{"id":9487,"date":"2011-01-30T16:00:00","date_gmt":"2011-01-30T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=9463"},"modified":"2011-01-30T16:00:00","modified_gmt":"2011-01-30T15:00:00","slug":"remorse-20","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2011\/01\/30\/remorse-20\/","title":{"rendered":"Remorse 20."},"content":{"rendered":"
autor: Bubbly<\/strong><\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Sv\u011bt kolem m\u011b se skoro zastavil, ka\u017ed\u00fd pohyb, ka\u017ed\u00e9 nadechnut\u00ed trvalo n\u011bkolik dlouh\u00fdch vte\u0159in. Rozhl\u00ed\u017eel jsem se kolem sebe a v\u0161echno to, co jsem vid\u011bl, ztr\u00e1celo ve\u0161ker\u00fd smysl. Des\u00edtky ciz\u00edch tv\u00e1\u0159\u00ed, kter\u00e9 se up\u00edraly na m\u011b, tis\u00edce o\u010d\u00ed, kter\u00e9 se mi d\u00edvaly do moj\u00ed zlomen\u00e9 du\u0161e. V obli\u010deji se mi odr\u00e1\u017eela st\u0159\u00eddav\u00e1 ostr\u00e1 sv\u011btla policejn\u00edch voz\u016f. Sly\u0161el jsem, jak n\u011bkdo k\u0159i\u010del. N\u011bkdo m\u011b pevn\u011b obj\u00edmal. N\u011bkdo se mi ot\u00edral o nohy.  <\/div>\n
Bolest. C\u00edtil jsem pr\u00e1zdnou bodavou bolest hluboko uvnit\u0159 sebe. Otev\u0159en\u00fdmi rty jsem se sna\u017eil nadechnout, ale jako kdyby moje pl\u00edce odm\u00edtaly vzduch. Znovu jsem c\u00edtil ten tlak na krku a hrudi z\u00e1rove\u0148. Cht\u011blo se mi k\u0159i\u010det. Obr\u00e1til jsem zrak ke srubu a r\u00e1zem v\u0161echny moje my\u0161lenky ustaly, jako kdyby je n\u011bkdo utnul.<\/p>\n<\/div>\n
Tom. Vych\u00e1zel ven ze dve\u0159\u00ed, ve tv\u00e1\u0159i v\u00fdraz provinil\u00e9ho vlka. Na z\u00e1p\u011bst\u00edch se mu leskla ocelov\u00e1 pouta, \u0161el v doprovodu cel\u00e9ho regimentu a\u017e po zuby ozbrojen\u00fdch policist\u016f. Nebr\u00e1nil se, byl pevn\u011b odhodlan\u00fd za svou chybu zaplatit. Kdy\u017e p\u0159ekro\u010dil pr\u00e1h, n\u011bco ve mn\u011b hrklo. Uv\u011bdomil jsem si, \u017ee tohle m\u016f\u017ee b\u00fdt naposledy, co ho doopravdy vid\u00edm. Cht\u011bl jsem ud\u011blat krok k n\u011bmu, ale moje nohy m\u011b odm\u00edtaly poslechnout. V hlav\u011b jsem m\u011bl pr\u00e1zdno.<\/p>\n<\/div>\n
„Tome.“ To jm\u00e9no mi vyplynulo z \u00fast skoro samo, nejsem si jist\u00fd, jestli jsem ho v\u016fbec cht\u011bl \u0159\u00edct. On, jako kdyby m\u011b mohl sly\u0161et, zvedl hlavu a pod\u00edval se m\u00fdm sm\u011brem. Jeho o\u010di se setkaly s m\u00fdm pohledem. V tu chv\u00edli se mi sv\u011bt skryl za lavinou slz, kter\u00e9 se mi rozutekly po tv\u00e1\u0159i. Ten n\u011bkdo, kdo m\u011b obj\u00edmal, m\u011b stiskl je\u0161t\u011b v\u00edc.  <\/div>\n
Uvnit\u0159 m\u011b zela d\u00edra. Obrovsk\u00e1 d\u00edra s rozervan\u00fdmi okraji a neust\u00e1le se zv\u011bt\u0161ovala. \u010c\u00edm v\u00edc ode m\u011b byl Tom d\u00e1l, t\u00edm v\u00edc jsem m\u011bl dojem, \u017ee m\u011b n\u011bkdo rve vejp\u016fl. Znovu jsem se donutil ud\u011blat pohyb sm\u011brem k n\u011bmu. Nohy m\u011b poslechly, ale ciz\u00ed pa\u017ee mi br\u00e1nily v odchodu. Zm\u00edtal jsem se jako lapen\u00e1 zv\u011b\u0159, jej\u00ed\u017e s\u00edly jsou na pokraji zhroucen\u00ed. D\u00edval jsem se na Toma, pokou\u0161el jsem se k n\u011bmu ut\u00e9ct, a poprv\u00e9 se mi z hrdla vydral \u017ealostn\u00fd a zoufal\u00fd zvuk. Zak\u0159i\u010del jsem, a\u017e mi to samotn\u00e9mu rvalo u\u0161i. <\/div>\n
\n
<\/div>\n
„Ne, pros\u00edm!“ k\u0159i\u010del jsem.  <\/div>\n
Tom se na m\u011b d\u00edval bez n\u00e1znaku jak\u00e9hokoliv pokusu o \u00fat\u011bk. Jeden z policist\u016f ho pustil a vrhl se ke mn\u011b, aby m\u011b od n\u011bho udr\u017eeli co nejd\u00e1l. Co si mysleli? \u017de m\u00e1m v pl\u00e1nu se k n\u011bmu dostat a zni\u010dit ho za to, co mi provedl? \u017de m\u011b unesl? Omyl. Cht\u011bl jsem se k n\u011bmu dostat, ale cht\u011bl jsem ho obejmout, pol\u00edbit, cht\u011bl jsem ho milovat tak dlouho, dokud jen budu moct.<\/p>\n<\/div>\n
\u010cty\u0159i policist\u00e9 a moj\u00ed rodi\u010de m\u011b dr\u017eeli v bezpe\u010dn\u00e9 vzd\u00e1lenosti, zat\u00edmco dal\u0161\u00ed t\u0159i hrub\u00fdm zp\u016fsobem nastrkali Toma do policejn\u00edho auta. \u010c\u00edm v\u00edc jsem se k n\u011bmu cht\u011bl dostat, t\u00edm v\u00edc se mi to zd\u00e1lo nemo\u017en\u00e9. Dr\u017eeli m\u011b jako v \u0159et\u011bzech tak dlouho, dokud se auto s Tomem nevzd\u00e1lilo a j\u00e1 to nevzdal. Dopadl jsem t\u011b\u017ece na kolena a rozplakal jsem se. Hlava mi klesla do vlhk\u00e9 tr\u00e1vy, rosa se mi ot\u00edrala o rozp\u00e1len\u00e9 tv\u00e1\u0159e, zat\u00edmco se mi ze rt\u016f draly vzlyky. Zar\u00fdval jsem nehty do m\u011bkk\u00e9 hl\u00edny a br\u00e1nil jsem se i samotn\u00e9mu nadechnut\u00ed. V ten okam\u017eik u\u017e m\u011b nikdo nedr\u017eel, v\u0161ichni st\u00e1li opod\u00e1l a d\u00edvali se. M\u011bli v o\u010d\u00edch hr\u016fzu, nepochopen\u00ed, zoufalstv\u00ed, ale i nedot\u010denou radost. Pro n\u011b kone\u010dn\u011b bylo po v\u0161em. Pro m\u011b v\u0161echno teprve za\u010dalo.<\/p>\n<\/div>\n
Ze srubu vynesly na nos\u00edtk\u00e1ch dv\u011b mrtv\u00e1 t\u011bla v \u010dern\u00fdch igelitov\u00fdch pytl\u00edch. BJ a M\u00e4x. Nakonec dostali to, co si zaslou\u017eili, jen jejich trest nebyl tak p\u0159\u00edsn\u00fd. Tom splnil, co sl\u00edbil. Oba dva je zabil jen proto, abych se j\u00e1 mohl vr\u00e1tit dom\u016f. Ze zem\u011b jsem sledoval, jak je nakl\u00e1daj\u00ed do velk\u00e9ho \u010dern\u00e9ho auta a odj\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed pry\u010d. Nem\u011bl jsem pravdu. Nezaslou\u017eili si to. Tohle byl p\u0159\u00edli\u0161 m\u00edrn\u00fd trest za jejich h\u0159\u00edchy.  <\/div>\n
Andr\u00e9 tu je\u0161t\u011b  byl. Hled\u011bl na m\u011b z druh\u00e9ho auta, stejn\u00e9ho, kter\u00e9 odvezli Toma, a v o\u010d\u00edch se mu leskly slzy. Pro\u010d plakal? Co mu bylo l\u00edto? To, \u017ee m\u011b nedok\u00e1zal zachr\u00e1nit p\u0159ede mnou sam\u00fdm? Pod\u00edval jsem se mu do o\u010d\u00ed a on stiskl rty do pevn\u00e9 linky, jako kdyby se s\u00e1m br\u00e1nil pl\u00e1\u010di. Odvr\u00e1til ode m\u011b o\u010di a sklopil hlavu, aby mu nebylo vid\u011bt do tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
<\/div>\n
N\u011bkdo m\u011b zvedl ze zem\u011b  a zabalil m\u011b do tepl\u00e9 deky. Vedli m\u011b k autu, donutili m\u011b nastoupit, cht\u011bli m\u011b odv\u00e9st dom\u016f. Nebr\u00e1nil jsem se, nezbylo mi dost sil, abych to ud\u011blal. Nech\u00e1val jsem sebou manipulovat. P\u0159ipadal jsem si jako hadrov\u00e1 panenka. Lid\u00e9 si mnou pohazovali jako s kusem v\u011bci.  <\/div>\n
Sv\u011bt utichl. V\u0161echno kolem m\u011b se najednou stalo tak bezv\u00fdznamn\u00e9 a nesmysln\u00e9. Zav\u0159el jsem o\u010di, necht\u011bl jsem vid\u011bt ciz\u00ed, ale ani zn\u00e1m\u00e9 obli\u010deje, kter\u00e9 se na m\u011b d\u00edvaly. Bylo to, jako kdyby se splnily v\u0161echny moje \u0161patn\u00e9 sny o tom, jak se ztr\u00e1c\u00edm v davu pln\u00e9m ciz\u00edch obli\u010dej\u016f a nedok\u00e1\u017eu naj\u00edt cestu dom\u016f. Nedok\u00e1\u017eu naj\u00edt ani s\u00e1m sebe.<\/p>\n<\/div>\n
Nebe bylo tmav\u00e9, mraky n\u00edzko nad zem\u00ed. Bl\u00ed\u017e\u00ed se dal\u0161\u00ed bou\u0159ka. Budu m\u00edt strach a tentokr\u00e1t u\u017e u m\u011b nebude nikdo, kdo by m\u011b vzal za ruku, kdo by m\u011b objal, kdo by m\u011b pol\u00edbil do vlas\u016f a \u0161eptal, \u017ee r\u00e1no bude zase v\u0161echno dobr\u00e9. Sv\u011bt se zm\u011bnil. V\u0161echno se zm\u011bnilo. R\u00e1j zmizel, z\u016fstalo jen peklo. Tma. Ticho. Nesly\u0161el jsem hlasy kolem sebe, nesly\u0161el jsem nic. Dokonce ani \u0161evelen\u00ed v\u011btru ve v\u011btv\u00edch strom\u016f, nebo k\u0159ik pt\u00e1k\u016f nad hlavou. Jen v hlav\u011b opakoval m\u016fj hlas jedno jedin\u00e9 jm\u00e9no. Tom. Tom. Tom\u2026<\/p>\n<\/div>\n
Sed\u011bl jsem na podlaze u krbu a z\u00edral jsem p\u0159ed sebe na pr\u00e1zdnou st\u011bnu. Ub\u011bhly dva dny od doby, co si m\u011b rodi\u010de odvedli dom\u016f. U\u017e bylo v\u0161echno za mnou. Te\u010f u\u017e mi nehrozilo \u017e\u00e1dn\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed, nikdo mi nebude ubli\u017eovat, t\u00fdrat m\u011b a mu\u010dit. Nebylo se \u010deho b\u00e1t, p\u0159esto moje t\u011blo sv\u00edral strach jako s\u00ed\u0165, ze kter\u00e9 nebylo \u00faniku. A \u010d\u00edm v\u00edc jsem se tomu strachu br\u00e1nil, t\u00edm v\u00edc m\u011b sv\u00edral.  <\/div>\n
Odm\u00edtal jsem sv\u011bd\u010dit u soudu proti Tomovi i proti Andr\u00e9mu. Neuk\u00e1zal jsem se. Nevystr\u010dil jsem nos z domu, i kdy\u017e jsem o to byl v\u00fdslovn\u011b \u017e\u00e1d\u00e1n. S nik\u00fdm jsem nemluvil, uzav\u0159el jsem se p\u0159ed sv\u011btem, aby m\u011b nemohl u\u017e nikdy v\u00edc zranit. M\u00ed rodi\u010de se m\u011b sna\u017eili znovu uv\u00e9st do spole\u010dnosti, cht\u011bli, abych se vr\u00e1til ke star\u00e9mu \u017eivotu. Dokonce p\u0159i\u0161el i m\u016fj mana\u017eer, ten hajzl, kter\u00fd m\u011b zradil, a prosil m\u011b na kolenou, abych se znovu v\u011bnoval tomu, co m\u011b vyzdvihlo tak vysoko. Odm\u00edtl jsem ho, a je\u0161t\u011b ho vyrazil z jeho dosavadn\u00edho m\u00edsta.  <\/div>\n
Plameny v krbu pomalu pohas\u00ednaly a do m\u00e9ho drobn\u00e9ho t\u011bla se pustila zima. U nohou mi le\u017eel m\u016fj pes a d\u00edval se na m\u011b velk\u00fdma tmav\u00fdma o\u010dima. Slab\u011b zak\u0148u\u010del, aby dal najevo svou p\u0159\u00edtomnost, ale j\u00e1 bych v tenhle okam\u017eik nesly\u0161el ani v\u00fdst\u0159el u moj\u00ed hlavy. Zab\u00fdval jsem se vzpom\u00ednkami, kter\u00e9 bodaly ost\u0159e jako n\u016f\u017e. Byly jako jehly, kter\u00e9 se mi zar\u00fdvaly hluboko do t\u011bla a ne\u0161ly vyt\u00e1hnout ven. P\u0159it\u00e1hl jsem si nohy k t\u011blu a v\u011bdom\u00edm se sna\u017eil zm\u00edrnit tu bolest, kter\u00e1 m\u011b s\u017e\u00edrala.<\/div>\n
Ozvalo se cvaknut\u00ed p\u0159\u00edstroje, n\u011bkdo z rodi\u010d\u016f pustil r\u00e1dio. Neh\u00fdbal jsem se, jen jsem naslouchal monot\u00f3nn\u00edmu hlasu moder\u00e1tora.<\/p>\n<\/div>\n
A nyn\u00ed  nej\u010derstv\u011bj\u0161\u00ed zpr\u00e1vy.<\/em><\/div>\n
Nejvy\u0161\u0161\u00ed  soud dnes rozhodl o osudu dvou zlo\u010dinc\u016f, Toma Tr\u00fcmpera a Andr\u00e9ho Schwarze, kte\u0159\u00ed jsou zodpov\u011bdn\u00ed  za \u00fanos zn\u00e1m\u00e9 p\u011bveck\u00e9  hv\u011bzdy Billa Kaulitze. Vzhledem k okolnostem, kter\u00e9 nastaly p\u0159i policejn\u00edm z\u00e1sahu, byla sazba trestu po dne\u0161n\u00edm sezen\u00ed nav\u00fd\u0161ena. Oba dva mu\u017ei byli odsouzeni k trestu smrti za \u00fanos, neleg\u00e1ln\u00ed dr\u017een\u00ed zbran\u011b a brut\u00e1ln\u00ed dvojn\u00e1sobnou vra\u017edu. Na \u00fanosu se pod\u00edleli je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed dva \u00fanosci, kte\u0159\u00ed ov\u0161em byli zavra\u017ed\u011bni\u2026<\/em><\/p>\n<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed moder\u00e1torova slova mi unikala. Moj\u00ed hlavou se rozlila dal\u0161\u00ed vlna zoufalstv\u00ed. N\u011bkolikr\u00e1t jsem zalapal po dechu. Necht\u011bl jsem ani uv\u011b\u0159it tomu, co jsem sly\u0161el. Trest smrti? To byl p\u0159\u00edli\u0161 vysok\u00fd trest za to, co se stalo. V\u017edy\u0165 tady \u0161lo o m\u011b a j\u00e1 jsem byl v jist\u00fdch mez\u00edch v po\u0159\u00e1dku! Pro\u010d je cht\u011bj\u00ed oba zab\u00edt, oni za nic nem\u016f\u017eou!<\/p>\n<\/div>\n
„Jsem r\u00e1da, \u017ee to takhle skon\u010d\u00ed,“ zaslechl jsem hlas vlastn\u00ed matky, kter\u00e1 post\u00e1vala u r\u00e1dia, a spole\u010dn\u011b s otcem tomu v\u0161emu naslouchali. „Kone\u010dn\u011b bude m\u00edt Bill klid a nebude se muset ni\u010deho b\u00e1t.“<\/div>\n
Neh\u00fdbal jsem se, abych na sebe neupozornil a ramena mi posko\u010dila pod potla\u010dovan\u00fdm vzlyknut\u00edm. Tohle p\u0159ece nem\u016f\u017ee b\u00fdt pravda. Trest smrti. Tohle je jen zl\u00fd  sen a j\u00e1 se z n\u011bho ur\u010dit\u011b brzo probud\u00edm. V\u0161echno bude jinak.<\/p>\n<\/div>\n
Po tv\u00e1\u0159i se mi sklouzla jedna jedin\u00e1 slza. P\u00e1lila jako kyselina, m\u011bl jsem pocit, \u017ee mi lept\u00e1 k\u016f\u017ei, pro\u017e\u00edr\u00e1 se hluboko do m\u00e9ho t\u011bla, dokud se nedostane k srdci a nezni\u010d\u00ed ho. Ten dojem byl tak opravdov\u00fd. P\u0159ejel jsem si prsty po tv\u00e1\u0159i, abych se ujistil, \u017ee jsem v po\u0159\u00e1dku. A pak m\u011b n\u011bkdo pohladil po vlasech. Zvedl jsem uslzen\u00e9 o\u010di a pod\u00edval se na matku. Klekla si vedle m\u011b a pohladila m\u011b jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/p>\n<\/div>\n
„U\u017e je to dobr\u00e9, Bille,“ za\u0161eptala s \u00fasm\u011bvem. „U\u017e ti nikdo neubl\u00ed\u017e\u00ed.“<\/div>\n
T\u00e1ta se k n\u00ed hned p\u0159idal. „A my tu v\u017edycky budeme, abychom t\u011b chr\u00e1nili. S n\u00e1mi nemus\u00ed\u0161 m\u00edt strach z toho, co \u010dek\u00e1 tam venku.“<\/div>\n
Cht\u011blo se mi hlasit\u011b  k\u0159i\u010det. Pr\u00fd tu budou v\u017edycky, aby m\u011b chr\u00e1nili. A kde byli, kdy\u017e jsem je nejv\u00edc pot\u0159eboval? Kde byli, kdy\u017e mi ostatn\u00ed ubli\u017eovali, vysm\u00edvali se mi, kde byli, kdy\u017e m\u011b BJ surov\u011b zbil a zn\u00e1silnil? Kde?<\/p>\n<\/div>\n
Lhali mi, nem\u011bli pravdu, nev\u011bd\u011bli, o \u010dem vlastn\u011b mluv\u00ed. \u0158\u00edkali to, co jim porou\u010del jejich mozek, oni nevn\u00edmali to, co c\u00edt\u00edm j\u00e1 a co mi rve srdce.<\/div>\n
Vzlykl jsem hlasit\u011b a t\u011blo jsem m\u011bl sta\u017een\u00e9 v k\u0159e\u010di. Oni nic nech\u00e1pou. Ani jeden z nich nic nech\u00e1pe. Je mi srde\u010dn\u011b jedno, co se te\u010f stane, jedin\u00ed, kdo mi ubli\u017euj\u00ed, jsou oni, cel\u00fd sv\u011bt mi ubli\u017euje! Chce mi sebrat jedin\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd pro m\u011b znamen\u00e1 v\u0161echno.<\/div>\n
<\/div>\n
M\u00e1ma m\u011b objala a za\u010dal mnou houpat do stran. P\u0159esn\u011b tohle d\u011blal i Tom, kdy\u017e se m\u011b sna\u017eil uklidnit, kdy\u017e mi cht\u011bl dok\u00e1zat, \u017ee je se mnou a \u017ee se nem\u00e1m \u010deho b\u00e1t. Hladil m\u011b p\u0159itom po vlasech, \u0161eptal mi n\u011b\u017en\u00e1 slova do vlas\u016f, l\u00edbal m\u011b na tv\u00e1\u0159e, na rty, dot\u00fdkal se m\u011b jako nek\u0159eh\u010d\u00edho diamantu pod sluncem. Pro Toma jsem znamenal v\u0161echno, bez ohledu na to, kdo jsem doopravdy byl. A on tot\u00e9\u017e znamenal v\u0161echno pro m\u011b. Bylo to jako proklet\u00ed, kter\u00e9 mohla zpe\u010detit jen smrt.<\/p>\n<\/div>\n
Trest smrti. Znovu se mi ta dv\u011b slova objevila v mysli a p\u0159idalo se k nim jeho jm\u00e9no. Trest smrti. Tom. Trest smrti. Tom\u2026<\/p>\n<\/div>\n
autor: Bubbly<\/strong><\/div>\n
betaread: Janule<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Bubbly Sv\u011bt kolem m\u011b se skoro zastavil, ka\u017ed\u00fd pohyb, ka\u017ed\u00e9 nadechnut\u00ed trvalo n\u011bkolik dlouh\u00fdch vte\u0159in. Rozhl\u00ed\u017eel jsem se kolem sebe a v\u0161echno to, co jsem vid\u011bl, ztr\u00e1celo ve\u0161ker\u00fd smysl. Des\u00edtky ciz\u00edch tv\u00e1\u0159\u00ed, kter\u00e9 se up\u00edraly na m\u011b, tis\u00edce o\u010d\u00ed, kter\u00e9 se mi d\u00edvaly do moj\u00ed zlomen\u00e9 du\u0161e.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[365],"tags":[],"class_list":["post-9487","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-remorse"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9487","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=9487"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/9487\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=9487"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=9487"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=9487"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}