sp\u00e1nek. Ve\u0161ker\u00e1 chu\u0165 k j\u00eddlu jej p\u0159e\u0161la a rozhodl se, \u017ee rad\u011bji um\u0159e hlady, ne\u017e aby sed\u011bl u jednoho stolu s n\u00edm. Sly\u0161el, jak se zav\u0159ely dve\u0159e, a p\u0159evalil se na z\u00e1da. Z\u00edral do stropu a cestoval \u010dasem. Z d\u011btstv\u00ed si toho moc nepamatoval, ale den, kdy od nich otec ode\u0161el, si pamatoval a\u017e moc \u017eiv\u011b. Sed\u011bl na schodech a pozoroval, jak otec bere do n\u00e1ru\u010de Toma a vych\u00e1z\u00ed ze dve\u0159\u00ed. Bre\u010del, ale kv\u016fli tomu, \u017ee se domn\u00edval, \u017ee jedou na v\u00fdlet bez n\u011bho. V\u00fdlet se prot\u00e1hnul na t\u0159in\u00e1ct let. Neznali se, nev\u011bd\u011bli o sob\u011b zhola nic, a te\u010f si m\u011bli hr\u00e1t na miluj\u00edc\u00ed se sourozence? Nikdy! Bill k Tomovi nec\u00edtil nic, alespo\u0148 si to myslel.<\/div>\n
„Je\u017ei\u0161i!“ Pronesl, kdy\u017e se po n\u011bkolika des\u00edtk\u00e1ch minut dve\u0159e znovu otev\u0159ely a do pokoje suver\u00e9nn\u011b nakr\u00e1\u010del Tom. Dredy se mu pohupovaly v rytmu ch\u016fze a Bill se ot\u0159epal odporem. Nech\u00e1pal, jak si n\u011bkdo m\u016f\u017ee na hlav\u011b nechat ud\u011blat n\u011bco tak hnusn\u00e9ho.<\/div>\n
„Jsem Tom.“ Ozn\u00e1mil a posadil se na postel, p\u0159i\u010dem\u017e jeho sourozenci neu\u0161lo, \u017ee se po jeho vzoru rovn\u011b\u017e usadil do tureck\u00e9ho sedu a op\u0159el si lokty o kolena.<\/div>\n
„A j\u00e1 jsem naprost\u00fd blb a nev\u00edm, jak se jmenuje\u0161.“ Pronesl Bill ironicky.<\/div>\n
„Ne, ty jsi Bill Kaulitz a j\u00e1 jsem Tom.“ \u010cernovlas\u00fd chlapec se zhluboka nadechnul a ovl\u00e1dal se, co jen mohl, aby nevzal mobil a nehodil j\u00edm jeho sm\u011brem. Byl jak papou\u0161ek, po\u0159\u00e1d dokola opakoval svoje jm\u00e9no a vyt\u00e1\u010del ho k nep\u0159\u00ed\u010detnosti.<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
„Chci sp\u00e1t tam.“ Tom uk\u00e1zal na m\u00edsto, na kter\u00e9 si Bill pr\u00e1v\u011b lehal. P\u0159ed chvilinkou se vr\u00e1til ze sprchy, kde str\u00e1vil v\u00edce \u010dasu ne\u017e obvykle. Odli\u010doval se pomalu a a\u017e moc d\u016fkladn\u011b. Dlouh\u00e9 minuty st\u00e1l pod sprchou a nech\u00e1val kapky hork\u00e9 vody st\u00e9kat po sv\u00e9m t\u011ble. Byl s\u00e1m, \u00fapln\u011b s\u00e1m se sv\u00fdmi my\u0161lenkami. Miloval to ticho kolem, kter\u00e9 naru\u0161oval jen zvuk tekouc\u00ed vody. P\u0159esto byl nucen vr\u00e1tit se do pokoje. Nocovat v koupeln\u011b nemohl.<\/div>\n
„V\u016fbec. Lehne\u0161 si vedle.“ Prskl zp\u00e1tky a o kus odsunul pol\u0161t\u00e1\u0159, kter\u00fd matka nachystala pro Toma. To, \u017ee s n\u00edm mus\u00ed sp\u00e1t v jedn\u00e9 posteli, je\u0161t\u011b neznamenalo, \u017ee ho na sob\u011b mus\u00ed m\u00edt nalepen\u00e9ho.<\/div>\n
„Mus\u00edm sp\u00e1t tam.“ Dredat\u00fd bratr se zoufale zahled\u011bl na m\u00edsto u zdi. Cht\u011bl si tam lehnout, byl na to zvykl\u00fd. Z jedn\u00e9 strany pot\u0159eboval m\u00edt st\u011bnu, co\u017e by na m\u00edst\u011b, kter\u00e9 mu nab\u00edzel Bill, nem\u011bl. Poci\u0165oval na sob\u011b nar\u016fstaj\u00edc\u00ed \u00fazkost. Nel\u00edbilo se mu to, proto up\u00edral o\u010di na bratra a doufal, \u017ee zm\u011bn\u00ed n\u00e1zor a pust\u00ed ho na vytou\u017een\u00e9 m\u00edsto.<\/div>\n
„Prost\u011b sp\u00ed\u0161 tam a hotovo.“ Bill si nat\u0159epal pol\u0161t\u00e1\u0159, p\u0159it\u00e1hl si deku k t\u011blu a oto\u010dil se z\u00e1dy k Tomovi. A\u0165 si d\u011bl\u00e1, co chce. Nebude mu po\u0159\u00e1d ustupovat. Kdyby se choval slu\u0161n\u011b, neur\u00e1\u017eel ho a poprosil, mo\u017en\u00e1 by alespo\u0148 p\u0159em\u00fd\u0161lel, \u017ee by mu m\u00edsto na t\u011bch p\u00e1r dn\u00ed, co spolu budou sd\u00edlet jeden pokoj, uvolnil. Ov\u0161em s t\u00edmhle p\u0159\u00edstupem, kter\u00fd k n\u011bmu m\u011bl, mohl na n\u011bjak\u00e9 vst\u0159\u00edcn\u00e9 chov\u00e1n\u00ed urychlen\u011b zapomenout.<\/div>\n
~*~<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se probudil brzy r\u00e1no cel\u00fd rozl\u00e1man\u00fd. Celou noc se p\u0159evaloval, nemohl klidn\u011b sp\u00e1t. Dokonce by \u0159ekl, \u017ee se a\u017e b\u00e1l sp\u00e1t. Bylo to zap\u0159\u00ed\u010din\u011bno n\u011bk\u00fdm dal\u0161\u00edm v pokoji. To Tom naru\u0161oval jeho jindy pokojn\u00fd sp\u00e1nek. Billovi p\u0159ipadalo, \u017ee jen co se mu poda\u0159ilo usnout, byl zase vzh\u016fru. Hororov\u00e1 noc, kter\u00e1 se bude pravideln\u011b opakovat do doby, ne\u017e vandr\u00e1k odt\u00e1hne.<\/div>\n
<\/div>\n
P\u0159evalil se na bok a nev\u011b\u0159il sv\u00fdm o\u010d\u00edm. Tom vedle n\u011bj nele\u017eel. P\u0159itom nemohlo b\u00fdt v\u00edc ne\u017e sedm a n\u011bjak se mu nezd\u00e1lo, \u017ee by ten po\u0161uk byl rann\u00ed pt\u00e1\u010de. Kde ale byl, bylo chlapci z\u00e1hadou. Ne, \u017ee by mu to n\u011bjak vadilo. Opravdu nem\u011bl pot\u0159ebu se na jeho ksicht d\u00edvat hned po r\u00e1nu, ale p\u0159ece jen mu vrtalo hlavou, kam se mohl vypa\u0159it.<\/div>\n
„No ty vole, co to\u2026“ Kdy\u017e Bill spustil nohu z postele, \u0161l\u00e1pl na n\u011bco m\u011bkk\u00e9ho a \u0161\u00edlen\u011b se vyd\u011bsil. Okam\u017eit\u011b tedy nohu st\u00e1hl zp\u00e1tky a pod\u00edval se p\u0159es okraj, co \u017ee bylo t\u00edm, co m\u00e1lem roz\u0161l\u00e1pl. Na zemi le\u017eel Tom. Byl sto\u010den\u00fd do klub\u00ed\u010dka a tiskl se k posteli. Bill nech\u00e1pal, co to nacvi\u010duje. U\u0161kl\u00edbl se a pomalu, aby jej neprobudil, slezl dol\u016f. Na pln\u00fdch rud\u00fdch rtech se objevil \u010f\u00e1belsk\u00fd usm\u011bv, kdy\u017e ma\u010dkal spou\u0161\u0165, \u010d\u00edm\u017e si zv\u011b\u010dnil tuto bratrovu podobu a pe\u010dliv\u011b si ji pro v\u0161echny p\u0159\u00edpady ulo\u017eil do mobilu\u2026<\/div>\n
<\/div>\n
autor: LadyKay<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LadyKay „Pros\u00edm t\u011b, kde jsi?“ Mat\u010din hlas p\u0159etrhl nit jeho my\u0161lenek. Chlapec se pomalu oto\u010dil a spat\u0159il ji st\u00e1t na prahu. Nem\u011bl r\u00e1d, kdy\u017e ho n\u011bkdo vyru\u0161oval z p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed, proto se tak\u00e9 zatv\u00e1\u0159il ne dvakr\u00e1t mile. Samoz\u0159ejm\u011b sly\u0161el, \u017ee jej n\u011bkolikr\u00e1t<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[397],"tags":[],"class_list":["post-9483","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-living-behind-a-wall-of-glass"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9483","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9483"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9483\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9483"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9483"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9483"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}